VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií Optimalizace daňové povinnosti bakalářská práce Autor: Eva Veselá Vedoucí práce: Ing. Magda Morávková Jihlava 2011
Anotace Bakalářská práce pojednává o dani z příjmů fyzických osob a také o moţnostech optimalizace daně z příjmů fyzických osob. V bakalářské práci jsou pouţity různé moţnosti, které je moţné vyuţít dle zákona pro sníţení daňové povinnosti. Uvedení klíčových slov Optimalizace daňové povinnosti Daně Daně z příjmů fyzických osob Annotation in English The bachelor work dissertes on personal income tax and how to optimize personal income tax also. In the bachelor work are used variety of possibilities which can be used to reduce of tax lability by l aw. Key words in the English language Optimalization of tax liability Taxes Personal income taxes
Děkuji paní Ing. Magdě Morávkové za cenné konzultace, rady a pomoc, které mi věnovala v průběhu celé práce.
Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe souhlasím s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku do saţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 3.5.2011
Obsah 1 Úvod a cíl práce... 7 2 Historie daně z příjmů... 8 3 Daňový systém v ČR... 9 4 Vymezení pojmů... 11 4.1 Fyzická osoba... 11 4.2 Daňová evidence... 12 4.3 Poplatníci daně z příjmů... 12 4.4 Předmět daně z příjmů fyzických osob... 13 5 Daňová ztráta... 14 6 Zákon o dani z příjmů... 16 6.1 Příjmy ze závislé činnosti a funkční poţitky dle 6... 16 6.2 Příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti dle 7... 17 6.3 Příjmy z kapitálového majetku dle 8... 19 6.4 Příjmy z pronájmu dle 9... 19 6.5 Ostatní příjmy dle 10... 20 7 Daňově uznatelné výdaje... 22 8 Daňově neuznatelné výdaje... 29 9 Odčitatelné poloţky základu daně... 31 10 Slevy na dani... 36 10.1 Daňové zvýhodnění na dítě... 38 11 Základ daně z příjmů fyzických osob... 40 12 Daňová optimalizace... 42 12.1 Spolupracující osoba... 42 12.2 Zákonné rezervy... 44 12.3 Odpisy majetku... 44 13 Optimalizace výpočtu daně z příjmů fyzických osob... 45 14 Závěr... 68 Seznam pouţité literatury... 70 Seznam pouţitých zkratek... 72 6
1 Úvod a cíl práce Téma mé bakalářské práce, Daň z příjmu fyzických osob, jsem si vybrala z toho důvodu, ţe mě daně zajímají a také se jim věnuji v práci. Pracuji ve firmě STORMWARE s.r.o. v Jihlavě, kde jsem zaměstnaná jako senior konzultant informačního systému pro program POHODA, PAMICA, TAX a další programy. Právě program TAX se zabývá daněmi a jejich vystavováním. Z důvodu právě skončené sezóny, poplatníků vedoucích daňovou evidenci, pro odevzdání daně z příjmu fyzických osob a tedy nedávného řešení těchto přiznání jsem si toto téma vybrala. Cílem této práce je vyuţití všech dostupných moţností, které můţeme dle zákona pouţít k optimalizaci daňové povinnosti. Cílem je také zjistit, která z pouţitých moţností bude pro poplatníka nejvýhodnější v daném zdaňovacím období. 7
2 Historie daně z příjmů Daň z příjmů se na českém území začala platit v roce 1849. Ale jiţ před rokem 1849 existovala v Rakousku daň z příjmu. Platilo se například clo za zboţí, při překročení hranice, daň z piva, masa, daň petrolejová, daň rentová a daň z honebních nebo rybářských lístků. To jsou příklady daní, placených v dobách Rakouska-Uherska. Mezi daně spadaly také poplatky za pouţití veřejných statků, ať uţ to bylo silniční mýto, mýtné, mostné, dlaţebné, trţební, zdravotní, hřbitovní, stočné, vodné, domovské a měšťanské. 1 Dříve byly daně vysvětlované jako náhrada za hmotné i nehmotné prospěchy. V Čechách se cla a daně vybírají od 10. aţ 11. století. Dochované záznamy hovoří o daních pozemkových, vybíraných ovšem jen příleţitostně. 2 Ať uţ bude daň vybírána v jakékoliv výši, bude o ní vţdy platit, ţe jde o poplatek státu, který je nedobrovolný, vynutitelný, nenávratný, neekvivalentní, je neúčelový (poplatník nemůţe ovlivnit, jaké výdaje budou daní hrazeny) a je vybírán většinou opakovaně a pravidelně. 3 1 NOVOTNÝ, Radovan. Daně před sto lety aneb na Švejka čekalo placení daně z velocipédu [online]. c1998-2011, 13.5.2010, [cit. 2011-04-09]. Dostupný z WWW: <http://www.mesec.cz/clanky/dane-predsto-lety/>. 2 PEKAŘ, Jan. Daň z příjmu oslaví 160. narozeniny [online]. c2000-2011, 4.6.2008, [cit. 2011-04-09]. Dostupný z WWW: <http://www.penize.cz/dane/42829-dan-z-prijmu-oslavi-160-narozeniny>. 3 PEKAŘ, Jan. Daň z příjmu oslaví 160. narozeniny [online]. c2000-2011, 4.6.2008, [cit. 2011-04-09]. Dostupný z WWW: <http://www.penize.cz/dane/42829-dan-z-prijmu-oslavi-160-narozeniny>. 8
3 Daňový systém v ČR Daně se dělí na tři skupiny: přímé daně Přímé daně jsou takové, které jsou vyměřeny konkrétnímu poplatníkovi. Dále se ještě dělí na daně: a) důchodové To jsou daně z příjmu fyzických a právnických osob. b) majetkové Patří sem například daň z nemovitosti, daň silniční a daně převodové. ostatní daně Jsou to platby na všeobecné zdravotní pojištění, pojistné sociálního pojištění a místní poplatky (obecní daně). nepřímé daně Nepřímé daně se dělí dále na daně a) univerzální Univerzální daní je například DPH. b) selektivní Jsou to daně spotřební (z cigaret, alkoholu), cla a daně energetické (ze zemního plynu, pevných paliv a elektřiny). Základními principy, na kterých je daňová soustava zaloţena, jsou například princip neutrality, princip daňové pruţnosti, princip daňové únosnosti, univerzality, výnosnosti, spravedlnosti a princip daňové zpracovatelnosti. Daň z příjmů lze povaţovat za jednu ze základních sloţek daňových soustav států. Zajišťuje podstatnou část příjmů plynoucích do veřejných rozpočtů. 9
Daň z příjmů řadíme do kategorie daní přímých, důchodových, daní vybíraných sráţkou i daní vybíraných na základě daňového přiznání. Zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, dělí daň z příjmů na daň z příjmů právnických osob a daň z příjmů fyzických osob. 10
4 Vymezení pojmů 4.1 Fyzická osoba Fyzickou osobou se stává kaţdý člověk narozením a přestává jím být úmrtím. To znamená, ţe FO nemusí být jen podnikatel. V případě, ţe fyzická osoba platí daně, musí být k tomu způsobilá. Způsobilost vzniká dovršením 18 let věku, v případě, ţe osoba není způsobilá, stanovuje se zástupce. Daň z příjmů platí dvě skupiny osob. První skupinu tvoří tzv. rezidenti. Jsou to občané s trvalým bydlištěm na území ČR, nebo občané, kteří se v ČR zdrţují (alespoň 183 dnů v roce). Tito občané podléhají dani z příjmů svými celosvětovými příjmy. Druhá skupina se označuje jako tzv. nerezidenti. Občané, kteří podmínky rezidentury nesplňují, nebo nemají v ČR bydliště, ale zdrţují se obvykle v ČR pouze za účelem studia nebo léčení. Ti odvádějí daň pouze z příjmů dosaţených na území ČR. 4 Daň je povinná platba zákonem uloţená platba plyne do veřejného rozpočtu je nenávratná, neekvivalentní a zpravidla neúčelová je to platební povinnost, kterou stanoví stát a která slouţí k získání peněţních prostředků do veřejného rozpočtu je moţné ji ukládat na základě zákona 4 Mesec.cz [online]. c1998-2011, 9.4.2011 [cit. 2011-04-09]. Kdo platí daň a jak je vysoká?. Dostupné z WWW: <http://www.mesec.cz/dane/dan-z-prijmu/pruvodce/kdo-plati-dan-a-jak-je-vysoka/>. 11
4.2 Daňová evidence Daňovou evidenci vedou poplatníci daně, kteří uplatňují výdaje na dosaţení, zajištění a udrţení příjmů podle 7 ZDP ve skutečné výši a nevedou účetnictví. 5 Daňová evidence slouţí ke zjištění základu daně z příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti. V 7b zákona o daních z příjmů odst. 1 se píše o obsahu daňové evidence, která obsahuje údaje o: příjmech a výdajích majetku a závazcích Zákon stanoví pouze obsah daňové evidence, ale nestanovuje způsob nebo formu vedení. Záleţí v tomto případě tedy na poplatníkovi, jaké vedení daňové evidence zvolí. 6 Poplatník musí být však schopen prokázat pravdivost všech skutečností, které je povinen uvádět v daňovém přiznání. 4.3 Poplatníci daně z příjmů Poplatníkem daně jsou fyzické osoby, které mají na území ČR bydliště nebo se zde obvykle zdrţují, tj. pobývají zde alespoň 183 dnů v roce. Daně se platí jak z příjmů pocházejících z území ČR, tak i z příjmů ze zahraničí. 7 Poplatníkem se podle 6 Zákona č. 337/1992 Sb. rozumí osoba, jejíţ příjmy, majetek nebo úkony jsou přímo podrobeny dani. Plátcem je osoba, která odvádí správci daně vybranou daň. 5 Ing. BREZANIOVÁ, M. Daně, účetnictví vzory a případy 6/10. Český Těšín: PORADCE, s.r.o., ISSN 1213-9270, str. 23 6 Ing. BREZANIOVÁ, M. Daně, účetnictví vzory a případy 6/10. Český Těšín: PORADCE, s.r.o., ISSN 1312-9270, str. 31; Ing. SEDLÁKOVÁ, E. Daňové a nedaňové výdaje. Český Těšín: PORADCE, s.r.o, ISBN 978-80-7365-315-6, str. 26-27 7 Doc. JUDr. MARKOVÁ, H.CSc. Daňové zákony-úplná znění platná k 1.1.2010. Praha: Grada Publishing, a.s. ISBN 978-80-247-3206-0, str. 10 12
Místní příslušností je Finanční úřad, pod který spadá příslušná fyzická či právnická osoba. Místní příslušnost se řídí sídlem podnikání nebo místem trvalého bydliště dané osoby. 4.4 Předmět daně z příjmů fyzických osob Předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou příjmy ze závislé činnosti a funkční poţitky, příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, příjmy z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu a ostatní příjmy zákonem vyjmenované v ustanovení 10 ZDP. U daně z příjmu fyzických osob zákon vyjmenovává příjmy, které se za předmět zdanění nepovaţují a které jsou daňově osvobozeny. 8 Všechny zdanitelné příjmy fyzických osob jsou rozděleny do pěti dílčích daňových základů: příjmy ze závislé činnosti a funkční poţitky příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti příjmy z kapitálového majetku příjmy z pronájmu ostatní příjmy 8 Doc. JUDr. MARKOVÁ, H. CSc. Daňové zákony-úplná znění platná k 1.1.2010. Praha Grada Publishing, a.s., ISBN 978-80-247-3206-0, str. 10. 13
5 Daňová ztráta V zákoně o daních z příjmů je v 5 odst. 3 uvedeno, ţe pokud dle daňové evidence přesáhnou výdaje příjmy uvedené v 7 a 9, je rozdíl ztrátou. Podnikatel si můţe o ztrátu sníţit úhrn dílčích základů daně uvedených v paragrafu 7 aţ 10 podle 5 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. 9 Ztrátu si mohou podnikatelé pro daňové účely uplatnit u příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti a příjmů z pronájmu. 10 Daňová ztráta u fyzických osob se určuje pouze z úhrnu dílčích daňových základů, a to z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti dle 7 ZDP, dále z příjmů z kapitálového majetku dle 8 ZDP, který nesmí nabýt záporné hodnoty, z příjmů z pronájmu dle 9 ZDP a také z ostatních příjmů dle paragrafu 10 ZDP, který také nemůţe být záporný. Ztrátu lze uplatnit v daňovém přiznání v roce, kdy poplatník dosáhl zisku. V případě ztráty uplatněné v daňovém přiznání je nutné doloţit k daňovému přiznání také tiskopis Příloha pro uplatnění ztráty z minulých let. Od roku 2004 je moţné sníţit základ daně o ztrátu v bezprostředně následujících pěti zdaňovacích obdobích po roce, ve kterém ztráta vznikla (do konce roku 2003 v sedmi zdaňovacích obdobích). 11 Pokud poplatník zvolí správnou výši uplatněného odpočtu daňové ztráty z minulých let zdaňovacího období, můţe dosáhnout toho, ţe jeho daňová povinnost bude minimální a uplatní si v daňovém přiznání 9 Ing. SEDLÁKOVÁ, E. Daňové a nedaňové výdaje. Český Těšín: PORADCE, s.r.o., ISBN 978-80- 7365-315-6, str.32 10 Ing. SEDLÁKOVÁ, E. Daňové a nedaňové výdaje. Český Těšín: PORADCE, s.r.o., ISBN 978-80- 7365-315-6, str. 32 11 Ing. SEDLÁKOVÁ, E. Daňové a nedaňové výdaje. Český Těšín: PORADCE, s.r.o., ISBN 978-80- 7365-315-6, str. 33 14
všechny dostupné odpočty od základu daně a slevy na dani, které by jinak při neuplatnění v daném daňovém přiznání propadly. 12 12 SÚKENÍKOVÁ, A. 1000 řešení 2/2010. Český Těšín: PORADCE, s.r.o., ISSN: 1212-4710, str. 12 15
6 Zákon o dani z příjmů Daň z příjmů fyzických osob upravuje zákon č. 586/1992 Sb. o dani z příjmů. 13 Tento zákon upravuje: daň z příjmů fyzických osob daň z příjmů právnických osob Část první tohoto zákona pojednává tedy o Dani z příjmů FO. Zákon o dani z příjmů se dělí na jednotlivé druhy příjmů. Předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou: příjmy ze závislé činnosti a funkční poţitky 6 příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti 7 příjmy z kapitálového majetku 8 příjmy z pronájmu 9 ostatní příjmy 10 Zákon o daních z příjmů vyjmenovává v 4, které příjmy jsou od daně osvobozeny. 6.1 Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky dle 6 Příjmy ze závislé činnosti jsou: příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, sluţebního nebo členského poměru a obdobného poměru příjmy za práci členů druţstev, společníků a jednatelů společností s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem závislé činnosti 14 13 Doc. JUDr. MARKOVÁ, H. CSc. Daňové zákony-úplná znění platná k 1.1.2010. Praha: Grada Publishing, a.s., ISBN 978-80-247-3206-0, str. 10 14 Doc. JUDr. MARKOVÁ, H. CSc. Daňové zákony-úplná znění platná k 1.1.2010. Praha: Grada Publishing, a.s., ISBN 978-80-247-3206-0, str. 14 16
Pokud má poplatník příjmy pouze ze zaměstnání a nemá současně příjmy z více zaměstnání, nemusí podávat daňové přiznání. Můţe poţádat zaměstnavatele, případně posledního zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování a to nejpozději do 15.2. následujícího roku. 15 Bude-li zaměstnanec sám podávat daňové přiznání, nechá si od všech svých zaměstnavatelů vystavit formuláře s názvem Potvrzení o zdanitelných příjmech a sraţených zálohách. Na základě těchto formulářů vyplní poplatník daňové přiznání. Dílčím základem daně jsou příjmy ze závislé činnosti nebo funkční poţitky sníţené o výdaje vynaloţené na jejich dosaţení, zajištění a udrţení. Pro zjištění ZD se pouţijí ustanovení 23 33 ZDP. 6.2 Příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti dle 7 Povinnost podat daňové přiznání DPFO má kaţdá osoba, jejíţ roční příjmy, které jsou předmětem daně, přesáhly 15 000 Kč, mimo příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichţ je vybírána sráţková daň. 16 Příjmy z podnikání jsou: příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství příjmy ze ţivnosti příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku 17 15 Doc. JUDr. MARKOVÁ, H. CSc. Daňové zákony-úplná znění platná k 1.1.2010. Praha: Grada Publishing, a.s., ISBN 978-80-247-3206-0, str. 56 16 DOUŠOVÁ, A. MERITUM Daň z příjmů 2010. Wolters Kluwer, ISBN: 978-7357-528-1, str. 26 17 Nakladatelství SAGIT. Daňové zákony 2010. ISBN 978-80-7208-783-9 str.10 17
Příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti jsou: autorské honoráře ( 7 odstavce 6 zákona o dani z příjmů) Autorské honoráře jsou rozděleny do dvou kategorií a to příjmy do 7 000 Kč (daní je ten, kdo je vyplácí a příjmy se jiţ neuvádí do daňového přiznání) a příjmy nad 7 000 Kč. 18 příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není ţivností ani podnikáním podle zvláštních předpisů příjmy znalců, tlumočníků příjmy z činnosti insolvenčních správců 19 Základem daně příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti jsou výše uvedené příjmy. Příjmy se ještě sniţují o výdaje vynaloţené na jejich zajištění a udrţení. Příjmy za autorské honoráře jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně dle 36 ZDP. Úhrn příjmů však nesmí přesáhnout za období kalendářního měsíce 7 000 Kč. 20 Paragrafem 7, Příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, se budu později zabývat více. 18 Ing. MACHALA, O. Novinky v účetnictví a daních únor 2010. Institut certifikace účetních str. 8 19 Doc. JUDr. MARKOVÁ, H. Daňové zákon-úplná znění platná k 1.1.2010. Praha: Grada Publishing, a.s., ISBN 978-80-247-3206-0, str. 16 20 Doc. JUDr. MARKOVÁ, H. Daňové zákony-úplná znění platná k 1.1.2010. Praha: Grada Publishing, a.s., ISBN 978-80-247-3206-0, str. 16 18
6.3 Příjmy z kapitálového majetku dle 8 Jedná se o všechny příjmy ze zdrojů na území České republiky, včetně příjmů ze zahraničí, které se týkají kapitálového majetku a nejsou samostatným základem daně dle 36 ZDP a nebyla z nich sraţena daň. Paragraf 8 příjmy z kapitálového majetku nemá výdaje. 21 Jedná se například o: úroky a výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček z prodlení úroky a výnosy ze směnek příjmy z prodeje předkupního práva na cenné papíry úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních kníţkách podíly na zisku a dividendy patří sem i příjem z penzijního připojištění se státním příspěvkem (zákon č. 42/1994 Sb.) plnění ze soukromého ţivotního pojištění a další příjmy uvedené v 8 odstavce 2 a 3 ZDP. 6.4 Příjmy z pronájmu dle 9 Jedná se o veškeré příjmy, které plynou z pronájmu budov, pozemků, bytů nebo jejich částí, dále pronájem movitých věcí s výjimkou krátkodobých pronájmů movitých věcí. Příjem dle 9 ZDP je příjmem, který plyne z činností, které nejsou ţivností ani podnikáním podle zákona o daních z příjmů nebo jiného zvláštního zákona. Tyto informace jsou součástí Přílohy č. 2 v daňovém přiznání. 22 U příjmů a výdajů, které byly dosaţeny společně více poplatníky z titulu spoluvlastnictví, se rozdělují mezi poplatníky podle jejich spoluvlastnických podílů. 21 Doc. JUDr. MARKOVÁ, H. Daňové zákony-úplná znění platná k 1.1.2010. Praha: Grada Publishing, a.s., ISBN 978-80-247-3206-0, str. 17-18 22 Doc. JUDr. MARKOVÁ, H. CSc. Daňové zákony-úplná znění platná k 1.1.2010. Praha: Grada Publishing, a.s., ISBN 978-80-247-3206-0, str. 18 19
Poplatník se můţe rozhodnout, zda bude uplatňovat výdaje ve skutečné výši, nebo výdaje procentem z příjmů ve výši 30% příjmů z pronájmu. Základem daně jsou v tomto případě příjmy z pronajímaných nemovitostí, bytů, nebo věcí, které jsou sníţené o výdaje vynaloţené na jejich dosaţení zajištění a udrţení. Pro zjištění základu daně se pouţívá 23 aţ 33 ZDP. 23 6.5 Ostatní příjmy dle 10 Do 10 patří všechny příjmy, při kterých dochází ke zvyšování majetku fyzické osoby. Příjmy dle 10 jsou: 24 příjmy z příleţitostných činností nebo z příleţitostného pronájmu movitých věcí příjmy ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem příjmy z prodeje vlastní nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru nebo spoluvlastnického podílu příjmy z prodeje movité věci a cenného papíru příjmy z převodu účasti na společnosti výhry v loteriích, sázkách ceny z veřejných soutěţí, ze sportovních soutěţí U příjmů ze zemědělské výroby se můţe poplatník rozhodnout, zda bude vykazovat výdaje ve skutečné výši nebo zda výdaje uplatní procentem z příjmů ve výši 80% z příjmů ze zemědělské výroby. Základem daně (neboli dílčím základem daně) jsou v tomto případě příjmy sníţené o výdaje prokazatelně vynaloţené na jejich dosaţení. Pokud jsou výdaje vyšší neţ příjmy, k rozdílu se nepřihlíţí. 23 DOUŠOVÁ, A. MERITUM Daň z příjmů 2010. Wolters Kluwer, ISBN:978-80-7357-528-1, str. 112 24 Nakladatelství SAGIT. Daňové zákony 2010. ISBN 978-80-7208-783-9 str. 10; Doc. JUDr. MARKOVÁ, H. Daňové zákony- úplná znění platná k 1.1.2010. Praha: Grada Publishing, a.s., str. 18 20
U zdanění ostatních příjmů manţelů platí, ţe pokud plynou ostatní příjmy ze společného jmění manţelů, zdaňují se jen u jednoho z manţelů. Manţelé si mohou vybrat, kdo z nich příjmy zdaní a tím optimalizovat svoji daňovou povinnost. 25 přiznání. Informace o příjmech dle 10 jsou uvedeny v Příloze č. 2 daňového 25 DOUŠOVÁ, A. MERITUM Daň z příjmů 2010. Wolters Kluwer, ISBN:978-80-7357-528-1, str. 130 21
7 Daňově uznatelné výdaje Daňové výdaje jsou výdaje uvedené v paragrafu 24 zákona o dani z příjmů, patří tam například: odpisy hmotného majetku Poplatník můţe odpisovat hmotný majetek nebo samostatné movité věci, jejichţ vstupní cena je vyšší neţ 40 000 Kč a doba jejich pouţitelnosti je delší neţ 1 rok. Patří sem například budovy, domy, byty, stavby, pěstitelské celky a další uvedené v 26 ZDP. Mezi hmotný majetek se neřadí zásoby. Vypočítaný roční odpis si můţe poplatník uplatnit ke konci zdaňovacího období a tím zvýší daňové výdaje. V případě, ţe poplatník bude v průběhu roku majetek vyřazovat z evidence obchodního majetku (například v důsledku prodeje), můţe si uplatnit odpis pouze ve výši jedné poloviny ročního odpisu. 26 Pro výpočet odpisů majetku je třeba majetek zatřídit do příslušné odpisové skupiny. Majetek je moţné zatřídit do 6 odpisových skupin dle přílohy č. 1 ZDP. Kaţdá odpisová skupina stanoví také dobu odpisování. Odpisová doba dle odpisové skupiny je pouze minimální dobou, poplatník ji můţe, ale nemusí dodrţet. 27 Zákon stanoví odpisování rovnoměrné a zrychlené. Rovnoměrné odpisování je stanovené dle 31 ZDP. U rovnoměrného odpisování jsou jednotlivým odpisovým skupinám přiřazeny maximální roční odpisové sazby. U rovnoměrného majetku je moţné vyuţít například zvýšený odpis v prvním roce odpisování o 20 %, 15 % nebo 10 %. Zvýšené odpisování je moţné pouţít pouze za splnění podmínek stanovených paragraf 31 ZDP v odstavci 2, 3, 4. Zvýšený odpis nelze pouţít u odpisování 26 Doc. JUDr. MARKOVÁ, H. CSc. Daňové zákony-úplná znění platná k 1.1.2010. Praha: Grada Publishing, a.s., ISBN: 978-80-247-3206-0, str. 39 27 Doc. JUDr. MARKOVÁ, H. CSc. Daňové zákony-úplná znění platná k 1.1.2010. Praha: Grada Publishing, a.s., ISBN: 978-80-247-3206-0, str. 41-42 22
osobních automobilů, pokud tyto automobily nejsou pouţívány k silniční motorové dopravě (taxisluţby a další). Roční odpisy se stanoví ve výši jedné setiny součinu vstupní ceny hmotného majetku a přiřazené roční odpisové sazby. 28 Zrychlené odpisování popisuje 32 ZDP. U zrychleného odpisování jsou odpisovým skupinám přiřazeny koeficienty. V prvním roce se odpisy hmotného majetku vypočítají jako podíl vstupní ceny majetku a přiřazeného koeficientu dle přiřazené odpisové skupiny. V dalších letech se odpis majetku vypočítá jako podíl dvojnásobku zůstatkové ceny majetku a rozdílu mezi přiřazeným koeficientem a počtem jiţ odepsaných let. Stejně jako u rovnoměrného odpisování je moţné také u zrychleného odpisování vyuţít zvýšení odpisu v prvním roce o 20 %, 15 % nebo 10 %. 29 Odpisy můţe poplatník v případě potřeby přerušit a odpisování zahájit v roce, ve kterém to pro něj bude z hlediska vypočítané daně výhodnější. Pokud poplatník prodá automobil nezařazený do obchodního majetku před uplynutím 1 roku od data pořízení, není tento příjem osvobozený od daně. Příjem by byl osvobozený od daně v případě, ţe by doba mezi koupí a prodejem automobilu přesáhla 1 rok. Tento příjem bude zařazený do DZD dle 10. Od příjmu si můţe poplatník odečíst pořizovací cenu automobilu. 30 Příjem z prodeje automobilu zařazeného do obchodního majetku firmy je osvobozen od daně v případě, ţe mezi vyřazením automobilu z obchodního majetku a jeho prodejem uplynula doba 5ti let. Je-li automobil prodán dříve, příjem z prodeje je nutné zdanit a zahrnout do 10 ZDP. 31 28 Doc. JUDr. MARKOVÁ, H. CSc. Daňové zákony-úplná znění platná k 1.1.2010. Praha: Grada Publishing, a.s., ISBN: 978-80-247-3206-0, str. 43 29 Doc. JUDr. MARKOVÁ, H. CSc. Daňové zákony-úplná znění platná k 1.1.2010. Praha: Grada Publishing, a.s., ISBN: 978-80-247-3206-0, str. 43 30 Doc. JUDr. MARKOVÁ, H. CSc. Daňové zákony-úplná znění platná k 1.1.2010. Praha: Grada Publishing, a.s., ISBN: 978-80-247-3206-0, str. 11 31 SÚKENÍKOVÁ, A. 1000 řešení 2/2010. Český Těšín: PORADCE s.r.o., ISSN: 1212-4710, str. 106 23
Prodá-li poplatník automobil zahrnutý do obchodního majetku, je nutné příjmy z prodeje vţdy zdanit. 32 Při pořízení nehmotného majetku, je moţné tento majetek odpisovat, pokud vstupní cena přesahuje hodnotu 60 000 Kč a doba pouţitelnosti je delší neţ 1 rok (software, zřizovací výdaje). Odpisování nehmotného majetku je stanovené 32a ZDP. zůstatková cena hmotného majetku Při prodeji majetku je moţné uplatnit jako výdaj zůstatkovou cenu tohoto majetku. rezervy a opravné poloţky (opravné poloţky nemohou vytvářet poplatníci vedoucí DE) Daňově uznatelným výdajem jsou pouze rezervy, jejichţ tvorbu a výši pro daňové účely stanoví Zákon o rezervách. Rezervu je moţné tvořit pouze u podnikajících fyzických osob, není to moţné například u příjmů z pronájmu. Rezervami se rozumí bankovní rezervy, rezervy v pojišťovnictví, na opravy hmotného majetku, na pěstební činnost a ostatní rezervy. Rezervy a opravné poloţky se uplatňují za zdaňovací období, kterým se rozumí u fyzických osob kalendářní rok. Při tvorbě rezerv vzniká poplatníkovi daňově účinný náklad (sníţí si tedy příjmy). Při čerpání nebo rušení rezervy vznikne poplatníkovi zdanitelný výnos. Tvorba rezerv a opravných poloţek je pro poplatníka výhodná z důvodů posunu zdanění aţ v dalších letech, kdy uţ můţe být například výhodnější sazba daně. Rezervu na opravu hmotného majetku mohou tvořit fyzické osoby s příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, nebo s příjmy z pronájmu, a také právnické osoby. 33 Rezervu nelze vytvořit na technické zhodnocení, na majetek k likvidaci, na opravy majetku vzniklé důsledkem škody, na opravy 32 Doc. JUDr. MARKOVÁ, H. CSc. Daňové zákony-úplná znění platná k 1.1.2010. Praha: Grada Publishing, a.s., ISBN: 978-80-247-3206-0, str. 11 33 DOUŠOVÁ, A. MERITUM Daň z příjmů 2010. Wolters Kluwer, ISBN: 978-80-7357-528-1, str. 203-204 24
pravidelně se opakující a na majetek, který má ve vlastnictví poplatník v konkurzu. Rezerva nesmí být dále tvořena na jedno zdaňovací období. Je stanovena i maximální doba tvoření rezervy a to dle zařazení majetku do odpisové skupiny. Jestliţe není oprava zahájena nejpozději ve zdaňovacím období následujícím po období, které bylo stanovené, jako předpokládané období pro zahájení opravy, je nutné rezervu zrušit. Dále je nutné rezervu zrušit i v případě, ţe nebyla vyčerpána nejpozději ve zdaňovacím období po období, v němţ byla oprava zahájena. 34 Fyzické osoby musejí rezervu zrušit i ke dni ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nebo ke dni přerušení podnikání v případě, ţe nedojde jiţ k opětovnému zahájení podnikatelské činnosti do termínu podání daňového přiznání za příslušené zdaňovací období, ve kterém došlo k přerušení podnikání. výdaje na pracovní a sociální podmínky Mezi daňové výdaje na pracovní a sociální podmínky patří například výdaje na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, provoz vlastních vzdělávacích zařízení nebo výdaje spojené s odborným rozvojem zaměstnanců. Dále sem také patří provoz vlastního stravovacího zařízení mimo hodnoty potravin a také příspěvky na stravování, které jsou zajišťované pomocí jiných subjektů (vlastním stravovacím zařízením je myšleno i stravování zabezpečené jinou firmou ve vlastním zařízení). Daňově uznatelné jsou výdaje do výše 55% ceny jednoho jídla za jednu směnu, maximálně je to však 70 % stravného vymezeného pro zaměstnance na pracovní cestě, která trvá 5 aţ 12 hodin. 35 Další podmínkou uplatnění těchto výdajů je, ţe zaměstnanec bude během směny v práci alespoň 3 hodiny. 34 DOUŠOVÁ, A. MERITUM Daň z příjmů 2010. Wolters Kluwer, ISBN: 978-80-7357-528-1, str. 204 35 Doc. JUDr. MARKOVÁ, H. CSc. Daňové zákony-úplná znění platná k 1.1.2010. Praha: Grada Publishing, a.s., ISBN: 978-80-247-3206-0, str. 33 25
výdaje na pracovní cesty U poplatníků s příjmy dle 7 se stravné podnikatelů při tuzemských pracovních cestách posuzuje, jako daňově účinný výdaj, pouze u pracovních cest delších neţ 12 hodin v kalendářním dnu. Daňově účinné výdaje jsou výdaje na ubytování, dopravu hromadnými dopravními prostředky a nezbytné výdaje spojené s danou pracovní cestou v prokázané výši. Pokud na sluţební cestu jede poplatník motorovým vozidlem zahrnutým v obchodním majetku nebo nájmu, jsou daňovým výdajem také náklady na pohonné hmoty v prokázané výši. Vezme-li si poplatník vozidlo vlastní silniční motorové dopravy, nezahrnuté do obchodního majetku fyzické osoby, je moţné uplatnit náklady ve výši základní náhrady a náhrady za spotřebované pohonné hmoty. 36 postoupení pohledávky Daňově uznatelný odpis pohledávek je moţný u poplatníků vedoucích daňovou evidenci. Je však dané omezení daňově uznatelného výdaje v případě pohledávky nabyté postoupením. Výdajem z této pohledávky je pouze hodnota do výše příjmů plynoucích z úhrady dluţníkem nebo postupníkem při postoupení pohledávky. 37 paušální výdaj na dopravu Tento paušální výdaj je moţné uplatnit od roku 2009. Paušální výdaj je stanoven místo nákladů na pohonné hmoty a parkovné. Fyzická osoba, která má vlastní nebo pronajaté silniční motorové vozidlo, můţe uplatnit paušální výdaj na dopravu. Motorovým vozidlem můţe být automobil (osobní, nákladní), ale i motocykl, autobus nebo speciální vozidlo. Definice motorového vozidla vychází z vyhlášky o provozu vozidel na pozemních komunikacích. 38 36 DOUŠOVÁ, A. MERITUM Daň z příjmů 2010. Wolters Kluwer, ISBN: 978-80-7357-528-1, str. 230 37 DOUŠOVÁ, A. MERITUM Daň z příjmů 2010. Wolters Kluwer, ISBN: 978-80-7357-528-1, str. 215 38 DOUŠOVÁ, A. MERITUM Daň z příjmů 2010. Wolters Kluwer, ISBN: 978-80-7357-528-1, str. 231 26
Výše paušálního výdaje na dopravu motorovým vozidlem činí 5 000 Kč za kaţdý celý kalendářní měsíc zdaňovacího období, v němţ je vozidlo vyuţíváno k dosaţení, zajištění a udrţení příjmů a nebylo přenecháno ani po část měsíce k uţívání jiné osobě a nejsou uplatněny u vozidla skutečné náklady dle 24 odst. 2 písm. k) bodu 4 ZDP. Při částečném uţívání vozidla pro podnikatelské účely je moţné uplatnit pouze část paušálního výdaje ve výši 80% této částky, tedy ve výši 4 000 Kč měsíčně. Nepřihlíţí se k části, z jaké bylo vozidlo pouţíváno pro soukromé či firemní jízdy. Paušální výdaj je moţné uplatnit nejvýše na 3 vlastní silniční motorová vozidla a krácený paušální výdaj je moţné pouţít pouze u jednoho z nich. V případě pouţití krácených paušálních výdajů na dopravu, je nutné vyloučit také 20 % ostatních daňových výdajů vynaloţených v souvislosti s daným vozidlem (odpisy lze v tomto případě uplatnit pouze ve výši 80%). 39 Je-li pouţíváno vozidlo kromě podnikatele i jeho spolupracující osobou, nejsou v tomto případě splněny podmínky pro moţnost vyuţití paušálního výdaje na dopravu silničním motorovým vozidlem. Jestliţe vozidlo pouţívají zaměstnanci podnikatele a to výhradně pro pracovní účely, je podmínka splněna a podnikatel můţe vyuţít paušální výdaj na dopravu. škody a manka Daňově účinná je škoda v důsledku ţivelných pohrom, škoda způsobená podle tvrzení policie neznámým pachatelem nebo zvýšené výdaje v důsledku opatření stanovených zvláštními předpisy (výjimečný stav). 40 Výše škody musí být doloţena od pojišťovny, nebo posudkem soudního znalce. Pokud poplatník daně z příjmů obdrţí od policie posudek, ţe byla škoda způsobena neznámým pachatelem, se zpoţděním (po podání 39 DOUŠOVÁ, A. MERITUM Daň z příjmů 2010. Wolters Kluwer, ISBN: 978-80-7357-528-1, str. 231-232 40 DOUŠOVÁ, A. MERITUM Daň z příjmů 2010. Wolters Kluwer, ISBN: 978-80-7357-528-1, str. 247 27
daně z příjmů), opraví toto v daňovém přiznání podáním dodatečného daňového přiznání. Zůstatková cena zlikvidovaného majetku v důsledku poškození je daňově účinným nákladem jen do výše náhrad. Existují také výjimky a to v případě u škod vzniklých v důsledku ţivelných pohrom nebo u škod, které byly způsobené dle Policie ČR, neznámým pachatelem. V těchto případech je zůstatková cena majetku uznatelná v plné výši. smluvní pokuty a úroky z prodlení U fyzických osob je daňová uznatelnost podmíněna zaplacením úroků. Dále mezi daňové výdaje patří níţe uvedené poloţky, které jsou blíţe definované v paragrafu 24 zákona o dani z příjmů. 41 příspěvky právnickým osobám zůstatková cena hmotného majetku pojistné hrazené poplatníkem pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti dle zvláštních právních předpisů nájemné daň z převodu nemovitostí (pouze pokud byla zaplacena) hodnota cenného papíru škody vzniklé v důsledku ţivelných pohrom 41 Doc. JUDr. MARKOVÁ, H. CSc. Daňové zákony-úplná znění platná k 1.1.2010. Praha: Grada Publishing, a.s., ISBN: 978-80-247-3206-0, str. 32-37 28
8 Daňově neuznatelné výdaje Výdaje, které není moţné uplatnit pro daňové účely, jsou uvedené v 25 zákona o dani z příjmů a patří tam například: pojistné na sociální zabezpečení, všeobecné zdravotní pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti Toto pojistné je nedaňovým výdajem, pokud je pojistné hrazené společností za společníky, komplementáře, nebo za poplatníka, který má příjem z podnikání. 42 manka a škody přesahující náhrady s výjimkou uvedenou v 24 ZDP Jestliţe manka a škody přesahují výši náhrady, jsou také nedaňovým výdajem (poškození nebo zničení a následné vyřazení majetku). 43 výdaje na reprezentaci Mezi výdaje na reprezentaci patří například pohoštění, občerstvení. Tyto výdaje jsou výdaji nedaňovými. U propagačních předmětů, které jsou opatřeny logem firmy nebo reklamní značkou a jejich hodnota nepřesáhne bez DPH částku 500 Kč, si můţe poplatník sníţit základ daně. Poskytnutí takovéhoto propagačního předmětu se nepovaţuje za dar, ale za daňový náklad na reklamu a propagaci. 44 42 Ing. SEDKLÁKOVÁ, E. Daňové a nedaňové výdaje, Český Těšín: PORADCE, s.r.o, ISBN 978-80- 7365-315-6, str. 128 43 Doc. JUDr. MARKOVÁ, H. CSc. Daňové zákony-úplná znění platná k 1.1.2010. Praha: Grada Publishing, a.s., ISBN: 978-80-247-3206-0, str. 38 44 DOUŠOVÁ, A. MERITUM Daň z příjmů 2010. Wolters Kluwer, ISBN:978-80-7357-528-1, str. 268 29
výdaje na osobní spotřebu poplatníka Výdaje na osobní spotřebu poplatníka jsou výdaje nedaňové stejně jako výdaje na opravu majetku, který nemá poplatník zahrnutý v obchodním majetku firmy, ale pouţívá ho pro podnikání. výdaje na spotřebované pohonné hmoty a parkové u vyuţití výdajů stanovených paušálem a další uvedené v 25 ZDP 45 Pokud poplatník vyuţije uplatnění výdajů na dopravu paušálem, výdaje na spotřebované pohonné hmoty a parkovné není jiţ moţné zahrnout do výdajů daňových. 46 výdaje na zvýšení základního kapitálu včetně splácení půjček vyplácené podíly na zisku penále, úroky z prodlení a pokuty s výjimkou dle 24 odst. 2 ZDP nepeněţní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci účetní odpisy dlouhodobého majetku oceňovací rozdíl vzniklý jinak neţ koupí hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných zaměstnavatelem zaměstnanci jako nepeněţní plnění 47 45 Doc. JUDr. MARKOVÁ, H. CSc. Daňové zákony-úplná znění platná k 1.1.2010. Praha: Grada Publishing, a.s., ISBN: 978-80-247-3206-0, str. 37-39 46 Doc. JUDr. MARKOVÁ, H. CSc. Daňové zákony-úplná znění platná k 1.1.2010. Praha: Grada Publishing, a.s., ISBN: 978-80-247-3206-0, str. 39 47 Doc. JUDr. MARKOVÁ, H. CSc. Daňové zákony-úplná znění platná k 1.1.2010. Praha: Grada Publishing, a.s., ISBN: 978-80-247-3206-0, str. 37-39 30
9 Odčitatelné položky základu daně Fyzická osoba si můţe kaţdý rok sníţit svůj daňový základ o nezdanitelné části základu daně z příjmů. Od základu daně je moţné odečíst poloţky dle 15 zákona o dani z příjmů fyzických osob. Mezi odčitatelné poloţky neboli nezdanitelné části základu daně patří například: hodnota daru Dar lez odečíst od základu daně u fyzických osob, pokud jeho celková hodnota ve zdaňovacím období přesáhla 2 % ze základu daně, nebo alespoň činila 1000 Kč. V úhrnu lze nejvýše odečíst ze základu daně 10 %. Od základu daně je moţné odečíst hodnotu daru pouze v tom zdaňovacím období, ve kterém byl poskytnut. Pokud poplatník v daném zdaňovacím období, kdy poskytl dar, si ho neodečte od základu daně, není moţné ho převést do dalšího zdaňovacího období. 48 dárce krve V případě darování krve je moţné si odečíst 2000 Kč za jeden odběr a to pouze v případě, ţe za odběr nebyla přijata finanční odměna. Finanční odměna by v tomto případě byla od daně osvobozena dle 4 ZDP. Za rok je moţné darovat krev maximálně 5x v hodnotě 10 000 Kč. 49 odečet úroků Je moţné odečíst zaplacené úroky za dané zdaňovací období z hypotečních úvěrů nebo z úvěrů ze stavebního spoření. Podmínkou 48 Doc. JUDr. MARKOVÁ, H. CSc. Daňové zákony-úplná znění platná k 1.1.2010. Praha: Grada Publishing, a.s., ISBN: 978-80-247-3206-0, str. 20 49 Doc. JUDr. MARKOVÁ, H. CSc. Daňové zákony-úplná znění platná k 1.1.2010. Praha: Grada Publishing, a.s., ISBN: 978-80-247-3206-0, str. 20 31
u tohoto odečtu je, ţe úvěr musí být pouţit na stavbu, nebo opravu domu. Částka, o kterou se sniţuje základ daně nesmí překročit v úhrnu 300 000 Kč ročně. Tento limit platí na všechny úvěry poplatníků v téţe domácnosti. 50 Pro uplatnění odpočtu úroků z úvěru je třeba splnit ještě další podmínky a to například, ţe poplatník můţe odpočet úroků uplatnit v případě, ţe je účastníkem smlouvy o úvěru a v případě koupě nebo výstavby bytu či domu a koupě pozemku je zároveň vlastníkem či spoluvlastníkem daného předmětu pro bytové potřeby. penzijní připojištění Na základě platby penzijního pojištění zašle daný penzijní fond Potvrzení o zaplacených příspěvcích na penzijní připojištění. Na základě tohoto potvrzení si můţe poplatník sníţit základ daně o zaplacenou částku. Do daňového přiznání daně z příjmů fyzických osob se uvádí u penzijního připojištění částka sníţená o 6 000 Kč, nejvýše však 12 000 Kč. Pokud penzijní připojištění zaniklo a poplatník nemá nárok na vyplacení penze nebo jednorázového vyrovnání, ale současně bylo poplatníkovi vyplaceno odbytné, zaniká nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně. V tomto případě je třeba částky, o které byl poplatníkovi v příslušných letech sníţen základ daně, zdanit v daném zdaňovacím období dle 10 ZDP. 51 ţivotní pojištění Pojišťovna zašle plátci pojištění Potvrzení o zaplaceném pojistném na soukromé ţivotní pojištění ve zdaňovacím období. Na základ ě 50 Doc. JUDr. MARKOVÁ, H. CSc. Daňové zákony-úplná znění platná k 1.1.2010. Praha: Grada Publishing, a.s., ISBN: 978-80-247-3206-0, str. 20; Ing. BREZANIOVÁ, M. Daně, účetnictví vzory a případy 3/10. Český Těšín: PORADCE, s.r.o., ISSN 1213-9270, str. 88-89 51 Doc. JUDr. MARKOVÁ, H. CSc. Daňové zákony-úplná znění platná k 1.1.2010. Praha: Grada Publishing, a.s., ISBN: 978-80-247-3206-0, str. 20-21; Ing. BREZANIOVÁ, M. - Daně, účetnictví vzory a případy 3/10. Český Těšín: PORADCE, s.r.o., ISSN 1213-9270, str. 92-99 32
toho pojištění je moţné poníţit základ daně o uvedenou částku. Maximální částka, kterou je moţné odečíst, činí v úhrnu 12 000 Kč. Pro uplatnění ţivotního pojištění je třeba dodrţet některé podmínky, například výplata pojistného je aţ po 60 měsících od uzavření smlouvy, dále pojistná minimální částka se stanoví od 5 do 15 let včetně na 40 000 Kč a pro pojistné smlouvy s pojistnou dobou nad 15 let na 70 000 Kč. V případě nedodrţení podmínek nárok na uplatnění zaniká a poplatník musí v roce, ve kterém došlo k nedodrţení podmínek částky uplatnit v daňovém přiznání jako ostatní příjem dle 10 ZDP. 52 členské příspěvky odborové organizaci U zaplacených členských příspěvků lze odečíst částku do výše 1,5 % zdanitelných příjmů, maximálně však do výše 3 000 Kč za zdaňovací období. Neodečítají se příjmy zdaněné sráţkou podle zvláštní sazby daně. 53 další vzdělávání Jako sníţení základu daně je moţné vyuţít výši úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona č.179/2006sb. Nejvýše lze uplatnit 10 000 Kč dle podmínek uvedených v 15 odst. 8 ZDP. Pokud je poplatník osobou se zdravotním postiţením je moţné odečíst aţ 13 000 Kč, u poplatníka s těţším zdravotním postiţením aţ 15 000 Kč. 54 52 DOUŠOVÁ, A. MERITUM Daň z příjmů 2010. Wolters Kluwer, ISBN:978-80-7357-528-1, str. 290 53 Doc. JUDr. MARKOVÁ, H. CSc. Daňové zákony-úplná znění platná k 1.1.2010. Praha: Grada Publishing, a.s., ISBN: 978-80-247-3206-0, str. 21 54 Doc. JUDr. MARKOVÁ, H. CSc. Daňové zákony-úplná znění platná k 1.1.2010. Praha: Grada Publishing, a.s., ISBN: 978-80-247-3206-0, str. 21 33
výzkum a vývoj Odčitatelnou poloţkou od základu daně je také výzkum a vývoj. Tato odčitatelná poloţka je definovaná v 34 odst.4. 55 Odečíst je moţné od základu daně 100 % výdajů nebo nákladů, které poplatník v daném zdaňovacím období vynaloţil. Jestliţe výdaje souvisí s realizací projektu výzkumu a vývoje pouze zčásti, je moţné odečíst si od základu daně pouze část, která s výdaji na výzkum a vývoj souvisí. Výdaje, které je moţné odečíst od základu daně, je nutné evidovat odděleně od ostatních výdajů poplatníka. Odečet není moţné pouţít na sluţby, licenční poplatky a další. 56 Nárok na uplatnění nezdanitelných částí základu daně je třeba doloţit. Pro moţnost uplatnění penzijního a ţivotního pojištění zasílají příslušné organizace poplatníkovi Potvrzení o pojistném zaplaceném poplatníkem. 57 Jako přílohu k daňovému přiznání pro odečet úroků z hypotečního úvěru, úvěru ze stavebního spoření je třeba doloţit Potvrzení o poskytnutém úvěru a výši zaplacených úroků z tohoto úvěru. Pokud bude finanční úřad kontrolovat správnost uplatnění zaplacených úroků, je třeba toto doloţit úvěrovou smlouvu a dále také doklady o pouţití finančních prostředků na bytové účely. 58 Pokud si chce poplatník sníţit základ daně o poskytnutý dar, je třeba k daňovému přiznání přiloţit Doklad o poskytnutém daru. 59 V případě vyuţití sníţení základu daně o další vzdělávání se přikládá k daňovému přiznání Potvrzení o zaplacené úhradě na další vzdělávání. 55 Doc. JUDr. MARKOVÁ, H. Daňové zákony-úplná znění platné od 1.1.2010. Praha: Grada Publishing, a.s., ISBN 978-80-247-3206-0, str. 20 56 Doc. JUDr. MARKOVÁ, H. CSc. Daňové zákony-úplná znění platná k 1.1.2010. Praha: Grada Publishing, a.s., ISBN 978-80-247-3206-0, str. 45 57 Ing. BREZANIOVÁ, M. Daně, účetnictví vzory a případy 3/10. Český Těřín: PORADCE, s.r.o., ISSN 1213-9270, str. 93, 96 58 Ing. BREZANIOVÁ, M. Daně, účetnictví vzory a případy 3/10. Český Těřín: PORADCE, s.r.o., ISSN 1213-9270, str. 91 59 Ing. BREZANIOVÁ, M. Daně, účetnictví vzory a případy 3/10. Český Těřín: PORADCE, s.r.o., ISSN 1213-9270, str. 86 34
Po sníţení základu daně o odčitatelné poloţky, je nutné základ daně zaokrouhlit na celá sta Kč dolů a poté vypočítat daň z příjmu fyzických osob. 35
10 Slevy na dani Výši daňové povinnosti v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob ovlivňují jednak poloţky odčitatelné od základu daně, ale také veškeré slevy na dani. Slevy si můţe uplatnit jak zaměstnanec, tak i poplatník s příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti nebo s příjmy z kapitálového majetku, pronájmu nebo ostatních příjmů podléhajících zdanění. Po výpočtu daně z příjmu fyzických osob je moţné tuto daň ještě sníţit o slevy na dani podle 35, 35ba a také dle 35c. 60 Mezi slevy na dani patří: sleva na poplatníka Celou výši této slevy můţe uplatnit kaţdý poplatník, včetně starobního důchodce. Sleva se nikdy nekrátí, vţdy je nárok na celou částku této slevy, která činí 24 840 Kč (pro rok 2011 činí sleva na poplatníka 23 640 Kč). 61 sleva na manţelku (manţela), (případně ZTP/P) Manţelka (manţel) musejí ţít ve společné domácnosti a také její (jeho) příjem nesmí přesáhnout zákonem stanovenou částku za zdaňovací období tj. 68 000 Kč. Sleva na manţelku/manţela činí 24 840 Kč/rok, je však nutné tuto částku krátit v případě nesplnění zákonem stanovených podmínek. Pokud je manţel (manţelka) drţitelem (drţitelkou) průkazu ZTP/P zvyšuje se částka na dvojnásobek tj. 49 680 Kč/rok. Do příjmu manţelky (manţela) se nezahrnují dávky státní sociální podpory, sociální péče, pomoci v hmotné nouzi, sociální sluţby a další. 62 60 Doc. JUDr. MARKOVÁ, H. CSc.Daňové zákony-úplná znění platná k 1.1.2010. Praha: Grada Publishing, a.s., ISBN 978-80-247-3206-0, str. 46-48 61 Ing. BREZANIOVÁ, M. Daně, účetnictví vzory a případy 3/10. Český Těřín: PORADCE, s.r.o., ISSN 1213-9270, str. 116 62 Ing. BREZANIOVÁ, M. Daně, účetnictví vzory a případy 3/10. Český Těřín: PORADCE, s.r.o., ISSN 1213-9270, str. 117 36
sleva na invaliditu 1. nebo 2. stupně V daňovém přiznání DPFO je moţné sníţit částku o 2 520 Kč/rok v případě, ţe pobírá poplatník invalidní důchod 1. nebo 2. stupně. Částka slevy se v tomto případě úměrně krátí pouze na kalendářní měsíce, ve kterých byl tento důchod pobírán. 63 sleva na 3. stupeň invalidity Plně invalidní důchodce si můţe částku daně sníţit o 5 040 Kč/rok. sleva na drţitele průkazu ZTP/P Pokud má poplatník průkaz ZTP/P je moţné částku daně sníţit o 16 140 Kč/rok. sleva na dani na studenta Tato sleva činí 4 020 Kč/rok. Slevu je moţné uplatnit v případě, ţe poplatník studuje na státem uznané škole a je mu nejvýše 26 let (u prezenčního doktorského studia je moţné tuto slevu uplatnit do věku 28 let). V případě studia po část roku se nárok na slevu sniţuje o 1/12. U studenta vysoké školy je moţné slevu uplatnit při jakékoli formě studia (prezenční, distanční nebo u kombinace obou forem). 64 daňové zvýhodnění na vyţivované dítě Aby měl poplatník nárok na slevu na dítě, musí dítě ţít s poplatníkem ve společné domácnosti. Vyţivovaným dítětem se rozumí dítě vlastní, osvojené nebo dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů. Dále je to dítě druhého z manţelů a vnuk/vnučka. Další podmínkou je, ţe se musí jednat o dítě nezletilé, případně zletilé do dovršení věku 26 let pokud se soustavně připravuje na budoucí povolání, nebo se nemůţe soustavně 63 Ing. BREZANIOVÁ, M. Daně, účetnictví vzory a případy 3/10. Český Těšín: PORADCE, s.r.o., ISSN 1213-9270, str. 118-119 64 Doc. JUDr. MARKOVÁ, H. CSc. Daňové zákony-úplná znění platná k 1.1.2010. Praha: Grada Publishing, a.s., ISBN 978-80-247-3206-0, str. 48 37
připravovat na budoucí povolání z důvodu nemoci či úrazu, nebo dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Slevu na dítě je nutné doloţit například občanským průkazem, případně Potvrzením o studiu dítěte. Pro rok 2010 činí sleva na jedno dítě 11 604 Kč/rok. V případě moţného uplatnění slevy na dítě pouze po část roku, je nutné částku 11 604 Kč krátit o 1/12. 65 Pokud s podnikatelem ţije ve společné domácnosti dítě (do 26 let), které studuje na vysoké škole a během studia si přivydělává na základě Ţivnostenského oprávnění, můţe si slevu na vyţivované dítě uplatnit jeden z rodičů. Student si můţe ve svém daňovém přiznání uplatnit slevu na poplatníka a také slevu na studenta, která činí 4020 Kč podle 35 ba ZDP. 66 10.1 Daňové zvýhodnění na dítě Daňové zvýhodnění na dítě lze uplatnit formou: 67 slevy na dani Slevu na dani je moţné uplatnit do výše vypočítané daňové povinnosti. daňového bonusu Daňový bonus vzniká, pokud je nárok poplatníka na vyţivované dítě vyšší neţ vypočítaná daňová povinnost. Část nároku můţe být vypořádána do výše nulové daně, zbytek uplatní poplatník formou daňového bonusu. kombinací slevy na dani a daňového bonusu 65 Doc. JUDr. MARKOVÁ, H. CSc. Daňové zákony-úplná znění platná k 1.1.2010. Praha: Grada Publishing, a.s., ISBN 978-80-247-3206-0, str. 4; Ing. BREZANIOVÁ, M. Daně, účetnictví vzory a případy 3/10. Český Těšín: PORADCE, s.r.o., ISSN 1213-9270, str. 120-122 66 SÚKENÍKOVÁ, A. 1000 řešení 2/2010. Český Těšín: PORADCE s.r.o., ISSN: 1212-4710, str. 22-23 67 Doc. JUDr. MARKOVÁ, H. CSc. Daňové zákony-úplná znění platná k 1.1.2010. Praha: Grada Publishing, a.s., ISBN 978-80-247-3206-0, str. 48-49 38
Minimální daňový bonus, který bude poplatníkovi vyplacen, je 100 Kč. Jeho maximální výše, která můţe být vyplacená, činí 52 200 Kč. Pokud je daňová povinnost poplatníka niţší neţ hodnota daňového zvýhodnění na vyţivované dítě, má poté poplatník nárok na vyplacení daňového bonusu. 68 Pro vyplacení daňového bonusu musí být ještě splněny určité podmínky: poplatník musí mít v kalendářním roce dle 6 aţ 9 ZDP příjem aspoň ve výši 6ti násobku minimální mzdy (tj. ve výši 48 000 Kč) další podmínkou je výše daňového bonusu (maximální a minimální částka) Pokud poplatník nesplní výše uvedené podmínky, nemůţe čerpat daňový bonus. Poplatník si můţe v tomto případě uplatnit v daňovém přiznání daňové zvýhodnění na děti pouze formou slevy na dani do výše vypočítané daně. Na nezletilé dítě je moţné vţdy uplatnit daňové zvýhodnění, na dítě zletilé je to moţné do věku 26 let bez ohledu na výši příjmů, po splnění podmínek výše uvedených. 69 Daňové zvýhodnění je moţné uplatnit jiţ v měsíci, ve kterém se dítě poplatníkovi narodilo. 70 68 Doc. JUDr. MARKOVÁ, H. CSc. Daňové zákony-úplná znění platná k 1.1.2010. Praha: Grada Publishing, a.s., ISBN 978-80-247-3206-0, str. 48-49 69 Ing. BREZANIOVÁ, M. Daně, účetnictví vzory a případy 3/10. Český Těšín: PORADCE, s.r.o., ISSN 1213-9270, str. 123 70 DOUŠOVÁ, A. MERITUM Daň z příjmů 2010. Wolters Kluwer, ISBN:978-80-7357-528-1, str. 320 39
11 Základ daně z příjmů fyzických osob Základ daně upravuje 5 Zákona o dani z příjmů. Základem daně je částka, o kterou příjmy poplatníka (za daný kalendářní rok) přesahují výdaje prokazatelně vynaloţené na jejich dosaţení, zajištění a udrţení. 71 Poplatník daně z příjmů FO můţe dosáhnout pěti dílčích základů daně dílčí základ daně ze závislé činnosti a z funkčních poţitků dílčí základ daně nebo ztráta z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti dle 7 ZDP dílčí základ daně z kapitálového majetku dle 8 ZDP k těmto příjmům není moţné uplatnit daňové výdaje dílčí základ daně nebo ztráta z pronájmu dle 9 ZDP dílčí základ daně z ostatních příjmů dle 10 ZDP jsou-li v tomto případě výdaje vyšší neţ příjmy, k rozdílu se nepřihlíţí Základem daně poplatníka daně z příjmů fyzických osob je součet všech výše uvedených dílčích základů daně. 72 Vypočítaný základ daně z příjmů se sníţí o nezdanitelnou část základu daně dle 15 ZDP a dále o odčitatelné poloţky dle 34 ZDP. Dostaneme upravený základ daně z příjmů, který se zaokrouhlí na celé stokoruny dolů a z tohoto základu se vypočítá daň. Sazba daně z příjmů fyzických osob činí 15% ze základu daně. Toto je definované v zákoně o dani z příjmů dle 16 ZDP. 73 Od vypočítané daně z příjmů FO je moţné ještě odečíst slevy na dani dle 35ba a 35c ZDP. 71 Doc. JUDr. MARKOVÁ, H. CSc. Daňové zákony-úplná znění platná k 1.1.2010. Praha: Grada Publishing, a.s., ISBN 978-80-247-3206-0, str. 13 72 Ing. BREZANIOVÁ, M. Daně, účetnictví vzory a případy 3/10. Český Těšín: PORADCE, s.r.o., ISSN 1213-9270, str. 71-72 73 Doc. JUDr. MARKOVÁ, H. CSc. Daňové zákony-úplná znění platná k 1.1.2010. Praha: Grada Publishing, a.s., ISBN 978-80-247-3206-0, str. 21 40