ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Katedra ekonomických teorií TEZE DIPLOMOVÉ PRÁCE Propojení zemědělských trhů: ČR Visegrad Vedoucí práce: Ing. Jaroslava Burianová Autor diplomové práce: Radka Davidová Praha 23
Nejužší spolupráce České, Slovenské, Polské a Maďarské republiky je spojena s existencí Rady vzájemné hospodářské pomoci a centrálně plánovanou ekonomikou. Objem a struktura zahraničního obchodu byly v té době direktivně určovány ministerstvem a různými plánovacími komisemi a existoval pouze zlomek konkurenčních tlaků obvyklých v zahraničním obchodě. Přechod k tržnímu hospodářství znamenal pro země budoucí Visegrádské čtyřky ohromný tlak na přizpůsobení se novým ekonomickým podmínkám a odbytovým možnostem. Proto se v roce 1991 státy ČSFR, Polsko a Maďarsko dohodly ve Visegrádu na spolupráci a vzájemné podpoře při překonávání překážek spojených s přechodem do tržní ekonomiky a při snaze o integraci do evropského společenství. K podpisu Visegrádské deklarace došlo 15.2.1991 a skupina zde přijala neoficiální jméno Visegrádská trojka (po rozpadu ČSFR na dva samostatné státy Českou a Slovenskou republiku se přejmenovala na Visegrádskou čtyřku). Koncem roku 1992 země Visegrádské skupiny podepsaly Středoevropskou dohodu o volném obchodu (CEFTA), která se stala ekonomicky významnou pro konkrétní spolupráci v oblasti vzájemného obchodu. Členy CEFTA jsou také Slovinsko, Rumunsko a Bulharsko. Mezi členy V4 bylo podepsáno mnoho smluv, které upravují naše vzájemné vztahy. Základní ukazatele členských zemí V4 (r. 21) Česká republika Slovensko Maďarsko Polsko Rozloha km 2 78866 4935 933 312683 Počet obyvatel 1264212 5379455 1195513 3868 Hustota osídlení ob./km 2 13,1 19,7 18, 124, Roční růst HDP % 3,3 3,3 3,8 1,1 Míra inflace % 4,7 6,5 9,2 5,5 Míra nezaměstnanosti % 8,54 19,2 5,7 17,4 Pramen: ČSÚ; Zpracovala: R.Davidová Saldo zahraničního obchodu vykazuje u všech uvedených zemí zápornou hodnotu. Země Visegrádské skupiny jsou členy mnoha mezinárodních seskupení, např. OSN, UNESCO, WTO, WHO, OECD a kromě Slovenska také NATO.
Žádná ze zemí Visegrádské skupiny není typickou agrární zemí. Zemědělství má nejvýznamnější postavení v Polsku, kde se podílí 18,7 % (údaj r. ) na celkové zaměstnanosti. Podíl agrárního zahraničního vývozu i dovozu na celkovém vývozu a dovozu nepřekračuje u žádného člena skupiny hranici 1 %. Vybrané makroekonomické ukazatele zemí V4 (%; r. 21, PR ) Česká Slovensko Maďarsko Polsko republika Podíl zemědělství na tvorbě HDP 1,88 % 4,34 % 4,1 % 2,9 % Podíl zemědělství na celkové zaměstnanosti 4,4 % 4,9 % 4,8 % 18,7 % Podíl zemědělské půdy na celkové rozloze země 54,2 % 49,7 % 62,9 % 59,2 % Pramen: ČSÚ, Internet Zpracovala: R. Davidová Snahou všech čtyř zemí Visegrádské skupiny je stát se právoplatným členem Evropské unie. V souvislosti s tím byly pravidelně hodnoceny Evropskou komisí. Ta hodnotila plnění podmínek stanovených kodaňskými kritérii, podle kterých musí kandidátská země zajistit demokracii, dodržování lidských práv, respektování a ochranu menšin, dále pak existenci fungujícího tržního hospodářství schopného vyrovnat se s konkurenčními tlaky v Unii a v neposlední řadě schopnost převzít povinnosti vyplývající z členství ( acquis communautaire ). Poslední Pravidelná zpráva EK byla zveřejněna v listopadu 22 a Evropská komise v ní potvrdila připravenost kandidátských zemí. Na zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci téhož roku byly uzavřeny poslední kapitoly a došlo k ukončení přístupových jednání s kandidátskými zeměmi. Završením pak byl podpis Smlouvy o přistoupení zástupci všech zúčastněných členských i kandidátských zemí, ke kterému došlo v Athénách dne 16.4.23. Nyní již záleží pouze na občanech jednotlivých zemí, zda vysloví svůj souhlas se členstvím v Evropské unii. Pro zemědělství by členství znamenalo přijmout za svou Společnou zemědělskou politiku EU. Zavedena byla již v roce 1962 a od té doby prošla několika reformami. Z rozpočtu Evropské unie do ní plyne cca 5 % finančních prostředků. Aby se kandidátské země naučily používat finanční postupy a kontrolní mechanismy, které jsou praktikovány v rámci EU, vytvořila tato důležitý nástroj určený pro zemědělství program SAPARD (speciální akční program pro předvstupní pomoc v oblasti zemědělství a rozvoje venkova).
Trhy Evropské unie se staly během deseti uplynulých let pro země Visegrádské skupiny velmi významnými. Největší objem agrárního zahraničního obchodu s EU uskutečnila v roce 21 Polská republika, a to 3246 mil. USD, z toho vývoz do EU činil 1456 mil. USD a dovoz z EU 179 mil. USD. Také pro Českou republiku je tento trh velmi významný. Agrární zahraniční dovoz z EU se podílel na celkovém ZO ČR v roce 22 52,8 % a agrární zahraniční vývoz na celkovém vývozu 36,9 %. Z pohledu celkového objemu agrárního zahraničního obchodu vyjádřeného v % je nejvýznamnějším partnerem České republiky ze států Visegrádské skupiny jednoznačně Slovensko. Vzájemný obchod zde probíhá na základě Celní unie, která vstoupila v platnost v květnu roku 1993. Podíl AZ vývozu na celkovém vývozu na Slovensko činil v roce 22 26,7 % a podíl AZ dovozu na celkovém dovozu ze Slovenska činil ve stejném období 1,8 %. Saldo agrárního zahraničního obchodu se Slovenskem je dlouhodobě kladné. Mezi rozhodující položky českého agrárního vývozu na Slovensko patřily v r. 22: - kakaový prášek, čokoláda a čokoládové výrobky; potravinářské přípravky a vepřové maso. Mezi významné položky agrárního dovozu ze Slovenska patřily: - pekařské výrobky; kakaový prášek, čokoláda a čokoládové výrobky; mléko a smetana nezahuštěná, neslazená. Druhé místo ve vzájemném agrárním obchodě zaujímá Polsko. Mezi významné položky agrárního vývozu do Polska patří: - mlýnské výrobky, slad, škroby; mléko a mléčné výrobky, med a zbytky a odpady v potravinářském průmyslu, krmiva. Mezi významné položky agrárního dovozu z Polska patří: - různé potravinové přípravky; přípravky z obilí; mléko, mléčné výrobky, vejce, med a zelenina. Poslední třetí místo patří Maďarsku. Zde mezi významnější položky agrárního zahraničního vývozu patří: - živočišné a rostlinné tuky a oleje; kakao a kakaové přípravky. Mezi významné položky agrárního zahraničního dovozu z Maďarska patří: - různé potravinové přípravky; zbytky a odpady v potravinářském průmyslu, krmiva; nápoje, lihové tekutiny a ocet a zelenina. Saldo AZO s oběma posledními zeměmi je naopak dlouhodobě pasivní.
Obrat agrárního zahraničního obchodu ČR ostatní visegrádské země zaznamenal od roku 1993 nárůst. Největší změny objemu agrárního obratu dosáhl obchod s Polskem, kde došlo k navýšení z 1274 mil. Kč v roce 1993 na 8844 mil. Kč v roce 22. U Maďarska tato změna představuje nárůst z 1329 mil. Kč v roce 1993 na 4222 mil. Kč v roce 22. Objem agrárního obchodu se Slovenskem je ve sledovaném období celkem stabilní, došlo zde k nárůstu z 1411 mil. Kč v roce 1993 na 1656 mil. Kč v roce 22. Přehled vývoje vzájemného agrárního obchodu od roku 1993 do roku 22 v mil. Kč charakterizují následující tři grafy 1. ČR-SR, 2. ČR-PR, 3. ČR-MR: 1 1 8 6 1995 1996 1997 1998 1999 21 22 vývoz dovoz bilance 6 5 3 1-1 - 1995 1996 1997 1998 1999 21 22 vývoz dovoz bilance 3 1-1 1995 1996 1997 1998 1999 21 22 - -3 vý vo z dovoz bilanc e Zpracovala: R.Davidová