Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. Provozně ekonomická fakulta

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Srovnání dávek státní sociální podpory v České republice a Slovenské republice Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce Ing. Kateřina Kramářová Řešitel bakalářské práce Aneta Kožoušková Brno 2009

Prohlášení Prohlašuji, že tato práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracovala samostatně. Všechny zdroje, prameny a literaturu, které jsem při vypracování používala nebo z nich čerpala, v práci řádně cituji s uvedením úplného odkazu na příslušný zdroj. Souhlasím, aby byla práce uložena v knihovně Provozně ekonomické fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům. V Brně dne 26. května 2009 Podpis.

Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucí práce ing. Kateřině Kramářové, která mi poskytla metodické vedení, cenné informace a připomínky, jež přispěly ke zpracování této bakalářské práce.

Abstrakt Kožoušková, A.: Srovnání dávek státní sociální podpory v České republice a Slovenské republice. Bakalářská práce. Brno, 2009 Tato práce se zabývá srovnáním dávek státní sociální podpory v České republice a Slovenské republice. V teoretické části jsou objasněny základní pojmy související s danou problematikou a dávky státní sociální podpory poskytované v České republice a Slovenské republice. Praktická část je zaměřena na výpočet dávek státní sociální podpory v obou státech. Na příkladech dvou fiktivních rodin o rozdílném počtu rodinných příslušníků je pak naznačen způsob výpočtu dávek státní sociální podpory v obou státech a na základě získaných informací potvrzena či vyvrácena hypotéza, která předpokládá, že v České republice je státem více podporována rodina se 4 a více dětmi, než stejně početná rodina na Slovensku. Abstract Kožoušková, A.: Comparison of state social support in Czech republic and Slovakia republic. Bachelory work. Brno, 2009 The main objektive of the bachelor thesis is the comparison of state social support in Czech republic and Slovakia republic. In theoretic part - there are explained basic concepts and conditions obtaining of state social support, that are provided in Czech republic and Slovakia republic. The practical part is focused on calculation of state social support in both countries. On the examples of two imaginative families (each of them have different number of dependents) are intimated calculation of state social supports in both countries and than it is upholded or disproved the hypothesis, which suppose, that in Czech republic is more supported family of four dependents and more than the family of the same number of dependents in Slovakia republic.

OBSAH 1. ÚVOD 6 2. CÍL PRÁCE 7 3. METODIKA 8 4. TEORETICKÁ ČÁST 9 4.1. VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ 9 4.2. DÁVKY STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY V ČR 15 4.2.1. Dávky státní sociální podpory poskytované v závislosti na příjmu 16 4.2.2. Dávky státní sociální podpory poskytované bez závislosti na příjmu 20 4.3. DÁVKY STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY V SR 26 5. PRAKTICKÁ ČÁST 35 5.1. METODIKA 35 5.2. VLASTNÍ PRÁCE 36 Rodina A: otec, matka, 2 děti 36 Rodina B: otec, matka, 5 dětí 52 6. ZÁVĚR 71 7. DOPORUČENÍ 74 8. SEZNAM POUŽITÝCH PRAMENŮ 76 8.1. SEZNAM INTERNETOVÝCH ZDROJŮ 76 8.2. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 76 9. SEZNAM TABULEK 78 10. SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK 79

1. Úvod Systém státní sociální podpory je nedílnou součástí politiky každého státu a dotýká se bezesporu každého z nás. Státní sociální podpora tvoří součást systému sociálního zabezpečení a je orientována na takové životní události, které jsou přirozenou součástí individuálního či rodinného životního cyklu. Je to soubor sociálních dávek, kterými se stát podílí na krytí nákladů na výživu a ostatní osobní potřeby dětí a rodin. Náklady na dávky státní sociální podpory nese v celém rozsahu stát. Jsou financovány ze státního rozpočtu a velká část dávek v České republice je odvozena od životního minima. Rozdílnost dávek státní sociální podpory, jejich výše a především podmínek nároků na ně v každém státě, mě vedly ke komparaci poskytovaných dávek v Česku a na Slovensku. Příčinou výběru srovnání právě se Slovenskou republikou je dlouhodobá existence Československé republiky jako jednoho státu. Nyní má každá z těchto republik zcela odlišný systém státní sociální podpory. Cílem této bakalářské práce je tedy detailní rozbor a porovnání systému státní sociální podpory v České republice a Slovenské republice, které bude provedeno na dvou modelových rodinách. Dávky státní sociální podpory v České republice jsou rozděleny na dávky testované (vertikální) a netestované (horizontální). Testované dávky jsou poskytované v závislosti na výši příjmu a řadí se k nim přídavek na dítě, sociální příplatek a příspěvek na bydlení. Netestované dávky jsou rodičovský příspěvek, dávky pěstounské péče, porodné a pohřebné. Na Slovensku jsou poskytovány rozdílné dávky. Patří mezi ně přídavek na dítě, příplatek k přídavku na dítě, rodičovský příspěvek, příspěvek při narození dítěte, příplatek k příspěvku při narození dítěte, příspěvek rodičům, kterým se současně narodily 3 děti, anebo více dětí, anebo kterým se v průběhu dvou let opakovaně narodily dvojčata nebo více dětí současně, dále je to příspěvek na pohřeb, příspěvek při péči o dítě a příspěvky na podporu náhradní péče o dítě. 6

2. Cíl práce V práci bude provedena analýza všech poskytovaných sociálních dávek v obou zemích tedy jak v České republice, tak i Slovenské republice. Především bude poukázáno na rozdíly ve výši životního minima rodin podle počtu členů v domácnosti, v podmínkách a velikostech vyplácených dávek, na které má občan nárok a ve výši v jaké může tyto dávky jednotlivá rodina čerpat, v době po uplynutí 16-ti let od rozdělení Československé republiky na dva samostatné státy. Na základě komparace několika modelových příkladů aplikovaných jak na českou, tak i slovenskou rodinu, bude vyvrácena případně potvrzena následující hypotéza: (H): V České republice je státem více podporována rodina se 4 a více dětmi, než stejně početná rodina na Slovensku. Na základě verifikace či falzifikace této hypotézy budou vyvozeny příslušné závěry a popřípadě doporučení pro zlepšení systému státní sociální podpory u obou analyzovaných států. Výše zmíněná hypotéza byla vybrána z důvodu největší znatelnosti rozdílů v poskytované podpoře více početným rodinám, oproti rodinám s méně dětmi. 7

3. Metodika Bakalářská práce se bude zabývat komparací dávek státní sociální podpory v České republice a Slovenské republice. První, teoretická část práce se bude nejprve věnovat popisu základních pojmů týkajících se dané tématiky (životní a existenční minimum, oprávněná osoba, rozhodné období, rozhodný příjem apod.). Po té se zaměří na analýzu dávek státní sociální podpory, které jsou poskytovány rodinám hlášeným k trvalému pobytu na území České a Slovenské republiky. Především na jaké dávky má občan vůbec nárok, jaká je jejich výše, jak často jsou vypláceny a jaký je rodinný měsíční příjem (rozhodný příjem). Bude vycházet zejména ze zákona č. 171/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění platných předpisů od 1. 1. 2009 (dále jen zákon o SSP ) a obdobných slovenských zákonů 1. Druhá, praktická část se bude zabývat komparací poskytovaných dávek mezi Českou a Slovenskou republikou. Bude pracovat s několika modelovými příklady, které budou představovat smyšlené rodiny o rozdílném počtu členů. U jednotlivých modelových rodin bude zohledněno možné zdravotní postižení dětí a rodičů, pěstounská péče dítěti, či péče o dvě a více současně narozené děti. Na základě takto vytvořených modelů pak budou vyvozeny závěry popř. několik doporučení pro zlepšení systému dávek státní sociální podpory u obou srovnávaných států. 1 Zákon č. 600/2003 Z. z. o prídavku na dieťa; zákon č. 235/1998 Z. z. o príspevku pri narodení dieťaťa, o príspevku rodičom, ktorým sa súčasne narodili 3 alebo viac detí, alebo ktorým sa v priebehu 2 rokov opakovane narodili dvojčatá; zákon č. 280/2002 Z. z. o rodičovskom príspevku; zákon č. 561/2008 Z. z. o príspevku na starostlivosť o dieťa; zákon č. 238/1998 Z. z. o príspevku na pohreb a zákon č. 627/2005 Z. z. o príspevkoch na podporu náhradnej starostlivosti o dieťa. 8

4. Teoretická část 4.1. Vymezení základních pojmů V této podkapitole budou objasněny pojmy úzce související s českým systém státní sociální podpory, které jsou důležité pro nárokování a výši vyplácených dávek. Bude vycházeno především ze zákona o SSP 2. V případě slovenského systému státní sociální podpory nebudou tyto pojmy definovány. A to z důvodu jejich nedůležitosti při určování nároku na dávku, či jejich podobnosti s českým systémem. Životní minimum Životní minimum představuje minimální peněžní prostředky pro zajištění výživy a jiných důležitých osobních potřeb členů rodiny. Je základním ukazatelem pro stanovení hranice, do které je příslušná dávka státní sociální podpory občanům vyplácena a současně je v České republice základem pro zjištění výše většiny těchto dávek. Měsíční částky životního minima 3 občana se odlišují na základě toho, jestli jedince posuzujeme samostatně nebo dohromady s osobami společně posuzovanými. Částka životního minima je 3 126 Kč měsíčně pro jednotlivce (jednotlivec není posuzován s jinými osobami). Výše není ovlivněna faktem, zda daný jedinec je, či není nezaopatřeným dítětem. U osoby považované jako první v pořadí (v domácnosti) je tato výše stanovena měsíčně na 2880 Kč. Pokud je osoba posuzována jako druhá nebo další v pořadí, činí výše jejího životního minima měsíčně 2 600 Kč (osoba od 15 let věku, která není nezaopatřeným dítětem), 2 250 Kč (nezaopatřené dítě od 15 do 26 let), 1 960 Kč (nezaopatřené dítě od 6 do 15 let) a 1600 Kč (nezaopatřené dítě do 6 let věku). V těchto případech, kdy se nejedná o jednotlivce a osoby jsou posuzovány společně, dojde nejdříve k posouzení 2 Zákon č.117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění platných předpisů od 1. 1. 2009 3 Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu 9

osob zaopatřených a posléze nezaopatřených dětí. Životní minimum je zde stanoveno jako součet životních minim všech posuzovaných osob. Existenční minimum Existenční minimum je považováno za nejnižší úroveň příjmů, jež je zaručena všem osobám. Je minimální hranicí příjmů pro zajištění výživy a základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Stanovení existenčního minima se týká hlavně těch, kteří nejsou ochotni spolupracovat na změně své dosavadní nepříznivé ekonomické a sociální situaci, ačkoliv k tomu mají určité předpoklady 4. Měsíční částka existenčního minima osoby činí v současné době 2 020 Kč. Je to přibližně 65% částky životního minima jednotlivce a asi 70% z životního minima první osoby v domácnosti. Ze zákona vyplývá nemožnost použití existenčního minima u nezaopatřeného dítěte, dále osoby plně invalidní, starobního důchodce a osob starších 65 let. Oprávněná osoba Každá fyzická osoba žijící na území České republiky, která je zde hlášena k trvalému pobytu, je považována za osobu oprávněnou. Cizinec se stane oprávněnou osobou na základě zákona o pobytu cizinců na území ČR 5. Vždy musí být splněna podmínka trvalého pobytu. Jediná výjimka je u nezletilých dětí, jež jsou v péči nahrazující péči rodičů anebo v ústavní péči, zde není podmínka k trvalému pobytu vyžadována. V případech kdy jsou dávky vypláceny na základě příjmů v rodině, je nutné, aby tato podmínka byla splněna všemi společně posuzovanými osobami. 4 KREBS, V. a kol. Sociální politika. s 271. 4.vyd. Praha: ASPI, a.s., 2007 5 Pro účely dávek státní sociální podpory se za trvalý pobyt cizince na území ČR považuje pobyt cizince hlášeného k pobytu, a to ode dne, kterým uplynulo 365 dnů ode dne hlášení. 10

Rozhodné období Rozhodné období je časovým úsekem, za který se zjišťuje rozhodný příjem, a to pouze u dávek testovaných. Dle zákona o SSP může být rozhodným obdobím kalendářní rok nebo kalendářní čtvrtletí: v případě přídavku na dítě jde o kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, do něhož se počítá počátek období od 1. října do 30. září následujícího kalendářního roku; v případě sociálního příplatku a příspěvku na bydlení období kalendářního čtvrtletí předcházející kalendářnímu čtvrtletí, v němž vznikl nárok na tyto dávky. Rozhodný příjem Pro přiznání příslušné dávky je důležitý rozhodný příjem, jenž je stanoven za rozhodné období jako čistý 6 měsíční příjem rodiny. Tyto příjmy jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob. Jedná se hlavně o příjmy ze závislé činnosti a z podnikání, ale také o dávky nemocenského a důchodového pojištění atd. Každý z těchto příjmů je do rozhodného období zahrnován samostatně. Rodina Pro vyplácení dávek státní sociální podpory se rodinou rozumí domácnost, v níž společně žije oprávněný jedinec a osoby posuzované společně s ním. Za rodinu je považována i osoba, která žije sama, bez ostatních posuzovaných osob. Ale také dítě, které je v plném zaopatření ústavu. U příspěvku na bydlení se za rodinu posuzují všechny osoby hlášené k trvalému pobytu v témže bytě. Společně posuzovanými osobami jsou ze zákona o SSP: nezaopatřené děti; 6 Příjmy po odpočtu po odpočtu pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní postižení a po odpočtu daně z příjmů, příp. výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení podle zákona o daních z příjmů. 11

nezaopatřené děti a rodiče těchto dětí, přičemž za rodiče jsou považovány také osoby, jimž byly nezaopatřené děti svěřeny do péče nahrazující péči rodičů a to na základě rozhodnutí příslušného orgánu, manžel rodiče nebo uvedené osoby, vdovec nebo vdova po rodiči nebo uvedené osobě a druh (družka) rodiče nebo uvedené osoby; manželé nebo druh a družka, nejedná-li se o rodiče posuzované dle textu v předcházejícím bodu; nezaopatřené děti, jejich rodiče, pokud jsou nezaopatřenými dětmi a jsou osamělí, a rodiče těchto rodičů. Tyto osoby jsou považovány za společně posuzované při splnění dvou podmínek. A to společného soužití s oprávněnou osobou a společnou úhradou nákladů na své potřeby. Rodič, jenž je svobodný, rozvedený nebo ovdovělý a nežije s druhem, je označován jako rodič osamělý. Pokud ovšem rodič žije s druhem, je k druhovi či družce přihlíženo jako k osobě společně posuzované, jestliže žije minimálně 3 měsíce s oprávněnou osobou. Jedinci, kteří kvůli své soustavné přípravě na budoucí povolání a z pracovních či zdravotních důvodů dočasně pobývají mimo místo hlášeného trvalého pobytu, jsou také společně posuzovanými osobami. Těmito osobami ovšem nejsou jedinci ve výkonu trestu odnětí svobody či ve vazbě, a to po skončení prvního kalendářního měsíce pobytu ve vazbě či výkonu trestu odnětí svobody. Nezaopatřené dítě Dítě po dokončení povinné školní docházky je považováno za nezaopatřené. Tento stav však může trvat maximálně do 26 let věku. A to za předpokladu, že se jedinec soustavně připravuje na své budoucí povolání nebo není schopen vykonávat výdělečnou činnost následkem nepříznivého zdravotního stavu. 12

Také dítě, které skončilo povinnou školní docházku a je evidováno na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, je do dosažení 18. let věku považováno jako dítě nezaopatřené. Důvodem je, že tento jedinec nemá nárok na hmotné zabezpečení (např. nesplňuje podmínku, že v posledních 3 letech odpracovalo alespoň 12 měsíců). Pokud má dítě nárok na plný invalidní důchod, nelze jej považovat za nezaopatřené. Výdělečná činnost Část dávek státní sociální podpory vychází z výdělečné činnosti. Je velmi důležitá zejména pro posouzení nezaopatřenosti dítěte, ale i pro nárok na rodičovský příspěvek. Osoby, dosahující příjmy z podnikání či z jiné samostatné výdělečné činnosti, jsou označovány jako výdělečně činné. Výdělečnou činností se dle zákona o SSP rozumí činnost: vykonávána v České republice a zakládající účast na nemocenském pojištění; osoby samostatně výdělečně činné 7 ; vykonávaná v zahraničí za účelem dosažení příjmu. Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání Studuje-li dítě na střední či vysoké škole v České republice, je jeho studium považováno za soustavnou přípravu na budoucí povolání. Výjimku zde tvoří studium dálkové, distanční, večerní či kombinované, při němž je dítě výdělečně čino, anebo má jako nezaměstnané nárok na podporu. Další výjimkou je studium v době výkonu služebního poměru. Za soustavnou přípravu je považována i příprava zdravotně postižených osob pro zaměstnání. A dále studium na středních a vysokých školách v zahraničí, pokud je rovno studiu na příslušných školách v České republice. 7 Za osobu samostatně výdělečně činnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která se za takovou považuje pro účely důchodového pojištění 13

Období studia počínající nástupem do prvního ročníku střední školy a končící vykonáním maturitní či závěrečné zkoušky, je označováno jako soustavná příprava na budoucí povolání. Do tohoto období je započtena i doba školních prázdnin, jenž navazuje na ukončení studia. V případě, kdy dítě bezprostředně navázalo studiem na vysoké škole, považuje se období těchto prázdnin automaticky za přípravu na budoucí povolání. A to i v případě, že dítě bylo výdělečně činné. Mezi střední školy řadíme střední odborná učiliště, střední odborné školy, gymnázia, vyšší odborné školy, konzervatoře, školy ozbrojených sil a ozbrojených sborů, školy požární ochrany a speciální školy. Za středoškolské studium se považuje také nástavbové studium a zkrácené studium pro získání středního vzdělání s výučním listem a středního vzdělání s maturitní zkouškou 8. Školním rokem je považováno u středních škol období od 1. září do 31. srpna. U vysokých škol je systém studia odlišný. Osoba se stává studentem vysoké školy dnem zápisu na vysokou školu. Studentem přestává být v případech, kdy úspěšně vykoná státní závěrečnou zkoušku, ukončí ucelenou část studia, dojde k vyloučení či zanechání studia. Student vysoké školy může studovat v bakalářském, magisterském a doktorském studijním programu. Ovšem studium v programech celoživotního vzdělávání není možno uvažovat jako studium na vysoké škole. Podle zákona o SSP se za přípravu na povolání považuje i kalendářní měsíc následující po kalendářním měsíci, v kterém dítě ukončilo své studium na vysoké škole, pokud dítě není po celý tento měsíc výdělečně čino, ani nemá nárok na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání. Rovněž se do této doby počítá i období, v němž dítě bezprostředně navázalo dalším studiem na téže či jiné vysoké škole, a to nejpozději do 3 kalendářních měsíců navazujících na ukončení studia na vysoké škole. 8 BŘESKÁ, N. BURDOVÁ, E. Státí sociální podpora: s komentářem a příklady k 1. 5. 2007. s 63. 1. vyd. Olomouc: ANAG, 2007 14

Nepříznivý zdravotní stav Zdravotní stav oprávněné osoby (společně posuzovaných osob) je velmi důležitý pro poskytování, ale také i stanovení výše určitých vyplácených dávek státní sociální podpory. Dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem je označován stav trvající déle než 1 rok. Zákon o SSP udává, že jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu činí stupeň zdravotního postižení: od 20 % do 49 %, považuje se nezaopatřené dítě za dlouhodobě nemocné; od 50 % do 79 %, považuje se osoba za dlouhodobě zdravotně postiženou; od 80 % do 100 %, považuje se osoba za dlouhodobě těžce zdravotně postiženou. 4.2. Dávky státní sociální podpory v ČR V následující části budou vymezeny dávky státní sociální podpory, jenž jsou poskytovány v České republice, i zde bude vycházeno ze zákona o SSP 9. Při přiznávání dávek státní sociální podpory občanům, je státem uplatňován princip organizované solidarity 10. Tento princip je orientován ve dvou směrech, od bezdětných rodin k rodinám s dětmi a od rodin s vysokým příjmem k rodinám nízkopříjmovým. Na základě těchto dvou směrů lze rozdělit dávky na dva druhy, a to podle jejich účelu, ke kterému směřují. Dávky, jejichž přerozdělení směřuje od bezdětných rodin k rodinám s dětmi, jsou označovány pojmem dávky netestované a jsou nezávislé na velikosti příjmu. Jsou vypláceny bez rozdílu všem dětem a jedná se o universální nárokový příjem. Zahrnují čtyři druhy dávek, a to rodičovský příspěvek, dávky pěstounské péče, porodné a pohřebné. 9 Zákon č.117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění platných předpisů od 1. 1. 2009 10 KREBS, V. a kol. Sociální politika. s 251. 4.vyd. Praha:ASPI, a.s., 2007 15

V druhém případě, v němž se jedná o redistribuci od vysokopříjmových rodin k rodinám s nízkým příjmem, dochází k testování příjmové situace celé rodiny. Rodina je zde podporována od okamžiku, kdy její příjmy dosáhnou určité stanovené úrovně. S rostoucím příjmem rodiny výše těchto dávek klesá. Jedná se o dávky testované a řadí se mezi ně přídavek na dítě, sociální příplatek a příspěvek na bydlení. 4.2.1. Dávky státní sociální podpory poskytované v závislosti na příjmu Přídavek na dítě Jednou z nejzákladnějších dávek státní sociální podpory je bezesporu přídavek na dítě. Přídavek je považován za dlouhodobou dávku a je vyplácen rodinám s dětmi. Jeho úkolem je pomoct s úhradou nezbytných nákladů, spojených s výchovou a výživou nezaopatřených dětí. Pro splnění podmínek a výše jeho vyplacení je nutné zkoumat příjem nejen dítěte, ale i jeho rodiny (příjem společně posuzovaných osob). Přídavek na dítě je vyplácen oprávněné osobě. Touto osobou může být přímo dítě, zákonný zástupce či osoba, která má dítě v přímém zaopatření. Zákonný zástupce pobírá a zároveň podává žádost o přídavek za dítě, které doposud nedosáhlo zletilosti (18 let věku) a za zletilého, který je nezpůsobilý k právním úkonům. Dítěti náleží přídavek od měsíce přímo následujícímu měsíci, v němž dosáhlo zletilosti (dítě se může stát zletilým i dnem uzavření manželství). Přídavek u dítěte v přímém zaopatření ústavu pro péči o děti nebo mládež, náleží ve většině případů příslušnému ústavu, v němž je dítě umístěno. Pokud ale dítě nepobývá po dobu trvání celého kalendářního měsíce v ústavu, je tento přídavek vyplácen přímo ústavem osobě, jenž má toto dítě v přímém zaopatření. Rozhodným obdobím pro zjištění nároku na přídavek na dítě je kalendářní rok. Přídavek je vyplácen každý měsíc a pohybuje se ve třech velikostech. Jeho výše je závislá na věku dítěte. Nárok na něj mají rodiny s příjmem menším než je 2,4 násobek jejich životního minima. 16

Tabulka 1: Výše přídavku na dítě dle zákona o SSP Věk nezaopatřeného dítěte v rodině Výše přídavku v Kč měsíčně Do 6 let 500 Od 6 do 15 let 610 Od 15 do 26 let 700 Sociální příplatek Sociální příplatek je další neméně významnou dávkou státní sociální podpory. Stát se snaží tímto příplatkem pomoct rodinám s dětmi, jejichž příjem je menší než určená hranice, krýt jejich náklady na žití. Cílem sociálního příplatku je uhradit alespoň část zvýšených nákladů rodinám se zdravotním postižením dětí či rodičů, přičemž zvýšení nákladů je vyvoláno právě postižením člena rodiny. Příplatek je vyplácen i v případech osamělosti rodiče (rodič je ovdovělý, rozvedený nebo svobodný). Vyplacení příplatku je vázáno na péči o minimálně jedno nezaopatřené dítě. Z důvodu možnosti reagování příplatku na změny, k nimž v průběhu roku u rodin dochází, je rozhodným obdobím, pro stanovení výše a nároku na dávku, kalendářní čtvrtletí. Touto významnou změnou může být zvýšení, či snížení příjmů rodiny a změna sociální situace. Se zvýšením příjmů rodiny souvisí snížení poskytovaného příplatku a naopak. Podmínkou nároku na sociální příplatek je dle zákona o SSP, nepřevyšující rozhodný příjem v rodině součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,0. Jestliže se nezaopatřené dítě nachází v plném přímém zaopatření ústavu pro péči o děti a mládež, nemá nárok na tento příplatek. Dle zákona o SSP činí výše sociálního příplatku za kalendářní měsíc rozdíl mezi částkou životního minima nezaopatřeného dítěte nebo součtem částek životního minima nezaopatřených dětí, je-li takových dětí v rodině více, a částkou určenou jako podíl, v jehož čitateli je součin částky životního minima uvedeného dítěte nebo uvedených 17

dětí a rozhodného příjmu rodiny a ve jmenovateli součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,00. Jestliže nastane případ, kdy je částka životního minima vyšší než rozhodný příjem rodiny, počítá se pro určení výše příplatku s životním minimem na místo rozhodného příjmu. Podle zákona o SSP se při stanovení výše sociálního příplatku částka životního minima nezaopatřeného dítěte násobí: koeficientem 3,00, jde-li o dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené; koeficientem 2,67, jde-li o dítě dlouhodobě zdravotně postižené; koeficientem 1,34, jde-li o dítě dlouhodobě nemocné; koeficientem 1,22, jde-li o děti, které se narodily současně, a to v době do tří let jejich věku; koeficientem 1,20 jde-li o dítě, které studuje na střední škole v denní formě studia nebo na vysoké škole v prezenční formě studia ve studijním programu poskytujícím vysokoškolské vzdělání. A při stanovení výše sociálního příplatku se částka životního minima dítěte a částka životního minima rodiny násobí: koeficientem 1,35, jestliže jsou oba rodiče dlouhodobě těžce zdravotně postižení; koeficientem 1,30, jestliže je osamělý rodič dlouhodobě těžce zdravotně postižený; koeficientem 1,05, jestliže je jeden z rodičů dlouhodobě těžce zdravotně postižený; koeficientem 1,17, jestliže se jedná o osamělého rodiče (není dlouhodobě těžce zdravotně postižený). 18

Příspěvek na bydlení Poslední dávkou státní sociální podpory, kterou řadíme mezi testované, je příspěvek na bydlení. Příspěvek je vyplácen oprávněné osobě, jež je v bytě přihlášena k trvalému pobytu. Touto osobou může být vlastník nebo nájemce bytu. Dojde-li v průběhu kalendářního měsíce ke změně trvalého pobytu oprávněné osoby, přihlíží se k této změně od následující kalendářního měsíce. Vlastník či nájemce bytu má nárok na příspěvek v případě, kdy náklady na bydlení rodiny a současně i normativní náklady na bydlení, jsou vyšší než násobek rozhodného příjmu příslušné rodiny a koeficientu 0,30 (na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35). Normativní náklady na bydlení jsou stanoveny jako průměrné náklady na bydlení podle velikosti obce a počtu členů domácnosti. Pro nájemní byty zahrnují částky nájemného v souladu se zákonem o nájemném a pro byty družstevní a byty vlastníků náklady obdobné 11. Dále se do nich započítávají ceny za služby a energii. Každý rok dochází k úpravě těchto normativních nákladů na bydlení dle aktuálních cen. Oproti tomu za náklady na bydlení jsou považovány skutečně vynaložené náklady. Tabulka 2: Normativní náklady na bydlení pro nájemní byty, platné pro rok 2009 dle zákona o SSP Počet osob v rodině Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce (v Kč) Praha nad 100 000 50 000-99 999 10 000-49 999 do 9 999 1 3 339 2 893 2 659 2 518 2 460 2 4 926 4 233 3 913 3 721 3 640 3 6 764 5 858 5 440 5 188 5 083 4 a více 8 545 7 453 6 948 6 644 6 517 11 KREBS, V. a kol. Sociální politika. s 257. 4.vyd. Praha:ASPI, a.s., 2007 19

Tabulka 3: Normativní náklady na bydlení družstevní byty a byty vlastníků, platné pro rok 2009 dle zákona o SSP Počet osob v rodině Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce (v Kč) Praha nad 100 000 50 000-99 999 10 000-49 999 do 9 999 1 2 236 2 236 2 236 2 236 2 236 2 3 362 3 362 3 362 3 362 3 362 3 4 730 4 730 4 730 4 730 4 730 4 a více 5 978 5 978 5 978 5 978 5 978 Výše příspěvku na bydlení za kalendářní měsíc je rovna rozdílu mezi normativními náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30 (v Praze 0,35). V případě, kdy jsou náklady na bydlení rodiny nižší než normativní náklady, náleží příspěvek na bydlení ve výši rozdílu mezi náklady na bydlení a příslušným násobkem rozhodného příjmu 12 4.2.2. Dávky státní sociální podpory poskytované bez závislosti na příjmu Rodičovský příspěvek Nejvýznamnější netestovanou dávkou státní sociální podpory je rodičovský příspěvek. Příspěvek je nárokován rodiči, jenž se po dobu trvání celého kalendářního měsíce osobně a řádně stará o dítě. Tuto činnost vykonává celodenně a tudíž místo zaměstnání. Vyplácení přípěvku je podmíněno péčí minimálně o 1 dítě do 4 let věku. V případě dlouhodobě zdravotně či dlouhodobě těžce zdravotně postiženého dítěte je tato hranice posunuta do 7 let věku dítěte (do 10 let, jestliže dítě nepobírá příspěvek na péči). 12 KREBS, V. a kol. Sociální politika. s 258. 4.vyd. Praha:ASPI, a.s., 2007 20

Dle zákona o SSP rodičovský příspěvek náleží, jestliže: dítě, jenž nedosáhlo věku 3 let, navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti maximálně 5 kalendářních dnů 13 v kalendářním měsíci; dítě, které již dosáhlo 3 let věku, navštěvuje v témže kalendářním měsíci mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně nebo nejvýše 5 kalendářních dnů; dítě, jenž pravidelně navštěvuje léčebně rehabilitační zařízení nebo mateřskou školu nebo její třídu zřízenou pro zdravotně postižené děti nebo jesle se zaměřením na vady zraku, sluchu, řeči a na děti tělesně postižené a mentálně retardované v rozsahu, který nepřevyšuje 4 hodiny denně; dítě, které je dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené pravidelně navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu, jenž nepřevyšuje 6 hodin denně, a dítě školního věku, které navštěvuje přípravnou třídu základní školy nebo školu poskytující základní nebo stření vzdělání; dítě, navštěvující jesle, mateřskou školu anebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně, a jestliže stupeň zdravotního postižení zraku nebo sluchu obou rodičů (osamělého rodiče) je v rozsahu 50 % a více. Rodičovský příspěvek je vyplácen každý měsíc a jeho výše dosahuje 4 pevně stanovených úrovní (zvýšené 11400 Kč, základní 7600 Kč, snížené 3800 Kč a nižší 3 000 Kč). Každý rodič má právo na volbu doby, po kterou bude příspěvek čerpat (dva, tři nebo čtyři roky). Volba příslušné doby čerpání je úzce spjata s výší vypláceného příspěvku, a to 14 : 13 Kalendářním dnem se rozumí každý den, kdy dítě pobývá v jeslích nebo jiném uvedeném zařízení pro děti, bez ohledu na délku tohoto pobytu 14 Dávky SSP [ON-LINE]. c 2009 [cit. 2009-02-15]. Dostupné z http://www.mpsv.cz/cs/2 21

rychlejší čerpání rodičovského příspěvku následuje po peněžité pomoci v mateřství (dále jen PPM) ve zvýšené výměře (11400 Kč) do 24 měsíců věku dítěte. O tuto formu čerpání může požádat pouze rodič, který má nárok na PPM ve výši minimálně 380 Kč za kalendářní den; klasické čerpání následuje po PPM v základní výměře (7600 Kč) do 36 měsíců věku dítěte; o tuto formu čerpání může požádat pouze rodič, který má nárok na PPM; pomalejší čerpání následuje po PPM nebo od narození dítěte (nevznikl-li nárok na PPM) v základní výměře (7600 Kč) do 21 měsíců věku dítěte a dále pak už ve snížené výměře (3800 Kč) do 48 měsíců věku dítěte. Rodič je povinen si písemně požádat o výši a příslušnou dobu čerpání rodičovského příspěvku. Doba, do kdy musí podat žádost, se liší podle zvolené úrovně čerpání příspěvku. V případě požadavku rodiče na rychlejší čerpání je nutné, aby žádost podal nejpozději do konce druhého kalendářního měsíce, který následuje po měsíci, v němž dosáhlo nejmladší dítě věku 22 týdnů (31 týdnů v případě dvou a více současně narozených dětí). Nejpozději v měsíci, v němž dítě dosáhne věku 21. měsíců, musí rodič požádat, pokud se jedná o klasické čerpání. Jestliže rodič nepožádá ani o jeden z výše zmíněných způsob čerpání, je mu automaticky po dosažení 21. měsíců věku dítěte přiznán příspěvek v režimu pomalejšího čerpání. Vybranou volbu čerpání již nelze zpětně změnit. U dlouhodobě zdravotně postižených dětí a dlouhodobě těžce zdravotně postižených dětí je rodiči nárokován rodičovský příspěvek v základní výměře, a to od doby kdy bylo dítě takto posouzeno. Tento příspěvek je vyplácen ve výši 7600 Kč (základní výměra) do 7 let věku dítěte. Jestliže je dítěti přiznán příspěvek na péči, rodiči je vyplácen příspěvek dosahující poloviční výše (3800 Kč). Pokud ovšem dítě příspěvek na péči nepobírá a rodič o něj pečuje, má nárok na příspěvek v nižší výměře 3000 Kč, a to od 7 do 10 let věku dítěte. 22

U rodičovského příspěvku nezáleží na příjmové situaci rodiny. Při pobírání příspěvku může být rodič i výdělečně činný. Podmínkou je, aby v době výdělečné činnosti zajistil jinou zletilou osobou péči o své dítě. Dávky pěstounské péče Dávky pěstounské péče jsou další významnou součástí systému dávek státní sociální podpory. Existují celkem 4 druhy pěstounských dávek a jsou rozděleny na dávky opakující se (příspěvek na úhradu potřeb dítěte a odměna pěstouna) a dávky jednorázové (příspěvek při převzetí dítěte a příspěvek na zakoupení motorového vozidla). Tyto dávky náleží pěstounovi (o dítě osobně pečuje) a dítěti. Příspěvek na úhradu potřeb dítěte Státem vyplacený příspěvek na úhradu potřeb dítěte (podobně jako rodičovský příspěvek) má pomoci hradit část nákladů vynaložených na životní potřeby dítěte, které je svěřeno do pěstounské péče. Příspěvek je nárokován nezletilému dítěti v pěstounské péči, ale jeho příjemcem je určen pěstoun (do dosažení zletilosti dítěte, pak je příjemcem přímo dítě). Je vyplácen ode dne, kdy je dítě svěřeno do pěstounské péče a po celou dobu trvání této péče, tedy zpravidla do 18 let věku dítěte (do dosažení zletilosti). V případě, jde-li o nezaopatřené dítě trvale žijící a uhrazující náklady na své potřeby s osobou, jenž byla do dosažení 18 let věku jeho pěstounem, tento nárok na příspěvek přetrvává, a to maximálně do dosažení věku 26 let dítěte. Příspěvek na úhradu potřeb dítěte se vyplácí každý měsíc a jeho výše je rovna násobku částky odpovídající životnímu minimu dítěte a koeficientu, jehož hodnota je závislá na zaopatřenosti dítěte a na jeho zdravotním stavu: koeficient 1,40 u dítěte nezletilého zaopatřeného; koeficient 2,30 u dítěte nezaopatřeného; koeficient 2,35 u dítěte dlouhodobě nemocného; koeficient 2,90 u dítěte dlouhodobě zdravotně postiženého; koeficient 3,10 u dítěte dlouhodobě těžce zdravotně postiženého. 23

Odměna pěstouna Odměna pěstouna je dávkou, která je projevem určitého společenského uznání osoby pečující o cizí dítě v pěstounské péči. Odměna pěstouna je nárokována pěstounovi za vykonávání pěstounské péče. Je mu vyplácena do dosažení zletilosti dítěte, které má v pěstounské péči. A poté do doby, do kdy je svěřenému dítěti nárokován příspěvek na úhradu potřeb dítěte. Podle zákona o SSP má nárok i pěstoun, jestliže dítě, které mu bylo svěřeno do pěstounské péče, nemá nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte jen proto, že požívá důchod z důchodového pojištění, jehož výše je stejná nebo vyšší než uvedený příspěvek. Odměna pěstouna je rovněž vyplácena měsíčně. Je poskytována pěstounovi za každé svěřené dítě. Výše odměny je rovna násobku životního minima pěstouna a koeficientu, který je v tomto případě roven 1. Odměna náleží vždy jen jednomu z manželů v případě společné pěstounské péče. Ve zvláštních situacích činí odměna pěstouna částku, která je součinem hodnoty životního minima pěstouna a koeficientu 5,50, a to ve dvou případech. Jednak když pečuje minimálně o 3 svěřené děti, přičemž s každým dalším svěřeným dítětem roste jeho odměna o násobek životního minima pěstouna a koeficientu 0,50. Nebo pokud pečuje alespoň o 1 dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě. Tato odměna se opět zvyšuje s počtem svěřených dětí, a to o násobek životního minima pěstouna a koeficientu 0,50 za každé další svěřené dítě nebo koeficientu 0,75 za dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě. Příspěvek při převzetí dítěte Účelem poskytování příspěvku při převzetí dítěte je přispět na nákup potřebných věcí pro dítě, které zpravidla nemá vlastní osobní věci při odchodu z ústavu 15. 15 Státní sociální podpora [ON-LINE]. c 2009 [cit. 2009-02-17]. Dostupné z http://www.vyplata.cz/statnisocialnipodpora/prispevek-pri-prevzeti-ditete.php 24

Příspěvek je vyplácen jednorázově, a to v den převzetí dítěte do pěstounské péče. Je nárokován pěstounovi, jemuž je dítě svěřeno. Výše příspěvku je závislá na věku dítěte. Tabulka 4: Výše příspěvku při převzetí dítěte dle zákona o SSP Věk dítěte Příspěvek v Kč Do 6 let 8000 Od 6 do 15 let 9000 Od 15 do 26 let 10000 Příspěvek na zakoupení motorového vozidla Posledním příspěvkem dávek pěstounské péče je příspěvek na zakoupení motorového vozidla. Příspěvek náleží pěstounovi, kterému jsou svěřeny do pěstounské péče minimálně 4 děti, a zakoupil osobní motorové vozidlo, které nepoužívá ke své výdělečné činnosti. Ale také v případě, pokud pouze provedl celkovou opravu osobního motorového vozidla. Příspěvek je poskytován ve výši 70 % ceny pořízení vozidla či nákladů na opravu stávajícího vozidla, maximálně však do hodnoty 100000 Kč. Pokud pěstoun využije příspěvek k jinému účelu, než je výše uvedeno, je povinen tento příspěvek vrátit. Suma příspěvků poskytnutých pěstounovi nesmí překročit hranici 200000 Kč, a to za období posledních 10-ti let. Povinnost vrátit příspěvek vzniká do 5 let od jeho nabytí, jestliže vozidlo, na něž byl poskytnut příspěvek, pěstoun prodá (daruje) či jej začne využívat k výdělečné činnosti. Tento příspěvek je ovšem vrácen jenom v poměrné 16 výši. Totéž platí i v případě, pokud pěstoun přestane vykonávat pěstounskou péči. Výjimkou je ukončení výkonu pěstounské péče z vážných zdravotních důvodů pěstouna. 16 Tato výše odpovídá době z období 5 let, kdy uvedené podmínky nesplňoval. 25

Porodné Porodné je jednorázovou dávkou státní sociální podpory, zacílené na rodiny s nově narozeným dítětem. Snaží se přispět na náklady vznikající s příchodem novorozence. Dávka je nárokována ženě, která dítě porodila. V případě úmrtí matky připadá porodné otci dítěte, ale jen za podmínky, že porodné nebylo již vyplaceno. Vznik nároku je vázán na den porodu dítěte, a to i v případě, že dítě po porodu zemře. Jedná-li se ovšem o potrat, dávka není vyplacena. Nárok na porodné má dle zákona o SSP rovněž osoba z důvodu převzetí dítě do 1 roku věku do trvalé péče, jenž nahrazuje péči rodičů. A to i v případě, jestliže nárok na porodné již vznikl jednomu z rodičů dítěte. Porodné se vyplácí jednorázově. Oprávněná osoba musí být stejně, jako u ostatních dávek státní sociální podpory, hlášena k trvalému pobytu na území ČR. Jeho výše činí 13000 Kč za každé narozené dítě. Narodí-li se tedy více děti současně, tvoří výše porodného součin 13000 Kč a počet narozených dětí. Pohřebné Poslední, ne však méně významnou dávkou státní sociální podpory je pohřebné. Slouží k úhradě vynaložených nákladů, které vznikly z důvodu vypravení pohřbu. V den pohřbení vzniká nárok na tuto jednorázovou dávku a její výše dosahuje částky 5 000 Kč. Pohřebné je nárokováno osobě, která vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti anebo rodiči nezaopatřeného dítěte. Podmínkou je trvalý pobyt zemřelé osoby na území ČR, a to ke dni úmrtí. 4.3. Dávky státní sociální podpory v SR V poslední podkapitole praktické části dojde k objasnění systému státní sociální podpory na Slovensku. Zde je oproti České republice systém státní sociální podpory upraven ve více zákonech. Je to zákon č. 600/2003 Z. z. o prídavku na dieťa; zákon 26

č. 235/1998 Z. z. o príspevku pri narodení dieťaťa, o príspevku rodičom, ktorým sa súčasne narodili 3 alebo viac detí, alebo ktorým sa v priebehu 2 rokov opakovane narodili dvojčatá; zákon č. 280/2002 Z. z. o rodičovskom príspevku; zákon č. 561/2008 Z. z. o príspevku na starostlivosť o dieťa; zákon č. 238/1998 Z. z. o príspevku na pohreb a zákon č. 627/2005 Z. z. o príspevkoch na podporu náhradnej starostlivosti o dieťa. Ze všech výše zmíněných zákonů bude práce vycházet. Dávky státní sociální podpory poskytované na Slovensku jsou rozděleny na dávky jednorázově vyplácené (příspěvek při narození dítěte, příplatek k příspěvku při narození dítěte a příspěvek na pohřeb) a opakovaně vyplácené (přídavek na dítě, příplatek k přídavku na dítě, rodičovský příspěvek, příspěvek rodičům, kterým se současně narodily 3 děti, anebo více dětí, anebo kterým se v průběhu dvou roků opakovaně narodily dvojčata nebo více dětí současně a příspěvek na péči o dítě). Dávky nejsou vypláceny v závislosti na výši životního minima ani rozhodného příjmu. Zvláštním případ tvoří příspěvky na podporu náhradní péče o dítě. Ty nejsou přímo brány jako státní sociální dávky. Vyplácení těchto finančních příspěvků je ovšem upraveno stejným způsobem, jako poskytování příspěvků sociálních dávek. Životní minimum Životní minimum u osob žijících na Slovensku dosahuje měsíčně výše 17 : 178,92 (5390 Sk), jedná-li se o jednu plnoletou osobu; 124,81 (3760 Sk), jedná-li se o další společně posuzovanou plnoletou osobu; 81,66 (2460 Sk), jedná-li se o nezaopatřené dítě nebo o zaopatřené nezletilé dítě. Výše životního minima zde není nijak významná při určování podmínek nároku na dávku a ani při určování její výše. 17 Zákon č. 601/2003 Z. z. o životnom minime 27

Přídavek na dítě Přídavek na dítě je dle zákona č. 600/2003 Z. z. opakovanou státní sociální dávkou, kterou stát přispívá oprávněné osobě na výchovu a výživu nezaopatřeného dítěte. Podmínkou nároku na přídavek je péče oprávněné osoby o nezaopatřené dítě a trvalý pobyt oprávněné osoby a dítěte na území Slovenské republiky (přechodný pobyt v případě cizinců). Oprávněnou osobou může být rodič nezaopatřeného dítěte nebo osoba, které je nezaopatřené dítě svěřené do péče nahrazující péči rodičů (na základě rozhodnutí soudu). Dále pak plnoleté nezaopatřené dítě v případech kdy nemá rodiče, kdy má upravenou vyživovací povinnost od rodičů, dítě které uzavřelo manželství a které se rozvedlo. Výše přídavku činí 21,25 (640 Sk) na každé dítě. Přídavek je poskytován zpětně za celý kalendářní měsíc. A to i v případě, kdy podmínky nároku byly splněny jen za část měsíce. Příplatek k přídavku na dítě Příplatek k přídavku na dítě je státní sociální dávka, kterou stát připlácí oprávněné osobě k přídavku na dítě na výchovu a výživu nezaopatřeného dítěte, na který není možné uplatnit daňový bonus 18. Podmínkou nároku na příplatek je pobírání důchodu starobního, invalidního či výsluhového, ale také nevykonávání výdělečné činnosti oprávněnou osobou a další fyzickou osobou 19, která si může uplatnit daňový bonus. Zároveň musí být splněny podmínky nároku na přídavek na dítě (péče o dítě a trvalý nebo přechodný pobyt na území SR). Tyto podmínky se tedy sledují nejen u oprávněné osoby, ale současně i u dalších osob, které si mohou uplatnit daňový bonus. 18 Dávkový informačný servis [ON-LINE]. c 2009 [cit. 2009-03-20]. Dostupné z http://www.employment.gov.sk/dis/dis/index.php?smc=1&id=136 19 Druhý rodič, druhý náhradní rodič nebo manžel rodiče, který není rodičem nezaopatřeného dítěte, ale žije s nezaopatřeným dítětem v domácnosti. 28

Měsíční výše poskytovaného příplatku k přídavku je 9,96 (300 Sk). Rodičovský příspěvek Dle zákona č. 280/2002 Z. z. je rodičovský příspěvek opakovaně vyplácenou státní sociální dávkou, kterou stát přispívá rodiči na zajištění řádné péče o dítě. Je poskytován do 3 let věku dítěte. V případě dlouhodobého nepříznivého zdravotního stavu dítěte nebo při svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů je vyplácen do 6 let věku dítěte. Podmínkou je péče alespoň o jedno dítě (do 3 či 6 let) a trvalý nebo přechodný pobyt dítěte a oprávněné osoby na území SR. Pokud je rodič samostatně výdělečně činný, je podmínkou také pozastavení této činnosti po dobu pobírání příspěvku. Oprávněnou osobou u rodičovského příspěvku je rodič dítěte nebo osoba, které je dítě svěřeno do péče nahrazující péči rodičů. Příspěvek není poskytován ani jednomu z rodičů, v případě kdy jeden z nich má nárok na mateřskou nebo na dávku nemocenského pojištění. Dále není poskytován ani v případě, kdy se na místo řádné péče o dítě rodičem, stará o dítě příslušné školní zařízení. Příspěvek je vyplácen měsíčně ve výší 158,67 (4780 Sk). Jestliže má rodič nárok na mateřskou, a ta je nižší než výška rodičovského příspěvku, je příspěvek vyplácen ve výši tohoto rozdílu. Je poskytován zpětně a za celý kalendářní měsíc (i tehdy, kdy podmínky nároku jsou splněny jen za část měsíce). Příspěvek se ovšem nevyplácí do ciziny. Příspěvek při narození dítěte Jednorázovou státní sociální dávkou je podle zákona 235/1998 Z. z. příspěvek při narození dítěte, kterou stát přispívá rodičům novorozence uhradit zvýšené náklady spojené s narozením dítěte. Narození dítěte a trvalý pobyt jeho rodiče na území SR jsou podmínkami pro získání nároku na tento příspěvek. Nárok na dávku nevzniká oprávněné osobě, jestliže tato osoba dala před porodem dítěte povolení k osvojení nebo bylo dítěte svěřeno do péče nahrazující péči rodičů. Při narození dvou a více dětí současně, se vyplácí příspěvek na každé narozené dítě. 29

Oprávněnou osobou je matka dítěte, otec dítěte či osoba, jíž bylo svěřeno dítě do péče nahrazující péči rodičů. Otec se stává oprávněnou osobou, pokud matka po porodu zemře nebo po ní je vyhlášeno pátrání. Dále v případě, kdy bylo dítě na základě rozhodnutí soudu svěřeno do výchovy otce. Příspěvek na jedno narozené dítě je vyplacen ve výši 151,37 (4560 Sk). Narodilo-li se současně více dětí a dvě z nich se dožili 28 dní, je tento příspěvek na každé dítě navýšen o jednu polovinu uvedeného příspěvku. Tedy o sumu 75,69 (2280 Sk). Příplatek k příspěvku při narození dítěte Příplatek k příspěvku při narození dítěte je další jednorázovou státní sociální dávkou. Je vyplácen za podmínek odpovídajících nároku na příspěvek při narození dítěte a zároveň je nutné, aby se narozené dítě dožilo alespoň 28 dnů života. Pokud se matce při porodu narodí více dětí, náleží tento příplatek za každé dítě (které se dožije 28 dnů). Nárok nepřipadá matce, která od čtvrtého měsíce těhotenství přestala pravidelně měsíčně docházet na preventivní prohlídky u specializovaného lékaře (gynekologa), ale také neplnoleté matce, které soud nepřiznal rodičovská práva a povinnosti. Příplatek není nárokován oprávněné osobě při narození druhého či třetího dítěte, v případě kdy bylo rozhodnutím soudu alespoň jedno z dříve narozených dětí svěřeno do ústavní péče či mu byla nařízena ochranná výchova, anebo je toto dítě svěřené do osobní péče jiné fyzické osoby než rodiče (pěstounská péče atd.). Příplatek je vyplácen na jedno dítě ve výši 678,49 (20440 Sk). Příspěvek rodičům, kterým se současně narodily 3 děti, anebo více dětí, anebo kterým se v průběhu dvou roků opakovaně narodily dvojčata nebo více dětí současně Příspěvek rodičům dle zákona č. 235/1998 Z. z. je státní sociální dávka, kterou stát přispívá jednou ročně rodičům anebo osobě, která převzala děti do péče nahrazující péči rodičů na základě právoplatného rozhodnutí soudu, na zvýšené výdaje, které 30

vznikají v souvislosti s péčí o současně narozené 3 anebo více dětí nebo v průběhu dvou let opakovaně narozené dvojčata anebo více dětí současně. Pro splnění podmínek nároku musí alespoň 3 z výše zmíněných dětí dosahovat nejvýše věku 15 let, oprávněná osoba se o tyto děti musí starat a děti i oprávněná osoba musí mít trvalý pobyt na území SR. Nárok na příspěvek rodičům nevzniká, jestliže je dítě v celoroční péči zařízení s ústavní nebo ochranou výchovou (na základě rozhodnutí soudu). Tato dávka je vyplácena jednorázově v každém roce. Příspěvek je poskytován za každé dítě a to v závislosti na jeho věku: Tabulka 5: Výše příspěvku při narození více dětí současně dle zákona č. 235/1998 Z. z. Věk dítěte Výše příspěvku v (Sk) Do 6 let 81,99 (2470) Od 6 do 15 let 101,25 (3050) Věk 15-ti let 107,55 (3240) Příspěvek na pohřeb Příspěvek na pohřeb je dle zákona č. 238/1998 Z. z. jednorázově vyplácenou státní sociální dávkou. Stát touto dávkou přispívá na zvýšené výdaje, které vznikly v souvislosti s pohřbením zemřelé osoby. Podmínkou nároku na příspěvek je zabezpečení pohřbu oprávněnou osobou, trvalý či přechodný pobyt oprávněné osoby na území SR a trvalý či přechodný pobyt zesnulého v době jeho úmrtí (u cizince s přechodným pobytem je vyžadováno pohřbení na území SR). Oprávněnou osobou na vyplacení příspěvku je plnoletá fyzická osoba, která splní podmínky nároku. Příspěvek je vyplácen ve výši 79,67 (2400 Sk). Příspěvek na péči o dítě Podle zákona č. 561/2008 Z. z. je příspěvek na péči o dítě opakovanou státní sociální dávkou, kterou stát přispívá na výdaje spojené s péčí o dítě rodičům dítěte anebo fyzické osobě, která má dítě v péči nahrazující péči rodičů. Příspěvek je poskytován do 3 let věku dítěte, v případě dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu dítěte do 6 let 31

věku. Péče o dítě je vykonávána v rodinném prostředí dítěte, v prostředí účelově vytvořeném a upraveném na výkon péče o dítě anebo v rodinném prostředí fyzické osoby poskytující péči o dítě. Podmínkami na nárok dávky je výdělečná činnost oprávněné osoby či denní forma studia na střední (vysoké) škole, o dítě je pečováno na území SR a trvalý popřípadě přechodný pobyt oprávněné osoby a dítěte na území SR. Nárok nevzniká tehdy, jestliže je oprávněné osobě či manželovi oprávněné osoby poskytována po celý měsíc mateřská nebo obdobná dávka v cizině. Zároveň není možno poskytovat současně rodičovský příspěvek a příspěvek na péči. Příspěvek je vyplácen zpětně za měsíc, v němž byly splněny podmínky nároku a náleží oprávněné osobě na každé dítě. Výše příspěvku je vyplácena ve výši skutečně vynaložených nákladů oprávněné osoby (nejvíce však do výše rodičovského příspěvku) pokud je péče zajištěna v příslušném zařízení 20. V druhém případě je vyplácena ve výše 25% rodičovského příspěvku, a to je-li péče zabezpečována jinou fyzickou osobou nepobírající rodičovský příspěvek anebo rodič, který vykonává výdělečnou činnost a nezajistí péči o dítě jiným způsobem. Příspěvky na podporu náhradní péče o dítě Příspěvky na podporu náhradní péče o dítě jsou upravovány zákonem č. 627/2005 Z. z. Jednorázový příspěvek dítěti při jeho svěření do péče Příspěvek při svěření do péče je státem poskytován na zajištění základních osobních věcí dítěte (ošacení, obuv, hygienické potřeby atd.). Podmínkami nároku na příspěvek je svěření neplnoletého dítěte do náhradní péče 21 na základě rozhodnutí soudu, osobní péče náhradního rodiče a dále působení dítěte ke dni svěření do náhradní péče v ústavní péči či ochranné výchově. Příspěvek je poskytnut i v případě, kdy dítě před 20 Zařízení zřízené podle předpisů zákona o výchově a vzdělávání, jiná právnická nebo fyzická osoba poskytující péči o dítě. 21 Péče jiné fyzické osoby než rodiče, pěstounská péče či péče poručníka. 32