Prodejní automaty z pohledu firmy

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Prodejní automaty z pohledu firmy Bakalářská práce Vedoucí práce: Mgr. David Hampel, Ph.D. Martina Matulíková Brno 2011

Ráda bych poděkovala Mgr. Davidovi Hampelovi, Ph.D., vedoucímu mé bakalářské práce, za výborné vedení, odborné rady a věcné připomínky, které mi pomohly při tvorbě této práce.

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma Prodejní automaty z pohledu firmy vypracovala samostatně na základě uvedené literatury, pod vedením vedoucího bakalářské práce. V Brně dne 20. května 2011

Abstract Matulíková, M. Vending machines from the view of company. Bachelor thesis. Brno: The Mendel University in Brno, 2011. This bachelor thesis deals with vending market in the Czech Republic. The aim is to verify the predetermined hypotheses by the information provided by the company operating food and beverage vending machines. The hypothesis are: beverage machines are more profitable than the machines of cold drinks and packaged foods, the best-selling product is coffee, restaurant offers less species of coffee than vending machines, in the hospital to consume more than at other public places, public places are more profitable than closed places. Finally, machines are compared with a restaurant, cafeteria and grocery store. Keywords Vending machine, vending, beverage machine, coffee, hypothesis. Abstrakt Matulíková, M. Prodejní automaty z pohledu firmy. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2011. Tato bakalářská práce se zabývá vendingovým trhem v České republice. Cílem je ověření předem stanovených hypotéz a to, ţe nápojové automaty jsou ziskovější neţ automaty na balené chlazené nápoje a balené potraviny, nejprodávanějším produktem je káva, restaurace nabízí menší počet druhu káv neţ nápojové automaty, v nemocnici se konzumuje více neţ na ostatních veřejných místech a ziskovější jsou automaty na veřejných místech neţ na uzavřených. Dále je proveden sběr dat v terénu, pomocí něhoţ jsou srovnány automaty s restaurací, bufetem a obchodem s potravinami. Klíčová slova Prodejní automat, vending, nápojový automat, káva, hypotéza.

Obsah 5 Obsah 1 Úvod a cíl práce 11 1.1 Úvod... 11 1.2 Cíl práce... 11 2 Metodika 13 3 Teoretická část 17 3.1 Prodejní automaty... 17 3.2 Vending... 17 3.3 Historie vendingu... 18 3.4 Asociace... 18 3.4.1 Česká vendingová asociace... 18 3.4.2 Evropská vendingová asociace... 19 3.5 Typy prodejních automatů... 19 3.5.1 Hot & Cold... 19 3.5.2 Can & Bottle... 20 3.5.3 Snack & Food... 21 3.6 Další typy prodejních automatů... 21 3.7 Inovace a současné trendy... 24 3.8 Situace na českém trhu... 25 4 Praktická část 26 4.1 Ověřování hypotézy A... 26 4.2 Ověřování hypotézy B... 29 4.3 Ověřování hypotézy C... 30 4.4 Ověřování hypotézy D... 33 4.5 Ověřování hypotézy E... 34 4.6 Ověřování hypotézy F... 34 4.7 Dotazníkové šetření a jeho výsledky...37 5 Diskuze 49

6 Obsah 6 Závěr 51 7 Literatura 53

Seznam obrázků 7 Seznam obrázků Obr. 1 Automat Hot & Cold 20 Obr. 2 Automat Can & Bottle 21 Obr. 3 Automat Snack & Food 21 Obr. 4 Automat na pivo 22 Obr. 5 Automat na zmrzlinu 22 Obr. 6 Automat na hranolky 23 Obr. 7 Automat na mléko 23 Obr. 8 Ocenění Vending star 24 Obr. 9 Tržba automatu v nemocnici za rok 2010 27 Obr. 10 Tržba automatu v základní škole za rok 2010 27 Obr. 11 Tržba automatu na gymnáziu za rok 2010 28 Obr. 12 Tržba automatu v hotelu za rok 2010 28 Obr. 13 Počet porcí z jednotlivých surovin za rok 2010 29 Obr. 14 Počet porcí z jednotlivých surovin za rok 2008-2009 30 Obr. 15 Obr. 16 Přehled tržeb nápojových automatů na veřejných místech za rok 2010 35 Přehled tržeb nápojových automatů na uzavřených místech za rok 2010 35 Obr. 17 Využívání služeb prodejních automatů 37 Obr. 18 Největší klad prodejních automatů 39 Obr. 19 Největší slabina prodejních automatů 40 Obr. 20 Umístění automatu na pracovišti 40 Obr. 21 Jednoduchost ovládání (obsluhy) automatu 41

8 Seznam obrázků Obr. 22 Respondent v situaci, kdy si nevěděl rady s obsluhou automatu 42 Obr. 23 Čtení návodu k obsluze automatu 42 Obr. 24 Spokojenost s počtem nabízeného množství zboží 43 Obr. 25 Výrobky, které chtějí zákazníci v automatech 43 Obr. 26 Názor respondentů na ceny v automatu a restauraci 44 Obr. 27 Názor respondentů na ceny v automatu a bufetu 44 Obr. 28 Názor respondentů na ceny v automatu a obchodě 45 Obr. 29 Negativní zkušenost s prodejním automatem 45 Obr. 30 Pohlaví respondentů 46 Obr. 31 Věk respondentů 46 Obr. 32 Čistý měsíční příjem respondentů 47 Obr. 33 Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů 47 Obr. 34 Společenský status respondentů 48

Seznam tabulek 9 Seznam tabulek Tab. 1 Tabulka pro jednofaktorovou analýzu rozptylu 15 Tab. 2 Přehled zisků u jednotlivých typů automatů 26 Tab. 3 Přehled spotřeby surovin za rok 2010 29 Tab. 4 Přehled cen Kofoly dle jednotlivých obchodů 31 Tab. 5 Přehled cen Kofoly dle jednotlivých bufetů 31 Tab. 6 Přehled cen Kofoly dle jednotlivých restaurací 32 Tab. 7 Přehled restaurací a nabízeného množství druhů káv 33 Tab. 8 Tržby v roce 2010 automatů na veřejných místech 36 Tab. 9 Tržby v roce 2010 automatů na uzavřených místech 36 Tab. 10 Typy automatů, které respondenti využívají nejčastěji 38 Tab. 11 Tab. 12 Místa, kde respondenti nejčastěji využívají služeb prodejních automatů 38 Situace, kdy respondenti nejčastěji využívají služeb prodejních automatů 39 Tab. 13 Využívání automatu na pracovišti 41

10 Seznam tabulek

Úvod a cíl práce 11 1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod Kaţdý z nás uţ někdy vyuţil sluţeb prodejních automatů. Koupit si na zastávce jízdenku do městské hromadné dopravy, krabičku cigaret v restauraci, kávu při hokejovém utkání, čerstvé mléko na ulici či cukrovinku ve škole, a to vše prostřednictvím automatu, který nám toto zboţí za poplatek vydá. Moderní způsob ţivota a potřeba lidí mít kdykoliv a kdekoliv moţnost koupit různé druhy zboţí a sluţby daly vzniknout odvětví vendingu - prodeji pomocí automatů. Vending jako odvětví se dynamicky rozvíjí přibliţně od počátku minulého století. Prodejní automaty jsou jedním z moţných způsobů distribuce zboţí přímo koncovému zákazníkovi. Je to pojem, který není téměř nikomu neznámý, neboť se s ním setkáváme v kaţdodenním ţivotě. Vyuţít těchto sluţeb můţe spotřebitel v práci, na ulici, v nemocnici, supermarketu, kině nebo ve škole i v jiných zařízeních. Nápojové a potravinové automaty jsou nejrozšířenějším typem v tomto oboru. Nabízejí velkou škálu teplých a studených nápojů od nejrůznějších výrobců. Zakoupit lze i čerstvé bagety, sendviče, sladké a slané produkty. V současnosti působí na území České republiky asi 150 firem podnikajících v tomto oboru. Některé z nich působí na celém území republiky, zatímco jiné pouze na území jednoho nebo více krajů. Podobně jako v jiných oborech, i zde zanikají stávající a vstupují nové firmy na trh. Na území České republiky se tyto firmy sdruţují pod hlavičkou České vendingové asociace (CVA). Obdobně jak u nás, tak i na území jednotlivých států Evropy se provozovatelé spojují v národních asociacích. Příkladem je asociace na Slovensku, v Polsku, v Německu a v mnoha dalších státech. V Evropě jsou sdruţeny jednotlivé národní asociace v Evropské vendingové asociaci (EVA). Obdobně například v USA je to Národní svaz Spojených států amerických (NAMA). Tato velká sdruţení mohou následně efektivně, účelně a s dostatečně silným mandátem prosazovat zájmy tohoto odvětví. Společnosti působící ve vendingové oblasti mají snahu lobovat ve prospěch svého odvětví a chránit své zájmy vůči státním, legislativním a jiným orgánům obdobně jako jiné zájmové sdruţení a skupiny. 1.2 Cíl práce Hlavním cílem bakalářské práce je otestovat předem stanovené hypotézy, týkající se provozu nápojových a potravinových automatů. K tomu budou vyuţita data poskytnutá firmou provozující prodejní automaty na území Zlínského kraje. Poté budou zjištěny pomocí sběru dat v terénu další potřebné informace.

12 Úvod a cíl práce Testování následujících hypotéz: a) Pro distribuční firmu je nápojový automat ziskovější než automat na balené potraviny a na balené chlazené nápoje. Nápojový automat z dostupných surovin vyrábí produkt - kávu. V tomto případě je podle mě určena vyšší marţe neţ u automatů, které pouze vydávají jiţ hotové výrobky. b) Nejprodávanějším produktem v nápojových automatech je káva. Domnívám se, ţe káva je nejprodávanějším produktem, protoţe je nabízeno několik druhů káv a je v hlavní nabídce vţdy na prvních místech předvolby. c) Kofola a jiné balené chlazené nápoje v automatu jsou dražší než v obchodě s potravinami, bufetu či v restauraci. Provozovatel nápojových automatů je mezičlánek mezi výrobcem a spotřebitelem. Proto předpokládám, ţe automaty budou nabízet zboţí za vyšší cenu neţ jiní prodejci balených chlazených nápojů. d) Restaurace nabízí menší počet druhu káv než nápojové automaty. Automaty se specializují především na prodej kávy. Z tohoto důvodu se domnívám, ţe restaurace nabízejí menší škálu druhů káv. e) V nemocnici se konzumuje více než na ostatních veřejných místech. Tato hypotéza je stanovena, protoţe v nemocničním prostředí se nejvíce střídají lidé během celého dne. f) Ziskovější jsou pozice na veřejných místech (např. zimní stadion) než na místech uzavřených (např. soukromá firma). Předpokládám, ţe na veřejných místech se pohybuje větší mnoţství lidí a tedy i potenciálních zákazníků, kteří si zakoupí zboţí v automatu. Dílčím cílem je srovnání automatů s restaurací střední kategorie, bufetem a obchodem s potravinami. Porovnán bude nabízený sortiment včetně cenové stránky jednotlivých produktů. Provedení sběru dat v terénu proběhne na území Zlínského kraje. Dalším dílčím cílem je průzkum trhu spotřebitelů na vendingovém trhu. Zjistit názory, postoje a zkušenosti respondentů s prodejními automaty.

Metodika 13 2 Metodika Práce je rozdělena na dvě části a to na část teoretickou a praktickou. V teoretické části se jedná především o vyuţití internetových zdrojů a tištěných zdrojů v podobě odborných knih a časopisů. K získání dalších potřebných informací je vyuţito interních sdělení firmy podnikající v oblasti vendingu. V následující části je systematicky pracováno s dostupnými prameny informací. Vysvětleny jsou všechny důleţité pojmy, praktiky a vzorce potřebné k vypracování této závěrečné práce. V seznamu literatury jsou uvedeny všechny pouţité zdroje v bibliografickém tvaru podle normy ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2. V praktické části následuje testování předem stanovených hypotéz, které jsou uvedeny v cíli práce. Potřebná data k výpočtu hypotéz byla poskytnuta firmou provozující nápojové a potravinové automaty, dále byly informace získány pomocí sběru dat v terénu. První je statisticky testována hypotéza A, u které se zjišťuje ziskovost u dvou rozdílných typů automatů. Je zde pouţit párový t-test střední hodnoty, který nám určí, zda se střední hodnoty těchto dvou typů automatů liší či ne. Dále je testována hypotéza C, kde je zkoumána rozdílnost cen Kofoly na různých místech prodeje. U této hypotézy je nejprve provedena analýza rozptylu a poté, pokud je H0 o shodě hodnot zamítnuta, je pouţita metoda mnohonásobného porovnání Tukeyova metoda. Ta určí, mezi kterými dvěma místy prodeje je rozlišná dvojice středních hodnot. Hypotéza E testuje, zda se v nemocnici konzumuje více neţ na ostatních veřejných místech. K tomu je vypracován dvouvýběrový F-test pro rozptyl, který určí, jestli jsou rozptyly stejné nebo ne. Podle předchozího výsledku je proveden dvouvýběrový t-test s rovností/nerovností rozptylů. Poté je nulová hypotéza o stejných ziscích na veřejných místech zamítnuta nebo ne. Poslední je testování hypotézy F, která zjišťuje ziskovost automatu na veřejných a uzavřených místech. Zde jsou pouţity stejné statistické testy jako u hypotézy E. Výzkum je realizován pomocí dotazníku, který měl zhodnotit postoje zákazníků k prodejním automatům, jejich zkušenosti a identifikovat zákazníky z hlediska pohlaví, věku, nejvyššího dosaţeného vzdělání, čistého měsíčního příjmu a povolání. Tento projekt vznikl za vyuţití systému ReLa, který je dostupný na adrese http://rela.mendelu.cz. Dotazník byl dostupný v období od 17. března do 31. března 2011. Celkem dotazník obsahoval 22 otázek a v plné verzi je uveden v příloze na konci práce. Zpracování získaných dat z dotazníkového šetření probíhalo v programu Microsoft Excel. Sběr dat v terénu se uskutečnil na území Zlínského kraje. Pomocí těchto dat byly automaty srovnány s restaurací střední kategorie, bufetem a obchodem s potravinami. Porovnán byl nabízený sortiment včetně cen jednotlivého zboţí. V závěru práce je provedeno shrnutí nabytých poznatků.

14 Metodika Statistická hypotéza Statistickou hypotézou rozumíme jakýkoliv předpoklad o rozloţení pravděpodobnosti jedné nebo více náhodných veličin. Tyto hypotézy se formulují tak, aby měly interpretaci, která po ověření jejich platnosti umoţní provést rozhodnutí s předem daným rizikem omylu spočívajícím v neoprávněném zamítnutí pravdivého předpokladu. Jejich ověřování se děje pomocí testů. [2] Nulová a alternativní hypotéza Při testu statistické hypotézy se rozlišuje nulová (testovaná) hypotéza, která se značí H0, a alternativní hypotéza, která se značí Ha. Nulová hypotéza je hypotéza, o níţ má test rozhodnout, zda se zamítne či nikoliv. Alternativní hypotéza je ta hypotéza, kterou přijmeme, jestliţe zamítneme hypotézu nulovou. [2] Doporučený postup při testování statistických hypotéz 1. Formulace problému, 2. stanovení nulové hypotézy H0 a alternativní hypotézy Ha, 3. volba hladiny významnosti α, 4. provedení měření (pozorování) získání výběrového souboru, 5. volba testové statistiky T0 a výpočet její realizace t0, 6. rozhodnutí o nulové hypotéze na základě kritického oboru, 7. interpretace výsledku. [2] Testování pomocí p-hodnoty Statistické programové systémy (Gretl, Statistica, Microsoft Excel atd.) poskytují ve svých výstupech p-hodnotu. Ta udává nejniţší moţnou hladinu významnosti pro zamítnutí nulové hypotézy: je-li p α, pak H0 zamítáme na hladině významnosti α, je-li p > α, pak H0 nezamítáme na hladině významnosti α. [2] Analýza rozptylu Při jednofaktorové analýze rozptylu se zkoumá, zda lze změny hodnot měřitelné proměnné y vysvětlovat faktorem x. Pracuje se při ní s hodnotami proměnné y pozorovanými na různých úrovních x1, x2,, xk faktoru x. Testuje se Ho: μ1=μ2= =μk oproti alternativě H1: non Ho. Platí li hypotéza H0, lze dokázat, ţe střední hodnoty výběrových charakteristik S y m / v1 a S y v / v2 jsou rovny rozptylu δ 2 a ţe poměr

Metodika 15 S F S má rozdělení F o v1 = k 1 a v2 = n - k stupních volnosti. y m y v Na to, ţe H0 neplatí, lze usuzovat z vysokých hodnot poměru F. Tento poměr se volí za testové kritérium a kritický obor je při zvolené hladině významnosti dán jako W F; kde F je 100 (1 - α) % kvantil F rozdělení o k 1 a n k stupních volnosti. [5] Tab. 1 / v / v Tabulka pro jednofaktorovou analýzu rozptylu Zdroj měnlivosti Faktor x (meziskupinová variabilita) Reziduální (vnitroskupinová variabilita) Součty čtverců Počty stupňů volnosti 1 2 Průměrné čtverce S y m v1 = k - 1 S y m / v1 S y v v2 = n - k S y v / v2 Testové kritérium F S y m / v F S / v Celkový S y v = n - 1 - - Zdroj: Metody statistické analýzy pro ekonomy (Hindls R., 2000) y v 1 2 Tukeyova metoda Zamítneme-li na hladině významnosti α hypotézu o shodě středních hodnot, chceme zjistit, která dvojice středních hodnot se liší na dané hladině významnosti α. Tukeyova metoda je vhodná pro tzv. vyváţené třídění (tj. všechny výběry mají stejný rozsah). Mají-li všechny výběry týţ rozsah p, pak rovnost středních hodnot k a l zamítneme na hladině významnosti α, kdyţ M k M l q1 r, n r kde q1-α (r, n r) je kvantil studentizovaného rozpětí, který najdeme ve statistických tabulkách. [2] Párový t-test střední hodnoty Test hypotézy o rozdílu středních hodnot 1 2 se nazývá párový t-test a provádí se stejně jako jednovýběrový t-test aplikovaný na rozdílový náhodný výběr Z1 = X1 Y1,, Zn = Xn Yn. [2] S * p

16 Metodika Testuje se Ho: μ X-Y = 0 oproti alternativě H1: μ X-Y 0. Dvouvýběrový F-test Dvouvýběrový F-test testuje hypotézu o podílu rozptylu. Nechť na náhodném výběru z rozloţení N (μ1, σ 2 ) je nezávislý náhodný výběr z rozloţení N (μ2, σ 2 ), přičemţ n1 2 a n2 2. [2] 2 2 Testuje se Ho: 1 = 1 oproti alternativě H1: 1 1. 2 2 Dvouvýběrový t-test Pomocí dvouvýběrového t-test lze určit, zda dva výběry pocházejí z rozdělení se stejnými středními hodnotami souborů. Před provedením t-testu se provádí dvouvýběrový F-test, který porovná rozptyly dvou souborů. Následně se provede t-test s rovností nebo nerovností rozptylů. Nechť na náhodném výběru z rozloţení N (μ1, σ 2 ) je nezávislý náhodný výběr z rozloţení N (μ2, σ 2 ), přičemţ n1 2 a n2 2. Nechť c je konstanta. [2] Testuje se Ho: μ1 μ2 = c oproti alternativě H1: μ1 μ2 c. 2 2 2 1 2 2

Teoretická část 17 3 Teoretická část 3.1 Prodejní automaty Prodejní automaty pomalu nahrazují menší občerstvení, bufety a kantýny v podnicích. Při správné údrţbě, čištění a doplnění potřebnými surovinami plní svůj úkol zajistit občerstvení 24 hodin denně. Nemusejí ale prodávat jen cukrovinky, bagety, teplé nápoje nebo nápoje v PET láhvích. Hitem v oboru jsou také automaty na přípravu smaţených hranolek nebo rozpékaného pečiva. [15] Uţ je to dávno, kdy lidé k automatům přistupovali s nedůvěrou či zvědavostí. Dnešní automatová gramotnost je velmi vysoké úrovni a ani starší lidé nemají strach vyuţít sluţeb prodejního automatu. [8] Konkurence firem podnikajících v tomto oboru je velká, proto se podniky snaţí nalézt nové příleţitosti na trhu a nabízet prostřednictvím prodejních automatů takové produkty, které budou pro zákazníky dostatečně lukrativní. Populární je u nápojových automatů příprava kávy z čerstvě namletých kávových zrn nahrazující často pouţívanou instantní kávu. Tabákové společnosti mají také velkou snahu zajistit trh svými automaty na cigarety nejen v restauracích. V tom jim však brání legislativní omezení, aby je umístily na ulicích a jiných veřejných místech. Mimořádnou mediální pozornost zaujímají automaty na čerstvé mléko. Rozpoutaly také velkou diskuzi mezi zemědělci, mlékařskými firmami a hygienickými institucemi i širokou veřejností. Pokud se ale rozhlédneme kolem sebe, můţeme vidět poměrně velký zájem spotřebitelů o tuto sluţbu. [8] Záporným faktorem automatů je neosobnost tohoto způsobu prodeje, komplikovaná zpětná vazba od spotřebitelů a také sloţitá moţnost reklamace. Mezi výhody řadíme poskytování sluţeb po celý den, rychlost, univerzálnost (moţnost prodávat různé druhy zboţí), široké spektrum moţnosti platby a moţnost reklamy, která můţe být umístěna na těchto zařízeních. [8] 3.2 Vending Mezinárodně pouţívaný pojem vending znamená poskytování občerstvení pomocí prodejních automatů. Nabízí 24hodinové poskytování produktů široké škály. [19] Na území Evropy je v provozu asi 3,7 milionu vendingových automatů a sídlí zde asi 10 000 společností, zejména malých a středních podniků a rodiných firem. Automat na ploše 1 m² je srovnatelný s menší prodejnou nebo bufetem. Více neţ 70 % vendingového průmyslu v Evropě tvoří horké nápoje a zbývajících 30 % automaty na studené nápoje, sendviče, teplá jídla a snacky. [9] Provozovatelé těchto zařízení se musí řídit řadou zákonů, legislativních nařízení a předpisů. Je to například zákon o odpadech, hygienické normy

18 Teoretická část pro provoz těchto zařízení a zákonné podmínky pro provoz elektrických zařízení ve veřejně přístupných prostorech. [9] 3.3 Historie vendingu Zmínka o prvním vendingovém automatu pochází z doby 215 let před Kristem z města Alexandrie. Tento stroj slouţil pro automatický prodej svěcené vody věřícím k rituálním účelům. Vynalezen byl starověkým řeckým matematikem a vynálezcem Herodotosem, který jej nejen vymyslel, ale i zkonstruoval. Princip byl velmi jednoduchý, zákazník poloţil na pánvičku minci, ta svojí váhou překlopila páku spojenou s ventilem do otevřené polohy, tudy určitou dobu vytékala voda. Kdyţ páka s mincí dosáhla spodní úvratě, pánvička se překlopila dnem vzhůru, mince spadla do zvláštní nádoby a páka se vrátila do původní polohy. I kdyţ to byl převratný vynález, další rozvoj a zdokonalování probíhalo aţ během průmyslové revoluce. [1] Další zmínku máme z roku 1880, kdy byly v Anglii patentovány první pouţitelné mincovní automaty pro příjem listovních zásilek londýnské pošty. Nápad byl poté převzat roku 1888 americkou společností Thomas Adams co., která představila v New Yorku první automat na ţvýkačky. Ţvýkačka se tak stala prvním zboţím prodávaným prostřednictvím prodejního automatu bez přítomnosti prodavače. Zdokonalením, které mělo slouţit k přilákání většího mnoţství zákazníků, bylo umístění malé barevné loutky, která se dala do pohybu vţdy, kdyţ někdo vhodil do přístroje minci. Tyto automaty vydrţely od doby uvedení na trh aţ dodnes. [1] 3.4 Asociace Všichni prodejci, provozovatelé, výrobci a ostatní subjekty z vendingové branţe mají tendenci se sdruţovat v jednotlivých asociacích. Ať uţ je to organizace spojující je na území jednoho státu či zastupující je v rámci společenství. Důvodů, proč se sdruţují, je více. Můţe to být snaha o vzájemnou komunikaci mezi členy, prezentování zájmů celé této skupiny, lobbovat ve svůj prospěch a také chránit své zájmy vůči státním a jiným institucím. 3.4.1 Česká vendingová asociace CVA (Česká vendingová asociace) vznikla 26. 6. 2001. Zakládajících členů bylo 33 a postupně se tento počet zvyšoval. Tato česká asociace sdruţuje provozovatele prodejních automatů, dodavatele surovin a ingrediencí pro jejich provoz, dovozce a prodejce automatů a dalších provozních technologií a příslušenství. [6] Hlavním cílem je zajistit stálou a pevnou pozici mezi distribučními kanály, reprezentovat členy asociace a chránit jejich zájmy. Připravována je řada příruček pro členy CVA včetně doporučení odborníků zejména z oblasti hygieny, výţivy a potravinářství. [3]

Teoretická část 19 3.4.2 Evropská vendingová asociace EVA (European Vending Association) je nezisková organizace zaloţená v Bruselu v roce 1994. Svaz zastupuje jednotlivé svazy sdruţené v EVA. Automat je ve stanovách definován jako zařízení zaměřené na samoobsluţný prodej nebo poskytování sluţeb a zboţí. Tyto mohou být hrazeny vloţením mince, bankovky, známky, čipu nebo jiné karty nebo jiným příkazem. Toto se však nevztahuje na zábavní a výherní hrací automaty. Členové EVA jsou odborníci ve vendingovém průmyslu. V současné době existuje 21 evropských národních asociací v rámci EVA reprezentujících 21 zemí a dalších 66 členů, kteří pokrývají různá odvětví vendingu: výrobci strojů (kombinované, kávové, na plechovky a láhve, zmrzlinu, snacky atd.); výrobci ingrediencí (mléko, káva, čaj, čokoláda, cukr, sirup atd.); výrobci vodních filtrů; výrobci mincovních systémů čteček bankovek pro automaty; výrobci bezhotovostních systémů (ţetony, karty, klíče a bezkontaktní); výrobci bezpečnostních systémů (úprava antivandal) a další. [9] Ředitelkou asociace je paní Catherine Piana, která je v této funkci od roku 1997. Cílem svazu EVA je definování a zastupování společných zájmů vendingové branţe vůči Evropské unii. Zároveň svaz zajišťuje výměnu informací mezi členy a institucemi EU. Další z činností je organizování pravidelných seminářů a zasedání pro členy. Kaţdý druhý rok je pořádána konference k určitému vendingovému tématu. [4] 3.5 Typy prodejních automatů Mezi nejrozšířenější automaty řadíme tři základní typy: Hot & Cold (aţ 16 druhů nápojů míchaných přímo v automatu z mleté, zrnkové nebo instantní kávy, dalších ingrediencí a vody); Can & Bottle (chlazené nápoje v PET lahvích nebo v plechovkách); Snack & Food (balené potraviny, bagety a sendviče). Současným trendem je umisťovat tyto tři typy vedle sebe na jedno místo, takţe kompletně nahradí kantýnu a jsou otevřeny nonstop. [1] 3.5.1 Hot & Cold U nápojových automatů se jedná vţdy o automat na přípravu kávy. Ostatní nápoje jsou doplňkovým sortimentem a surovinou pro výrobu míchaných nápojů (cappuccino, mocaccino, mléčná čokoláda a další). Stroje dle výroby

20 Teoretická část kávy rozdělujeme do čtyř základních skupin. První a u nás nejrozšířenější jsou automaty na instantní kávu. Jsou nejjednodušší, nejlevnější a na údrţbu nejméně náročné. Kávový nápoj zpracovávají z instantního prášku rozpuštěním v horké vodě a našlehané v mixéru obdobně jako všechny ostatní nápoje v automatu. Druhou skupinou je příprava kávy z mleté zrnkové kávy na principu freshbrew, tzn. jedná se o spaření a překapání zrnkové kávy. Třetí skupinou jsou automaty na expresso kávu, které zpracovávají zrnkovou kávu. Mají zabudovaný kávomlýnek, dávkovač čerstvě namleté zrnkové kávy a expresso jednotku. Tyto stroje jsou nejsloţitější, nejnáročnější na údrţbu a jsou také nejdraţší z těchto zařízení na trhu. Výsledným produktem je ale káva a kávové míchané nápoje kvalitativně srovnatelné s nápoji v kavárnách a barech. Poslední skupinu tvoří stroje zpracovávající surovinu mraţený kávový extrakt. U nás je zatím tato technologie u nás nejméně rozšířená. [13] Obr. 1 Automat Hot & Cold [13] 3.5.2 Can & Bottle Tento typ automatu je určen pro chlazené nápoje v PET láhvích a v plechovkách. Součástí je také chladící jednotka, která zaručuje, aby nápoje byly vţdy podávány v chlazené podobě. [13]

Teoretická část 21 Obr. 2 Automat Can & Bottle [13] 3.5.3 Snack & Food Potravinové automaty jsou navrţeny tak, aby čerstvé potraviny byly hygienickým způsobem a ve správné teplotě prodávány zákazníkům. Součástí je chladící jednotka, která tento poţadavek zajišťuje. Důleţité je to především pro zboţí jakou jsou bagety, sendviče a čokoládové produkty. Dále slouţí k prodeji cukrovinek, slaného zboţí a jakýkoliv pochutin. Tyto stroje se pouţívají i pro speciální prodej jako jsou automat na mléko ve školách. [13] Obr. 3 Automat Snack & Food [13] 3.6 Další typy prodejních automatů Automat na pivo První, kdo u nás v České republice otestoval automat na pivo, byl Plzeňský Prazdroj. Pro prodej svých výrobků pomocí nového prodejního kanálu vyuţil

22 Teoretická část prodejní automaty. Nový systém identifikace zletilosti, který v automatech funguje zároveň s platebním systémem, umoţňuje prodávat alkoholické pivo a další nápoje i na veřejnosti bez přítomnosti lidské kontroly. Zákazník se musí prokázat u automatu občanským průkazem nebo pasem, který prověří jeho zletilost. Přístroj dle věku povolí či zakáţe prodej, který následně probíhá standardním postupem jako u ostatních prodejních automatů na nápoje či potraviny. [16] Obr. 4 Automat na pivo [16] Automat na zmrzlinu Nachází se především v přímořských oblastech, kde je provozují nejen specializovaní provozovatelé, ale také přímo výrobci zmrzlin. Výrobci si uvědomili, ţe je pro ně výhodnější prodávat zmrzlinu přímo koncovému zákazníkovi neţ je dodávat do marketů. Automat na zmrzlinu je vlastně velký mrazicí box s důmyslným výdejním systémem. Pak uţ jde vlastně o klasické prodejní automaty. [14] Obr. 5 Automat na zmrzlinu [14]

Teoretická část 23 Automat na hranolky Jedním z posledních hitů jsou dnes automaty na přípravu oblíbených hranolek. Stroj pracuje jako hygienická automatizovaná restaurace, která pouţívá rýţový olej, jeden z nejzdravějších olejů, který je na trhu k dispozici. Olej se mění po určitém časovém období nebo po usmaţení určitého mnoţství porcí, coţ znamená, ţe hranolky jsou vţdy čerstvě usmaţené. Tento způsob je velmi sloţitý z hlediska údrţby a hygieny. [12] Efektivnější způsob je stroj s balenými mraţenými hranolky a jejich příprava v mikrovlnném systému těsně před prodejem a výdejem kupujícímu. Obr. 6 Automat na hranolky [12] Automat na mléko Z mlékomatu" se stal rychle hit. Spotřebitelé mají velký zájem o čerstvé mléko prodávané prostřednictvím automatů. Tyto automaty fungují jiţ několik let i v alpských horských střediscích na prodej čerstvého mléka obyvatelům, turistům a sportovcům. Drobným producentům umoţňují okamţitý a efektivní prodej části produkce. Menším chovatelům dává tento způsob prodeje velké výhody oproti obchodování s nadnárodními řetězci a zpracovateli mléka. [17] Obr. 7 Automat na mléko [17]

24 Teoretická část 3.7 Inovace a současné trendy Design nových automatů se soustřeďuje především na tzv. stroj otevřený zákazníkovi, coţ znamená více prosklený přední panel, skrz který lze pozorovat prodávané produkty. Další moţností je podpora prodeje pomocí LCD monitoru umístěného za sklem čelního panelu ve výši očí, na kterém běţí reklama na další produkty firmy. Během přípravy nápoje, která trvá asi 30 sekund, zákazník soustřeďuje svou pozornost na monitor. Proto je tato forma reklamy velmi účinná. [1] Důleţitý není pouze design samotného stroje, ale i design vendingového kelímku. V budoucnosti by měly všechny studie směřovat k problematice skutečného dopadu jednorázových kelímků na ţivotní prostředí. [10] Jedna z nejnovějších prodejních inovací je telemetrie. Automaty vybavené touto technologií mohou uţívat bezdrátového přenosu dat nejen k ověřování bezhotovostních plateb, ale zejména mohou komunikovat se svojí centrálou a servisním střediskem. [1] Pohled na budoucnost se nezaměřuje nejen na technickou a technologickou stránku vendingu. Asociace EVA pořádala také konferenci pod názvem Vending 2020, pohled do budoucnosti vendingu. Uskutečnila se v červnu roku 2010 v Madridu. Cílem bylo předvídání budoucích trendů, které se mohou dotknout tohoto odvětví. Součástí konference byl celkový přehled o budoucích demografických trendech pro dalších 15 let v Evropě i ve světě. Dalším cílem bylo informovat účastníky o profilu potencionálního zákazníka zaměření na podrobnou analýzu společenských trendů, co se týká chutí, pohodlí a mnoha jiných faktorů. [11] Dalším faktorem, který podporuje inovaci v oblasti vendingu, je soutěţ Vendingová inovační cena. Soutěţ je podnětem pro další rozvoj vendingového trhu. Pro získání nových nápadů v této oblasti byla poprvé vypsána na veletrhu Eu Vend 2007 v Německu. Vznikla na základě iniciativy pořadatele a německého vendingového svazu (BDV). O vítězi soutěţe rozhoduje nezávislá mezinárodní porota. Ocenění, které obdrţí vítěz, je tzv. Vending star. [7] Obr. 8 Ocenění Vending star [18]

Teoretická část 25 3.8 Situace na českém trhu Podle jednatele společnosti Novomatic, spol. s.r.o. vypadá současný stav trhu následovně. I na českém vendingovém trhu je velká konkurence, velké nadnárodní společnosti ovládají trh, pohlcují a likvidují menší firmy. Šance drobných firem přeţít a udrţet se na trhu znamená pro ně nabídnout odlišnost, kvalitu a zaujmout něčím jiným. Současný trend globalizace nahrává velkým silným a mocným společnostem v ovládnutí trhu. Cesta řešení pro jednotlivé drobné a malé distribuční firmy je jejich spolupráce a sdruţování do větších celků za účelem společného výhodného nákupu strojů, ingrediencí a náhradních dílů. Tímto způsobem mohou konkurovat velkým společnostem. Tento trend je na českém trhu zatím v počátečních jednáních. Příkladem výhodného spojení je v Itálii vendingové zájmové sdruţení Buon Ristoro spojující 15 distribučních firem s celkovým počtem 45 000 nápojových a potravinových automatů. Tento počet uţ můţe představovat výrazného hráče na vendingovém trhu.

26 Praktická část 4 Praktická část 4.1 Ověřování hypotézy A Pro distribuční firmu je nápojový automat ziskovější než automat na balené potraviny a na balené chlazené nápoje Ziskovost nápojového automatu a automatu na balené potraviny a na balené chlazené nápoje představuje částku nebo procento, které firma obdrţí, kdyţ od trţby odečte náklady na suroviny a na provoz automatu. Jelikoţ náklady na provoz jsou srovnatelné u obou typů, budu počítat pouze s náklady na vstupu. Pro provozující firmu představuje zisk u nápojového automatu asi 76 % příjmů a pro druhý typ automatu zisk ve výši asi 23 % příjmů. Pro oba typy platí, ţe je musí zaměstnanec obslouţit (doplnit či vyčistit). Nápojový automat je náročnější na údrţbu, ale i přesto je zisk při stejné trţbě z nápojového automatu přibliţně třikrát větší neţ z automatu na balené potraviny a na balené chlazené nápoje. Tab. 2 Přehled zisků u jednotlivých typů automatů Nápojový automat Automat na balené potraviny a na balené chlazené nápoje Tržba 10 000 Kč 100% 10 000 Kč 100% Náklady na suroviny 2 400 Kč 24% 7 700 Kč 77% Zisk 7 600 Kč 76% 2 300 Kč 23% Zdroj: vlastní práce Na nápojový automat (Brio, Kikko a Spazio) musíme pohlíţet jako na zařízení výrobní a prodejní. Tento automat vyrábí finální produkt podle přání zákazníka a následně mu ho prodá. Zatímco na automat na balené potraviny a balené chlazené nápoje (Snakky, Spring a ZETA) pohlíţíme jen jako na zařízení prodejní. Tento automat pouze prodává jiţ hotové výrobky. Z tohoto důvodu se setkáváme s jinou marţí a s jinými náklady u těchto typů automatů. Pro srovnání uvedených dvou typů automatů jsem vybrala společné pozice, na které jsou umístěny oba současně. Zvoleny jsou pozice v nemocnici, základní škole, hotelu a na gymnáziu.

Praktická část 27 Obr. 9 Trţba automatu v nemocnici za rok 2010 (vlastní práce) Výše uvedený graf znázorňuje vývoj trţeb během roku 2010. Oba automaty se nachází ve vstupním vestibulu v nemocnici. Z grafu lze vyčíst, ţe trţby z nápojového automatu (Kikko) jsou během celého roku vyšší neţ z automatu na balené potraviny a na balené chlazené nápoje (Snakky). Dále lze vidět u nápojového automatu větší kolísavost, která je způsobená ročním obdobím. Obr. 10 Trţba automatu v základní škole za rok 2010 (vlastní práce) Další srovnání se týká automatů umístěných v základní škole. Zde lze z grafu vidět, ţe větší trţba je během celého sledovaného období v automatu na balené potraviny a na balené chlazené nápoje (Spring) neţ v nápojovém automatu (Spazio). Předpokládám, ţe je to především z důvodu segmentu zákazníků, kteří se v daném prostředí pohybují. V ZŠ jsou zákazníkem z větší části ţáci, kteří více vyuţívají automat na kusové zboţí, a v menší míře pedagogové uţívající více

28 Praktická část automat na teplé nápoje (káva). Pokles v měsíci červenec a srpen je způsoben letními prázdninami, kdy jsou stroje mimo provoz (vypnuty). Obr. 11 Trţba automatu na gymnáziu za rok 2010 (vlastní práce) K porovnání jsem zvolila nejen ZŠ, ale i střední školu (gymnázium). I zde vidíme, ţe větší trţba je během roku u automatu na kusové zboţí (Snakky). Domnívám se, ţe je to i ze stejného důvodu jako u předchozího případu. Největším zákazníkem jsou zde studenti preferující automat na balené potraviny a na balené chlazené nápoje neţ automat nápojový. I v tomto případě dochází k poklesu trţeb během prázdnin. Obr. 12 Trţba automatu v hotelu za rok 2010 (vlastní práce) Poslední graf srovnává automaty umístěné v hotelu v Luhačovicích. Nápojový automat (Brio) má během roku větší trţby neţ automat na balené chlazené nápoje (ZETA). Hlavním důvodem je, ţe zákazníkem jsou především starší osoby, které přijíţdí na ozdravný pobyt. Výkyvy u obou typů automatů jsou

Praktická část 29 z důvodu sezónnosti a aktivit pořádaných v hotelu. Největší nárůst u automatu ZETA lze vidět v letních měsících, kdy je v lázeňském městě hlavní sezóna. Ověření hypotézy H0: Zisk je u obou typů automatů stejný (μ X-Y=0) Ha: Zisk není stejný u uvedených dvou typů automatů (μ X-Y 0) Pro ověření hypotézy, ţe pro distribuční firmu je nápojový automat ziskovější neţ automat na balené potraviny a na balené chlazené nápoje, byl zvolen párový t-test střední hodnoty. Zvolena byla místa, kde se nachází uvedené dva typy automatů současně na jednom místě. hladina významnosti (α) > p hodnota 0,05 > 0,0008 Ho zamítám Podle testu vyšla p-hodnota rovna 0,0008. Při stanovené hladině významnosti α= 0,05 byla nulová hypotéza zamítnuta. Nápojový automat je tedy ziskovější neţ automat na balené chlazené nápoje a na balené potraviny. 4.2 Ověřování hypotézy B Nejprodávanějším produktem v nápojových automatech je káva Pro určení počtu kupovaných nápojů je potřeba znát technologii a dávkování jednotlivých nápojů. Tab. 3 Přehled spotřeby surovin za rok 2010 surovina spotřeba [g] počet gramů/ 1 porci počet porcí konzumace [%] zrnková káva 1 961 000 7,0 280 143 55,35 instantní káva 104 000 1,5 69 333 13,70 čokoláda 2 578 500 22,0 117 205 23,16 čaj 394 000 10,0 39 400 7,79 Zdroj: vlastní práce Obr. 13 Počet porcí z jednotlivých surovin za rok 2010 (vlastní práce)

30 Praktická část V tabulce č. 3 je uvedena spotřeba surovin za rok 2010 a potřebné dávkování surovin na jednu porci nápoje. Z grafu č. 13 jednoznačně vychází, ţe nejprodávanějším produktem v nápojových automatech je káva a další kávové nápoje jako káva s mlékem, cappuccino a mocaccino. Druhým nejprodávanějším nápojem je horká čokoláda (mléčná čokoláda, extra čokoláda). Nezanedbatelným produktem v automatech je rozpustný čaj prodávaný v objemu přibliţně 8 %. Mléko slouţí k rozšíření sortimentu prodávaných káv a čokolád - cappuccino, mochaccino, machiato a mléčná čokoláda. Ostatní produkty jako polévky, instantní chlazené nápoje se prodávají v objemu menším neţ 1 %. Obr. 14 Počet porcí z jednotlivých surovin za rok 2008-2009 (vlastní práce) V další grafu je uveden počet porcí za uvedená období (rok 2008, 2009 a 2010). Z grafu vyplývá, ţe i během dalších let je stále káva nejprodávanějším produktem v nápojových automatech. Lze také říci, ţe celkově klesá počet porcí za rok, coţ můţe být způsobeno vyvíjející se ekonomickou situací na českém trhu. Z toho plyne, ţe by se firma měla především zaměřovat na kvalitu kávy a její zpracování v automatech. 4.3 Ověřování hypotézy C Kofola a jiné balené chlazené nápoje v automatu jsou dražší než v obchodě s potravinami, bufetu či v restauraci K zjištění, na kterých místech jsou balené chlazené nápoje (v PET láhvích) draţší neţ v automatech, byla získána potřebná data pomocí sběru dat v terénu na území Zlínského kraje. Jako konkrétní nápoj jsem vybrala Kofolu, která patří mezi jednu z nejoblíbenějších limonád u spotřebitelů na českém trhu a lze ji nalézt na téměř všech prodejních místech. V automatu je cena 0,5 l Kofoly (v PET láhvi) průměrně 20 Kč. K srovnání cen s bufetovými zařízeními jsem vybrala bufety z různého prostředí (nemocnice, školy, nádraţí atd.). Další sběr dat proběhl v obchodech s potravinami. Byly zvoleny především malé prodejny

Praktická část 31 smíšeného zboţí, ale také maloobchodní sítě jako Hruška, Enapo a supermarkety COOP, Tesco a Billa. Dále byla porovnána cena Kofoly v automatu a v restauracích střední kategorie. Ceny byly zjištěny na webových stránkách jednotlivých restaurací. Tab. 4 Přehled cen Kofoly dle jednotlivých obchodů (k 14. 4. 2011) Místo prodeje Velikost láhve [l] Cena [Kč] TESCO 0,5 14 BILLA 0,5 15 COOP jednota 0,5 15 Hruška 0,5 13 ENAPO 0,5 18 Milka potraviny s. r. o., Zlín 0,5 17 Potraviny Pavel Baroň, Zlín 0,5 18 Potraviny D. Stružková, Zlín 0,5 17 Potraviny O. Kříž, Zlín 0,5 19 Potraviny O. Čižmař, Luhačovice aritmetický průměr 0,5 18 16,40 Zdroj: vlastní práce Podle výše uvedené tabulky č. 4 vyšla průměrná cena v obchodech s potravinami ve výši 16,40 Kč. Tab. 5 Přehled cen Kofoly dle jednotlivých bufetů (k 14. 4. 2011) bufet nemocnice Zlín 0,5 18 bufet poliklinika Zlín 0,5 22 bufet 31, Zlín 0,5 19 bufet autobusové nádraží Zlín 0,5 15 bufet vlakové nádraží Zlín 0,5 20 bufet VŠ UTB 0,5 15 bufet gymnázium, Zlín 0,5 18 bufet 16. ZŠ, Zlín 0,5 20 bufet Městské lázně, Zlín 0,5 20 bufet zimní stadion Zlín 0,5 20 aritmetický průměr Zdroj: vlastní práce Místo prodeje Velikost láhve [l] Cena [Kč] 18,70 Ve výše uvedené tabulce č. 5 vyšla průměrná cena v bufetu ve výši 18,70 Kč.

32 Praktická část Tab. 6 Přehled cen Kofoly dle jednotlivých restaurací (k 14. 4. 2011) Místo prodeje Velikost láhve [l] Cena [Kč] Cena za 0,5 l [Kč] Restaurace U Johana, Zlín 0,1 7 35,00 Restaurace ER1, Zlín 0,1 5 25,00 Restaurace Lešná, Zlín 0,3 19 31,50 Restaurace Gebra, Zlín 0,5 26 26,00 Restaurace U Neonu, Zlín 0,3 15 25,00 Koliba U Černého medvěda, Zlín 0,33 29 44,00 Selská krčma, Otrokovice 0,33 20 30,30 Restaurace U Lva, Kroměříž 0,3 15 25,00 Restaurace Cukrovar, Holešov 0,33 24 36,35 Restaurace Racek, Luhačovice aritmetický průměr 0,33 28 42,40 32,06 Zdroj: vlastní práce V restauracích je v nabídce většinou Kofola točená nebo ve skleněné láhvi (0,33 l). Ceny na webových stránkách restaurací byly uvedeny pro různá mnoţství, proto byly přepočítány na objem 0,5 l. Podle těchto získaných údajů byla vypočítána průměrná cena v restauraci ve výši asi 32 Kč. Ověření hypotézy H0: μ1=μ2= μ3=μ4 Ha: alespoň jedno μk se liší Pro ověření hypotézy byla nejprve provedena analýza rozptylu (ANOVA). Faktor zde představovalo místo prodeje. hladina významnosti (α) > p hodnota 0,05 > 0,0000003 Ho zamítám V testu vyšla p hodnota menší neţ stanovená hladina významnosti, resp. 0,0000003 < 0,05. To znamená, ţe nulová hypotéza byla zamítnuta a lze tedy říci, ţe ceny na různých místech prodeje se statisticky významně liší. Poté bylo určeno, mezi kterými dvěma soubory existují statisticky významné rozdíly. K tomu byl určen test mnohonásobného určení - Tukeyova metoda. U dvojic míst prodeje existují statisticky významné rozdíly, pokud splnily podmínku: M k M l q1 r, n r To platí pro srovnání automatu s restaurací, bufetu s restaurací a obchodu s restaurací. S * p

Praktická část 33 Srovnáním dosaţených výsledků jsem přišla k závěru, ţe Kofola v automatu je draţší neţ v obchodě s potravinami. Dále jsem porovnávala prodej v automatu a v bufetu. V tomto případě je cena Kofoly srovnatelná, neboť vyšel nepatrný rozdíl. Poslední srovnání proběhlo s restauracemi střední kategorie. Podle něj vyšlo, ţe Kofola je v restauraci draţší neţ v automatu. 4.4 Ověřování hypotézy D Restaurace nabízí menší počet druhu káv než nápojové automaty K porovnání bylo náhodným způsobem vybráno 20 restaurací střední kategorie, které se nachází na území Zlínského kraje. Pomocí jejich internetových stránek jsem zjistila, kolik jednotlivé restaurace nabízí druhů káv ve své nabídce. Nejčastěji se objevovaly v nápojových lístcích kávy jako expresso, cappuccino, turecká káva, vídeňská káva a další. Tab. 7 Přehled restaurací a nabízeného mnoţství druhů káv (k 14. 4. 2011) Umístění Počet druhů káv Restaurace U Johana, Zlín 11 Restaurace Vyhlídka, Zlín 9 Restaurace ER1, Zlín 9 Restaurace Lešná, Zlín 6 Chelsea Pub, Zlín 8 Restaurace Gebra, Zlín 7 Restaurace U Neonu, Zlín 5 Hospůdka U Kovárny, Zlín 5 Koliba U Černého medvěda, Zlín 11 Restaurace U Pecivála, Otrokovice 6 Selská krčma, Otrokovice 7 Jelínkova restaurace, Kroměříž 9 Restaurace U Kajetána, Kroměříž 11 Restaurace U Lva, Kroměříž 4 Restaurace Pumpa, Holešov 9 Restaurace Cukrovar, Holešov 7 Restaurace Kanada, Holešov 5 Restaurace U strýčka, Slušovice 8 Restaurace Racek, Luhačovice 7 Koliba U Černého psa, Luhačovice 8 aritmetický průměr 7,6 Zdroj: vlastní práce dle restauračních zařízení ve Zlínském kraji (2011) Průměrný počet druhů káv vybraných restaurací vyšel přibliţně 8. Ve srovnání s nápojovým automatem, který můţe nabízet 12 druhů káv, se potvrdila hypotéza, ţe restaurace nabízí menší počet druhu káv neţ nápojové automaty.

34 Praktická část 4.5 Ověřování hypotézy E V nemocnici se konzumuje více než na ostatních veřejných místech Ze všech poskytnutých dat tvoří 52 pozic stroje umístěné na veřejném místě (nemocnice, školy, zimní stadion a další). Z celkových 52 je 20 strojů, které se nachází v nemocničním zařízení. Ověření hypotézy H0: V nemocnici se nekonzumuje více neţ na ostatních veřejných místech Ha: V nemocnici se konzumuje více neţ na ostatních veřejných místech Pro ověření stanovené hypotézy byl nejprve proveden test shody rozptylů (dvouvýběrový test pro rozptyl). Podle něj soubory pocházejí z rozdělení, kde nejsou shodné rozptyly. Poté následoval dvouvýběrový t-test s nerovností rozptylů. hladina významnosti (α) p hodnota 0,05 0,0791 Ho nezamítám V případě této hypotézy je p-hodnota 0,0791. To znamená, ţe hodnota p α, resp. 0,0791 > 0,05. Na 5 % hladině významnosti nulovou hypotézu nezamítáme. Z toho vyplývá, ţe v nemocnici se nekonzumuje více neţ na ostatních veřejných místech. 4.6 Ověřování hypotézy F Ziskovější jsou pozice na veřejných místech než na místech uzavřených Veřejné místo představuje takové místo, kde se můţe pohybovat neomezené mnoţství osob. Konkrétně jsou to automaty umístěné v nemocnici, ZŠ, hotelu či na zimním stadionu. Pro uzavřené místo je moţnost vstupu pro omezený počet osob. Nejčastěji sem řadíme pozice umístěné v továrnách, skladech či kancelářských prostorách ve firmě. Hlavním zákazníkem takto umístěných automatů jsou zaměstnanci dané firmy. Pro zjištění, které z pozic jsou ziskovější, jsem zvolila 6 nápojových automatů z veřejného a 7 z uzavřeného místa.

Praktická část 35 Obr. 15 Přehled trţeb nápojových automatů na veřejných místech za rok 2010 (vlastní práce) Obr. 16 práce) Přehled trţeb nápojových automatů na uzavřených místech za rok 2010 (vlastní Ve výše uvedených grafech je přehled automatů na místech veřejných (nemocnice, poliklinika stadion) a uzavřených (soukromé firmy) a jejich trţby za rok 2010.

36 Praktická část Tab. 8 Trţby v roce 2010 automatů na veřejných místech Pozice Celková Tržba 2010 *Kč+ stadion A 147 556 nemocnice A 140 326 nemocnice B 121 941 poliklinika A 97 523 stadion B 88 809 nemocnice C 84 257 nemocnice D 62 154 celkem 595 010 průměr 99 168 Zdroj: vlastní práce Tab. 9 Trţby v roce 2010 automatů na uzavřených místech Pozice Tržba 2010 *Kč+ Nájem 2010 *Kč+ Celkem tržba 2010 *Kč+ podnik A 94 256 77 760 172 016 podnik B 118 015-118 015 podnik C 108 621-108 621 podnik D 99 788-99 788 podnik E 47 636 36 000 83 636 podnik F 49 897 33 120 83 017 podnik G 26 575 43 200 69 775 celkem 734 868 průměr 104 981 Zdroj: vlastní práce Pro určení celkové trţby je důleţité uvědomit si, ţe některé firmy dotují svým zaměstnancům nápoje prodávané v nápojových automatech na jejich pracovišti. Pro zaměstnance jsou stanoveny niţší ceny neţ na jiných běţných místech. Pro firmu ale platí, ţe musí tento benefit pro své zaměstnance doplácet ve formě nájmu firmě provozující automaty. Ověření hypotézy H0: Zisk automatů umístěných na veřejném místě je stejný jako na místě uzavřeném Ha: Zisk automatů umístěných na veřejném místě není stejný jako na místě uzavřeném Pro ověření stanovené hypotézy byl nejprve proveden test shody rozptylů (dvouvýběrový test pro rozptyl). Podle něj soubory pocházejí z rozdělení, kde nejsou shodné rozptyly. Z toho důvodu byl dále proveden dvouvýběrový t-test s nerovností rozptylů.

Praktická část 37 hladina významnosti (α) p hodnota 0,05 0,2940 Ho nezamítám Zvolená hladina významnosti 0,05 tedy vyšla menší neţ p hodnota = 0,2940. Z toho vyplývá, ţe není moţné zamítnout nulovou hypotézu. Závěrem tedy nelze říci, ţe ziskovější jsou pozice na veřejných místech neţ na místech uzavřených. K srovnání ziskovosti jsem spočítala průměrnou trţbu. U pozic na veřejných místech vyšla průměrná trţba za rok na jednu pozici ve výši 99 168 Kč a u uzavřených ve výši 104 981 Kč. Rozdíl vyšel zanedbatelný, proto jsem se rozhodlo srovnat celkovou trţbu a počet konzumací na jednotlivých pozicích. Nelze tedy přesně specifikovat výhodnost veřejného a uzavřeného prostoru. Jde zcela o individuální záleţitost a je nutno kaţdý jednotlivý prostor otestovat instalací automatů na zkušební dobu (minimálně 3 měsíce). 4.7 Dotazníkové šetření a jeho výsledky Pod názvem Prodejní automaty z pohledu firmy probíhal výzkum pomocí internetového a tištěného dotazníku. Elektronický dotazník se uskutečnil v systému ReLa, který slouţí pro sběr a vyhodnocení získaných dat. Celkem se zúčastnilo 215 respondentů a celá akce probíhala 14 dní. Dotazník obsahoval 22 otázek, z čehoţ bylo 16 uzavřených a 6 polootevřených. V plném znění je umístěn v příloze práce. Otázka č. 1: Využil/a jste někdy služeb prodejních automatů? (kávu v automatu, cigarety v automatu, koupit si lístek do městské hromadné dopravy atd.) Tato otázka byla jedna z nejdůleţitějších, neboť rozdělila respondenty na ty, kteří jiţ mají nějakou zkušenost s prodejním automatem a na ty, kteří nemají ţádnou. Pokud respondent odpověděl ne, tak byl přesměrován na otázku č. 5. Téměř většina (98 %) dotázaných jiţ někdy vyuţila těchto sluţeb. Obr. 17 Vyuţívání sluţeb prodejních automatů (vlastní práce)

38 Praktická část Otázka č. 2: Jaké typy prodejních automatů využíváte nejčastěji? Další otázka měla blíţe identifikovat, které prodejní automaty respondenti vyuţívají nejčastěji. Zejména byly zvoleny odpovědi, které se zaměřovaly spíše na potravinové a nápojové automaty. Tab. 10 Typy automatů, které respondenti vyuţívají nejčastěji Možné odpovědi Počet respondentů % vyjádření respondentů, kteří využívají těchto služeb % vyjádření z celkového souboru respondentů automat na teplé nápoje (káva, čaj atd.) 141 66,82 65,58 automat na balené chlazené nápoje 30 14,22 13,95 automat na kusové zboží (sladkosti atd.) 8 3,79 3,72 automat na mléko 7 3,32 3,26 automat na cigarety 16 7,58 7,44 lístky na MHD 9 4,27 4,19 Zdroj: vlastní práce Přibliţně 67 % z respondentů, kteří někdy vyuţili sluţeb prodejních automatů, vyuţívá nejčastěji automat na teplé nápoje. Otázka č. 3: Kde nejčastěji využíváte služeb prodejních automatů? Další otázka zjišťovala místa, kde respondenti nejčastěji vyuţívají sluţeb prodejních automatů. Nejvíce to bylo ve škole (42 %), poté na veřejných místech (26 %) a na pracovišti (12 %). Tab. 11 Místa, kde respondenti nejčastěji vyuţívají sluţeb prodejních automatů Možné odpovědi Počet respondentů % vyjádření respondentů, kteří využívají těchto služeb % vyjádření z celkového souboru respondentů na pracovišti 26 12,32 12,09 ve škole 89 42,18 41,40 na úřadech 9 4,27 4,19 ve zdravotnických zařízeních 21 9,95 9,77 na veřejných místech (obchodní centra atd.) 54 25,59 25,12 jiné 12 5,69 5,58 Zdroj: vlastní práce

Praktická část 39 Otázka č. 4: V jaké situaci nejčastěji využíváte služeb prodejních automatů? Důvod, proč lidé vyuţívají sluţeb prodejních automatů, je zejména úspora času, protoţe je to rychlé (60 %). Dalším důvodem je, ţe v nejbliţším okolí není jiná moţnost zakoupit poţadovaný výrobek, uvedlo asi 30 % respondentů. Tab. 12 Situace, kdy respondenti nejčastěji vyuţívají sluţeb prodejních automatů Možné odpovědi Počet respondentů % vyjádření respondentů, kteří využívají těchto služeb % vyjádření z celkového souboru respondentů v nejbližším okolí není jiná možnost koupit požadovaný výrobek 64 30,33 29,77 z časových důvodů, je to rychlé 126 59,72 58,60 rád/a kupuji zboží v automatech 12 5,69 5,58 v jiné 9 4,27 4,19 Zdroj: vlastní práce Otázka č. 5: Co je největším kladem prodeje zboží v automatech? Podle 55 % respondentů je největším kladem prodejních automatů provoz 24 hodin denně. Dalších 26 % respondentů uvedlo rychlost obsluhy a 12 % dostupnost. Obr. 18 Největší klad prodejních automatů (vlastní práce)

40 Praktická část Otázka č. 6: Jaká je podle Vás největší slabina prodeje zboží v automatech? Většina dotázaných uvedla, ţe největší slabinou neboli záporem prodejních automatů je nemoţnost reklamace (64 %). Dále 17 % respondentů uvedlo nedůvěru k automatům, coţ bych spíše přiřadila starším generacím, které se hůře vyrovnávají s novými technologiemi. Obr. 19 Největší slabina prodejních automatů (vlastní práce) Otázka č. 7: Nachází se na Vašem pracovišti prodejní automat? (pro studenty ve škole) Tato otázka určila, u jakého počtu respondentů se nachází na pracovišti prodejní automat. Pokud se ale nenachází, byl respondent přesměrován na otázku č. 9. Více jak polovina dotázaných (71 %) má na pracovišti prodejní automat. Byli zde zařazeni také studenti, kteří mají k dispozici automat ve škole. Obr. 20 Umístění automatu na pracovišti (vlastní práce)

Praktická část 41 Otázka č. 8: A využíváte těchto služeb? Polovina respondentů (50 %), kteří mají automat na pracovišti, jej vyuţívá občas (několikrát měsíčně), asi 29 % jej vyuţívá často (několikrát týdně). Tab. 13 Vyuţívání automatu na pracovišti Možné odpovědi Počet respondentů % vyjádření respondentů, kteří mají automat na pracovišti % vyjádření z celkového souboru respondentů ano, často (několikrát týdně) 44 28,76 20,47 ano, občas (několikrát měsíčně) 77 50,33 35,81 ano, výjimečně (několikrát do roka) 27 17,65 12,56 ne 5 3,27 2,33 Zdroj: vlastní práce Otázka č. 9: Obsluha (ovládání) automatu je pro Vás jednoduchá. Souhlasíte? Jen malé procento z respondentů uvedlo, ţe pro ně obsluha automatu není jednoduchá. 78 % dotázaných zcela souhlasí a 18 % dotázaných spíše souhlasí s tvrzením, ţe je pro ně obsluha automatu jednoduchá. Obr. 21 Jednoduchost ovládání (obsluhy) automatu (vlastní práce)

42 Praktická část Otázka č. 10: Nevěděli jste si někdy rady s obsluhou (ovládáním) automatu? Tato otázka určuje, kolik z dotázaných má zkušenost s tím, ţe by si někdy nevědělo rady s obsluhou (ovládáním) automatu. Takových respondentů je pouze 26 %, zatímco 74 % respondentů takovou zkušenost nemá. Obr. 22 Respondent v situaci, kdy si nevěděl rady s obsluhou automatu (vlastní práce) Otázka č. 11: Čtete návod k obsluze automatu? Z dotazníkového šetření vyšlo, ţe polovina (49 %) respondentů čte návod k obsluze automatu a druhá polovina jej nečte (51 %). Obr. 23 Čtení návodu k obsluze automatu (vlastní práce) Otázka č. 12: Myslíte si, že počet nabízeného množství zboží v automatech je dostatečné? Většina respondentů si myslí, ţe počet nabízeného mnoţství zboţí v automatech je dostatečné. Jen malé procento z dotázaných není spokojeno.

Praktická část 43 Obr. 24 Spokojenost s počtem nabízeného mnoţství zboţí (vlastní práce) Otázka č. 13: Uvítal/a byste, kdyby se v automatech prodávaly více: bio výrobky, cereální výrobky, mléčné výrobky, fast food sortiment, jiné výrobky, jsem spokojen se současnou nabídkou výrobků Necelá polovina (46 %) respondentů je spokojenou se současnou nabídkou výrobků prodávaných v prodejních automatech. 20 % dotázaných by uvítalo, kdyby se v automatech prodávaly více cereální výrobky, 15 % by chtělo více sortimentu typu fast food a 9 % mléčné výrobky. Obr. 25 Výrobky, které chtějí zákazníci v automatech (vlastní práce) Otázka č. 14: Myslíte si, že zboží v automatech je dražší než v restauraci střední kategorie? Z dotazníkového šetření vyplývá, ţe 68 % respondentů si nemyslí, ţe zboţí v automatech je draţší neţ v restauraci střední kategorie. 20 % respondentů uvedlo, ţe neví.