69 E. Přihlášky vynálezů patenty Počty přihlášek vynálezů, resp. počty udělených patentů jsou tradičně považovány za jeden z ukazatelů úspěšnosti VaV. Současně se v úvahu bere omezenost vypovídací schopnosti tohoto ukazatele. Část vynálezů totiž vzniká i jinak než na základě VaV, mnohé přihlášky jsou podávány z jiných zejména konkurenčních důvodů, než aby osvědčily celosvětovou novost příslušného technického řešení. Mnoho výsledků VaV je rychle uplatněno v nových, složitě napodobitelných výrobcích a technologiích aniž bylo chráněno. Příkladem je velmi nízké využívání ochrany topografií polovodičových výrobků (čipů). Přesto ve zprávách hodnotících VaV v nejrůznějších zemích a integračních seskupeních obvykle nechybí část o patentech. Data o hodnocení aktivit v této oblasti jsou již dlouhodobě součástí statistik VaV v OECD Main Science and Technology Indicators (MSTI) vydávaných dvakrát do roka. Metodika hodnocení aktivit v této oblasti podléhá relativně častým změnám a doposud není ustálena. Hodnotí se počty přihlášek vynálezů a užitných vzorů vztažených na počet obyvatel nebo výzkumných pracovníků, hodnotí se i míra ochrany vynálezů v zahraničí. Hodnotí se počet přihlášek vynálezů u domácích patentových úřadů. Sledují se národní aktivity u tří světově největších patentových úřadů (patentové úřady USA, Evropy a Japonska). Některá tato sledování přitom mohou narážet na rozdíly v pojímání ochrany průmyslových práv, rozdíly legislativní a metodické, kupříkladu, přes všechny snahy harmonizační, právě mezi USA, Evropou a Japonskem. Někdy se hodnotí jen počty patentů z oblasti pokročilých technologií, kde je větší jistota, že jde o výsledky VaV. Neustálenost metodik hodnocení přihlašovacích aktivit je způsobena též změnami v názorech na to, co je a není patentovatelné. Mění se náhled na patentovatelnost počítačových programů jako takových, obchodních metod, biotechnologií, včetně respektování tzv. tradičních znalostí apod. Na hodnocení budou mít vliv i připravované významné změny v Evropě. Po řadě let průtahů a odkladů je po jarním zasedání Evropské rady v roce 2003 v Řecku pravděpodobné, že bude zaveden patent Společenství, tj. jednotný patent, který bude nejen centrálně udělován, jak je tomu dnes u evropského patentu, ale bude mít platnost ve všech členských zemích EU. V předkládané analýze jsou aktivity v této oblasti hodnoceny poněkud odlišně než v analýze VaV, která byla schválena vládou v květnu 2002. V předkládané analýze je použita metodika zpráv Evropské komise o benchmarkingu politik výzkumu a inovačních politik v členských a kandidátských zemích EU. K hodnocení se předkládá pět grafů: Přihlášky vynálezů v Česku u Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPV), celkové počty Přihlášky vynálezů v Česku u ÚPV, relativní počty přihlášek vztažené na milion obyvatel Přihlášky patentů u Evropského patentového úřadu (EPO), počty vztažené na milion obyvatel Udělené patenty u EPO, počty vztažené na milion obyvatel Udělené patenty u Patentového úřadu USA (USPTO), počty vztažené na milion obyvatel Metodicko institucionální poznámka k EPO Jedním z výsledků integračních snah v Evropě bylo v roce 1973 podepsání Úmluvy o udělování evropských patentů (European Patent Convention EPC). Na základě této Úmluvy byl jako výkonný orgán zřízen Evropský patentový úřad (European Patent Office EPO). Evropský patentový úřad uděluje na základě jedné přihlášky a jednotného postupu tzv. evropský patent. Patent má účinky pouze v členských zemích určených přihlašovatelem. Prostřednictvím evropského patentu lze dosáhnout zahraniční ochrany vynálezu jednodušším a lacinějším způsobem. Jde přitom o ochranu udělenou renomovanou institucí, zajišťující potřebnou právní jistotu jak majiteli patentu, tak jeho konkurentům. Prostřednictvím EPO bude realizován uvažovaný systém patentu Společenství. Česko se stalo členským státem Úmluvy o udělování evropských patentů v červenci 2002. V současné době má Úmluva 27 členů.
70 E.1 Přihlášky vynálezů v Česku u ÚPV 6000 5000 4387 Přihlášky celkem Domácí přihlašovatelé Zahraniční přihlašovatelé 4938 4382 C 4277 počet přihlášek vynálezů 4000 3000 2000 3858 3241 2041 3761 2722 3405 3749 3200 1000 617 626 556 528 0 1996 1998 2000 2002 rok Zdroj dat: Ročenka ÚPV 2002 Pozn.: Mezinárodní přihlášky PCT přihlášky vynálezů podané v zemích smlouvy PCT (Patent Cooperation Treaty), ve kterých bylo Česko zařazeno přihlašovatelem mezi státy, ve kterých chce získat patentovou ochranu. Komentář: (1) Graf uvádí celkové počty přihlášek podaných u Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPV) ČR a v rozdělení na přihlášky domácích a zahraničních přihlašovatelů. Čtvrtý sloupec u každého z hodnocených roků uvádí, kolik z počtů zahraničních přihlášek podaných cestou smlouvy PCT (Patent Cooperation Treaty) vstoupilo do národní fáze řízení. (2) Celkové počty přihlášek vynálezů u ÚPV do roku 2000 mírně narůstaly. Od roku 2001 dochází k poklesu (4 277 přihlášek v roce 2002 proti 4 938 přihláškám v roce 2000). Tento trend bude v souvislosti s přístupem ČR k EPC nadále pokračovat. (3) Přihlášky domácích subjektů stagnují na velmi nízkých hodnotách. V letech 2000 a 2001 dokonce počty mírně poklesly proti rokům 1996 a 1998. Příčiny nízkých aktivit českých subjektů mají komplexní povahu. Jde o kombinaci nedostatku kvalitních výsledků VaV, všeobecného podcenění jejich právní ochrany včetně nedostatečného vyčleňování finančních prostředků na ochranu a nedostatku kvalifikovaných odborníků pro oblast ochrany průmyslových práv ve VaV institucích. K určitému zlepšení by mohlo dojít tím, že zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje, umožňuje zařadit náklady na ochranu průmyslových práv do uznaných nákladů projektů VaV a získat tím na ochranu příspěvek z veřejných prostředků. (4) Počet zahraničních přihlášek se do roku 2001 zvyšoval. Jejich podíl na celkovém počtu přihlášek vzrostl z 84 % v roce 1996 na 88 % v roce 2002. Podíl přihlášek v rámci smlouvy PCT na celkových přihláškách zahraničních subjektů vzrostl z 63 % v roce 1996 na 81 % v roce 2002. Pokles počtu přihlášek zmíněný v odst. 2 se bude zahraničních přihlášek týkat především.
71 E.2 Přihlášky vynálezů v Česku u ÚPV (počet/mil. obyv.) 70 1996 1998 60 60,5 56,7 2000 2001 50 (počet /mil.obyv.) 40 30 20 10 4,1 10,6 13,6 2,6 8,1 3,4 4,6 2,6 2,5 14,9 3,3 16 9,1 3,8 0 Česko Slovensko Dánsko Francie Německo Nizozemsko V. Británie USA Zdroj dat: Ročenka ÚPV 2001 celkové počty přihlášek; RVV- přepočty na mil. obyvatel. Komentář: (1) V grafu jsou uvedena data o relativních počtech přihlášek vynálezů (vztažených na milion obyvatel) podaných v Česku a v sedmi zemích s nejvyššími počty přihlášek podaných u ÚPV. (2) Tak jako u jiných národních patentových úřadů převažují při tomto druhu srovnání i u ÚPV přihlášky domácích subjektů. U jiných národních patentových úřadů je rozdíl mezi domácími a zahraničními subjekty ještě výraznější. (3) Relativní počty přihlášek českých subjektů ve sledovaném období stagnují. Počty přihlášek z ostatních zemí mírně narůstaly. Více než 10 přihlášek na milion obyvatel podaných u ÚPV vykazuje Německo (16 přihlášek v roce 2001) a Dánsko (14,9 přihlášek v roce 2001).
72 E.3 Přihlášky patentů u EPO (počet/mil. obyv.) Slovinsko 7 15,5 1996 1998 2000 2001 Slovensko 1,5 0,6 Maďarsko 4,9 3,5 Polsko 0,5 0,2 Česko 4,2 1,5 USA Spojené království Řecko 4 2,7 84 69,1 68,5 56,5 Nizozemsko 178,6 187,2 Německo 146,3 201,4 Japonsko 89 90,2 Francie 79,8 107 Finsko 132,3 131,4 Dánsko 79,8 127,4 0 50 100 150 200 250 300 (počet/mil.obyv.) Zdroj dat: Ročenky European Patent Office, 1996 až 2001, část statistika celkové počty přihlášek; RVV - přepočty na mil. obyvatel.
73 Komentář: (1) V grafu jsou uvedeny relativní počty přihlášek u EPO, včetně tzv. EURO-PCT (PCT přihlášky, které vstoupily do regionální fáze řízení před EPO). (2) Nejvyšší počty přihlášek vykazuje Německo a Nizozemsko Nizozemsko 286,1 přihlášek/mil. obyv. v roce 2000 a Německo 244,9 přihlášek/mil. obyv. rovněž v roce 2000. Pro obě země je charakteristický dynamický nárůst počtu přihlášek, avšak s výrazným poklesem v roce 2001. Dynamický nárůst počtu přihlášek má i Finsko. Přihlášky z ostatních zemí stagnují, event. mírně narůstají na hodnoty násobně vyšší než jsou počty přihlášek z kandidátských zemí a Řecka. (3) Přihlášky vynálezů z Česka, a Maďarska vykazují mírný nárůst. Počty přihlášek v roce 2001 (Česko 4,2, Maďarsko 4,9) jsou jen o málo vyšší než přihlášky z Řecka (4 přihlášky/mil. obyvatel). Počet přihlášek ze Slovinska je cca trojnásobný ve srovnání s počty přihlášek z Maďarska a Česka. Počet přihlášek ze Slovenska je nejnižší ze sledovaných zemí. Jde však o počty tak nízké, že z nich nelze odvozovat směrodatné závěry. (4) Rozdíl počtu přihlášek z Česka a z vyspělých zemí (Nizozemsko, Německo, Finsko) je enormní. Počty přihlášek z Česka činí něco málo přes 2 % přihlášek z Nizozemska, resp. přes 3 % přihlášek z Finska. Uvedená čísla svědčí o přetrvávajícím podceňování významu konkrétních a na trhu využitelných poznatků VaV ve výzkumných organizacích v Česku a dalších kandidátských zemích a o zcela jiných obchodních strategiích podniků v Česku a kandidátských zemích v porovnání se strategiemi podniků v zemích vyspělých. Proces transformace ekonomiky je zřejmě náročnější a delší, než se předpokládalo.
74 E.4 Udělené patenty EPO (počet/mil. obyv.) Slovinsko 7,5 6,5 1996 1998 2000 2001 Slovensko 0,4 Maďarsko Polsko Česko 2,5 2,7 0,2 0,02 0,8 1,3 USA 31,8 37,5 Spojené království 23,2 32,1 Řecko 1,2 0,9 Nizozemsko Německo 68,1 71,7 99,1 Japonsko 52,3 76,3 99,7 Francie 47,8 53,5 Finsko 66,7 55,7 Dánsko 43 46,8 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 (počet/mil.obyv.) Zdroj dat: Ročenky European Patent Office, 1996 až 2001, část statistika - celkové počty přihlášek; RVV - přepočty na mil. obyvatel.
75 Komentář: (1) Počty patentů skutečně udělených EPO jsou rámcově v souladu s počty přihlášek vynálezů dle předcházejícího grafu E.3. Vyspělé země vykazují několika násobně vyšší počty udělených patentů než země kandidátské a Řecko. Výroky v bodě (4) komentáře k předcházejícímu grafu platí i pro udělené patenty. (2) Úspěšnost přihlášek tj. podíl skutečně udělených patentů na počtu přihlášek se v průměru pohybuje kolem 50 %. Výrazně vyšší úspěšnost mají přihlašovatelé z Japonska cca 65 %. Z porovnání s předcházejícím grafem dále vyplývá, že úspěšnost přihlašovatelů z Německa je vyšší než přihlašovatelů nizozemských. (3) Pořadí kandidátských zemí je v podstatě stejné jako u počtu přihlášek vynálezů. Slovinsko dosahuje třikrát většího počtu udělených patentů než Maďarsko a Česko. Slovensko i Polsko zaostávají. Pro malý počet případů však toto srovnání má jen omezenou vypovídací hodnotu.
76 E.5 Udělené patenty USPTO (počet/mil. obyv.) Slovinsko 6,5 10,5 1996 1998 2000 2001 Slovensko 0,2 0,2 Maďarsko 4,1 5,9 Polsko 0,4 0,4 Česko 2,3 0,5 365 USA Spojené království 45,2 73,7 256,8 Řecko 2,5 1,7 Nizozemsko 57,2 96,3 144,9 Německo 86,8 277,8 Japonsko Francie 51,4 75,9 191,1 150,8 Finsko 88,8 Dánsko 104,9 63-10 10 30 50 70 90 110 (počet/mil.obyv.) Zdroj dat: Patent Counts by country and year, all Patents, all types January 1, 1997 December 31, 2001; United States Patent and Trademark Office, červen 2003 - celkové počty přihlášek; RVV - přepočty na mil. obyvatel.
77 Komentář: (1) Relativní počty patentů udělené USPTO (United States Patent and Trademark Office) přihlašovatelům ze sledovaných zemí mají základní charakteristiku stejnou jako počty přihlášek i skutečně udělených patentů u EPO. Dominují vyspělé země. Podíl kandidátských zemí a Řecka přesahuje jen o něco málo úroveň 2 % nejvyspělejších zemí. Náskok přihlašovatelů z USA před nejlepšími zahraničními přihlašovateli (Japonsko, Finsko, Německo) není tak výrazný jako u jiných národních patentových úřadů. (2) Počty udělených patentů u většiny zemí ve sledovaném období rostou, nejrychleji u Finska a Dánska. Jestliže Dánsko zaujímalo počtem udělených patentů u EPO poslední místo ze sledovaných vyspělých zemí, tak u patentů udělených USPTO předstihlo Francii i Nizozemsko. (3) Rovněž situace v kandidátských zemích je mírně odlišná od patentů udělených u EPO. Počet patentů udělených USPTO uchazečům z Maďarska (5,9/mil. obyv. v roce 2001) je více než dvojnásobný než počet patentů českých přihlašovatelů (2,3/mil. obyv.). Slovinsko je opět nejlepší ze sledovaných kandidátských zemí (10,5/mil. obyv. v roce 2001). Polsko a Slovensko opět zaostávají.
78