Voda na Vysočině z hlediska ekologického Realizační tým Metodik Mgr. Věra Machková Anotace Učitel / Předmět Mgr. Věra Machková / biologie Mgr. Ivana Vaňková / německý jazyk Mgr. Pavel Rafaj / zeměpis Téma dílčího projektu týkající se ekologických aspektů vody je zaměřeno především na Vysočinu. V úkolech je zpracována problematika čistění odpadních vod v Pelhřimově, dále procesy probíhající ve vodárnách, působení kyselých dešťů na Vysočině, eutrofizace vody ve významných lokalitách Vysočiny, eroze půdy a hrozby povodní. Do projektu se zapojili ţáci druhého ročníku ekonomického lycea a pracovali na něm po dobu tří měsíců. Cíl dílčího projektu / projektového dne Při realizaci projektového vyučování o ekologických aspektech vody dojde k sepětí výuky s praxí. Ţáci by měli zvládnout tyto cíle: na základě poznatků získaných na exkurzi do čistírny odpadních vod popsat děje probíhající při čištění odpadních vod, vysvětlit, jak probíhá chemické a biologické čištění vody, popsat procesy probíhající ve vodárnách, objasnit problematiku kyselých dešťů, na základě negativních jevů v přírodě souvisejících s vodou (kyselé deště, eroze půdy, eutrofizace vody, znečištění vody, povodně) si ţáci uvědomí propojenost světa, uvědomí si závislost lidí na vodě jako nezbytné tekutině, dokáţou hodnotit jevy na podkladě získaných poznatků, vyvozovat závěry na základě zkušeností a kriticky zhodnotit situaci. Mezipředmětové vztahy Biologie ekologie, vztah člověka a ţivotního prostředí Německý jazyk slovní zásoba v odborném textu Zeměpis práce s mapou Popis realizace dílčího projektu / projektového dne Metodik prodiskutoval zadání projektu s učiteli biologie, zeměpisu a německého jazyka. Společně s nimi zváţil jejich zapojení do projektu. Dále připravil pro učitele biologie, zeměpisu a německého jazyka úkoly, které bylo třeba se ţáky splnit. Učitelé rozhodli, jak se ţáci v jejich předmětu do projektu zapojí. Připravili pracovní listy, ohodnotili práce ţáků, nabídli jim konzultace. Součástí projektu byla exkurze do čistírny odpadních vod v Pelhřimově, kterou zajistil učitel
biologie. Před exkurzí předal ţákům pracovní list s úkoly, které všichni při exkurzi plnili. Učitel hodnotil aktivitu na exkurzi a zpracování úkolů. V následné vyučovací hodině učitel biologie seznámil ţáky s projektem, tj. byly definovány východiska, pojmenovány problémy a vytýčeny hlavní otázky, ujasněny cíle a smysl projektu tak, aby ţáci mohli projevit o projekt zájem. Metodik připravil myšlenkovou mapu znázorňující témata k řešení a učitel biologie ji promítnul pomocí dataprojektoru na tabuli. Po krátké diskusi mezi sebou si ţáci vytvořili 5 skupin podle zájmu o navrţená témata. Do týdne si obě skupiny připravily osnovu, podle které připravovaly výstupy, osnova zůstala otevřená a ţáci ji průběţně doplňovali. Osnovu představili ve vyučovací hodině. Zároveň si promyslili, jaké informace budou dávat na nástěnku. Poté začaly skupiny samostatně pracovat na projektu. Jedenkrát za 14 dní proběhla kontrola rozpracovaných úkolů. Ke konci třetího měsíce trvání projektu byly další dvě vyučovací hodiny věnovány prezentacím skupin a tvorbě nástěnky, na které se podíleli všichni ţáci. Zároveň proběhlo zhodnocení přínosu projektu pro ţáky. Vyhodnocení dílčího projektu / projektového dne Projektová výuka poskytla ţákům příleţitost aplikovat své znalosti a dovednosti v podmínkách odpovídajících skutečnosti a rozvíjet schopnost samostatného rozhodování, schopnost učit se řešit problémy. Schopnost tvořit a tvůrčím způsobem myslet je důleţitou výbavou kaţdého, kdo se chce podílet na řešení problémů a hledání řešení. Jiţ v průběhu práce na projektu byly u ţáků pozorovány jejich posuny směrem k očekávaným cílům daných v přípravě projektu. Došlo k prohloubení vědomostí o čištění odpadních vod a úpravě povrchové vody na vodu pitnou. Pro všechny ţáky byla zajímavá exkurze do čistírny odpadních vod v Pelhřimově, kdy si uvědomili, za jakých podmínek se musí získávat pitná voda, a proto někteří uváděli svůj názor: Váţím si toho, ţe máme doma vlastní studnu. Ţáci si také rozšířili poznatky o znečištění vody v přírodě (eutrofizace vody, kyselé deště). Posoudili negativní účinky vody při odnosu půdy a při povodních. Snaţili se celou problematiku zhodnotit v Kraji Vysočina, popř. na Pelhřimovsku. Ţáci se aktivně podíleli na řešení problémů, sami přicházeli s novými poznatky a zkušenostmi, které vedly k řešení daných problémů. Při jejich formulaci a při prezentaci výsledků posuzoval učitel spolu se ţáky, jak si ţáci počínali při těchto činnostech. Projekt umoţnil ţákům pracovat v týmu a pomohl rozvíjet pocit odpovědnosti. Ţáci se naučili i přes různá úskalí dokončovat práci a opravovat případné chyby. Tím se posílila jejich sebekontrola. Projekt také přispěl ke kompetenci efektivní komunikace. Ţáci se naučili přijímat sdělení, aktivně komunikovat, zdůvodňovat a argumentovat a vyjadřovat se písemně v odborném textu v německém jazyce.
Ţáci se i sami vyjadřovali, co se naučili nového a čím byla práce na projektu pro ně přínosem. Z jejich odpovědí vyplynuly tyto závěry: získání nových vědomostí, poznatků, informací a zajímavostí, vyhledávání a zpracování informací, zdokonalování v tvorbě prezentací, nové metody práce, oblíbená tvorba prezentací, zajímavá práce, dobrý pocit z vykonané práce, dobrá zkušenost, příjemné zpestření výuky. Výstupy dílčího projektu / projektového dne Prezentace k tématům: čistírna odpadních vod úprava vody ve vodárně kyselé deště eutrofizace vody eroze půdy povodně Plakáty s těmito tématy: kyselé deště eutrofizace vody vodní eroze půdy mapka s povodňovými oblastmi na Vysočině vodárna Ţelivka a vodní nádrţ Švihov Nástěnka Pracovní listy Ukázky výstupů dílčího projektu / projektového dne
Pracovní list k dílčímu projektu Voda na Vysočině z hlediska ekologického Vypracovaly: Štěpánka Hrdinová, Kateřina Malcová Kyselé deště Vznik kyselých dešťů Úkol č. 1 : Vyzkoušej si vědomostní test: a) při spalování hnědého uhlí uniká do atmosféry oxid, který se podílí na vzniku kyselých dešťů: - SiO 2, CaO - SO 2, CO b) urči, který z oxidů se jako sloţka výfukových plynů automobilů podílí na vzniku kyselých dešťů: - Fe 2 O 3, CO - NO 2 - Cl 2 O 5 c) zapiš rovnici vedoucí ke vzniku kyselého deště: S (s) + O 2(g) SO 2(g) 2SO 2(g) + O 2(g) 2SO 3(g) SO 3(g) + H 2 O (l) H 2 SO 4(aq) d) doplň schéma vzniku kyseliny: SO 2 + H 2 O H 2 SO 4 NO 2 + H 2 O HNO 3 Úkol č. 2 : Jmenuj oxidy, které se podílejí na vzniku kyselých dešťů, napiš jejich chemické chemické vzorce a urči jejich vlastnosti. SO 2 = oxid siřičitý bezbarvý, štiplavý, nehořlavý plyn s teplotou varu -10,2 C NO x = oxidy dusíku, např. NO bezbarvý, dvouprvkový plyn, bez chuti a zápachu NO 2 = oxid dusičitý rozpustný ve vodě, nehořlavý, má oxidační vlastnosti Úkol č. 3 : Urči kyseliny, které jsou obsaţeny v kyselých deštích, a vysvětli, jaký vliv mají na znečišťování ţivotního prostředí. H 2 SO 4 = kyselina sírová HNO 3 = kyselina dusičná Ohroţuje lesy, vodní organismy (v důsledku okyselení vody v řekách a jezerech), půdu a půdní organismy, ale také některé lidské výtvory (narušuje omítky budov, historické památky apod.), neboť reaguje s vápníkem. Úkol č. 4 : Kyselý déšť je typ sráţek s ph niţším neţ: a) 5,6 b) 6,5 c) 6,0 d) 7,0 Úkol č. 5 : Normální déšť má ph: a) 6 b) mírně pod 6 c) mírně přes 6 d) mírně pod 7
Vypracovala: Kateřina Malcová Saurer Regen REG. Č.: CZ STAVÍME 1.07/1.1.36/02.0019 MOSTY Bei Verbrennungsprozessen entstehen Schwefeldioxid, Stickstoffoxide und weitere säurebildende Gase. Die so freigesetzten Nichtmetalloxide oxidieren in der feuchten Atmosphäre mit Wasserdampf zu Schwefelsäure und Salpetersäure. Diese Stoffe liegen dann gelöst in der Luft vor, so dass sie dann mit dem Niederschlag abregnen. Da diese Verbrennungsprodukte vermehrt in Städten und in industriellen Ballungsgebieten entstehen, ist dort der ph-wert meist niedriger als auf dem Land. Auswirkungen des sauren Regens Korrosionsschäden an Gebäuden Ernteschäden starke Beeinträchtigung von Flora und Fauna in Süßwasserseen Schädigung der Bodenlebewesen
STAVÍME MOSTY Eroze půdy na Vysočině Eroze je postupné rozrušování půdy a přenos jejích částic na jiná místa. obr. Vodní eroze půdy obr. mapa Kraje Vysočina - na Vysočině nejvíce na Třebíčsku ( málo lesů) - celorepublikově nejvíce ve Zlínském a Jihomoravském kraji - možnost chránit zatravněním Vypracovali: Jindřich Brož, Jakub Brož Zdroje: eroze.sweb.cz, wikipedia.org/wiki/eroze
Povodně Vypracovaly: Klára Kameníková, Markéta Pechová 1. V roce 2012 se na Pelhřimovsku z větší části zhroutila hráz, a proto obci Kletečná hrozila povodeň. 2. V roce 2013 zasáhly povodně Hořepník. Dosud to bylo jediné místo v kraji, kde lidé měli opravdové problémy s velkou vodou. Nejhorší povodně v Hořepníku však byly v roce 2002. 3. Také v roce 2013 hlásila Želivka povodňový stupeň 2. V 7 hodin ráno dosáhla 164 cm a řekou protékalo 33,6 kubických metrů vody za vteřinu. Normální průtok je do 15 kubických metrů vody za vteřinu. Z toho vyplývá, že na Pelhřimovsku jsou kritická místa v okolí Želivky a Trnavy, kde už povodně proběhly, a proto tam jsou postavené zábrany proti opakujícím se situacím z předešlých let. Zhroucená hráz v obci Kletečná