CHEMCKÉ ZVEST X, 9 Bratslava 1959 541 HODNOCENÍ SLÉVÁRENSKÝCH VLASTNOSTÍ SLOVENSKÝCH JÍLt ZEJMÉNA BENTONTU Z FNTÍC* JOSEF DLEZEK Státní výzkumný ústav materálu a technologe, Úsek výzkumu slévárenského v Brně Úvo S všeobecným neostatkem honotných přrozených hlntých písků pro slévárny vzrůstá význam vazných jílů, používaných jako korekční přísaa o málo vazných písků nebo jako vlastní vazná složka o směsí synthetckých. Slovenské slévárny používají o formovacích směsí většnou jílů z Čech: o směsí na syrové formy přávají braňanský bentont, na formy sušené nebo přsoušené pro oltky ze šeé ltny lltový jíl GE z Vonšova a pro oltky ocelové žárovzorný jíl Bm z Vlštejna. Pro zkrácení opravních vzáleností a pro určté potíže v oávkách těchto jílů bylo by výhoné, kyby se slovenské slévárny zaříly na používání jílů ze slovenských oblastí. Hlavním problémem př tomto řešení je otázka výběru vhoných jílů a jejch správná těžba. Honocení slévárenských vlastností jílů se prováí pole ČSN 72 1592 [1] Bentont pro slévárenské účely a pole návrhu ČSN Jílovnové zemny [2], ke jsou uveeny požaované vlastnost a způsoby jejch zkoušení. Pole [1] se zkouší u oávaného bentontu jemnost mletí, výměna katontů (honota S) a vaznost. U bentontu surového se vyšívání za sucha nahrazuje sítovým rozborem za mokra, tj. plavením na sítech. Pole [2] posuzují se tyto vlastnost: převláající jílovnový nerost (kaolnt, llt, montmorllont), jemnost, obsah zemtého pojva (částce po,2 mm), žárovzornost, vaznost. Jílů, obsahujících uhlčtany, ve slévárnách nepoužíváme. Zkoušky jsou tey určeny jenak na zjštění záklaních vlastností jílů (mneralogcký typ, jemnost částc, žárovzornost), jenak na stanovení jejch technologckých vlastností ve směs s pískem (vaznost). Honota vaznost, tj. pevnost v tlaku za syrová, uává přímo vlastnost za syrová forem a jaer, zhotovených z hlntých směsí, a proto je pokláána za směroatnou pro honocení slévárenských jílů. Nevýhoou této honoty je, že vyžauje sušené surovny, zařízení к přípravě směsí к jejch zkoušení a vhoné, tzv. optmální vlhkost směs, jejíž zjštění normálsovaným postupem na záklaě zkoušek 115 směsí je velm zlouhavé a jejíž oha pole hmatu je zatížen subjektvní chybou. Určtým voítkem к jejímu určení je výpočet pole L. Petr žely [3]; přepokláá se však znalost mneralogckého typu jílu. V neávné obě [4] byly vypracovány způsoby urychleného zjštění vaz- * Přenesené na. sjaze Věecko-technckej spoločnost pre premysel slkátov v jún 1958 na Slač.
Tabulka 1 Číslo skupny Označení zemny pole vlastností Hlavní použtí zemny Výměna katontů (mval/loog) Optm. pevnost těsta v tahu g/cm 2 Optm. vlhkost těsta % Váha zkus. osmčky z těsta g Smrštění těst sušením v % 1 neplastcké, nevážné kaolntové jíly žárovzorné vyzívky pecí, výmazy pánví <2 <45 <17 >89 <2 2 neplastcké, nevážné kaolntové jíly žárovzorné o barvv pro těžk' ocelové oltky 24 457 1721 8589 24,5 3 málo plastcké kaolntové jíly s nízkou vazností o barvv pro těžké ocelové oltky 41 795 2 8185 4,57,3 4 vazné žárovzorné kaolntové jíly se stření plastčností synthetcké směs na sušení pro ocelové oltky 5 955 233 75,581 7,311 5 střeně vazné jíly lltové výše plastcké synthetcké směs na syr ovo sušení, přmašťování přrozených písků 2545 5155 3338 7175,5 1114 vysoce plastcké bentonty s vysokou vazností synthetcké směs na syrovo barvva forem a jaer >45 >155 >38 <71 >14
Slévárenské vlastnost bentontu 543 nost jílů, využívající teoretckých vztahů mez vlastnostm těst jílů (rozělávací voa, objemová váha těsta, pevnost v tahu za syrová, smrštění sušením) a vlastnostm směsí s pískem (proyšnost, vaznost), které, kyž nemohou normalsovanou zkoušku vaznost plně nahrat, jsou obrým voítkem př výběru vhoných jílů к porobným zkouškám. Pro nformac uváíme pole [4] tab. 1 к posouzení použtelnost jílů ve slévárnách pole vlastností jejch těst. Účelem přeložené práce bylo poat stručnou zprávu o použtelnost některých jílů a hln ze slovenských lokalt. Expermentální část Př výběru jílů a hln ze slovenských lokalt pro použtí ve slévárnách byly prováěny zkoušky 21 vzorků zemn. Zkoušky byly proveeny pole ČSN 72 1592 [1] a oplněny zkouškam na uhlčtany. Pozornost byla věnována zejména technologckým zkouškám Tabulka 2 *o PH Označení (lokalta) >ü CD ~- ^5 'S o ^ ^ o 5 o- e oá ьс lö F tí > й Й b. Pevnost v tlaku směsí s 1 pískem (g/cm 2 ) ^3 tís za syrová po vysušení V JÍ от já ľ ^c3* 5^> >y p-ü -p P4 > 1 2 3 4 5 7 8 9 1 11 13 14 15 1 17 18 19 2 21 bentont Fntce* halloyst b. Kalnovo jíl VŠ Kalnovo jíl JM Kalnovo Peznok oval č. 1 Peznok oval č. 2 Prevza hlnsko Prevza hlnsko Poltár Zvolen vz. Zvolen vz. Zvolen vz. Zvolen vz. V Zvolen vz. V Zvolen vz. V Zvolen vz. V Zvolen vz. V Šafárkovo Del Olal Šafárkovo Eszak Olal B. Bystrca sponí jíl B. Bystrca vrchní jíl. 8 53 79 92 72 7 85 41 84 9 8 71 5 7 8 5 59 7 2 8 17 4 15 13 21 14 14 22 1 8 slabá slná slná 59 5 7 1 21 19 275 193 24 325 35 48 355 55 35 43 275 29 44 35 44 495 38 97 7 38 88 8 39 4 54 73 34 7 3,4 5, 4,3 4,2 5,2 5,1 5,7 5,5 5,3 5,1 5,7 3,8 3,8 4, 5,2 3,8 5,3 a bc (c) с (b) (b) (b) * Všechny směs obsahovaly 15 % jílu а 85 % písku T2S, vyjma směs č. 1, která obsahovala pouze 7 % bentontu. **Použtí ve slévárnách: a o směsí na syrové formy a jára pro ocel šeou ltnu, b o směsí na sušené formy a jára pro šeou ltnu a neželezné kovy, с o směsí na sušené formy a jára pro ocel, nevhoné pro slévárenství. Písmena v závorkách nouzově použtelný jíl.
544 Josef Dlezek směsí, obsahujících 85 % písku T2S Provoín a 15 % zkoušeného jílu. Z menších vzorků jílů bylo přpraveno pouze po jené č vou směsích s vlhkostí, ohanutou jako optmální, u vzorků větších, byla přpravena řaa směsí o různých vlhkostech a z nch určena vlhkost optmální (pole maxma proyšnost směs). Přehle výsleků zkoušek je uveen v tab. 2, která obsahuje také stručné úaje o použtelnost jílů ve slévárnách. Technologcké vlastnost směsí se 7 % bentontu Fntce v závslost na vlhkost jsou uveeny na obr. 1. ).o. 15 1 18 9/crr 1 КО 1 8 1 л 8 7 5 AOO 3 2 1 n! l^-l_ ' X к / j / r '! 1' 2-!, l / \ /! "» / \! / \ /! \ / ~тг~!! l : ГЧ,\ í N! s3 x ( ' X,!! ' 3 Obr. 1. Vlv vlhkost směsí na proyšnost za syrová* (1), pevnost v tlaku za syrová (2) a pevnost v tlaku za sucha (3). Dskuse Z uveených výsleků (tab. 2) je zřejmé, že velká většna ze zkoušených jílů se pro použtí o formovacích směsí nehoí pro nízkou vaznost směsí, která brání zhotovení pevné formy, oolné prot robení eformac. Je zajímavé, že řaa jílů (č. 7, 8, 1, 11, 17) ává směsím poměrně velm vysokou pevnost po vysušení, ačkolv jejch pevnost v syrovém stavu je velm nízká a znemožňuje tak využtí pevnost v suchém stavu. Rovněž jíly c. 15, 18 a 19 jsou pro přítomnost uhlčtanů пел 7 honé. Nejvhonější ze zkoušených jílů se jeл r í bentont z Fntc. Je nutné 3w r ést porobný geologcký průzkum ložska a v klaném přípaě urychlt oťrku ložska a moerní těžbu bentontu, kterým by bylo možné л т е slovenských slévárnách nahrat bentont z Braňan u Mostu.
Slévárenské vlastnost bentontu 545 Výhoné slévárenské vlastnost ukazují jíly z Kalnova, zejména jíl JM a bílý halloyst. Těmto zemnam bylo by možné nahrat ve slovenských slévárnách ve většně přípaů morý jíl B z Vlštejna. Lze očekávat, že př porobnějším průzkumu slovenských lokalt bue možné najít více ruhů vhoných jílů pro slévárny. Souhrn Byly stručně uveeny způsoby honocení slévárenských vlastností jílů a hln a příslušné zkoušky byly proveeny na 21 vzorcích jílů a hln ze slovenských lokalt. Z těchto z větší část opaních jílů lze slévárnám oporučt pouze bentont z Fntíc o směsí na syrové formy pro oltky z ocel ze šeé ltny a jíl JM z Kalnova pro sušené formy na ocelové oltky. ОЦЕНКА ЛИТЕЙНЫХ СВОЙСТВ СЛОВАЦКИХ ГЛИН, ОСОБЕННО БЕНТОНИТА. ИЗ ФИНТПЦ ИОСИФ ДЛЕЗЕК Государственный исследовательский институт материала и технологии, Литейно исследовательский отдел в Брно Выводы В краткости прнвслпсь способы оценки литейных свойств глин, которые провелись в 2J образцах глштсловацких месторождений. Из этих, большей частью отходных глин, можно рекомендовать литейным заводам только бентонит из Финтиц в смесь на сырые формы для отливок из стали и из серого чугуна и глина JM из Калиново на сушеные формы дли стальных отливок. BEWERTUNG DER GESSEREEGENSCHAFTEN SLOWAKSCHER TONE. NAMENTLCH DES BENTONTS AUS FNTCE JOSEF DLEZEK Staatlches Forschungsnsttut für Materal un Technologe. Sekton (essereforschung n 'Brno Zusammenfassung n er vorlegenen Arbet weren kurz e Verfahren zur.bewert mg (.lev Gessereegenschaften von Tonen un Lehmarten angeführt un be 21 Prüfmustern von Tonen un Lehmarten aus slowakschen Lokaltäten entsprechene Prüfungen urchgeführt. Von esen grösstentels Abfalltonen kann man en Gessereen leglch Bentont aus Fnt ce empfehlen, n Mschungen für Formen aus grünem San für Gussstücke aus Stahl un aus Grauguss, un en Ton J M aus Kalnovo für trockene Sanformen für Stahl gussst ücke.
54 Josef Dlezek LTERATURA 1. ČSN 72 1592, Bentont pro slévárenské účely. 2. ČSN návrh, Jlovnové zemny. 3. Petržela L., Slévárenské formovac látky, Praha 1955, 487. 4. Dlezek J., Slévárenské jíly a hlíny, Slévárenství 5, 289 (1957). Aresa autora: Dr. nž. Josef Dlezek, Brno, Křenová 2, Státní výzkumný ústav materálu a technologe. Úsek výzkumu slévárenského.