III. MATERIÁL SOUHRNNAÁ ZAÁVEČ RECČNAÁ ZPRAÁVA DODATEK Pilotní ověřování organizace přijímacího řízení do oborů vzdělání s maturitní zkouškou s využitím centrálně zadávaných jednotných testů Zíka Jiří 10. 9. 2015 2015
Obsah 1 Úvod... 2 2 Shrnutí... 2 2.1 Poznatky... 2 2.2 Doporučení... 4 3 Skladba výsledků v jednotném testu v relaci ke klasifikaci v posledním pololetí ZŠ před konáním jednotného testu... 5 3.1 Matematika... 7 3.1.1 Uchazeči o čtyřleté obory studia... 7 3.1.2 Uchazeči o studium v osmiletých gymnáziích... 15 3.1.3 Uchazeči o studium v šestiletých gymnáziích... 18 3.2 Český jazyk... 22 3.2.1 Uchazeči o čtyřletá studia... 22 3.2.2 Uchazeči o osmiletá gymnázia... 30 3.2.3 Uchazeči o šestiletá gymnázia... 33 1 Úvod Tento dodatek souhrnné závěrečné zprávy byl zpracován s cílem doplnit (1) údaje o výsledcích jednotných testů o analýzu vzájemných relací mezi výsledky jednotných testů a známkami uchazečů v posledním pololetí před konáním jednotných testů a (2) na jejich základě doplnit či pozměnit původní závěry a doporučení. 2 Shrnutí Z testování v rámci PO PŘ a MZ existuje rozsáhlá datová základna. V prvním stupni jejich analýz byly porovnávány výsledky na úrovni krajů a v některých případech na úrovni školoborů. Vzájemná porovnání přinesla několik zásadních zjištění. V dalším textu jsou jednotlivé významné poznatky podrobněji okomentovány. Závěr kapitoly obsahuje několik doporučení. Analytické pohledy a porovnání dat jsou zahrnuty do kapitoly 3, jednotlivé grafy a tabulky jsou doprovozeny krátkými komentáři a vysvětlivkami. 2.1 Poznatky A) Výsledky jednotných testů v krajích velmi dobře korelují s výsledky maturitních zkoušek. Střední školy mají v průměru velmi malý vliv na výsledky maturitních zkoušek. Srovnání průměrných výsledků uchazečů v jednotných testech s průměrnými výsledky maturantů v jednotlivých krajích ukazuje na jejich vysokou korelaci. V krajích, kde žáci dopadli špatně v jednotných testech, dosahují maturanti stejně nebo srovnatelně špatných výsledků. Tuto hypotézu bude potřeba podrobit detailnějšímu zkoumání. Porovnání bylo provedeno s použitím průměrných výsledků za celé kraje, tedy za všechny obory vzdělání. Pro potvrzení bude potřeba ověřit její platnost i pro jednotlivé obory.
B) Klasifikace v základních školách nelze považovat za objektivní srovnatelné kritérium kvality uchazečů. Známky z jednotného testu jsou v průměru o více než jeden klasifikační stupeň horší než známky ze základní školy. Známky ze základní školy mají tak pro hodnocení úrovně vědomostí a dovedností minimální vypovídací hodnotu. Uchazeči přicházející k jednotným testům se známkou jedna dosáhli v jednotném testu v průměru na známku horší než dvě a mnozí z nich v jednotném testu propadli. Žáci jsou dnes na střední školy přijímáni z velké části na základě vysvědčení. Jak ukazují výsledky jednotných testů, základní školy se této skutečnosti přizpůsobují. Takto motivované mírnější známkování poskytuje žákům vyšší šanci na přijetí. Rodiče zřejmě tento postoj nejen vítají, ale možná i podporují. Vedlejším důsledkem je pak nezájem rodičů sledovat úspěchy či neúspěchy vlastních dětí, neboť vesměs dobré známky je na žádný problém neupozorní. C) Negativní vliv rámcových vzdělávacích programů (RVP) V důsledku velké volnosti RVP se školní vzdělávací programy (ŠVP) na různých školách mohou značně odlišovat. Po zavedení RVP na základních školách ještě několik let přicházeli na střední školy žáci, kteří byli vyučováni na základní škole podle osnov. Teprve v souvislosti se zavedením společné částí maturity si mnoho středoškolských učitelů matematiky (a nejen matematiky) uvědomilo, že na základních školách se již neučí to, co předpokládali. Je tak pro ně velmi obtížné v čase věnovaném výuce matematiky vyrovnat propastné rozdíly ve vědomostech jednotlivých žáků, natož pak zvládnout jejich přípravu k maturitě. Lze předpokládat, že jednotné přijímací zkoušky mohou vymezit rozsah kurikula a postavit tak najisto, co má žák umět a co může střední škola od uchazečů skutečně očekávat. Důležitou roli sehraje i odpovídající hodinová dotace na výuku předmětu, a to jak na ZŠ (v RVP pro druhý stupeň ZŠ se v každém roce ubrala 1 hodina věnovaná povinně matematice), tak i na SŠ. D) Zodpovědnost základních škol Masivní realizace přijímacích zkoušek komerčními společnostmi, jejichž prvořadým a pochopitelným zájmem je zisk, změnilo vnímání podílu odpovědnosti základních škol za přípravu žáků. Pokud se totiž přijímací testy odchylují od RVP, nemá základní škola možnost své žáky adekvátně připravit. Rodiče pak musí využít placených přípravných kurzů orientovaných spíše na strategii řešení konkrétních testů než na výuku materie. Žáci v nich nezískají žádné vědomosti, ale naučí se zvládnout konkrétní typ testu. Tento neblahý trend potvrzuje výsledek dotazníkového šetření, v němž ředitelé i učitelé umístili na třetí místo v pořadí odpovědnosti za přípravu žáků na přijímací zkoušky organizaci, která přijímací zkoušky realizuje. E) Rodiče V současné době, kdy jedním z hlavních zákonem předjímaných kritérií pro přijímání žáků na střední školy jsou známky, je vytvářen očekávatelný tlak ze strany rodičů na udělování co nejlepších známek. Škola, která takový trend akceptuje, je mezi rodiči školou oblíbenou. Jednotné přijímací zkoušky by mohly pomoci objektivnějšímu vnímání skutečné kvality školy rodiči žáků a mohlo by dojít i ke změně jejich požadavků na školu. Současný tlak na neobjektivní přidělování pěkných známek by mohl ustoupit požadavku žáky něco naučit. Nezájem rodičů o vědomosti vlastních dětí by mohla vystřídat snaha děti lépe kontrolovat při přípravě do školy. F) Karierní řád Pokud nejsou aplikována objektivní kritéria hodnocení kvality výstupů (rozumějme vědomostí a dovedností žáků), není možné očekávat spravedlivý a motivující karierní řád. Budování karierního řádu pro učitele při absenci téhož pro ředitele je polovičaté řešení. Rozhodující pro řádný chod
školy je motivovaný, objektivně hodnocený ředitel s dostatečnou pravomocí. Jestliže karierní řád učitele ředitele postaví do role pasivního přihlížejícího, neschopného rozhodovat o kvalitě učitelského sboru, zůstane současný stav natrvalo konzervován. Bez objektivního srovnatelného hodnocení kvality výstupů a v prostředí financování na hlavu, může ekonomický tlak pohled ředitele na kvalitu učitelů výrazně deformovat. Dnes nejsou vzácné případy, kdy výborný učitel opouští školu, neboť řediteli je jeho důsledný a náročný přístup k žákům dokonce na překážku. 2.2 Doporučení Následující stručná doporučení vyházejí z výše uvedených poznatků, datových analýz a dotazníkového šetření. Řazení jednotlivých doporučení nijak nereflektuje míru důležitosti či urgentnosti potřeby jejich realizace. Jsou pojata v duchu prvotního záměru dokumentu jako náměty k diskusi. Co tedy podle zjištění a mínění autora tohoto dodatku vzdělávací systém potřebuje: 1) Potřebuje srovnatelné jednotné zkoušky, poskytující: a. Objektivní srovnatelné kritérium kvality. b. Motivaci žáků k učení. c. Lepší podmínky učitelům základních škol pro kvalitní výuku (výuka motivovaného žáka je snazší). 2) Potřebuje kvalitní, objektivně hodnocené ředitele škol s dostatečnou pravomocí. Je žádoucí, aby kariérní systém ředitelů nabídl i možnost využít a zaplatit kvalitního ředitele jako krizového ředitele ve školách špatných. 3) Potřebuje jasné vymezení kurikula. Je žádoucí vymezit velmi pevně obsah, rozsah a časovou osu výuky, zejména na prvním stupni ZŠ. 4) Potřebuje financování na základě kvality. 5) Potřebuje omezit vliv aktuálně deklarovaných požadavků trhu práce na vzdělávací systém. 6) Potřebuje stabilitu a předvídatelnost vzdělávacího systému. 7) Potřebuje posílit podíl tvůrčí práce žáků ve výuce a omezit pasivní metody výuky s otrockým užitím pracovních sešitů či mediálních prezentací. Je žádoucí posilovat u žáků pracovní návyky a omezovat vliv pasivního vstřebávání plošných (dvourozměrných) informací. 8) Potřebuje vymýtit nešvar výuky testováním.
3 Skladba výsledků v jednotném testu v relaci ke klasifikaci v posledním pololetí ZŠ před konáním jednotného testu K doplnění datových analýz výsledků jednotných testů v rámci pilotního ověřování možnosti jejich užití v rámci přijímacího řízení (PO PŘ) požádal CZVV ředitele středních škol o zápis posledních známek uchazečů ze základní školy z předmětů matematika a český jazyk uvedených v přihláškách uchazečů do IS CERTIS. Z celkového počtu uchazečů o čtyřleté studijní obory (40720) se podařilo získat 27154 známek z matematiky a 27192 z českého jazyka. Z 2249 uchazečů o šestiletá gymnázia zapsali ředitelé 1252 známek z matematiky a 1253 z českého jazyka. Z 10595 uchazečů o osmiletá gymnázia ředitelé zapsali 6217 známek z matematiky a 6221 známek z českého jazyka. Ve všech případech se jedná o vzorky s významnou vypovídací hodnotou, u čtyřletých studijních oborů jsou k dispozici známky u téměř 82 % uchazečů, u šestiletých gymnázií u více než 55 % uchazečů a u osmiletých gymnázií u více než 58 % uchazečů. Podrobnější informace uvádějí grafy. Velmi zajímavou informaci přineslo porovnání výsledků z jednotného testu s výsledky maturitních zkoušek po jednotlivých předmětech a krajích. S ohledem na to, že se Liberecký kraj rozhodl pro jinou formu přijímacích zkoušek a že se PO PŘ zúčastnily pouze čtyři školy z Jihočeského kraje, bylo porovnání provedeno pouze pro zbývajících dvanáct krajů. Následující graf ukazuje relativní odchylky průměrných výsledků v maturitní zkoušce a přijímacích zkouškách v předmětech matematika a český jazyk v jednotlivých krajích od republikového průměru v procentech. Údaje jsou seřazeny od nejmenší po nevyšší podle relativní odchylky průměrných známek z jednotného testu z českého jazyka v PO PŘ.
Korelace mezi relativními odchylkami průměrných známek z českého jazyka a matematiky v jednotném testu je velmi vysoká (0,856) a napovídá, že úroveň vědomostí a dovedností v matematice je podobně krajově závislá jako v češtině. Ve většině krajů tuto krajovou závislost dokreslují výsledky maturitní zkoušky. Významnější odchylku lze zaznamenat u Hlavního města Prahy a Královéhradeckého kraje, jejichž pozice ve výsledcích maturitní zkoušky je výrazně lepší než v jednotném testu. Tuto skutečnost lze s vysokou pravděpodobností připsat na vrub menší účasti škol v PO PŘ a zejména menšímu zastoupení škol v maturitních zkouškách tradičně lepších (gymnázií). Korelace průměrných odchylek CJ Korelace průměrných odchylek MA Korelace odchylek průměrných známek z jednotného testu z CJ a MA Korelace odchylek průměrných bodových hodnocení didaktických testů MZ z CJ a MA 0,626 0,862 0,856 0,936 Z hodnot korelací relativních odchylek od průměru výsledků jednotného testu a maturitních testů v jednotlivých zkušebních předmětech lze dovodit, že v matematice existuje závislost mnohem větší než v českém jazyce. Možnou příčinou zjištěné disproporce je historicky nastavená nižší náročnost didaktického testu z českého jazyka a jeho menší diskriminace. Absence otevřených úloh a s tím spojená vysoká míra náhodného skóru testu z českého jazyka do roku 2014 do značné míry negativně ovlivňuje srovnatelnost vzájemného porovnání. V dalších částech zprávy jsou postupně komentovány vzájemné relace mezi výsledky jednotného testu, známek ze základní školy a výsledků maturitních zkoušek samostatně pro matematiku a český jazyk.
3.1 Matematika. V této kapitole jsou samostatně komentovány výsledky pro uchazeče o čtyřleté studijní obory, osmiletá gymnázia a šestiletá gymnázia. U čtyřletých oborů vzdělání je v detailu věnován prostor gymnáziím a lyceím, středním odborným školám a středním odborným učilištím. 3.1.1 Uchazeči o čtyřleté obory studia Následující graf obsahuje údaje o průměrných hodnotách známek z jednotného testu z matematiky, průměrných známkách z matematiky v pololetí devátého ročníku základní školy a jejich rozdílech. Pro větší názornost rozdílů je do grafu vkreslena křivka relativní odchylky rozdílu známek od hodnoty průměrného rozdílu známek z testu a známek ze základní školy. Hodnocení ve školách vychází z tohoto porovnání v průměru o 1,14 klasifikačního stupně mírnější. Největší disproporce vykázaly Ústecký, Středočeský a Karlovarský kraj, tedy kraje výsledkově nejslabší. Naopak nejpřísnější známkování (z pohledu odchylky známek z testu a základní školy) bylo identifikováno v krajích výsledkově silných, a to v Kraji Vysočina, Pardubickém kraji a Zlínském kraji. Lze tedy v podstatě dovodit zjednodušenou hypotézu: přísnější známkování matematiky v základních školách podmiňuje lepší výsledky u maturit z matematiky. V následujícím grafu je provedeno jednodušší porovnání v třídění podle známky v pololetí. Pro každou hodnotu známky z pololetí a každý kraj je v grafu vynesena hodnota průměrné známky z jednotného testu (modře) a hodnota rozdílu mezi průměrnou známkou v jednotném testu a známkou v pololetí (červeně). Očekávaně se potvrzuje pokles rozdílu známek se zvyšující se hodnotou známky ze základní školy. Jinak řešeno, se zvyšující se mírou absence vědomostí a dovedností se zvyšuje shoda v hodnocení žáků školou s jejich výsledky jednotného testu.
Z následujícího grafu lze vyčíst, kromě již v úvodu konstatované vysoké korelace mezi výsledky v jednotném testu a výsledky v maturitním testu, další zajímavé relace. Porovnání křivek relativních odchylek hodnocení didaktického testu z matematiky za období od roku 2011 do roku 2015 a téhož údaje samostatně za rok 2015 ukazuje trend vývoje výsledků v jednotlivých krajích. Ve většině krajů nejsou mezi těmito údaji významné rozdíly. Za zmínku však stojí významné zlepšení v Plzeňském kraji.
Naopak zhoršení zaznamenaly Středočeský a Zlínský kraj. Porovnání relativních odchylek průměrných hodnocení v didaktickém testu z matematiky v roce 2015 za všechny školy s maturitními ročníky se stejnými hodnotami vypočtenými jen za školobory, které se zúčastnily PO PŘ, napovídá, jaká část středních škol, respektive školoborů, se PO PŘ v kraji zúčastnila. Výrazné odchylky ve prospěch školoborů zúčastněných v PO PŘ vykazují Středočeský a Jihomoravský kraj, jednotné testy v nich absolvovaly spíše lepší školy. Zcela opačná situace však nastala v Královéhradeckém kraji, kde je výrazně patrná neúčast mnoha gymnázií v PO PŘ. Následující sada čtyř grafů zobrazuje podíl známek z posledního pololetí základní školy v % na dosažených výsledcích v jednotném testu. Jednotlivé údaje v popiscích představují procentní zastoupení uchazečů s předmětnou známkou ze základní školy na klasifikaci z jednotného testu. Grafy jsou postupně zpracovány za všechny uchazeče o čtyřleté studijní obory a následně pak samostatně za uchazeče o gymnázia a lycea, střední odborné školy (SOŠ) a střední odborná učiliště (SOU). Pozn.: Označení Celkový součet skupinu všech uchazečů.
Pozn.: Označení Celkový součet skupinu všech uchazečů. Pozn.: Označení Celkový součet skupinu všech uchazečů.
Pozn.: Označení Celkový součet skupinu všech uchazečů. Jiný pohled na stejné údaje skýtá následující graf. Zobrazuje závislost výsledků v jednotném testu na pololetní klasifikaci v základní škole. Sloupce Celkem zobrazují celkový počet uchazečů, o kterých byla získána data. Pozn.: Označení Celkový součet skupinu všech uchazečů.
Následující graf rozdělení bodových zisků v jednotném testu pro uchazeče přicházející ze základní školy s určitou známkou z matematiky v posledním pololetí zřetelně upozorňuje na malou vypovídací hodnotu klasifikace v základní škole pro rozhodování o úrovni vědomostí a dovedností. Uchazeči přicházející ze základní školy se známkou jedna či dvě jsou podle výsledků z jednotného testu rozprostřeni na celé škále dosažitelného bodového hodnocení. Jsou mezi nimi na jedné straně ti, kteří jednotný test zvládli na výbornou, ale je mezi nimi i nemalé množství těch, kteří v jednotném testu neuspěli nebo byli klasifikování známkou čtyři. Hranice neúspěšnosti byla pro matematiku stanovena na 9 bodů. Znatelně menší rozložení výsledků v jednotném testu u uchazečů s trojkou a čtyřkou ze základní školy potvrzuje fakt, že u uchazečů s nízkou úrovní vědomostí a dovedností, se školská klasifikace přibližuje výsledkům jednotného testu. Jiný pohled na stejné výsledky poskytuje následující graf zobrazující distribuční křivku bodových zisků uchazečů v jednotném testu odděleně podle jejich klasifikace v základní škole.
Velikost disproporce známkování ve škole v porovnání s výsledky v testu z MA v PO PŘ ukazují následující čtyři grafy- pro deváté ročníky jako celek a následně pak pro uchazeče o gymnázia a lycea, střední odborné školy (SOŠ) a střední odborná učiliště (SOU). Průměrná známka z jednotného testu a průměrný rozdíl mezi známkou z testu a známkou ze základní školy potvrzuje fakt, že školy žáky v průměru nadhodnocují. Směrodatná odchylka a rozptyl dokládají diametrálně odlišnou náročnost hodnocení, co škola, to jiný metr. Mezi jedničkáři z devátých ročníků je tak jen zhruba 15 % těch, kteří mají podle kritérií
jednotného testu vědomosti a dovednosti odpovídající známce jedna a zhruba stejný podíl těch, jejichž vědomosti odpovídají spíše známce tři mínus a horší.
3.1.2 Uchazeči o studium v osmiletých gymnáziích Následující graf zobrazuje podíl známek z posledního pololetí základní školy v % na dosažených výsledcích v jednotném testu. Jednotlivé údaje v popiscích představují procentní zastoupení uchazečů s předmětnou známkou ze základní školy na klasifikaci z jednotného testu. Pozn.: Označení Celkový součet skupinu všech uchazečů.
Jiný pohled na stejné údaje skýtá následující graf. Zobrazuje závislost výsledků v jednotném testu na pololetní klasifikaci v základní škole. Sloupce Celkem zobrazují celkový počet uchazečů, o kterých byla získána data. Pozn.: Označení Celkový součet skupinu všech uchazečů. Následující graf rozdělení bodových zisků v jednotném testu pro uchazeče přicházející ze základní školy s určitou známkou z matematiky v posledním pololetí pátého ročníku upozorňuje obdobně jako u uchazečů o čtyřleté obory vzdělání na malou vypovídací hodnotu klasifikace v základní škole pro rozhodování o úrovni vědomostí a dovedností. Uchazeči přicházející ze základní školy se známkou jedna či dvě jsou podle výsledků z jednotného testu rozprostřeni na celé škále dosažitelného bodového hodnocení. Jsou mezi nimi na jedné straně ti, kteří jednotný test zvládli na výbornou, ale je mezi nimi i nemalé množství těch, kteří v jednotném testu neuspěli nebo byli klasifikování známkou čtyři, Hranice neúspěšnosti byla pro matematiku stanovena na 9 bodů.
Jiný pohled na stejné výsledky poskytuje následující graf zobrazující distribuční křivku bodových zisků uchazečů v jednotném testu odděleně podle jejich klasifikace v základní škole. Velikost disproporce známkování ve škole v porovnání s výsledky v testu z MA v POPŘ ukazuje následující graf. Průměrná známka z jednotného testu a průměrný rozdíl mezi známkou z testu a známkou ze základní školy potvrzuje fakt, že školy žáky nadhodnocují.
3.1.3 Uchazeči o studium v šestiletých gymnáziích Následující graf zobrazuje podíl známek z posledního pololetí základní školy v % na dosažených výsledcích v jednotném testu. Jednotlivé údaje v popiscích představují procentní zastoupení uchazečů s předmětnou známkou ze základní školy na klasifikaci z jednotného testu. Pozn.: Označení Celkový součet skupinu všech uchazečů.
Jiný pohled na stejné údaje skýtá následující graf. Zobrazuje závislost výsledků v jednotném testu na pololetní klasifikaci v základní škole. Sloupce Celkem zobrazují celkový počet uchazečů., za které byla získána data. Pozn.: Označení Celkový součet skupinu všech uchazečů. Následující graf rozdělení bodových zisků v jednotném testu pro uchazeče přicházející ze základní školy s určitou známkou z matematiky v posledním pololetí sedmého ročníku upozorňuje obdobně jako u uchazečů o čtyřleté obory vzdělání na malou vypovídací hodnotu klasifikace v základní škole pro rozhodování o úrovni vědomostí a dovedností. Uchazeči přicházející ze základní školy se známkou jedna či dvě jsou podle výsledků z jednotného testu rozprostřeni na celé škále dosažitelného bodového hodnocení. Jsou mezi nimi na jedné straně ti, kteří jednotný test zvládli na výbornou, ale je mezi nimi i nemalé množství těch, kteří v jednotném testu neuspěli nebo byli klasifikování známkou čtyři, Hranice neúspěšnosti byla pro matematiku stanovena na 9 bodů
Jiný pohled na stejné výsledky poskytuje následující graf zobrazující distribuční křivku bodových zisků uchazečů v jednotném testu odděleně podle jejich klasifikace v základní škole.
Velikost disproporce známkování ve škole v porovnání s výsledky v testu z MA v POPŘ ukazuje následující graf. Průměrná známka z jednotného testu a průměrný rozdíl mezi známkou z testu a známkou ze základní školy potvrzuje fakt, že školy žáky nadhodnocují.
3.2 Český jazyk 3.2.1 Uchazeči o čtyřletá studia Následující graf obsahuje údaje o průměrných hodnotách známek z jednotného testu z českého jazyka, průměrných známkách z českého jazyka v pololetí devátého ročníku základní školy a jejich rozdílech. Pro větší názornost rozdílů je do grafu vkreslena křivka relativní odchylky rozdílu známek od hodnoty průměrného rozdílu známek z testu a známek ze základní školy. Hodnocení ve školách vychází z tohoto porovnání v průmětu o 1,08 klasifikačního stupně mírnější. Největší disproporce vykázaly Ústecký a Středočeský kraj, tedy kraje výsledkově nejslabší. Karlovarský kraj se na rozdíl od výsledků z matematiky v českém jazyce drží blízko průměru. Naopak nejpřísnější známkování (z pohledu odchylky známek z testu a základní školy) bylo identifikováno v krajích výsledkově silných, a to v Kraji Vysočina, Pardubickém a Zlínském kraji. Lze tedy v podstatě dovodit zjednodušenou hypotézu: přísnější známkování českého jazyka v základních školách podmiňuje lepší výsledky u maturit z českého jazyka. Porovnání výsledků v českém jazyce tak vychází téměř srovnatelné s porovnání výsledků v matematice. V následujícím grafu je provedeno jednodušší porovnání v třídění podle známky v pololetí. Pro každou hodnotu známky z pololetí a každý kraj je v grafu vynesena hodnota průměrné známky z jednotného testu a hodnota rozdílu mezi průměrnou známkou v jednotném testu a známkou v pololetí. Očekávaně se potvrzuje pokles rozdílu známek se zvyšující se hodnotou známky ze základní školy. Jinak řešeno, se zvyšující se mírou absence vědomostí a dovedností se zvyšuje shoda v jejich hodnocení školou s výsledky jednotného testu. Na rozdíl od matematiky, kde se známka pět ze základní školy vyskytovala ve všech krajích, existuje sedm krajů, ve kterých se jednotného testu nezúčastnil ani jeden uchazeč se známkou pět z českého jazyka v posledním pololetí základní školy.
Z následujícího grafu lze vyčíst, kromě již v úvodu konstatované vysoké korelace mezi výsledky v jednotném testu a výsledky v maturitním testu, další zajímavé relace. Porovnání křivek relativních odchylek hodnocení didaktického testu z českého jazyka za období od roku 2011 do roku 2015 a téhož údaje samostatně za rok 2015 ukazuje trend vývoje výsledků v jednotlivých krajích. Ve většině krajů nejsou mezi těmito údaji významné rozdíly. Za zmínku však stojí významné zlepšení ve Zlínském kraji a v Kraji Vysočina a srovnatelné zhoršení v Karlovarském kraji.
Porovnání relativních odchylek průměrných hodnocení v didaktickém testu z českého jazyka v roce 2015 za všechny školy s maturitními ročníky se stejnými hodnotami vypočtenými jen za školobory, které se zúčastnily PO PŘ, napovídá, jaká část středních škol, respektive školoborů, se PO PŘ v kraji zúčastnila. Výrazné odchylky ve prospěch školoborů zúčastněných v PO PŘ vykazují Olomoucký a zejména Jihomoravský kraj, jednotné testy v nich absolvovaly spíše lepší školy. Zcela opačná situace však nastala v Královéhradeckém kraji, kde je, stejně jako u matematiky, výrazně patrná neúčast mnoha gymnázií v PO PŘ. Následující sada čtyř grafů zobrazuje podíl známek z posledního pololetí základní školy v % na dosažených výsledcích v jednotném testu z českého jazyka. Jednotlivé údaje v popiscích představují procentní zastoupení uchazečů s předmětnou známkou ze základní školy na klasifikaci z jednotného testu. Grafy jsou postupně zpracovány za všechny uchazeče o čtyřleté studijní obory a následně pak samostatně za uchazeče o gymnázia a lycea, střední odborné školy (SOŠ) a střední odborná učiliště (SOU). Pozn.: Označení Celkový součet skupinu všech uchazečů.
Pozn.: Označení Celkový součet skupinu všech uchazečů. Pozn.: Označení Celkový součet skupinu všech uchazečů.
Pozn.: Označení Celkový součet skupinu všech uchazečů. Jiný pohled na stejné údaje skýtá následující graf. Zobrazuje závislost výsledků v jednotném testu na pololetní klasifikaci v základní škole. Sloupce Celkem zobrazují celkový počet uchazečů, o kterých byla získána data. Pozn.: Označení Celkový součet skupinu všech uchazečů.
Následující graf rozdělení bodových zisků v jednotném testu pro uchazeče přicházející ze základní školy s určitou známkou z českého jazyka v posledním pololetí zřetelně upozorňuje na malou vypovídací hodnotu klasifikace v základní škole pro rozhodování o úrovni vědomostí a dovedností. Uchazeči přicházející ze základní školy se známkou jedna či dvě jsou podle výsledků z jednotného testu rozprostřeni téměř na celé škále dosažitelného bodového hodnocení. Jsou mezi nimi na jedné straně ti, kteří jednotný test zvládli na výbornou, ale je mezi nimi i nemalé množství těch, kteří v jednotném testu neuspěli nebo byli klasifikování známkou čtyři. Hranice neúspěšnosti byla pro český jazyk a literaturu stanovena na 19 bodů. Jiný pohled na stejné výsledky poskytuje následující graf zobrazující distribuční křivku bodových zisků uchazečů v jednotném testu odděleně podle jejich klasifikace v základní škole.
Velikost disproporce známkování ve škole v porovnání s výsledky v testu z ČJ v POPŘ ukazují následující čtyři grafy - pro deváté ročníky jako celek a následně pak pro uchazeče o gymnázia a lycea, střední odborné školy (SOŠ) a střední odborná učiliště (SOU). Průměrná známka z jednotného testu a průměrný rozdíl mezi známkou z testu a známkou ze základní školy potvrzuje fakt, že školy žáky nadhodnocují.
Směrodatná odchylka a rozptyl dokládají namnoze diametrálně odlišnou náročnost hodnocení, co škola, to jiný metr. Mezi jedničkáři z devátých ročníků je tak jen zhruba 18 % těch, kteří mají podle kritérií jednotného testu vědomosti a dovednosti odpovídající známce jedna a zhruba stejný podíl těch, jejichž vědomosti odpovídají spíše známce tři mínus a horší. Výsledky jednotného testu z českého jazyka vykazují o něco menší rozptyl než výsledky z matematiky.
3.2.2 Uchazeči o osmiletá gymnázia Následující graf zobrazuje podíl známek z posledního pololetí základní školy v % na dosažených výsledcích v jednotném testu z českého jazyka. Jednotlivé údaje v popiscích představují procentní zastoupení uchazečů s předmětnou známkou ze základní školy na klasifikaci z jednotného testu. Pozn.: Označení Celkový součet skupinu všech uchazečů.
Jiný pohled na stejné údaje skýtá následující graf. Zobrazuje závislost výsledků v jednotném testu na pololetní klasifikaci v základní škole. Sloupce Celkem zobrazují celkový počet uchazečů., za které byla získána data. Pozn.: Označení Celkový součet skupinu všech uchazečů. Následující graf rozdělení bodových zisků v jednotném testu pro uchazeče přicházející ze základní školy s určitou známkou z matematiky v posledním pololetí pátého ročníku upozorňuje obdobně jako u uchazečů o čtyřleté obory vzdělání na malou vypovídací hodnotu klasifikace v základní škole pro rozhodování o úrovni vědomostí a dovedností. Uchazeči přicházející ze základní školy se známkou jedna či dvě jsou podle výsledků z jednotného testu rozprostřeni na celé škále dosažitelného bodového hodnocení. Jsou mezi nimi na jedné straně ti, kteří jednotný test zvládli na výbornou, ale je mezi nimi i nemalé množství těch, kteří v jednotném testu neuspěli nebo byli klasifikování známkou čtyři. Hranice neúspěšnosti byla pro matematiku stanovena na 9 bodů
Jiný pohled na stejné výsledky poskytuje následující graf zobrazující distribuční křivku bodových zisků uchazečů v jednotném testu odděleně podle jejich klasifikace v základní škole. Velikost disproporce známkování ve škole v porovnání s výsledky v testu z ČJ v POPŘ ukazuje následující graf. Průměrná známka z jednotného testu a průměrný rozdíl mezi známkou z testu a známkou ze základní školy potvrzuje fakt, že školy žáky nadhodnocují.
3.2.3 Uchazeči o šestiletá gymnázia Následující graf zobrazuje podíl známek z posledního pololetí základní školy v % na dosažených výsledcích v jednotném testu z českého jazyka. Jednotlivé údaje v popiscích představují procentní zastoupení uchazečů s předmětnou známkou ze základní školy na klasifikaci z jednotného testu. Pozn.: Označení Celkový součet skupinu všech uchazečů.
Jiný pohled na stejné údaje skýtá následující graf. Zobrazuje závislost výsledků v jednotném testu na pololetní klasifikaci v základní škole. Sloupce Celkem zobrazují celkový počet uchazečů., za které byla získána data. Pozn.: Označení Celkový součet skupinu všech uchazečů. Následující graf rozdělení bodových zisků v jednotném testu pro uchazeče přicházející ze základní školy s určitou známkou z matematiky v posledním pololetí sedmého ročníku upozorňuje obdobně jako u uchazečů o čtyřleté obory vzdělání na malou vypovídací hodnotu klasifikace v základní škole pro rozhodování o úrovni vědomostí a dovedností. Uchazeči přicházející ze základní školy se známkou jedna či dvě jsou podle výsledků z jednotného testu rozprostřeni na celé škále dosažitelného bodového hodnocení. Jsou mezi nimi na jedné straně ti, kteří jednotný test zvládli na výbornou, ale je mezi nimi i nemalé množství těch, kteří v jednotném testu neuspěli nebo byli klasifikování známkou čtyři. Hranice neúspěšnosti byla pro matematiku stanovena na 9 bodů
Jiný pohled na stejné výsledky poskytuje následující graf zobrazující distribuční křivku bodových zisků uchazečů v jednotném testu odděleně podle jejich klasifikace v základní škole.
Velikost disproporce známkování ve škole v porovnání s výsledky v testu z ČJ v POPŘ ukazuje následující graf. Průměrná známka z jednotného testu a průměrný rozdíl mezi známkou z testu a známkou ze základní školy potvrzuje fakt, že školy žáky nadhodnocují.