Květen 2016 13. ročník, č. 5 pro potřeby klientů Domova pro seniory Pyšely
Obsah květnového čísla: Měsíc květen..........strana 1 Společenská rubrika.......strana 2 Kulturní a společenské akce......strana 3 Stavění Máje.......... strana 4 Den Matek......strana 5. Den otevírání studánek.......... strana 6 Křížovka... strana 7 Trénujeme paměť..strana 8
Vážení a milí čtenáři, Květen je pátý měsíc gregoriánského kalendáře v roce. Má 31 dní. Už od 13. století je měsíc květen spojen s lidovými oslavami, např. stavění májek nebo pálení čarodějnic, je považován za měsíc lásky. 1. května je mezinárodní svátek práce a druhou květnovou neděli se slaví svátek matek. Měsíc květen začíná ve stejný den v týdnu jako leden příštího roku. Žádný jiný měsíc v běžném roce nezačíná stejným dnem v týdnu jako květen. Slovo květen pochází od slova kvést (rostliny kvetou), původně máj. Slovo květen se poprvé objevilo v Jungmannově překladu Ataly z roku 1805 jako poetismus a překlad za fr. lune de fleurs, ale rychle se vžilo. Na Jungmanna zřejmě působilo polské slovo kwiecień ("duben"). Pranostiky na květen: Mokrý máj - v stodole ráj Svatá Žofie políčka často zalije Na Urbana pěkný, teplý den - bude suchý červenec i srpen. Vinná réva nedbá toho - bude míti vína mnoho. Déšť svatého Floriána je ohňová rána. -1-
Společenská rubrika V měsíci květnu své narozeniny oslavují: pan Václav Stehlík paní Květuše Schmidtová paní Vlasta Hrabová pan Josef Langer paní Věra Kovaříková Svátek v květnu oslavuje: 10.5. paní Blažena Černá 23.5. Vladimír Jansa Všem oslavencům gratulujeme, přejeme hodně zdraví, štěstí a životní pohodu. Srdečně zveme oslavence a samozřejmě i všechny ostatní klienty na Kavárnu, kde vše společně oslavíme. Dne 10.5. 2016 od 13.30. hodin v jídelně v přízemí -2-
Kulturní a společenské akce na měsíc květen 6.5. Aktivizace s Naďou Vereckou 10.5. Kavárna s vystoupením pana Kotase párty nejen pro všechny oslavence od 13.30 hod. v jídelně v přízemí 11.5. návštěva pejska Barnyho 12.5. setkání s panem farářem od 14. hodin v jídelně v přízemí 16.5. Výplata kapesného důchody 18.5. Sportovní hry s dětmi z MŠ Želivec 20.5. Aktivizace s Naďou Vereckou 25.5. návštěva pejska Barnyho 26.5. setkání s panem farářem od 14. hodin v jídelně v přízemí -3-
Stavění Máje Máje, májka nebo máj je označení ozdobeného kmene stromu, který tvoří ústřední prvek jarních slavností rozšířených po většině Evropy. Nejčastěji bývá májka stavěna 30. dubna nebo 1. května, ale v některých oblastech se staví v období svátku sv. Jiří, letnic nebo nejčastěji letního slunovratu. Máje se tradičně každý rok obnovují, takto tomu bylo i v původní podobě slavnosti, někde se však mění po delší době, například v Anglii či Bavorsku. Podle britského antropologa Jamese Frazera je účelem stavěním máje přinesení lesního ducha do vesnice a zajištění jeho požehnání. Slavnosti spojené s májkou bývají často doprovázeny přítomností figury či člověka s ní ztotožněného. Bývají oblečeni do květů nebo listí. Klasickým příkladem je anglická Královna máje May Queen nebo slovinský Zelený Jurij, někdy existuje májová dvojice nazývaná králem a královnou. Podle Frazera představují personifikaci ducha rostlinstva a jara. Česká máje má formu celého stromu zbaveného, s výjimkou horní části, větví a kůry. V některých případech se holý kmen nechává stát více let a mění se pouze vrchní část, jindy se zas skládá ze dvou či tří na sebe napojených kmenů k dosažení větší výšky. Použitým stromem jsou nejčastěji jehličnany jako smrk, ale lze se setkat také s májkou z břízy. Horní část se zdobí stužkami z látek nebo krepového papíru a zavěšuje se na ní zdobený věnec. Se stavěním máje je spojen i zvyk jejího nočního hlídání před muži ze sousedních vesnic, kteří se ji snaží porazit nebo odříznout její vrchol. Pokud se jim to podaří, je to pro vesnici velká ostuda. Někdy se také staví malé máje před domy jako vyjádření úcty nebo vyznání lásky dívce. V některých oblastech Čech se májka staví o letním slunovratu, a to z jedle nebo borovice a po slavnosti se spálí. V některých oblastech jihovýchodní Moravy se zas staví v době svátku světce místního kostela před hody. V Rusku se jako májka používá mladá břízka a staví se čtvrtek před svatodušní nedělí. Ta se obleče do ženských šatů nebo se ozdobí barevnými hadříky a stuhami a po hostině je nesena k domu kde do neděle zůstává jako host. Pak je odnesena k řece a vhozena do řeky následována věncem. Významem rituálu je nejspíš dešťové kouzlo. Ve Švedsku se máje nazývá majstång (vysl. majstóng) a staví se v předvečer svátku sv. Jana Křtitele, tedy 23. června. Jedná se o vysoký a rovný kmen smolné borovice s obručemi a kusy dřeva, který má připomínat muže s pažemi v bok. Celá májka je ozdobena listy, květy, barevnými stuhami, pozlacenými vaječnými skořápkami a na vrcholu má větrník nebo praporek. Okolo ní se pak tančí v kruhu. -4-
DEN MATEK Den matek je den, kdy se vzdává pocta matkám a mateřství. Slaví se v různé dny na mnoha místech po celém světě, vychází z různých tradic, např. jinak ve Velké Británii (čtvrtou postní neděli), jinak v arabských zemích (21. březen) a mnoho dalších. V tento den dávají děti svým matkám dárky, většinou vlastnoručně vyrobené. Obdobné svátky po celém světě existovaly už dávno v historii, např. ve starověkém Řecku se slavil svátek plodnosti a matek, spojený s uctíváním pohanské bohyně Rhey = Kybelé, matky bohů. Myšlenka mezinárodních a pravidelných oslav tohoto svátku vznikla roku 1907 na počest Anny Reeves Jarvisové, která bojovala za práva matek. O pět let později vyhlásil tehdejší prezident USA Woodrow Wilson první oficiální oslavu Dne matek, konající se druhou květnovou neděli. V Česku se slaví podle amerického vzoru rovněž druhou květnovou neděli. V Československu se začal slavit tento svátek v roce 1923. Jeho propagátorkou byla Alice Masaryková. Po druhé světové válce byl postupně zatlačován do pozadí oslavami Mezinárodního dne žen (slaveného vždy 8. března), ale i přesto se dál v některých rodinách připomínal. Po roce 1989 se opět začal slavit veřejně. MDŽ se ale zachovává také, podobně, jako v jiných zemích. V některých zemích se oba svátky sloučily. V 16. století se v Anglii oslavoval svátek matek pod názvem Mateřská neděle (nebo Neděle matek) a připadal na postní dobu před Velikonocemi. Mnoho chudých lidí tehdy sloužilo v bohatých domácnostech daleko od domova a nemohlo trávit čas se svými matkami. Proto sloužící dostávali na tento den volno, aby se mohli vrátit domů nebo navštívit kostel ve svém rodném městě, kde žily jejich matky a další příbuzní. -5-
DEN OTEVÍRÁNÍ STUDÁNEK Poslední květnový den je věnován starodávné tradici otvírání studánek. Byť je 31. květen dnem s velkým D, krčí se oproti svým významnějším kolegům někde v koutku povědomí lidí. Proč si jej ale nepřipomenout, když v Česku jsou místa, kde by na něj určitě nezapomněli? Je těžké vysledovat dobu znovuobnovení tradice, kdy dívky z jara obcházely studánky ve svých i přilehlých vesnicích a čistily je. Modlily se za čistou vodu, úrodu a vše bylo zakončené tancem a hudbou. Je nad slunce jasné, že vodu potřebujeme pro život i dnes. Už ji ale bereme jako samozřejmost, která tu byla a bude. Možná by nám prospěla trocha pokory našich moudrých předků. Přírodní prameny bývaly v dávných dobách jediným zdrojem pitné vody. Zvláště po dlouhé a drsné zimě na Vysočině následovalo jarní čištění studní a studánek, někdy i s doprovodným obřadem. Myšlenkou obřadu je víra starých lidí, že studně, potoky a rybníky musí být před létem vybrány, neboť kdo studánku vyčistí, přivodí si štěstí a kdo ji znečistí, volá na sebe neštěstí. Poblíž studánek stávaly pohanské svatyně, pozůstatkem a tichým svědectvím minulosti jsou v okolí studánek rozvalené velké kameny. Mnohé studánky jsou obdařené léčivou mocí, v jejich okolí bývá silné energetické pole, které vyzařuje pozitivní energii, svádějící nás k tiché meditaci. U studánek, k nimž se vážou lidové pověsti o zázračném uzdravení, stávají kapličky, které jsou navštěvovány poutníky. Známe všelijaké legendy, například o zjeveních anděla, panenky Marie ale třeba i nezbedného čerta. Nejedna studánka se jmenuje Čertova, ta má ale většinou špatnou pověst. Najdete-li u studánky nebo vodního pramene zlatou korunku, nesmíte se jí ani dotknout, raději odejděte, vůbec se neotáčejte. Jde o korunku hadího prince nebo krále, který se přišel do pramene vykoupat. Had je odpradávna symbolem zemské energie a životní energie. Při příležitosti otevírání studánek, můžete vzdát poctu staroslovanské bohyni Vesně, je ochránkyní studánek, a přírodě přináší první jarní déšť. Staroslovanská bohyně Vesna je éterickou, jemnou bytostí, představuje mladou dívku archetyp panny. Je bohyní jara, ohnivého mládí, radosti, tvořivosti, života a lásky. Dívkám a ženám přináší inspiraci být vždy sama sebou, být usměvavá, společenská, na duši i na srdci věčně mladá. Je patronkou dívek v čase dospívání. Je nespoutaná, veselá, rozesmátá a nestárnoucí. Krásnou bohyni Vesnu s dlouhými rozevlátými vlasy můžeme zahlédnout, jak si prozpěvuje a bosá tančí v záplavě jarních květů, v slunečním jasu za doprovodu veselého švitoření skřivanů a pronikavého hlasu kukačky. Ledová královna se před jejím veselím dává konečně na ústup. -6-
Májová křížovka 1. jezdec na koni - profesionál 2. hnědo-oranžová barva 3. violka 4. původní obyvatel Ameriky 5. rodový znak 6. opak rána 7. citoslovce osla 8. část na obličeji 9. pozdrav 10. havajský nástroj jako kytara 11. hlavní město 12. svátek 16.4. 13. roční období 14. eden -7-
Trénujeme paměť Najdete mezi čarodějnicemi 15 rozdílů? Najděte ve větách jména osob: Parapet raději neutírej! Montují nově radar. Ale nahoru nelez! Němý Bajaja nasedl na koně. Kupují tkaničky do bot. Lampa velice svítila. Neučí se, proto má špatné známky. Žáci vynášeli škaredé obrázky. -8-