České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební Katedra urbanismu a územního plánování, Thákurova 7, 166 29 Praha 6 127UR2B Urbanismus 2 ZS 2015-2016 přednáška č. 11 osnova (17.12.2015) Obrázky a komentář při přednáškách. Osnova určena jako pomůcka pro studenty FSv. Suburbanizace na venkově Urbanizace (poměšťování) venkova Tradičně PROCES URBANIZACE spojován s MIGRACÍ venkovského obyvatelstva do měst změna podílu městského a neměstského obyvatelstva tzv. SATURACE konečná fáze urbanizace (dalším pokračováním by byl venkov vylidněn, rurální oblasti by přestaly existovat) nutné odhadnout MINIMUM, které by i na venkově zajistilo důstojný život Pojem URBANIZACE může také znamenat PROMĚNU VENKOVA připodobňující ho v některých aspektech městu (poměšťování): Urbanita už není vázána na město životní styl venkovského obyvatelstva se velmi připodobnil městskému POMĚŠŤOVÁNÍ ZEVNITŘ většina obyvatel nepracuje v zemědělství práce ve městě + bydlí na venkově poměšťování svého bydliště (import městských způsobů života, forem zástavby ) POMĚŠŤOVÁNÍ ZEVNÍ příliv nových obyvatel z města si přinášejí své představy o prostředí s tím souvisí i jev SUBURBANIZACE Suburbanizace URBS město SUB pod, (za, vedle ) SUBURBANIZACE přesun městských aktivit do okrajových částí urbanizovaných ploch, za administrativní hranice měst, do oblastí prostorově oddělených od kompaktních měst, do oblastí silně funkčně provázaných s městy rezidenční zástavba (satelitní městečka) komerční zástavba (hypermarkety, zábava, sportovní areály, skladovací haly, provozovny ) Historie suburbanizace Rozvoj průmyslu = rozvoj dopravy 1. vlna suburbanizace s rozvojem ŽELEZNICE PODOBNÉ PROCESY Venkované jezdící za prací do měst KOVOROLNÍCI / STAVOROLNÍCI (vedle hospodářství pracují v továrně / stavbách) OBYTNÉ KOLONIE (horníci, dělníci, úředníci ) NOVÁ PŘEDMĚSTÍ (pohlcování původního venkovského osídlení) PŘEDZVĚST SUBURBANIZACE od konce 19. století další objekt mimo město (letní byt) atraktivní a dostupná venkovská sídla import městských a předměstských vil Individuální rekreace (pěšky železnicí autobusem) romantické trempování (jednoduché sruby, osady - Berounka, Sázava) chataření (různorodá necitlivá zástavba, ploty, elektřina ) 11/1
chalupaření (vývoz městského chování na venkov) BEZPROSTŘEDNÍ VZORY hnutí zahradních měst (od konce 19. století) X satelitní městečka nejsou samostatnými malými městy (často pouze bydlení) ZAHRADNÍ MĚSTA sir Ebenezer Howard (1850-1928) 1898 Tomorrow a Peaceful Path to Real Reform (Zítřek, pokojná cesta ke skutečné reformě) 1902 Garden Cities of To-morrow (Zahradní města zítřka) Hnutí zahradních měst omezená velikost omezený počet obyvatel obecní vlastnictví půdy izolační pásy zeleně mezi městy dostatek zeleně uvnitř města nová města pro 30.000 obyvatel spojená s jádrovým městem (central city) veřejnou a individuální dopravou, cca 80 ob./ha Společnosti zahradních měst 1899 Garden City Association 1900 The Garden City Limited 1903 The First Garden City Ltd. 1904 1. mezinárodní kongres o zahradních městech v Londýně (časopis The Garden City) 1913 Mezinárodní federace zahradních měst a plánování měst Letchworth, Welwyn Garden City, Mampstead Garden Suburb 1911 výstava zahradních měst v Praze a H.K. 1919 družstvo zahradních měst Realizace u nás spíš zahradní čtvrti a předměstí Ořechovka (Vondrák), Zahradní Město, Spořilov, Krč, Hanspaulka, Louny (Kotěra), Most (Libra) ( ) AMERICKÝ SEN popírání města podtext historie USA původní představy zakladatelů USA o agrární zemi bez měst a bez průmyslu (T. Jefferson) F. L. Wright projekt Broad-acre City i to nejmenší město je příliš velké (rozptýlené město, desurbanizační tendence) americký sen = bydlení v rodinném domku v klidné lokalitě na venkově (+ problémy amerických měst kriminalita, drogy, rostoucí podíl černochů) útěk bohatších do nových předměstí budování rozsáhlé sítě komunikací (zpočátku spojeno s rozvojem železnice, první velká vlna počátkem 20. století) rodinný dům je symbolem nezávislosti, jistoty a osobní svobody, vrcholem individualizace a emancipace, kus země s domem symbolizuje prestiž a solidní sociální status po válce masivní politická podpora (stabilita v zemi a zdravá občanská společnost) výstavba suburbií masovým jevem v celém rozsahu území USA (jako vlastnictví auta) myšlenka komerčně uchopena podobu jí vtiskly developeři a stavební firmy (druhá velká vlna po druhé světové válce) 1946/1947 62% výstavby RD v suburbiích 11/2
1950-60 vzrůst obyvatelstva v suburbiích o více než 60% (v jádrových městech o 3%) 1970-1987 vzrůst počtu aut o 100% (obyvatel jen o 1%) suburbie původně doména žen v domácnosti od 70. let nástup žen do práce (třetí velká vlna pohybu na okraje ) zelená vdova přesun práce na předměstí (zejména administrativa, prodejny) dojíždění z jádrového města města na okraji (Edge Cities) obytné soubory a nákupní centra, obrovská parkoviště, administrativní a komerční komplexy (urban sprawl rozptyl), výhodně získané pozemky (developer), krátkodobá životnost staveb (dále pronajímány) přesun dál (konec 90. let v USA): cca 35.000 shopping malls, z toho už asi 4.000 mrtvých malls Kritika odborná kritika (architekti, urbanisté, sociologové ) zákony na ochranu vybraných ploch volné krajiny (conservation) regulace, legislativa usměrňující a omezující expanzi zástavby (první vlaštovky) dnes velmi časté téma urbanistů, architektů, sociologů, demografů atd. URBAN SPRAWL (rozrůstat se, roztahovat, lézt ) SÍDELNÍ KAŠE (Hnilička) hnutí NOVÝ URBANISMUS (New Urbanism) (skupina architektů z univerzity v Portlandu,Oregon, USA) - staronové urbanistické trendy ( neotradiční urbanismus) - návrat k tradičním formám města (nostalgicky objevovaným) - návrat ke komponovaným souborům - znovunalezení veřejného prostoru - návrat kompaktnější, souvislé zástavby hnutí ECOVILLAGES (Eko-vesnice) - komunity integrující inspirující sociální prostředí (komunity) a skromný způsob života, tři hlavní rozměry: SPOLEČENSTVÍ (komunita) EKOLOGIE SPIRITUALITA (duchovní rozměr) GEN (Global Ecovillage Network) - kvalitní architektura, kreativita - permakultura, přírodní materiály - místní farmaření a zahradničení - udržitelná ekonomie (ne soutěžení) - zdravotní prevence, hlubinná ekologie ( ) CO-HOUSING (EV Ithaca) spolubydlení (idea od 60. let v Dánsku, od 80. let v USA, dnes asi 100 komunit v USA) - domy ve skupinách (20-30), domy soukromé, pozemky komunitní - hledaná soudržnost (týdně společné jídlo v Obecním domě, prádelna, tančírna, hry ), participace na rozhodování, komunální bio-farma (zelenina) Počátky suburbanizace v ČR po roce 1989 uvolnění možností minulým režimem omezovaných (velká dynamika) důraz na právo jednotlivce volný trh s pozemky absence národní / regionální koncepce strašák regulace Po svazujícím centrálním plánování ze strany státu druhý extrém deregulace (tržně nejsnažší) silný tlak na přeměnu zemědělských pozemků na zastavitelné plochy 11/3
průměrná úřední cena zemědělské půdy 5,24 Kč/m 2 (2007) X průměrná cena stav. parcely 807 Kč/m 2 (2006, v oblasti Prahy až 42.000 Kč/m 2 ) spekulativní držba ZPF (developeři) lobbistické tlaky a korupční prostředí komplikované vlastnické vztahy (restituce) povrchní transfer idejí ( móda ) zlepšení finanční situace části populace trend demonstrovat bohatství sociální status ( podnikatelské baroko ) celkově nižší cena za dopravu Možné pozitivní vlivy vytvoření lokalit ekonomicky silnějších skupin příchod mladších a vzdělanějších obyvatel populační růst obce vyšší příjmy obce zlepšení technické infrastruktury zlepšení vybavenosti možné zvýšení politické participace nižší ceny pozemků vysněný RD za nižší cenu obvykle méně hluku a znečištění prostředí obvykle nižší kriminalita (sociální struktura) poptávka po tomto typu bydlení ojedinělé pozitivní příklady zajímavějších řešení veřejných prostorů Problematické jevy suburbií úbytek ZPF (vč. nejvyšších bonit) fragmentace krajiny (souvislý celek množství oddělených lokalit) zvýšené náklady na správu a údržbu veřejné infrastruktury (veřejné rozpočty!) roční náklady na provoz a amortizaci TI 16-25% investičních nákladů, u dopravní infrastruktury 19-35% vyšší náklady na infrastrukturu na osobu neefektivní rozložení ulic závislost na individuální dopravě osobní automobil životní nutností (závislost na autě) v Los Angeles (USA) patří zhruba 60% města dopravě nedodržené sliby investorů (developerů) veřejné prostory, ulice, služby, technická infrastruktura, zeleň domy už stojí (!) např. chybějící místa v MŠ, ZŠ obyvatelé suburbií zde nemají trvalé bydliště trvalé bydliště v bytech ve velkých městech vyšší prostorová náročnost pro život 1 osoby plocha 1 bytu: 35,3 m 2 (1961) 49,5 m 2 (2001) obytná plocha na 1 osobu: 10,5 m2 18,6 m 2 předimenzovaná velikost bytů, RD a parcel parcela: 887,6 m 2 (1997) 1106,2 m 2 (2005) po odchodu dětí domy částečně nevyužívané (někde) příliš nízká hustota obyvatel atributem města je prostorová blízkost aktivit všedního dne X dojíždění pro každou drobnost, dnešní suburbie cca 10-30 ob./ha např. MHD smysluplná od hustoty min. 50 ob./ha pěší město s určitou vybaveností min. 100 ob./ha závislost na vnitřním městě suburbie jsou nesoběstačné (monofunkční) chybí jim celistvost a městskost (nedostatečná vybavenost) 11/4
minimum veřejných prostranství vznikají bez koncepce (zbyly) větší sociální izolace (deprivace, segregace) starousedlíci X novousedlíci soupeření mezi novousedlíky monofunkční plochy přirozené mísení funkcí, pestrost funkcí podporuje společenskou a ekonomickou aktivitu subjektivní a objektivní pocit bezpečí anonymita obyvatel suburbií, sociální deprivace monotónní zástavba dezorientace, nečitelnost méně možností k aktivnímu odpočinku např. kolektivní sporty, posilovna, kulturní akce (divadlo, kino) zhoršení faktické využitelnosti a efektivnosti aktivní relaxace nedostatečná občanská vybavenost stávajících obcí demografické změny (chybějící místa v MŠ, ZŠ), obchody, služby, lékaři urbanistická koncepce dům nelze posuzovat bez vztahu k urbánním kvalitám monotónní, opakující se schéma, chaotické množství nevyužitých ploch (bez funkce) chybí promyšlená urbanistická struktura špatně postavený dům naši potomci snadno zboří jednou rozparcelované a urbanizované území se v původní krajinu jen tak nezmění veřejný prostor volný prostor, který lze naplnit různými činnostmi (náměstí není park, není parkoviště, není dětské hřiště) prostor musí být vymezen vymezení / ohraničení = utvoření místa (domy? doplňkové prvky zeleň, terénní úpravy, ploty) v řídké a nízké zástavbě je složité vytvořit prostor! rohové zastavění (!) X normy (odstupy) zástavba uprostřed parcely (?) podle normy X kolem domu jen odstupové vzdálenosti = nevyužitelné plochy (otevřenost NE prostor) napojení zástavby a zemědělské krajiny (!) dříve: zástavba HUMNA zemědělské plochy dnes: zástavba zemědělské plochy izolace nové čtvrti od stávající obce fyzická separace sociální polarizace (starousedlíci X novousedlíci) zatím ojedinělé případy uzavřených komunit (gated communities) brána, závora, kamerový systém, bezpečnostní agentura, zákazové značky, vysoké a neprůhledné ploty omezení průchodnosti území, vytvoření sociální bariéry stavebně-architektonické aspekty - nepřiměřená velikost domů vůči velikosti rodiny - vnášení městské architektury na venkov - nevhodné tvarosloví (v českém prostředí cizorodé podnikatelské baroko, katalogové domky) - nedostatečná kvalita provedení staveb (nebezpečí technicky kolabujících staveb a infrastruktury) různorodá a zajímavá původní venkovská architektura X stereotyp a prázdnota (naprostá anarchie) = INSPIRACE původní venkovskou zástavbou (?) meziprostory (Zwischenstädte) 11/5
lehkomyslné kolonizování dosud rurální krajiny neuspořádaná skrumáž předměstských staveb, průtahy vyšších řádů komunikací a infrastruktury, skladové a komerční areály, skládky, čističky, depa, zbytky venkovské krajiny, pole, rybníky nejrůznější seskupení a nahodilé vztahy, překryvy = postagrární koláž, všehochuť denaturalizace a dezurbanizace ztráta místa ztráta identity přehlížení významu místa jednolitý plynoucí prostor místa zaměnitelná s jinými vztah? absence místa a absence dobrých venkovních prostor ( ulice a náměstí) náměstí je místem centrality ulice není pouhá silnice ( možné až od určité hustoty) tvorba smysluplného místa urbánní interiér! Použitá a rozšiřující literatura: BAŠE, Miroslav, Proces suburbanizace. ERA 21, 6/2004, s. 73-76, ISSN 1801-089X BAŠE, Miroslav, Sídla a stavby na venkově. Praha: ČVUT, 2006. ISBN 80-01-03390-2 HNILIČKA, Pavel, Sídelní kaše. Otázky k suburbánní výstavbě kolonií rodinných domů. Brno: ERA, 2005. ISBN 80-7366-028-8 HRŮZA, Jiří, Stavitelé měst. Praha: Agora 2011, ISBN 978-80-86820-08-8 JANATKA, Marek, Pravomoc a odpovědnost subjektů suburbanizace. Praha: ČVUT, 2010. ISBN 978-80-01-04705-7 KATZ, Peter, The New Urbanism. Toward an Architecture of Community. McGraw-Hill, Inc., 1994. ISBN 0-07-033889-2 Kol. autorů, Suburbanizace.cz. Praha: Přírodovědecká fakulta UK, 2008. ISBN 978-80-86561-72-1 KRIER, Léon, Architektura volba nebo osud. Praha: Academia, 2001. ISBN 80-200-0012-7 MĚKOTOVÁ, Jarmila, Principy v obecné a aplikované krajinné ekologii. Olomouc: Univerzita Palackého, 2007. ISBN 978-80- 244-1839-1 NEUBERGOVÁ, Kristýna HYKŠ, Oldřich, Od chatových osad k satelitním městům. In: Člověk, stavba a územní plánování 6. Praha: ČVUT, 2012, ISBN 978-80-01-05025-5, s. 108-112. TEMELOVÁ, Jana OUŘEDNÍČEK, Martin, Suburbanizace: nikoli nutně negativní jev. Stavební fórum 2008 [online]. TITZENTHALEROVÁ, Olga, Analýza přírodních podmínek a vhodnosti výstavby ve vybraných lokalitách na Praze-Západ. In: Člověk, stavba a územní plánování 6. Praha: ČVUT, 2012, ISBN 978-80-01-05025-5, s. 183-189. Jiří Kupka, 2015 11/6