Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav geoinformačních technologií

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav geoinformačních technologií POROVNÁNÍ SOUČASNÉHO STAVU NAŠEHO A SLOVENSKÉHO KATASTRU Bakalářská práce Brno 2006 Vedoucí bakalářské práce: Ing. Jelena Vitásková Ph.D. Vypracovala: Zuzana Pečivová

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Posouzení současného stavu našeho a slovenského katastru,vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům. V Brně,dne.. Podpis:

Poděkování za pomoc s bakalářskou prací Ing. Jeleně Vitáskové Ph.D., Ing. Tomáši Pavelkovi a Ing. Magdě Matasové z katastrálního úřadu ve Valašském Meziříčí a Ing. Evě Ďurkové z katastrálního úřadu v Bratislavě.

ANNOTATION This bachelor thesis, topic: Confrontation of our and Slovak present state of Land register is interested in choosed problems of this Land register in Czech Republic and Slovakia. This work is intented on digitizing cadastral maps as one of the most important activity and after only compendious. On the differences in legal regulations in these states. The bachelor thesis is divided into nine chapters. The first chapter includes compendious historical summery. The second and third chapter describe legislative development after dividing CSSR in Czech Republic and Slovakia. The fourth chapter includes compendions contents land registry in the Czech Republic. The fifth chapter includes conspectus mapping. The sixth chapter gives functions of land register and digitizing maps in both states. In the seventh and eight chapters is describing applying of digitizing cadastral maps in Czech Republic and Slovakia. The ninth chapter is compendions confront legal regulations land registry in the Slovakia and Czech Republic. In the conclusion is summary of every finding used in land registry and adumbration of Land registry.

OBSAH ANNOTATION OBSAH SEZNAM TABULEK A OBRÁZKŮ V TEXTU...8 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK.9 1. ÚVOD... 10 2. HISTORICKÝ VÝVOJ EVIDENCE NEMOVITOSTÍ V ČESKÉ A SLOVENSKÉ REPUBLICE... 11 2.1. Období do roku 1927...11 2.1.1. Berní ruly...11 2.1.2. Tereziánské katastry...11 2.1.3. Josefský katastr...12 2.1.4. Tereziánsko Josefský katastr...12 2.1.5. Stabilní katastr...13 2.2. Veřejné knihy...14 2.3. Období let 1927 1950...14 1.3.1. Pozemkový katastr...14 2.4. Období let 1950 1992...15 2.4.1. Jednotná evidence půdy...15 2.4.2. Evidence nemovitostí...15 2.5. Vznik katastru nemovitostí...16 3. VÝVOJ PO ROZDĚLENÍ ČSFR A SOUČASNÝ PRÁVNÍ STAV V ČESKÉ A SLOVENSKÉ REPUBLICE... 18 3.1. Slovenská republika...18 3.2. Česká republika...19 4. KATASTR NEMOVITOSTÍ ČESKÉ REPUBLIKY... 20 4.1. Evidence katastru nemovitostí...20 4.1.1. Informační systém katastru nemovitostí...20 4.1.2. Půdní fond podle údajů katastru nemovitostí...21 5. STRUČNÝ VÝVOJ MAPOVÁNÍ... 22 6. FUNKCE KATASTRU A VZNIK DIGITALIZACE MAP V ČESKÉ A SLOVENSKÉ REPUBLICE... 25 6.1. Funkce katastru v České a Slovenské republice...25 6.2. Vznik digitalizace map v KN obou zemích jako vybraný problém...25 6.2.1. V České republice...26 6.2.2. Na Slovensku...27 7. DIGITALIZACE KATASTRÁLNÍCH MAP V ČESKÉ REPUBLICE... 28 7.1. Varianty digitalizace v České republice...29 7.1.1. Srovnání přesnosti digitální katastrální mapy a katastrální mapy digitalizované...29 7.2. Současný stav map v České republice...31 8. DIGITALIZACE KATASTRÁLNÍCH MAP NA SLOVENSKU... 32 8.1. Varianty digitalizace...32 8.1.1. Prováděné digitalizace...32 8.2. Priority postupu digitalizace a použití jednotlivých forem...34 8.2.1. Ostatní účelové digitalizace...35 8.3. Programy pro tvorbu digitálních map v obou zemích...36

8.3.1. MicroStation...36 8.3.2. ArchLINE...37 8.3.3. VKM program pro práci s digitální mapou...38 8.4. Shrnutí digitalizace v obou zemích...38 9. SROVNÁNÍ PRÁVNÍ ÚPRAVY KATASTRU NEMOVITOSTÍ V ČESKÉ A SLOVENSKÉ REPŮBLICE... 39 9.1. Vklad práva do katastru a další právní úkony s ním související...39 9.1.1. Lhůty...40 9.2. Poskytování údajů z katastru v obou zemích...41 9.3. Internetový přístup v obou zemích...41 9.3.1. V České republice...41 9.3.2. V Slovenské republice...42 10. ZÁVĚR... 44 11. POUŽITÁ LITERATURA... 45 12. PŘÍLOHY... 46

SEZNAM TABULEK A OBRÁZKŮ V TEXTU Tab. 1. kód charakteristiky kvality podrobných bodů Tab. 2. současný stav katastrálních map v ČR k roku 2005 Tab. 3. zpracované vektorové katastrální mapy v SR k 31.3.2006 Tab. 4. procentuální stav účelových katastrálních map na Slovensku Obr. 1. ukázka I. vojenského mapování Obr. 2. ukázka II. vojenského mapování Obr. 3. ukázka III. vojenského mapování Obr. 4. ukázka MicroStation Obr. 5. ukázka ArchLINE

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK KN katastr nemovitostí S-JTSK systém jednotné trigonometrické sítě katastrální JEP Jednotná evidence půdy EN Evidence nemovitostí ISKN informační systém katastru nemovitostí ÚGKK SR Úřad geodézie, kartografie a katastru SR ČUZK ČR Český úřad zeměměřický a katastrální České republiky Bpv Balt po vyrovnání BPEJ Bonitováné půdně ekologické jednotky DKM Digitální katastrální mapa KM-D - Katastrální mapa digitální SGI soubor geodetických informací SPI soubor popisných informací VKMč,r,n,.. Vektorová katastrální mapa VKM jako program pro práci s digitální mapou ZMVM Základní mapa ČSSR ROEP Registr obnovené evidence nemovitostí VM vektorová mapa VMUO Vektorová mapa určeného operátu IMK Integrovaná katastrální mapa SPF Slovenský pozemkový fond OKO (SF, NM) obnovený katastrální operát (státního fondu, nečíselných map) SZb mapy vytvořené v bezprojekční zobrazovací soustavě SZs mapy vyhotovené ve stereografické zobrazovací soustavě SZf mapy vyhotovené ve válcovém zobrazení PKs Původní mapa pozemkového katastru vyhotovené ve stereografickém zobrazení THM 42 Technicko hospodářské mapy vyhotovené v souřadnicové systému S-42 A mapy vyhotovené v souřadnicovém systému S-JTSK THM Technicko hospodářské mapy vyhotovené v souřadnicové systému S-JTSK THML Technicko hospodářské mapy lesotechnické ZMVMv základní mapa SR

10 1. ÚVOD Téma katastru nemovitostí je velmi rozsáhlé, proto jsem se v této práci zaměřila při jejím zpracování, pominu-li úvodní kapitoly týkající se historie a důvodu vzniku evidence nemovitostí, na digitalizaci katastrální mapy a stručně oblast zápisu práv k nemovitostem do katastru v České a Slovenské republice. V částech o digitalizaci katastrální mapy v obou zemích jsem se zaměřila na jejich vznik (se stručným vývojem mapování), použití v praxi, druhy podle vzniku, používané programy a postupy pro jejich tvorbu v obou zemích. Součástí práce je i srovnání platné právní úpravy na úseku katastru nemovitostí v ČR a SR. Jsou zde nastíněny je pro příklad odlišnosti v současném právním stavu zaměřené převážně na vklad práva do katastru. Do části právní úpravy jsem zahrnula i přístup k údajům katastrů prostřednictvím moderních informačních technologií a jejich rozvoj v obou zemích. Cílem mé práce je posouzení současného stavu katastru u nás a na Slovensku v rámci digitalizace katastrálních map a porovnání části právní úpravy.

11 2. HISTORICKÝ VÝVOJ EVIDENCE NEMOVITOSTÍ V ČESKÉ A SLOVENSKÉ REPUBLICE V příloze 1., této práce najdeme stručný tabulkový přehled - Tab. 1. Vývoj technických evidenčních nástrojů a Tab. 2. Vývoj evidování věcných práv k nemovitostem. 2.1. Období do roku 1927 První historicky doložené informace o vybírání daní z nemovitého majetku pocházejí z doby Přemyslovců. Uvádí se, že daň z lánů zavedl kníže Oldřich roku 1022. Výměra pozemků se odhadovala, takže její přepočet na lány či jejich zlomky byl možná početně v pořádku, ale výsledek byl závislý na původním odhadu. Jeden lán jako měrová jednotka představoval asi 18 ha. Přes svou primitivnost a nepřesnost znamenaly tyto soupisy půdy jeden významný krok, daly základ vzniku a dalšímu vývoji veřejnoprávního evidenčního nástroje. Zahájily vývoj systematického a systémového zpracování a evidování jevů na zemském povrchu. 2.1.1. Berní ruly V roce 1654 vzniká 1. berní rula (někdy též rola catastrum dollare), nebo-li 1. rustikální katastr. Evidence podchycovala pouze rustikální půdu. První berní rula vnesla do berního režimu právní charakter. V roce 1684 vznikla 2. berní rula neboli 2. rustikální katastr. V podstatě se jednalo o úpravu a zpřesnění 1. berní ruly, což bylo ostatně prezentováno i v preambuli zřizovacího dekretu. Druhá berní rula nepřinesla do evidování zdanitelné půdy žádný významný prvek. 2.1.2. Tereziánské katastry Příčinou zániku 2. berní ruly byly názory Marie Terezie. Urychlila práce na dokončení nového katastru. Přišla s velmi moderními představami na ucelený katastr jako univerzální daňový instrument, nerozlišující dominikální a rustikální pozemky. Práce na katastru začaly za panování jejího předchůdce Karla IV. v roce 1715. V roce 1748 byla zavedena 3. berní rula, neboli též 1.tereziánský katastr rustikální, jehož vyhlášením došlo k mimořádně závažné změně v postavení a především v přístupnosti. Byl poprvé nastolen princip veřejnosti katastrálního operátu.

12 Opět pouze na základě jenerální revizitace a nikoli exaktních přístupů vznikla v roce 1757 4. berní rula, neboli 2. tereziánský katastr rustikální, který sama Marie Terezie pokládala za provizorium. Podařilo se ji realizovat některé zcela, některé částečně a některé vůbec kvůli odporu dvora a šlechty. 2.1.3. Josefský katastr Josef II. proslul dlouhou řadou císařských patentů, tedy norem odpovídajících dnešním právním předpisům. Nepochybně nejvýznamnější patent z 20. dubna 1785. Uložil Dvorské kanceláři, aby mu podala návrh na opravu katastru na základě vyměření půdy a změny v jejím právním postavení. Šlo o mimořádně závažný akt, který poznamenal české a rakouské dějiny. Katastrální mapování začalo stanovením, omezníkováním a zaměřením obecních hranic, které až na povolené změny, platí v podobě katastrálních hranic dodnes. Složité, rozsáhlé a nepravidelné pozemky, zvláště lesní komplexy a pozemky v horském či bažinatém terénu, byly zaměřeny zemskými geometry stolovou metodou, pozemky menšího rozsahu a pravidelnějšího tvaru měřili sedláci řetězcem nebo kalibrovaným provazem. Práce byly dobře organizovány a byly dokončeny v překvapivě krátkém čase 4 let v roce 1789. Josefský katastr vyhotovený na základě měření zjistil v Čechách a na Moravě o 60% berní půdy více, než bylo v tereziánském katastru. 2.1.4. Tereziánsko Josefský katastr Po smrti císaře Josefa II. zahájili stavové boj proti josefskému katastru. Josefův nástupce Leopold II. zrušil josefský katastr a patentem z 9. května 1790 zavedl opět tereziánský katastr, avšak s výměrami katastru josefského. Zavedl opět diferenciovanou berní politiku, znamenající odlišné podmínky pro poddanskou půdu a pro dominikální půdu. Tímto zásahem vznikl jakýsi kříženec obou předchozích katastrů, který akceptoval chyby a nevyužil výhody obou předchůdců: tereziánsko-josefský katastr. Platil až do roku 1846.

13 2.1.5. Stabilní katastr Původ pojmu katastr je odvozován z latinského slova caput označujícího hlavu a tastr, což znamená soubory, kolekce, znakové sestavy. Spojením vzniká název capitastrum, neboli soupis podle hlav. 1817 - doba stolová (Bumba, J., Zeměměřické právo). Pozemková daň byla vyměřena podle pozemku k rustikálu nebo dominikálu. Podklady pro získání solidní daňové báze měly vzniknout na základě nového katastrálního mapování.plochy a čistého výnosu. Působil nejdelší dobu. Současný katastr nemovitostí je v popisné části nepřímým pokračovatelem, a v mapové části v rozsahu 70 % ploch území, dokonce přímým pokračovatelem stabilního katastru. Dne 23. prosince 1817 byl vydán císařský patent císaře Františka I. o pozemkové dani. Podle tohoto patentu měly být podrobeny dani pozemkové všechny plodné plochy bez ohledu na příslušnost. Po teoretické legislativní přípravě bylo přikročeno k zahájení měřických prací. První fází bylo vybudování sítě katastrální triangulace. V zimním období se mapa doplnila dorýsováním hranic, byly vypočteny výměry parcel a mapa se popsala a vykolorovala. Celá uvedená náročná etapa prací trvala zhruba 12 let a skončila v Čechách v roce 1843, na Moravě a ve Slezsku již v roce 1836. V těchto zemích bylo za tu dobu zaměřeno téměř 13 tis. katastrálních obcí o výměře 80 tis. km 2 se zhruba 15 milióny parcel zobrazených na 50 tisících mapových listech. Druhá etapa spočívala ve vceňování pozemků. Kromě mapového operátu pak vznikl i písemný operát. V revolučním roce 1848 došlo mimo jiných zásadních změn i dokončení liberalizace postavení rolníků. Od tohoto roku přestalo platit omezení v jejich pohybu. Uvedené okolnosti znamenaly těžkou zátěž pro vedení katastru. Příslušné orgány na tuto situaci nedokázaly adekvátně reagovat a tak katastr zastarával. Nápravu měl přinést zákon ze dne 24. května 1869 č. 88/1869 Ř. z., o revizi katastru daně pozemkové, který nařídil reambulanci katastru a jeho pravidelné revize. Proto se stabilnímu katastru říká od té doby též reambulovaný nebo revidovaný katastr. Problémy s aktualizací katastru neustaly, reambulační etapa znamenala pouze kvalitativní poškození katastru v jeho technické stránce. Po těchto trpkých zkušenostech byl učiněn další pokus o nápravu. Bylo jím vydání zákona ze dne 23. května 1883 č. 83/1883 Ř. z., o evidenci katastru daně pozemkové. Tento mimořádně závažný právní akt ovlivnil katastrální problematiku na další desetiletí. Zásady stabilního katastru, třebaže formulované v modernější podobě, patří mezi současná základní pravidla vedení katastru nemovitostí. V téhle době probíhalo mapování v měřítku 1:2880 (příloha 2.).

14 2.2. Veřejné knihy Pozemkové knihy úzce souvisí s pozemkovým katastrem. Ty společně se zemskými deskami, železničními a horními knihami označují souhrnným názvem veřejné knihy. Zapisovaly se do nich právní poměry k nemovitostem jako koupě, prodej, odkaz, darování, atd. a s tím i související věcné břemena a dluhy. Byly uloženy u příslušných knihovních soudů a veřejně přístupné. Vývoj veřejných knih má dlouhodobý charakter. První historicky doložené jsou zemské desky, vzniklé v druhé polovině 13. století za vlády Přemysla Otakara II. 1541 zemské desky shořely a až v roce 1794 obnoveny a uloženy v ústředním archívu. 1871 byla založena Pozemková kniha. Vznikla na základě reambulovaného katastru. Zapisovaly se všechny nemovitosti a práva k nim s výjimkou veřejného statku. Pozemkové knihy byly uschovávány u soudů 1. instance. Zápisy musely být srozumitelné. Neplatné zápisy nebyly škrtány, ale červeně podtrhovány. Zápisy, které byly provedené do 1.1.1950 byly právoplatné. Pozdější zápisy pouze fakultativní, vlastnické právo se získávalo registrací smlouvy na státním notářství. Jiné knihy měly jako hlavní předmět evidenci majetku příslušného zařízení pro jejich provoz. Nejsou dokladem vlastnictví. Vedení pozemkových knih spadalo pod ministerstvo spravedlnosti. Železniční kniha Vodní kniha Horní kniha 2.3. Období let 1927 1950 1.3.1. Pozemkový katastr Po vzniku Československé republiky (ČSR) se v souvislosti se změnami v právních a technických normách začalo poslání stabilního katastru měnit. Státní území ČR vzniklo spojením historických zemí, kde platily bývalé rakouské zákony, Slovenska a Podkarpatské Rusi (Zakarpatské Ukrajiny), kde platily bývalé uherské zákony, a konečně i částí Horního Slezska (někdy též Hlučínska), kde platily bývalé pruské zákony. Uvedené okolnosti vyžadovaly vydání unifikačního předpisu. Tím předpisem se stal zákon č. 177/1927 Sb. z., o pozemkovém katastru a jeho vedení (katastrální zákon), který nabyl účinnosti dne 1.ledna 1928. Zákon převzal všechna užitečná ustanovení dříve zmíněného

15 evidenčního zákona č. 83/1883 Ř. z., především ustanovení o potřebě souladu katastrálních údajů se skutečným a právním stavem, ohlašovací povinnost a periodicitu revize katastru v pravidelných intervalech. Do katastru byly zavedeny přesné geodetické základy a moderní kuželové zobrazení se souřadnicovým systémem - Jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JTSK), které nejlépe zobrazovalo území tehdejší ČSR. Rozsáhlé katastrální měření četných měst nahradilo zastaralé a nevyhovující zobrazení pozemků a budov moderním, přesným a přehledným zobrazením zpravidla v měřítku 1:1000. Pozemkový katastr se stal nepostradatelnou součástí všech právních jednání o nemovitostech a podkladem většiny hospodářských a technických jednání týkajících se nemovitostí. Představoval důležitý nástroj v upevňování právních jistot jednotlivců i celé společnosti. Specifické postavení si pozemkový katastr vytvořil v období okupace. 2.4. Období let 1950 1992 2.4.1. Jednotná evidence půdy Počátkem 50 let v souvislosti s vydáním občanského zákona č. 141/1950 Sb., poklesl význam dosavadních evidenčních nástrojů zrušením povinnosti zápisů do veřejných knih a zastavením zápisů do pozemkového katastru. K náznaku zlepšení situace došlo vytvořením jednotné evidence půdy (JEP) podle usnesení vlády ze dne 25. ledna 1956. Tato evidence měla prostou filozofii: na rozdíl od pozemkového katastru a veřejných knih evidovala JEP pouze faktické užívací vztahy k pozemkům. JEP vytvořila jednotný operát postavený na technických podkladech pozemkového katastru. V závěrečné etapě zavádění JEP byly údaje zpracovány mechanickým způsobem pomocí děrných štítků ve strojně početních stanicích. Mapy JEP: Kopie map pozemkového katastru doplněné o nové změny, modrokopie na piják. Čáry o šířce až 1 mm, měřeno i krokováním. Nedostatky - rozdílná srážka, hranice nesedí. Dodnes příčina mnoha nesouladů. Závady v JEP - stykové vady, posunutí polohy. 2.4.2. Evidence nemovitostí V roce1962 se navrátilo opětovné evidování vlastnických a jiných majetkových práv k nemovitostem předznamenaného zavedením zasílání příslušných usnesení okresních soudů na střediska geodézie, došlo zřízením evidence nemovitostí podle zákona č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí, a podle jeho prováděcí vyhlášky. Písemný operát

16 byl rozšířen o listy vlastnictví. Při nakládání s nemovitostmi, u nichž právní vztahy nebyly v EN dosud vyznačeny, byli účastníci nuceni vycházet z údajů pozemkových knih i nezaknihovaných listin, jejichž identifikační prvky nesouhlasily ve většině případů s vyznačením v EN. Oproti předchozí JEP znamenala EN výrazný pokrok. Mezi její hlavní principy patřily: - zásada legality (k zápisům právních vztahů docházelo na podkladě právního aktu či právní listiny) - zásada speciality (zápisy byly prováděny přehledně předepsaným způsobem do operátů či jejich částí k tomu vyhrazených) - zásada jednotnosti na celém území státu - zásada univerzálnosti (sledování užívajících i vlastnických vztahů na shodném mapovém i písemném mediu) - zásada veřejnosti (byť i s omezením na oprávněný zájem ) - zásada závaznosti údajů taxativně v zákoně uvedených - zásada oficiality (zápisy byly prováděny z úřední povinnosti a nikoli na podkladě vůle účastníků) - zásada bezplatnosti zápisů I přes vyšší úroveň EN oproti JEP, nemohla nahradit úlohu veřejných knih a pozemkového katastru. Zákon o EN totiž neobnovil intabulační princip zápisů a nedal orgánům geodézie a kartografie takové pravomoci, jaké měly dříve pozemkový katastr a pozemková kniha. 2.5. Vznik katastru nemovitostí Katastr nemovitostí představuje rovněž technickou stránku evidencí, ale na rozdíl od předchozích katastrů obsahuje ještě něco navíc: přebírá část funkcí od bývalých veřejných knih. Soubor popisných informací katastru nemovitostí je přímým pokračovatelem písemného operátu bývalé evidence nemovitostí a byl postupně převeden do digitalizovaného vyjádření. Obsahem souboru geodetických informací je na 70 % rozlohy území grafický podklad představující upravenou mapu vzniklou jako výsledek katastrálního mapování pro stabilní katastr, na zbývajících 30 % území pak modernější mapa z mapování pro pozemkový katastr a evidenci nemovitostí.

17 Mapový fond katastru nemovitostí tedy představují dvě hlavní formy: - analogová forma (převládající část mapového fondu) - číselná forma (podstatně menší část mapového fondu) Celý tento soubor je postupně převáděn do digitální či digitalizované formy, a to jednak novým mapováním a jednak převodem stávajících map. Po dokončení všech modernizačních zásahů vznikl Informační systém katastru nemovitostí (ISKN), jako součást Státního informačního systému.

18 3. VÝVOJ PO ROZDĚLENÍ ČSFR A SOUČASNÝ PRÁVNÍ STAV V ČESKÉ A SLOVENSKÉ REPUBLICE K zásadní změně došlo po roce 1989 na podkladě změny společensko-politických podmínek. Intenzivní legislativní činnost orgánů zeměměřictví a katastru a orgánů spravedlnosti byla v roce 1992 korunována přijetím zákona č. 265/1992 sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, a zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky s účinností od 1. ledna 1993 byly doplněny prováděcí vyhláškou Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 126/1993 Sb., a později novou vyhláškou č. 190/1996 Sb., a zákon Slovenské národní rady č. 266/1992., o katastru nemovitostí Slovenské republiky. Přijaté zákony vycházely ze stejného návrhu, který byl dopracován v každé zemi zvlášť, a tak vznikly první rozdíly. 3.1. Slovenská republika Na Slovensku funkci katastru nemovitostí zastává Úřad geodézie, kartografie a katastru SR (ÚGKK SR), který je ústředním orgánem státní správy katastru. Zde se vývoj Katastru nemovitostí vydal cestou opuštění federální legislativy i stávajícího katastrálního zákona a v roce 1995 byl přijat zcela nový zákon č. 162/1995 Z.z., o katastru nemovitostí, zápise vlastnických a jiných práv k nemovitostem, dále jen katastrální zákon. Tento zákon shrnul do jediného předpisu právní úpravu katastru, zápisy práv do katastru a konečně i stanovení působnosti orgánů státní správy na úseku katastru. K provedení katastrálního zákona byla vydána vyhláška Úřadu geodézie, kartografie a katastru Slovenské republiky č. 79/1996 Z.z., dále jen vyhláška. Katastrální zákon i vyhláška byly novelizovány. Katastrální zákon byl novelizován zatím třikrát a to zákonem č. 222/1996 Z.z., o organizaci místní státní správy, dále významné změny přinesl zákon č. 255/2001 Z.z., a drobné změny přinesl zákon č. 419/2002 Z.z. Vyhláška byla novelizována novou vyhláškou č. 72/1997 Z.z., V souvislosti s přenesením výkonu státní správy na úseku katastru na organizační útvary okresních a krajských úřadů byla ještě vydána vyhláška Úřadu geodézie, kartografie a katastru SR č. 331/1996 Z.z., kterou se stanovuje Jednací řád okresních a krajských úřadů na úseku katastru nemovitostí (Horňanský, I.).

19 3.2. Česká republika V ČR je ústředním orgánem státní správy katastru Český úřad zeměměřický a katastrální (ČUZK), který zabezpečuje jednotný výkon statní správy katastru. Samotný výkon státní správy provádějí katastrální úřady. Od přijetí uvedených zákonů v roce 1992 došlo ve vývoji katastru nemovitostí k řadě významných změn. Zákony byly také několikrát novelizovány. Zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv jde o změny zákonem č. 21/1993 Sb., č. 90/1996 Sb., č. 27/2000 Sb., č. 30/2000 Sb., č. 120/2001 Sb., a č 59/2005 Sb. U katastrálního zákona ČR jde o zákon č. 89/1996 Sb., č. 103/2000 Sb., č. 120/2000 Sb., č. 220/2000 Sb., a č. 53/2004 Sb. Pro zákon o zápisech i katastrální zákon byly vydána prováděcí vyhláška č. 126/1993 Sb., byla však v roce 1996 nahrazena zcela novou vyhláškou Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 190/1996 Sb., novelizovanou vyhláškami č. 179/1998 Sb., č. 113/2000 Sb., a č. 163/2001 Sb. Přehled legislativy doplňuje zákon č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech zavádějící strukturu státní správy na úseku katastru a vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 162/2001 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí.

20 4. KATASTR NEMOVITOSTÍ ČESKÉ REPUBLIKY 4.1. Evidence katastru nemovitostí Katastr nemovitostí České republiky se zabývá podrobným evidování nemovitostí. Zahrnuje soupis, popis a geometrické a polohové určení vybraných nemovitostí na území státu a jeho součástí je evidence vlastnických a jiných věcných práv a dalších, zákonem stanovených práv k těmto nemovitostem. Eviduje pozemky v podobě parcel, budovy, byty a nebytové prostory, rozestavěné budovy nebo byty a nebytové prostory a stavby stanovené zvláštním předpisem. Je jedním ze základních informačních systémů státní (veřejné) správy v České republice. V katastru nemovitostí se evidují údaje, které zabezpečují jeho vysokou využitelnost. Měl by být postupně propojován jednotlivými odvětvovými informačními systémy např. evidencí obyvatel, s automatizovaným daňovým informačním systémem, atd. Údaje o druzích pozemků podávají přehled o rozložení půdního fondu v ČR, každoročně se bilancuje i rozčlenění orné půdy a zemědělské půdy podle výrobních oblastí. Změna kterou dnešní katastrální zákon přinesl oproti bývalé evidenci nemovitostí spočívá v tom, že výměra parcely už není závazným údajem pro právní úkony týkající se nemovitostí vedených v katastru nemovitostí. Výměra parcely je evidována dle metody a její přesnosti, kterou byla zjištěna. Jejím zpřesněním nemohou být dotčeny právní vztahy k nemovitostem. 4.1.1. Informační systém katastru nemovitostí Údaje souboru popisných informací (SPI) katastru nemovitostí jsou vedeny na všech katastrálních pracovištích katastrálních úřadů Lokální báze dat souboru popisných informací byla vytvořena v letech 1993 1994 a je zároveň základním datovým souborem pro vedení údajů. Je aktualizován interaktivně, v reálném čase, na podkladě listin, které jsou předkládány katastrálnímu úřadu. V lokální bázi dat je uložena i katastrální mapa v digitální formě. Pro celou Českou republiku jsou soubory popisných informací uloženy u Českého úřadu zeměměřického a katastrálního v Praze, v centrální bázi dat. Centrální báze dat se aktualizuje v přímé návaznosti na lokální bázi v intervalu asi 2 hodin a plní také funkci zálohovou.

21 4.1.2. Půdní fond podle údajů katastru nemovitostí Již desítky let jsou v katastru nemovitostí evidovány a každoročně bilancovány údaje o jednotlivých druzích pozemků, které nám ukazují dlouholetý vývoj půdního fondu ČR. V posledních letech dochází k postupné změně v zemědělské půdě, ve které je patrný přesun orné půdy do trvalých travních porostů.

22 5. STRUČNÝ VÝVOJ MAPOVÁNÍ Za nejstarší známý kartografický projev lidstva je považována rytina na mamutím klu nalezeném v Pavlovských vrších znázorňující pravděpodobně meandry řeky Dyje a datovaná je do období 23 tisíc let př. n. l.. První ucelenější mapování Českého území bylo poprvé v 16. století - 1. mapa Čech vznikla v roce 1518, 1. mapa Slezska v roce 1561 a 1. mapa Moravy o osm let později v roce 1569. V letech 1763 1773 probíhalo I. vojenské mapování v měřítku 1:28800, které bylo odvozeno z dřívějších map. Mapa byla osmibarevná s vyšrafovaným reliéfem (Obr.1). Obr. 1. ukázka I. vojenského mapování II. vojenské mapování (Obr.2), které probíhalo v první polovině 19. století. Příčinou neúspěchu bylo nejednotné zobrazení, výškopisné chyby a zastarávání díky dlouhé době zpracovávání. Výsledná generální mapa Království českého byla v roce 1865.

23 Obr. 2. ukázka II. vojenského mapování Již v druhé polovině 70. let 19. století proběhlo III. vojenské mapování (Obr. 3), tentokrát již v metrické míře v měřítku 1:25000. Toto mapování již bylo mnohem úspěšnější než předchozí a bylo využíváno ještě v polovině 20. století jako jediné souvislé mapové dílo tohoto měřítka na území ČSR. Obr. 3. ukázka III. vojenského mapování

24 Vrcholem národní, ale i mezinárodní kartografie, byl Atlas Republiky československé vydaný Českou akademií věd a umění v roce 1935. Další vojenské mapování proběhlo v 50. letech 20. století, jehož výsledkem bylo 1. československé celostátní mapové dílo. Jeho zpracovatel, Vojenský topografický ústav v Dobrušce (dnes vojenský geografický a hydrometeorologický úřad Dobruška), dodnes mapové dílo v měřítku 1:25000 vydává a aktualizuje. Dodnes používaná je také Státní mapa odvozená v měřítku 1:5000 (příloha 4.), která vznikla v roce 1955 a byla generalizovaná z katastrálních map. V roce 1957 byla dobudována Československá trigonometrická síť (hustota 1 bod na 2,7 km 2 ) a o tři roky později došlo k převádění výškového systému vztaženého k Jaderskému moři na systém Baltského moře, tzv. Bpv (Balt po vyrovnání), v němž jsou dodnes uváděny výškopisné údaje. Základní mapa ČSSR (příloha 5.) znázorňující celé území České i Slovenské republiky vznikala v letech 1966-1988, je pravidelně udržovaná a je z ní odvozeno množství účelových map především v měřítku 1:50 000. Od počátku 70. let se začal rozvíjet automatizovaný informační systém geodézie a kartografie, který se zabýval výzkumem lokalizace informací (souřadnicová lokalizace). Zároveň se s rozvojem informačních technologií začala řešit i problematika digitálního modelu terénu.

25 6. FUNKCE KATASTRU A VZNIK DIGITALIZACE MAP V ČESKÉ A SLOVENSKÉ REPUBLICE Cesta k vytváření digitálních katastrálních map je dlouhá, nepočítáme-li její samostatný vývoj, který je krátký. Proto je podstatné znát alespoň stručně historickou cestu mapování. 6.1. Funkce katastru v České a Slovenské republice KN v obou zemích je založen v základě na stejných historických podmínkách. Zpracovává rozsáhlé standardizované datové sady popisových i grafických informací v rámci celého území státu. Využití těchto dat v územních informačních systémech je v mnoha případech dostačující pro prostorové určení informace daného jevu s možností jeho dalšího rozvoje. Data katastru nemovitostí obsahují geometrické a polohové určení nemovitostí a katastrálních území, druhy pozemků, čísla a výměry parcel, údaje o způsobu ochrany a využití nemovitostí a údaje o právních vztazích a dalších právech k nemovitostem. Katastr nemovitostí ČR i SR je veden jako informační systém, který dovoluje propojení údajů s jinými informačními systémy pomocí identifikátorů. V obou zemích se vyhotovují mapy v jednotném zobrazovacím a souřadnicovém systému S-JTSK. V příloze 6. je přiložená mapa ČR s rozložením mapových listů (kladů). 6.2. Vznik digitalizace map v KN obou zemích jako vybraný problém Historie digitálních forem katastrálních map je v obou zemích zatím poměrně krátká, dosud nejsou s konečnou platností vyřešeny některé základní koncepční otázky, míra znalostí a zkušeností týkajících se jejich tvorby a vedení je na katastrálních úřadech i u zpracovatelů geometrických plánů různá. Mapový fond existující na území České a Slovenské republiky je výsledkem více jak stoleté činnosti. Mapy jsou v obou zemích základně děleny dle velikosti měřítek (velkého, středního a malého měřítka), dle obsahu, a také dle formy uchovávání (analogové, rastrové a vektorové). V dnešní době jsou kvalitní rukodělné mapy nahrazovány digitálními kartografickými mapami, které jsou doprovázeny bohatou databází. Vývojem počítačové techniky byly vytvořeny podmínky pro digitalizaci souboru popisných informací, kdy do digitální podoby byly postupně převáděny podrobnější údaje katastru nemovitostí. Nejmodernější geoinformační technologie by měli umožňovat přístup

26 k stále aktualizovanému přehledu o pozemcích a objektech na nich. Katastrální mapa v digitální podobě je zároveň klíčovým mapovým podkladem GIS veřejné správy. Nový systém digitalizace staví na zkušenostech sáhového mapování od konce 18. století (josefský katastr) až do konce první poloviny 20. století (Pozemkový katastr a pozemková kniha). U stanoveni postupu digitalizace musíme v úvahu brát i faktory jí ovlivňující : 1. současný stav katastrálních map (druhy map, forma a tvar) 2. možnosti, které nám udává platná legislativa v oblasti katastru 3. možnosti, které dávají nám udávají existující finanční zdroje 4. možné technické postupy digitalizace jednotlivých druhů map 5. existující technické (softwarové a hardwarové) vybavení a reálné možnosti jeho zabezpečení 6. existující odborná personální kapacita pro zabezpečení této úlohy 7. stanovení priorit digitalizace jednotlivých druhů map a použití jednotlivých forem 6.2.1. V České republice Od přijetí katastrálního zákona v roce 1992 došlo k vytvoření podmínek pro digitalizaci souboru popisných informací. Tento převod byl v ČR ukončen v 1. čtvrtletí 1999 a současně bylo v tomto termínu přiřazeno asi 85 % parcel zemědělské půdy. Údaje o bonitovaných půdně ekologických jednotkách (BPEJ) sehrávají významnou úlohu při oceňování nemovitostí a při stanovení základu daně z pozemků. V tomto období byla přijata v dohodě s Ministerstvem zemědělství koncepce racionálního propojení prací na komplexních pozemkových úpravách s obnovou katastrálního operátu, jejichž výsledkem bude nejen nové uspořádání vlastnických vztahů a jiných věcných práv k pozemkům, ale i nová digitální katastrální mapa. Současně se přistoupilo k postupné digitalizaci katastrálních map vyhotovených dříve v dekadických měřítkách (1 : 1000 (příloha 7), 1 : 2000) a k digitalizaci katastrálních map, vyhotovených v sáhovém měřítku, které svojí analogovou formou již nevyhovují současným požadavkům na mapu velkého měřítka. Splnění tohoto rozsáhlého a finančně velmi nákladného úkolu a předpokládá v roce 2010. Při digitalizaci jsou do katastrálních map doplňovány parcely ze zjednodušené evidence.

27 Uvedenými skutečnostmi je tak naplňována koncepce komplexní digitalizace katastru nemovitostí, přijatá usnesením vlády České republiky v roce 1993. Jejím záměrem bylo nejen doplnit datovou základnu katastru nemovitostí, ale vytvořit moderní zdokonalený informační systém katastru nemovitostí, který by odpovídal současným i perspektivním potřebám státu a byl srovnatelný s obdobnými systémy v zemích Evropské unie. 6.2.2. Na Slovensku Funkce katastru nemovitostí Slovenské republiky jako moderního systému a integrované součásti Státního informačního systému, je kromě jiného limitovaná i existence údajů v digitální formě, včetně údajů katastrálních map a map určeného operátu (v ČR zvaného písemný operát). Digitální údaje umožňují v plném rozsahu využívat moderní informační technologie, což znamená kvalitnější a jednoduší spravování katastru a také zrychlení poskytování údajů z katastrálního operátu. Mapy katastru jsou nevyhnutelnou a podstatnou součástí souboru geodetických informací katastrálního operátu (SGI) a jsou technickým podkladem na evidování nemovitostí v katastru. Funkcí map katastru plní mapy velkých měřítek. Geometrické a polohové zobrazení nemovitostí prostřednictvím zobrazení jejich hranic spolu s dalšími evidovanými údaji jednoznačně určují tvar, velikost a polohu každé nemovitosti jako právního objektu, čímž se jednoznačně liší od jiných nemovitostí a tak plní základní podmínku pro přesnost všech právních úkonů vztahující se na konkrétní nemovitost. Získání údajů obsahu katastrálních map v digitální formě a jejich úpravu z důvodu rozsahu prací, odborné a technologické náročnosti, požadavky na jednotné zpracování i vzhledem na potřebu finančních prostředků je nutné přísně řídit, koordinovat a kontrolovat. Získání údajů obsahu map katastru v digitální formě a jejich úprava umožňující počítačové užívaní se stala prioritou rezortu Úřadu geodézie, kartografie a katastru Slovenské republiky. Digitalizace katastrálních map převodem digitálních map do vektorového tvaru (VKMč) byla stanovena do roku 2005. Pro náročnost úkolu se konec odložil na rok 2010.

28 7. DIGITALIZACE KATASTRÁLNÍCH MAP V ČESKÉ REPUBLICE Dnešní digitální doba se projevuje všude kolem nás. Výjimkou nejsou ani katastrální mapy. V České republice máme dva základní druhy digitálních katastrálních map. Komplikovanější formu představuje digitální katastrální mapa (DKM). Ta se již vyznačuje vyšší kvalitou, danou daleko vyšší přesností (kvalitou) bodů. Ačkoliv také ona má za úkol obsáhnout vše dobré a použitelné z předchozích podkladů, návrat s měřickými přístroji do terénu může být nezbytností (např. zajištění homogenity bodového pole u metody tvorby DKM přepracováním, vytyčení pozemků po pozemkových úpravách, nemluvě o novém mapování, jehož výsledkem je nová DKM v grafické části). Nové údaje jsou pořizovány pokud možno s nejmodernějším vybavením, jaké je vůbec k dispozici (příloha 9). Vlastnosti DKM: DKM má vektorový charakter. Objekty jsou popsány parcelním číslem a příslušným prvkem obsahu, druhu pozemku, budovy, vodstva apod. Umožňuje vytvářet standardní grafické výstupy (mapový list, apod.) Dokáže komunikovat s databází souboru popisných informací Umožňuje souvislé zobrazení na hranicích katastrálního území Grafické zobrazení DKM na počítači umožňuje identifikaci všech předmětů obsahu mapy DKM obsahuje podrobné body s kódem charakteristiky přesnosti 3 nebo 4 (Tab.1) Jednodušší variantu představuje katastrální mapa digitalizovaná (KM-D) spočívající v převodu existujících papírových mapových údajů do digitální podoby. Nepostačuje pouhé naskenování a uložení podkladu v rastrové formě, ale téměř vždy jde o úpravu materiálu do vektorového formátu a jeho transformaci do souřadnicového systému (Sv. Štěpán či Gusterberg), případně lépe do S-JTSK s v terénu vytyčenou, označenou a schválenou hranicí katastrálního území (příloha 8).

29 7.1. Varianty digitalizace v České republice Převod mapového díla do digitální podoby lze obecně provést několika způsoby: Vektorizací přímo z mapových podkladů. Skenováním mapových podkladů, následným zpracováním rastrových dat, a v konečné fázi vektorizací, která může být ruční, poloautomatická, či automatická. Importem seznamu souřadnic do zvoleného CAD systému a tvorbou vektorové kresby katastrální mapy. Souřadnice bodů se určí z měření, nebo se převezmou z výsledků dřívějších zeměměřických činností. Při digitalizaci katastrálních map v sáhovém měřítku, vytvořených grafickou metodou, se nejprve provádí skenování mapových podkladů, tj. map bývalého pozemkového katastru a map katastru nemovitostí (tj. map dřívější pozemkové evidence). Následuje zpracování těchto rastrových dat (řídí se návrhy předpisů pro jednotlivé varianty), jehož cílem je vytvořit souvislou mapu katastrálního území ve formě rastrového souboru. Vektorizací obsahu katastrální mapy z rastrových podkladů vznikne konečný vektorový grafický soubor mapy, který se po vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu stává součástí katastru nemovitostí. Porovnání obou zmiňovaných variant digitalizace katastrální mapy v sáhovém měřítku probíhalo na úrovni rastrových dat celého katastrálního území, připravených pro vektorizací (Brkl, 2004). 7.1.1. Srovnání přesnosti digitální katastrální mapy a katastrální mapy digitalizované Jde hlavně o polohové odchylky rastrů od skutečného stavu, které jsou souhrnem dvou skupin chyb. První jsou ty, které se do mapy zanesly během její tvorby, při jejím vývoji a aktualizaci, u map katastru nemovitostí se k těmto chybám ještě přidávají chyby vzniklé vlivem prací pro Jednotnou evidenci půdy (JEP) a dále při tvorbě souvislého zobrazení. Druhou skupinou chyb jsou chyby vnesené do rastrových souborů během jejich skenování, odstraňování srážky mapových listů a během dalších transformací, které vedou k finální podobě rastrového souboru. Odlišnost však skýtají oba rastry v chybách, které do nich vnesl rozdílný způsob jejich zpracování. Tento rozdíl spočívá u druhé varianty (přepracování na DKM) ve vyrovnání katastrální hranice se sousedními katastrálními územími a v transformaci celkového vyrovnaného rastru k.ú. do S-JTSK. Vliv rozdílného postupu zpracování

30 rastrových souborů na přesnost kresby katastrální mapy byl hodnocen vzájemným porovnáním polohových odchylek měřených identických bodů a jejich rastrových obrazů mezi oběma variantami digitalizace katastrální mapy. Kritériem přesnosti byla směrodatná souřadnicová odchylka, charakterizující kód kvality bodu 8 (podle bodu 12.15 vyhlášky č. 190/1996 Sb.). Přesnost bodu digitalizovaného z grafické mapy v měřítku 1:2880 (příloha 3) je větší než 0,5 m (Tab. 1). Pod touto hranicí byly polohové odchylky tří bodů v rastru pro KM-D a čtyř v rastru pro DKM. Protože přesnosti polohy digitalizovaného bodu menší než 0,5 m nelze prakticky dosáhnout, nejsou tato čísla vypovídající. Tab.1. Kód charakteristiky kvality podrobných bodů Charakteristika kvality bodu podle Kód kvality 3 4 5 6 7 8 přesnosti bod určený se střední souřadnicovou chybou 0,14 m 0,26 m 0,50 m 0,21 m 0,42 m více než 0,50 m původu bod digitalizovaný z grafické mapy v měřítku - - - 1:1000 1:2000 1:2880 a jiném výše neuvedeném

31 7.2. Současný stav map v České republice Současný stav katastrálních map v ČR je v dnešní době rozdělen dle Tab. 2. Tab. 2. Současný stav katastrálních map v ČR k roku 2005 KATASTRÁLNÍ MAPY Mapy zpracovány Druhy mapy v katastrálních územích Mapy zpracovány na ČR rozloze území ČR (v %) (v %) DIGITALIZOVANÉ MAPY Digitální katastrální mapa (DKM) 15,0 14,2 Katastrální mapa digitalizovaná 9,2 7,9 (KM-D) ANALOGOVÉ (GRAFICKÉ) MAPY Gusterberg 42,3 37,2 Sv. Štěpán 14,4 17,6 Instrukce A 1,6 2,6 THM 8,3 10,1 ZMVM 7,4 8,3 Jiné (FÚO) 1,8 1,9 Vojenské újezdy 0,0 0,2

32 8. DIGITALIZACE KATASTRÁLNÍCH MAP NA SLOVENSKU Na Slovensku se začaly digitalizovat katastrální mapy přibližně ve stejné době jako v ČR. Pro účel digitalizace bylo důležité vykonat inventarizaci katastrálních map. Inventarizace byla vykována podle pokynů UGKK SR, ke stavu k 1.1.2000 podle stanovené kategorizace. Z hlediska formy existence dělíme mapy na analogové a digitální (může existovat i v obou formách). Stejně jako v ČR mají digitální mapy podobu rastrovou nebo vektorovou. Na Slovensku se digitální katastrální mapy třídí z hlediska vektorových map. Dělíme je na 3 kategorie: VKMč vektorová katastrální mapa vyhotovená jako výsledek obnovy katastrálního operátu a nebo převodem digitální mapy podle Metodického návodu na tvorbu vektorové katastrální mapy UGKK SR č. NP-3467/1995. VMr vektorová mapa vyhotovená při zpracování Registru obnovené evidence pozemků (ROEP) a VM vektorová mapa, která není ani VKMč nebo VMr. 8.1. Varianty digitalizace Katastrální mapa se tvoří a doplňuje, a tedy i její změna na digitální formu a vektorový tvar se uskutečňuje v rámci katastrální činnosti, což je její základní princip jako části katastrálního operátu. Při digitalizaci jsou často zjištěné chyby, které je nutné odstranit použitím 59 katastrálního zákona Slovenské republiky. Chyby mají často velký rozsah a nebo hromadný charakter. Řešení pro každý případ jednotlivě je zdlouhavé a časově náročné. Současný stav jednotlivých map je uveden v Tab. 3. 8.1.1. Prováděné digitalizace 1. provádění digitalizace map určeného operátu v rámci tvorby Registru obnovy evidence nemovitostí (ROEP) a vytvořit VMUO, což je jedinou formou digitalizace map určeného operátu. 2. digitální vektorové mapy určeného operátu vytvořené před účinností Metodického návodu na digitalizaci nečíselných map katastru a jejich aktualizaci, prověřit z hlediska kvality a výsledné formy, nevyhovující opravit a případně přepracovat tak, aby splňovali kritéria určené pro VMUO.

33 3. postupnou tvorbou integrované katastrální mapy a vykonáním pozemkových úprav určeného operátu, a tím i možnost jeho mapy rušit Tab. 3. Zpracované vektorové katastrální mapy v SR k 31.3.2006 celkový Počet k.ú so spracovanou p.č. kraj počet k.ú. VKMč VKMn VMUO 1 bratislavský 121 21 41 42 2 trnavský 354 42 115 130 3 trenčianský 378 122 116 211 4 nitransky 450 29 182 189 5 žilinský 409 116 151 229 6 banskobystrický 621 248 265 441 7 prešovský 726 320 272 507 8 košický 505 207 208 365 Spolu v SR 3564 1105 1350 2114 VKMč - vektorová katastrální mapa číselná, parcely registru C, zpracovaná z naměřených údajů VKMn - vektorová katastrální mapa nečíselná, parcely registru C, zpracovaná vektorizací analogových map VMUO - vektorová mapa určeného operátu, parcely registra E, zpracovaná vektorizací původních analogových map Pozn. Číselná mapa je mapa velkého měřítka zpracovaná na podkladě číselných měřických údajů, které jsou zdokumentované a umožňují obnovit originál mapy při jeho ztrátě nebo zničení. Nečíselná mapa je mapa velkého měřítka vyhotovená přímým zobrazením zemského povrchu na papír, bez zaznamenání číselných údajů vyhotovená metodou měřického stolu. Z uvedeného vyplývá, že v 69 % katastrálních území v SR je zpracovaná vektorová katastrální mapa a v 59 % katastrálních území je zpracovaný i registr původních vlastníků (parcely registra E). V příloze je přiložené mapové zobrazení zpracovaných vektorových katastrálních map i s legendou v roce 2002 (Příloha 10.).

34 8.2. Priority postupu digitalizace a použití jednotlivých forem Východiskem pro stanovení priorit při postupu digitalizace jsou všechny skutečnosti uvedené v legislativních podmínkách a při jejich návrhu je důležité vycházet z aktuálních možností používaných postupů. Stanovení priorit použití jednotlivých postupů a přednostního vykonání digitalizace vychází z těchto základních úvah: je nezbytné respektovat druhy map katastru a použít vhodnou formu digitalizace přednostně je důležité skončit digitalizaci tam, kde už byla částečně vykonána a na její skončení je důležité vynaložit relativně míň prostředků a kapacit, tj. vykonat převod digitálních a vhodných číselných map do vektorového tvaru vytvořením VKMč. Je nevyhnutelné využít v současnosti realizované aktivity související s digitalizací (ROEP, pozemkové úpravy, tvorba účelových map pro potřeby SPF, obnova katastrálních map) na její přímou realizaci, a to stanovením příslušných postupů a koordinací prací Digitalizaci použitím OKO SF realizovat jen tam, kde se potvrdí kvalita a přesnost katastrálních map Digitalizaci formou OKO NM, jako časově a finančně nejnáročnější formy, realizovat v etapě plnění částečného cíle digitalizace jen tam, kde jsou na její realizaci naléhavé důvody, a to hlavně v souvislosti s možnostmi většího zdrojového financování tvorbou MIS a tvorbou Při realizaci digitalizace podle priorit daných postupů respektovat i skutečnou společenskou potřebu tak, ze digitalizace se bude vykonávat přednostně ve větších sídelních útvarech (městech, velkých obcích), ale i tam, kde vznikne potřeba podpory prioritních společenských programů (technická infrastruktura, Integrovaný administrativní a kontrolní systém IACS, průmyslové parky apod.). Hierarchie priorit použitá v rezortních kapacitách reprezentovaných katastrálním ústavem, z části GKÚ a po 1. 1. 2002 katastrálními úřady je stanovené takto: 1. OKO D - tvorbou VKMč přepracováním číselných a digitálních katastrálních map. 2. OKO D - digitalizací nečíselných katastrálních map, t.j. vytvořením VKMn. 3. OKO SF, celkové zabezpečeni revize údajů katastru před jejím vykonáním. 4. OKO NM spolufinancovaná z mimorozpočtových zdrojů, celkové prostředky SPF celkové zabezpečeni revize údajů katastru před jejím vykonáním.

35 5. OKO NM financovaná v plném rozsahu z rozpočtových prostředků ÚGKK SR, celkové zabezpečení revize údajů katastru před jejím vykonáním. Uvedená hierarchie priorit neplatí v absolutním smyslu, protože v jednotlivých katastrálních územích vzhledem na charakter katastrálního operátu dochází ke kombinaci metod digitalizace, přičemž je důležité vyřešit celé katastrální území současně. Digitalizaci nečíselných map je důležité zkoordinovat s vyhotovováním Registru obnovené evidence pozemků (ROEP). Hierarchie použití mimorezortních kapacit je důležité stanovit takto: 1. digitalizaci v rámci tvorby ROEP, a to tvorbou VKMč, VKMn u katastrálních map a VMUO u map určeného operátu 2. digitalizaci v rámci tvorby MIS tam, kde financování bude realizované z mimorozpočtových zdrojů 3. digitalizace ostatními formami (pozemkové úpravy, geometrické plány) Tab. 4. Procentuální stav účelových katastrálních map na Slovensku Druh katastrální mapy Podíl mapových listů v % Použitelná forma digitalizace SZb, SZs, SZf, PKs, THM OKO D, ROEP-digi. nečís. 35,5 42 map A, THM, THML 25,5 OKO SF (i v rámci MIS) THMs, THMsL, ZMVM 34,2 OKO D-převod do VKMč, ROEP, (čásť je už VKMč ZMVMv 4,8 Digitalizace je ukončená celkem SR 100,0 8.2.1. Ostatní účelové digitalizace Mezi ostatní účelové digitalizace, které mají význam pero katastr, je potřeba zařadit vyhotovování účelových map pro potřeby Slovenského pozemkového fondu (SPF). Vyhotovují se tak, že vyhotovené ortofotomapy měřítka 1 :5000 v S- JTSK, která zobrazuje skutečný stav terénu, se vloží digitalizovaný stav katastrální mapy a mapy

36 určeného operátu. Tvorbu účelových map SPF zabezpečuje soukromá komerční geodetická sféra. 8.3. Programy pro tvorbu digitálních map v obou zemích Zde uvádím jen pro příklad některé počítačové programy používané pro tvorbu a práci s digitální mapou. 8.3.1. MicroStation Jako hlavní program pro tvorbu digitálních map se využívá systém MicroStation. Je ideální pomůckou zacházení s katastrálními mapami na počítači. Obsahuje všechny důležité fáze tvorby a údržby katastrální mapy v digitální formě od transformace naskenovaného mapového listu přes vektorizaci rastrových dat až po aktualizaci obsahu výsledné vektorové mapy. Potřebná pozornost je věnována i přípravě mapových listů - zjištění souřadnic rohů každého mapového listu dané lokality. V programu najdeme možnost tvorby digitální mapy z původních grafických, papírových podkladů i tvorby digitální katastrální mapy (DKM) přímo z číselných dat, (Obr. 4). Obr. 4. Ukázka MicroStation

37 8.3.2. ArchLINE V programu ArchLINE se, stejně jako v jiných programech, digitalizací rozumí převod papírových dokumentů na digitální data. Přesnost tvorby závisí na přesnosti naskenovaného obrázku. Při práci na digitalizaci obrázku se vytváří vektorový přepis mapy. Vektorová mapa je tvořená z čar, oblouků a křivek různých tloušťek, barev a typů, to zaručí pozdější snadnou a rychlou modifikaci. Do digitálního modelu mapy můžete umístit i různé symboly a značky. Ke všem objektům na digitální mapě je možné připojit různé specifické parametry a popisky. Naskenovaný dokument je načten do ArchLINE jako předloha - rastrový obrázek. Tuto předlohu je nutné nejdříve zkalibrovat. Tento proces zaručí, že souřadnice v programu budou odpovídat skutečným vzdálenostem. Digitalizace map spolu s fotogrammetrií, nástroji terénu a fotorealistrickým zobrazením vytváří z ArchLINE výkonný nástroj pro urbanistické a geodetické studie (Obr. 5). Obr. 5 Ukázka ArchLINE