Výroční zpráva o realizaci ROP Střední Morava za rok 2010

VÝROČNÍ ZPRÁVA O REALIZACI ROP STŘEDNÍ MORAVA 2010 1

Obsah SEZNAM ZKRATEK... 3 Manaţerské shrnutí Výroční zprávy... 5 1 Identifikace operačního programu... 15 1.1 Popis a stručná charakteristika programu... 15 2 Přehled provádění operačního programu... 26 2.1 Dosaţený pokrok a jeho analýza... 26 2.1.A Informace o věcném pokroku operačního programu... 26 2.1.B Informace o finančních údajích OP... 31 2.1.C Informace o rozpisu vyuţití fondů... 36 2.1.D Informace o pomoci podle cílových skupin OP... 36 2.1.E Vrácená nebo znovu pouţitá pomoc... 42 2.1.F Kvalitativní analýza... 44 2.2 Informace o souladu s právními předpisy Společenství... 55 2.3 Závaţné problémy, které se objevily, a přijatá opatření k jejich odstranění... 56 2.4 Případné změny v souvislosti s prováděním operačního programu... 62 2.5 Případná podstatná změna... 65 2.6 Doplňkovost s jinými nástroji... 65 2.7 Opatření k monitorování a průběţné evaluace... 67 2.8 Případná národní výkonnostní rezerva... 74 3 Provádění podle prioritních os... 75 3.1 Prioritní osa 1 Doprava... 75 3.1.1. Dosaţený pokrok a jeho analýza... 75 3.1.2. Závaţné problémy, které se objevily, a přijatá opatření k jejich odstranění... 80 3.2 Prioritní osa 2 Integrovaný rozvoj a obnova regionu... 82 3.2.1. Dosaţený pokrok a jeho analýza... 82 3.2.2. Závaţné problémy, které se objevily, a přijatá opatření k jejich odstranění... 90 3.3 Prioritní osa 3 Cestovní ruch... 93 3.3.1. Dosaţený pokrok a jeho analýza... 93 3.3.2. Závaţné problémy, které se objevily, a přijatá opatření k jejich odstranění... 98 3.4 Prioritní osa 4 Technická pomoc... 103 3.4.1. Dosaţený pokrok a jeho analýza... 103 3.4.2. Závaţné problémy, které se objevily, a přijatá opatření k jejich odstranění... 106 4 Programy ESF: soudrţnost a zaměření... 107 5 Případné programy ERDF/fond soudrţnosti... 107 6 Technická pomoc... 107 7 Informování a publicita... 114 Přílohy Příloha č. 1 Tabulka č. 12 Prioritní témata Příloha č. 2 - Formuláře pro vykazování synergických vazeb mezi operačními programy Příloha č. 3 - Výsledky komunikačních aktivit (dle čl. 4 Prováděcího nařízení 1828/2006) 2

SEZNAM ZKRATEK AK ČR AO BENEFIT7 ČHMÚ CBA CZK ČR ČSÚ ECB EIB EK ENPV ES ERDF ERR ESF EU EUR FS FO FNPV FRR HDP HPH MF NF IP IPRM IPRÚ IOP IS IS MONIT7+ JESSICA MFT MMR MPSV MSC2007 MV NČI NOK- MMR Asociace krajů České republiky Auditní orgán Informační systém pro podávání ţádostí o dotaci Český hydrometeorologický ústav Analýza nákladů a přínosů Koruna česká Česká republika Český statistický úřad Evropská centrální banka Evropská investiční banka Evropská komise Ekonomická čistá současná hodnota Evropské Společenství European Regional Development Fund/ Evropský fond pro regionální rozvoj Ekonomické vnitřní výnosové procento European Social Fund/ Evropský sociální fond Evropská unie Společná evropská měna Euro Fond soudrţnosti Finanční odbor Finanční čistá současná hodnota Finanční vnitřní výnosová míra Hrubý domácí produkt Hrubá přidaná hodnota Ministerstvo financí / Národní fond Individuální projekt Integrovaný plán rozvoje měst Integrovaný plán rozvoje území Integrovaný operační program Informační systém Informační systém pro administraci ţádostí o dotaci a projektů v rámci ŘO Joint European Support for Sustainable Investment in City Areas Metodika finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů, Fondu soudrţnosti a Evropského rybářského fondu na programové období 2007-2013 Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo práce a sociálních věcí Monitorovací systém Central Monitorovací výbor Národní číselník indikátorů Národní orgán pro koordinaci 3

NPR NSRR NUTS 2 OECD OM OP OP D OP LZZ OP VVI OP VK ORP PCO PO PPS PRK ROP RR ŘKV ŘO SEA SF SFC2007 SM SOZS SR/RR THFK TOP TP ÚIA ÚOHS ÚRR SM VRR SM VZ ŢoP Národní program reforem Národní strategický referenční rámec Územní statistická jednotka (Nomenclature des Unites Territoriales Statistiques) Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Operační manuál Operační program Operační program Doprava Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Operační program Výzkum a vývoj pro inovace Operační program Vzdělávání a konkurence schopnost Obce s rozšířenou působností Platební a certifikační orgán Prioritní osa Parita kupní síly Porušení rozpočtové kázně Regionální operační program Regionální rada Řídící koordinační výbor Řídící orgán Posouzení vlivu na ţivotní prostředí Strukturální fondy Databáze Evropské komise, která monitoruje činnost evropských fondů pro období 2007-2013 Střední Morava Strategické obecné zásady Společenství Státní rozpočet/regionální rada Tvorba hrubého fixního kapitálu Tematický operační program Technická pomoc Útvar interního auditu Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe Úřad Regionální rady regionu soudrţnosti Střední Morava Výbor Regionální rady regionu soudrţnosti Střední Morava Výroční zpráva Ţádost o platbu Leţatá čárka (-) v tabulce na místě čísla značí, ţe se jev nevyskytoval. 4

Manaţerské shrnutí Výroční zprávy Rok 2010 byl rokem, kdy se implementace programu z časového hlediska přehoupla do druhé poloviny realizace. V roce 2010 výrazným tempem pokračovala realizace projektů, coţ dokládá také ta skutečnost, ţe v roce 2010 bylo finančně ukončeno téměř 60% projektů z celkového počtu projektů s podepsanou smlouvou. V této souvislosti došlo nejen k naplňování monitorovacích indikátorů, ale také k velmi výraznému posunu v objemu proplacených prostředků příjemcům, kterých bylo proplaceno téměř o 40% více neţ v předchozím roce. V roce 2010 úspěšně pokračoval proces certifikace, do kterého byly v průběhu roku zahrnuty veřejné prostředky v objemu téměř 200 mil. EUR, coţ představuje ¼ z alokace Regionálního operačního programu regionu soudrţnosti Střední Morava (dále jen ROP SM ). Počet projektů, u kterých byla v roce 2010 podepsaná smlouva o poskytnutí dotace, dosáhl hodnoty 15 a celkový počet projektů s podepsanou smlouvou v ROP SM se tak zvýšil na 433. Nízký počet nově uzavřených smluv (15) oproti předchozímu roku (353) přechodně nastal v důsledku provedené optimalizace systému hodnocení projektových ţádostí, která spočívá v rozdělení administrace projektových ţádostí na 2 etapy oproti původnímu způsobu hodnocení jednofázovému. Cílem optimalizace bylo sníţení finanční zátěţe pro ţadatele o dotaci z ROP SM na vypracování potřebné dokumentace. Nový systém administrace projektových ţádostí je uplatňovaný od 13. výzvy. Zdůvodnění dočasného sníţení počtu nově podepsaných smluv o poskytnutí dotace je podrobněji uvedeno v části Závažné problémy v manaţerském shrnutí výroční zprávy. Pro objektivní posouzení, ţe se skutečně jednalo o přechodný stav je moţné argumentovat také tím, ţe ke konci roku 2010 bylo připraveno k podpisu smlouvy o poskytnutí dotace celkem 57 projektů (stav P3 Projekt doporučen/schválen) ve finančním objemu téměř 40 mil. EUR. V roce 2010 bylo vyhlášeno 6 kolových výzev na 20 oblastí a podoblastí podpory k předkládání individuálních projektů. V počtu 6 kolových výzev byly také výzvy na předkládání strategií (integrovaných plánů, konceptů). U integrovaných plánů se jednalo konkrétně o výzvu na podoblast podpory 3.1.2 Integrovaný rozvoj cestovního ruchu pilotními aktivitami, výzvu na podoblast podpory 2.2.10 Integrovaný plán konverze zóny, na předkládání Konceptů byla vyhlášena výzva na oblast podpory 2.4 Podpora podnikání. V roce 2010 byla jedna výzva zrušena, a to na podoblast podpory 2.2.9 Integrovaný plán pro města nad 5000 obyvatel na zpracování integrovaného plánu z důvodu nutnosti doplnění detailnější specifikace území a komplexnosti řešení. Jednalo se o zcela nový přístup k řešení území prostřednictvím Konceptů, jejichţ cílem je zajistit koncentraci zdrojů z jiných operačních programů a umoţnit vzájemnou návaznost jednotlivých projektů v rámci řešeného území. Záměrem zrušení výzvy byla eliminace rizik, které by mohly nastat v souvislosti s moţným zpochybněním výsledků vyhlášené výzvy. Všechny výzvy, respektive téměř všechny podané projektové ţádosti a strategie v těchto výzvách, prošly v roce 2010 procesem hodnocení podmínek přijatelnosti, formálních náleţitostí a většina i procesem věcného hodnocení. Realizace ROP SM byla v posledním čtvrtletí roku 2010 velmi zasaţena usnesením vlády č. 675 ze dne 22. 9. 2010, kterým bylo rozhodnuto, ţe spolufinancování státního rozpočtu České republiky na Regionálních operačních programech bude od roku 2011 ve výši 0%. Nová skutečnost, vyplývající z uvedeného usnesení vlády ČR, měla zásadní vliv na vyhlašování nových výzev z ROP SM, neboť Řídící orgán ROP SM vyhlašoval výzvy na příspěvek Společenství (ERDF) a finanční prostředky ze státního rozpočtu (SR/RR). Vyhlášení jiţ připravených výzev tak bylo pozastaveno a do konce roku 2010 jiţ nebyla vyhlášená ţádná výzva. Byly provedeny analýzy projektů, které byly v daném období administrovány Úřadem Regionální rady regionu soudrţnosti Střední Morava (dále jen ÚRR SM ) a následně byla provedena analýza výzev, které byly vyhlášeny a byly tak rozhodnutím a záměrem usnesení vlády ČR ovlivněny. Nové podmínky v průběhu administrace ROP SM si vynutily zpracování finančního plánu ROP SM, který reaguje na uvedené usnesení vlády ČR a na zpracování opatření k dalšímu postupu administrace projektových ţádostí (podrobnější popis a dopady usnešení vlády ČR na realizaci ROP SM jsou uvedené v části Závažné problémy v manaţerském shrnutí výroční zprávy). Na konci roku 2010 (15. 12. 2010) Evropská komise schválila změnu programu, která spočívala v přesunu alokací mezi prioritními osami [realokace 17,6 mil. EUR z prioritní osy 1 do prioritní osy 2 (10,7 mil. EUR) a prioritní osy 3 (6,9 mil. EUR)] a v rozšíření příjemců ROP SM (o církevní školy). 5

Celkem Prioritní osa Výroční zpráva o realizaci ROP Střední Morava za rok 2010 Stručná rekapitulace roku 2010 v Regionálním operačním programu Střední Morava: Vyhlášeno 6 kolových výzev na 20 oblastí a podoblastí podpory k předkládání individuálních projektů s celkovou vyhlášenou alokací 113 mil. EUR. Vyhlášeny 3 kolové výzvy na zpracování strategií s celkovou vyhlášenou alokací 38 mil. EUR. Podáno 461 nových projektových ţádostí na individuální projekty (předchozí rok 214) s finančním poţadavkem 282 mil. EUR. U 15 projektů uzavřena smlouva o poskytnutí dotace s celkovými způsobilými výdaji u nových smluv na 42 mil. EUR (předchozí rok uzavřeno 353 smluv o poskytnutí dotace). Finančně ukončeno 252 projektů (předchozí rok 139) - za 220 mil. EUR (tj. projekty ve stavu P6 Financování projektu ukončeno a stavu P7 Výdaje projektu certifikovány). Finanční objem proplacených ţádostí o platbu dosáhl 190 mil. EUR, tj. ¼ z celkové alokace ROP SM 2007-2013 (předchozí rok 137 mil. EUR). Certifikované prostředky předloţené EK ve výši 197 mil. EUR, tj. ¼ z celkové alokace na celé programové období (předchozí rok 51 mil. EUR). Výrazné plnění některých monitorovacích indikátorů vyplývajících především z 252 finančně ukončených projektů v roce 2010 (podrobné věcné plnění bude vzhledem k vysokému počtu monitorovacích indikátorů uvedeno v jednotlivých kapitolách zabývajících se prioritními osami ROP SM). Tabulka č.1: Informace o pokroku dle prioritních os - stav k 31.12.2010 z toho Projekty s vydaným Podané projektové Proplacené Podíl Alokace Rozhodnutím/ ţádosti finančně ukončené prostředky propla- 2007-2013 podepsanou v daném roce projekty příjemcům cených Smlouvou (stav P6,P7) pro- ROK středků příjemcům EUR 1) počet EUR počet EUR počet EUR EUR na alokaci EUR 2) Certifikované prostředky předloţené EK Podíl certifikovaných prostředků předloţených EK na alokaci 1 282 500 318 41 78 084 577 7 19 934 585 53 85 249 345 61 856 061 21,9% 69 818 727 24,7% 2 315 410 326 327 155 940 675 3 16 506 479 136 96 787 216 82 052 674 26,0% 91 840 621 29,1% 2010 3 149 966 488 89 44 204 185 1 615 688 57 31 094 253 36 728 318 24,5% 29 743 468 19,8% 4 25 522 178 4 3 496 196 4 4 751 585 6 6 708 822 9 354 755 36,7% 5 908 462 23,2% 773 399 310 Celkem rok 2010 461 281 725 634 15 41 808 337 252 219 839 636 189 991 808 24,6% 197 311 278 25,5% Celkem ROP SM 1 334 989 690 631 433 367 581 490 391 281 555 545 327 030 634 42,3% 248 449 340 32,1% 2007-2010 Zdroj: IS MSC2007,IS MONIT7+, stav k 5.1.2011, kurz 25,240 CZK/EUR 1) Dle schválené změny ROP SM Evropskou komisí dne 15.12.2010 K (2010) 8682 ŘO vyhlašuje výzvy na prostředky ERDF+ SR/RR stav P6 Financování projektu ukončeno, stav P7 Výdaje projektu certifikovány 2) Kurz v EUR je k datu zaúčtování v IS VIOLA Finanční částky se skládají z EU a národních zdrojů V prioritní ose 2 jsou 2 nedokončené projekty - stav N7 (projekt nedokončen/staţen) v celkové finanční výši 295 779 EUR a tato částka je odečtěna v prioritní ose 2 ve sloupci Projekty s vydaným Rozhodnutím/odepsanou Smlouvou. V prioritní ose 3 je 1 projekt - stav N8 (smlouva ukončena ze strany ŘO) v celkové finanční výši 416 442 EUR a tato částka je odečtěna v prioritní ose 3 ve sloupci Projekty s vydaným Rozhodnutím/odepsanou Smlouvou. Sloupec certifikované prostředky předloţené EK nezahrnuje vratky. Dle údajů PCO jsou certifikované vratky za rok 2010 ve výši 502 638 EUR. Za rok 2010 bylo certifikováno (vč.vratek): PO1-69 343 479 EUR, PO2-91 818 004 EUR, PO3-29 738 695 EUR, PO4-5 908 462 EUR, takţe certifikované prostředky předloţené EK za rok 2010 jsou ve výši 196 808 640 EUR. Celkem od počátku období implementace ROP SM je certifikováno 247 946 702 EUR. 6

Pokrok v prioritní ose 1 Doprava Základním cílem prioritní osy 1 je zajištění efektivní, flexibilní a bezpečné dopravní infrastruktury v rámci regionu Střední Morava včetně spolehlivé, kvalitní a integrované veřejné dopravní sluţby. Kontinuálně pokračovaly aktivity započaté v předchozím období. V roce 2010 byla u 7 projektů podepsána smlouva o poskytnutí dotace. Jednalo se o projektové ţádosti podané v roce 2009. Celkem 53 projektů bylo v roce 2010 finančně ukončeno, šlo o projekty s uzavřenými smlouvami z let 2008 a 2009. Věcným plněním bylo v roce 2010 rekonstruováno 40 km silnic II. a III. třídy, takţe monitorovací indikátor 610102 Délka rekonstruovaných silnic II. a III. třídy se od zahájení realizace programu ROP SM, naplnil na celkovou délku 87 km, tzn., ţe cílová hodnota indikátoru je plněna na 74%. Dále bylo v roce 2010 vybudováno 60 km nových cyklostezek a cyklotras, a tak monitorovací indikátor 610112 Délka nově vybudovaných nebo rekonstruovaných cyklostezek a cyklotras dosáhl ke konci roku 2010 celkové délky téměř 85 km. Plnění cílové hodnoty tohoto indikátoru dosáhlo 79% atd. Podrobné údaje o naplňování monitorovacích indikátorů v prioritní ose 1 je uvedeno v kapitole 3.1.1. Příjemcům bylo proplaceno téměř 62 mil. EUR. K 31. 12. 2010 bylo projekty s podepsanou smlouvou v prioritní ose 1 vázáno 49,7% alokovaných prostředků na danou prioritní osu na celé programové období. Přehled výzev v prioritní ose 1 na jednotlivé podoblasti podpory v roce 2010 včetně počtu podaných a vyřazených projektových ţádostí dokládá níţe uvedená tabulka. Důvody pro vyřazení 8 projektových ţádostí byly takové, ţe projekt nedosáhl minimální bodové hranice nebo nebyl doporučen k dopracování, tzn., ţe nesplnil eliminační kritéria. 7

Pořadové číslo výzvy (vedeno v číselné řadě od roku 2007) 18. Podání projektových ţádostí (datum zahájení příjmu) projekt. ţádostí Tabulka č.2: Výzvy v prioritní ose 1 v roce 2010 Podávání projektových ţádostí (datum ukončení výzvy ) Podoblast podpory Podané projektové ţádosti Vyřazené projektové ţádosti Projekty s vydaným Rozhodnutím/ podepsanou Smlouvou počet v EUR počet počet 26.1.2010 23.3.2010 1.1.1 7 7 800 448 - - 26.1.2010 23.3.2010 1.2.1 20 16 257 914 8-26.1.2010 31.3.2010 1.2.2 2 12 246 751 - - 9.8.2010 8.11.2010 1.2.3 2 31 185 090 - - 21. 9.8.2010 7.10.2010 1.2.4 10 10 594 374 - - Zdroj: IS MONIT7+, stav k 5.1.2011, kurz 25,240 CZK/EUR Zájem potencionálních příjemců o podporu dle vyhlášených výzev na jednotlivé podoblasti podpory v prioritní ose 1 Doprava dokládá níţe uvedený graf, ze kterého je zřejmé, ţe nejvyšší převis (151%) nad vyhlášenou alokací se vyskytl v podoblasti podpory 1.2.1 Rozvoj integrovaného dopravního systému, přestupní terminály a zastávky. 8

Pokrok v prioritní ose 2 Integrovaný rozvoj a obnova regionu Základním cílem prioritní osy 2 je zlepšení kvality ţivota, zvýšení atraktivnosti regionálních center, měst a obcí, zajištění kvalitní a dostupné sociální sluţby a příznivých podpůrných podmínek pro podnikání. V této prioritní ose taktéţ pokračovaly aktivity započaté v předchozím období. V roce 2010 byla u 3 projektů podepsána smlouva o poskytnutí dotace. Jednalo se o projektové ţádosti podané v roce 2009. Celkem 136 projektů bylo v roce 2010 finančně ukončeno, coţ je nejvyšší počet finančně ukončených projektů ze všech prioritních os ROP SM. Věcným plněním v této prioritní ose došlo v roce 2010 k vytvoření 23 nových pracovních míst. Nová pracovní místa naplňovala tyto monitorovací indikátory - 520213 Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na udržitelný rozvoj měst (8 nových pracovních míst), 520215 Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na udržitelný rozvoj venkovských oblastí (obcí) 15 nových pracovních míst. Dále v roce 2010 došlo k revitalizaci 6 ha brownfields monitorovací indikátor 652000 Plocha revitalizovaných nevyužívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) celkem atd. Podrobné údaje o naplňování monitorovacích indikátorů v prioritní ose 2 jsou uvedeny v kapitole 3.2.1. Příjemcům dotace bylo v roce 2010 proplaceno 82 mil. EUR. Ke konci roku 2010 bylo projekty s podepsanou smlouvou v prioritní ose 2 vázáno rovných 46% alokovaných prostředků na prioritní osu 2 v programovém období 2007-2013. Také v roce 2010 byly v prioritní ose 2 vyhlašovány výzvy k předkládání projektových ţádostí a strategií, jak dokládá níţe uvedená tabulka. Důvody pro vyřazení 246 projektových ţádostí z další administrace byly 9

obdobné jako v prioritní ose 1. Vzhledem k vyššímu počtu vyhlášených oblastí/podoblastí docházelo také v širším rozsahu k neplnění základních podmínek či eliminačních kritérií (projektová ţádost staţena ţadatelem 4, projektová ţádost nesplnila podmínky přijatelnosti - 11, projektová ţádost nesplnila formální náleţitosti - 8, projekt ohodnocen, nedosáhl minimální bodové hranice - 177, projekt nedoporučen k dopracování 46, tzn., ţe nesplnil eliminační kritéria). Vyhlášená výzva na podoblast podpory 2.2.9 Integrovaný plán pro města nad 5000 obyvatel byla zrušena z důvodu nutnosti doplnění detailnější specifikace území a komplexnosti řešení. Jednalo o zcela nový přístup k řešení území prostřednictvím konceptů, jejichţ cílem je zajistit koncentraci zdrojů z jiných operačních programů a umoţnit vzájemnou návaznost jednotlivých projektů v rámci řešeného území. Záměrem zrušení výzvy byla eliminace rizik, které by mohly nastat v souvislosti s moţným zpochybněním výsledků vyhlášené výzvy. Tabulka č.3: Výzvy v prioritní ose 2 v roce 2010 Pořadové číslo výzvy (vedeno v číselné řadě od roku 2007) Podání projektových ţádostí (datum zahájení příjmu) projekt. ţádostí Podávání projektových ţádostí (datum ukončení výzvy ) Oblast/ podoblast podpory Podané projektové ţádosti Vyřazené projektové ţádosti Projekty s vydaným Rozhodnutím/ podepsanou Smlouvou počet EUR počet počet 16. 9.11.2009 8.1.2010 2.2.3 37 12 526 708 17-18. 26.1.2010 23.3.2010 2.3.1 92 34 888 783 73-26.1.2010 23.3.2010 2.3.2 180 84 932 818 143-19. 26.4.1900 25.6.2010 2.1 4 3 410 711 - - 26.5.2010 26.7.2010 2.2.9 20. 26.5.2010 26.7.2010 2.2.10 strategie - Integrovaný plán konverze zóny 26.5.2010 26.7.2010 2.2.1 22 19 692 385 13-26.5.2010 26.7.2010 2.2.6 1 2 125 376 - - 21. 9.8.2010 8.11.2010 2.4 Zdroj: IS MONIT7+, stav k 5.1.2011, kurz 25,240 CZK/EUR strategie - Integrovaný plán pro města nad 5000 obyvatel (výzva zrušena) strategie - Koncepty Zájem potencionálních příjemců o podporu dle vyhlášených výzev na jednotlivé oblasti/podoblasti podpory v této prioritní ose, ve vazbě na finanční alokaci dané výzvy, byl velmi rozkolísaný (55% - 801%), jak dokládá níţe uvedený graf. Největší převis zájmu potenciálních ţadatelů (801%) se týkal podoblasti 2.3.1 Fyzická revitalizace území a podoblasti podpory 2.3.2 Sociální infrastruktura (746%). U těchto podoblastí podpory se vyskytl sice nejvyšší převis nad vyhlášenou alokací, ale na druhé straně do těchto výzev byly předloţeny projektové ţádosti s niţší úrovní připravenosti, resp. zpracování a tyto byly následně v procesu hodnocení také v nejvyšším počtu vyřazovány z další administrace (celkem 152), kdyţ po ohodnocení nedosáhly minimální bodové hranice. Vyřazené projektové ţádosti z tohoto důvodu (152) z celkového počtu (272) přijatých projektových ţádostí v podoblasti podpory 2.3.1 a 2.3.2 dosáhly nejvyššího podílu (56%). 10

V oblasti podpory 2.1 Rozvoj regionálních center byla vyhlášena 1 výzva k podávání individuálních projektů naplňujících IPRM Olomouc Atraktivní a konkurenceschopná Olomouc". Zájem Statutárního města Olomouc, jako oprávněného ţadatele, byl nad vyhlášenou alokací nízký (55%) v roce 2010, stejně jako v roce předchozím, a vyplynula tak opětovná nepřipravenost projektů. Důvodem nepodání stěţejního projektu, který naplňuje aktivitu 1.1.1 Revitalizace veřejných prostranství a rekonstrukce městských komunikací do výzvy č. 19 bylo zdrţení při provádění archeologického průzkumu. Další plánované projekty předkladatel IPRM přehodnocoval na základě změny rozpočtu města Olomouc (ve vazbě na pokles rozpočtových příjmů). Pokrok v prioritní ose 3 Cestovní ruch Primárním cílem prioritní osy 3 je zlepšení atraktivnosti regionu soudrţnosti Střední Morava pro účely cestovního ruchu zlepšením jeho infrastruktury, sluţeb, informovanosti a propagace. I v této prioritní ose kontinuálně pokračovaly aktivity započaté v předchozím období. V roce 2010 byla u 1 projektu podepsána smlouva o poskytnutí dotace. Jednalo se projekt, který byl předloţen do výzvy v roce 2009. Dále bylo v roce 2010 celkem 57 projektů finančně ukončeno. Věcným plněním bylo v roce 2010 vytvořeno 31 nových pracovních míst, čímţ došlo od počátku realizace ROP SM k naplnění monitorovacího indikátoru 520212 Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na rozvoj cestovního ruchu na celkovou hodnotu 50 nových pracovních míst, tj. naplnění z 63% cílové hodnoty. Dále v roce 2010 dosáhlo soukromé spolufinancování malých a středních podniků výše téměř 16 mil.eur, takţe monitorovací indikátor 516123 Soukromé spolufinancování MSP vykazuje od počátku implementace ROP SM celkové plnění ve výši 26 mil.eur, tj. 38% z cílové hodnoty indikátoru. Podrobné údaje o naplňování monitorovacích indikátorů v prioritní ose 3 jsou uvedeny v kapitole 3.3.1. Příjemcům dotace bylo proplaceno 36,7 mil. EUR. K 31. 12. 2010 bylo projekty s podepsanou smlouvou v prioritní ose 3 vázáno 45,7 % alokovaných prostředků na celé programové období na prioritní osu 3. V roce 2010 byly rovněţ i v prioritní ose 3 vyhlašovány výzvy k předkládání projektových ţádostí a strategií, jak dokládá níţe uvedená tabulka. Důvody pro vyřazení celkového počtu 37 projektových ţádostí z další administrace byly v nejvyšším počtu v případě, kdy projektová ţádost nesplnila podmínky přijatelnosti (14) a z důvodu toho, ţe projekt byl ohodnocen, ale nedosáhl minimální bodové hranice (14). Další důvody byly zastoupeny v podstatně niţším počtu například projekt nedoporučen k dopracování z důvodu nesplnění eliminačních kritérií (4), nebo projektová ţádost nesplnila formální náleţitosti (3) atd. Zájem potencionálních příjemců o podporu dle vyhlášených a ukončených výzev v roce 2010 na jednotlivé oblasti/podoblasti podpory ve vazbě na finanční alokaci dané výzvy byl v širokém rozpětí (82% - 343%). Nejvyšší převis (343%) se vyskytl u oblasti podpory 3.2 Veřejná infrastruktura a sluţby. Do této výzvy bylo podáno celkem 38 projektových ţádostí, ale 68% z nich bylo při následném hodnocení vyřazeno z další 11

administrace (projektová ţádost nesplnila podmínky přijatelnosti-12, projekt ohodnocen, nedosáhl minimální bodové hranice-14. Tabulka č.4: Výzvy v prioritní ose 3 v roce 2010 Pořadové číslo výzvy (vedeno v číselné řadě od roku 2007) počet EUR počet počet 16. 9.11.2009 8.1.2010 3.1 (IP naplňující IPRÚ 4 1 475 904 - - Olomouc) 17. 23.11.2009 22.1.2010 3.2 38 21 548 459 26-18. 26.1.2010 23.3.2010 3.3.1 (IP naplňující IPRÚ 13 9 311 055 8 - Olomouc) 19. 26.4.1900 25.6.2010 3.4 5 3 916 524-20. 26.5.2010 30.7.2010 3.1.2 21. Podání projektových ţádostí (datum zahájení příjmu) projekt. ţádostí Podávání projektových ţádostí (datum ukončení výzvy ) 9.8.2010 7.10.2010 9.8.2010 9.9.2010 9.8.2010 7.10.2010 9.8.2010 7.10.2010 Zdroj: IS MONIT7+, stav k 5.1.2011, kurz 25,240 CZK/EUR Oblast/ podoblast podpory 3.1.1 (IP naplňující IPRÚ Luhačovicko, Horní Vsacko) 3.1.1 (IP naplňující IPRÚ Roţnovsko) 3.3.1 (IP naplňující IPRÚ Luhačovicko) 3.3.1 (IP naplňující IPRÚ Horní Vsacko, Roţnovsko) Podané projektové ţádosti Vyřazené projektové ţádosti Projekty s vydaným Rozhodnutím/ podepsanou Smlouvou strategie Integrovaný rozvoj cestovního ruchu pilotními projekty 6 1 166 154 - - 6 2 781 843 - - 8 2 894 822 1-9 1 109 425 2-12

Pokrok v prioritní ose 4 Technická pomoc Základním cílem prioritní osy č. 4 je zajištění dostatečné administrativní kapacity, efektivního řízení a implementace, informovanosti, kontroly, sledování a hodnocení ROP Střední Morava a posílení vnitřní absorpční kapacity. Aktivity v této prioritní ose zahájené v předchozím období plynule pokračovaly i v roce 2010, kdy u 4 projektů byla podepsána smlouva a 6 projektů bylo finančně ukončeno. I v této prioritní ose došlo v roce 2010 k výraznému věcnému plnění. Bylo zajištěno a realizováno celkem 51 školení, seminářů, workshopů a konferencí a počet účastníků školení a seminářů v roce 2010 dosáhl počtu téměř 2 000 osob. Konkrétně se jedná o naplnění monitorovacího indikátoru 711101 Počet školení, seminářů, workshopů a konferencí, který od počátku realizace ROP SM dosáhl hodnoty 107, tzn. plnění cílové hodnoty na 107%. Monitorovací indikátor 711105 Počet účastníků školení a seminářů je celkovou dosaţenou hodnotou (4 436) na konci roku 2010 plněn na 111% cílové hodnoty. Podrobné údaje o naplňování monitorovacích indikátorů v prioritní ose 4 jsou uvedeny v kapitole 3.4.1. V roce 2010 došlo k proplacení ţádostí o platbu v celkové výši 9,4 mil. EUR. Ke konci roku 2010 bylo projekty s podepsanou smlouvou v prioritní ose 4 vázáno 53,7% alokovaných prostředků na celé programové období na tuto prioritní osu. V rámci této prioritní osy pro oblast podpory 4.1 Podpora řídících, implementačních a kontrolních úkolů řídícího orgánu probíhá kontinuální výzva č. 1 vyhlášena v roce 2007. V této oblasti podpory byla v roce 2010 podána 1 projektová ţádost. Ve výzvě č. 2, která se váţe na oblast podpory 4.2 Podpora zvyšování absorpční kapacity regionu a je taktéţ kontinuální, byla v roce 2010 předloţena 1 projektová ţádost. V průběhu roku 2010 byla vyhlášena kolová výzva č. 19 na oblast podpory 4.2 a do této výzvy byly předloţeny 2 projektové ţádosti. Závaţné problémy V roce 2010 bylo podepsáno pouze 15 nových smluv o poskytnutí dotace, a to v důsledku nově nastaveného modelu administrace, který byl uplatněn od 13. výzvy (2. 6. 27. 7. 2009). Jednalo se o stav dočasný, resp. přechodný, kdy bylo potřeba vyřešit problémy, které se objevily a které nebylo moţné 13

předvídat. V rámci dopracování projektů, které se nacházely v Etapě 2, bylo ze strany ţadatelů deklarováno u kritéria Ekonomika ţadatele zajištění financování projektu na základě půjčky od třetí osoby. Půjčka od třetí osoby není standardní forma financování projektů. V případě, ţe u daných projektů ţadatelé trvali na tomto druhu financování, bylo třeba příslušné finanční prostředky ve výši vlastního podílu ţadatele sloţit na depozit (nejpozději do podpisu smlouvy o poskytnutí dotace), který bude zřízený za účelem financování daného projektu. Byla zpracována analýzy rizik, ze které vyplynulo, ţe standardní formou financování je bankovní úvěr poskytovaný bankou v souladu s příslušným zákonem. Dále z analýzy rizik vyplynulo, ţe Regionální rada nedisponuje moţnostmi efektivně ověřovat informace poskytované podnikatelskými subjekty a dále ţe nemůţe vyuţívat zajišťovací instrumenty, které pouţívá banka, a je tedy nezbytné vyţadovat prokázání zajištění finančních prostředků na realizaci investiční fáze projektu formou depozitu. Vzhledem k pozastavení administrace a dořešení podmínek dopracování, např. kritéria Ekonomika ţadatele, nebyly schvalovány projekty k financování v takovém počtu, aby mohly být připraveny smlouvy o poskytnutí dotace. Ovšem toto nebyl jediný důvod nízkého počtu podepsaných smluv o poskytnutí dotace. Usnesením vlády č. 563 ze dne 11. 8. 2010 došlo ke zrušení spolufinancování státního rozpočtu České republiky na Regionálních operačních programech, které bude od roku 2011 činit 0%. Usnesením vlády č. 675 ze dne 22. 9. 2010 došlo k upřesnění usnesení vlády č. 563 ze dne 11. 8. 2010 a to tak, ţe spolufinancování státního rozpočtu České republiky na Regionálních operačních programech bude ve výši 0% od roku 2011 a toto opatření se týká pouze nově schválených projektů a všech krajských projektů. Tato nová skutečnost měla zásadní význam na administraci jiţ podaných projektových ţádostí, ale také na další vyhlašování výzev z ROP SM, neboť ŘO ROP SM vyhlašoval výzvy na příspěvek Společenství (ERDF) a finanční prostředky ze státního rozpočtu (SR/RR). Vyhlášení dalších výzev tak bylo vázáno na zpracování nového finančního plánu ROP SM, který reaguje na uvedené usnesení vlády ČR a na zpracování opatření k dalšímu postupu administrace projektových ţádostí. Usnesením vlády ČR ze srpna a září 2010 přišel ROP SM ze svého finančního rámce zhruba o 720 mil. Kč, kdyţ od 22. září 2010 není na financování projektů účasten státní rozpočet. Do konce roku 2010 pak jiţ nebyla vyhlášena ţádná nová výzva. Změna, resp. sníţení finančního rámce oproti původně schválené alokaci ROP SM 773 399 310 EUR (veřejné prostředky celkem) není způsobena jen dopadem usnesení vlády ČR, ale také posilováním kurzu CZK/EUR. Publicita a propagace V oblasti propagace a publicity ROP SM byla v průběhu celého roku 2010 prováděna řada propagačních a informačních opatření zaměřená především na potenciální ţadatele a příjemce, ale také na širokou veřejnost. Koncem roku 2010 se konala v Přerově konference ROP SM, které se účastnilo 200 zájemců. K hlavnímu tématu konference, která byla symbolicky nazvaná Jsme v polovině, patřilo zhodnocení pokroku ROP SM a vize další implementace. Na konferenci probíhaly prezentace zkušeností s realizací projektů z pohledu příjemců dotace, a to konkrétně z pohledu obce a z pohledu podnikatele. Závěr Uplynulý rok 2010 lze hodnotit jako náročný v objemu aktivit a činností. Současně ho lze hodnotit také jako velmi úspěšný. Realizace ROP SM je mj. také dobrým nástrojem pro tlumení, resp. zmírnění dopadů hospodářské krize, kdyţ prostřednictvím Regionálního operačního programu Střední Morava jsou podporovány rozvojové projekty s vysokou přidanou hodnotou pro celé území regionu soudrţnosti, který patří dlouhodobě k ekonomicky nejslabším v rámci České republiky. 14

1 Identifikace operačního programu 1.1 Popis a stručná charakteristika programu OPERAČNÍ PROGRAM Dotčený cíl: Konvergence Dotčená způsobilá oblast: CZ07 Programové období: 2007-2013 Číslo programu (CCI): 2007CZ161PO002 VÝROČNÍ ZPRÁVA O PROVÁDĚNÍ Název programu: Regionální operační program regionu soudrţnosti Střední Morava Rok, za nějţ se zpráva podává: 2010 Datum schválení výroční zprávy monitorovacím výborem: 10. 6. 2011 Regionální operační program regionu soudrţnosti Střední Morava (dále jen ROP SM ) je operační program realizovaný v České republice na základě Národního strategického referenčního rámce ČR (dále jen NSRR ) pro programové období 2007-2013. ROP SM byl schválen Evropskou komisí v prosinci 2007. ROP SM je jedním ze sedmi regionálních operačních programů v České republice, které v rámci cíle Konvergence doplňují tematické operační programy. Na národní úrovni a úrovni Evropského společenství (dále jen Společenství ) jsou pro formulaci strategie ROP SM směrodatné hlavní strategické dokumenty, a to Strategické obecné zásady Společenství (SOZS) a NSRR, které specifikují základní cíle rozvoje ČR, resp. EU pro období 2007 2013. Strategie není navrhována jako izolovaný materiál, ale jako komplementární nástroj, který vychází z priorit a strategie NSRR a vyuţívá a doplňuje priority a intervence navrhované v rámci jednotlivých sektorových (tematických) i územních programů. Soulad ROP SM se strategickými cíli NSRR je popsán v Programovém dokumentu. Zaměření prioritních os ROP SM je výrazně provázáno se strategickými cíly NSRR, zejména s cílem 4 Vyvážený rozvoj území. Strategie ROP SM vychází rovněţ z obnovené Lisabonské strategie, respektive Národního programu reforem České republiky (NPR), jehoţ prostřednictvím je Lisabonská strategie realizována. ROP SM podporuje cíle obnovené Lisabonské strategie v prioritních osách 1 Doprava, 2 Integrovaný rozvoj a obnova regionu a 3 Rozvoj cestovního ruchu. Na rozdíl od tematických programů, které uplatňují oborový přístup při řešení problémů, je v ROP SM uplatněn integrovaný přístup k územnímu rozvoji, tzn. podpora komplexního rozvoje území nebo jeho obnovy. ROP SM představuje základní nástroj uplatňování politiky soudrţnosti na území Olomouckého a Zlínského kraje a vychází ze sociálně-ekonomických rozvojových priorit obou těchto regionů. Strategie ROP SM zahrnuje globální cíl a tři specifické cíle, z nichţ následně vycházejí jednotlivé prioritní osy a oblasti podpory formulované v rámci operačního programu. Splnění specifických cílů je podmíněno realizací aktivit v jednotlivých prioritních osách, oblastech a podoblastech podpory. 15

Globálním cílem ROP Střední Morava je zvýšení ekonomické vyspělosti, zlepšení konkurenceschopnosti regionu a ţivotní úrovně jeho obyvatel ve svém komplexu. Tento cíl zahrnuje jak posílení ekonomického rozvoje městských oblastí, představujících rozvojová centra regionu, tak stabilizaci venkovského prostoru. Specifické cíle dále rozvádějí zaměření a obsah globálního cíle. Mezi tyto cíle patří: specifický cíl 1 - zajištění efektivní, flexibilní a bezpečné dopravní infrastruktury v rámci regionu soudrţnosti Střední Morava a spolehlivé, kvalitní a integrované veřejné dopravní sluţby specifický cíl 2 - zlepšení kvality ţivota v regionu soudrţnosti Střední Morava, zvýšení atraktivity regionálních center, měst a obcí, zajištění kvalitní a dostupné sociální sluţby a příznivých, podpůrných podmínek pro podnikání specifický cíl 3 - zlepšení atraktivnosti regionu soudrţnosti Střední Morava pro účely cestovního ruchu zlepšením jeho infrastruktury, sluţeb, informovanosti a propagace ROP Střední Morava je tvořen čtyřmi prioritními osami: Z těchto čtyř priorit tři priority slouţí k přímému naplňování specifických cílů programu a jedna je zaměřena na technickou podporu realizace programu (Technická pomoc). Prioritní osy se dále člení na 13 oblastí podpory. Prioritní osy plně respektují výstupy z provedené sociálně-ekonomické analýzy a analýzy SWOT včetně její interpretace. Prioritní osy tvoří ucelený systém programu. Ve vztahu k naplnění globálního cíle ROP Střední Morava se vzájemně podporují a doplňují, jejich naplňování bude provázeno značnou měrou synergických efektů. 16

Finanční plán ROP Střední Morava je vypracován v návaznosti na rozdělení prostředků v rámci cíle Konvergence uvedeného v NSRR. Pro realizaci ROP Střední Morava je na celé programové období 2007-2013 určena celková částka 773 399 310 EUR (tj. veřejné prostředky celkem). Tabulka č.5: Prioritní osy a oblasti podpory ROP Střední Morava Prioritní osa 1 Prioritní osa 2 Prioritní osa 3 Prioritní osa 4 Doprava Integrovaný rozvoj a obnova regionu Cestovní ruch Technická pomoc 1.1 2.1 3.1 4.1 Regionální dopravní infrastruktura Rozvoj regionálních center Integrovaný rozvoj cestovního ruchu Podpora řídících, implementačních a kontrolních úkolů řídícího orgánu 1.2 2.2 3.2 4.2 Veřejná doprava 1.3 2.3 3.3 Bezmotorová doprava Zdroj: Programový dokument ROP SM Rozvoj měst Rozvoj venkova 2.4 3.4 Podpora podnikání Veřejná infrastruktura a sluţby Podnikatelská infrastruktura a sluţby Propagace a řízení Podpora zvyšování absorpční kapacity regionu Podpora rozvoje regionu SM jiţ je a nadále bude po celé období 2007 2013 zajišťována prostřednictvím národních (v rámci tematických OP) a regionálních (prostřednictvím ROP SM) intervencí, kdy základní věcné a územní vymezení obou intervencí definuje NSRR. Intervence ROP SM budou primárně zaměřeny na eliminaci hlavních problémů regionu v oblasti dopravy, integrovaného rozvoje a obnovy regionu a cestovního ruchu. Zvláštní pozornost je věnována také podpoře rozvoje regionálních center, která je územně velmi úzce zaměřena, a to na statutární města a města nad 50 000 obyvatel. V regionu soudrţnosti Střední Morava se jedná o statutární město Olomouc a Zlín. Podpora rozvoje regionálních center je realizována prostřednictvím integrovaných plánů rozvoje měst (IPRM). Integrovaný plán rozvoje města obsahuje soubor časově provázaných akcí (projektů), které jsou realizovány: a) ve vybrané zóně města (zonální přístup) - příklad intervencí regenerace a revitalizace brownfields revitalizace specifických městských zón modernizace veřejných prostranství b) na základě tematického přístupu (např. městská hromadná doprava, zeleň) v rámci celého města. 17

1.2 Stručná charakteristika regionu Region soudrţnosti Střední Morava se nachází na východě České republiky, kde jeho severní okraj tvoří hranici s Polskem a jihovýchodní okraj se Slovenskem. Dále region Střední Morava sousedí s regionem soudrţnosti Severovýchod, Jihovýchod a Moravskoslezsko. Rozloha regionu soudrţnosti Střední Morava zabírá 11,7 % území ČR a podíl jeho obyvatel na ČR dosahuje 11,7%. Průměrná hustota zalidnění 133,6 osob/km 2 je téměř identická s celostátním průměrem (133 osob/km 2 ). Region soudrţnosti Střední Morava (NUTS 2) se rozkládá na území Olomouckého a Zlínského kraje (NUTS 3). Charakteristika regionu soudrţnosti Střední Morava Rozloha v km 2 9 231 Hustota obyvatelstva na 1 km 2 134 Počet obcí 704 Počet obyvatel k 31.12.2010 1 232 042 Přirozený přírůstek obyvatel za rok 2010 219 Přírůstek obyvatel stěhováním za rok 2010-1 260 Celkový přírůstek obyvatel za rok 2010-1 041 Průměrný věk obyvatel k 31.12.2010 41,1 Index stáří k 31.12.2010 113 Zaměstnaní v národním hospodářství (4.čtvrtletí 2010) v tis. osob 540,3 zemědělství 20,1 průmysl 240,7 služby 279,5 Průměrná měsíční hrubá mzda v Kč za rok 2010 (přepočtené počty, tj. na plně zaměstnané) v podnicích se sídlem v regionu soudrţnosti Střední Morava, vč. subjektů do 20 zaměstnanců 20 710 Míra registrované nezaměstnanosti k 31.12.2010 v % 11,6 Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo k 31.12.2010 31 HDP na 1 obyvatele v % k průměru ČR za rok 2009 79,0 HDP na 1 obyvatele v % k EU 27 za rok 2009 63,5 HDP na 1 obyvatele v PPS za rok 2009 14 986 Podíl na tvorbě HDP z ČR za rok 2009 v % 9,3 Zdroj: ČSÚ v tom pracující v sektoru: 18

V době zpracování této výroční zprávy nebyla k dispozici značná část potřebných statistických údajů za rok 2010 do regionů. Proto u některých ukazatelů nemohlo dojít k meziročnímu vyhodnocení (2010/2009) a byla tak pouţita poslední dostupná data. Také v roce 2010 přetrvávaly negativní dopady hospodářské krize z předchozího roku, které lze velmi dobře demonstrovat zejména na údajích o nezaměstnanosti jak v regionu soudrţnosti Střední Morava, tak i na údajích za Českou republiku, kdyţ právě míra nezaměstnanosti je povaţována za hlavní ekonomický a sociální ukazatel. Tuto skutečnost lze doloţit srovnáním údajů zejména za poslední 3 roky (2008-2010), jak vyplývá z níţe uvedené tabulky. stav k 31.12.2007 Nezaměstnanost v letech 2007-2010 (stav k 31.12.) Střední Morava Česká Republika stav k 31.12.2008 stav k 31.12.2009 stav k 31.12.2010 rozdíl rok 2010-2009 stav k 31.12.2007 stav k 31.12.2008 stav k 31.12.2009 stav k 31.12.2010 rozdíl rok 2010-2009 Míra registrované nezaměstnanosti Uchazeči o zaměstnání celkem z toho dosaţitelní uchazeči o zaměstnání Počet volných pracovních míst Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo 6,4% 6,5% 11,5% 11,6% 0,1 proc.b. 6,0% 6,0% 9,2% 9,6% 0,4 proc.b. 43 666 43 518 74 928 75 503 575 354 878 352 250 539 136 561 551 22 415 40 465 41 140 73 162 73 328 166 331 696 335 025 527 728 546 484 18 756 11 907 7 019 2 073 2 455 382 141 066 91 189 30 927 30 803-124 4 6 36 31-5 3 4 17 18 1 Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Vzdělanostní struktura obyvatelstva staršího 15 let má vliv na úroveň flexibility pracovníků k nárokům pracovního trhu, ale také na úroveň odměňování. 19

Vzdělání populace v regionu Střední Morava (VŠPS) v tis. osob 2007 2008 2009 2010 Index 2010/2009 Obyvatelstvo ve věku 15 a více let celkem 1 056,2 1 060,9 1 060,8 1 056,8 99,6 Vzdělání základní a bez vzdělání 217,2 211,4 196,8 195,7 99,4 střední bez maturity 416,1 405,2 399,9 399,1 99,8 střední s maturitou 316,2 334,8 354,4 336,6 95,0 vysokoškolské 106,7 109,4 109,7 125,1 114,0 Muţi 510,3 513,6 513,9 511,5 99,5 základní a bez vzdělání 72,4 71,1 67,2 65,2 97,0 střední bez maturity 241,7 240,5 235,6 234,4 99,5 střední s maturitou 139,0 144,8 151,8 147,0 96,8 vysokoškolské 57,3 57,1 59,3 63,6 107,2 Ţeny 545,9 547,3 546,9 545,3 99,7 základní a bez vzdělání 144,9 140,3 129,6 128,3 99,0 střední bez maturity 174,4 164,6 164,5 164,7 100,1 střední s maturitou 177,1 190,0 202,4 189,7 93,7 vysokoškolské 49,4 52,3 50,4 61,5 122,1 Zdroj:ČSÚ (údaje za muţe a ţeny dle vzdělání nezahrnují kategorii nezjištěšno) Podíl osob se základním vzděláním a bez vzdělání v roce 2010 dosáhl 18,5% a meziročně (2009/2010) se sníţil o 1,1 tis. osob. V meziročním vyjádření se o 0,8 tisíc sníţil také počet osob se středním vzděláním bez maturity. Přesto je podíl obyvatel s tímto stupněm dosaţeného vzdělání v regionu (37,8%) zatím nejvyšší, i kdyţ dlouhodobě klesá zájem o učňovské školství. Osoby, které vykazují, jako nejvyšší ukončené vzdělání střední s maturitou tvoří v populaci 31,9% a meziroční pokles je ve výši 5%, coţ v reálných číslech představuje úbytek o 17,8 tis. osob. Podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel v regionu Střední Morava (11,8%) se postupně zvyšuje (meziroční nárůst o 15,4 tis.osob), coţ má za efekt výraznější pokles míry ekonomické aktivity ve skupině 15 aţ 24letých oproti ostatním skupinám, neboť tato věková kategorie se studiem připravuje na svoje budoucí povolání. Míra ekonomické aktivity dosáhla v regionu soudrţnosti Střední Morava v roce 2008 hodnoty 57,3%, coţ představuje meziroční sníţení o 0,1 procentního bodu, ale sníţení oproti roku 2007 je vyšší, tj. o 0,9%. Také je to nejniţší hodnota ze všech regionů soudrţnosti v ČR. Pracovní síla regionu závisí na počtu obyvatel, jejich věkové a vzdělanostní struktuře a má samozřejmě přímou vazbu na demografické změny v populaci. Nepříznivým údajem je zvyšující se, z roku na rok, index stáří, kdy na konci roku 2010 na 100 dětí ve věku do 14 let připadlo 113 seniorů nad 65 let. Není to ovšem jen specifikum regionu Střední Morava, ale proces demografického stárnutí populace se týká celé ČR. Pokles v míře ekonomické aktivity má vazbu na údaje o nezaměstnanosti. Zatímco míra ekonomické aktivity klesala, míra registrované nezaměstnanosti rostla. 20

Pořadí: Výroční zpráva o realizaci ROP Střední Morava za rok 2010 Míra ekonomické aktivity (podíl počtu pracovní síly, tj. počtu zaměstnaných a nezaměstnaných, na počtu všech osob starších 15ti let) Území (ČR, NUTS 2) Rok 2005 Území Rok 2006 Území Rok 2007 Území Rok 2008 Území v % Rok 2009 ČR celkem 59,4 ČR celkem 59,3 ČR celkem 59,3 ČR celkem 58,5 ČR celkem 58,7 Regiony NUTS 2 1. Praha 62,0 Praha 62,0 Praha 61,8 Praha 61,4 Praha 62,6 2. Severozápad 61,1 Severozápad 60,8 Střední Čechy 59,6 Jihozápad 59,7 Střední Čechy 59,6 3. Jihozápad 60,0 Střední Čechy 59,8 Jihozápad 59,3 Střední Čechy 59,6 Jihozápad 59,2 4. Střední Čechy 59,5 Jihozápad 59,5 Severozápad 58,6 Severozápad 58,2 Severozápad 58,3 5. Severovýchod 58,6 Severovýchod 59,0 Jihovýchod 58,3 Severovýchod 57,7 Severovýchod 57,7 6. Moravskosl. 58,5 Střední Morava 58,4 Střední Morava 58,2 Jihovýchod 57,4 Moravskosl. 57,6 7. Jihovýchod 58,2 Jihovýchod 58,0 Severovýchod 58,2 Střední Morava 57,4 Jihovýchod 57,6 8. Střední Morava 57,9 Moravskosl. 57,3 Moravskosl. 56,6 Moravskosl. 57,3 Střední Morava 57,3 Zdroj: ČSÚ Mzdy V roce 2010 podle předběţných výsledků ČSÚ průměrná hrubá měsíční mzda v regionu soudrţnosti Střední Morava na plně zaměstnané dosáhla 20 710 Kč. V meziročním srovnání došlo ke zvýšení o 3,2%. Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období, tj. za rok 2010 o 1,5%, takţe reálná mzda vzrostla o 1,7%. Ve výsledku si tedy pracující skutečně polepšili o 1,7% vyšší mzdou neţ v předchozím roce. Co způsobilo, ţe i přes trvání dopadů hospodářské krize došlo k mírnému růstu mezd? Výsledkem je kombinace dvou faktorů, jednak stále vysoké nezaměstnanosti, kdy firmy propouštěly zejména zaměstnance s niţší kvalifikací a tedy i niţší mzdou. V důsledku toho se pak sniţoval objem vyplacených mezd, ale průměrná mzda rostla. Toto tvrzení lze demonstrovat na dalších reálných číslech, kdy z předběţných výsledků za rok 2010 je zřejmé pokračující sniţování zaměstnanosti. V podnicích se sídlem v Olomouckém a Zlínském kraji bylo v průměru zaměstnáno celkem 349 tis. osob, tj. o 8,3 tis. zaměstnanců méně neţ v minulém roce. Procentuální pokles zaměstnanosti v regionu Střední Morava v podstatě kopíroval průměr za celou Českou republiku (o 2,3%). K poklesu zaměstnanců na plný pracovní úvazek došlo ve všech regionech České republiky. Úroveň mezd v regionu soudrţnosti Střední Morava patří dlouhodobě k nejniţším v ČR a dosáhla jen 86% celorepublikového průměru. Průměrná hrubá měsíční mzda za rok 2010 v ČR podle předběţných výsledků, dosáhla 23 951 Kč, tj. o 3 241 Kč více neţ v regionu soudrţnosti Střední Morava. Ekonomická úroveň regionu je základním indikátorem jeho konkurenceschopnosti. Hrubý domácí produkt (HDP) v sobě zahrnuje všechny oblasti ekonomického ţivota společnosti a je obecně uznávaným ukazatelem ekonomické vyspělosti daného území. HDP je tvořen finálními statky (nikoli meziprodukty). Na regionální úrovni se jedná o regionalizovaný hrubý domácí produkt, tedy HDP ČR rozdělený do jednotlivých regionů podle místa jeho tvorby. Regionální HDP se počítá na 1 trvale bydlícího obyvatele a v roce 2009 v regionu Střední Morava dosáhl 273 169 Kč. V meziročním srovnání (2009/2008) došlo k poklesu (o 3,2%) HDP na 1 obyvatele, kdyţ v roce 2008 byl HDP na 1 obyvatele ve výši 282 280 Kč. Podíl HDP na 1 obyvatele v regionu soudrţnosti Střední Morava patřil i v roce 2009 mezi nejniţší (79,0%) mezi regiony ČR. 21

Pořadí: Pořadí: Výroční zpráva o realizaci ROP Střední Morava za rok 2010 Území Rok 2005 Území Regionální HDP na 1 obyvatele, ČR = 100 Rok 2006 Území Rok 2007 Území Rok 2008 Území ČR celkem 100 ČR celkem 100 ČR celkem 100 ČR celkem 100 ČR celkem 100 v % Rok 2009 ČR bez Prahy 85,9 ČR bez Prahy 85,6 ČR bez Prahy 84,9 ČR bez Prahy 84,8 ČR bez Prahy 83,8 Regiony - NUTS 2 1. Praha 208,9 Praha 210,2 Praha 214,9 Praha 214,0 Praha 220,4 2. Střední Čechy 92,1 Střední Čechy 94,5 Střední Čechy 93,7 Střední Čechy 92,2 Střední Čechy 91,8 3. Jihozápad 92,1 Jihozápad 92,0 Jihovýchod 89,5 Jihovýchod 91,5 Jihovýchod 90,2 4. Jihovýchod 89,0 Jihovýchod 89,3 Jihozápad 88,8 Moravskosl. 86,4 Jihozápad 86,5 5. Severovýchod 84,8 Severovýchod 83,5 Moravskosl. 84,3 Jihozápad 84,6 Moravskosl. 81,5 6. Moravskosl. 84,7 Moravskosl. 83,3 Severovýchod 82,3 Severovýchod 80,3 Severovýchod 79,5 7. Severozápad 79,6 Severozápad 78,7 Střední Morava 77,8 Střední Morava 79,8 Střední Morava 79,0 8. Střední Morava 78,1 Střední Morava 77,6 Severozápad 77,1 Severozápad 77,2 Severozápad 76,5 Zdroj: ČSÚ Území Rok 2005 Regionální HDP na 1 obyvatele, EU27 = 100 Území Rok 2006 Území Rok 2007 Území Rok 2008 Území ČR celkem 75,8 ČR celkem 76,9 ČR celkem 79,8 ČR celkem 80,3 ČR celkem 80,3 v % Rok 2009 ČR bez Prahy 65,1 ČR bez Prahy 65,8 ČR bez Prahy 67,8 ČR bez Prahy 68,1 ČR bez Prahy 67,3 Regiony - NUTS 2 1. Praha 158,3 Praha 161,6 Praha 171,5 Praha 171,7 Praha 177,0 2. Střední Čechy 69,8 Střední Čechy 72,6 Střední Čechy 74,8 Střední Čechy 74,0 Střední Čechy 73,7 3. Jihozápad 69,8 Jihozápad 70,7 Jihovýchod 71,4 Jihovýchod 73,4 Jihovýchod 72,5 4. Jihovýchod 67,5 Jihovýchod 68,6 Jihozápad 70,8 Moravskosl. 69,3 Jihozápad 69,5 5. Severovýchod 64,3 Severovýchod 64,2 Moravskosl. 67,2 Jihozápad 67,9 Moravskosl. 65,5 6. Moravskosl. 64,2 Moravskosl. 64,0 Severovýchod 65,7 Severovýchod 64,5 Severovýchod 63,9 7. Severozápad 60,4 Severozápad 60,5 Střední Morava 62,1 Střední Morava 64,1 Střední Morava 63,5 8. Střední Morava 59,2 Střední Morava 59,7 Severozápad 61,5 Severozápad 62,0 Severozápad 61,4 Zdroj: ČSÚ Do růstu HDP v běţných cenách (nominální růst) vstupuje nejen meziroční změna objemu vyrobeného zboţí a sluţeb (tj. skutečný-reálný růst ekonomiky), ale také změna jejich ceny. Proto je HDP v paritě kupní síly sice porovnatelný geograficky (tj. mezi jednotlivými zeměmi-regiony v daném roce), ale není tzv. časově srovnatelný (tj. mezi jednotlivými roky navzájem). Pokud bychom regionální HDP hodnotili z hlediska parity kupní síly (standard kupní síly), tj. poměru vyjadřujícím rovnost kupních sil srovnávaných měn, která vylučuje rozdíly v cenových hladinách mezi zeměmi-regiony a umoţňuje srovnání HDP, tak region Střední Morava dosáhl v letech 2007-2009 v HDP na 1 obyvatele v PPS v meziregionálním srovnání na předposlední 7. místo mezi 8 regiony soudrţnosti ČR. 22

Pořadí: Pořadí: Výroční zpráva o realizaci ROP Střední Morava za rok 2010 Území Rok 2005 Regionální hrubý domácí produkt na 1 obyvatele, PPS Území Rok 2006 Území Rok 2007 Území Rok 2008 Území v PPS Rok 2009 ČR celkem 17 058 ČR celkem 18 217 ČR celkem 19 948 ČR celkem 20 145 ČR celkem 18 960 ČR bez Prahy 14 647 ČR bez Prahy 15 601 ČR bez Prahy 16 944 ČR bez Prahy 17 088 ČR bez Prahy 15 892 Regiony - NUTS 2 1. Praha 35 628 Praha 38 293 Praha 42 867 Praha 43 109 Praha 41 781 2. Jihozápad 15 708 Střední Čechy 17 212 Střední Čechy 18 698 Střední Čechy 18 567 Střední Čechy 17 401 3. Střední Čechy 15 704 Jihozápad 16 751 Jihovýchod 17 851 Jihovýchod 18 429 Jihovýchod 17 103 4. Jihovýchod 15 190 Jihovýchod 16 269 Jihozápad 17 706 Moravskosl. 17 397 Jihozápad 16 398 5. Severovýchod 14 457 Severovýchod 15 213 Moravskosl. 16 810 Jihozápad 17 044 Moravskosl. 15 450 6. Moravskosl. 14 440 Moravskosl. 15 167 Severovýchod 16 416 Severovýchod 16 186 Severovýchod 15 073 7. Severozápad 13 583 Severozápad 14 339 Střední Morava 15 521 Střední Morava 16 077 Střední Morava 14 986 8. Střední Morava 13 330 Střední Morava 14 145 Severozápad 15 373 Severozápad 15 555 Severozápad 14 502 Zdroj: ČSÚ Jako doplněk ukazatele HDP na 1 obyvatele je často vyuţíván také ukazatel HDP na odpracovanou hodinu (hodinové produktivity práce). Produktivita práce vyjadřuje jakou měrou či jak dobře je vyuţívána pracovní síla při vytváření produktů. Konkrétně hodinová produktivita práce je poměr objemu výroby a počtu odpracovaných hodin. Region Střední Morava (s regionem Severovýchod) dosáhl shodně nejniţší regionální hodinové produktivity práce (84,7%) mezi ostatními regiony ČR, coţ rozhodně nepatří mezi pozitivní výsledky regionu. Území Rok 2005 Regionální hodinová produktivita práce, ČR = 100 Území Rok 2006 Území Rok 2007 Území Rok 2008 Území ČR celkem 100 ČR celkem 100 ČR celkem 100 ČR celkem 100 ČR celkem 100 v % Rok 2009 ČR bez Prahy 91,9 ČR bez Prahy 92,1 ČR bez Prahy 90,8 ČR bez Prahy 91,0 ČR bez Prahy 90,1 Regiony - NUTS 2 1. Praha 138,8 Praha 136,8 Praha 143,7 Praha 141,7 Praha 144,8 2. Střední Čechy 100,8 Střední Čechy 101,6 Moravskosl. 100,1 Moravskosl. 101,3 Střední Čechy 95,2 3. Moravskosl. 100,8 Moravskosl. 99,5 Střední Čechy 97,5 Střední Čechy 96,9 Moravskosl. 95,2 4. Jihovýchod 93,3 Jihovýchod 94,9 Jihovýchod 93,6 Jihovýchod 95,9 Jihovýchod 94,4 5. Jihozápad 91,2 Jihozápad 92,0 Jihozápad 89,5 Střední Morava 86,5 Jihozápad 89,4 6. Severozápad 87,0 Severozápad 86,5 Severozápad 86,4 Jihozápad 86,0 Severozápad 86,8 7. Střední Morava 86,7 Severovýchod 86,4 Severovýchod 85,8 Severozápad 85,1 Severovýchod 84,7 8. Severovýchod 85,4 Střední Morava 84,4 Střední Morava 83,5 Severovýchod 85,0 Střední Morava 84,7 Zdroj: ČSÚ Produktivita práce je počítána jako podíl HPD (ve srovnatelných cenách) a počtu zaměstnaných ve sledovaném území. Počet zaměstnaných vychází z údajů o zaměstnanosti z Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS), které provádí ČSÚ v domácnostech a vychází z mezinárodních definic a doporučení Mezinárodní organizace práce (ILO). Rok 2009 znamenal pro 5 regionů soudrţnosti meziroční pokles produktivity práce. Konkrétně v regionu Střední Morava o 1,8% a byl to 2. nejvyšší meziroční pokles (po Moravskoslezsku) mezi regiony soudrţnosti v ČR. Také tento údaj dokládá nevhodné, resp. neoperativní vyuţívání zaměstnaných osob ve výrobě. Je potřeba zohlednit ovšem tu skutečnost, ţe mnohé podniky místo, aby zaměstnance propustili a poslali je de facto do evidence úřadů práce, raději je ponechali ve stavu zaměstnaných i přesto, ţe nebyli plně vyuţiti a snaţili se přečkat kritické období, kdy bude dostatek zakázek. Tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK) představuje navýšení o nové investice, rekonstrukce a modernizace a o pořízení nehmotných fixních aktiv. Regionalizace tvorby hrubého fixního kapitálu je provedena pomocí objemu investic podle místa realizace investice. Údaje za rok 2009 ČSÚ k datu zpracování výroční zprávy nepublikoval. Z údajů o podílu investic na 1 obyvatele v regionu Střední Morava došlo k meziročnímu (2008/2007) propadu v meziregionálním srovnání, kdy se region soudrţnosti Střední 23