Pokuste se pod nadpis dát nějakou fotografii či obrázek, která vystihuje celou Vaši práci.

21. 06. 2016 02:40 1/18 Pokuste se pod nadpis dát nějakou fotografii či obrázek, která vystihuje celou Vaši práci. Úvod a cíl práce Na území Chorvatska žije mnoho národnostních menšin. Důležitou součást národnostní pestrosti Chorvatska představují i Slováci. V Chorvatsku funguje velmi aktivní organizace Matica slovenská, která má své zastoupení v mnoha městech a obcích. Slovenská kultura je udržována a podporována, ale má naději v průběhu let přestát sílící asimilaci chorvatských Slováků? Zkuste prosím ten úvod ještě rozšířit o nějaké informace. Dále tuto kapitolu nazývejte pouze Úvod (bez cíle práce), ale obsahově zde bude úvod i cíl práce, což máte dobře. Tato práce se zaměřuje na to, jak se Slováci vůbec do Chorvatska dostali, jaké mají legislativní podmínky, jaká je jazyková situace, ale především jestli a do jaké míry udržují své kulturní dědictví, jak vychází s Chorvaty a jak vůbec vnímají svou etnicitu. Považují se spíše za Slováky nebo za Chorvaty? Také bude zkoumána otázka náboženství a duchovního života chorvatských Slováků. Metodika V práci jsou použity jak kvantitativní, tak kvalitativní metody. V teoretické části se jedná o zkoumání dostupných literárních zdrojů, ať už tištěných publikací nebo internetových článků. Z tištěných publikací jde především o knihy získané přímo v Iloku od předsedkyně Svazu Slováků, ať už o divadelních spolcích nebo o slovenské škole v Iloku. V části praktické byly informace získávány osobním výzkumem v oblasti Iloku, který proběhl v srpnu 2012. Proběhlo pozorování a polostrukturované rozhovory s několika členy slovenského společenství, mimo jiné i s předsedkyní Svazu Slováků v Iloku. Tento typ rozhovorů je výhodný v tom, že jsou dané určité otázky, které je možné dalšími podotázkami doplňovat a rozvíjet. To umožňuje získání velkého množství informací. Terénní výzkum Výzkumné šetření probíhalo v oblasti Iloku, města s výrazným zastoupením slovenské menšiny blízko hranic se Srbskem. Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

slovaci_v_chorvatsku http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/doku.php?id=slovaci_v_chorvatsku Zdroj: http://www.navychod.cz/articles.php?id=20aaf3ee-8e7e11df-aa30-00304830bcc4 Respondentům jsem pokládala otázky, týkající se jejich národního smýšlení, které pak vyústily v dlouhé rozhovory, během kterých jsem získala mnoho informací i o věcech a tématech, které jsem původně na seznamu otázek neměla. Ubytováni jsme byli v domě respondenta Michala a jeho ženy Anny, kteří si k důchodu přivydělávají pronajímáním pokojů. Zvláště vyprávění pana informátora Michala, který byl velmi sdílný a nápomocný, mi poskytlo mnoho materiálu. Dalším vynikajícím zdrojem byla respondentka Božena Čermáková, tajemníčka Ilocké Matice slovenské, která mi kromě svého osobního pohledu na danou problematiku poskytla náhled do historie a fungování Matice a také mi při prohlídce města sdělila mnoho o historii i současnosti Iloku. Při získávání informací jsem se nesetkala s žádnými výraznějšími problémy. Velkou výhodou bylo, že všichni dotazovaní mluvili slovensky a tudíž odpadl problém jazykové bariéry. Všichni respondenti byli moc ochotní a vstřícní poskytnout požadované informace k získání dostatečného materiálu a získat tak odpověd na stanovenou výzkumnou otázku.. Seznam respondentů Michal Činčurak, důchodce, náš hostitel, 60-70 let Anna Činčurak, důchodce, naše hostitelka, 60-70 let Božena Čermáková, tajemníčka Matice slovenské, Ilok, 60-70 let Michal Činčurak ml., zaměstnání neuvedeno, syn hostitelského páru, 40-50 let Bylo by fajn, kdybyste ty respondenty dala do přehledné tabulky, aby to bylo stejně strukturované s ostatními články z Pestré Evropy. Vyvarujte se zde používání náš, naše. Literární rešerše http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/ Printed on 21. 06. 2016 02:40

21. 06. 2016 02:40 3/18 O Slovácích v Chorvatsku bylo napsáno několik publikací většinou ve slovenském jazyce, ale v České republice je problém je získat. Proto pro literární rešerši využiji převážně internetové zdroje a dále publikace získané v samotném Iloku. Sdružení nezávislých expertů pro otázky dějin a života zahraničních slováků1) se ve svém článku na stránkách Diaspora.sk zabývá otázkou postavení slovenské kouminity v rámci Chorvatska, dále pak geografickým rozložením slovenských obyvatel a v neposlední řadě způsobem života těchto lidí. V článku Statistiky a odhady2) na stránkách Slovenskézahraničie.sk autor popisuje migraci ze Slovenska do jiných států Evropy i do dalších zemí celého světa v 18. století. Zabývá se také problematikou určení počtu Slováků v daných zemích a zmiňuje i zlepšení situace v posledních letech. V článku jsou uvedeny i tabulky sledující jak odhadnutý počet Slováků v dané zemi, tak i jejich přesný počet, za předpokladu, že země provádí sčítání lidu i u národnostních menšin. Ratko Sudecký se v článku O Ilockých slovákoch3) zaměřuje na slovenskou komunitu přímo ve městě Iloku. Popisuje zde historii i současnou situaci města, dotýká se kultury a školství, hovoří o slovenském rozhlasovém vysílání, divadle i Matici. Také se věuje popisu zvyků a obyčejů tamních obyvatel. V dílech 90 rokov slovenského divadelníctva v Iloku Andreje Kurice4) a Slovenské divalo v Iloku 1914 2008 od skupiny autorů Sudecký, Černi a Miksad5) autoři pojednávají o vývoji slovenského ochotnického divadla v Iloku. Zabývají se autory divadelních her, protagonisty jednotlivých rolí a v neposlední řadě i postojem slovenských obyvatel Iloku k divadlu hraném v jejich rodné řeči. Kuric, Andrej v publikaci 140 rokov slovenskej školy v Iloku6) popisuje vznik a historii sloveské školy v Iloku, její vývoj a současnou situaci. Zmiňuje se také o kantorech, kteří měli výrazný vliv na její fungování. Tieto informácie sú viac-menej zastaralé. Najnovší výskum, ktorý urobil Ratko Sudecký ukazuje, že Slováci sú na území Sriemu starousadlíci a že Chorváti prišli na toto územie až neskôr. Františkánsky kláštor, dnes nesúci meno Jána Kapistrana bol vlastne postavený v stredoveku príslušníkmi rodiny Ilockých, vlastne Újlakiovcov, čo boli páni slovenského Hlohovca. Neďaleké Veľké Zálužie sa v tých časoch nazývalo Újlak, podľa čoho bol pomenovaný aj dnešný Ilok v Srieme. Podrobnejšie v novej knihe Ratka Sudeckého Slováci v Srieme, zamlčované dejiny. Kniha vyšla v Bratislave v roku 2014 pod ISBN 978-80-971869-0-6. V prípade záujmu ma kontaktujte na sudecky@gmail.com Ten odkaz prosím dejte ihned za jméno autora, nikoliv za jeho dílo. Někde to tak v literární rešerši máte, někde nikoliv. Vlstní práce Historie a současnost Celkový počet Slováků žijících v zahraničí v roce 2008 dosahoval téměř dvou a čtvrt milionu osob.7) Z toho, podle sčítání lidu v roce 2001 žije 4712 Slováků v Chorvatsku, kde představují 0,11% Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

slovaci_v_chorvatsku http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/doku.php?id=slovaci_v_chorvatsku obyvatelstva.8) Z následující tabulky vyplývá, že počet Slováků žijících za hranicemi své vlasti a také počet Slováků přímo v Chorvatsku značně kolísá a není možné odhalit jednoznačně stoupající nebo klesající tendenci. Zdroj: http:// www.s lovens kezahr anicie. sk/sk// strank a/7/st atistik y-a-od hady Slováci přicházejí do oblasti bývalé Jugoslávie v 18. století, kdy byli ze země vyhnáni Turci. Odliv tureckých obyvatel zapříčinil, že tehdejší vládce Chorvatska ve snaze zalidnit opuštěné území, povolal lidi z Rakouska-Uherska. Ti se stěhovali za příslibem práce a levné půdy. Mnoho Slováků žijících v současnosti v Iloku a okolí, jsou potomky Slováků, kteří se tehdy usadili v Srbsku a později přesídlili do Chorvatska. V lesnatém kraji Iloku bylo potřeba najít lidi pro práci se dřevem. Starousedlíci o tyto činnosti zájem neměli, a proto hrabě Ladislav Pejačevic koncem 18. století povolal do ilocké oblasti osadníky ze Slovenska, což také přispělo k jejich migraci na jih. Od prvních vystěhovaleckých vln na začátku 18. století po současnost odešlo ze Slovenska několik milionů lidí. Mnozí z nich se nikdy nevrátili, usadili se a žijí ve více než padesáti státech světa a potomci mnohých tvoří už několik rodových generací. Celková čísla neznáme, statisticky se uvádějí http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/ Printed on 21. 06. 2016 02:40

21. 06. 2016 02:40 5/18 jen přibližné odhady a místo věcné argumentace se nejednou využívají lidová zdůvodnění. Situace se mění v posledních desetiletích, kdy mnohé státy při oficiálním sčítání obyvatelstva statisticky sledují i menšiny.9) Slovenská komunita má v Chorvatsku postavení národnostní menšiny. Obce, ve kterých žijí Slováci v Chorvatsku, patři do čtyřech žup. Vukovarsko-srejmské (ve městech Ilok a Vukovar), v Osijecko-baranjské župě (v obcích Jelisavec, Josipovec, Osijek, Jurjevec, Markovec, Našice), v Požešsko-slavónské župě (Pakrac a Požega) a v Sisačsko-moslavacké župě (v obcích Lipovljany, Meďurič), ale i v dalších župách a městech, ve kterých však Slováci žijí v důsledku přirozené vnitrostátní migrace obyvatelstva (Záhřeb, Rijeka, Osijek).10) Obce, kde žijí Slováci Zdroj: http://tl.wi kipedia.org /wiki/kroas ya Úprava: Kateřina Šedivá Slováky vystihuje v převážné míře venkovský způsob života, dominuje polnohospodářská prvovýroba, výkon různých řemesel a služeb, přičemž je třeba zdůraznit i stoupající vzdělanostní úroveň a existenci inteligence, která se kromě výkonu náročných povolání, ve stále větší míře angažuje i ve prospěch rozvíjení kulturního života slovenského národního společenství.11) Ilok Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

slovaci_v_chorvatsku http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/doku.php?id=slovaci_v_chorvatsku Uvítací cedule na hranicích se Srbskem Zdroj: Kateřina Šedivá Ilok je nejvýchodnější město v Chorvatsku. Ze třech světových stran ho obklopují srbské hranice. Ve městě žije asi 1200 Slováků. Jsou to potomci Slováků, kteří sem přicházeli v 18. století, převážně ze sousední Vojvodiny. Většinou šlo o evangelíky, kteří ze Slovenska utíkali před protireformací. Díky císařskému tolerančnímu patentu se přistěhovali do oblastí Uherska, ze kterých byli vyhnáni Turci. Půda zde byla úrodná a pracovní síly málo.12) Ilok leží na pravém břehu Dunaje, na úpatí Frušké hory ve Vukovarsko-sriemské župě, v nejvýchodnější části Chorvatska. Jeho území je přebohaté na kulturní dědictví. O tom svědčí vykopávky z prehistorického období, z časů Říma, ze středověku až po nedávnou minulost. Ve středověku byla v Iloku vybudovaná velká pevnost a v písemných pramenech se zmiňuje vícero kostelů a klášterů.13) Ve středověku byl Ilok znám pod jmény Vylok, Wloch nebo Wylack. V roce 1236 daroval král Bela ilocké panství Dominikovi z rodu Csákovců a začátkem 15. století se pány Mačvy stávají bratři Emerik a Ladislav Kontovi. V roce 1459 byl Mikuláš Kont Ilocký jmenovám pánem Slavónska, čímž se Ilok stal sídlem panstva. A když se v roce 1471 stal králem Bosny, v ilocké mincovně se razily jeho peníze. Status svobodného královského města udělil Iloku v roce 1453 král Ladislav V.14) Turecká vojska obsadila Ilok 8. srpna 1526 a Turci tu zůstali nepřetřitě 152 let. V protiturecké válce císaře Leopolda I. finančně podpořil papež Inocent XI. V 18. století a první polovině 19. století zde sídlil podžupan Sremské župy. Bylo to krajské město s obchodním a tržním střediskem, se spravujícími úřady i krajským soudem. V novém státě po roce 1945 Ilok ztratil své přirozené zázení a stal se okresem, ale o několik let později Ilok a jeho okolí připojili k okresu Vukovar a Ilok se stává městečkem s několika místními společenstvími.15) http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/ Printed on 21. 06. 2016 02:40

21. 06. 2016 02:40 7/18 Mnoho lidí na území Iloku i v jeho okolí se zabývá vinohradnictvím. Okolní krajinu pokrývají kilometry vinic a ilocké víno je známé po celém světě. Většina tamních vinařů však víno jako takové nevyrábí, jedná se často o maličké vinice o pár stech stromcích, a jejich majitelé révu sklidí a poté prodají zpracovatelské firmě. Podobně hospodaří i pan Michal a mnoho jeho známých. Návštěva vinice respondenta Michala Zdroj: Kateřina Šedivá O Ilockém kraji zazněla báseň Domovina ve sbírce Hĺadanie domova od Andreje Kurice.16) Domovina Vraciam sa znovu k tebe, milý môj kraj. Strom o strom do rozkvetu. Dunaj a šíre pole, korene lásky až po samu hruď. Opäť čítam pieseň trávy, dotyky úst, čo ladia lásku do piesne, Dunaj, voda, hukot, v ňom kúpem svoje zaiskrené spomienky. Vraciam sa k tebe láskou opitý. Strieborný vetrík z Radošskej planiny plní mi pľúca. Kladiem si hlavu k oltáru sv. Jána Kapistrána. Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

slovaci_v_chorvatsku http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/doku.php?id=slovaci_v_chorvatsku Počúvam tichú pieseň ranených lúk a polí. Tu sa túžba do nádeje spína. Dunaj, Ilok, večitý príchyl dobrým i zlým. Ty zázračná, moja domovina. Já bych tu báseň osobně asi dala spíše do příloh, je to tam trochu vytržené z kontextu, nejprve mluvíte o historii a současnosti Iloku a poté je tam ihned báseň, buď tedy okomentujte, proč jste tam tu báseň dala, nebo ji dejte rovnou do příloh. Ilocký hrad Zdroj: http://www.rta.hr/universalis/85/slika/ilok1_1677863106.jpg http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/ Printed on 21. 06. 2016 02:40

21. 06. 2016 02:40 9/18 Kostel Ivana Kapristana Zdroj: http://images.travelpod.com/tw_slides/ta00/9e0/220/the-church-ilok.jpg Legislativa V souladu s Ústavou Chorvatské republiky mají národnostní menšiny rovnoprávné postavení jako všichni občané. Ústavou, ale i zákonem o volbách mají zaručené právo proporcionálního zastoupení v parlamentu, ve kterém mají vyhrazeno sedm křesel, z toho srbská menšina tři křesla, slovenská dohromady s českou jedno, Italové jedno, Maďaři jedno a ostatní národnosti také jedno. Od začátku doby platnosti tohoto zákona však v každém volebním období až do současnosti zastupuje slováky příslušník české národní menšiny. Podobně proporcionálním způsobem, ale ne identicky, mají národnostní menšiny upravené i právo na participitu v orgánech samosprávy na úrovni měst a regionů. V roce 2000 byl v Chorvatské republice schválený zákon o používání jazyka národnostních menšin na veřejnosti, dále zákon o výchově a vzdělávání v jazyku etnických a národnostních menšin.17) Jazyk Všichni Slováci, kteří byli během průzkumu v Iloku tázáni, se považují za Slováky a také slovensky hovoří. Nejedná se jen o to, že by jazyk ovládali a příležitostně používali. V Iloku je část města téměř výlučně slovenská a téměř všechny rodiny v této části města slovenštinu považují za svůj rodný jazyk a doma slovensky hovoří. Výjimku samozřejmě tvoří manželství, kde jeden z manželů je Slovák a druhý Chorvat, nebo příslušník některé jiné menšiny. Tam bývají, především ve vztahu k dětem, používány většinou jazyky oba. Ve slovenských rodinách se děti učí slovensky a často se s Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

slovaci_v_chorvatsku http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/doku.php?id=slovaci_v_chorvatsku chorvatštinou setkají až ve škole. Jen některé rodiny mluví na děti v útlém věku i Chorvatsky, aby se pak ve škole snáze orientovaly. Co se týče literární tvorby ve slovenském jazyce a použití slovenštiny v médiích, Svaz Slováků vydává časopis Pramen, který vychází jednou za měsíc, a jedná se o kulturně společenský časopis, mapující činnosti Matic a dalších spolků. Tento časopis všeobecně spojuje Slováky z celého Chorvatska a pomáhá jim udržet, zachovat a rozvíjet jejich kulturní dědictví. V Chorvatsku také funguje slovenské rozhlasové vysílání a to vždy jednou týdně šedesát minut. Školství Když hovoříme o škole v Iloku, musíme si připomenout, že v minulosti byly školy rozdělené podle náboženského vyznání. V Iloku byly čtyři školy: chorvatská katolická, srbská pravoslavná, slovenská evangelická a židovská izraelitská.18) Po roce 1860 do Iloku přišli větší skupiny Slováků evangelíků z Báčky, kteří si už v roce 1864 za pomoci Báčsko-sriemenského seniorátu zakoupili starý dům, který jim sloužil jako modlitebna, škola i učitelský byt. V tom samém roce slovenské děti začaly chodit do slovenské evangelické školy. Není známé, kolik žáků v tom roce školu navštěvovalo. Víme, že prvním církevním učitelem byl Ján Babylon, který jako učitel působil rok. Po něm přišel Jan Boťáni, který v Iloku působil asi deset let.19) V roce 1903 Jozef Maliak založil v Iloku Dívčí ústav. Byla to soukromá škola pro slovenská děvčata. Z Iloku bohužel do tohoto ústavu dceru nedala ani jediná z rodin. V ústavu bylo pět slovenských děvčat, tři Jihoslovanky a jeden mladík, Chorvat. V dívčí škole se vyučovali: německý jazyk, chorvatský jazyk, slovenský jazyk, pravopis, dějepis, počty, zeměpis, krasopis, kreslení, přírodopis a náboženství. Po třech letech tato škola přestala působit.20) V současnosti v Iloku slovenská základní škola působí stále, ale funguje tím způsobem, že některé předměty jsou vyučované chorvatsky a některé slovensky. Takto fungují i další slovenské školy v různých městech v Chorvatsku. Co se týče škol středních, v Chorvatsku v provozu nejsou, ale v Srbsku funguje slovenské gymnázium v Petrovci, městě s největší koncentrací v Srbsku. Respondent Michal, se v tomto městě narodil a slovenské gymnázium navštěvoval. Do Iloku se přestěhoval až později. Kultura Nezastupitelné funkce při udržování a rozvoji sociální a kulturní identity slovenského společenství v Chorvatsku plní sdružení a spolky, které navázaly na úspěšnou činnost svých předchůdců. Obnova jejich působení začala až po vzniku Chorvatské republiky. V roce 1992 byla založená Matica slovenská v Chorvatské republice. Od roku 1998 se stal ústřední organizací Svaz Slováků v Chorvatsku se sídlem v Našicích.21) Matice http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/ Printed on 21. 06. 2016 02:40

21. 06. 2016 02:40 11/18 V Chorvatsku funguje celkem 16 slovenských Matic. Tato sdružení mají široké pole působnosti a zasahují do všemožných složek a vrstev kulturního života. V Iloku byl v roce 1955 postaven Slovenský dům, tento dům si Slováci postavili svépomocí a po válce s pomocí Slovenského praporu opravili a scházejí se v něm ať už k činnosti různých hudebních či tanečních kroužků, tak i k prostému posezení s přáteli či partii šachů. Na dvoře Slovenského domu je postaveno pódium, kde se pořádají koncerty a v podkroví je společenská místnost, jejíž zdi jsou doslova pokryty fotografiemi divadelních a tanečních souborů a diplomi, oceněními a čestnými listy za účast na všemožných soutěžích, festivalech a slavnostech. Členové ilocké Matice jezdí navštěvovat krajany do dalších zemí a sami přijímají podobné návštěvy, jsou ve spojení dokonce i se Slováky z Austrálie. Mimo kulturní akce se klade důraz i na akce sportovní. V Iloku funguje i dětský fotbalový tým, který pravidelně jezdí na zápasy na Slovensko. Respondent Michal, který se v tomoto týmu angažuje, s dětmi navšívil například Píšťany. Michal mimo jiné vede i hudební sekci a jeho žena zpívá. Slovenský dům v Iloku Zdroj: Kateřina Šedivá Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

slovaci_v_chorvatsku http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/doku.php?id=slovaci_v_chorvatsku Diplomy, ocenění a čestná uznání z ruzných národních kulturních akcí Zdroj: Kateřina Šedivá http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/ Printed on 21. 06. 2016 02:40

21. 06. 2016 02:40 13/18 Bobří kůže - dar od Australských Slováků, kteří přijeli do Chorvatska navštívit své krajany Zdroj: Kateřina Šedivá Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

slovaci_v_chorvatsku http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/doku.php?id=slovaci_v_chorvatsku Výzdoba společenské místnosti ve Slovenském domě Zdroj: Kateřina Šedivá Divadlo Nejoblíbenější formou kulturně-osvětového a zábavního života ilockých Slováků bylo divadlo, hudba, tanec a zpěv. Kvůli těžkým ekonomickým podmínkám a neschopnosti se zorganizovat museli Slováci dlouho čekat na první slovenské divadelní představení. Národní vůdci se chtěli divadelním představením v živé řeči přiblížit i tomu nejposlednějšímu Slovákovi, který neuměl číst a psát, a tak mu vštípit lásku k jeho mateřské řeči. První divadelní představení pro Slováky se hrálo 12. dubna 1914. Bylo to Strašidlo od Ferka Urbánka. Od roku 1914 se divadelní představení staly součástí společenského života ilockých Slováků.22) V přízemí Slovenského domu v Iloku se nachází mimo jiné i sál s divadelní scénou, na které ilocký ochotnický spolek nacvičuje a vystupuje. Od premiéry prvního slovensky hraného divadelního představení v Iloku bylo dodnes odehráno 156 premiér a přes prkna, jež znamenají svět, prošlo 553 http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/ Printed on 21. 06. 2016 02:40

21. 06. 2016 02:40 15/18 amatérských herců všech věkových skupin s různými povoláními a zájmy. Mezi nimi byly i tragédie, ale především veselohry slovenských, českých, ruských, bulharských, maďarských a chorvatských autorů. Ilocké divadelní představení očekávají lidé netrpělivě a s nadšením, jako kdysi, tak i dnes. Pokaždé jde o událost, kterou žijí všichni. Je to příležitost jíst do společnosti, mezi lidi, setkat se s přáteli, příbuznými Představení v Iloku nikdy nekončí pádem divadelní opony. Po představeních se pokračuje v družném tanci a zpěvu.23) Fotografie divadelních souborů a slovenských besed Zdroj: Kateřina Šedivá Náboženství Slováci, kteří přišli do Chorvatska, byli vyznání evangelického. V Iloku stojí malý evangelický kostel a kromě jiného je zde i slovenský evangelický hřbitov. V Iloku jsou hřbitovy čtyři, evangelický, katolický, pravoslavný a židovský. Evangelický hřbitov byl v rámci terénního výzkumu navštíven. Je téměř výlučně slovenský a nachází se ve slovenské části města. Dají se tam nalézt typicky slovenská jména, jejichž úmrtí se datují na přelom 18. a 19. století. Nejstarší hrob s čitelným datem jsme objevili z roku 1897. Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

slovaci_v_chorvatsku http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/doku.php?id=slovaci_v_chorvatsku Evangelický hřbitov v Iloku Zdroj: Kateřina Šedivá Závěr si velmi uvědomují své kulturní kořeny a zachovávají si své kulturní dědictví. Z výzkumného šetření vyplynulo, že se všeobecně rozhodně považují za Slováky a slovenštinu používají jako rodný jazyk. Také co se týká kulturního života, zpěvu, tance, ochotnického divadla, sportovních a zájmových spolků a podobných útvarů, jsou Slováci velmi aktivními a nadšenými udržovateli tradic. V rámci Chorvatska mají určitou autonomii a jsou uznávanou a respektovanou menšinou, která nemá problém dobře vycházet se starousedklíky. Své děti vychovávají v duchu slovenských tradic a hodnot a v lásce ke slovenskému původu, posílají je do slovenských škol a celkově se snaží o zachování slovenské kultury. Pokuste se v tom závěru ještě trochu více rozepsat. Byla jste v terénu přímo v Chorvatsku, tak je škoda výstup výzkumu shrnout do 6 řádků. Použité zdroje http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/ Printed on 21. 06. 2016 02:40

21. 06. 2016 02:40 17/18 Crative line, Slovenskézahraničie.sk [online], Bratislava, 30. října 2012, dostupné z http://www.slovenskezahranicie.sk/sk//stranka/7/statistiky-a-odhady Kuric, Andrej Hl adanie domova. 1. Vydání. Martin: Zväz Slovákov Chorvátsku Našice, 2010. (59 s.) ISBN: 978-953-7277-24-0. Kuric, Andrej 140 rokov slovenskej školy v Iloku/90 rokov slovenského divadelníctva v Iloku. 1. Vydání. Osijek: Grafika, 2004. (87 s.) ISBN: 935-98927-7-5. SAS Output [online], 19. května 2006, dostupné z http://www.dzs.hr/eng/censuses/census2001/popis/e01_02_02/e01_02_02.html Sdružení nezávislých expertů pro otázky dějin a života zahraničních slováků, Diaspora slováci v zahraničí [online], Bratislava 31. října 2012, dostupné z http://www.diaspora.sk/?page_id=1440#chorvatsko Sudecký, Ratko, Exil.sk slováci v exile[online], 6. března 2005, aktualizace 30. října 2012, dostupné z http://www.exil.sk/?id=512&tree_id=99800 Sudecký, Černi a Miksad Slovenské divalo v Iloku 1914 2008. 1. Vydání. Bratislava: Matica slovenská Ilok, 2008. (376 s.) ISBN: 978-953-283-015-6. U některých průběžných citací nemáte dodrženou normu, chybí vám tam kurzíva, zatímco v seznamu zdrojů to máte vše správně. Poznámky Fotomonografie z Lipovljan: http://www.ms-lipovljani.hr/wp-content/uploads/2013/09/fotomonografija%20lipovljanski%20svje TLOPIS%201910%20-%201920.pdf Kniha o Slovácích v Lipovljanech http://www.ms-lipovljani.hr/wp-content/uploads/2013/09/slovaci_u_lipovljanima.pdf, 11), 17), 21) Sdružení nezávislých expertů pro otázky dějin a života zahraničních slováků, Diaspora slováci v zahraničí [online], Bratislava 31. října 2012, dostupné z http://www.diaspora.sk/?page_id=1440#chorvatsko 2), 7), 9) Crative line, Slovenskézahraničie.sk [online], Bratislava, 30. října 2012, dostupné z http://www.slovenskezahranicie.sk/sk//stranka/7/statistiky-a-odhady 3), 12), 14), 15) Sudecký, Ratko, Exil.sk slováci v exile[online], 6. března 2005, aktualizace 30. října 2012, dostupné z http://www.exil.sk/?id=512&tree_id=99800 4), 6), 18), 19), 20), 22) Kuric, Andrej 140 rokov slovenskej školy v Iloku/90 rokov slovenského divadelníctva v Iloku. 1. Vydání. Osijek: Grafika, 2004. (87 s.) ISBN: 935-98927-7-5. 5), 23) Sudecký, Černi a Miksad Slovenské divalo v Iloku 1914 2008. 1. Vydání. Bratislava: Matica slovenská Ilok, 2008. (376 s.) ISBN: 978-953-283-015-6. 8) SAS Output [online], 19. května 2006, dostupné z http://www.dzs.hr/eng/censuses/census2001/popis/e01_02_02/e01_02_02.html 10) Sdružení nezávislých expertů pro otázky dějin a života zahraničních slováků, Diaspora slováci v zahraničí [online], Bratislava 31. října 2012, dostupné z http://www.diaspora.sk/?page_id=1440#chorvatsko 1) Hospodářská a kulturní studia (HKS) - http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/

slovaci_v_chorvatsku http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/doku.php?id=slovaci_v_chorvatsku Sudecký, Ratko, Exil.sk slováci v exile[online], 6. března 2005, aktualizace 30. října 2012, dostupné z http://www.exil.sk/?id=512&tree_id=99800 16) Kuric, Andrej Hl adanie domova. 1. Vydání. Martin: Zväz Slovákov Chorvátsku Našice, 2010. (59 s.) ISBN: 978-953-7277-24-0. 13) From: http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/ - Hospodářská a kulturní studia (HKS) Permanent link: http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/doku.php?id=slovaci_v_chorvatsku http://www.hks.re/domains/hks.re/wiki1/ Printed on 21. 06. 2016 02:40