Proteiny. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Podobné dokumenty
Složky výživy - proteiny. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Autorem přednášky je Mgr. Lucie Mandelová, Ph.D. Přednáška se prochází klikáním nebo klávesou Enter.

Metabolismus proteinů a aminokyselin

Potřeba živin pro drůbež

Aminokyseliny, peptidy a bílkoviny

Proteiny ve sportu Diplomová práce

AMK u prasat. Pig Nutr., 20/3

BÍLKOVINY. Bc. Michaela Příhodová

Nutrienty v potravě Energetická bilance. Mgr. Jitka Pokorná Mgr. Veronika Březková

Co jsou aminokyseliny

BÍLKOVINY R 2. sféroproteiny (globulární bílkoviny): - rozpustné ve vodě, globulární struktura - odlišné funkce (zásobní, protilátky, enzymy,...

ZÁKLADNÍ SLOŽKY VÝŽIVY - BÍLKOVINY. Bc. Lucie Vlková Nutriční terapeut

SACHARIDY. mono- + di- sacharidy -> jednoduché cukry hnědý cukr, melasa rafinovaný cukr, med,...

Aminokyseliny. Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Zlín. Tematická oblast Datum vytvoření Ročník Stručný obsah Způsob využití


Metabolismus aminokyselin. Vladimíra Kvasnicová

Polysacharidy. monosacharidy disacharidy stravitelné PS nestravitelné PS (vláknina) neškrobové PS resistentní škroby Potravinové zdroje

PROTEINY Bílkoviny patří společně s tuky a sacharidy k hlavním živinám. Jsou součástí všech

Bílkoviny. Martina Brázdová

Fyziologie výživy. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Testové úlohy aminokyseliny, proteiny. post test

Vitaminy. lidský organismus si je většinou v vytvořit. Hlavní funkce vitaminů: Prekurzory biokatalyzátor hormonů kových. Hypovitaminóza Avitaminóza

RNDr.Bohuslava Trnková ÚKBLD 1.LF UK. ls 1

Obecná struktura a-aminokyselin

Bílkoviny - proteiny

- příjem a zpracování potravy, rozklad na tělu potřebné látky, které jsou z TS převedeny do krve nebo lymfy

Procvičování aminokyseliny, mastné kyseliny

Vitaminy. Autorem přednášky je Mgr. Lucie Mandelová, Ph.D. Přednáška se prochází klikáním nebo klávesou Enter.

Pavel Suchánek, RNDr. Institut klinické a experimentální medicíny Fórum zdravé výživy Praha

aminokyseliny a proteiny

Minerální látky, stopové prvky, vitaminy. Zjišťování vý.zvyklostí 6.10.

Propojení metabolických drah. Alice Skoumalová

Diferencovaná výživa dospělých osob dle charakteru práce. Vlasta Flíčková

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav výživy zvířat a pícninářství. Bílkoviny ve výživě psů Bakalářská práce

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. Agronomická fakulta. Seminární práce na téma:

Metabolismus aminokyselin - testík na procvičení - Vladimíra Kvasnicová

Synergin E-Vital (SEV)

STRAVOVACÍ DOPORUČENÍ PRO FOTBALISTY KATEGORIE MLADŠÍ A STARŠÍ ŽÁCI

Vliv psychické zátěže a výživy na vývoj obezity u vysokoškoláků

Aminokyseliny (AA) Bílkoviny

Revicoll Omega Plus Good Life Vitamin C Peptide Power Drink

FYZIOLOGICKÉ POTŘEBY VÝŽIVY DĚTSKÉHO VĚKU (živiny a potraviny) P.Tláskal, J.Dostálová SPOLEČNOST PRO VÝŽIVU

PROTEINY. Biochemický ústav LF MU (H.P.)

PORUCHY VÝŽIVY Složky výživy

Bílkoviny. Charakteristika a význam Aminokyseliny Peptidy Struktura bílkovin Významné bílkoviny

MINERÁLNÍ A STOPOVÉ LÁTKY

Za závažnou dehydrataci se považuje úbytek tekutin kolem 6%. Dehydratace se dá rozdělit na:


Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.

Sacharidy seminář. běžné stravování přednost složeným cukrům

BÍLKOVINY ÚVOD DO PROBLEMATIKY P.TLÁSKAL FN MOTOL SPOLEČNOST PRO VÝŽIVU

sloučeniny C, H, O Cukry = glycidy = sacharidy staré názvy: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty

Metabolismus bílkovin. Václav Pelouch

CHEMICKÉ ZNAKY ŽIVÝCH SOUSTAV

Onemocnění způsobené poruchou metabolizmu fenylalaninu. Martina Hozová

PŘÍLOHY NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /...,

Složky potravy a vitamíny

Složení a výživové hodnoty

wellu.eu facebook.com/wellugroup instagram.com/wellu_group

Struktura proteinů. - testík na procvičení. Vladimíra Kvasnicová

3. přednáška. Živiny a jejich rozdělení, hlavní živiny, charakteristika a metabolismus bílkovin. Téma přednášky: Cíl přednášky:

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, Vysoké Mýto

PEPTIDY, BÍLKOVINY. Reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/

Digitální učební materiál

METABOLISMUS TUKŮ VĚČNĚ DISKUTOVANÉ TÉMA

ÚVOD DO BIOCHEMIE. Dělení : 1)Popisná = složení org., struktura a vlastnosti látek 2)Dynamická = energetické změny

Ovlivňování sportovního výkonu výživou

Aminokyseliny, struktura a vlastnosti bílkovin. doc. Jana Novotná 2 LF UK Ústav lékařské chemie a klinické biochemie

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra antropologie a zdravovědy. Bakalářská práce

Já trá, slinivká br is ní, slož ení potrávy - r es ení

BÍLKOVINY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: devátý

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

CZ.1.07/1.5.00/ III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT

Složky výživy - sacharidy. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové

Biologická hodnota krmiv. Biologická hodnota bílkovin

nemoc úraz operace síla energie vitalita Ensure Plus Advance Výživa nové generace Chrání a obnovuje Vaše svaly

zajištění proteosyntézy zajištění přísunu esenciálních složek přísun specifických nutrietů, které zvyšují výkonnost (není doping)

Podvýživa, PaedDr. & Mgr. Hana Čechová

Struktura nukleových kyselin Vlastnosti genetického materiálu

Bílkoviny/proteiny: co jsou zač a co se s nimi v těle děje

Složení a výživové hodnoty WHEY 94

Výživa basketbalistů

SBIÂRKA ZAÂ KONUÊ. RocÏnõÂk 2004 CÏ ESKAÂ REPUBLIKA. CÏ aâstka 17 RozeslaÂna dne 13. uâ nora 2004 Cena KcÏ 35,± OBSAH:

Metabolismus mikroorganismů

14. přednáška. Téma přednášky: Výživa a krmení drůbeže. Cíl přednášky:

Doplňky stravy jako součást sportovní přípravy

VÝŽIVA SPORTUJÍCÍCH DĚTÍ

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/

Proteiny Genová exprese Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.

Katedra chemie FP TUL

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie

příjem potravy rozklad látek složitých na jednoduché (= živiny) převedení živin a vody do krve odstranění odpadních látek

Složky potravin důležité pro výživu člověka. Jihlava 14. prosince 2017

Zdravý životní styl předškolních dětí

Složky stravy - lipidy. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Soustava trávicí. mechanické = rozmělňování potravy žvýkáním a svalovými pohyby v žaludku a střevech

BÍLKOVINY. V organismu se nedají nahradit jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.

Dietní přípravek s vysokým obsahem bílkovin, velmi nízkou kalorickou hodnotou a sníženým obsahem cukrů, určený k regulaci tělesné hmotnosti.

Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Diagnostické laboratoře Ústavu dědičných metabolických poruch Ke Karlovu 2, Praha 2

Sůl kyseliny mléčné - konečný produkt anaerobního metabolismu

Transkript:

Proteiny Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Proteiny 1 = hlavní, energetická živina = základní stavební složka orgánů a tkání těla, = jejich energetickou hodnotu tělo využívá jen v některých metabolických situacích = řadu funkcí = dle WHO 12 15 % celkové denní dávky živin = 1/2 živočišné, 1/2 rostlinné

Proteiny 2 = obsahují C, H2, O2, N2, S, fosfor, kovové prvky = jediný zdroj síry a dusíku = aminokyseliny (AK) 20 druhů. Jsou spojeny peptidovými vazbami (aminoskupina NH2+karboxylová skupina COOH). Spojením AK vznikají dipeptidy, tripeptidy. = využití v metabolismu, syntéza tělesných B, tvorba purinů, kreatininu, serotoninu

Proteiny 3 = B je plnohodnotná tehdy dostatečné množství esenciálních AK (B z vajec, masa, ryb, mléka ). Pokud je v B méně AK neplnohodnotná B (některé B rostlinného původu) = ze střev do KO, portálním oběhem játra (syntéza albuminu)

Proteiny 4 = zdravý jedinec určité množství volných AK = rezerva, udržuje rovnováhu mezi příjmem a výdejem AK Spotřeba B: Fyziologická 0,5g/kg/D při malé fyz.zátěži Doporučená 0,8g/kg/D = 10 15 % energetické hodnoty Růst, gravidita 1,5g/kg/D Energetická hodnota = 1g B = 17kJ = 4kcal

Dělení AK 1 Arginin Histidin Izoleucin Leucin Lyzin Metionin Esenciální Předškoláci 40% Školáci 30% Dospělí 16% - alespoň 10g esenciálních AK/D Fenylalanin Treonin Tryptofan Valin

Dělení AK 2 Neesenciální Alanin Asparagin Kyselina asparágová Cystein Glutamin Kyselina glutamová Glycin Prolin Serin Tyrozin

Dělení AK 3 Semiesenciální Histidin Arginin

Dělení bílkovin Plazmatické proteiny Globuliny Gluteliny = glutenin v pšenici Prolamin = gliadin v pšenici a rybích játrech Gluten = lepek z gliadinu a gluteninu Histony Protaminy Skleroproteiny Kolagen, elastin, keratin

Vstřebávání bílkovin 1 Žaludek HCl, pepsinogen (pepsin) začíná trávení B Tenké střevo B téměř rozloží na AK Pankreatické enzymy Enzymy střevní šťávy Enzymy kartáčového lemu enterocytů dokončí rozpad B Játra cestou vena portae denní tvorba v játrech je 40g

Vstřebávání bílkovin 2 Aktuální hotovost AK v játrech a ledvinách Játra tvorba plazmatických proteinů

Rozpad AK 1 Játra (deaminace) urea hlavní zplodina metabolismu bílkovin ukazatel velikosti metabolismu B. Normální hladina urey v krvi 2 8 mmol/l Zbytky AK bez dusíkatých látek oxidace na CO2 a H2O + energie

Rozpad AK 2 Část AK tvorba a obnova tkání Syntéza B pomocí DNA, RNA spojení s proteiny = nukleoproteiny Odbourávání nukleoproteinů = kyselina močová moč (množství kyseliny = ukazatel rozpadu buněk)

Dusíková bilance = ukazatel míry metabolismu B (porovnání N přijatého potravou a množství N vyloučeného močí) Vyrovnaná dusíková bilance Pozitivní bilance = anabolické stavy Negativní bilance = katabolické stavy

Hormonální regulace metabolismu B Somatotropin Inzulín Glukokortikoidy Thyroxin

Zdroj AK 1 Kombinace obzvlášť vysoká biologická hodnota Živočišné maso, ryby, vejce, mléko. Vhodný poměr a množství esenciálních AK Nejvyšší biologická hodnota bílek, maso

Zdroj AK 2 Rostlinné všechny esenciální AK, ale v některé v menším množství. Menší biologická hodnota Výhoda neobsahují cholesterol, poskytují MK, vitamíny, minerály, vlákninu Využití B závislé na technologii přípravy a na trávení

Nedostatek B 1 = malnutrice 1) Marasmus dlouhodobý nedostatek (+ tuky a cukry) = (chátrání těla) = nejtěžší následky u dětí v době růstu (svalová atrofie, tuků v těle, hmotnost) = mentální anorexie Rezerva B při úplném hladovění 4 5 dní

Nedostatek B 2 = úbytek hmotnosti na úkor tukové tkáně a svalů = zpomalení až zástava růstu, horší hojení ran, anemie (nedostatek Hb, pokles ERY, imunity, riziko narušení vývoje CNS 2) kwashiorkor zejména v rozvojových zemích. Nevyvážený příjem hlavních živin (energeticky dostatečná, ale chudá na B) zpomalení růstu, anemie, hladina plazmat. B, otoky, hepatosplenomegalie (ukládání tuku), cirhóza jater, nápadně velké břicho a tenké končetiny

Zásady příjmu B Dospělí 0,5 0,8g/kg/D dle fyzické aktivity Děti 1g/kg/D Malé děti, těhotné, rekonavalescence, dialýza až 2g/kg/D Rostlinné : živočišné = 1:1 pestrá strava Alespoň 1 týdně jen rostlinná strava s výrazným podílem vlákniny Živočišné B omezit sůl Vyvarovat se příjem živočišných B+ tuky uzeniny