Zdeněk Velíšek Ratingové agentury otřásají Evropou Evropské horizonty, strana 3 Miloslav Ransdorf a Oldřich Vlasák Skandály bulvárního tisku a kontroly na hranicích Co na to europoslanci, strana 4 Jiří Běhounek Za pět let šla z ROPu do památek miliarda korun Zaostřeno na téma měsíce, strana 3 Nezávislý měsíčník založený 30. dubna 2004 číslo 7 / 2011 ročník 8 cena - ČR: 15 Kč; SR: 0,83 SLOVO Naďa Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu Posláním Národního památkového ústavu je vykonávat a koordinovat veškeré odborné činnosti v oboru státní památkové péče a současně zajišťovat správu a prezentaci souboru 103 památkových objektů, z nichž téměř 90 je zpřístupněno veřejnosti. Finanční prostředky z EU (strukturální fondy či komunitární programy) napomáhají zejména při stavební obnově těchto objektů, kdy se jedná o investiční akce velkého rozsahu, jakými jsou např. realizované projekty v rámci Integrovaného operačního programu, oblast intervence 5.1 (Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví), kde klíčová není jen vzorová obnova, ale i nalezení nového obsahu a dalšího využití tohoto kulturního dědictví. NPÚ získal v rámci této dotace prostředky ve výši téměř 1,5 mld. Kč (přesně 1 441 863 415,5 Kč) na pět nyní realizovaných projektů - Národní centrum divadla a tance ve Valticích, Kuks Granátové jablko, Centrum obnovy památek architektury 20. století pro vilu Stiassni v Brně, Národní centrum zahradní kultury v Kroměříži a projekt Schola naturalis zahrnující revitalizaci zámku Veltrusy a centrum Evropské úmluvy o krajině. Vedle toho jsme rovněž partnerem několika projektů jiných nositelů tohoto dotačního titulu. Z mého pohledu jsou tyto prostředky pro NPÚ významné zejména ve dvou oblastech. Přináší potřebnou moderní infrastrukturu nezbytnou pro výkon činnosti odborné instituce a současně přispívají k příkladné obnově nejhodnotnějších kulturních památek, které máme ve správě. (pokračování na straně 2) INZERCE Polsko předsedá EU, Tusk přijel do Prahy Polsko na počátku července převzalo předsednictví Evropské unie. V polovině měsíce pak na oficiální návštěvu Prahy přicestoval polský premiér Donald Tusk, který tady jednal se svým českým protějškem Petrem Nečasem. Ten vyjádřil plnou podporu polskému předsednictví, oba předsedové vlád se pak shodli na společné podpoře využívání jaderné energie. Chtějí tak vytvořit protiváhu těm zemím, které se rozhodli atomovou energii omezit. foto: vlada.cz Památky nejsou prioritou z eurofondů na ně jde sedm procent Jako by česká krajina ležela dlouhá léta v komatu, ze kterého se pomalu probouzí. Menší usedlosti, kostely, ale i hrady a zámky restituují peníze z Evropské unie. Přestože daleko větší obnos plyne do dopravních projektů, už teď pomohl Brusel zachránit řadu unikátních staveb. V současné době patří mezi největší investice práce v Kuksu nebo Centrum stavitelského dědictví v Plasích. Ta knížka je mementem z přelomu tisíciletí. Ukazuje na lhostejnost a beznaděj. Publikace Ohrožené památky s podtitulem Kostely, kaple a kapličky v České republice upozorňuje na téměř sedmnáct set nejvíce poškozených památek. Na seznamu jsou přitom jen církevní stavby. Světských jsou další stovky a tisíce. Některé církevní památky v našem kraji jsou v nevyhovujícím stavu a vyžadují značné finanční náklady na rekonstrukci. Příkladem je zámek ve Stvolíkách a mnoho dalších. Měli bychom získat finanční prostředky na jejich obnovu prostřednictvím evropských dotací. Záleží samozřejmě na konkrétním projektu a programu, ve kterém bychom o finanční prostředky žádali, říká hejtman Libereckého kraje Stanislav Eichler. Právě evropské dotace často ohroženým památkám pomáhají. I o tom jednal Eichler na své letošní schůzce s litoměřickým biskupem Janem Baxantou. Církev vlastní nemalou část poničeného kulturního dědictví. Aby památky unikly zkáze, předává je často do majetku měst a obcí, které umí lépe žádat o dotace z Evropské unie. Stavby poté obce využívají ve spolupráci s církví nejen k církevním obřadům, ale také jako důstojné prostředí pro pořádání společenských akcí, jako jsou například koncerty vážné hudby nebo vystoupení pěveckých souborů, vyjmenovává Květa Šírová z tiskového oddělení Libereckého kraje. Jen o kousek dál se to povedlo. Od začátku června mohou návštěvníci Českého Švýcarska obdivovat osm drobných sakrálních památek, na jejichž obnovu přispěl Brusel. Do studnice na obnovu kultúrnych pamiatok kvapkajú aj eurofondy Búranie bratislavského podhradia vrátane židovskej synagógy pre stavbu mosta Slovenského národného povstania na prelome 60. a 70. rokov minulého storočia, budovy starých mlynov zasa padli za obeť obchodnému stredisku v centre Nitry. Ani továreň Kablo v Bratislave nezapadla do investičného zámeru developera a ten ju jednoducho pred pár rokmi zbúral. Obaja developeri dostali pokuty. V prvom prípade vtedajších 100 tisíc slovenských korún a v druhom dokonca až celý milión. Ale čo je to v porovnaní s celkovou miliardovou investíciou. Vo výpočte kultúrnych prešľapov pokračuje aj Eva Chudinová hovorkyňa Ministerstva kultúry SR (MK SR): Minulý režim sa postaral zväčša o pamiatky tzv. výkladné skrine Bratislavský hrad, Bojnický zámok, Červený Kameň a pod., iné (pokračování na straně 3) zanedbával a viaceré nemilosrdne zbúral. Okrem spomínaného pustošenia v Bratislave sa dá spomenúť napr. centrum Bánoviec nad Bebravou či celé historické centrum Považskej Bystrice a ďalších miest. Zostali tie, ktoré neboli urbanisticky zaujímavé Banská Štiavnica či Kremnica. Našťastie. Podstatou je, že ministerstvo si uvedomuje, že ak ochrana pamiatok nezosilnie, veľa vecí odíde nenávratne do minulosti. MK SR azda začína novú kapitolu v dejinách starostlivosti o pamiatky na Slovensku. Postarať sa o kultúrnu pamiatku nie je lacná záležitosť a ani výnosný biznis. Práve preto financie diktujú kultúru. Niektorí historici vidia kultúrne dedičstvo v čiernych farbách a tvrdia, že ak sa aj naďalej budeme takto správať, vymizneme z mapy ako kultúrny národ. S týmto tvrdením čiastočne súhlasí aj Eva Chudinová. (pokračovanie na strane 2) Publicistika, strana 4 Velké změny v nizozemském zdravotnictví Ačkoliv se tvrdilo, že české zdravotnictví jde nizozemskou cestou, není to zcela přesné. Naše spolupracovnice ze země tulipánů a větrných mlýnů Zuzana Goseling popisuje změny, na které se nizozemští pacienti musí připravit. Podmínky poskytování zdravotní péče se v Nizozemí změní od počátku příštího roku a jak se zdá, budou velmi tvrdé. Publicistika, strana 13 Malí čeští Murdochové Nejenom mediální scénou, ale také politikou otřásá ve Spojeném království aféra kolem odposlechů, které má na svědomí redakce bulvárního listu News of the World. Plátek patřící do impéria magnáta Ruperta Murdocha sice skončil, dozvuky aféry budou ale znít zřejmě ještě dlouho. Zda je naše mediální prostředí podobné nebo je oproti tomu britskému zdravější, na to se snažil hledat odpověď odborník na sdělovací prostředky Jan Potůček.
2 TÉMA MĚSÍCE SLOVO (pokračování ze strany 1) Aby mohl Národní památkový ústav dobře plnit své poslání, potřebuje k tomu kromě dostatečně kvalifikovaných pracovníků i dobře vybavená specializovaná pracoviště, jako jsou laboratoře, demonstrační centra nebo depozitáře stavebních a uměleckých prvků, která v současné době nemá k dispozici v potřebném množství a kvalitě. Proto je pro NPÚ velmi důležité, že s pomocí programu IOP vzniknou metodická centra, která se budou zabývat různými segmenty památkové péče, budou zabezpečovat průzkumy a výzkumy kulturních památek, vytvářet a publikovat metodiky k naplňování kvalitnější a hlavně srozumitelné péči o kulturní dědictví. Díky těmto metodickým centrům, kde bude probíhat vzdělávání odborníků nejen Národního památkového ústavu, ale i pracovníků ostatních institucí, se jistě podaří oživit řadu dalších památek. Tyto projekty pak budou sloužit vedle metodických center k prezentaci žádoucích postupů při péči o nemovité kulturní dědictví. Dalším z operačních programů strukturálních fondů, které NPÚ hojně využívá, je operační program Životní prostředí, v rámci kterého se zaměřujeme na péči o četné zahrady a parky ve správě NPÚ. Zatím se podařilo realizovat 6 projektů, dalších 13 je schváleno a pro aktuální výzvu bylo nyní podáno 20 projektů. S každou novou výzvou této prioritní osy je možné sledovat vzrůstající zájem o OPŽP a co mne velmi těší, úspěšnost námi podaných projektů byla např. ve 20. výzvě stoprocentní. Evropské prostředky napomáhají také realizaci aktivit neinvestičního, zejména edukativního charakteru v Operačních programech Výzkum a vývoj pro inovace a Praha Adaptabilita, kde NPÚ rovněž podal několik žádostí o dotaci. Nezůstáváme stranou ani při uplatňování mezinárodních projektů. Pro Cíl Evropská územní spolupráce, OP Přeshraniční spolupráce jsme společně s rakouskou stranou připravili projekt z Fondu malých projektů Setkání / Treffen 5 Mezinárodní setkání výtvarníků v Náměšti nad Oslavou a rakouském Ybbsitz. Pro některé operační programy strukturálních fondů nejsme možným žadatelem, podílíme se však partnersky na projektech jiných nositelů - např. vysokých škol (OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost), měst a obcí (regionální operační programy) či našeho zřizovatele MK ČR (IOP, OP Lidské zdroje a zaměstnanost). Kromě finančních zdrojů EU využívá NPÚ také Finanční mechanismy EHP / Norska, kde v ukončeném programovém období 2004 2009 NPÚ úspěšně realizoval 5 projektů a získal dotaci téměř 3,5 mil. eur, za kterou byly vybudovány studijní depozitáře na zámku v Kynžvartu a v klášteře v Plasích, dále návštěvnické centrum na Dole Michal v Ostravě, obnoveno unikátní Hradní muzeum v Českém Krumlově nebo oranžerie v zámeckém parku v Sychrově. Několik projektů připravujeme rovněž pro nové programové období 2009 2014 FM RHP / Norska. Do studnice na obnovu kultúrnych pamiatok kvapkajú aj eurofondy (pokračovanie zo strany 1) Je toho veľa, čo máme doháňať. Práve preto je záchrana a obnova kultúrneho dedičstva prioritou ministerstva kultúry (MK SR) a osobnou prioritou ministra Daniela Krajcera, ktorú deklaroval pri nástupe do svojej funkcie pred rokom. PÄŤ PERCENT PAMIATOK V DEZOLÁTNOM STAVE Minulý režim sa postaral zväčša o pamiatky tzv. výkladné skrine, napríklad o Bratislavský hrad, konštatovala hovorkyňa ministerstva kulúry Eva Chudinová. zdroj: Bratislava Travel Service Štatistiky Pamiatkového úradu SR uvádzajú, že pokiaľ ide o stavebno-technický stav pamiatok, z celkového počtu má dobrý alebo vyhovujúci stav 70 %, narušený stav má necelá pätina a v dezolátnom stave je okolo päť percent pamiatok. Vlastnícka štruktúra je nasledovná. Oproti roku 1993, keď štátu patrilo 36 % pamiatok, v súčasnosti je to 9 %. Tento pokles spôsobili najmä reštitúcia a predaj majetku. Aj preto fyzické a právnické osoby majú v rukách vyše 40 % kultúrnych pamiatok. Štvrtinu vlastní cirkev, takmer rovnaký diel patrí samospráve. Eva Chudinová ďalej dodáva: Vlastníci pamiatok nemali kapitál na investovanie a ich opravu, preto v mnohých prípadoch volili predaj v nádeji, že súkromné financie zabezpečia potrebnú obnovu či opravu. Noví vlastníci však v mnohých prípadoch precenili svoje sily a až následne pochopili, že bez dobrého projektového zámeru týkajúceho sa ďalšieho využitia kaštieľa či inej nehnuteľnosti im banka nepožičia finančné prostriedky na obnovu. Takto sa prerátali aj niektoré obce, ktorým kaštiele patrili a dnes sú smutní z toho, keď vidia, že kaštieľ v ich obci naďalej chátra. Sú však aj takí podnikatelia, ktorým sa to podarilo, ale aj oni vám povedia, že záchrana a obnova kultúrnej pamiatky je bezodná studnica na finančné prostriedky. Na otázku aký vzťah majú súkromní majitelia ku kultúrnym pamiatkam reagovala Eva Chudinová slovami: Nedá sa jednoznačne povedať dobrý alebo zlý. Niektorí jednotlivci majú skvelý vzťah k pamiatkam, ale chýbajú im finančné zdroje. Mnohí čerpajú rôzne úvery, zadlžujú sa, poznáme príklad podnikateľky, ktorá predala svoju firmu, aby mohla investovať do pamiatky a stále je to málo. Samozrejme sú aj príklady bezohľadných investorov, ktorí radšej zaplatia pokutu za zrúcanie pamiatky, ako by mali do nej investovať a zakomponovať ju do svojich nových investičných plánov. Pritom si ani neuvedomia, že často práve tá pamiatka môže byť jedinečnou príležitosťou, ako prilákať napríklad nových zákazníkov či návštevníkov. Ale našťastie existujú aj pozitívne príklady. Zámky a kúrie sa zväčša menia na hotely. EUROFONDY AJ NA KULTÚRU Aj na obnovu kultúrneho dedičstva sa dajú využiť eurofondy z viacerých operačných programov. Od druhu programu závisia aj prijímatelia pomoci. Z minuloročných výziev týkajúcich sa rezortu sa v rámci regionálneho operačného programu schválili projekty za takmer 12 mil. eur. Možnosti použitia bruselských peňazí vysvetľuje hovorkyňa rezortu kultúry: Eurofondy sa dajú využiť napr. na rekonštrukciu, rozširovanie a modernizáciu existujúcich pamäťových fondových inštitúcií, obnovu nevyužívaných, resp. nevhodne využívaných národných kultúrnych pamiatok, na ochranu pamiatkového fondu SR, využitie kultúrneho potenciálu SR pre rozvoj udržateľného cestovného ruchu, zachovanie európskeho kultúrneho dedičstva či digitalizáciu obsahu pamäťových a fondových inštitúcií. V rámci Operačného programu Informatizácia spoločnosti vyhlásilo ministerstvo výzvy na digitalizáciu kultúrneho dedičstva. Digitálnu podobu by tak malo dostať vyše 3,1 milióna kultúrnych objektov. Dalšie peniaze do rezortu by mohli natiecť aj v rámci Slovenskej agentúry pre cestovný ruch, ktorá je takisto prijímateľom pomoci z Bruselu. Minister kultúry Daniel Krajcer je presvedčený, že práve v oblasti kultúrneho dedičstva má Slovensko najväčší potenciál v rámci cestovného ruchu. Budúcnosť v kultúre by mala byť finančne zasa o niečo lepšia. Ministerstvu kultúry sa podarilo alokovať na nasledujúcich 4-5 rokov viac ako 140 miliónov eur na obnovu a záchranu kultúrneho dedičstva, čo je historicky najvyššia suma, ktorá bola k dispozícii na tento účel, uzatvára Eva Chudinová. Alžbeta Švecová, Bratislava K TÉMATU - ZAHRANIČÍ Ze strastí na radost V Nizozemsku vlastní národní dědictví neuvěřitelné množství lidí a organizací - stát, fondy, soukromníci. Jenom samotný rijk (říše) jich vlastní na dvanáct set - od Královského paláce v Amsterdamu až po kolosální bunkr Diogenes ve Schaarsbergenu; obce více než 40 000; vedle toho vlastní provincie tisíce budov, které jsou dnes už také památkové. V neposlední řadě památky vlastní i soukromníci, ať už modré krve či červené Všichni společně mají k ruce Zákon o monumentech z roku 1988 a Zákon o ochraně přírody z 1928, neboť monument může být v Nizozemsku i zelený. (Existují však ještě i jiné zákony a smlouvy, které někdy vyhovují, někdy ne - například zákon o životním prostředí, Granadská smlouva, Maltská smlouva ). V šedesátých letech se v Nizozemsku silně modernizovalo, rozkvétalo zemědělství, budovaly se poldry; v 70. letech stále vládlo zemědělství, ale situace se začala měnit. Evropským rokem monumentů (1975) začaly získávat kulturně-historické cennosti ve městech na pozornosti a vážnosti. Zákon o městské a venkovské obnově pomohl restaurovat důležité budovy, které často dostaly svůj původní charakter a určení zpět. Slovy sociologů vyvstal civilizovaný nacionalismus, vlastní hrdost na to, co máme a kdo jsme. A přesto s obnovou památek není Nizozemsko hotovo, stále jsou někde místa předků, která leží neošetřena. PAMÁTKAMI SE ZABÝVÁ ORGANIZACE PRO NÁRODNÍ DĚDICTVÍ Základním kamenem je už zmíněný Zákon o monumentech. Provincie se vedle toho řídily svými provinčními zákony, respektive obecními, kterými památky identifikovaly. Bohužel se jejich komise vyznačovaly nedostatkem znalostí a často došlo i k mylným rozhodnutím (například ve vesnici St.Geertruid v Zuid-Limburgu se nová bytová část vystavěla v historickém kontextu tváře dědiny, která těm, kteří rozhodovali, unikla ). Ještě donedávna se monumenty sledovaly z bodového úhlu: dům, kostel, zámek, mlýn, statek., neboť logika praví, že peníze jdou právě jen na tyto body. Nyní se přihlíží i k okolí monumentu. Vzniklo jakési poznávací, informační a poradní centrum - de Rijksdienst voor Cultureel Erfgoed, organizace pro národní dědictví. Jejím jedním cílem je mj. to, aby se ochrana monumentů změnila ze strastí na radost. Na bázi rad necelé padesátky odborníků z patnácti různých organizací přinesl minulý ministr OCW - školství, kultury a vědy Roland Plasterk nový systém v ochraně a obnově národního dědictví. K novinkám od roku 2010 patří například zjednodušení oprav. Malé se mohou provádět bez povolení, rychlejší procedury se zkrátily z 26 měsíců na 8-6, u některých dokonce jen na tři měsíce, čím se dosáhlo na 1 800 stavebních povolení za rok. Peníze se rozdělují po dohodě s provinciemi, obcemi a organizacemi, které restaurace provádějí. Všem jsou rozdány přesně vypsané partitury, aby se náhodou neozval falešný tón. V minulosti nebylo výjimkou, že majitel spolu s obchodními partnery historické památky roky plánoval, co udělá, vypočítal podrobné finanční náklady a teprve potom mu přišel do vizírů samotný monument a nedělo se nic, protože stavba/přestavba nebyla dovolena. ŽÁDAT LETOS LZE DO KONCE SRPNA Letošní rok, který spolu s rokem minulým, dostal do vínku 46 milionů eur a ministr částku rozdělil. V prvním oddělení je 30 milionů na restaurace a projekty ve velkém měřítku k přeměně původního určení například klášter De Klokenberg v Bredě dostal 1,4 milionu, aby majitel mohl stavbu z gruntu opravit a vytvořit zde centrum péče. Druhou část tvoří zbytek a je pro restaurace doporučených oprav monumentů, jako například kostely v provincii Zeeland. Tam dostane každý kostel na údržbu kolem 20 000 eur a doplní tak částky od církve. Celkově jde v zemi o udržení kondice 230 kostelů. Zájemci o dotace mají možnost si zažádat do 31. srpna (žádosti se přijímaly od 15. ledna) V loňském roce už první den zažádalo 400 zájemců, letos jich bylo 2 200! Na všechny se ale nedostane. Přijdou na řadu advokáti s nezávislým losováním, ve kterém se počet žadatelů sníží o 1 700. Maximální pomoc pro kostely je 455 tisíc, pro další monumenty, kam od letošního roku spadají i historické statky, je nejvyšší pomoc 60 000 eur. Majitelé historických domů či bytů dotace nedostanou, ale jsou pro ně vyhrazeny nezdaněné půjčky Pro snadnější přehled, vlastníci více než 500 monumentů se tento rok budou moci pustit do oprav šestiletého udržovacího plánu. OBCE NEJČASTĚJI DÁVAJÍ DO PAMÁTEK 25-50 TISÍC Podle slov samotného bývalého ministra OCW Ronalda Plasterka není přesný přehled, kolik vkládají do udržování a oprav obce! Z inventarizace Erfgoed Nederland ale vyplynulo, že 40 měst a obcí vynakládá více než 100 000 eur, dalších dvaačtyřicet mezi 50 000-100 000. Největší počet obcí podpoří památky částkami 25 000-50 000 eur. Obce jsou mj. i vlastníky monumentů jako jsou městská ohrazení, kostelní věže, radnice, místní studny, kam vkládají další desítky až stovky milionů. Na opravy se přispívá i z evropských fondů, zejména pro venkovská zlepšovaní (POP), kde se spolufinancováním plní některé projekty. Privátní investice tvoří nezanedbatelnou částku 2,2 milionu eur. Tento rok čeká jeden z fondů vykoupeni, nebudou totiž do něho vloženy žádné peníze, tzv. Revolving Fund je dostatečně plný a pro rok 2012 je z něho připraveno 16 milionů eur, vedle toho i 200 000 eur na výchovu nových restauratérů. A jak je v Nizozemsku už starým dobrým zvykem, počítají do budoucna opět s praktickými změnami, ve kterých se odrazí letité zkušenosti. V období 2013-2018 se zavedou přesná procenta dotací namísto dosavadních různých procent, která způsobují nadbytečnou složitost. Čeká se založení jednotné rámcové dotace (Uniform Subsidiekader), majitelé památek budou moci počítat i s vyplacením záloh, ubude tak administrativních cest včetně finančních poplatků k službě pro národní památky (de Rijksdienst voor het Cultureel Erfgoed). Žádat o dotace se může od poloviny ledna příštího roku a je připraveno rozdělení 51 milionu eur. Žhavou novinkou je dotace 2,4 milionu eur pro pravidelné práce na opravě větrných a vodních nebezpečí. Jde o to, že některé monumenty stojí dlouho prázdné, nevyužité, a tak aby je vítr neodvál a voda neodnesla do doby, než se o ně začne zajímat vhodný investor, dostanou základní pomoc. Odhaduje se, že se ročně vyspraví 60 projektů,z nichž každý spolkne 25 000 eur. Zuzana Goseling, Amsterdam
TÉMA MĚSÍCE / PUBLICISTIKA 3 Památky nejsou prioritou z eurofondů na ně jde sedm procent (pokračování ze strany 1) Například nedaleko přívozu v Dolním Žlebu a labské cyklostezky mohou turisté spatřit monumentální železný kříž s Kristem. Původní obyvatelé mu říkali Hillens Kreuz, přibližuje Dana Štefáčková z obecně prospěšné společnosti České Švýcarsko. Peníze jdou do památek především v rámci integrovaného operačního programu Vracíme památky do života. Umožňuje, aby památky poskytovaly nové služby v oblasti vzdělávání, kulturního rozvoje, rozšiřování duševních obzorů, lepšího chápání hodnot kulturního dědictví a v širší míře tak sloužily veřejnosti, uvádí v oficiální zprávě ministerstvo kultury. Proplouvají jím obrovské finance. Čtvrt miliardy jde do národního centra divadla a tance v moravských Valticích, cílem tam je vybudovat celostátní moderní kulturní infrastrukturu, která poskytne technologické zázemí a konzultační podporu při tvorbě a zpřístupnění produktů a služeb v oblasti soudobého divadla a tance. Téměř čtyři stovky evropských milionů spolkne Centrum stavitelského dědictví v Plasích, kde mimo jiné vznikne expozice a studijní depozitář s vývojovými řadami stavebních prvků, konstrukcí a materiálů nebo odborná tematická knihovna. Centrum stavitelského dědictví bylo prvním projektem, kterému byla dotace z programu schválena. Realizace projektu by měla být ukončena v roce 2014, již o rok dříve by ale měly být jednotlivé části areálu postupně zpřístupněny veřejnosti, slibuje Jan Cieslar z tiskového oddělení ministerstva kultury. Částku blížící se půl miliardě korun vytáhla z kapsy Evropská unie na podporu unikátního barokního komplexu v Kuksu. foto: Hospital Kuks Jednou z největších akcí je projekt Kuks Granátové jablko. Klade si za cíl oživit dnes nevyužívané a do značné míry zchátralé části hospitalu. Jedná se o špičkovou evropskou památku, doplňuje za ministerstvo kultury Josef Beránek. Kukský hospital je bývalý zaopatřovací ústav pro vojenské vysloužilce se špitálem a konventem milosrdných bratří u Nejsvětější Trojice, součást unikátního barokního komplexu někdejších lázní významného mecenáše Františka Antonína Šporka. Projektový záměr spočívá ve vybudování multifunkčního vzdělávacího centra. Částka, kterou Unie vytáhla z kapsy? Přes čtyři sta čtyřicet milionů korun. LEGENDÁRNÍ BUDIŠOV Ani evropské peníze nasměrované do památek se v českém prostředí neobešly bez skandálů a kauz. Mediálně nejznámější je kauza Budišov, kde policie obvinila náměstkyni ministra pro místní rozvoj Věru Jorouvou z toho, že od budišovského starosty Ladislava Péti dostala dvoumilionový úplatek za to, že prosadí přiznání evropské dotace na opravu tamního zámku. Jourová byla ve vazbě, ale stíhání skončilo, aby jí soud letos přiznal odškodné ve výši 3,6 milionu. Suma jí má nahradit ušlou mzdu a ztrátu zaměstnání. V současném plánovacím období Unie Češi zatím odčerpali dvě stě dvacet miliard korun, do roku 2013 přitom můžou dosáhnout až na sedm set padesát miliard. Do obnovy kulturních památek z toho zatím šlo přibližně sedm procent. Vedou dopravní stavby silnice, železniční koridory. To, že památky nejsou prioritou, potvrzují i potenciální žadatelé. Uvažujeme o tom, že bychom si koupili faru u Tábora. Kontaktovali jsme lidi, kteří něco podobného udělali, a zjišťovali, jak obtížné je získat finanční podporu na rekonstrukci. Slyšeli jsme hodně příběhů a všechny měly stejný konec získat peníze na památky je někdy práce na plný úvazek, popisuje svou zkušenost Drahomíra Švehlová z Českých Budějovic. Jan Štifter EVROPSKÉ HORIZONTY ZDEŇKA VELÍŠKA EU vs. ratingové agentury: boj o osud Evropy Nejenom eurozónu ale celou Evropskou unii maximálně zaměstnává a v poslední době už i hodně vyčerpává zápas evropských ekonomik zejména těch postižených horentní zadlužeností s finančními trhy. Už nestačí mobilizovat veškeré zdroje eurozóny, případně celé Unie a to nejen zdroje finanční ale i intelektuální pro vytvoření společných mechanismů schopných vytáhnout z dluhové pasti veřejné finance zemí ohrožených bankrotem. Ministři financí eurozóny i celé Unie, Evropská centrální banka a nakonec i politické orgány Unie Evropská komise, Ecofin i summity sedmadvacítky se krom toho musejí zároveň zabývat obranou proti spekulacím, které v rámci finančních trhů sázejí tu na pád, tu na záchranu té či oné evropské ekonomiky. Jakmile je momentální prekérní situace jedné vytěžena, nebo jakmile se na její obranu zmobilizují zdroje EU a MMF, obrací se pozornost finančních trhů k další evropské ekonomice. Kdo ale určuje, která bude ta další, a kolik jich nakonec bude celkem? Nejrenomovanější ratingové agentury. Ratingové agentury jsou soukromé instituce zabývající se hodnocením ekonomických subjektů jako například bank, ale i celých států, z hlediska jejich momentální finanční situace. Nejvlivnější ratingové agentury v současné době hýbají de facto otřásají Evropou. A ta se proti jejich náporu začala mobilizovat. Ne už jen urputnou snahou o nalezení dalších finančních zdrojů k záchraně zadlužených ekonomik, ale i veškerou vahou svých politických lídrů. Střet mezi bankovním světem a Evropskou unií se díky tomu posouvá do politické roviny. Výroky předáků EU znějí, jako kdyby právě vzplála bitva nerovnými zbraněmi mezi Unií a hlídači finančních trhů. Členka Evropské komise Vivian Redingová označila tři nejmocnější ratingové agentury - Moody's, Standard & Poor's a Fitch - za kartel, kterému je třeba se postavit, protože se pokouší zmanipulovat osud Evropské unie a eura. Ty tři tu moc skutečně mají a dokazují to. Německý ministr financí Schäuble vyzývá k rozbití oligopolu (rozuměj: monopolu, všemocnosti) ratingových agentur a zpochybňuje, stejně jako José Barroso a další, opodstatněnost jejich hodnocení jednotlivých evropských zemí. Ke sboru kritických hlasů se přidala i Christine Lagardová; už za MMF. Komisař pro vnitřní trh EU Michel Barnier vyčetl agenturám, že mají stejný metr na státy jako na soukromé banky. Barnier už konkrétně připravuje právní obranu proti moci ratingových agentur nad evropskými ekonomikami. Než se o ní ale sedmadvacítka dohodne, může být pozdě. Momentálně ratingové agentury hrozí, že přiměje-li EU soukromé banky k účasti na záchraně Řecka (konkrétně k souhlasu s odkladem splatnosti řeckych dluhopisů, řečeno velmi zjednodušeně), budou to ratingové agentury považovat za faktickou insolventnost, jinými slovy za bankrot Řecka. Angažovanost evropských lídrů za záchranu řecké ekonomiky je přirozená, jde o euro, o soudržnost Evroské unie. Jestliže ale za touto poslední hrozbou ratingových agentur Řecku je rovněž cítit angažovanost, nebo aspoň silná zainteresovanost na opaku, pak není divu, že se leckterý z evropských politiků zeptá v čí prospěch, a že zapochybuje o objektivitě a nestrannosti ostatních ortelů ratingových agentur nad evropskými ekonomikami. Jde o hodně. V konečném důsledku o osud Evropy. ZAOSTŘENO NA TÉMA MĚSÍCE Evropská unie podporuje obnovu českých památek z prostředků Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF) buď prostřednictvím regionálních operačních programů, nebo například prostřednictvím tematického programu Integrovaný operační program (IOP), který řídí ministerstvo pro místní rozvoj. Podpora Evropské unie se zaměřuje především na kulturně historické dědictví regionu v souvislosti s rozvojem cestovního ruchu. Opravené historické památky se stávají vyhledávaným turistickým cílem a přispívají tak k rozvoji daného území. V rámci ROP Jihozápad je cestovnímu ruchu věnována celá prioritní osa 3 a přímo památkám pak především oblast podpory 3.2 Revitalizace památek a využití kulturního dědictví v rozvoji cestovního ruchu. Na revitalizaci památek byly v rámci ROP Jihozápad vyčleněny více než 32 miliony eur. Žadatelé mohou v rámci této oblasti podpory předkládat projekty stavebních rekonstrukcí kulturních, historických a technických památek, restaurování movitých památek, pořízení vybavení, informačních systémů či úpravy infrastruktury a prostranství v památkově chráněných územích i objektech. Dosud bylo v rámci OP 2.3 ROP Jihozápad přijato 149 žádostí o podporu v celkové hodnotě 2,7 miliardy korun, podpořeny z nich byly 53 projekty celkovou částkou ve výši 763 milionů korun. Mezi kulturní památky, které byly díky podpoře z ROP Jihozápad opraveny, patří mimo jiné klatovské katakomby, terasové zahrady zámku Zbiroh, františkánský klášter v Plzni, kostel Proměnění Páně v Žihobcích, lazebnický most, synagoga a ateliér E.Schieleho v Českém Krumlově, kostel sv. Jana Křtitele a klášter minoritů v Jindřichově Hradci a řada dalších. Na mnoha místech v Jihočeském i Plzeňském kraji tak již můžeme vidět, že evropské peníze přispívají a přispěly k záchraně a obnově celé řady kulturně-historických památek v obou krajích. Ivo Grüner, předseda Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad Regionální operační program Jihovýchod je rozmanitý a podporujeme z něj projekty v dopravě, cestovním ruchu i v široké škále oblastí rozvoje měst a venkova, tzn. školy, zdravotnická zařízení, sportoviště, veřejná prostranství a mnoho dalších. V regionu Jihovýchod evropské dotace opravdu pomáhají obnovovat nemovité kulturní památky, které nám stále připomínají naši historii, a můžeme se těšit jejich krásou. Dobrý stav a přitažlivou prezentaci památek vnímáme jako jeden ze základních předpokladů rozvoje cestovního ruchu regionu. Za dobu existence regionálního operačního programu, tedy za posledních pět let, jsme podpořili 37 projektů na obnovu památek za téměř jednu miliardu korun. Mnoho z úspěšných projektů se nachází na jižní Moravě i u nás na Vysočině. Rekonstrukce zámku v Třebíči, která byla v dubnu letošního roku odstartována, zajistí na jedné straně stavební obnovu zámecké budovy a naváže na komplexní revitalizaci zámeckého prostoru, na straně druhé zpřístupní zcela nové, atraktivní expozice. Pokud zavítáte do unikátní židovské čtvrti do Zadní synagogy, navštívíte také dům židovského obchodníka Seligmanna Bauera v ulici Blahoslavova 77 je výjimečný nedávno objeveným propojením se Zadní synagogou schodištěm, o kterém se po několik staletí nevědělo. Díky dotaci z ROP Jihovýchod vzniklo z kulturní památky v havarijním stavu muzeum se stálou židovskou expozicí. Uprostřed židovské čtvrti v Třebíči dnes najdete zrekonstruovaný rodinný Hotel Joseph 1699. Nejstarší budovy již neměly střechy, statika budov se stále zhoršovala. Díky projektu z ROP Jihovýchod a hlavně obrovskému úsilí majitele se podařilo výjimečnou památku zachránit a přebudovat na tento ceněný hotel. Po padesáti letech si Brňané dopřávají výbornou kávu ve zrekonstruované funkcionalistické kavárně ERA. Tento skvost stojí zato navštívit, mnozí jej přirovnávají ke slavné vile Tugendhat. Funkcionalistické klenoty Brna pomůže rozšířit díky právě schválené dotaci z ROP Jihovýchod i secesní vila rodiny Löw- Beerů v ulici Drobného. Evropská dotace prodloužila návštěvní sezónu také na romantické zřícenině gotického hradu Cornštejn nedaleko Znojma a logicky doplňuje turistickou nabídku Znojma a Podyjí, kde z ROP Jihovýchod bylo podpořeno 16 projektů. A to jsou pouze některé příklady úspěšných projektů. Peníze z EU fondů řeší často havarijní stav památek, kdy hrozí jejich zánik. Pozitivně motivují organizace, které se o památky starají, a města ke spolupráci a poskytují prostor pro vznik nových návštěvních cílů. Jiří Běhounek, předseda Regionální rady regionu soudržnosti Jihovýchod a hejtman kraje Vysočina Evropské fondy představují v současné době zřejmě jednu z mála šancí, jak zajistit záchranu tak významného památkového objektu, jakým Kuks bezesporu je. Správce objektu Národní památkový ústav (NPÚ) zvolil podal a také získal pro projekt Kuks-Granátové jablko prostředky z Integrovaného operačního programu EU (IOP), který je v případě památek (národních kulturních památek a památek UNESCO) zaměřen na jejich návrat do života. Za symbol a název projektu bylo vybráno granátové jablko, znak bývalých správců hospitalu, milosrdných bratří, který je zároveň symbolem zmrtvýchvstání a znovuzrození. V souladu s původním určením kukského hospitalu budou vzniklé aktivity zaměřeny především na zdravotní, historickou a uměleckou edukaci v královéhradeckém regionu. Částka, kterou hospital Kuks z fondů EU získal, představuje nejvyšší dotaci na obnovu kulturní památky v historii naší země. Vzhledem ke své výši (cca 453 mil. Kč) a rozsahu záchranných akcí zahrnujících celkovou obnovu objektu (mj. i historický kamenný most v obci Kuks), vyžadují práce na přípravě projektů velké úsilí, především co se týče mnohých administrativních úkonů (získání různých povolení apod.), byť i zde se jako ostatně v každé branži potýkáme s některými problémy, způsobenými nikoli na naší straně, nýbrž na straně dodavatelů. Vše se však daří zvládat v termínu. Dalším krokem, který nás od letošního podzimu čeká, jsou samotné stavební práce na objektu, které musí být hotovy k 31. 12. 2014. Poslední fází je pak 5letá udržitelnost projektu, kdy si bude muset budoucí edukační středisko vydělat plně na svůj provoz. Tato etapa by se mohla zdát jako nejtvrdší (z programu IOP nelze např. na rozdíl od tzv. norských fondů provést pouhou opravu památky), nicméně NPÚ má již s celkem 10 partnery, kteří se na přípravě projektu podílejí, připraveno více než 40 atraktivních vzdělávacích programů, jež si naleznou svého adresáta nejen v našem regionu a dokáží, že evropské prostředky v kukském hospitalu nebyly proinvestovány nadarmo. Libor Švec, kastelán, Hospitál Kuks