Bankovní institut vysoká škola Praha Strukturální fondy EU teorie a aplikace v ČR Bakalářská práce Rudolf Koraba leden 2011
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a s použitím uvedené literatury. V Písku 13. 01. 2011 Rudolf Koraba
Poděkování Na tomto místě bych chtěl poděkovat především vedoucí práce Ing. Anně Vilímové, která mi byla neocenitelnou oporou při tvorbě této bakalářské práce. Zároveň mé poděkování patří všem, kteří mi byli při vypracování mé bakalářské práce nápomocni.
ANOTACE Název bakalářské práce: Autor: Katedra: Vedoucí bakalářské práce: e-mail vedoucího: Leden 2011 Strukturální fondy EU teorie a aplikace v ČR Rudolf Koraba Katedra práva a veřejné správy Ing. Anna Vilímová, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, odbor pro řízení operačních programů, oddělení metodiky, Staroměstské náměstí 6, Praha 1 Anna.Vilimova@mmr.cz Práce je určena pro odbornou i laickou veřejnost, protože se vztahuje k tématu zajímavému pro žadatele o dotace ze SF, příjemce a cílové skupiny, které z realizovaných projektů mají užitek. Teoretická část shrnuje jednotlivé dotační programy, jejich cíle, druhy strukturálních fondů, alokace finančních prostředků pro Českou republiku v letech 2000-2013, možné příjemce. Praktická část popisuje vlastní realizaci projektů na příkladu města Písek v různých obdobích. Zároveň porovnává náročnost příprav žádostí o tyto dotace v jednotlivých obdobích a popisuje kompletní vlastní realizaci projektů. Text je doplněn názornými tabulkami, grafy a fotodokumentací. Klíčová slova: Evropská unie, strukturální fondy, alokace finančních prostředků, operační program, dotace, programové období Title: EU Struktural Funds theory and practical application in the Czech republic Author: Rudolf Koraba Department: Department of Law and Public Administration Supervisor: Ing. Anna Vilimova, Ministry for Regional Development, Management of operational programs, Departments methodology Keywords: European union, Struktural Funds, funds financial allocation, operational programme, grant, programme period
The work is intended for professional and general public because it relates to the topic funding from the Structural Funds interesting for the beneficiaries and target groups having benefits from the completed projects. The theoretical part summarizes the various grant programs, their objectives, types of the Structural funds, funds allocation for the Czech Republic in the years 2000-2013, potential beneficiaries. The practical part describes the projects implementation on the example of the town Písek at different times. It also compares the performance the preparation of applications for grants in different periods and describes the complete projects implementation. The text is accompanied by illustrative tables, graphs and photographs.
METODIKA Teoretická část práce shrnuje informace o programech zprostředkujících dotace ze strukturálních fondů v letech 2000-2013, zveřejňované různými poskytovateli dotace v podobě programových dokumentů, příruček pro žadatele a příjemce, výročních zpráv operačních programů. Důležitým zdrojem informací je webová aplikace ministerstva pro místní rozvoj, které je metodickým orgánem pro čerpání dotací ze strukturálních fondů v České republice. Aplikační část práce se soustřeďuje na praktické využití nabídky dotací ze strukturálních fondů v podmínkách města Písku s důrazem na vyhodnocení časové, finanční a personální náročnosti přípravy, realizace a udržitelnosti projektů. Pro dokumentování praxe čerpání dotací byly využity dokumenty z archivu Městského úřadu Písek, zejména z odboru rozvoje, investic a majetku města. Význam práce spočívá ve vypracování uceleného přehledu nabídky dotací ze strukturálních fondů pro roky 2000-2015, jejich charakteristik, podporovaných aktivit, oprávněných příjemců a finančních alokací. Přehled může sloužit jako vodítko pro žadatele a příjemce jako orientace ve velkém počtu programů a pro vyhodnocování úspěšnosti jednotlivých programů. Práce přináší praktické zkušenosti v oblasti přípravy a realizace konkrétních projektů a jejich náročnosti. V tomto ohledu přináší žadatelům a příjemcům vodítko, jak postupovat, aby byli ve využívání dotací úspěšní. Doporučení vyplývající z procesu čerpání dotací z různých programů v různých obdobích může být zdrojem pro přípravu a zejména zjednodušení celého procesu v budoucím plánovacím období.
Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva a veřejné správy Strukturální fondy EU teorie a aplikace v ČR Bakalářská práce Autor: Rudolf Koraba Veřejná správa a Evropská unie Vedoucí práce: Ing. Anna Vilímová Praha leden 2011
OBSAH ÚVOD 9 1. Charakteristika a cíle strukturálních operací EU 11 1.2 Systém strukturálních fondů 12 1.2.1 Evropský fond pro regionální rozvoj. 12 1.2.2 Evropský sociální fond.. 12 1.2.3 Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond 12 1.2.4 Finanční nástroj pro podporu rybolovu. 13 2. Dotační programy v předvstupním období 14 2.1 Přehled programů. 14 2.2 Charakteristika programů. 15 2.2.1 Phare.. 15 2.2.2 SAPARD... 15 2.2.3 ISPA.. 15 2.3 Cíle jednotlivých programů.. 16 2.3.1 Cíl programu Phare.... 16 2.3.2 Cíl programu SAPARD. 16 2.3.3 Cíl programu ISPA. 18 2.4 Podporované aktivity, oprávnění žadatelé, území realizace.. 18 2.4.1 Phare... 18 2.4.2 SAPARD 19 2.4.3 ISPA 19 2.5 Finanční alokace programů a výše podpory projektů 20 2.6 Příprava a realizace projektu z programu Phare. 21 2.6.1 Stručný popis projektu Rekonstrukce lávky. 21 2.6.2 Realizace projektu. 22 2.6.3 Zakončení projektu 23 3. Programy období 2004 2013.. 25 3.1 Přehled programů období 2004 2006. 25 3.2 Charakteristika a cíle programů... 27 3.3 Iniciativy Společenství. 30 3.4 Podporované aktivity, oprávnění žadatelé, území realizace. 32 7
3.5 Iniciativy Společenství 35 3.6 Programy období 2007 2013.. 40 3.7 Podporované aktivity, oprávnění žadatelé, území realizace.. 46 3.8 Finanční alokace programů 53 3.9 Příprava a realizace projektu z Regionálního operačního programu Jihozápad 55 4. Čerpání disponibilních alokací a dosažené měřitelné výsledky poskytnutých dotací v jednotlivých programových obdobích... 64 5. Porovnání nároků na přípravu, realizace a zajištění udržitelnosti projektů v jednotlivých obdobích 69 5.1 Předvstupní období 2000 2004 69 5.2 Programové období 2000 2004 70 5.3 Období 2007 2013 71 ZÁVĚR.. 76 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY.. 77 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A CIZÍCH SLOV 80 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ 81 8
ÚVOD V listopadu roku 1989 došlo k pádu komunistického režimu a přeměně politického zřízení na demokratické principy a transformaci politických a ekonomických systémů. Koncem roku 1992 vznikly dva samostatné státy - Česká republika a Slovenská republika. Česká republika pokračovala ve snaze o začlenění do Evropských společenství, o které usilovala již federativní republika v roce 1990. V roce 1991 byla společně s Maďarskem a Polskem podepsána asociační dohoda. V roce 1993 rozhodla Evropská rada na svém zasedání v Dánsku, že asociované země ze střední a východní Evropy mohou vstoupit do Evropských společenství, pokud budou schopny přijmout všechny povinnosti spojené se členstvím a budou splňovat ekonomické a politické podmínky a dostatečné kapacity administrativní a soudní, potřebné k převzetí evropského práva, které je základem evropského sjednocení. V lednu roku 1996 oficiálně podal tehdejší předseda vlády Václav Klaus přihlášku ke členství v Evropské unii. Ke dni 1. 5. 2004 rozhodla Evropská rada o přijetí 10 nových členských států, mezi kterými byla i Česká republika. (16) Už v přípravném procesu, tzv. předvstupním období, mohla Česká republika využívat možnosti čerpání dotací z rozpočtu Evropské unie ze strukturálních fondů a kohezního fondu. Hlavním cílem a obsahem této bakalářská práce je popis jednotlivých strukturálních fondů a programů, pomocí kterých bylo možné čerpat dotace od roku 2000 do současnosti. Práce popisuje charakteristiky jednotlivých fondů a programů a to jak v předvstupním období do roku 2004, tak po vstupu ČR do EU do současnosti. Jsou zde vyjmenované aktivity programů, žadatelé, kteří mohli, respektive stále mohou žádat o dotace z SF, a území, na kterém se mohly dotované projekty realizovat. Práce uvádí sféry ekonomiky, na které se fondy vztahovaly, procesy, kterými žadatelé museli projít od počáteční vize přes zpracování žádostí o dotaci, fyzickou realizaci projektů až po závěrečné úspěšné zakončení a zajištění udržitelnosti výsledků projektů. 9
Náročnost činností spojených se získáním dotací a úspěšnost čerpání dokumentuje práce na konkrétních projektech města Písku. Na popis jednotlivých programů proto navazuje přehled přípravy, realizace a vyhodnocení tří projektů v období 2000-2003, 2004-2006 a 2007-2013 ve městě Písku, které možnosti čerpání dotací ze strukturálních fondů využilo a stále využívá. Je zde popsáno zpracování projektové dokumentace, výběrová řízení na zhotovitele díla, dokladování jednotlivých fází, proces výstavby, předání a převzatí díla, nutná administrativa, publicita projektů, audit a závěrečné vyhodnocení projektů. Bakalářská práce provádí analýzu personální, časové a finanční náročnosti přípravy a realizace jednotlivých projektů. Výběr projektů byl proveden tak, aby jejich charakter byl v maximální možné míře shodný. Práce popisuje infrastrukturní projekty, zaměřené na stavební práce a rekonstrukce objektů v majetku města. Závěrem je uvedeno vyhodnocení úspěšnosti města Písek v čerpání dotací ze strukturálních fondů v porovnání s čerpáním dotací ze státního rozpočtu, posouzení náročnosti administrativy nutné k získání a udržení dotace, personální, finanční a časovou náročnost popsaných projektů a možnost využití získaných zkušeností pro další programové období 2014+. 10
1. CHARAKTERISTIKA A CÍLE STRUKTURÁLNÍCH OPERACÍ EU Pro harmonický rozvoj regionů Evropské unie je definována politika hospodářské a sociální soudržnosti, usilující o snižování regionálních rozdílů a strukturálních disparit. Významným nástrojem k dosahování ekonomické a sociální soudržnosti jsou strukturální fondy. Finanční prostředky z těchto fondů jsou určené: - na pomoc méně rozvinutým regionům, - regionům potýkajícím se strukturálními problémy, - na podporu adaptace a modernizace politik a systémů vzdělávání, - na odbornou přípravu zaměstnanosti. 1.1 Strukturální fondy a podporované typy operací Operace podporované dotacemi ze strukturálních fondů: - přímé investice do vytváření nových pracovních příležitostí, - služby pro malé firmy (poradenství, zahájení podnikání, zakládání nebo záchrana stávajících firem, finanční inženýrství, transfer technologií, marketing, certifikace, atd.) s cílem rozvinout regionální a místní potenciál a diverzifikovat hospodářské aktivity, - základní hospodářská infrastruktura (doprava, telekomunikace, energie, likvidace pevného odpadu, čištění odpadních vod, obnova průmyslových lokalit, podnikatelské parky), - výzkum a rozvoj, technologické inovace, - infrastruktura pro vzdělávání a zdravotnictví, osobní služby, - zlepšení struktury pro zpracování a prodej zemědělských a rybných výrobků, - modernizace zařízení, certifikáty kvality pro místní zemědělské a řemeslné výrobky, - diverzifikace hospodářských aktivit ve venkovských oblastech hlavně prostřednictvím turistiky, 11
- ochrana životního prostředí a přírodního dědictví, - obnova budov, rozvoj kulturních hodnot, - obnova městských oblastí postižených krizí, - přeshraniční a nadnárodní spolupráce, výměna zkušeností, - vyhledávání pracovních příležitostí pro mladé lidi, nezaměstnané a ty, kteří strádají nebo jsou ohroženi sociální izolací, - rozvoj nových kvalifikací, např. za účelem zvýšení adaptability vůči změnám na pracovním trhu. (6) 1.2 Systém strukturálních fondů 1.2.1 Evropský fond pro regionální rozvoj (European Regional Development Fund - ERDF) Evropský fond pro regionální rozvoj byl založen v roce 1975 a je co do objemu finančních prostředků největší. Podporou rozvoje a strukturálních změn pomáhá odstraňovat zásadní problémy v zaostávajících regionech a v upadajících průmyslových oblastech. 1.2.2 Evropský sociální fond (European Social Fund - ESF) Evropský sociální fond byl založen v roce 1960 a zaměřuje se na boj s nezaměstnaností, rozvoj lidských zdrojů a na podporu integrace na trhu práce - pomáhá nezaměstnaným a znevýhodněným skupinám zapojit se do pracovního procesu. 1.2.3 Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond (European Agricultural Guidance and Guarantee Fund - EAGGF) Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond funguje od roku 1962. Do systému strukturálních fondů je zahrnuta pouze podpůrná sekce, která poskytuje podporu modernizaci a zlepšování struktury aktivit v zemědělství a na venkově. 12
1.2.4 Finanční nástroj pro podporu rybolovu (Financial Instrument for Fisheries Guidance - FIFG) Tento nástroj byl založen v roce 1993 a a patřil mezi strukturální fondy do roku 2006. Prostředky fondu jsou určeny především na rozvoj chovu ryb, modernizaci loďstv, vybavení rybářských přístavů, výrobu a obchod s rybími výrobky zaměřuje se na podporu rybolovu a modernizaci rybářského průmyslu. (6) 13
2. DOTAČNÍ PROGRAMY V PŘEDVSTUPNÍM OBDOBÍ 2.1 Přehled programů Předvstupní nástroje Evropské unie, poskytující finanční prostředky ze strukturálních fondů, byly určené kandidátským zemím s cílem napomáhat jim se řešením úkolů při zavádění acquis communautaire. Činnost předvstupních nástrojů byla omezena vstupem ČR do Evropské unie a po 1. květnu 2004 jejich implementace pouze dobíhala. (6) Tabulka č. 1 Předvstupní pomoc z finančních nástrojů Phare, ISPA a SAPARD- rok 1999 Program Kandidátské státy celkem (ročně v mil. EUR) Z toho ČR (ročně v mil. EUR) Z toho ČR (ročně v mil. Kč) minimum maximum průměr minimum maximum průměr PHARE 1 560,0 37,0 37,0 37,0 1 147,0 1 147,0 1 147,0 ISPA 1 040,0 57,2 83,2 70,2 1 773,0 2 579,0 2 176,0 SAPARD 520,0 22,0 22,0 22,0 682,0 682,0 682,0 Celkem 3 120,0 116,2 142,2 129,2 3 602,0 4 408,0 4 005,0 Zdroj: NPR str. 215, Závěry Berlínského summitu (3/1999) a rozhodnutí Evropské komise Graf č. 1 Předvstupní pomoc z finančních nástrojů Phare, ISPA a SAPARD 14
2.2 Charakteristika programů 2.2.1 PHARE (Poland and Hungary: Assistance for Restructuring their Economies Polsko a Maďarsko: pomoc při restrukturalizaci jejich ekonomik) Program Phare byl založen v roce 1989 původně pro Polsko a Maďarsko a postupně z něj začaly čerpat další přistupující země. Z programu byly financovány projekty, které napomáhaly překlenout hospodářské a politické rozdíly mezi zeměmi bývalého východního bloku a západní Evropy. Národní programy Phare zahrnovaly zejména projekty zaměřené na přípravu ČR na členství v EU. Byly určené především pro státní správu a napomáhaly přejímání a implementaci acquis. Další velmi důležitou součástí Národních programů byly pilotní investiční projekty v oblasti hospodářské a sociální soudržnosti, které sloužily k vytváření a testování struktur pro budoucí účast ve strukturálních fondech. Programy Přeshraniční spolupráce (Phare CBC) představovaly přípravu na účast v iniciativě Společenství INTERREG III. Projekty byly realizované v příhraničních regionech a zpravidla měly investiční charakter. 2.2.2 SAPARD (Special Accesion Programme for Agriculture and Rural Development speciální a vstupní program pro zemědělství a rozvoj venkova) Tento program byl speciálním programem pro zemědělství a rozvoj venkova. Česká republika jej využívala od roku 2000 a po vstupu do EU ho nahradil Operační program Rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství. 2.2.3 ISPA (Instrument for Structural Policies for Pre-accession neboli Nástroj předvstupních strukturálních politik) 15
Program se zaměřil na financování infrastrukturních projektů v oblastech životního prostředí a dopravy. V České republice byl využíván od roku 2000. Po vstupu České republiky do EU jej nahradil Operační program Infrastruktura. 2.3 Cíle jednotlivých programů 2.3.1 Cíl programu Phare Cílem národních programů Phare bylo posílení národních a regionálních institucí, aby byly po vstupu do EU připravené na převzetí legislativy Evropských společenství a na účast v programech EU. Struktura pomoci se přizpůsobovala potřebám nových politických a hospodářských poměrů. V počátečních letech existence se program zaměřil na podporu hospodářské transformace a reformu institucí. Předvstupní pomoc se v rámci Phare soustředila na následující oblasti: - posílení veřejné správy a jejích institucí k zajištění efektivity fungování uvnitř Evropské unie, - podporování struktur občanské společnosti, - další podpora sbližování komunitární legislativy a právních norem kandidátských zemí a omezení přechodných období, - posílení hospodářské a sociální soudržnosti, investiční podpora v hospodářsky a sociálně postižených regionech a příprava na účast v Kohezním fondu, - intenzivní příprava na využívání pomoci ze strukturálních fondů, - posilování institucí, - decentralizace předvstupní pomoci přenesením odpovědnosti za spravování finančních prostředků na orgány veřejné správy v kandidátských zemích. Pomoc byla čerpána na základě podepsaných Finančních memorand (Financing Memorandum), která přesně vymezovala výši pomoci a způsob čerpání prostředků. (6) 2.3.2 Cíl programu SAPARD Program napomáhal kandidátským zemím při zavádění acquis, vztahujícího se ke společné zemědělské politice, strukturálním změnám v jednotlivých zemědělských sektorech a na venkově. Účast České republiky na programu Sapard byla zajištěna na základě 16
víceleté finanční dohody, která představovala technický, právní a procedurální rámec programu. Pro implementaci programu SAPARD v České republice byla na ministerstvu zemědělství zřízena Agentura SAPARD, odpovědná za příjem žádostí, administraci projektů, kontrolu, monitorování, platby, atd. Některé její funkce byly delegovány na ministerstvo pro místní rozvoj. Program Sapard byl prvním skutečně decentralizovaným nástrojem pomoci ES, kdy veškerá odpovědnost za řízení projektů ležela na orgánech české státní správy. Český plán rozvoje venkova identifikoval zaměření pomoci: cca 60 % příspěvku bylo zaměřeno na investice v zemědělském sektoru a sektoru zpracování potravin za účelem posílení konkurenceschopnosti a zejména k přijetí a prosazení příslušných norem EU. Druhou prioritní oblastí (cca 1/3 ročního příspěvku EU) byl rozvoj venkova jako kombinace infrastrukturních projektů s diverzifikací hospodářských aktivit. Poslední priorita se týkala implementace programu pomocí vzdělávacích projektů a technické asistence. Nejdůležitější cíle programu: - posílení konkurenceschopnosti prvovýroby a zpracovatelských odvětví, - dosažení vysoké kvality zemědělských a potravinářských výrobků s vyšší přidanou hodnotou, - dokončení restrukturalizace zemědělských a zpracovatelských podniků; posílení pozice zemědělské prvovýroby na trhu, - zavedení acquis communautaire do praxe, - vytvoření vhodného prostředí pro stabilitu obyvatelstva, - rozvoj malých a středních podniků, - lepší využívání místních zdrojů s cílem dosažení stabilních příjmů ve venkovských oblastech, - snížení nezaměstnanosti, - posílení konkurenceschopnosti prvovýroby a zpracovatelských odvětví, - dosažení vysoké kvality zemědělských a potravinářských výrobků s vyšší přidanou hodnotou, - dokončení restrukturalizace zemědělských a zpracovatelských podniků, - posílení pozice zemědělské prvovýroby na trhu. (12) 17
2.3.3 Cíl programu ISPA Nástroj finanční pomoci ISPA byl zaměřen na podporu investičních projektů, které přispívaly ke zlepšení infrastruktury životního prostředí a dopravních sítí Transevropských koridorů (TEN). Podporovaly se zejména projekty v oblastech znečištění vod a ovzduší a odpadového hospodářství. V případě dopravní infrastruktury poskytoval investiční podporu při výstavbách, rekonstrukcích a propojení národních dopravních sítí, jejichž kvalita a průchodnost je nezbytná pro hospodářský rozvoj zemí a regionů. Za předkládání projektů odpovídalo ministerstvo dopravy a spojů (MDS) a ministerstvo životního prostředí (MŽP). Národním koordinátorem ISPA byl náměstek ministra pro místní rozvoj ČR. Priority ISPA byly stanoveny Národní strategií pro dopravu a Národní strategii pro životní prostředí. Příprava projektů v rámci ISPA měla dvě základní fáze - přípravnou a implementační. V přípravné fázi byly Evropské komisi předkládány návrhy infrastrukturních projektů k zařazení na spolufinancování z ISPA. Předkládané projekty musely splňovat podmínky pro jejich posouzení a zařazení do programu. V implementační fázi musel být projekt na takové úrovni technické a územní přípravy, aby byl v případě schválení do dvou let kontrahován na základě výsledků mezinárodního výběrového řízení. V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie byly všechny realizované projekty ISPA k 1. květnu 2004 pře vedeny do Fondu soudržnosti. 2.4 Podporované aktivity, oprávnění žadatelé, území realizace 2.4.1 Phare Pomocí fondu byly spolufinancovány např. projekty narovnávající rozdíly v oblastech technické vybavenosti příhraničních municipalit, ochrany životního prostředí, rekonstrukce dopravní infrastruktury, zlepšování kvality služeb poskytovaných veřejnými institucemi, propagace českých exportérů v zahraničí či studijní pobyty učitelů v zahraničí. Oprávněnými žadateli byly obce, svazky obcí, kraje, organizace, kde měly uvedené subjekty majoritní vlastnický podíl, a nestátní neziskové organizace. V prvních ročnících byl Národní program Phare program realizován pouze ve strukturálně postižených 18
regionech Severozápad, Střední Morava a Moravskoslezsko. Národní programy Phare 2002 a 2003 měly již působnost po celém území České republiky vyjma hl. m. Prahy. 2.4.2 SAPARD Aktivity programu SAPARD směřovaly k úspoře nákladů a zvyšování efektivnosti farem, jejich reorganizaci a zavádění doplňkových aktivit, ke zpracování zemědělských produktů a podpoře služeb pro zemědělské podniky. Účelem projektů bylo zvyšování počtu pracovních příležitostí, ochrana životního prostředí, podpora lepšího využití vedlejších produktů, zvláště recyklace odpadů, zlepšení hygienických podmínek, zejména potravinářských výrobků, podpora péče o zvířata, uplatnění místní produkce, zejména místních specialit, podpora mladých farmářů, dosažení stejných pracovních příležitostí pro muže a ženy. Oprávněného žadatele a příjemce finanční pomoci z programu SAPARD bylo možné definovat jako fyzickou či právnickou osobu (podnikatel, sdružení podnikatelů, obec či sdružení obcí) se státní účastí nejvýše 25 %. U opatření nepřinášejících výnosy to mohly být ústřední orgány státní správy, rozpočtové orgány státní správy a rozpočtové organizace. 2.4.3 ISPA Fond podporoval aktivity sektorů životního prostředí a dopravy. V sektoru životního prostředí se zaměřoval na oblast ochrany vod rekonstrukce kanalizačních sítí, čistíren odpadních vod, budování úpraven pitné vody, apod. Později byly aktivity rozšířeny o oblast ochrany ovzduší a nakládání s odpady. V sektoru dopravy bylo hlavní aktivitou nástroje ISPA zabezpečit stabilizaci a postupné snižování negativních účinků dopravní infrastruktury a dopravního provozu na životní prostředí. V předvstupní strategii byla uplatňována podpora rozvoje dopravních systémů omezujících produkce emisí znečisťující ovzduší a snižujících spotřeby energie. Dalšími aktivitami byl rozvoj veřejné hromadné dopravy, železniční, vodní a kombinované dopravy, modernizace hlavních železničních tratí v tranzitních koridorech, dostavba dálniční a silniční sítě včetně výstavby expresního okruhu kolem Prahy. 19
Mezi oprávněné žadatele a příjemce podpory patřily právnické osoby - obce, sdružení obcí, obchodní společnosti, v nichž měly města nebo obce nadpoloviční majetkovou účast, ústřední orgány státní správy, rozpočtové nebo příspěvkové organizace zřízené ústředními orgány státní správy, státní podniky. 2.5 Finanční alokace programů a výše podpory projektů Prostřednictvím programu Phare Česká republika v průběhu 90. let získávala prostředky v objemu 60-70 mil. EUR ročně. Od roku 2000 se roční průměr přidělené pomoci zvýšil na100 mil. EUR. Pro rok 2002 bylo pro Českou republiku alokováno 103,8 mil. EUR, pro rok 2003 114,18 mil. EUR. Za dobu trvání programu Phare Česká republika získala celkem 1,034 mld. EUR. Výše podpory byla až 100% požadovaných finančních prostředků. V programu SAPARD uvolňovala Evropská unie ročně částku 520 mil EUR pro všech deset kandidátských zemí. Na Českou republiku každoročně připadalo cca 22,063 mil. EUR až do doby vstupu do EU, Česká republika tak disponovala prostředky v celkové výši 66,1 mil. EUR. Podíl spolufinancování programu českou stranou tvořil 12,5 % u projektů vytvářejících výnosy (žadatel musel zajistit spolufinancování 50 % z vlastních zdrojů, 37,5 % financovala EU) a 25 % u projektů nevytvářející výnosy (zde EU financovala až 75 %, zbývající část byla spolufinancována z veřejných zdrojů). Finanční prostředky se poskytovaly v podílu 2:1 mezi projekty v sektorech zemědělství a rozvoje venkova. V rámci nástroje ISPA bylo do konce srpna 2003 alokováno 244,297 mil EUR. Jednalo o rozsáhlé a finančně náročné akce zpočátku financované z ERDF v programu ISPA, kde se jejich realizace nedokončila, a přešly do Kohezního fondu, který nespadá do strukturálních fondů. V období 2000-2006 bylo pro ČR každoročně alokováno kolem 70 mil. EUR. Celková výše podpory mohla dosáhnout nejvýše 75 % celkových nákladů na realizaci opatření. (6) Tabulka č. 2 Skutečné čerpání z programů Program Stav jednotlivých programů dle čerpání mld. EUR mld. Kč % PHARE 1,034 31,501 77 SAPARD 0,066 2,014 5 ISPA 0,244 7,443 18 Celkem 1,344 40,957 100 Zdroj: Národní rozvojový plán 20
Tabulka uvádí objem finančních prostředků vyčerpaných v ČR období 2000-2004. V prvním sloupci je výše podpory v mld. EUR v druhém je přepočet na korunu českou kurzem ČNB k 31. 12. 2004 30,465 Kč/EUR a poslední sloupec ukazuje procentní rozložení jednotlivých programů. Graf koresponduje s tabulkou. 2.6 Příprava a realizace projektu z programu PHARE Město Písek postihla v srpnu roku 2002 povodeň, která značně poškodila infrastrukturu ve městě. Byly zničeny komunikace po obou březích řeky Otavy, z Kamenného mostu, nejstaršího ve střední Evropě, bylo strženo kamenné zábradlí a komunikace. V severní části města byla poničena lávka pro pěší, která spojovala sídliště Portyč s pravým břehem řeky. Město Písek využilo možnost čerpání finančních prostředků z Grantového schéma na podporu odstraňování povodňových škod, implementované v Národním programu PHARE. 2.6.1 Stručný popis projektu Rekonstrukce lávky pro pěší a cyklisty přes řeku Otavu v Písku Pracovníci městského úřadu zpracovali žádost o poskytnutí finančních prostředků. Žádost obsahovala identifikační údaje žadatele, odůvodnění požadavku na dotaci, popis a cíl projektu a jeho finanční rozsah 200 000 EUR. Předkládala se v listinné podobě v rozsahu pěti stran. Povinnými přílohami žádosti byl doklad o přidělení IČ žadatele, rozpočet projektu, tabulka logického rámce, stavební povolení nebo jiný doklad o povolení realizace, doklad prokazující vlastnictví k pozemku, na kterém se stavba realizovala, a prohlášení o zajištění spolufinancování. Po obdržení kladného stanoviska od poskytovatele grantu, tj. Ministerstva pro místní rozvoj ČR, byla připravena Smlouva o poskytnutí grantu. Smluvními stranami byly Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky a Centrum pro regionální rozvoj České republiky jako poskytovatel grantu na jedné straně a Město Písek jako příjemce grantu na straně druhé. Smlouvu potvrdily obě strany v únoru 2003. Obsah smlouvy: - předmět grant na realizaci projektu Rekonstrukce lávky pro pěší a cyklisty přes řeku Otavu v Písku pod číslem CZ0110.04.010/J, - doba trvání projektu 9 měsíců, 21
- výše grantu 200.000 EUR, - grant ve výši 100 % odhadovaných nákladů, - technické a finanční zprávy a platební podmínky zpracování technické zprávy bylo požadováno v tříměsíčních intervalech, finanční zprávy po 2 měsících, zprávy bylo nutno zasílat poskytovateli grantu po jednom vyhotovení v českém a anglickém jazyce, - kontaktní adresy, - přílohy a další specifické podmínky. 2.6.2 Realizace projektu Na základě projektové dokumentace byly připraveny zadávací podmínky pro výběr dodavatele, schválené Radou města Písek. V souladu se zákonem o veřejných zakázkách č. 199/94 Sb., ve znění pozdějších předpisů, bylo vypsáno výběrové řízení. Ve lhůtě stanovené v zadávacích podmínkách předložilo nabídku 5 firem. Nabídky se posuzovaly podle stanovených kritérií: - zkušenosti zhotovitele s prováděním výstavby a rekonstrukcemi mostů a lávek, - reference o prováděných stavbách lanových mostů a lávek v ČR, - dodržení termínu realizace v období 21. 4. 10. 8. 2003, - záruční doba na dílo, - cena kompletního díla. Z procesu posouzení a schválení byla zpracovaná zpráva, kterou město předložilo k posouzení zástupci poskytovatele dotace na Centru pro regionální rozvoj ČR. Na základě rozhodnutí o výběru zhotovitele akce byla potvrzena smlouva o dílo, ve které byly kromě standardních údajů, jako smluvní strany, předmět díla, cena, doba provedení díla, předání a převzetí díla, platební podmínky a záruka, uvedeny podmínky požadované poskytovatelem dotace, zejména: - zhotovitel se zavazuje poskytnout osvědčení o původu, uvádějící, že zboží bylo vyrobeno v některém členském státě EU nebo zemi přijímající pomoc Phare, - zhotovitel se zavazuje dodržovat manuál, upravující pravidla publicity, která musí být v průběhu realizace projektu zajištěna, - zhotovitel se zavazuje umožnit kdykoliv kontrolu projektu prováděnou CRR ČR, 22
- zhotovitel se zavazuje dodržovat ustanovení o etice při uzavírání smluv a při realizaci projektu podle Praktického průvodce smluvními postupy Phare, Ispa a Sapard. Práce na stavbě byly zahájeny dne 21. 4. 2003. V průběhu stavby se konaly pravidelné kontrolní dny, kde se sledovala a kontrolovala stavební činnost zhotovitele a řešily se případné problémy. Na kontrolní dny byli přizváni zástupci Centra pro regionální rozvoj. V době realizace se vyskytly změny, které měly vliv na celkovou cenu a termín provedení. Město proto uzavřelo se zhotovitelem dva dodatky ke smlouvě o dílo. Po prozkoumání pravobřežní opěry byla odhalena významná statická porucha. Cena prací se navýšila z původních 8 582 543,- Kč s DPH na nových 9 141 080,50 Kč s DPH, to znamenalo nárůst ceny o 558 537,50 Kč vč. DPH. Zároveň došlo z důvodu víceprací k prodloužení termínu výstavby z 31. 7. 2003 na 21. 8. 2003. Tyto změny musela odsouhlasit rada města a zástupce poskytovatele grantu, tj. Centrum pro regionální rozvoj ČR, pobočka pro NUTS 2 Jihozápad. Po dobu výstavby musel příjemce zpracovat a předložit poskytovali dotace tři finanční zprávy. Uvádělo se v nich číslo grantové smlouvy, registrační číslo projektu, příjemce a název projektu, období, kterého se zpráva týkala, stručný popis průběhu realizace a finanční objem provedených prací. Dále byly uvedeny celkové vlastní náklady projektu podle Kategorií nákladů dodávky, práce publicita, ostatní práce projektová dokumentace, zkoušky, rezerva a průběžné vyúčtování projektu potvrzené statutárním zástupcem příjemce grantu. Součástí každé zprávy byly faktury, které se ke sledovanému období vztahovaly. 2.6.3 Zakončení projektu Celý projekt byl na základě povinnosti stanovené poskytovatelem dotace ukončen auditem. Zpráva auditora se zaměřovala na soulad projektu s Pokyny pro příjemce grantu a pravidly závaznými pro příjemce grantu. Audit kontroloval vedení účetnictví o projektu a efektivnost využívání veřejných zdrojů financování podle podmínek programu. Provedené ověření prokázalo, že veškeré účetní doklady související s projektem byly řádně zaúčtovány a založeny a jsou k dispozici pro případné další kontroly. Auditor nezjistil žádné skutečnosti naznačující, že by ověřované účetní záznamy nebyly v souladu s platnou 23
legislativou a s pravidly programu, a k předloženému účetnictví projektu vydal výrok bez výhrad. (2) Tabulka č. 3 Finanční plán projektu Podíly EUR % Podíl příjemce grantu 0,00 0 Podíl ze zdrojů Evropských společenství 200 000,00 100 Celkem 200 000,00 100 Zdroj: Zpráva auditora ze závěrečného auditu projektu CZ 110.04.010/J u příjemce grantu Města Písek, č. smlouvy CZ0110.04.01.0058 ze dne 10.11.2003 Tabulka č. 4 Výše dotace Podíly Kč EUR % Podíl příjemce grantu 2 214 190,45 68 834,28 25,60 Podíl ze zdrojů Evropského společenství 6 491 600,05 200 000,00 74,40 Celkem 8 705 790,50 268 834,28 100,00 Zdroj: Zpráva auditora ze závěrečného auditu projektu CZ 110.04.010/J u příjemce grantu Města Písek, č. smlouvy CZ0110.04.01.0058 ze dne 10.11.2003 Pozn.: Kurz EBC l EUR = 32,458 CZK, platný k prvnímu dni v měsíci, ve kterém bylo sestavováno závěrečné vyúčtování projektu. Žádost o grant zpracovalo Město Písek, odbor dopravy. Po schválení žádosti Městské služby Písek s. r. o., jako správce komunikací a mostů ve městě, vypsaly výběrové řízení na zhotovitele stavby a vystupovaly jako technický dohled investora. Vlastní realizace projektu trvala 7 měsíců a intenzivně se na ní podílelo v průměru 12 technických pracovníků z města Písek, Městských služeb Písek s.r.o., a JHP s.r.o. Než město Písek obdrželo dotaci, byla stavba financována z rozpočtu města. Dotace byla uvolňována po etapách na základě zpracovaných finančních zpráv a předložených žádostí o platbu. 24
3. PROGRAMY OBDOBÍ 2004-2013 Základním strategickým dokumentem pro získání podpory ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti byl Národní rozvojový plán (NRP) schválený Evropskou komisí. 3.1 Přehled programů období 2004-2006 V programovém období 2004-2006 ČR v rámci Cílů 1, 2 a 3 realizovala 16 programů podpory z EU s celkovou alokací zhruba 80 mld. Kč. Evropský regionální rozvojový fond (ERDF- European Regional Development Fund) vznikl v roce 1974 jako základní nástroj regionální politiky k financování strukturální pomoci prostřednictvím regionálních rozvojových programů zaměřených na nejvíce postižené oblasti a ke snižování meziregionálních disparit. Evropský sociální fond (ESF- European Social Fund) je klíčovým finančním nástrojem pro realizování Evropské strategie zaměstnanosti. Hlavním posláním ESF je rozvíjení zaměstnanosti, snižování nezaměstnanosti, podpora sociálního začleňování osob a rovných příležitostí se zaměřením na rozvoj trhu práce a lidských zdrojů. Evropský zemědělský orientační a záruční fond (EAGGF - European Agricultural Guidance and Guarantee Fund) vznikl v roce 1961 k financování společné zemědělské politiky. Tento fond je složen ze dvou sekcí - orientační a záruční. Podle Smlouvy je součástí strukturálních fondů pouze orientační sekce, některá opatření však financuje také záruční sekce. Do roku 2006 byla podpůrná sekce fondu řazena mezi strukturální fondy EU, neboť poskytovala podporu modernizaci a zlepšování struktury ekonomických aktivit v zemědělství a na venkově. Od roku 2007 se nejedná o strukturální fond.(6) 25
Finanční nástroj na podporu rybolovu (FIFG - Financial Instrument for Fisheries Guidance) patřil mezi strukturální fondy EU do roku 2006. Prostředky z tohoto fondu byly určeny především na rozvoj chovu ryb, modernizaci loďstva, ochranu některých přímořských oblastí, vybavení rybářských přístavů, výrobu a obchod s rybími výrobky nebo podporu výroby. 3.1.1 Cíle hospodářské a sociální soudržnosti Podpora ze strukturálních fondů probíhala na území tří cílů hospodářské a sociální soudržnosti. Cíl 1 směřuje k podpoře růstu regionů s hrubým domácím produktem na obyvatele pod 75 % průměru Evropské unie, proto byly operační programy realizovány ve všech regionech České republiky kromě regionu soudržnosti Praha. Přehled programů na území Cíle 1: - OP Infrastruktura, financován z ERDF, - OP Průmysl a podnikání, financován z ERDF, - OP Rozvoj lidských zdrojů, financován z ESF, - OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství, financován z EAGGF a FIFG, - Společný regionální operační program, financován z ERDF a ESF. Cíle 2 a 3 se týkaly pouze vybraných území Prahy, která přesahovala 75 % průměru hrubého domácího produktu na obyvatele: Přehled programů na území Cílů 2 a 3: - Jednotný programový dokument pro Cíl 2, financovaný z ERDF, - Jednotný programový dokument pro Cíl 3, financovaný z ESF. 3.1.2 Iniciativy Společenství Kromě operačních programů a jednotných programových dokumentů mohla Česká republika čerpat dotace z Iniciativ Společenství, řízených přímo Evropskou komisí a zaměřených na spolupráci subjektů napříč Evropskou unií: 26
- EQUAL, - ESPON, - INTERACT, - Interreg IIIA ČR-Bavorsko, - Interreg IIIA ČR-Polsko, - Interreg IIIA ČR-Rakousko, - Interreg IIIA ČR-Sasko, - Interreg IIIA ČR-Slovensko, - Interreg IIIB CADSES, - Interreg IIIC, - LEADER+, - URBACT. 3.2 Charakteristika a cíle programů OP Infrastruktura Hlavním cílem OP Infrastruktura byla ochrana a zlepšování stavu životního prostředí a rozvoj a zkvalitňování dopravní infrastruktury při respektování principů udržitelného rozvoje. Program byl zaměřený na modernizaci tratí celostátního významu a důležitých uzlů zrychlení, výstavbu a modernizaci silnic I. třídy, silnic v příhraničních oblastech a napojení vybraných průmyslových zón; modernizaci civilních letišť; výstavbu lodní dopravy a přístavišť, provádění ochranných opatření na dopravní síti k zabezpečení životního prostředí; podporoval zavádění alternativních paliv, podporoval projekty k zabezpečování zlepšení životního prostředí z pohledu dopravy; budování nových čistíren odpadních vod, kanalizačních a vodovodních řadů, upraven a nových zdrojů pitné vody; nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží včetně budování integrovaného systému na sběr odpadů a následné recyklace. OP Průmysl a podnikání Globálním cílem OP Průmysl a podnikání (OPPP) bylo zvýšení konkurenceschopnosti průmyslu a podnikatelských služeb a dokončení potřebných strukturálních změn 27
v průmyslu ve shodě s 1. prioritní osou Národního rozvojového plánu - Posílení konkurenceschopnosti průmyslu a podnikatelských služeb. Základním posláním operačního programu bylo přispět k zachování a dalšímu rozvoji konkurenceschopného a efektivně vyrábějícího průmyslového sektoru v České republice. OP Rozvoj lidských zdrojů Operační program Rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ) tvořil základ pro realizaci podpory z Evropského sociálního fondu v oblasti rozvoje lidských zdrojů v České republice na období 2004-2006. Projekty OP RLZ měly posílit aktivní politiku zaměstnanosti při zaměstnávání uchazečů a zájemců o zaměstnání, modernizovat veřejné služby zaměstnanosti, zajistit rovné příležitosti pro ženy a muže na trhu práce, posílit kapacity poskytovatelů sociálních služeb, integrovat specifické skupiny obyvatelstva ohrožených sociální okluzí, zkvalitňovat vzdělávání ve školách a školských zařízeních a rozvíjet podpůrné systémy ve vzdělávání, zvýšit adaptabilitu zaměstnavatelů a zaměstnanců na změny ekonomických a technologických podmínek. Cílem operačního programu bylo dosažení vysoké a stabilní úrovně zaměstnanosti založené na kvalifikované a flexibilní pracovní síle, integraci sociálně vyloučených skupin obyvatelstva a konkurenceschopnosti podniků při respektování principů udržitelného rozvoje. (9) Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství Prvořadým cílem strategie operačního programu bylo zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství formou další restrukturalizace a růstu produktivity práce. S tím souvisely především investice do nových technologií, do lidského kapitálu, technické a poradenské služby, pokud šlo o testování a certifikaci jakosti, marketing, vývoz a podpora diversifikace. Bylo třeba odstranit faktory, které negativně působily na celý sektor zemědělství, např. nízká produktivita práce, nízká kvalita zemědělských produktů, nedostatečný marketing a finančně nepříliš silný sektor potravinářského průmyslu. 28
Dalším cílem bylo zajištění podmínek nutných pro tvorbu alternativních pracovních příležitostí ve venkovských oblastech zvyšováním přitažlivosti pro podnikatelské investice a zlepšováním příležitostí pro podnikatele v zemědělství a oblastech blízkých zemědělství. Neméně důležitá byla stabilizace mladých a vzdělaných farmářů, zaměstnanců zemědělských firem nebo pracovníků firem sídlících a působících na venkově. Dosažení cíle snížení nezaměstnanosti ve venkovských oblastech záviselo na zlepšení veřejných služeb zaměstnanosti, na odstranění překážek mobility pracovní síly (např. prostřednictvím zlepšení dopravní infrastruktury a služeb) a na fungování trhu práce a bydlení. Společný regionální operační program Program podporoval vyvážený a udržitelný ekonomický rozvoj regionů, který vychází z iniciativ veřejného, neziskového a soukromého sektoru. Program byl založen na eliminaci faktorů, které překážely rozvoji potenciálu regionu, a na využití výhod, které poskytovaly příležitosti pro ekonomický růst. Cílem SROP bylo především dosažení hospodářského růstu a růstu kvality života obyvatel regionů prostřednictvím nových ekonomických aktivit s důrazem na tvorbu pracovních míst v regionálním a místním měřítku, na zlepšení kvality infrastruktury a životního prostředí, na všeobecný rozvoj lidských zdrojů a na prohlubování sociální integrace. V roce 2001 Evropská komise rozhodla o podpoře regionu soudružnosti Praha z Cíle 2 a 3 poté, co nebylo možné poskytnout Praze podporu v rámci Cíle 1. Podpora se poskytovala prostřednictvím Jednotných programových dokumentů pro Cíle 2 a 3. (3) Jednotný programový dokument pro Cíl 2 regionu NUTS 2 Hlavní město Praha (dále JPD 2) Hlavním cílem JPD 2 bylo odstranění nejvážnějších slabých stránek a rozvojových bariér regionu především zkvalitněním městského prostředí a rozvinutím potenciálu města, aby Praha byla schopna plnit očekávanou roli dynamického hlavního města členské země Evropské unie. Dokument je zaměřen na dvě strategické priority: - revitalizace a rozvoj městského prostředí, - vytváření podmínek budoucí prosperity vybraného území. (5) 29
Jednotný programový dokument pro Cíl 3 NUTS 2 Praha (dále JPD 3) Hlavním cílem programu je efektivní trh práce založený na kvalifikované pracovní síle, konkurenceschopnosti zaměstnavatelů, využití výzkumně-vývojového potenciálu regionu, sociální integraci ohrožených skupin a rovnosti příležitostí při respektování zásad udržitelného rozvoje. 3.3 Iniciativy Společenství Iniciativy Společenství byly zvláštní programy určené k řešení specifických problémů. Byly zřízené Evropskou komisí a vztahovaly se k celému území Evropské unie. Doplňovaly jiné programy Evropského Společenství nebo usnadňovaly jejich realizaci. (13). EQUAL Iniciativa EQUAL financovaná z ESF podporovala na celém území EU mezinárodní spolupráci při vývoji a prosazování nových nástrojů boje se všemi formami diskriminace a s nerovnostmi na trhu práce. Cílem bylo vyvinout a prosadit nástroje na podporu příslušníků znevýhodněných skupin (dlouhodobě nezaměstnaných, osob s nízkou kvalifikací, absolventů škol, starších občanů, osob se zdravotním postižením, etnických menšin, žen, azylantů, apod.), kteří se střetávají s diskriminací či nerovným zacházení v zaměstnání nebo při hledání zaměstnání. Jedna z tematických oblastí iniciativy byla zaměřena na problematiku sociálního začleňování a pracovního uplatnění žadatelů o azyl. ESPON Iniciativa ESPON (Monitorovací síť pro evropské územní plánování) vznikla na základě potřeby členských států EU a Evropské komise rozšířit znalosti a rozsah výzkumu v oblasti územního rozvoje z pohledu evropské perspektivy. Jednalo se o výzkumný program, který sbíral a porovnával informace v členských státech EU, Norsku, Švýcarsku, Rumunsku a Bulharsku. Zaměřovala se na studium územních dopadů sektorových politik na zemědělství, dopravu, výzkum a vývoj. Zkoumala vliv evropských strukturálních fondů na městské oblasti a hrála 30
klíčovou úlohu při formulování Evropských perspektiv územního rozvoje (ESDP) a vytváření vazeb mezi výzkumem a politikou územního rozvoje nové Evropy. INTERACT INTERACT byl součástí iniciativy ES Interreg III. Program se zaměřoval na odstranění nedostatků a hospodářskou a sociální soudržnost a spolupráci jak v rámci Evropské unie, tak se sousedícími zeměmi. INTERACT pokračuje v programovém období 2007-2013 jako OP INTERACT II pod cílem Evropská územní spolupráce (EUS). INTERREG IIIA INTERREG IIIA byl nejvýznamnější a nejrozsáhlejší Iniciativou Společenství EU. Jeho realizace byla před vstupem České republiky do EU zkoordinována s programem Phare CBC na základě společného programového dokumentu. Projekty realizované v rámci těchto programů se významnou měrou zasloužily o rozvoj spolupráce mezi lidmi a institucemi v příhraničních regionech, o postupné odstraňování překážek a hranic mezi státy. Programy probíhaly na společných hranicích České republiky a Bavorska, Polska, Rakouska, Saska a Slovenska. Interreg IIIB CADSES Hlavním cílem iniciativy ES Interreg IIIB CADSES bylo rozvinout nadnárodní spolupráci mezi ústředními, regionálními a místními orgány, aby byl dosažen vyšší stupeň územní integrace v Evropě. Interreg IIIC Iniciativa ES Interreg IIIC je zaměřena na meziregionální spolupráci v evropském prostoru. Základním je zlepšení efektivnosti politik, nástrojů regionálního rozvoje a soudržnosti formou výměny informací ve velkém rozsahu a sdílením zkušeností. Jedná se o podporu evropských regionů při řešení vznikajících socioekonomických problémů pomocí výměny zkušeností s nesousedícími regiony. LEADER+ Iniciativa Společenství LEADER+ nebyla v plánovacím období 2004-2006 otevřena jako samostatný finanční zdroj, její aktivity byly začleněny do OP Rozvoj venkova 31
a multifunkční zemědělství, ve kterém se aktivity LEADER+ realizovaly v podobě omezeného počtu pilotních místních akčních skupin. Rozhodnutí se opíralo o zkušenosti nabyté v předvstupním programu SAPARD. Cíle Iniciativy Leader: - zlepšení kvality života ve venkovských oblastech, - posílení místního ekonomického prostředí a zhodnocení místní produkce, - zhodnocení přírodních a kulturních zdrojů. V současném programovacím období jsou aktivity typu Leader jednou z prioritních os Programu rozvoje venkova ČR 2007-2013. URBACT Iniciativa URBACT přispívala k vytváření a zavádění nových řešení městské obnovy. Hlavním opatřením bylo vytvoření a zajištění funkčnosti sítí měst a územních správních jednotek. Iniciativa měla 14 tematických sítí, ve kterých se setkávali odborníci partnerských měst z členských států EU a vyměňovali si zkušenosti věnované problematice měst a městských regionů. (13) 3.4 Podporované aktivity, oprávnění žadatelé, území realizace OP Infrastruktura Mezi hlavní podporované aktivity patřila modernizace a rozvoj dopravní infrastruktury celostátního významu, snížení negativních důsledků dopravy na životní prostředí, zlepšení infrastruktury ve vodním hospodářství a ochraně ovzduší, odstraňování starých ekologických zátěží a správné nakládání s odpady. Příjemci byly orgány veřejné správy (kraje, města, obce) v celé republice, vyjma Prahy. OP Průmysl a podnikání Projekty měly zajišťovat komplexní podporu především malého a středního podnikání a byly zaměřeny zejména na podporu budování a rozvoje průmyslového výzkumu a vývoje včetně jeho propojení s terciární sférou, podnikatelských nemovitostí, školicích středisek pro odborné vzdělávání. Dalšími aktivitami byl rozvoj výrobní základny malých a středních podnikatelů a využití netradičních zdrojů. Mezi příjemce patřili především malí 32
a střední podnikatelé a školící organizace. I tento program byl určen pro celé území republiky vyjma Prahy. OP Rozvoj lidských zdrojů Program podporoval následující aktivity: - aktivní politiku zaměstnanosti, - integraci specifických skupin obyvatelstva ohrožených sociální exkluzí, - rovnost příležitostí pro muže a ženy na trhu práce, - rozvoj celoživotního učení, - adaptabilitu zaměstnanců a zaměstnavatelů na změny ekonomických a technologických podmínek. Příjemci dotací byly obce, kraje, úřady práce, školy na všech stupních, organizace vytvářející osvětové programy, ženské organizace, nestátní neziskové organizace působící v oblasti sociálních služeb, orgány místní veřejné správy v partnerství s neziskovými organizacemi, instituce výzkumu a vývoje, asociace zaměstnavatelů. I zde se jedná o celou Českou republiku s výjimkou Prahy. (9) OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství V regionech, kde přírodní podmínky umožňují intenzivní zemědělskou výrobu, byl důraz kladen na rozvoj konkurenceschopného zemědělství. V oblastech s extenzivním obhospodařováním půdy byl důraz kladen na rozvoj dalších funkcí zemědělství, lesního a vodního hospodářství s vazbami na rozvoj aktivit, které s nimi souvisejí, popř. je doplňují. Jedním z předpokladů restrukturalizace zemědělství bylo vyjasnění a uspořádání vlastnických vztahů k půdě. Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství respektoval přístup k regionální politice v České republice a uspořádání veřejné správy, podporoval zajištění bezpečnosti potravin a jejich kvalitu, tvorbu nových pracovních příležitostí, rovnoprávné postavení mužů a žen v této oblasti a snahu o uchování a zlepšení životního prostředí. Program pokrýval oblasti České republiky spadající pod Cíl 1, tj. území ČR kromě města Prahy. 33
Společný regionální operační program SROP podporoval především aktivity, jejichž realizace z hlediska české legislativy spadá do působnosti obcí nebo krajů. Mezi hlavní podporované aktivity patřily regionální podpora podnikání, regionální rozvoj infrastruktury, rozvoj lidských zdrojů a sociální integrace v regionech a rozvoj cestovního ruchu. Příjemci dotací byly kraje, státem, kraji či obcemi zřízené organizace, města, obce, svazky obcí, nestátní neziskové organizace, Hospodářská komora ČR a její složky. Program pokrýval oblasti ČR spadající pod Cíl 1, tj. území ČR kromě města Prahy. Podpora z Cíle 2 mohla být přiznána pouze části území Prahy, která splňovala podmínky stanovené Evropskou komisí. Mezi oprávněné žadatele a konečné příjemce patřilo město Praha, jeho městské částí, nestátní neziskové organizace, organizace vědy a výzkumu, vzdělávací organizace a podnikatelé. Hlavní aktivitou bylo odstranění slabých stránek a rozvojových bariér regionu na vybraném území zkvalitněním městského prostředí a rozvojem potenciálu města Prahy. (10) Dalším cílem bylo poskytnout podporu malým a středním podnikatelům na vytvoření nových či zachování dlouhodobě udržitelných pracovních míst s důrazem na: - podporu malých a středních podnikatelů na sídlištích a v revitalizovaných oblastech města, - podporu malých a středních podnikatelů působících v oblasti cestovního ruchu, - rovnoměrnější využití prostoru města, - zajištění dobré dostupnosti zaměstnání, služeb a veřejného vybavení, - podporu strategických služeb pro rozvoj informační společnosti, - rozvoj formy partnerství s využitím potenciálu vědy a výzkumu. (11) Jednotný programový dokument pro Cíl 3 Mezi hlavní aktivity programu patřily rozvoj zprostředkovatelských služeb a poradenských programů, rozvoj zaměstnaneckých agentur, podpora rozvoje organizací, které poskytovaly služby znevýhodněných skupinám, vzdělávání poskytovatelů sociálních služeb, vyrovnávání šancí žen, vzdělávání učitelů, řídících pracovníků škol, pracovníků školní inspekce a veřejné správy ve školství, vytvoření systému dalšího vzdělávání, dobudování vzdělávací infrastruktury, podpora vysokých škol a vědeckých pracovišť, kurzy na doplňování komunikačních a jazykových dovedností, zajištění nezaměstnaných na trh 34