Základní pojmy v klasické a digitální fotografii Základní pojmy v klasické a digitální fotografii MgA. Zuzana Hrivňáková OSNOVA Historický exkurz Camera obscura První fotografie Předchůdci moderních Moderní analogové fotografické přístroje Maloformátové přístroje Jednooké a dvouoké zrcadlovky Velký formát Základní fotoaparátů Objektiv - rozdělení objektivů Ohnisková vzdálenost Základní pojmy v klasické a digitální fotografii Historický exkurz - Camera obscura Expozice Clona Závěrka Fotografické materiály v černo-bíle fotografii Filmy Papíry Digitální jednooká zrcadlovka a její CMYK a RGB Mezi rané metody výroby fotografie patří camera obscura. Princip camery obscury: světelné paprsky dopadají zvenčí malým otvorem na protější stranu horizontálně i vertikálně převrácené zcela zatemněné místnosti či prostoru a zobrazí vše, co se nachází venku. Historický exkurz - Camera obscura Historický exkurz - Camera obscura Roku 1545 holandský astronon Regnie Gemma Frisius uveřejnil první nákres camery obscury. První camery obscury - přenosné kabiny pomůcky ke kreslení apod. 1
Historický exkurz - Camera obscura V 17. století byl zrekonstruován malý skříňkový aparát už s čočkami a s namontovanými zrcadli, které obracely obraz a převáděly ho na skleněnou plochu v horní části skříně. První fotografický snímek / fotografii vytvořil Joseph Nicéphore Niépce. Předcházela tomu řada pozorování a výzkumů J. H. Schulze (citlivost stříbrné soli na světlo), C. W. Scheeleho (objevení ustalovače), A. J. Balarda (objev bromidu stříbrného) a dalších. Zveřejnění 1. funkční fotografické metody r. 1839, Paříž výsledky práce vynálezce L. J. M. Daguerra a dalších vynálezců v různých zemích daguerrotypie. Bratři Niépceové ve Francii, zejména Joseph experimenty s podklady pro fotografii (litografické kameny, kovové desky a skleněné desky, které pokryl asfaltovou vrstvou citlivou na světlo) Kalotypie - W. H. F. Talbot J. N. Niépce: Pohled z okna pracovny autora, okolo r. 1826 snímek pořízený pomocí camery obscury, od pařížského optika Chevaliera. Doba osvitu trvala 8 hodin. Fotografie o rozměru 16,5 x 21 cm vznikla na cínové desce potažená asfaltovou vrstvou. Daguerrotypické metody Vyčištěná a vyleštěná postříbřená měděná deska byla ve skříňce vystavená jódovým parám. Tak vznikla tenká vrstva, na světlo citlivá jodid stříbrný. Deska položená do camery obscury byla osvícená otevřením čočky při době osvitu několika minut. Neviditelný obraz byl pak vyvolán v jiné uzavíratelné skříni zahřívané odpařující se rtutí. Nakonec byl obraz ustálen ve vlažné solné lázni. Následně se deska opláchla, namočila a usušila. (zdroj ukázky: http://www.artinbox.cz/) Cestu k rozvoji daguerrotypických desek otevřel vysoce světelný objektiv spjatý se jménem fyzika Josefa Petzvalda tím, že zkrátil o desetinásobek expozici. Původně za dobrých světelných podmínek exponoval Daguerre 15-20 minut. Po zavedení různých způsobů zcitlivění a díky kvalitnější optice se expozice zkrátila na 1-4 sekundy. Photogenic Drawings negativní záběry W. H. F. Talbot - od roku 1834 se zabýval pokusy osvítit světlo citlivý papír - předměty (rostliny) napuštěné dusičnanem stříbrným roztokem nitridu stříbra položil na papír a vystavil slunečnímu záření. Papír tam, kde nebyl pokrytý předměty se zabarvil do hněda. Přihlásil k patentování kalotypii vylepšená fotogenická kresba. První rozšířený proces systému negativ / pozitiv libovolné množství kopii. Papírový negativ se zcitlivil roztokem dusičnanu a kyselinou gallovou. Vyvolání při světle svíčky. 2
Barvy pozitivu od karmínové, purpurové po hnědočervenou podle délky vyvolávaní. Ukázka papírového negativu: W. H. Talbot, rok 1940, nejstarší dochovaný snímek lidské postavy na papíře Koloidový proces (mokrý) Frederik Archer z roku 1851 - rychle nahradil daguerrotypii a jiné techniky - podstatou je exponování a vyvolávaní za mokra - to umožnilo tvorbu kvalitního negativu, který umožnil dokonalou reprodukci fotografií - díky kolodiu a jodidu draselného vytvořil tenký film přilnavý ke sklu a vzniklý film namáčel do roztoku dusičnanu stříbrného - citlivá fotografická deska s krátkou expozicí a dokonalým obrazem bez šumu, bohaté podání polotónů a přesnější vykreslení podrobností, kratší expoziční čas na sekundy, snížení financí a kvalitně reprodukovaný obraz. Předchůdci moderních fotografických Jednou z nevýhod je náročné na objem věcí potřebných k vyvolání a to díky rychle schnoucímu koloidu. Fotografie z mokrého koloidového negativu, Julia Cameronová, 1868 Rozdělení podle citlivé vrstvy nebo konstrukce: Podle citlivé vrstvy na: Deskové Filmové Podle konstrukce na: (Camera obscura) Sklopné komory na desky a film Desková kamera (snímající na světlo-citlivou skleněnou desku) Skříňové komory, boxy (přenosné cestovní, ateliérové) komory ruční na desky i svitkový film Speciální: letecká fotografie, stereofotografie a jiné. Předchůdci moderních fotografických Předchůdci moderních fotografických Sklopný přístroj na desky (ve složeném stavu cca velikost fotografické desky, např. 6x9 cm) Deskové kamery (ukázka ateliérová) snímá se na světlo citlivou Skleněnou desku, formáty desek cm: 13x18, 20x30, 30x40, 40x50 (Josef Sudek) - na kinofilm, 1950 (Autor snímku: Janez Novak, Ljubljana, Slovenija) 3
Předchůdci moderních fotografických Předchůdci moderních fotografických KODAK George Eastman obdržel v roce 1888 patent na lehký přenosný fotoaparát (se svitkovým filmem ještě kulatého formátu) s pevně zaostřeným objektivem a nechal si patentovat ochrannou známku Kodak. Stereofotografie - fotografické přístroje určené k pořizování stereoskopických záběrů -umožňovali prostorový zrakový vjem vyvolaný dvourozměrnou předlohou (např. pomocí ručních prohlížeček, stereoskopických brýlí) G. Eastman na záběru z roku 1890 Moderní analogové fotografické přístroje Moderní analogové fotografické přístroje Analogové fotoaparáty Rozdělení podle formátu - velikosti fotografického negativního materiálu na: Malý formát kinofilm (35 mm) Střední formát svitek (6x4, 6x6, 6x7, 6x9 cm) Velký formát plochý film (9x12, 13x18, 18x24 cm) Malý formát kinofilm (35 mm) - perforace Kompaktní: jednoduché, složitější a pokročilé Jednooké zrcadlovky: pevné nebo výměnné objektivy Střední formát svitek (svitkové filmy) - šířka 60 mm: 6x4 (8 snímků), 6x6 (12 snímků), 6x7 (10 snímků), 6x9 (8 snímků); délka pásu 80 cm Jednooké a dvouoké zrcadlovky Velký formát plochý film (6,5x9, 9x12, 13x18, 18x24) a fotografické desky Moderní analogové fotografické přístroje Moderní analogové fotografické přístroje Malý formát kinofilm (35 mm) Pojem zrcadlovka fotoaparát, který používá k zobrazení scény v hledáčku zrcadlo (jiné: pro hledáček zvláštní průzor nebo zobrazují scénu elektronicky) Pojem jednooká zrcadlovka - zrcadlo je sklopné - jeden objektiv se používá pro expozici i pro hledáček (skutečný obraz) - díváme se přes optiku hledáčku přímo skrz objektiv -výměnné objektivy a filtry - jednooká zrcadlovka řeší problém paralaxy - Praktica, Pentacon, Mamiya, Sériová výroba maloformátové kamery Leica, od roku 1925 (Leitz Camera) Paralaxa - konstrukčně rozdílné postavení hledáčku a objektivu zobrazuje se jiný pohled na scénu 4
Moderní analogové fotografické přístroje Základní fotografických Dvouoká zrcadlovka (Twin Lens Reflex) - dva objektivy - horní slouží k zobrazení obrazu odrazem v hledáčku - dolní objektiv slouží pro expozici - Flexaret, Yashica, Objektiv Čočka, nebo soustava čoček, které slouží k soustředění paprsku světla na film (u digitálních fotoaparátech na senzor). Vlastnost objektivů - soustava čoček zoomování změna ohniskové vzdálenosti. Rozdělení objektivů podle své ohniskové vzdálenosti (úhlů záběru) na 3 skupiny: Normální objektivy Širokoúhlý objektiv Teleobjektiv Základní fotografických Základní fotografických Ohnisková vzdálenost (F) její velikostí je určena velikost obrazu na citlivé vrstvě a perspektiva snímku 35 mm ekvivalent digitální fotoaparáty. Pro 35 mm políčko filmu má normální objektiv F asi 50 mm. Digitální fotoaparáty ale mají senzory menší, proto se uvádí 35mm ekvivalent přepočet ohniskové vzdálenosti, která by na filmovém políčku představovala stejný úhel. Řez objektivem 80 200 mm Základní fotografických Základní fotografických Rozdělení objektivů Podle své ohniskové vzdálenosti (úhlu záběru): Normální objektivy úhel záběru je přibližně jako úhel, který vnímáme lidským okem (přibližně 50 ) Širokoúhlý objektiv úhel záběru je širší ohnisková vzdálenost kratší než u NO. Rybí oko má úhel záběru až 180 Teleobjektiv - úhel je užší a tím umožňuje vyplnit celý snímek i vzdáleným fotografovaným objektem. 70 mm a 210 mm 5
Expozice Expozice ISO, clona, expoziční čas základní parametry určující expozici snímku Clona kruhový otvor ve středu objektivu reguluje množství světla, které prochází objektivem - clonová řada clonová čísla f : 1; 1,4; 2; 2,8; 4; 5,6; 8; 11; 16; 22 atd. Závěrka zařízení, které umožňuje vstup světla na film po přesně určený časový interval (doba expozice) Clona - nízké clonové číslo = větší světelný tok přes objektiv, tzn. Krátký expoziční čas a nízkou hloubku ostrosti - vyšší clonové číslo opačný efekt: méně světla dopadá, vyšší hloubka ostrosti delší expoziční čas /vyšší citlivost filmu Sluneční clona - zvýšit celkový kontrast snímků Hledáček součást fotoaparátu: průhledový, elektronický, TTL hledáček, LCD hledáček, úhlový hledáček Expozice Expozice Závěrka U klasických analogových fotoaparátů mechanická centrální (umístěná co nejblíže optickému středu objektivu) výhoda: libovolný čas pro expozici s bleskem nevýhoda: např. pomalejší expoziční časy, ztížená možnost výměny objektivu, Nebo štěrbinová (co nejblíže expoziční ploše, za objektivem, skládá se dvou lamel zatím co se jedna otevře, na konci druhá otvor uzavře) výhody: díky pohybu obou lamel krátké expoziční časy, jednoduchá výměna objektivů, - nevýhoda např. pohybové zkreslení při rychlém pohybu snímaného objektu. U digitálů vstup světla na snímač. Hledáček Součásti fotoaparátu: průhledový, elektronický, TTL hledáček, LCD hledáček Průhledový hlavně u analogů paralaxa Elektronický u digitálních kompaktů. Malý displej, na kterém se zobrazí aktuální scéna TTL hledáček obrazem přímo objektivem a po stranovém otočení se promítá do hledáčku použití hlavně v zrcadlovkách LCD hledáček LCD displej jako hledáček, živý náhled fotografii fotografii negativní Snímkové - fotografické filmy Negativní materiály: černobílé a barevné Inverzní: černobílé a barevné Speciální: infrachromatické K okamžité fotografii: Polaroid Typ podložky: - skleněná deska, filmová podložka (celuloid), polyesterový film (PET). Rozmnožovací - fotografické papíry Pro černobílou fotografii Pro barevnou fotografii Proces Ilfordchrome - Cibachrome fotografii Negativní materiály film s obrazem, který vznikl osvětlením citlivého materiálu ve fotogarfickém aparátu a vyvoláním. Hlavní fotografických materiálů je fotografická (světlo) citlivá vrstva - emulze (bromid stříbrný s příměsí jodidu stříbrného nebo chloridu stříbrného),ve které se odehrává hlavní fyzikálně chemické děje, které mají za důsledek vznik a existenci fotograf. obrazu Nosičem citlivé vrstvy je želatina (objevena r.1871 Richardem Maddoxem vynalezl suchý želatinový proces. Technologický posun vpřed, místo těžkých koloidových desek suché želatinové, které nevyžadovali mobilní temnou komoru) 6
fotografii negativní fotografii - negativní Negativní materiály černo-bílý negativ: Základní pojmy negativní materiály ISO citlivost filmů (nebo senzoru u digitál.) na světlo vyjádřená v normě ISO, ASA - americká norma (American Standards Association), DIN, (vysoké ISO zrno - šum) Expoziční pružnost rozsah expozice vlastnost fotografického materiálu (v dig. čipu), která udává jak velký je jasový rozsah nejsvětlejšího a nejtmavšího bodu může zaznamenat. Tolerance fotografického materiálu tolerovat odchylky od správné expozice. Strmost gradační vlastnost materiálu (normální strmost odpovídá kontrastem blízké skutečnosti) Teplota chromatičnosti (u barevných materiálů) charakterizuje spektrum bílého světla barevná teplota se měří v Kelvinech fotografii - negativní fotografii - negativní Značka Formát Typ Citlivost Počet snímků Doba zprac. Negativní materiály Střední formát a kinofilm (kinofilm perforované filmy vynalezen T. A. Edisonem pro kinematografický záznam obrazu). Vyznačení červenou: fotografii - negativní Negativní materiály rozměr Rozmnožovací - fotografické papíry Černobílou fotografii (Barevnou fotografii) Proces Ilfordchrome Cibachrome Typ podložky Gradační stupeň Barva (bělost) podložky Gramáž (druh) podložky Formát papíru Zdroj: FOMA 7
Typ podložky Fotografický papír barytový barytová podložka - speciálně klížený na povrchu i ve hmotě (obsahující síran barnatý) proti vsakování vody. Strana papíru opatřená vrstvou směsí želatiny a sír.barnatého zlepšuje optickou brilanci obrazu + zlepšuje soudržnost citlivé vrstvy s podložkou. Fotografický papír ovrstvený plastickou fólií (s příměsí oxidu titaničiného a dalších přísad, které zlepšují optic.vlastnosti podložky) - RC podložka (FOMASPEED) s vrchní polyetylénovou umělo-hmotnou vrstvou. Rychlé zpracování, tendence ke kroucení nízká, samoleštící, u lesklého povrchu je dosahován vysoký lesk. Tenká podložka. Gradace papíru černo-bílé (Pevná nebo proměnná) Papíry se vyrábí v několika gradacích (gradační stupně). Je to rychlost přechodu od černé k bílé. - např. tvrdé menší počet šedých odstínů a měkká velký stupeň šedých polotónů, normální gradace se blíží kontrastem vnímané skutečnosti. FOMA značení Formát papíru: Kódy: FOMA označení FOMA označení Digitální jednooká zrcadlovka a její Digitální zrcadlovka DSLR (Digital Single-Lens Reflex camera) digitální snímač (senzor) místo filmu. Při expozici dojde ke sklopení zrcadla a světlo tak prochází z objektivu na senzor. Světlo citlivý senzor přeměňuje světelnou energii na elektrické impulsy. Tento signál je v procesorovém čipu interpretován do podoby obrazových dat, data jsou pak zaznamenána na paměťovou kartu. FOMA označení 8
Digitální jednooká zrcadlovka a její Digitální jednooká zrcadlovka a její Snímač (obrazový senzor) - CCD nebo CMOS, kterého funkcí je zachytit světlo a změnit ho na elektrický signál Velikosti snímačů: 22 15 mm jindy 23,4 x 15,6 mm či např. 25,1 16,7 mm) anebo tzv. full-frame (36 24 mm - velikost kinofilm. políčka) plus tzv. střední formát. Crop faktor udává, kolikrát je menší snímač než kinofilmové políčko. Řez digitální a analogovou zrcadlovkou Vizualizace: www.fotografovani.cz; Senzor snímače a jednotka CMOS snímače. (Pozn.: Při klasické konstrukci zrcadlovky prochází světlo objektivem a odráží se přes zrcadlo do pentaprizmatického hranolu a dál do hledáčku). Digitální jednooká zrcadlovka a její Digitální jednooká zrcadlovka a její Objektivy stejné objektivy jako klasické zrcadlovky - filtry, mezikroužky, Předsklopení zrcátka (mirror lock-up) funkce sklopení zrcátka před pořízením snímku snížení pohybové neostrosti Nepravá zrcadlovka (EVF - Electronic Viewfinder) na hledáček se zobrazuje reálný obraz z objektivu, avšak elektronickou cestou - nemají zrcadlo! Za objektivem se nachází přímo čip, kterého obraz je přenášen do displeje (dlouhé načítaní). Autor vizualizace: Jean Francois Wiltz CMYK a RGB CMYK a RGB CMYK - barevný model založený na subtraktivním míchání barev (mícháním od sebe barvy odčítáme omezujeme barevné spektrum, které se odráží od povrchu). Např. žluté světlo vznikne kombinaci červené a zelené chybí mu modrá část spektra. - tisk a tiskárny RGB - barevný model fotoaparát vytváří obraz na základě metody aditivního míchaní světel. Pixel v digitální fotografii je vyjádřen hodnotami v RGB modelu - množstvím jednotlivých barevných složek světla dopadajícího na senzor přístroje.obraz se vytváří aditivním mícháním světel tzn. smícháním světel dvou barev vznikne nová barva díky sloučením jejich spektra. Smícháním všech barev bílá. - fotoaparáty, skenery Autor vizualizace: blog Orflex 9
Digitální jednooká zrcadlovka a její Děkuji za pozornost! 10