PŘÍKLADY UDRŢITELNÉ VÝSTAVBY NA BROWNFIELDS, ŠVÉDSKO SUSTAINABLE CITY DEVELOPMENT ON BROWNFIELDS IN SWEDEN Ing. Petr Tomíček 1 Abstract Some great examples of sustainable city development on brownfields can be found in Sweden. These examples include the construction of the Western Harbour of Malmö, project Hammarby in Stockholm and the first Swedish town with private energy system in Sundsvall. Keywords/Schlüsselwörter sustainable city development, brownfields 1 BO01, ZÁPADNÍ PŘÍSTAV, MALMÖ 1.1 Stručná historie a problémy Západního přístavu Před 100 lety bychom Západní přístav na mapě vůbec nenašli. Území vzniklo postupným zaváţením mělkého mořského zálivu. Společnost Kockums industries, zaloţena v letech 1870, stavěla obrovské tankery delší neţ je výška Turning Torso a v době svého rozkvětu pracovalo v docích, jeřábech a velkých průmyslových halách více neţ 6000 lidí. Rozhodnutí o uzavření podniku bylo učiněno v roce 1986. Později našla v místech dnešního Západního přístavu místo automobilka Saab-Scania a pobočka General Motors, ovšem v roce 1996 byl v důsledku poklesu zisku a následné restrukturalizace obou společností i tento závod uzavřen. Pozemky a budovy byly zakoupeny do vlastnictví města Malmö. V některých oblastech byly detekovány vysoké koncentrace toxinů a neţ mohly být postaveny nové domy, bylo potřeba provést rozsáhlé sanační práce. Bylo zpracováno okolo 10000 tun zeminy. Vykopaná půda byla důkladně otestována a více neţ 75% jejího objemu mohlo být pouţito znovu. Zbývajících 25% bylo dekontaminováno jak chemicky, tak biologicky. Na některých méně kontaminovaných místech bylo moţno znečištěnou půdu překrýt novou, čistou vrstvou zeminy. 1.2 Současnost a charakteristické znaky udrţitelnosti Klíčovou osobou v procesu vytváření čtvrti Bo01 byl městský architekt Klas Tham. Základní myšlenka, kde budovy s malým vnitřním měřítkem vytvářejí stěnu proti moři, se zpočátku setkala s ostrou kritikou. Výsledkem spolupráce mnoha architektů a stavitelů však je oblast s jedinečným charakterem. Charakterem a stylem, který nikdy nevyjde z módy. Vinuté chodníky, nečekané objevy, neobvyklé barvy a prostory. Nejdeme zde nízké, na sebe nahuštěné domy se zelenými dvorky, ukryté uprostřed velmi vysokých budov. Čtvrť nabízí jedinečné moţnosti individuálního bydlení a je plná nových, kreativních řešení. Obr. 1 Západní přístav na historickém snímku 1 Petr Tomíček, Ing., ČVUT, fakulta stavební, Katedra urbanismu a územního plánování, Thákurova 6, 166 29, Praha 6, petr.tomicek@post.cz 1
JUNIORSTAV 2009 1.2.1 Veřejná doprava Mnoho prostředků bylo nasměrováno do zlepšení v oblasti veřejné dopravy, tak aby se stala pro veřejnost přitaţlivější. Autobusy nyní jezdí častěji, mají vysokou prioritu na semaforech a spojují klíčové části města. Autobusové zastávky mají zvýšené nástupní plošiny, elektronické jízdní řády a ochranu proti povětrnostním vlivům. V roce 2003 byly do provozu uvedeny první dva městské autobusy s pohonem na směs tvořenou 8% vodíku (vyrobeného z větrné energie) a 92% standardního paliva. Projekt je velmi úspěšný, plánováno je uvést do provozu daleko více autobusů s touto palivovou směsí. Systém veřejné dopravy je na takové úrovni, ţe dovoluje obyvatelům Západního přístavu ţit bez auta, coţ je ve Švédsku téměř rarita. 1.2.2 Cyklistika Malmö věnovalo velké úsilí tomu, aby se stalo městem na kole. Město má dlouhé, rychlé a bezpečné cyklistické stezky. Cyklistika je jedním z nejvíce ekologicky šetrných způsobů dopravy a je obyvateli hojně provozována. 1.2.3 Parky V oblasti se rozkládají dva hlavní parky - Ankarparken a Daniaparken. V Ankarparken nalezneme olšové baţiny, dubové, bukové a borovicové háje. Tyto biotopy slouţí jako ukázka toho, jak můţe příroda vypadat mimo město. Do parků se stahuje také mnoho ptáků a jiných volně ţijících zvířat. Daniaparken nabízí spoustu moţností ke sledování proměn přírody v průběhu ročních období. Park má vzrušující architekturu. Velká rampa vede na gigantickou kamennou plochu. Prostor má jak otevřené prostranství, kde si můţete vychutnat ohromující sílu příboje, tak klidnější posezení u plochy osázené trvalkami. Je to místo pro odpočinek i relaxaci. 1.2.4 Sociální udrţitelnost V udrţitelné městské čtvrti musí mít lidí moţnost komunikovat jeden s druhým a spolu se podílet na kulturních aktivitách. Stapelbäddsparken, kterému dominují betonové skateboardové plochy, se nachází přímo v centru Západního přístavu, v blízkosti kaváren, hřišť na pétanque a horolezeckých stěn. Park je místem setkání pro všechny věkové skupiny a nabízí širokou škálu činností, které podporují zdraví a dobrou pohodu návštěvníků. Rezidenční čtvrt Flagghusen se nachází nedaleko. Tato část města je postavena s myšlenkou na sociální udrţitelnost a bezpečnost. Různé typy domů a forem společného nájemního bydlení jsou postaveny ve stejném bloku a bezpečnost obyvatel je podpořena vhodnou volbou míst k setkávání. 1.2.5 100% obnovitelné energie na místní úrovni Náš vliv na klima znamená, ţe musíme najít řešení pro budoucnost. Energetický systém nezávislý na uhlíku z Bo01 dokazuje, ţe je moţné dodat celé městské části celých 100% místně vyrobené obnovitelné energie. Čtvrť nabízí lidem způsob jak ţít trvale udrţitelným způsobem, díky vyuţití veřejné dopravy a šetření na zdrojích. Čtvrť Bo01 je důleţitým příkladem pro budoucnost a je jí věnováno mnoho mezinárodní pozornosti. Cílem snaţení je velmi nízká spotřeba energie, ale zároveň zachování vysokého komfortu bydlení. Obyvatelé mohou také sledovat jejich vnitřní klima uvnitř domů pomocí různých IT řešení. 1.2.6 Příroda Díky osvícenému plánování je příroda přítomna v celé městské části. Bohatá a pestrá zeleň v parcích, na nádraţích, po ulicích a na náměstích má pozitivní efekt na zdraví obyvatel a návštěvníků. V plánu je efektivně vyuţít prostor, který je k dispozici a podpořit biologickou rozmanitost. Přírodní plochy se téţ podílí na zpracování dešťové vody. Plochy, které byly zabrány výstavbou domů a chodníků a jsou nepropustné pro dešťovou vodu, musí být kompenzovány dalšími zelenými plochami, jako jsou zelené střechy a zelené stěny. Zelené střechy téţ zlepšují místní klima. V oblasti Bo01 je vypracována strategie pro všechny rostliny a stromy na dvorcích a zahrad. Například některé rostliny jsou vybírány na základě své produkce nektaru. Švédská flóra v tomto venkovském stylu bydlení vzkvétá. Mezi rostlinami pnoucími se na zelených stěnách, motýlími 2
zahradami a v poklidných zákoutích se divoká zvířata snadno cítí doma. Je zde mnoho míst, kde mohou hnízdit ptáci a netopýři. 1.2.7 Otevřený cirkulační vodní systém Dopadající dešťová voda zde neústí do kanalizace, jako je běţné v jiných městech. Ještě neţ dosáhne zálivu Öresund, protéká systémem jezírek, kanálů a malých fontán. Tento systém je nejen krásný pro obyvatele, ale je taký výhodný z hlediska vlivu na ţivotní prostředí. Tímto způsobem je voda biologicky čištěna ještě před dosaţením zálivu Öresund. Příleţitost vychutnat si pohled na tekoucí vodu přímo z domu nebo bytu je také přínosem pro fyzické a duševní zdraví obyvatel. Otevřený systém dešťových vod v této oblasti je unikátní a je velmi oceňován jak obyvateli, tak i návštěvníky, zejména dětmi. Voda v kanálech, rybnících a fontánách nabízí mnoho zábavy. V sušších obdobích je voda v jezírkách v zájmu zachování biologické rozmanitosti automaticky doplňována. 1.2.8 Slunce, vítr a voda Ve čtvrti Bo01 uţ byla energeticky úsporná řešení začleněna do architektova originálního designu. Energii dodává také jedna z největších švédských větrných turbín. Více neţ 1400 m2 solárních panelů přeměňuje sluneční energii na vytápění a na ohřev teplé vody. Vodní čerpadlo odebírá energii z přírodních podzemních vodních nádrţí. Systém ukládá teplou vodu z léta k vytápění budov v zimě a chladnou vodu ze zimních období vyuţívá k chlazení budov v létě. 1.2.9 Recyklace odpadu Cílem udrţitelné společnosti je recyklovat, znovu vyuţít a minimalizovat všechny negativní aspekty, které se recyklačním koloběhu podílí. K dispozici je unikátní systém na odsávání odpadu. Jediná věc, která je v systému potrubí viditelná, trčí ze země v místech, kde obyvatelé odhazují odpad. Odpad je pak nasáván skrz podzemní potrubí na předměstí, kde je později vyzvednut nákladními automobily. To znamená, ţe kamiony nemusí zajíţdět do centra obytné části. Obr. 2 Západní přístav v roce 2002 3
JUNIORSTAV 2009 Obr. 3 Západní přístav v roce 2008 Obr. 4 Vize Západního přístavu pro rok 2035 2 NORRA KAJEN, SUNDSVALL 2.1.1 Charakteristika projektu V městě Sundsvall, severně od Stockholmu, se v současné době vytváří nová městská čtvrť s názvem Norra Kajen. Jedná se o transformaci historické průmyslové oblasti, rozkládající se přímo u moře, jen pár minut chůze od historického centra Sundsvallu. V roce 2011 by Norra Kajen měla nabídnout moderní a nadčasovou architekturu, kvalitní ţivot pro všechny vrstvy obyvatelstva, 2500 bytů s výhledem na moře, 100 kotvišť, komerční prostory, hotely, promenády podél mořského pobřeţí, výstavní síně, parkové plochy, kavárny, restaurace, zábavní aktivity, školky, pěší a cyklistické stezky a další zajímavá místa. Ambice Norra Kajen je vytvořit a recyklovat veškerou energie v rámci vlastního systému. 4
Obr. 5 Norra Kajen na historickém snímku Obr. 6 Norra Kajen na historickém snímku Obr. 7 Vize Norra Kajen pro rok 2011 3 HAMMARBY SJÖSTAD, STOCKHOLM 3.1.1 Charakteristika projektu Základní myšlenkou, která předcházela vlastní fázi projektování Hammarby Sjöstad, bylo chopit se příleţitosti a ukázat, jak vyuţít tuto zónu v centru města, nadále zachovat její jedinečné zasazení do prostředí v těsné blízkosti pobřeţí a současně přeměnit starou průmyslovou a přístavní zónu na moderní městské prostředí. Hamarby Sjostad má 9 tisíc bytů pro asi 20tisíc obyvatel, očekává se, ţe zde bude ţít a pracovat celkem asi 30tisíc lidí. Stačilo jen několik let, aby se Hammarby Sjöstad stalo jedním z nejlepších příkladů udrţitelného rozvoje města, který je uváděn ve specializovaných publikacích po celém světě. Čtvrť Hammarby Sjöstad navštěvuje ročně více neţ 10.000 představitelů s rozhodovací pravomocí a specialistů v oboru, coţ z ní dělá jednu z nejatraktivnějších destinací ve Stockholmu. 5
JUNIORSTAV 2009 Obr. 8 Hammarby Sjöstad na historickém snímku Obr. 9 Hammarby Sjöstad dnes 6
Obr. 10 Hammarby Sjöstad Obr. 11 Hammarby Sjöstad 7
JUNIORSTAV 2009 3.1.2 Vlastní eko-cyklus Hammarby Sjöstad Energie hořlavý odpad je přeměněn na teplo a elektřinu přírodní biopalivo je přeměněno na teplo a elektřinu teplo z odpadní vody je vyuţíváno na vytápění a chlazení solární články přeměňují sluneční energii na elektřinu solární panely vyuţívají sluneční energii na ohřev teplé vody Voda & Kanalizace spotřeba vody je sníţena pouţitím ekologicky šetrných splachovacích záchodů pro oblasti byla vybudována nová čistírna odpadních vod je vyuţit bioplyn produkovaný při zpracovávání čistírenských kalů. pevný bioodpad je pouţíván na hnojení dešťová voda ze střech a ulic je předčištěna v místních usazovacích nádrţí s rostlinami a teprve pak je odvedena do moře Odpady odpad je za pomoci automatizovaného potrubního systému odesílán na sběrné místo a dále zpracováván organický odpad se pouţívá jako hnojivo hořlavý odpad je vyuţit na výrobu tepla a elektřiny všechny recyklovatelné materiály se recyklují: novin, sklo, lepenka, kov, atd. nebezpečný odpad je spalován nebo recyklován Obr. 12 tzv.hammarby model 8
Literatura [1] http://www.malmo.se/servicemeny/cityofmalmo/sustainablecitydevelopment/pdfarchive.4.4a2cec6a10d0 ba37c0b800012460.html [2] http://www.hammarbysjostad.se/ [3] http://www.norrakajen.se/index_eng.asp [4] http://www.malmo.se/servicemeny/malmostadinenglish/sustainablecitydevelopment/bo01westernharbou r.4.1dacb2b108f69e3b8880001970.html [5] http://en.white.se/experiences Recenzoval Ing. arch. Alena Mansfeldová, CSc., ČVUT, fakulta stavební, Katedra urbanismu a územního plánování, Thákurova 6, 166 29, Praha 6, alena.mansfeldova@fsv.cvut.cz 9