Železnice Ruska Uplynulé 20. století bylo stoletím bouřlivého rozvoje výstavby železnic. Rusko, zaostávající za Evropou a Severní Amerikou, vybudovalo za třičtvrtě století na své celé ekonomicky aktivní části železniční síť. Od první železnice spojující dvě města ve vzdálenosti 650 km se rozšířila síť železnic až na 147 tisíc kilometrů, v rámci Ruské federace pak na 86 tisíc kilometrů. Za tato léta se železnice nejen budovaly, ale také se dále rozvíjely. Zvýšila se jejich kapacita, technická vybavenost a byly zavedeny nejnovější prvky řízení, posílila se vědecká a vzdělávací základna, operativně byly odstraňovány následky zničení částí z doby 2. světové války a jiných válek. Dokonce i v období hospodářských reforem, kdy se snížily objemy přeprav a odvětví se ocitlo ve složitých finančních podmínkách, postupovala elektrifikace železnic, byly zaváděny nové systémy komunikace, řízení přeprav bylo vybavováno výpočetní technikou, zlepšovaly se vnitrooborové hospodářské vztahy. Hospodářské výsledky Po obrovském propadu objemu přeprav v posledních třech letech minulého století pracovala železniční doprava dynamicky, plně zabezpečovala potřeby obyvatelstva a podniků v oblasti přeprav, takže rok 2000 byl aktivním. Odvětví si udrželo své místo jako nejdůležitější v celém komplexu dopravy země a zajišťovalo 43% přeprav cestujících a 81% dopravy nákladů v rámci všech pozemních druhů dopravy. Základní výrobně hospodářské ukazatele jsou uvedeny v tabulce 1. Tabulka 1 Ukazatele Skutečnost 2000 K roku 1999 +, - % Přeprava cestujících, mil. 1418,8 +81,3 106,1 Obrat cestujících, mlrd. osobokilometrů, v tom: 167,0 + 26,0 118,4 dálkové přepravy 116,2 +23,1 124,8 příměstská doprava 50,8 +2,9 106,0 Objem přepravených nákladů, mil.tun 1042,6 +106,0 111,3 Obrat nákladů, mlrd. tkm 1373,2 + 168,6 114,0 Kontingent, tisíce osob: 1294,7 +47,4 103,8 v tom přepraveno 1091,8 + 32,9 103,1 Průměrná mzda v přepravě, rublů x) 3227 + 768 131,2 Příjmy z přepravy, mil. rublů xx) 246784 + 90408 157,8 Provozní náklady, mil. rublů xx) 192795 + 66677 152,9 Zisk z přeprav xx) 55378 + 23693 174,8 x) Průměrná měsíční mzda, mzda bez započtených pohyblivých složek za rok 1999 xx) Operativní údaje 1
Osobní doprava Doprava cestujících v roce 2000 v oblasti dálkových přeprav se zvýšila na všech železnicích a v celé síti pak v průměru o 23,9%, v příměstské dopravě o 4,5%, včetně plnění Severokavkazské, Povolžské a Sverdlovské dráhy. V tabulce 2 jsou obsaženy údaje o osobní dopravě a počtech cestujících na železnicích v roce 2000. Tabulka 2 Dráha Přeprava cestujících v tis.osob Obrat cestujících v mil. osobokilometrů celkem v % k r.1999 celkem v % k r.1999 Oktjabrská 197 313 102,6 19 179 113,7 Kaliningradská 8 712 124,6 395 134,4 Moskevská 576 567 104,7 36 757 111,4 Gorkovská 81 654 105,3 12 990 122,6 Severní 38 866 111,9 8 805 124,9 Severokavkazská 50 460 103,9 11 287 120,4 Jihovýchodní 47 354 117,5 10 620 119,3 Povolžská 29 138 97,0 5 739 126,5 Kujbyševská 45 127 117,1 9 569 123,3 Sverdlovská 96 464 97,2 14 792 121,5 Jihouralská 33 165 115,3 6 299 125,3 Západosibiřská 121 608 109,5 12 838 118,2 Krasnojarská 21 044 117,1 4 007 126,1 Východosibiřská 27 533 125,5 5 236 120,8 Zabajkalská 17 020 124,6 4 246 125,1 Dálně-východní 27 268 107,1 4 082 117,1 Sachalinská 1 487 109,5 213 110,4 Celkem 1 418 780 106,1 167 054 118,4 Celkový počet cestujících přepravených v příměstské dopravě se zvýšil o 6%. Zároveň se však zmenšil ve srovnání s rokem 1999 na Jihovýchodní, Povolžské a Sachalinské dráze. V oblasti dálkových přeprav se tento objem zvýšil o 24,8%, a to na všech drahách, přičemž k největším přírůstkům (26,7-34,3%) došlo na Severní dráze, Severokavkazské, Krasnojarské, Sverdlovské, Gorkovské, Západosibiřské a Povolžské dráze. Průměrná obsazenost osobního vozu dálkové přepravy vzrostla na všech drahách, kromě Zabajkalské a Sachalinské, i v celé siti o 2,4 osoby, tedy dosáhla úrovně 30,3 cestujících v jednom voze. V příměstské dopravě se obsazenost vozů snížila, jen v Severokavkazské, Jihovýchodní, Povolžské a Sachalinské dráze, i v síti jako celku činila 29,9 cestujících, tj. o 1,1 osoby více než v roce 1999. Toto však nestačilo k zajištění potřeb 2
obyvatelstva, pokud jde o cesty po železnicích, a v důsledku toho byly zaváděny další vlaky. Celkem bylo vypraveno v roce 2000 ve stanicích vlakotvorby i obratu o 18,8 tisíce více osobních vlaků (7%), než v roce 1999. Zvýšení počtu osobních vlaků nemělo vliv na úroveň plnění jízdního řádu v železniční síti (tabulka 3). Tabulka 3 Ukazatele Plnění jízdního řádu v síti, % 1999 2000 +,- k r.1999 Odjezdy 99,6 99,6 - Průjezdy 99,3 99,5 0,2 Příjezdy 97,7 97,7 - Nákladní doprava Ze 42 skupin vlaků operativního určení požadavky odesílatelů na přepravu zařazené do plánu byly splněny ve všech ukazatelích, s výjimkou kamenného uhlí, železné rudy a rud barevných kovů, umělých hnojiv, cementu, stavebních materiálů, rašeliny, břidlice, cukrové řepy a smíšených nákladů. Více, než se plánovalo, bylo přepraveno: obilovin - o 2,8 milionu tun; železných kovů - o 2,6 milionu tun; železného šrotu - o 2,1 milionu tun; dřevařských produktů - o 1,7 milionu tun; chemikálií a soli - o 1,5 milionu tun. Nicméně byl překročen objem roku 1999 ve většině oblastí a rovněž v přepravě ropných produktů, kamenného uhlí, rudy, železných kovů, chemických a minerálních hnojiv, dřevařských a mlýnských produktů, chemikálií, sody a dalších. Plnění základních ukazatelů práce železnic (nákladů a objemu přepravy zboží) jsou uvedeny v tabulce 4. V roce 2000 naložily ruské železnice do zemí SNS 1057,6 tisíc vozů (6% celkového objemu nakládky ruských železnic), což je oproti roku 1999 více o 4,8%. Ke snížení nakládky došlo jen pro Bělorusko (tempo snižování roste), Moldavsko, Ázerbajdžán, Gruzii a Uzbekistán. Nakládky směrem do zemí SNS se prováděly na všech drahách. Kolem 80% nákladů přepravovaných do zemí SNS bylo naloženo na těchto drahách: Moskevská dráha (23%), Jihovýchodní dráha (20%), Západosibiřská dráha (18%), Povolžská dráha (6%), Jihouralská dráha (6%) a Severokavkazská dráha (5,9%), přičemž na všech drahách, kromě Moskevské, nakládka vzrostla. Železnice zemí SNS naložily pro Rusko 1055,5 tisíc vozů, neboli o 35% více než v roce 1999. Hlavními odběrateli nákladů ze států SNS jsou Sverdlovská dráha (28%), Jihouralská dráha (24%), Moskevská dráha (11%), Západosibiřská dráha (10%) a Severokavkazská dráha (6%) (objem nákladů těmto drahám vzrostl o 59%; resp. 112%; 33%; 29%; 9%). Ostatním drahám (kromě Východosibiřské) objem nákladů poklesl. Z celkového objemu nákladů 72% pochází z Kazachstánu, 17% z Ukrajiny a 8% z Běloruska. Tabulka 4 Objem nákladů v tunách Obrat nákladů v mld. tarifních tkm 3
Dráha celkem v % k r.1999 celkem v % k r.1999 Oktjabrská 96 174 105,4 103 807 107,1 Kaliningradská 1 694 108,5 1 149 105,6 Moskevská 82 869 115,9 78 577 118,0 Gorkovská 30 113 116,9 89 251 120,5 Severní 67 993 108,0 104 197 109,3 Severokavkazská 55 418 113,6 48 283 112,5 Jihovýchodní 80 481 111,2 67 209 109,3 Povolžská 33 491 119,0 47 245 116,9 Kujbyševská 52 593 108,1 97 965 111,6 Sverdlovská 109 949 114,2 127 421 120,6 Jihouralská 70 328 118,5 115 061 117,4 Západosibiřská 188 425 111,6 165 758 115,9 Krasnojarská 58 744 105,5 55 027 111,9 Východosibiřská 56 809 110,9 83 316 113,5 Zabajkalská 18 686 103,7 103 592 108,6 Dálně-východní 36 628 106,6 84 754 116,1 Sachalinská 2 190 117,6 566 102,9 Celkem 1 042 585 111,3 1 373 178 114,0 Činnost vozového parku V tabulce 5 jsou uvedeny hodnoty kvalitativních ukazatelů práce vozového parku. Střední doba oběhu železničního vozu v síti se oproti roku 1999 snížila o 9,5 hod, tj. o 4,5 %. Vyšší byla jen na drahách Oktjabrskaja a Povolžská. Oběh se zkrátil u všech druhů vozidel, s výjimkou mrazírenských. Hlavní vliv na zrychlení oběhu vozidel mělo zkrácení doby nutné k nakládce a zejména doby pobytu v technických stanicích. Průměrná doba prostoje při jedné nakládací operaci se snížila o 1,8 % a v jedné technické stanici o 5,1 %. Prostoje vozů při jedné nakládací operaci se snížily na všech drahách, kromě Oktjabrské, Povolžské, Kujbyševské, Sverdlovské a Zabajkalské. Na jednu technickou stanici se tato doba snížila na všech drahách, kromě Moskevské, Severní, Sachalinské a Oktjabrské. Podíl oběhů prázdných vozů na celkovém oběhu se snížil ze 40,2 na 39,5 %. Snížení bylo dosaženo na většině drah a ve značné míře (1,7 až 2,6 %) na Gorkovské, Moskevské, Východosibiřské, Dálně-východní, Sachalinské a Severokavkazské dráze. Průměrná brutto hmotnost nákladního vlaku se zvýšila na všech drahách, s výjimkou Kujbyševské a Jihouralské; nejvíce se zvýšila na Oktjabrské dráze (o 74 tun), Západosibiřské (o 72 tun), Dálně-východní (o 68 tun), Zabajkalské a Moskevské (o 51 tun). V elektrické trakci se hmotnost vlaku pohybovala na úrovni 3514 tun (+ 30 tun), u motorové trakce 2960 tun (+ 24 tun). 4
Průměrná denní produktivita lokomotiv dosáhla 1353 tisíc tkm brutto, čímž překročila o 38 tisíc tkm brutto plánovanou hodnotu a o 34 tisíc tkm brutto úroveň v roce 1999. Tento ukazatel, jak k úrovni v roce 1999, tak k plánované hodnotě, poklesl pouze na Severokavkazské a Kujbyševské dráze. Tabulka 5 Ukazatele +,- k roku 1999 celkem rok 2000 Oběh vozu, za 24 hod 8,60-0,39 Oběh vozu za 24 hod, v tom: 206,3-9,5 v provozu 45,7-1,1 na zastávkách 8,3 + 0,2 při nakládce a vykládce 73,4-3,0 v technických stanicích 78,9-5,6 Prostoj vozu, hodin: při jedné nakládací operaci 39,46-0,71 v jedné technické stanici 6,03-0,31 Procento oběhu prázdných vozů k celkovému oběhu 39,5-0,7 Produktivita vozu, tkm netto 8131 + 239 Střední hmotnost vlaku brutto, tun 3380 + 35 Průměrné denní využití lokomotivy, km 500,9 + 5,7 Produktivita lokomotivy, tis. tkm brutto 1353 + 34 Průměrná rychlost jízdy nákladních vlaků, km/h: na trati 38,6 + 0,1 technická 45,7 + 0,5 Činnost nejdůležitějších překládkových stanic Na nejdůležitějších překládkových stanicích se v roce 2000 zpracovalo v průměru 137,8 tisíce železničních vozů za 24 hodin, což je o 9,6 tisíce vozových jednotek (o 7%) více, než v roce 1999. Doba prostoje tranzitních vozů ve vlacích připravených k odbavení činila 2,24 hodiny, neboli 17,8% celkové doby pobytu ve stanici u tranzitních vozů s překládkou. Prostoj vozů s překládkou činil 12,53 hod, což bylo o 0,12 hod méně, než v roce 1999. Prostoj tranzitních vozů s překládkou se snížil na sedmi drahách, na Oktjabrské se však zvýšil o 2,75 hodiny. V tabulce 6 jsou uvedeny hodnoty za všechny dráhy o prostojích tranzitních vozů v překládkových stanicích. 5
Tabulka 6 Dráha s vykládkou 1999 2000 +,- k 1999 Doba prostoje, hod bez vykládky 1999 2000 +,- k 1999 Oktjabrská 11,67 14,42 2,75 2,47 2,79 0,32 Moskevská 10,19 10,65 0,46 3,07 2,91-0,16 Gorkovská 12,98 11,73-1,25 1,74 1,50-0,24 Severní 12,03 12,06 0,03 1,97 1,96-0,01 Severokavkazská 17,23 16,64-0,59 3,22 3,26 0,04 Jihovýchodní 13,77 12,14-1,63 1,68 1,50-0,18 Povolžská 14,31 12,76-1,55 2,03 2,75 0,72 Kujbyševská 14,44 13,41-1,03 1,56 1,39-0,17 Sverdlovská 10,65 10,39-0,26 2,26 2,00-0,26 Jihouralská 12,39 12,58 0,19 1,37 1,25-0,12 Západosibiřská 11,94 11,06-0,88 1,91 1,56-0,35 Krasnojarská 12,89 13,77 0,88 0,38 1,09 0,71 Východosibiřská 15,74 16,99 1,25 2,18 2,03-0,15 Zabajkalská 14,82 16,40 1,58 1,69 1,71 0,02 Dálně-východní 19,47 20,36 0,89 2,02 1,35-0,67 Celkem 12,65 12,53-0,12 1,97 1,82-0,15 Opravy a údržba technických prostředků Rychlé zvyšování přepravních čiností vyžaduje zvláštní pozornost oblasti údržby technických prostředků. Nákup vozového parku prakticky neovlivňoval obnovu vozového a lokomotivního parku, proto se největší pozornost věnovala opravám a modernizaci. Údaje o směrování prostředků do generálních oprav základních fondů jsou uvedeny v tabulce 7 k 1. lednu 2001. Tabulka 7 Ukazatele K 1. lednu 2001 r. 2001 k r. 2000 v % Generální opravy (celkem) mil. rublů 37 367,2 169,8 Hospodářství 6
Traťové 19 737,9 169,3 Budov a vybavení 2 214,4 135,3 Lokomotivní 5 403,4 177,4 Vozové 4 649,3 207,1 Osobní 1 883,6 170,1 Elektrifikace a napájení elektrickým proudem 1 184,0 148,6 Signalizace a spojů 912,7 152,1 Ostatní 1 081,9 144,5 Dráha Oktjabrská 3 579,1 148,1 Kaliningradská 162,1 161,6 Moskevská 4 852,1 191,6 Gorkovská 1 746,3 164,6 Severní 2 205,6 208,1 Severokavkazská 2 131,9 187,4 Jihovýchodní 1 881,1 167,6 Povolžská 1 728,7 177,2 Kujbyševská 2 166,2 161,1 Sverdlovská 2 644,4 178,1 Jihouralská 1 972,6 185,6 Západosibiřská 4 129,9 167,7 Krasnojarská 1 412,0 154,7 Východosibiřská 2 305,1 158,3 Zabajkalská 2 084,8 137,5 Dálně-východní 1 924,6 169,1 Sachalinská 140,7 251,3 V tabulce 8 jsou uvedeny ukazatele oprav nákladních vozů. Tabulka 8 Druh oprav 1999 2000 +,- k r.1999 Průběžné opravy s odstávkou 2 430,9 1 907,5 78,5 7
Opravy v depech 384,5 370,1 96,2 Generální opravy v depech 9 005 9 245 102,7 V tabulce 9 jsou uvedeny informace o opravách železničních vozů v depech podle jednotlivých drah. Tabulka 9 Dráha Plnění Výsledek, % plán 1999 Oktjabrská 31 417 99,4 79,4 Kaliningradská 2 739 100,0 92,3 Moskevská 40 380 100,2 102,0 Gorkovská 24 069 100,0 102,0 Severní 25 672 100,0 96,0 Severokavkazská 23 180 100,7 100,8 Jihovýchodní 30 306 100,5 100,2 Povolžská 11 740 100,4 100,1 Kujbyševská 23 862 99,2 88,7 Sverdlovská 30 117 100,0 94,9 Jihouralská 31 389 100,0 98,3 Západosibiřská 36 771 100,6 101,3 Krasnojarská 9 509 100,1 98,1 Východosibiřská 23 772 100,7 111,6 Zabajkalská 14 044 100,3 79,0 Dálně-východní 11 068 100,4 96,4 Síť celkem 370 035 100,2 96,2 V tabulce 10 jsou údaje o generálních opravách vozového parku v závodech MPS. Tabulka 10 Ukazatele Roky 1999 2000 k r. 1999, % 8
Elektrické hnací jednotky (celkem) 722 1 038 143,7 Motorové lokomotivy (celkem) 815 997 122,3 Elektrické sekce (celkem) 835 916 109,8 Vlaky s dieselovým pohonem (celkem), sekce 11 9 81,8 Nákladní vozy (inv. park) 19 895 19 882 99,9 Osobní vozy (inv. park) 2 594 2 993 115,4 Z nichgenerální 2 337 2 858 122,3 Generální nebo obnovovací 53 73 137,7 Opravy osobních vozů v depech 204 62 30,4 Traťové práce a průběžné opravy tratí Úkoly stanovené kolegiem MPS pro oblast údržby sítě se plní s výjimkou středních oprav. V roce 2000, ve srovnání s rokem 1999, se snížil objem plnění prací spojených se středními a údržbovými opravami tratí (tabulka 11). Tabulka 11 Druhy prací Uvedeno do provozu, km ročnímu úkolu Procento k 1999 Generální opravy:zesílené 1897,1 100,7 135,6 na nových kolejích 2536,3 103,0 105,7 na starých tratích 2157,1 100,5 111,8 Střední opravy 6382,2 99,7 99,7 Modernizační opravy 2876,8 110,0 81,9 Pokládka nových bezstykových kolejí 3382,8 102,4 141,2 Pokládka nových železničních úseků 3770,6 101,1 143,2 Bez ohledu na již provedené práce v oblasti oprav nedošlo ke zlepšení ukazatelů jejich technického stavu. Celkové bodové hodnocení stavu tratí je o 3,3 % vyšší a k 1. lednu 2001 dosáhlo hodnoty 62 bodů. Počet kilometrů hlavních tratí s neuspokojivým hodnocením se zvýšil o 17,5 % a činil 859 km (0,7 % celkové délky tratí). Zvýšení délky tratí s neuspokojivým hodnocením je 6 krát vyšší na Povolžské dráze, 4,4 krát vyšší na Zabajkalské, 3,6 krát na Západosibiřské dráze, 3,3 krát na Dálně-Východní dráze a 2 krát větší na Kujbyševské dráze. 9
Celkový počet úseků, na nichž je třeba snížit rychlost jízdy vlaků, činil k 30. prosinci 2000 1,7 tisíce, přičemž se to týkalo 2,2 tisíce kilometrů tratí. Ve srovnání se stejným obdobím v roce 1999 se délka tratí s omezenou rychlostí jízdy vlaků snížila o třetinu. Celkový rozsah těchto úseků se snížil na Gorkovské, Severokavkazské, Jihovýchodní, Jihouralské, Západosibiřské a Krasnojarské dráze. Produktivita práce V uplynulém roce se produktivita práce zvýšila o 11,4 %. V zásadě došlo k tomuto růstu díky zvýšení objemu živé práce o 14,8 %. Oproti plánu se produktivita práce zvýšila o 1,9 % (tabulka 12). Ve srovnání s rokem 1999 se produktivitaq práce zvýšila na všech drahách. přitom plán temp růstu nebyl splněn na těchto drahách: Severokavkazská (98,3 %), Kujbyševská (98,6 %), Jihovýchodní (99,3 %) a Zabajkalská (99,5 %). Využívání limitů investic Pro posílení materiálně technické základny a sociální oblasti železniční dopravy v roce 2000 bylo věnováno ze všech zdrojů financování celkem 76 179 milionů rublů, neboli 99,3% z ročního plánu. Z nich 96,8% tvořily vlastní prostředky, 0,1% - prostředky z federálního rozpočtu, 1,1% - prostředky z rozpočtů jednotlivých subjektů federace a místních rozpočtů a 2% - půčky. Prostředky z centrálních zdrojů MPS byly využity na 98,4% (tabulka 13). Tabulka 13 Ukazatele Využito Rok 2000 Získání, vynaložení, % Získání, vynaložení v roce 1999, % Investice, mlrd. rublů 76 179,6 99,3 107,1 Z nich na:investiční výstavbu 69 467,8 101,1 110,6 nákup vozového parku 6 711,9 84,2 86,9 zprovoznění základních fondů 45 087,9 78,3 126,6 v tom výrobního charakteru 36 860,2 76,3 123,6 Tabulka 12 Dráha Počet pracovníků v přepravě, tis.os. Produkce v mld. tkm Produktivita práce, tis. tkm 2000 % k 1999 2000 % k 1999 2000 % k 1999 10
Oktjabrská 103,8 101,3 147,2 108,8 1 369,2 107,4 Kaliningradská 5,7 101,0 1,9 115,7 342,4 114,6 Moskevská 122,7 104,4 152,1 114,7 1 239,6 109,8 Gorkovská 71,1 101,6 115,2 121,0 1 621,6 119,1 Severní 65,0 103,7 121,8 111,3 1 874,5 107,4 Severokavkazská 75,1 106,5 70,9 114,9 943,8 107,9 Jihovýchodní 66,3 101,4 88,5 111,6 1 334,4 110,0 Povolžská 45,3 104,3 58,7 118,7 1 296,0 113,8 Kujbyševská 69,6 103,1 117,1 113,4 1 682,4 110,0 Sverdlovská 88,5 103,1 157,0 120,8 1 773,1 117,1 Jihouralská 71,9 102,9 127,7 118,2 1 775,3 114,8 Západosibiřská 94,0 101,2 191,4 116,2 2 036,7 114,8 Krasnojarská 37,3 103,8 63,0 113,6 1 690,7 109,4 Východosibiřská 47,9 105,3 93,8 114,3 1 959,5 108,6 Zabajkalská 52,2 103,4 112,1 109,7 2 145,5 106,0 Dálně-východní 63,0 104,7 92,9 116,2 1 474,9 111,0 Sachalinská 4,5 102,5 1,0 106,0 221,0 103,4 GUP "Refservis" 7,9 89,9 - - - - Síť celkem 1 091,8 103,1 1 707,3 114,8 1 563,8 111,4 Prioritami v tomto odvětví jsou cíle hospodářského charakteru, na něž připadá podíl 84% všech vynaložených prostředků. Tyto tvoří 91,1% ročního limitu, neboli 63 733,2 milionu rublů. V roce 1999 bylo pro tyto cíle využito 38 652,7 milionu rublů, neboli 107% ročního objemu. Plnění ročního plánu v subjektech výrobního charakteru překračuje o více než 10% Severní dráha, Kujbyševská, Sverdlovská, Západosibiřská a Dálně-Východní dráha. Plánované úkoly nesplnily dráhy Severokavkazská (99,7%), Jihouralská (96,8%) a Sachalinská (94,5%). V roce 2000 bylo využito na plnění federálního programu "Hospodářský a sociální rozvoj Dálného Východu a Zabajkalska v letech 1996-2005" celkem 2608,8 milionu rublů, přičemž byl plně finančně zajištěn celý rozsah plněných prací. Je třeba zdůraznit, že tento jednotný program, kterému byly věnovány prostředky z federálního rozpočtu ve výši 90 milionů rublů, byl vyčerpán ve výši 18 milionů rublů. Na federální program Konstrukce a výroba osobních železničních vozů nové generace bylo využito 2976,4 milionu rublů a profinancováno bylo 3251,1 milionu rublů. Pro splnění tohoto programu na 100% byly naplánovány i vlastní zdroje. Federální program "Výstavba bytů pro obyvatelstvo přesídlené z oblasti Dálného Severu" byl splněn na 98%. Při uskutečňování tohoto programu se využívají jen vlastní prostředky, i když při jeho tvorbě se plánovalo využít prostředky z federálního rozpočtu. 11
Program "Zvyšování bezpečnosti železniční dopravy" byl splněn na 103%, "Zavádění technických prostředků a technologií šetřících zdroje" byl splněn na 97% a financování s tím souvisejících prací bylo splněno na 98%; program "Informatizace" byl splněn na 99%, "Modernizace prostředků komunikace na železnici prostřednictvím radiového spojení" byl splněn na 98%; "Rozvoj telekomunikací" byl splněn na 98%; "Vybavení speciálního vozového parku s vlastním pohonem systémy bezpečnosti" byl splněn na 80%; "Obnova prostředků napájení elektrickým proudem" byl splněn na 100%; "Vybavování technikou modernizovaných vlaků" byl splněn na 92%; "Obnova a rozvoj prostředků automatizace železnic a telemechanizace" byl splněn na 77%. Celkem bylo ze všech finančních zdrojů proinvestováno v průběhu roku 45 087,9 mil. rublů, neboli 78% plánovaného objemu (tabulka 14). V roce 2000 bylo elektrifikováno 691 km železničních tratí, položeno bylo 555 km mezinárodních kabelových linkových spojů, staniční úseky byly prodlouženy o 49,2 km, elektrickou centralizací byly vybaveny 223 výhybky a autobloky 30 km tratí. Na výstavbu objektů sociální oblasti bylo vynaloženo 12 446,4 milionu rublů, neboli 16% celkového objemu investic vynaložených za rok. Do užívání bylo předáno 405,1 tisíce metrů čtverečních obytné plochy, neboli 6591 bytů. Náklady na uvedení do užívání činily 25% celkových vynaložených prostředků na sociální potřeby. Kromě toho byly vybudovány obytné domy jako náhrada za původní zdrojů (koupě, podíl, atd) 50,6 tisíc metrů čtverečních, neboli 778 bytů. Získány byly prostředky na výstavbu bytů od obyvatelstva ve výši 240 milionů rublů. Do užívání bylo předáno 6 nemocnic, 721 lůžek, 4 polikliniky s možností návštěvy 905 pacientů během jedné pracovní směny a jedna škola pro 981 žáků. Na obnovu hospodářsví Čečenské republiky bylo využito 582,3 milionů rublů. Z nich tvořily investice do objektů výrobního charakteru 103,1 milionu rublů. Z těchto prostředků bylo vybudováno 115 elektrických výhybek v Gudermese, byla vybudována strážní stanoviště na mostech přes řeky Terek, Sunža a Argun, ochrana míst přechodů přes řeky Bělka, Džalka, Sunža a Aksej, bylo vybudováno reléové poloautomatické zařízení na úseku Prochladnaja - Iščerskaja, vybavení radioreléových stanic typu R-414 na úseku Iščerskaja-Uzlovaja, bylo vybudováno spojení DPR na úseku Gudermes-Groznyj; na generální opravy objektů výrobního charakteru bylo vynaloženo 392,2 milionu rublů, bylo vynaloženo 33,5 milionu rublů na NDS, výdaje na údržbu železničních vozů přebudovaných na obydlí běžencům a vojenským strukturám činily 32,5 milionů rublů, zálohové platby na nákup materiálů a zařízení činily 20,1 milionů rublů, snížení zadluženosti v oblasti mezd útvaru v Gudermese činilo 33,8 milionu rublů a na nákup vozového parku, techniky a zařízení zničeného v době války bylo vynaloženo 47,1 milionu rublů. Tabulka 14 Dráha Hlavní úkol mld. rublů Uvedeno do provozu Plnění v % Oktjabrská 1 420,0 1 761,5 124,0 Kaliningradská 64,0 68,0 106,3 12
Moskevská 3 369,6 3 475,0 103,1 Gorkovská 666,2 756,9 113,6 Severní 663,3 949,1 143,1 Severokavkazská 1 712,7 1 905,8 111,3 Jihovýchodní 642,6 865,8 134,7 Povolžská 830,6 840,9 101,2 Kujbyševská 944,7 1 127,2 119,3 Sverdlovská 1 018,0 1 140,0 112,0 Jihouralská 666,1 653,9 98,2 Západosibiřská 857,6 1078,5 125,8 Krasnojarská 830,7 856,9 103,2 Východosibiřská 1 031,9 1 213,0 117,6 Zabajkalská 660,4 526,3 79,7 Dálně-Východní 1 556,5 1 782,4 114,5 Sachalinská 253,0 300,2 118,7 Součet za dráhu 17 187,9 19 301,4 112,3 Součet za organizaci 40 364,3 25 786,6 63,9 Celkem za MPS 57 552,2 45 088,0 78,3 Pramen: Železnodorožnyj transport č. 4/2001, str. 2-8 Překlad: Petr Zitko Korektura: ODIS 13