Univerzita Palackého v Olomouci

Univerzita Palackého v Olomouci Právnická fakulta Ond ej Stehlík LIKVIDACE OBCHODNÍCH SPOLE NOSTÍ Diplomová práce Olomouc 2010

Prohlá ení o p vodnosti práce Prohla uji, e jsem diplomovou práci na téma Likvidace Obchodních spole ností vypracoval samostatn a v echny pou ité zdroje jsem citoval. V Olomouci dne 28.8 2010 Ond ej Stehlík 2

Pod kování Velmi rád bych tímto pod koval a vyslovil uznání v em, kte í mi pomáhali p i vzniku této práce. P edev ím pak Mgr. Michalovi ernému Ph.D., vedoucímu mé diplomové práce za trp livé vedení a jeho praktické p ipomínky. V Olomouci dne 28.8 2010 Ond ej Stehlík 3

Seznam pou itých zkratek NB - eská národní banka EHZS - Evropské hospodá ské zájmové sdru ení ES - Evropská spole nost IZ - Zákon. 182/2006 Sb., o úpadku a zp sobech jeho e ení, ve zn ní pozd j ích p edpis ObchZ - Zákon. 512/1991 Sb., obchodní zákoník, ve zn ní pozd j ích p edpis OBZ - Zákon. 513/1991 Z.b., obchodný zákonník, v znení neskor ích predpisov OS - Zákon.99/1963 Sb., ob anský soudní ád, ve zn ní pozd j ích p edpis OZ - Zákon. 40/1964 Sb., ob anský zákoník, ve zn ní pozd j ích p edpis ZKV - Zákon.328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve zn ní pozd j ích p edpis ZoB - Zákon. 21/1992 Sb, o bankách, ve zn ní pozd j ích p edpis ZoEHZS - Zákon. 360/2004 Sb., o Evropském hospodá ském zájmovém sdru ení a o zm n zákona.513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve zn ní pozd j ích p edpis, a zákona. 586/1992 Sb., o daních z p íjm, ve zn ní pozd j ích p edpis ZoES - Zákon. 627/2004 Sb., o evropské spole nosti, ve zn ní pozd j ích p edpis ZoP - Zákon. 363/1999 Sb., o poji ovnictví, ve zn ní pozd j ích p edpis ZoPP - Zákon. 42/1994 Sb., o penzijním p ipoji t ní, ve zn ní pozd j ích p edpis ZoSP - Zákon. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve zn ní pozd j ích p edpis ZoÚ - zákon. 563/1991 Sb., o ú etnictví, ve zn ní pozd j ích p edpis ZP - Zákon.262/2006 Sb., zákoník práce, ve zn ní pozd j ích p edpis 4

Obsah Seznam pou itých zkratek 4 Obsah 5 1. Úvod 7 Obecná ást 9 2. Obchodní spole nost 9 2.1 Pojmové vymezení a charakteristika obchodní spole nosti 9 2.2 D lení obchodních spole ností 12 2.3 Zalo ení a vznik obchodní spole nosti 13 3. Zru ení a zánik obchodní spole nosti 16 3.1 Zru ení obchodní spole nosti klasifikace 17 3.2 Obecné d vody zru ení obchodní spole nosti 19 3.2.1 Obecné d vody dobrovolného zru ení obchodní spole nosti 20 3.2.2 Obecné d vody nuceného zru ení obchodní spole nosti 23 3.3 Zvlá tní d vody zru ení obchodních spole ností 25 3.3.1 Zvlá tní d vody zru ení u forem osobních spole ností 25 3.3.2 Zvlá tní d vody zru ení u forem kapitálových spole ností 30 3.3 Neplatnost spole nosti 32 4. Likvidátor 34 4.1 Právní postavení, podmínky a funkce likvidátora 35 4.2 Vznik funkce likvidátora obecn 36 4.2.1 Jmenování likvidátora orgánem spole nosti 38 4.2.2 Jmenování likvidátora soudním rozhodnutím 40 4.3 Zápis likvidátora do obchodního rejst íku a jeho ú inky 43 4.4 Vztah likvidátora k likvidované spole nosti, jejím orgán m a jeho odpov dnost 44 4.5 Práva a povinnosti likvidátora 47 4.6 Odm na likvidátora 50 4.7 Zánik funkce likvidátora 51 5. Likvidace obchodní spole nosti 55 5.1 Pojem a ú el likvidace 55 5.2 Právní prameny likvidace 57 5.3 Vstup spole nosti do likvidace 58 5

5.4 Ú etní problematika související se vstupem spole nosti do likvidace 60 5.5 Zahajovací likvida ní rozvaha a soupis jm ní 61 5.6 Oznámení o vstupu spole nosti do likvidace a p ihlá ení pohledávek 62 5.7 Vypo ádání závazk spole nosti a pracovn právní problematika likvidace spole nosti 64 5.8 Zpen ení likvida ní podstaty 67 5.9 Rozd lení likvida ního z statku a podíl na likvida ním z statku 68 5.10 Likvidace obchodních spole ností zru ených dle 86 odst.3 písm. f) ObchZ 72 5.11 Skon ení likvidace a výmaz spole nosti z obchodního rejst íku 74 5.12 Obnova likvidace 76 Zvlá tní ást 78 6. Vztah likvidace a ízení dle zákona insolventního 78 6.1 Povinnost likvidátora podat návrh na zahájení insolven ního ízení 79 6.2 Vztah likvidace a konkurzu, postavení likvidátora v pr b hu konkurzu 81 6.3 Zru ení konkurzu a likvidace obchodní spole nosti 82 7. Zru ení a likvidace subjekt se zvlá tní úpravou 85 7.1 Zru ení a likvidace banky 85 7.2 Zru ení a likvidace poji ovny 86 7.3 Zru ení a likvidace penzijního fondu 88 7.4 Zru ení a likvidace státního podniku 90 7.5 Zru ení a likvidace supranacionálních forem obchodních spole ností 92 7.5.1 Evropské hospodá ské zájmové sdru ení 92 7.5.2 Evropská spole nost 95 8. Komparace eské a Slovenské právní úpravy likvidace 98 9. Záv r 101 10. Seznam pou itých zdroj 104 11. Anglické resumé 109 6

1. Úvod Jako téma své diplomové práce jsem se rozhodnul zvolit likvidaci obchodních spole ností. Zpracování tématu likvidace obchodních spole ností pova uji za vhodné p edev ím z d vod komplexnosti a slo itosti tohoto zákonem upraveného procesu, na jeho konci zaniká spole nost jako subjekt práva a v jeho pr b hu dochází k vypo ádání majetkových vztah obchodní spole nosti. Slo itost a komplexnost tohoto procesu shledávám p edev ím ve skute nosti, e v pr b hu likvidace, je je pova ovaná za ryze obchodn právní institut, dochází nejen k prolínání právních p edpis z r zných právních odv tví, jako jsou: právo finan ní, právo sociálního zabezpe ení, trestní právo i právo pracovní, ale takté je t eba vzít v potaz i aspekty ekonomické a spole enské, je jsou s institutem likvidace neodmysliteln spjaty. Ji samotný pojem likvidace je irokou laickou ve ejností vnímán jako pojem negativní a infamující, emu tak vzhledem k podstat pozitivní úprav likvidace v obchodním zákoníku není a je naprosto b ným jevem, e dochází k likvidaci i spole ností prosperujících. Jako dal í d vod výb ru tématu mé diplomové práce pak pova uji skute nost, e v odborné literatu e budeme pouze s obtí emi hledat publikaci, je by pojednávala o procesu likvidace komplexn ji. Odborné právní publikace se zabývají tématem likvidace bu to jako popisem jednotlivých fází podle obchodního zákoníku, i pouze okrajov a to v souvislosti s právní úpravou jednotlivých forem obchodních spole ností, ani by se pokusily hloub ji rozebrat relevantní obchodn právní ustanovení, pop ípad se zabývat návrhy de lege ferenda. V p ípad odborné ekonomické literatury se zase asto jedná spí e o souhrn praktických poznatk a krok, je je t eba u init v pr b hu likvidace, p i em asto dochází k zam ování a nesprávnému pou ívání odborné právní terminologie. Domnívám se, e takto slo itému a komplexnímu právnímu institutu by zajisté slu elo samostatné zpracování tématu v rámci jedné odborné publikace. Stejn tak judikatura související s likvidací obchodních spole ností není p íli objemná a zna né mno ství judikát, resp. jejich právních v t, ji bylo p ímo vt leno do platného zn ní zákona. I navzdory tomu jsem se rozhodnul pou ít judikaturu soud alespo jako interpreta ní vodítko. 7

S ohledem na vý e zmín né a na rozsah a téma mé diplomové práce jsem se rozhodnul pojmout svou práci p edev ím z pohledu právního a konkrétn se zam ením na úpravu obchodn právní. Cílem mé práce je pak p edev ím objektivn analyzovat a rozebrat pr b h likvidace obchodních spole ností, jak z hlediska toho co v odborných publikacích nebylo dosud popsáno, tak i z hlediska n kterých p ímo právem neupravených postup, je jsou v ak v praxi asto vyu ívány. K napln ní svých cíl jsem se rozhodnul postupovat p edev ím pomocí interpretace zákona, soudní judikatury, porovnáváním a konfrontací názor p edních p edstavitel právní teorie, stejn jako studiem odborné literatury právní a áste n ekonomické. To v e s p ihlédnutím na praktické dopady na pr b h likvidace. P i snaze o vý e zmín né budu p edev ím pou ívat metodu dedukce, analytickou, deskriptivní, srovnávací a komplexní (tedy snahu o posouzení jednotlivých institut v co nej ir í souvislosti). Svou práci jsem se rozhodnul roz lenit do dvou ástí a to na ást obecnou a zvlá tní. Obecná ást rozebírá likvidaci obchodních spole ností tak, jak je pojata obchodním zákoníkem se zam ením na teoretické vymezení pojm s likvidací souvisejících, o dedukci a o interpretaci obchodního zákoníku jako celku ve vztahu k obchodním spole nostem v tomto zákon upraveným. Cílem obecné ásti je pak p edev ím poskytnout tená i základní p ehled a orientaci v procesu likvidace. Ve zvlá tní ásti se pak pokusím zam it a p iblí it vztah likvidace a ízení dle zákona insolven ního a na zru ení a likvidaci subjekt, jejich úprava je obsa ena v rámci zvlá tních zákon. U t chto jednotlivých subjekt se pokusím rozebrat základní rozdíly v postavení likvidátora a v procesu jejich likvidace. Poslední kapitola zvlá tní ásti této práce se pak od této systematiky odklání a sna í se o srovnání eské právní úpravy likvidace s úpravou slovenskou. Pokud v pr b hu své práce narazím na oblasti, jejich právní úpravu budu pova ovat za nedostate nou, pokusím se nastínit mo nosti úpravy de lege ferenda. Pro svou práci budu erpat informace ze zákon, z dostupné odborné literatury, z právního systému LexDATA a ASPI a odborných lánk. 8

2. Obchodní spole nost 2.1 Pojmové vymezení a charakteristika obchodní spole nosti Obchodní zákoník ani ob anský zákoník obchodní spole nosti nedefinuje. Definovat obecn obchodní spole nost je vzhledem k rozdíl m u jednotlivých forem obchodních spole ností i v rámci jednoho právního ádu tak ka nemo né. Obchodní zákoník pouze stanoví v 56 odst. 1, e obchodní spole nost je právnickou osobou zalo enou za ú elem podnikání, nestanoví-li právo Evropských spole enství i zákon jinak. Z vý e uvedeného pro ná právní ád plyne, e obchodní spole nost je v dy právnickou osobou a jako taková má právní subjektivitu. Na rozpor ov em m eme narazit v zahrani ních právních ádech, kde jsou n které obchodní spole nosti koncipovány tak e svou právní subjektivitu postrádají 1. Na situaci kdy v cizích právních ádech jsou upravena sdru ení, která nepou ívají statut právnických osob, reaguje ObchZ ustanovením 22. Dle tohoto ustanovení má právní zp sobilost, kterou má jiná ne fyzická osoba podle právního ádu, podle n ho byla zalo ena, rovn v oblasti eského právního ádu. Obchodní zákoník tak umo uje i t mto entitám podnikat na území eské Republiky. Právní subjektivitu dle právního ádu R nabývá obchodní spole nost a svým vznikem, nikoliv ji zalo ením a pozbývá ji naopak a okam ikem zániku a ne rozhodnutím o zru ení spole nosti (viz dále) P i snaze o definování pojmu obchodní spole nost je nezbytné vzít v potaz také ustanoveni 18 odst. 2 OZ, které nám udává taxativní v et právnických osob. Vedle faktu, e obchodní spole nost je právnickou osobou, je také neodmysliteln podnikatelem ve smyslu 34, odst. 1. písm. a) ObchZ, nebo se v dy zapisuje do obchodního rejst íku. Do obchodního rejst íku se zapisují v echny formy obchodních spole ností bez ohledu na to, zda vyvíjí podnikatelskou innost i jsou zalo eny za jiným ne podnikatelským ú elem. Takové spole nosti, je jsou zalo eny za ú elem nepodnikatelské innosti, se pova ují za podnikatele z hlediska právní formy. D vodem vý e uvedeného budi dikce 2 odst. 1 písm. a) ObchZ dle ní je podnikatelem ka dá osoba zapsaná do obchodního rejst íku. Z právní úpravy jednotlivých forem obchodních spole ností vyplývá, e ve ejnou obchodní spole nost a komanditní spole nost lze zalo it pouze za ú elem podnikání, zatímco spole nost 1 Pozn.autora: Neplatí nap. pro osobní spole nosti v SRN, v Anglii, Nizozemsku, Itálii, výcarsku atd. 9

s ru ením omezeným a akciovou spole nost lze zalo it i za jiným ne podnikatelským ú elem. P i pohledu na taxativní vý et právnických osob obsa ený v ustanovení 18 odst. 2 OZ zjistíme, e obchodní spole nost je t eba definovat jako sdru ením právnických a fyzických osob. Od ostatních právnických osob se obchodní spole nosti jako právnická osoba dá charakterizovat a sou asn odli it následujícími znaky, je jsou ov em pouze relativní: 1. jedná se o sdru ení osob (fyzických i právnických), 2. sdru ení spo ívající na smluvním základ, 3. sdru ení, je je zalo eno a které vzniká k napln ní stanoveného ú elu, 4. sdru ující osoby poskytují na základ smlouvy vklady do spole nosti a podílejí se na zisku i ztrát spole nosti, 5. uzav ený po et len. Ad. 1) Obchodní spole nost lze definovat jako formalizované sdru ení osob, je tedy zalo eno na osobním základ, ím se odli uje od ú elového sdru ení majetku, je je zalo eno na základ sdru ení majetku. V tomto bod je t eba zmínit, e není vylou ena existence obchodních spole ností, které nejsou v bec sdru eními. Hovo í se pak o tzv. jedno lenných, unipersonálních spole nostech 2. Jestli e v ak mluvíme o obchodní spole nosti jako o sdru ení osob, je zde na míst rovn uvést kdo m e být zakladatelem, resp. spole níkem obchodní spole nosti. Nestanoví-li zákon jinak, mohou to být jak fyzické, tak právnické osoby ( 56 odst. 2 ObchZ), eské i zahrani ní. Zákon v ak i klade jistá omezení a vylu uje ur ité osoby z procesu zakládání spole ností (srovnej 162 odst. 1ObchZ, 105 odst. 2 ObchZ, 56 odst. 4 ObchZ). Ad. 2) Jestli e obchodní spole nost spo ívá na smluvním základ, tak to znamená nic víc, e k zalo ení obchodní spole nosti je t eba svobodný projev v le zakladatel. U jedno lenné obchodní spole nosti se pak jedná o projev v le jediného zakladatele. Tento projev v le je specifickým projevem smluvní svobody v oblasti obchodního práva, je vede k zalo ení spole nosti a jejímu následnému vzniku, 2 Viz dále: Pelikánová, I. erná, S. a kol. Obchodní právo spole nosti obchodního práva a dru stva, Praha: Aspi, 2006, str. 40 10

jako i k zachování její existence, v n m se zakladatelé zavazují plnit povinnosti vyplývající ze zákona a zakladatelského dokumentu. Ad. 3) Dal ím charakteristickým znakem obchodní spole nosti je, e vzniká k napln ní ur itého ú elu. To znamená, e projev v le zakladatel a spole ník musí sm ovat k napln ní ur itého, p edem dohodnutého, zákonem aprobovaného ú elu. Tento ú el je konkretizován v p edm tu podnikání a m e mít povahu podnikatelskou i jinou ne podnikatelskou. V dy v ak musí být dovolený a vyhovovat po adavk m ve ejného práva. Ad. 4) Dal ím rysem, který bývá asto uvád n zejména v zahrani ních doktrínách je poskytnutí vkladu spole níky a d lení zisku mezi n, resp. podíl spole níku na spole n docílených úsporách. Rozd lování dosa eného zisku je univerzálním znakem obchodních spole ností. O podílu na docílených úsporách se mluví spí e v souvislosti s dru stvy, jestli e jejich p edm t nesleduje zisk, ale sní ení náklad jednotlivých len. 3 Ad. 5) V eském obchodním právu rozli ujeme dru stva a obchodní spole nosti. Pro obchodní spole nosti je pojmovým rysem uzav ený po et len. Tím se rozumí, e originální nabytí (bez právního nástupce) s sebou nese nutnost zm ny spole enské smlouvy i stanov 4. Naopak dru stvo dle 221 odst. 1 ObchZ je spole enstvím neuzav eného po tu osob. To znamená, e k p istoupení i vystoupení lena dru stva za doby jeho trvaní není nutná zm na stanov a lenská základna se dá charakterizovat jako prom nlivá. Tento vý e vysv tlený rozdíl ve zm nách lenské základny se výrazn projevuje i do pojetí základního kapitálu 5. Z toho, co bylo doposud uvedeno, bych se pokusil uzav ít úvahu o pojmu obchodní spole nosti takto: Obchodní spole nost je soukromoprávní sdru ení osob vzniklé na základ smlouvy, k napln ní p edem stanoveného ú elu - podnikání a spole níci poskytují vklady a rozd lují si zisk, kterého dosáhli. Tato definice rozhodn není univerzální, jeliko v ur itých p ípadech nemusí jít o sdru ení, existují i sdru ení, jejich ú elem je jiný ne podnikatelský ú el a ne v dy musí být poskytovány vklady, co je patrno zejména u ve ejné obchodní spole nosti. 3 Viz dále: Pelikánová, I. erná, S. a kol. Obchodní právo spole nosti obchodního práva a dru stva, Praha: Aspi, 2006, str. 38-39 4 Viz dále: Pelikánová, I. erná, S. a kol. Obchodní právo spole nosti obchodního práva a dru stva, Praha: Aspi, 2006, str. 39 5 Pozn. autora: V d sledku neuzav eného po tu osob v dru stvech je úprava základního kapitálu odli ná od obchodních spole ností. V návaznosti na m nící se lenskou základnu dru stva kolísá i jeho základní kapitál a stanovy proto nemohou jeho vý i uvád t. ObchZ vy e il tento problém zavedením pojmu zapisovaný základní kapitál. 11

2.2 D lení obchodních spole ností eský obchodní zákoník upravuje právní formy spole ností b né v kontinentální Evrop s výjimkou komanditní akciové spole nosti. ObchZ normuje, e v na em právním ádu mohou být zakládány pouze takové spole nosti, které jsou taxativn vyjmenovány v 56 odst1. ObchZ. Znamená to, e v sou asné dob jsou k dispozici dv formy osobních spole ností ve ejná obchodní spole nost a komanditní spole nost a dv formy kapitálových spole ností akciová spole nost a spole nost s ru ením omezeným. K tomuto vý tu je nutno doplnit dal í nadnárodní formy, které nám p inesla evropská integrace a to evropské hospodá ské zájmové sdru ení 6, pro n j platí subsidiárn re im ve ejné obchodní spole nosti a evropskou spole nost 7 navázanou na úpravu spole nosti akciové. Vzhledem k na í historické tradici vy le ujeme jako formu od obchodních spole ností odli nou dru stvo a nadnárodní evropskou dru stevní spole nost, ídící se rovn komunitárním právem stejn jako komunitární formy obchodních spole ností. 8 Jak ji bylo nazna eno, právní nauka d li obchodní spole nosti na osobní a kapitálové. U n kterých autor se objevuje p i d lení spole ností t etí skupina spole nosti smí ené, v tomto p ípad je pak mezi spole nosti osobní azena pouze ve ejná obchodní spole nost, mezi kapitálové spole nosti akciová spole nost a ke smí eným komanditní spole nost. Spole nost s ru ením omezeným je pak v rámci tohoto d lení azena bu to ke spole nostem kapitálovým i ke spole nostem smí eným. 9 Pro ú ely této práce se autor rozhodl pracovat s d lením obchodních spole ností pouze na kapitálové a osobní. U osobních obchodních spole ností je základním a typickým znakem osobní ú ast spole ník na podnikání spole nosti. Právní úprava osobních spole ností p ipou tí mo nost vklad spole ník, ale nestanoví je jako obligatorní. Osobní ú ast na podnikání se projevuje p edev ím v mo nosti ka dého ze spole ník podílet se na obchodním vedení a jednat jménem spole nosti. Spole nost tedy staví svou 6 Pozn. autora: Na ízení Rady (EHS). 2137/85 ze dne 25. ervence 1985 o evropském hospodá ském zájmovém sdru ení. 7 Pozn. autora: Na ízení Rady (ES). 2157/2001 ze dne 8. íjna 2001 o statutu evropské spole nosti. Sm rnice Rady 2001/86/ES ze dne 8. íjna 2001, kterou se dopl uje statut evropské spole nosti s ohledem na zapojení zam stnanc. 8 Viz dále: Pelikánová, I. erná, S. a kol. Obchodní právo spole nosti obchodního práva a dru stva, Praha: Aspi, 2006, str. 57 9 Viz dále: Eliá, K. Barto íková, M. Pokorná, J. a kol. Kurs obchodního práva právnické osoby jako podnikatelé, 5 vydání, Praha, C. H. Beck, 2005, str. 7 12

innost p edev ím na vlastnostech, znalostech a dovednostech konkrétních spole ník. Dal ím d le itým rysem krom osobní ú asti je neomezené ru ení spole ník, kdy spole níci osobních obchodních spole ností ru í za závazky spole nosti spole n a nerozdíln (solidárn ) celým svým majetkem. Právní jistota t etích osob je také významn posílena tím, e jak fyzická tak právnická osoba m e být neomezen ru ícím spole níkem pouze v jedné spole nosti ( 56, odst. 4 ObchZ). Díky vysoké mí e ú asti spole ník se proto nelze v právní úprav osobních spole ností setkat s rozvinutou organiza ní strukturou orgán spole nosti jak je tomu u kapitálových spole ností Pro kapitálové spole nosti je naopak charakteristická ú ast majetková a nikoliv osobní ú ast na podnikání spole nosti jak je tomu u osobních spole ností. To znamená, e spole ník kapitálové spole nosti není povinen k osobní ú asti na spole nosti, naopak je v ak povinen vnést do spole nosti majetkový vklad (ila ní povinnost) ur ený smlouvou 10 nebo podp rn zákonem. Souhrn majetkových vklad jednotlivých spole ník pak tvo í základní kapitál spole nosti. Povinná tvorba základního kapitálu a rezervního fondu je tedy dal ím typickým znakem kapitálové spole nosti 11. Kapitálové spole nosti povinn vytvá ejí rozvinutou organiza ní strukturou orgán, kdy tímto orgánem i lenem t chto orgán m e být i osoba od spole ník odli ná. Z ejm nejd le it j ím rozdílem oproti osobním spole nostem je míra, jakou spole níci kapitálových spole ností ru í osobn za závazky spole nosti. Bu to neru í v bec, co platí u akciové spole nosti ( 154 odst. 1 ObchZ), nebo jen v omezeném rozsahu co do vý e a asu, typicky u spole ností s ru ením omezeným ( 105 odst. 1ObchZ, 106 odst. 2.ObchZ). 2.3 Zalo ení a vznik obchodní spole nosti Obchodní spole nost vzniká ve dvou na sebe navazujících etapách, které obchodní zákoník d sledn rozli uje. Na konci tohoto zákonem upraveného procesu, který se skládá z ady právních skute ností s rozdílnými právními následky, vzniká nová právnická osoba nadaná právní subjektivitou. První etapou tohoto procesu je 10 Pozn. autora: Zákon upravuje mo nost spole enskou smlouvou stanovit vkladovou povinnost i spole ník osobních spole ností. 11 Viz dále: Salachová, B. Právo v podnikání, Ostrava, 2008, Key Publishing, str. 48 13

zalo ení obchodní spole nosti, následováno etapu druhou, ji je samostatný vznik obchodní spole nosti. Zalo ení obchodní spole nosti spo ívá v právní skute nosti - uzav ení spole enské smlouvy (zakladatelské listiny). P i zalo ení obchodní spole ností dle právního ádu R se uplat uje model normativní (registra ní), co znamená, e k zalo ení spole nosti dle tohoto modelu posta í uzav ení spole enské smlouvy v p edepsané form. Samotná obchodní spole nost jako právní entita v ak vzniká a konstitutivním zápisem do ve ejnoprávní evidence, tedy v na em p ípad do obchodního rejst íku. Uzav ení této smlouvy má ji obliga ní ú inky, co znamená, e vznikají práva a povinnosti pouze smluvním stranám, a nenastávají ádné právní následky v i t etím osobám 12. V tomto okam iku, mezi zalo ením a vznikem spole nosti, není spole nost stále nadaná právní subjektivitou. Dle 57 odst1. ObchZ se spole nost zakládá spole enskou smlouvou podepsanou v emi zakladateli, pokud z jiných ustanovení tohoto zákona nevyplývá n co jiného. Z vý e uvedeného plyne, e k uzav ení smlouvy je nutný konsensus v ech spole ník. Dle 57 odst. 3 ObchZ p ipou tí-li obchodní zákoník, aby spole nost zalo il jediný zakladatel, nahrazuje spole enskou smlouvu zakladatelská listina vyhotovená ve form notá ského zápisu. Uzavírání spole enské smlouvy je nutno provést jak v souladu s obecnými pravidly uzavírání smluv dle OZ, tak i zvlá tní úpravou uzavírání smluv v ObchZ. P edpokladem vzniku smlouvy je tedy v souladu s ObchZ dohoda o podstatných ástech smlouvy, tudí se dohoda nemusí vztahovat na celý obsah smlouvy, jak by vyplývalo z obecné úpravy OZ. Nutno poznamenat e dle 261 odst. 3 písm. a) ObchZ jsou vztahy související s obchodní spole ností absolutním obchodním závazkovým vztahem, tzn., e jsou na n pln aplikovatelná ustanovení ásti t etí ObchZ. V rámci obecných ustanovení o obchodních spole nostech jsou zakotvena také n která zvlá tní kontrak ní pravidla týkající se p edev ím formy smlouvy. Dle 57 ObchZ musí být smlouva písemná, s ov enými podpisy v ech spole ník. Tak jako je vy adována forma notá ského zápisu smlouvy p i zalo ení spole nosti jediným zakladatelem, stejn tak bude tato forma vy adována p i zakládání kapitálových spole ností. 12 Viz dále: Pelikánová, I. erná, S. a kol. Obchodní právo spole nosti obchodního práva a dru stva, Praha: Aspi, 2006, str. 78 14

Druhou etapou v procesu tvorby nové obchodní spole nosti je její vznik. Vznikem spole nosti se rozumí její konstituování jako právnické osoby. Od okam iku vzniku je spole nost schopná prost ednictvím svých statutárních orgán jednat, zavazovat se a být ú astníkem správního, soudního a jiných ízení. P edpokladem vzniku obchodní spole nosti je, e byla ú inn zalo ena a byl podán návrh na zápis spole nosti do obchodního rejst íku. Jako samostatný subjekt práva spole nost vzniká ke dni tohoto konstitutivního zápisu do obchodního rejst íku. Dle 57 ObchZ musí být návrh na zápis (dolo ený listinami uvedenými v obchodním zákoníku) do obchodního rejst íku podán ve lh t 90 dn od zalo ení spole nosti nebo od doru ení pr kazu ivnostenského i jiného podnikatelského oprávn ní. Je-li návrh podán ve lh t a jsou-li spln ny v echny ostatní nále itosti po adované zákonem, soud provede zápis do obchodního rejst íku v souladu s ustanoveními ob anského soudního ádu ( 200a-200de OS ). Pokud není návrh podán ve stanovené lh t, rejst íkový soud návrh na povolení zápisu zamítne. P i podání dal ího návrhu po zme kání této 90 denní lh ty, se teorie p iklání k tomu, e nejde o p eká ku v ci rozhodnuté, pakli e bude podán nový návrh dolo ený toto nými zakladatelskými dokumenty, av ak novými podnikatelským oprávn ním 13. 13 Viz dále: Barto íková, M.: K n kterým stále sporným otázkám zalo ení a vzniku obchodních spole ností. Bulletin advokacie, 2005,. 5 str. 8 a dal í. 15

3. Zru ení a zánik obchodní spole nosti Stejn jako na e právní úprava rozli uje dv etapy vzniku obchodní spole nosti (zalo ení a vznik), tak i proces zániku se skládá ze dvou obligatorních stadií zru ení a zániku. V pr b hu tohoto zákonem upraveného procesu dochází jednou právní skute ností ke zru ení spole nosti a jinou právní skute ností k zániku spole nosti. Zánik spole nosti je na konci celého tohoto procesu a p estává tím existovat daná právnická osoba jako subjekt práva. Tato právní konstrukce je obecn vyjád ena v ob anském zákoníku a to konkrétn pak v ustanovení 20a odst. 1 OZ, který normuje, e právnická osoba se ru í dohodou, uplynutím doby nebo spln ním ú elu, pro který byla z ízena, pokud zvlá tní zákon nestanoví jinak a odst. 2, je stanoví, e právnická osoba zapsaná v obchodním rejst íku, nebo v jiném zákon ur eném rejst íku zaniká dnem výmazu z tohoto rejst íku, pokud zvlá tní zákon nestanoví jinak. Právní úprava obchodního zákoníku je s touto obecnou úpravou v souladu. Ustanovení ObchZ týkající se procesu zániku obchodní spole nosti nalezneme jak v obecných ustanoveních o obchodních spole nostech, tak v i rámci úpravy jednotlivých forem obchodních spole ností ale také mimo ObchZ ve zvlá tních právních p edpisech. Zru ením spole nosti kon í jedna fáze existence spole nosti a nastupuje fáze záv re ná, jejím ú elem je dosa ení zániku obchodní spole nosti. Z vý e uvedeného tedy plyne, e zru ení spole nosti je obligatorním p edpokladem pro její zánik, co je pak reflektováno v 68 odst. 2 ObchZ, který normuje, e zániku spole nosti musí p edcházet její zru ení s likvidací i bez likvidace. Zru ení spole nosti není p esnou obdobou zalo ení spole nosti, proto e jak bylo vysv tleno, zalo ení p edstavuje uzav ení smlouvy (ukon ení kontrak ní fáze) a vznik závazkového vztahu mezi zakladateli, zatímco co zru ení spole nosti neznamená zánik smlouvy mezi spole níky. Závazkový vztah mezi nimi trvá dál, i kdy jen v omezené mí e 14. Právní skute ností zru ení spole nosti, neztrácí obchodní spole nost svou právní subjektivitu. Spole nost pozbývá v d sledku svého zru ení ú el, pro n j byla z ízena a její orgány vykonávají aktivity sm ující k vyvolání jejího zániku, tím je také limitována jejich p sobnost 15. 14 Pelikánová, I., erná, S. a kol. Obchodní právo. Spole nosti obchodního práva a dru stva. II díl, Praha:ASPI a.s., 2006, str. 90 15 Eliá, K. Barto íková, M. Pokorná, J. a kol. Kurs obchodního práva právnické osoby jako podnikatelé, 5 vydání, Praha, C. H. Beck, 2005, str. 69 16

Zákon rozli uje dvojí mo né zru ením obchodní spole nosti. B ným zp sobem zru ení spole nosti je zru ení bez právního nástupce a speciální zp sobem je zru ení s právním nástupcem. Pokud tedy do právního pom ru ru ené spole nosti nevstupuje jiný právní nástupce, musí obecn po zru ení následovat fáze likvidace, tedy proces spo ívající v mimosoudním vypo ádání majetkových pom r. A naopak vstupuje-li do právních pom r ru ené obchodní spole nosti v plném rozsahu n jaký právní nástupce, který p ebírá ve kerý její majetek, osobní substrát a povinnosti, tak se mluví o zru ení bez likvidace. Právní nástupnictví ov em není jediným p ípadem, kdy zákon likvidaci nevy aduje, dal ím p íkladem kdy se likvidace spole nosti nevy aduje je situace upravená v ustanovení 68, odst. 3 písm. f) ObchZ, p i em zanikající spole nost nemá ádný majetek(viz dále). Po fázi zru ení spole nosti a p ípadném provedení likvidace tedy nastupuje fáze zániku spole nosti, co v podstat znamená provedení konstitutivního zápisu do ve ejné evidence - obchodního rejst íku, ím spole nost jako subjekt práva zaniká. 3.1 Zru ení obchodní spole nosti klasifikace Jak ji bylo zmín no, obecná právní konstrukce zru ení spole nosti je tedy vyjád ena ob anském zákoníku a konkrétn pak v 20a odst. 1, který normuje, e právnická osoba se zru uje dohodou, uplynutím doby nebo spln ním ú elu, pro který byla z ízena, pokud zvlá tní zákon nestanoví jinak. Samotné zru ení spole nosti p edstavuje právní skute nost ve form právního úkonu, individuálního právního aktu, i události 16. Pro dal í práci a p iblí ení institutu zru ení obchodní spole nosti bude autor této práce u ívat následující klasifikaci 17 : 1. formy zru ení spole nosti 2. zp soby zru ení spole nosti 3. d vody zru ení spole nosti Ad 1) V souvislosti s formami zru ení spole nosti lze hovo it o zru ení spole nosti s likvidací a bez likvidace 18. V právní úprav je toto rozli ení 16 Viz dále: Lochmanová, L. Právo a podnikání 9/2001 : Zru ení obchodní spole nosti s likvidací po novele obchodního zákoníku, str. 3 17 Viz dále: Eliá, K. Barto íková, M. Pokorná, J. a kol. Kurs obchodního práva právnické osoby jako podnikatelé, 5 vydání, Praha, C. H. Beck, 2005, str. 69-71 17

zohledn no v ustanovení 68 odst. 2 ObchZ. Likvidace je obecným následkem zru ení spole nosti, zatímco zru ení spole nosti bez likvidace je chápáno spí e jako výjimka. P istoupit ke zru ení spole nosti bez likvidace lze pouze pokud: a) spole nost je zru ena z d vodu uvedeného v 68 odst. 3 písm. e) ObchZ a její jm ní p echází na právního nástupce v souladu se zákonem o p em nách obchodních spole ností 19. b) spole nost je zru ena z d vod uvedených v 68, odst. 3 písm. f) ObchZ a to pouze za p edpokladu, e poté spole nosti ádný majetek nezbude. Ad 2) Na základ toho zda rozhodnutí o zru ení spole nosti vychází od spole níku/kompetentního orgánu spole nosti (dissolu ní smlouva/dissocia ní usnesení) nebo z autoritativního rozhodnutí státního orgánu m eme hovo it o dvou zp sobech zru ení spole nosti a to: dobrovolné a nucené (soudním). Dobrovolné zp soby zru ení p edstavují nap. obecné d vody uvedené v 68 odst. 3 písm. a), b), c) a e) ObchZ. Naopak nucené zp soby zru ení p edstavují nap. obecné d vody uvedené v 68 odst. 3 písm. d), f) ObchZ a 68 odst. 6 ObchZ a d vody zvlá tní, je pak nalezneme nap. v rámci úprav jednotlivých forem obchodních spole ností. Ad 3) Pokud mluvíme o d vodu zru ení obchodní spole nosti, mluvíme v podstat o ur ité právní skute nosti, jejím právním následkem je zru ení spole nosti. D vody se podle Eliá e, Barto íkové a Pokorné d lí na obecné d vody zru ení obchodní spole nosti, co jsou takové právní skute nosti, jejich vý et obsahuje 68 odst. 3 ObchZ. Toto ustanovení je subsidiární ke speciálním ustanovením o jednotlivých formách obchodních spole ností a také ke zvlá tním zákon m 20, které upravují odchylky pro ur ité druhy spole ností nebo pro podnikatele v závislosti na jejich p edm tu podnikání. D vody obsa ené v rámci t chto speciálních úprav týkající se pouze specifického druhu spole nosti lze ozna it jako zvlá tní d vody zru ení obchodní spole nosti. 18 Pozn. autora: Vzhledem k tématu práce jsem se rozhodnul se zp sobem zru ení obchodní spole nosti bez likvidace nijak dále nezabývat. 19 Pozn. autora: Zákona. 125/2008 Sb., o p em nách obchodních spole ností a dru stev, ve zn ní pozd j ích p edpis 20 Pozn. autora: Nap. zákon. 21/1992 Sb., o bankách, ve zn ní pozd j ích p edpis ; zákon. 363/1999 Sb., o poji ovnictví, ve zn ní pozd j ích p edpis ; Zákon. 42/1994 Sb., o penzijním p ipoji t ní, ve zn ní pozd j ích p edpis ; atd. 18

Jednotlivými d vody zru ení obchodní spole nosti se budu dále zabývat a budou podrobn ji rozebrány v následujících kapitolách. Pro ú el p ehledné klasifikace jsem se rozhodl ve keré d vody rozd lit do kapitol: - obecné d vody zru ení obchodní spole nosti - zvlá tní d vody zru ení obchodní spole nosti. 3.2 Obecné d vody zru ení obchodních spole ností Obecné d vody zru ení spole nosti jsou uvedeny v rámci obecných ustanoveních obchodního zákoníku o spole nostech. Je tomu tak z toho d vodu, e se pravideln opakují u v ech právních forem obchodních spole ností. Vý et t ch právních skute ností, je jsou pova ovány za obecné d vody zru ení pak konkrétn obsahuje ustanovení 68 odst. 3 ObchZ. 68 odst. 3 ObchZ obecn stanoví, e spole nost se zru í: a) uplynutím doby, na kterou byla zalo ena, b) dosa ením ú elu, pro který byla zalo ena, c) dnem uvedeným v rozhodnutí spole ník nebo orgánu spole nosti, jinak dnem, kdy toto rozhodnutí bylo p ijato, dochází-li ke zru ení spole nosti s likvidací, d) dnem uvedeným v rozhodnutí soudu o zru ení spole nosti, jinak dnem kdy toto rozhodnutí nabude právní moci, e) dnem uvedeným v rozhodnutí spole ník nebo orgánu spole nosti, pokud dochází k zániku spole nosti v d sledku f ze, p evodu jm ní na spole níka nebo v d sledku rozd lení, jinak dnem kdy bylo toto rozhodnutí p ijato, f) zru ením konkurzu po spln ní rozvrhového usnesení nebo zru ením konkurzu z d vod, e majetek dlu níka je zcela neposta ující. Vzhledem k tomu e ka dý d vod zru ení spole nosti lze charakterizovat bu to jako zp sob dobrovolný, i zp sob nucený a ve snaze dosáhnout v t í p ehlednosti, jsem se rozhodl kapitolu obecné d vody obchodní zru ení spole nosti rozd lit do dvou podkapitol a to na d vody dobrovolné a nucené. Obecné d vody dobrovolného zru ení p edstavují p ípady uvedené v 68 odst. 3 písm. a), b), c) a e) 19

ObchZ. Naopak obecné d vody nuceného zru ení p edstavují p ípady uvedené v 68 odst. 3 písm. d) a f) ObchZ. 3.2.1 Obecné d vody dobrovolného zru ení obchodní spole nosti Za dobrovolné zru ení obchodní spole nosti se dá pova ovat takové, které vychází zevnit spole nosti. Rozhodnutí o dobrovolné zru ení spole nosti m e být vyneseno budoucími spole níky ji v rámci spole enské smlouvy/zakladatelské listiny p i zakládání spole nosti (uplynutím doby, dosa ením ú elu). Ale takté m e být o zru ení spole nosti rozhodnuto v pr b hu její vlastní podnikatelské innosti a to bu to spole níky i orgánem k tomu kompetentním. P ípady dobrovolného zru ení obchodní spole nosti se dají dále rozli it na dobrovolné zru ení s likvidací 68 odst. 3 písm. a), b) a c) ObchZ a dobrovolné zru ení obchodní spole nosti bez likvidace (s právním nástupcem), které je vyjád eno v 68 odst. 3 písm. e) ObchZ 21. Dle 68 odst. 3 písm. a) ObchZ je spole nost zru ena uplynutím doby, na kterou byla zalo ena. Stejn jako trvání závazkového vztahu m e být omezeno ur itým asem, tak i existence obchodní spole nosti m e být zakladatelským aktem omezena na p edem ur itou dobu. V tomto p ípad dochází uplynutím doby stanovené ve spole enské smlouv, zakladatelské listin i stanovách ke zru ení spole nosti. V ustanovení 62 odst. 2 ObchZ je zakotvena nevyvratitelná právní domn nka, e není-li p i zalo ení výslovn ur eno, e spole nost byla zalo ena na dobu ur itou, platí, e byla zalo ena na dobu neur itou. I v p ípad, e byla obchodní spole nost zalo ena na dobu ur itou, mohou spole níci p ed dnem zru ení spole nosti zm nou spole enské smlouvy docílit prolongace trvání spole nosti, i zm nit trvaní spole nosti na dobu neur itou. 22 Ustanovení 70 odst. 2 ObchZ pak dále stanoví, e dojde-li ke zru ení spole nosti uplynutím asu, vstupuje ex lege stejným okam ikem do likvidace. Trvání obchodní spole nosti lze také omezit dosa ením ú elu, pro n j byla spole nost zalo ena. Dle 68 odst. 3 písm. b) ObchZ se spole nost zru uje ke dni, kdy dosáhne ú elu, pro který byla zalo ena. Tento d vod zru ení spole nosti se vyu ívá spí e výjime n, p edev ím pokud se spole nost zakládá k zaji t ní 21 Pozn. autora: Zabývat se zp sobem dobrovolného zru ení obchodní spole nosti bez likvidace pova uji vzhledem k tématu práce za bezp edm tné 22 Viz dále: Dvo ák, T. Akciová spole nost a Evropská spole nost. 1 vydání. Praha:Aspi a.s., 2005, str. 711 20