PODPORA ÚSPOR ENERGIE V BUDOVÁCH Stávající domovní fond je největším dostupným tuzemským zdrojem energie jeho spotřeba se pohybuje okolo 45 % celkové národní spotřeby energií. Že zde jsou značné rezervy je zřejmé i z toho, že patříme mezi země s nejvyšší spotřebou energie na obyvatele. Zahraniční zkušenosti ukazují, že oblast úspor energie skýtá překvapivě výrazný zdroj energie hovoří se přitom běžně o 20 % až 30 % z celé současné spotřeby na vytápění. Takové množství energie by tedy nebylo nutné vyrábět. Tato fakta se v zahraničí již delší dobu projevují v cíleném úsilí o úspory energie, v důrazném zaměření pozornosti na tuto oblast. U nás je tato snaha stále v plenkách teprve v poslední době se to stalo nosným tématem politických diskusí. Možná i proto, že se jedná o příliš obyčejný přístup. Pokud však tento zdroj energie nevyužíváme, odsuzujeme se k opakovanému budování nových tepláren a elektráren, k zatěžování budoucnosti naší i našich dětí. Je prokázáno, že snižováním energetické náročnosti budov v ČR lze uspořit nejméně polovinu spotřebované energie na vytápění při souběžném zvýšení tepelné pohody pro uživatele. Tato možnost se týká až 80 % všech užívaných budov. Základem snížení energetické náročnosti budov jsou úpravy jejich stavebního řešení, které se obvykle označují souhrnným pojmem zateplování budov. Zateplování budov patří mezi výjimečné stavební technologie, které jsou velmi přátelské k investorovi. Běžné stavební technologie při provedení stavby nebo její úpravy nepřinášejí investorovi bezprostředně finanční návratnost - návratnost je zde nepřímá ve vytvoření podmínek pro podnikatelský záměr. Zateplování budov se liší. Patří k malé skupině stavebních technologií, které jsou přímo finančně návratné. Je to samozřejmě tím, že zateplování budov vede k úsporám energie na vytápění. A s rostoucí cenou energie se doba investiční návratnosti zkracuje. Není nic lepšího, než investovat do energeticky úsporných stavebních úprav v době, kdy jsou stavební materiály a výrobky relativně levné a trh stavebních prací není přeplněný ani příliš drahý. Za nízkou cenu tak získáme trvalý zdroj úspor energie. Příjemné na tom je, že se tyto úspory výrazněji projeví při očekávaném nárůstu cen energie. Jistě přitom není zanedbatelné, že tyto úspory narůstají v době naší snížené ekonomické činnosti v důchodovém věku. Proto lze zateplování budov označit za nejlepší způsob důchodového pojištění.
Tato technologie pomáhá často při řešení bytové krize. Umožňuje upravit rekreační stavby na trvale a úsporně obyvatelné, což uvolní původně užívané byty - obvykle ve prospěch dětí. Zateplování budov je také jedním ze základních zdrojů možného snižování emisí. Obvykle je to efektivnější činnost, než dosud prosazované zajišťování náhrady klasických zdrojů energie zdroji obnovitelnými. Avšak i pro obnovitelné zdroje energie, pokud je chceme využít na vytápění, je zateplování budov nutnou počáteční podmínkou to se však ke škodě investora často zanedbává. Možnosti úspor energie zateplením budov však stále nejsou dostatečně využity. Přes nesporný nárůst zateplování budov v posledních letech nadále zůstáváme pozadu v rozsahu zateplování budov oproti sousedním zemím. Jsme snad hloupější, než naši sousedé? Doufám, že ne - snad jsme jen trochu váhavější. A pro to váhání máme i řadu důvodů, zejména v podmínkách, které oproti sousedům při zateplování budov máme. Podporu úsporám energie lze přitom zajistit ve třech oblastech ve vytvoření ekonomického prostředí motivujícího k úsporám energií, v dotacích vázaných na úspory energie a v neposlední řadě ve vytváření společenského prostředí pro úsporné chování. Ekonomická motivace k úsporám energie v budovách je nedostatečná Stále se u nás nedaří prosadit motivační systém jednoduchých opatření státu k plošné podpoře úspor energie, známý ze zahraničí, kde se osvědčilo například: Možnost navýšení nájemného o cenu uspořené energie. Pro občana je přitom ekonomicky neutrální navýšení o celou hodnotu úspory energie, kdy součet platby nájemného a za energii se nemění. Dosavadní stav v nájemním bydlení jde přímo proti investování do snižování energetické náročnosti budov. Je nemotivující, když jako investor budu vynakládat prostředky na energeticky úsporné úpravy a účinek mého snažení sebere někdo jiný, kdo se na tom nepodílí. Daňové zvýhodnění snižování energetické náročnosti budov. V zahraničí se osvědčila forma možnosti taxativního uplatnění nákladů na zateplení mezi přímé výdaje. V současnosti se u nás tyto výdaje daňově postupně odepisují s nejdelší možnou dobou odpisů, což jde opět výrazně proti žádoucí motivaci. Nechuť k této úpravě daní se zdůvodňuje potřebou vybrat daně. Jedná se o chybný argument opět s odvoláním na zahraniční zkušenosti lze prokázat, že se objem vybraných daní naopak zvýší v důsledku zvýšené činnosti v oblasti zateplování (daně z materiálů i pracovní činnosti). Jednoznačně příznivým souběžným důsledkem je snížená nezaměstnanost, která vede ke sníženému objemu čerpání státních výdajů z daní již vybraných. Je třeba připomenout fakt, že při jeden pracovník ve stavební výrobě dává práci nejméně dvěma dalším lidem v souvisejících oblastech. Zároveň se přitom zapomíná na synergický efekt zvýšené zaměstnanosti. Řeči o
nesystémovosti jsou v tomto ohledu falešné které jiné prováděné daňové úpravy mají šanci na stejně vysokou objektivní úroveň státní preference? Nižší daň z přidané hodnoty u výrobků a činností přímo zajišťujících snižování energetické náročnosti budov je dalším opatřením, které pomohlo v zahraničí nastartovat plošný zájem o uplatnění úsporných opatření. Zdůvodnění je obdobné jako u předchozího opatření. Vytvoření tlaku na nové produkty komerčních bank, zaměřené na snižování energetické náročnosti budov. Jedná se například o možnost mírné bonifikace takto cíleného čerpání stavebního spoření, nebo jen prosté vytvoření programů stavebního spoření zaměřených na zateplování budov. I pro banky je výhodné, když se peníze ze stavebního spoření rychle, účelně a návratně investují. V současné době již řada vhodných bankovních produktů existuje, chybí však jejich výraznější informační podpora. Motivující je i úprava vyhláškové ceny nemovitosti v závislosti na nízké či vysoké energetickou náročností budovy. Tento nástroj je velmi účinný, umožňuje investovat do snížení energetické náročnosti budovy i tomu, kdo chce v budoucnu nemovitost prodat. Dosavadní jednotná vyhlášková cena se v tomto ohledu zbytečně odchyluje od tržního ohodnocení. Vedlejším produktem oceňování nemovitostí s vlivem energetické (provozní) náročnosti je vytváření a shromažďování energetických průkazů budov. Podporou v tomto směru bude nový zákon o hospodaření energií. Výsostně podporující by bylo výslovné zařazení nízké energetické náročnosti budov mezi nejvýznamnější sledovaná opatření v rámci národního programu hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů. Zdá se, že tato možnost bude využita nasvědčuje tomu programové prohlášení nové vlády, které tuto oblast konkrétně zmiňuje. Důležitá je opomíjená skutečnost, že snížení energetické náročnosti budovy je nutnou podmínkou pro efektivní a racionální využití obnovitelných zdrojů na vytápění. Při podpoře využití obnovitelných zdrojů tepla by tedy mělo být samozřejmou podmínkou pro tyto aplikace zajištění nízké energetické náročnosti budov. Jinými slovy obecně není výhodné využívat obnovitelné zdroje na vytápění budov tam, kde nejsou provedena komplexní opatření ke snížení spotřeby energie na vytápění. Například využití solární energie má významný smysl pouze u budov, které jsou stavebně-energeticky v pořádku. V opačném případě se jedná spíše o příklad nevhodného investování. Z tohoto neúplného výčtu je zřejmé, že většina z uvedených opatření je pouze legislativního a organizačního charakteru, s minimální zátěží pro státní rozpočet. Dokonce lze hovořit o přínosech při zvýšení státního rozpočtu v oblasti příjmové a při jeho snížení v oblasti výdajové.
Dotace vázané na úspory energie v budovách zůstalo u dobrého nakročení Zhruba deset let stát podporuje úpory energie v budovách formou výběrových dotací. Nejprve byl hlavním nositelem této aktivity část A Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů (nově program EFEKT 2007), zajišťovaná Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR prostřednictvím České energetické agentury ČR. Program sehrál ve své době velmi důležitou roli při pomoci zajímavým aktivitám v této oblasti a ve shromáždění průkazných údajů o reálných možnostech úspor energií v budovách v podmínkách ČR. S klesajícím objemem finančních prostředků však tento program ztratil hodně na své přitažlivosti šance na výběr je zde stále nižší, přitom podmínky pro soutěž o dotaci se rok od roku zpřísňují. Podrobnosti lze aktuálně nalézt na internetové stránce MPO ČR www.mpo.cz v oddílu energetika a suroviny, popř. na hlavní straně ČEA ČR www.ceacr.cz. V současné době se těžiště výběrové podpory přesunulo na program PANEL Státního fondu rozvoje bydlení, kde je však podpora kromě vlastních podmínek výběru ještě zúžena na vybrané domy hromadné výstavby nedávné minulosti. Podrobnosti jsou uvedeny na internetové stránce Českomoravské záruční a rozvojové banky www.cmzrb.cz v oddílu podpora bydlení. Tyto programy byly a jsou dobrým nakročením. Pomohly nastartovat zájem o uvedenou problematiku a byly zejména v počátcích velmi důležité. Pro potřebné masivní zajištění úspor energie v budovách však nestačí. V zahraničí se však osvědčila plošná nároková státní podpora úspor energie, při které lze po prokázání úspor energie v důsledku investiční aktivity získat státní podporu formou buď přímé dotace, nebo formou procentních bodů při snížení úroků z úvěru, někdy i formou státní záruky při komerčních půjčkách (obdobně jako v programu PANEL). Podstatný rozdíl je v tom, že výše podpory se odvíjí od prokázané výše úspory energie, jakož i nárok na tuto zpětnou nárokovou podporu. Podpora v této oblasti se státu nevrátí okamžitě, ale je to investice do netradičního zdroje energie, který se každoročně sám obnovuje, který nevytváří zplodiny a který snižuje naši závislost na zahraničních dodávkách energií. V tomto smyslu je to investice dosud nedoceněná. Tyto podpory by měly doprovázet a podpořit zákonné povinnosti v oblasti úspor energií v budovách. V současné době je to obzvlášť aktuální s nově platnou změnou zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií (úplné znění v zákoně č. 406/2006 Sb.), kterou se zavádí realizační požadavky na snižování energetické náročnosti budov, nových i stávajících.
Společenské prostředí pro energeticky úsporné chování Úspory energie nelze zajistit jen technickými prostředky, stejně významný je i přístup a dlouhodobé chování lidí. Pro vytvoření příznivého společenského klimatu je nejdůležitější trvalé vytváření informační podpory pro snižování energetické náročnosti budov. Zajímavá je zahraniční zkušenost z energetických krizí. V Dánsku při první krizi v sedmdesátých letech zvýšili výrazně ceny energií a společnost na to reagovala úsporným chováním krátkodobě. Do dvou tří let se chování lidí vrátilo ke starým zvyklostem. Při další energetické krizi se pokusili podpořit cenovou motivaci průběžným masivním informačním tlakem a úsporné chování se kupodivu ve společnosti ustálilo. Od této doby lze i v městských turistických informačních centrech nalézt velký podíl informací k energetickým úsporám, jejich možnostem, výhodám a podporám. Neúsporné chování je společensky nepřijatelné, neslušné. V oblasti odborné je u nás situace na úrovni blízké zahraničí. Největší propad však byl donedávna v oblasti všeobecně informační, zde se však situace začíná mírně zlepšovat. Nejrozšířenější média se však o tuto oblast zajímají zatím stále nedostatečně, chybí zde cílené seriály či diskusní pořady ve veřejnoprávní televizi, v denním tisku se informace o možnostech úspor objevují obvykle zasuté v komerčních přílohách. Prostě to není vnímáno jako trvale a nyní žhavě aktuální téma. Trvalý zájem o úspory energie v nejširší veřejnosti se přitom dá tímto způsobem velmi pozitivně ovlivnit. Nyní je pro to vhodná doba, neboť se to stalo tématem hodným pozornosti našich politiků a jsou zde nové zákonné povinnosti. Zopakování důvodů pro podporu úspor energie v budovách Přes výše uvedenou nedostatečnou podporu státu je nízká energetická náročnost budov v době očekávaného výrazného zvyšovaní cen energií na vytápění velmi aktuální. Shrňme si proto základní důvody hovořící pro úspory energie v budovách. Ekonomické důvody pro zateplení: jednorázovým zateplením se sníží energetická náročnost domu a tím se trvale sníží každoroční výdaj na vytápění, který tvoří jednu z nejvýraznějších položek provozních nákladů na chod domácnosti snížená spotřeba energie na vytápění umožní instalovat menší a tudíž levnější zdroj tepla (kotel, zásobník paliva, výměník)
topnou sezónu lze zahájit později a ukončit dříve peníze investované do zateplení jsou lépe zhodnocené než při uložení v bance, nelze přitom pominout i vyšší jistotu při uložení peněz do domku při zateplení dochází k lepšímu využití draze placených prostorů domů a bytů - jak v důsledku vyšší povrchové teploty (prostor bytů lze plně využít), tak v důsledku menších prostorových nároků na kotelnu, sklad paliva či výměník jednorázovou investici při zateplení můžeme provést v produktivním věku, snížené náklady na vytápění se nám budou hodit v době menších příjmů v pokročilejším věku Technické důvody pro zateplení: zateplením se odstraní jedna z nejčastějších příčin vzniku a bujení plísní, kterým je kondenzace vodní páry na vnitřním povrchu obvodových konstrukcí, ke které dochází při změně způsobu vytápění a větrání (zejména při přechodu z klasických kamen na jiný zdroj tepla a při dokonalém utěsnění oken) zlepší se tepelná pohoda v bytech, zvýši se kvalita bydlení vyšší a vyrovnanější povrchová teplota stěn sníží riziko poruch jejich povrchových úprav, týká se zejména tapet a obkladů lze lépe využít pasivní tepelné zisky vzniklé působením dopadající sluneční energie při využití akumulačních vlastností domu (při vnějším zateplení) je splněna podmínka pro účinné aktivní využití ekologických tzv. netradičních zdrojů tepla (solární systémy, tepelné čerpadlo apod.) sníží se poruchovost otopného systému (je méně zatěžován) otopný systém lze provozovat při menším teplotním spádu, tedy hospodárněji ve vztahu ke spotřebě a citlivěji ve vztahu k životnosti sníží se teplotní dilatace původní konstrukce, tedy i namáhání a poruchy touto cestou vznikající zajistí se ochrana původního povrchu před agresivitou ovzduší (prakticky se zastaví karbonatace betonu, koroze výztuže) zajistí se nové barevné řešení domu zlepší se životní prostředí v okolí domu při menším spalování (v případě elektrické energie to platí také, avšak s tím, že ke zlepšení dojde v oblastech s poškozeným životním prostředím) Z uvedených důvodů je zřejmé, že pouhý propočet ceny uspořené energie nevystihuje plně příznivé efekty, které v důsledku zateplení vzniknou. Přesto je to základní způsob, jak získat představu o ekonomické úspěšnosti této akce.
Závěr Úspory energie v budovách jsou s rostoucí cenou energie na vytápění výhodnou a stabilní oblastí pro investice. Každý dům je třeba individuálně posoudit a nalézt vyvážený soubor navzájem se doplňujících energeticky úsporných úprav. Je třeba vybrat nejvhodnější konkrétní systém jeho zateplení pro specifické podmínky toho domu, navrhnout materiály a výrobky pro zateplení, jeho dimenze a detaily, včetně návazností. V neposlední řadě je nutné zajistit jejich správného provedení odbornou firmou, s průběžně kontrolovanou kvalitou provedení technickým dozorem stavebníka. Jiří Šála 03/2007 Literatura [1] ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov Část 2: Požadavky, platné znění z roku 2002 včetně změny Z1:2005, v tisku revize 2007. ČSNI Praha [2] Machatka M., Šála, J., Svoboda P.: Kontaktní zateplovací systémy. Příručka pro navrhování a provádění, ČEA+CZB +ČKAIT, Praha, 1998, 47 str., 148 lit. [3] Tepelná ochrana budov, Odborný dvouměsíčník pro úspory energie a kvalitu vnitřního prostředí zateplováním budov, CZB+ČKAIT, Praha, od roku 1998 [4] Šála, J.: Zateplování budov. Rekonstrukce (Stavební kniha), EXPO DATA Brno + ČKAIT Praha, 1999, str. 83-98, 6 lit. [5] Šála, J.: Zateplování budov, GRADA PUBLISHING Praha, 2000 [6] Šála J., Machatka M.: Zateplování v praxi. Provádění vnějších kontaktních zateplovacích systémů, GRADA PUBLISHING Praha, 2002 [7] Šála J., Machatka M.: Tepelně technické vady a poruchy panelových budov a jejich sanace, OPET CR KEA Energetická agentura spol s.r.o., Brno, 2002 [8] Šála, J., Chaloupka K.: Ploché střechy a pěnový polystyren, Izolační Praxe 3, Sdružení EPS, Kralupy nad Vltavou, 2002 [9] Šála, J.: Obvodové stěny a pěnový polystyren, Izolační Praxe Sdružení EPS, Kralupy nad Vltavou (rukopis) [10] Zákon č. 406/2006 Sb., úplné znění zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, jak vyplývá z pozdějších změn O Sdružení EPS ČR Sdružení EPS ČR je národní organizace založená v roce 1998 s cílem: podporovat a koordinovat společný vývoj aplikací EPS, podílet se na tvorbě norem, kontrolovat kvalitu výrobků z EPS, poskytovat konzultace v oblasti výroby a použití výrobků a aplikací z EPS, zvyšovat bezpečnost výrobků z EPS, a podílet se na úsporách energie. Členy sdružení jsou výrobci suroviny, výrobci aplikací z EPS a další společnosti a odborníci z oblasti EPS působící v České a Slovenské republice. Sdružení úzce spolupracuje s příbuznými profesními
organizacemi, školami, výzkumnými pracovišti, státními institucemi a s mnoha odborníky z různých oborů. Sdružení je také členem EUMEPS, evropského sdružení výrobců EPS. O autorovi Ing. Jiří Šála, CSc. je nezávislý odborník, který je čestným členem Sdružení EPS ČR. Je spoluautor a zpracovatel platné ČSN 73 0540 "Tepelná ochrana budov" a dalších norem a publikací v oboru, autorizovaný inženýr v oboru pozemní stavby a energetické auditorství, energetický auditor podle zákona č. 406/2000 Sb. v seznamu MPO, soudní znalec z oboru stavebnictví - tepelná ochrana budov - stavební tepelná technika, člen představenstva Cechu pro zateplování budov, zakladatel a předseda redakční rady dvouměsíčníku Tepelná ochrana budov.