TRANZIT VENUŠE PŘES SLUNCE 6. 6. 2012



Podobné dokumenty
TRANZIT VENUŠE 2012, ANEB KDO Z NÁS BUDE JEŠTĚ ŽÍT V ROCE 2117?

v02.00 Zatmění Slunce Jiří Šála AK Kladno 2009

Astronomický rok 2015

Závěrečná zpráva o řešení projektu

Zajímavosti: Oživme pozorování totálních zákrytů hvězd Měsícem Dvě dvojice zákrytů ve dvojčatech. Únor 2009 (2)

Baronesa. Zveme Vás na Mezinárodní rok astronomie v Pardubicích

Kdy a odkud pozorovat přechod Venuše

Téma: Světlo a stín. Zpracoval Doc. RNDr. Zdeněk Hlaváč, CSc

Alexander Kupčo. typů od malých protoplanetárních mlhovin, hvězdy - zbytku po výbuchu supernovy. obrovských dalekohledů.

HOVORKOVÁ M., LINC O.: OPTICKÉ ÚKAZY V ATMOSFÉŘE

Hledejte kosmickou plachetnici

Astronomická pozorování

MOŽNOSTI POZOROVÁNÍ PROJEVŮ SLUNEČNÍ AKTIVITY NA HVĚZDÁRNĚ VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ

Astronomický klub Pelhřimov Pobočka Vysočina Česká astronomická společnost

Název školy: Základní škola a Mateřská škola Žalany. Číslo projektu: CZ. 1.07/1.4.00/ Téma sady: Fyzika 6. 9.

Využití animací letů kosmických sond ve výuce fyziky

Teleskopie díl pátý (Triedr v astronomii)

Krajské kolo 2014/15, kategorie EF (8. a 9. třída ZŠ) Identifikace

EXTRAKT z mezinárodní normy

Krajské kolo 2014/15, kategorie GH (6. a 7. třída ZŠ) Identifikace

Interpretace pozorování planet na obloze a hvězdné obloze

Interpretace pozorování planet na obloze a hvězdné obloze

7. Světelné jevy a jejich využití

2.1.2 Měsíční fáze, zatmění Měsíce, zatmění Slunce

PŘEDCHOZÍ :: DALŠÍ :: OBSAH HISTORIE POZOROVATELNÉ OBJEKTY PŘÍSTROJE METODY AKTIVITA VÝSLEDKY SLUNCE DALEKOHLEDEM PŘEDNÁŠÍ: MICHAL ŘEPÍK

Interpretace pozorování planet na obloze a hvězdné obloze

Markýzová zástěna Sideline Stínící technika a dekorace oken.

Fotografujeme. Využití možností fotoaparátu

PŘÍKLADY TESTOVÝCH OTÁZEK - zkouška cyklisty.

HVĚZDÁŘSKÝ DALEKOHLED. Návod k použití

Bezpečně osvětlený přechod pro chodce z pohledu řidiče.

Revize přechodů pro chodce, silniční vegetace a dopravního vyznačení obcí

Identifikace. Přehledový test (online)

Krajské kolo 2014/15, kategorie EF (8. a 9. třída ZŠ) řešení

Astrooptika Jaroslav Řeháček

Proudìní fotosférického plazmatu po sluneèním povrchu

Věra Keselicová. duben 2013

Vlníme podélně i příčně

SVĚTLO / KULOVÁ. EU OPVK III/2/1/3/12 autor: Ing. Gabriela Geryková, Základní škola Žižkova 3, Krnov, okres Bruntál, příspěvková organizace

HALOVÉ JEVY OBJEKTIVEM AMATÉRSKÉHO FOTOGRAFA. Mgr. Hana Tesařová

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 126 z prosince Měsíc zakryje Venuši

Gymnázium Vincence Makovského se sportovními třídami Nové Město na Moravě

Digitální fotoaparáty, základy digitální fotografie

Podmínky k zápočtu z předmětu KOF/AP

Přírodní zdroje. K přírodním zdrojům patří například:

Astronomie jednoduchými prostředky. Miroslav Jagelka

Brána do vesmíru. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline

Nejdůležitější pojmy a vzorce učiva fyziky II. ročníku

MINISTERSTVO DOPRAVY ČR ODBOR POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ ZPOMALOVACÍ PRAHY TECHNICKÉ PODMÍNKY. Schváleno MD - OPK č.j... s účinností od

Část A strana A 1. (14 b) (26 b) (60 b) (100 b)

CYKLISTICKÁ DOPRAVA UKONČENÍ STEZKY PRO CYKLISTY

Identifikace práce. Žák jméno příjmení věk. Bydliště ulice, č.p. město PSČ. Škola ulice, č.p. město PSČ

Úbytek stratosférického ozónu a pozorované abiotické poškození rostlin u nás

Optika OPTIKA. June 04, VY_32_INOVACE_113.notebook

MOŽNOSTI ZOBRAZOVÁNÍ

Sluneční stínohra. Michal Švanda. Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov Astronomický ústav UK, Praha

Zatmění Slunce v roce Jan Sládeček. Abstrakt:

Měření ohniskových vzdáleností čoček, optické soustavy

Je libo Zátiší s nádorovou buňkou?

Zhotovení a úprava fotografií. 01 Digitální fotografie

Identifikace vzdělávacího materiálu VY_52_INOVACE_F.9.A.36 EU OP VK. Zkoumání vesmíru

Zpravodaj 1/2005. astronomické informace Hvězdárny v Úpici. 1. Atmosferická měření na Hvězdárně v Úpici za druhé pololetí roku 2004

Vlečka 4260 Prefa Pardubice, Rašovice

HVĚZDNÁ OBLOHA, SOUHVĚZDÍ

SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA

1.4.1 Inerciální vztažné soustavy, Galileiho princip relativity

Parhelium Halo observation project

přechod pro chodce Jiří Tesař Společnost pro rozvoj veřejného osvětlení Česká společnost pro osvětlování

Přírodovědný klub při ZŠ a MŠ Na Nábřeží Havířov

1 Co jste o sluneèních hodinách nevìdìli?

Gymnázium Vincence Makovského se sportovními třídami Nové Město na Moravě


Česká astronomická společnost Krajské kolo 2013/14, kategorie GH (6. a 7. třída ZŠ) Identifikace

Vlastivěda není věda II. Planeta Země. Milena Hanáková, Oldřich Kouřimský

Staňme se partnery Přesvědčte se, že MY jsme ti správní

PLANETÁRIUM PRAHA NABÍDKA PRO ŠKOLY MATEŘSKÉ ŠKOLY ZÁKLADNÍ ŠKOLY STŘEDNÍ ŠKOLY GYMNÁZIA. Hvězdárna a planetárium hl.m.prahy, p.o.

1. Hrad a zámek Český Krumlov 2. Hradní muzeum Český Krumlov

Perspektiva jako matematický model objektivu

ZÁKLADNÍ ŠKOLA CHOMUTOV. Akademika Heyrovského CHOMUTOV

Digitální fotografie II. Mgr. Milana Soukupová Gymnázium Česká Třebová

Zdeněk Halas. Aplikace matem. pro učitele

E.C.S. řada nová generace obrat o 360 ( Systém vyvinut ve Florencii v r.2009 )

Identifikace práce. POZOR, nutné vyplnit čitelně! vyplňuje hodnotící komise A I: A II: B I: B II: C: D I: D II: Σ:

I:!l<I""''''''"im II tereslrkkó

21 Fotografování skrze sklo bez reflexů Používání polarizačního filtru

OPTIKA Optické přístroje TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

Základní přehled. Dalekohled přístroj, který nám při pohledu do něj přiblíží daný předmět tolikrát, kolik činí jeho zvětšení.

Výuka astronomie na základních školách v České republice můžeme být spokojeni?

Metodické pokyny k pracovnímu listu č. 35 Photoshop Fotografování - Krajina. Učivo: Naučit se základním zásadám při pořizování fotografie krajiny.

Otočeno do roviny projekce

Dalekohled (nejen) astronomický 1. Když se řekne dalekohled dalekohled 2. Základní vlastnosti dalekohledu 3. Pár rad pro jeho výběr

Identifikace vzdělávacího materiálu VY_52_INOVACE_F.9.A.35 EU OP VK. Fyzika Orientace na obloze

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/

Dopravní značení. Svislé dopravní značení Vodorovné dopravní značení Dopravní zařízení Světelné signály

Dopravní značení. Dopravní značení. Předpisy Svislé dopravní značení Vodorovné dopravní značení Dopravní zařízení Světelné signály

Vlnění, optika mechanické kmitání a vlnění zvukové vlnění elmag. vlny, světlo a jeho šíření zrcadla a čočky, oko druhy elmag. záření, rentgenové z.

Mobilní zařízení ve školní výuce. Mgr. Jaroslav Vyskočil, Mgr. Ondřej Košek

Téma: Druhy osvětlení výkladní skříně VY_32_INOVACE_691

JIŽNÍ MORAVA aneb EXPEDICE za astronomií 2008

ŘÍZENÍ PALBY. Zastřílení s využitím prostředků dělostřeleckého průzkumu

Transkript:

TRANZIT VENUŠE PŘES SLUNCE 6. 6. 2012 ZÁZNAM Z POZOROVÁNÍ Zdroj: www.astro.cz, foto: Stephan Seip

OBSAH 1. Obecné údaje o tranzitu Venuše 6. 6. 2012 3 8 2. Záznam z pozorování tranzitu Venuše 6. 6. 2012 9 Rozhled z místa pozorování 10 Pozorovatelé 11 Snímky tranzitu Venuše projekce refraktor 70 mm, přiblížení 60 x 12 Snímky tranzitu Venuše reflektor Dobson, zrcadlo 250 mm, ohnisko 1500 mm 13 23 3. Obrazová přílohy 24-30 2

1. OBECNÉ ÚDAJE O TRANZITU VENUŠE 6. 6. 2012 Ve středu 6. června 2012 spatří všechny současně žijící generace poslední přechod Venuše přes Slunce před více jak 105-ti letou přestávkou. Tento úkaz patří do série jediných dvou přechodů 21. století (první z nich se odehrál 8. června 2004 a z České republiky jsme jej mohli spatřit v celém průběhu). Z České republiky spatříme jen poslední přibližně třetinu úkazu v časných ranních hodinách po východu Slunce. To bude vycházet (pro Prahu) ve 4 hodiny 54 minut letního času a 4. kontakt (okamžik úplného výstupu Venuše před slunečním kotoučem) nastane v 6 hodin 55 minut (ve výšce kolem 16 nad obzorem). Venuše bude sluneční kotouč opouštět z pravého horního okraje. Z téměř 7 hodin se v České republice poslední dvě hodiny úkazu odehrají nad obzorem. Úkaz se dá klasifikovat jako druh zatmění, neboť přes sluneční kotouč přechází neprůsvitný kruhový objekt, který ovšem oproti Měsíci ani zdaleka Slunce nezakryje. Na obloze přes bezpečný filtr spatříme na slunečním kotouči malý temný kotouček, jehož úhlový průměr je přibližně 30x menší než sluneční (asi 0.9'). Zajímavé úkazy však nabízí bezprostřední přiblížení Venušina kotoučku k vnitřnímu okraji slunečního disku, kdy se mohou projevit ohybové jevy ve Venušině atmosféře (tzv. kapkovitý jev, při němž se Venušin kotouček jakoby protáhne směrem k slunečnímu okraji; tímto byla mj. dokázána přítomnost atmosféry na Venuši M. Lomonosovem v roce 1761). Z úkazu se též dalo velmi přesně spočítat, jak daleko je v době úkazu Země od Slunce (tj. v jakých hodnotách se pohybuje Astronomická jednotka; poprvé měřeno při přechodu Venuše v roce 1882, dále až během celosvětového projektu Venus Transit 2004). Další přechod Venuše přes sluneční kotouč se odehraje až 10./11. prosince 2117. 3

4

Průběh úkazu ve světě Na obrázku níže se rozkládá mapa světa a diagram viditelnosti úkazu. V ploše označené not visible bude Slunce v době úkazu pod obzorem a úkaz tam tedy lidé nespatří. Oblast nalevo mezi liniemi označená june 5 je ta část světa, kde bude pozorovatelný alespoň kus úkazu při západu Slunce (večer 5. června). Čím více na západ, tím delší část úkazu tam lidé spatří. Obdobná situace je v oblasti označené june 6, odkud přechod Venuše spatří lidé při východu Slunce (ráno 6. června). Čím více na východ, tím větší část úkazu tam bude vidět. Dvojitá hraniční linie označuje pásma, odkud budou vidět jednotlivé kontakty (dotyky kotouče Venuše s vnitřním či vnějším okrajem Slunce na začátku [pravý oblouk] či na konci [levý oblouk] úkazu). Z mapky je dobře vidět, že Česká republika leží blíže k záverečným liniím úkazu, nicméně oba poslední kontakty (dokyt Venuše s vnitřním okrajem Slunce a výstup Venuše ze slunečního kotouče) nastanou poměrně dlouho po východu Slunce (asi 2 hodiny poté). V celém průběhu úkaz lidé spatří například ve východním Rusku, v Číně a Mongolsku, v Japonsku, ve východní polovině Austrálie nebo v západní Kanadě a na Aljašce (stejně tak na severním pólu, kde bude polární den). 5

Tranzit Venuše z pohledu nebeské mechaniky Rovina oběžné dráhy Venuše svírá s rovinou oběžné dráhy Země úhel 3,4. Důsledkem je, že během dolních konjunkcí (kdy se obě planety nacházejí na téže straně Slunce) Venuše obvykle projde nad nebo pod slunečním kotoučem. [5] Vzdálenost planety od Slunce při pohledu ze Země může být až 9,6. [6] Protože úhlový průměr Slunce je asi půl stupně, může kolem něj Venuše během běžné konjunkce procházet i ve vzdálenosti větší než 18 průměrů slunečního kotouče. [5] Přechod je ze Země viditelný pouze tehdy, pokud konjunkce Venuše se Zemí nastane poblíž jednoho z uzlů její dráhy (tj. místa, kde dráha Venuše protíná oběžnou rovinu Země, tzv. ekliptiku) nebo přímo v něm. Přechody Venuše sledují 243letý cyklus. Během něj lze obvykle pozorovat dvě dvojice přechodů. Každá dvojice je od sebe oddělená 8 lety a mezi dvěma dvojicemi uběhne vždy střídavě 121,5 a 105,5 roku. [3] Cyklus má délku 243 let, protože 243 pozemských siderických let má 88 757,3 dní a současně 395 siderických let Venuše má 88 756,9 dní. V těchto periodách se tedy obě planety vrací do přibližně stejné vzájemné polohy. Tato doba odpovídá také 152 synodickým periodám Venuše. Současné periody o délce 105,5, 8, 121,5 a 8 let v rámci 243letého cyklu jsou způsobeny malým rozdílem v délkách siderických let obou planet. Před rokem 1518 se v rámci cyklu střídaly tři periody o délkách 8, 113,5 a 121,5 let a před rokem 546 proběhlo 8 přechodů za sebou vždy po 121,5 letech. Současná podoba cyklu skončí roku 2846, kdy se počet period opět sníží na tři a jejich délky budou 105,5, 129,5 a 8 let. Z toho vyplývá, že 243letý cyklus je poměrně stabilní a mění se pouze počet přechodů planety a doba, kdy nastávají. 6

7

Použité zdroje: ESPENAK, Fred. Transits of Venus, Six Millennium Catalog: 2000 BCE to 4000 CE [online]. NASA, [cit. 2012-06-09]. WALKER, John. Transits of Venus from Earth [online]. Fourmilab Switzerland, [cit. 2012-06-09]. Der Zyklus der Venusdurchgänge [online], [cit. 2012-06-09]. GIESEN, Juergen. Transit Motion Applet [online]. 2003, [cit. 2012-06-09]. www.astro.cz [online], [cit. 2012-06-09]. 8

2. ZÁZNAM Z POZOROVÁNÍ TRANZITU VENUŠE 6. 6. 2012 Pozoroval: Milan Skrbek, Jaroslav Vyskočil Místo a čas pozorování: Příkrý u Semil 5:00 7:00 SELČ Specifikace místa: Nadmořská výška: 518 m n. m. Zeměpisná délka: 15.3 Zeměpisná šířka: 50.6 Obr. 1.: Přibližná poloha místa pozorování je označena šipkou. 9

Rozhled z místa pozorování Obr. 2.: Pohled z místa pozorování severovýchod. Obr. 3.: Pohled z místa pozorování severozápad. 10

Pozorovatelé Obr. 4.: Milan Skrbek Obr. 5.: Jaroslav Vyskočil 11

Snímky tranzitu Venuše projekce refraktor 70 mm, přiblížení 60 x Promítáno skrz dalekohled na bílý papír. Foceno z ruky. Obr. 6., 7.: Projekce slunečního kotouče s Venuší na papír. 12

Snímky tranzitu Venuše reflektor Dobson, zrcadlo 250 mm, ohnisko 1500 mm Foceno z ruky za okulárem, okuláry 26 mm a 40 mm. Fotoaparát Samsung, i7, 2 Mpix. Dalekohled opatřen slunečním filtrem. Pozn.: Snímky jsou výškově převráceny. Fotografie jsou upraveny v programu Picasa 3. Obr. 8.: Detail sluneční fólie: 13

Obr. 9.: Sluneční kotouč s tranzitující Venuší a slunečními skvrnami. 14

Obr. 10.: Sluneční kotouč s tranzitující Venuší a slunečními skvrnami. Obr. 11.: Sluneční kotouč s tranzitující Venuší a slunečními skvrnami detail. 15

Obr. 12.: Sluneční kotouč s tranzitující Venuší a slunečními skvrnami detail. Obr. 13.: Sluneční kotouč s tranzitující Venuší a slunečními skvrnami detail. 16

Obr. 14.: Sluneční kotouč s tranzitující Venuší. Pruhy přes sluneční kotouč jsou způsobeny slabou oblačností výřez. 17

Obr. 15.: Sluneční kotouč s tranzitující Venuší. Pruhy přes sluneční kotouč jsou způsobeny slabou oblačností skutečná velikost. Obr. 16.: Sluneční kotouč s tranzitující Venuší. Pruhy přes sluneční kotouč jsou způsobeny slabou oblačností detail. 18

Obr. 17.: Sluneční kotouč s tranzitující Venuší detail. Obr. 18.: Část slunečního kotouče s vystupující Venuší. 19

Obr. 19.: Část slunečního kotouče s vystupující Venuší barevně upraveno. Obr. 20.: Část slunečního kotouče s vystupující Venuší barevně upraveno. 20

Obr. 21.: Část slunečního kotouče s vystupující Venuší barevně upraveno. Obr. 22.: Sluneční kotouč se skvrnami po tranzitu. 21

Obr. 23.: Část slunečního kotouče s vystupující Venuší v nepravých barvách. Obr. 24.: Část slunečního kotouče s vystupující Venuší v nepravých barvách umělý výřez. 22

Obr. 25.: Sluneční kotouč s tranzitující Venuší v jemné oblačnosti v nepravých barvách. 23

3. OBRAZOVÉ PŘÍLOHY Obr. P1.: Pohled z místa pozorování SVV. Stromová alej je lemována silnicí. Obr. P2.: Pohled z místa pozorování SZ. 24

Obr. P3., P4.: Milan Skrbek 25

Obr. P5., P6.: Jaroslav Vyskočil 26

Obr. P7., P8, P9.: Detaily tranzitující Venuše. 27

Obr. P10., P11.: Sluneční skvrny. 28

Obr. P12., P13.: Sluneční skvrny. 29

Obr. P14., P15.: Sluneční skvrny. 30

Počet stran: 31 Počet obrázků: 44 Klíčová slova: Venuše, tranzit, sluneční kotouč, sluneční skvrny. Vydáno v Liberci v červnu 2012. Grafická úprava a sazba: J. Vyskočil. Jaroslav Vyskočil, Milan Skrbek 31