Rešovské vodopády Přírodní památka 49 52'49.13"N 17 12'28.35"E Rešovské vodopády je národní přírodní památka a najdeme ji západním směrem od obce Rešov a na toku říčky Huntavy. Přírodní památka je součástí přírodního parku Sovinecko. Severovýchodním směrem leží město Rýmařov, severním směrem městečko Horní Město a severozápadně se rozkládá obec Tvrdkov. Národní přírodní památku Rešovské vodopády tvoří kaňonovitá soutěska na toku říčky Huntavy, na jejímž toku jsou vodopády. Tyto vodopády jsou nejvýznamnější oblastí v naší republice. Chráněné území je dlouhé 200 metrů a dosahuje šířku šesti až deseti metrů. Na toku Huntavy můžeme v těchto místech vidět stupňovité vodopády, tůňky a tak zvané obří hrnce. V oblasti přírodní památky rostou vzácné druhy květin. V severní části přírodní památky je zajímavý skalní útvar nazývaný Čertova stěna, jejíž výška dosahuje 35 metrů. Tento skalní útvar slouží jako cvičná stěna pro horolezce. Naproti skalního útvaru se nachází nepatrné pozůstatky malého hradu, který tu byl pravděpodobně postaven v druhé polovině 13. století. Oblast byla vyhlášena chráněným územím v roce 1965 na ploše 6, 30 hektarů. Přírodní památka se nachází v nadmořské výšce 430 metrů. Oblastí národní přírodní památky procházejí tři značené turistické trasy. Po zelené značce dojdeme k Rešovským vodopádům z města Rýmařov přes Horní Město a zelená dále pokračuje k soutoku Huntavy a Oslavy a dále do obce Dlouhá Loučka. Po červené dojdeme do těchto míst z obce Tvrdkov a dále můžeme pokračovat přes obec Rešov k hradu Sovinec. Žlutá značka vede k vodopádům také z obce Rešov a dojdeme nad vodopády. Z opačného směru vede žlutá značka z malé obce Ruda. Rozloha Katastrální území: Rešov Výměra: 6,30 hektarů Nadmořská výška: 430 metrů Rok vyhlášení: 1965 Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 1
Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/resovskevodopady Jeskyně Na Pomezí Jeskyně 50 14'44.92"N 17 8'14.39"E Jeskyně na Pomezí je vyhledávaným turistickým cílem lázeňské oblasti Jeseník. Jeskyni najdeme severozápadním směrem od města Jeseník a v chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Jeskyně je dlouhá kolem 1,7 kilometru a její hloubka dosahuje 45 metrů. Jeskyně je tvořena bílými krystalickými vápenci nazývanými jesenické mramory. Krápníkové prostory jeskyně byly vytvořeny tudy protékající vodou. Najdeme tu značně vysoké chodby, které jsou vytvořeny ve dvou úrovních. Krápníková výzdoba je značně bohatá. Můžeme tu vidět tenká dutá krápníková brčka, hůlkové stalaktity a nebo mohutné krápníky. Prohlédneme si rozměrné sintrové kaskády, řadu jezírek s kamennými hrázkami či kulovitými útvary, které se nazývají perly. Dno jeskyně je pokryto hlínou, která sem byla naplavena prosakující povrchovou vodou. V několika místech přecházejí chodby v prostorné dómy a to Ledový, U balvanu, Římské lázně či Bílý dóm. V posledním ze jmenovaných dómů jsou zajímavé a neobvyklé sloupkové stalagmity. Zajímavý je také 13 metrů vysoký Královský dóm, kde jsou neuspořádaně nakupené zřícené balvany. V tomto dómu našli místo pro přezimování netopýři a vrápenci. V dómu zvaném Zvonice najdeme krápníky, které při jemném doteku připomínají zvuk zvonkohry. Podzemní prostor jeskyně byl objeven v roce 1936 a to zásluhou pracovníků v Havránkově lomu na mramor. K podrobného prozkoumání a zmapování jeskyně došlo až o několik let později a to v roce 1949. Následně po té byla jeskyně zpřístupněna veřejnosti. Současná prohlídková trasa je dlouhá 460 metrů. Území jeskyní je od roku 1965 chráněno jako národní přírodní památka a její plocha zaujímá prostor 10,9 hektarů. Z města Jeseník se vydáme severním směrem do lázní Jeseník a odtud vede k jeskyni Na Pomezí několik značených turistických tras a byl tu rovněž vyznačen vycházkový okruh. Dalším výchozím místem pro návštěvu jeskyně je rekreační oblast v okolí obce Lipová Lázně a z této obce půjdeme severním směrem. Od jeskyně můžeme pokračovat dále severním směrem na vrchol kopce Medvědí kámen ( 907 m.n.m.), z jehož vrcholku je velmi pěkná vyhlídka na okolní panorama hor. Z vrcholku se vydáme po jedné ze značených tras jihovýchodním směrem do města Jeseník. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jeskynenapomezi Hora Praděd 50 4'59.08"N 17 13'57.58"E Nejvyšší a nejnavštěvovanější vrchol Moravy určitě upoutá svou výškou (1492 m) a možnostmi vyžití, hlavně sportovními. Poskytuje podmínky pro pěší turistiku, sjezdové a běžecké lyžovaní. Z vrcholu je výhled na Rychlebské hory, kralický sněžník a další. Výstup na vrchol je velmi jednoduchý, vede na něj asfaltová cesta. Výstup můžete zahájit např. na Ovčárně, kde vás doveze autobus, a nebo na Hvězdě u Karlovy Studánky, pokud autobusových služeb nevyužijete. Na vrcholu Pradědu stojí televizní vysílač, u něhož je malá restaurace, poskytující občerstvení. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/praded Králický Sněžník Vrchol 50 12'18.05"N 16 50'53.30"E Tato hora s nadmořskou výškou 1424 m leží na hranici Čech a Polska a je dominantou krajiny. Z horského masívu odtékají řeky do třech evropských moří Morava přes Dunaj do Černého Moře, Lipka přes Tichou Orlici a Labe do Severního moře a na polské straně Nysa Klodzka do Baltského moře. Tato státní přírodní rezervace patří mezi ekologicky nejzachovalejší části České republiky. Proto se zde vyskytují některé vzácné druhy rostlin a živočichů. Naučná turistická stezka dlouhá 9 km seznamuje na 13ti zastávkách návstěvníky s přírodními a historickými zajímavostmi masívu. Pro výstup Na Králický Sněžník doporučujeme výstup po žluté značce, který lze začít na konečné autobusu v Dolní Moravě. Pěší návrat až do Králíků lze uskutečnit po červené značce (asi 22 km) a návrat do Starého Města po modré značce (10 km). Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kralickysneznik Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 2
Křížová hora u Červené Vody Rozhledna Rozhledna na Křížové hoře 50 2'16.73"N 16 45'26.14"E První zmínky o Křížové hoře u Červené Vody jsou z r. 1653. Pravděpodobně pojmenována byla podle kříže, který tu stával. R. 1813 se sem konalo velké procesí po vítězné bitvě nad Napoleonem u Lipska. R. 1833 zde byl postaven dřevěný kostelík Proměnění Páně, později po požáru větší s plechovou střechou. V pískovcových křížích byla osázená malovaná křížová cesta. U kostela byla r. 1923 vybudována i chata pro návštěvníky a poutníky. Poutě se konaly 26. června a 6. srpna. Po odsunu německého obyvatelstva po r. 1945 došlo k pomalému úpadku místa, prostor za Křížovou horou byla vyhlášen armádním cvičištěm, od r. 1969 do r. 1990 pak sloužil sovětské armádě. Došlo tak k úplné devastaci místa. Po listopadových změnách došlo pomalu ke snaze tuto lokalitu zase povznést a využít k turistickému ruchu. R. 2006 bylo započato s výstavbou rozhledny podle architekta Mádlíka. Rozhledna s vyhlídkovou plošinou ve výšce 25 m má betonové jádro a dřevěné opláštění. Součást rozhledny je dřevěný přístřešek pro návštěvníky. V jeho výseči je vyznačen kameny půdorys bývalého kostelíka. Součástí půdorysu je jednoduchý kamenný oltářní stůl. V blízkosti vrcholu je i obnovený kříž a část obnovené Křížové cesty. Rozhledna byla otevřena návštěvníkům v červnu 2007 (16. 6.). Nejbližší přístup od Červené Vody je po žlutém turistickém okruhu, od centra obce cca 2 km, mírnější výstup je od Šanova po stejné žluté značce asi 3 km. Určitou zajímavostí že z Křížové hory můžeme vidět 4 jiné rozhledny. Zhruba na jihozápadě Lázek, severozápadně Suchý vrch, a severně rozhlednu na Klepém a nedaleký Val u Králík. Samozřejmě je nádherný výhled Na Králický Sněžník, ale tam už rozhledna dávno nestojí... Rozhledna je otevřena od dubna do října, v listopadu až březnu pouze na vyžádání. IV, X so, ne 1315 hod, V, VI, IX so, ne 1017 hod, VII, VIII denně 1017 hod v případě zájmu nad 5 osob lze domluvit individuální vstup Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/krizovahoraucervenevody Říčka Bílá Opava 50 4'45.82"N 17 16'3.57"E Bílá Opava je říčka pramenící pod vrcholkem Praděd a tvoří přítok Střední Opavy. Tok říčky a její okolí je součástí přírodní rezervace Praděd. Mezi Ovčárnou a Karlovou Studánkou vytvořila říčka ve skalním podloží malebný kaňon. Na horním toku Bílé Opavy jsou vodopády a níže řada peřejí. V okolí toku rostly zbytky horské jeřábové smrčiny místy parkového, jinde pralesovitého charakteru s papratkou alpinskou v podrostu. V roce 1982 byla zde otevřena naučná stezka Bílá Opava. Údolí toku Bílé Opavy bylo zdevastováno ničivým požárem v roce 2005. V současné době je opět tento krásný kout přírody tvořený tokem Bílé Opavy přístupný navštěvníkům. Autor článku: Marek Blahuta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bilaopava Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 3
Chata Chata Švýcárna 50 5'56.97"N 17 12'56.21"E Na nejfrekventovanější části hlavní hřebenové trasy Jeseníků, mezi Červenohorským sedlem a nejvyšší horou Moravy Pradědem, leží na svahu Malého Děda v nadmořské výšce 1304 m.n.m jeden z nejstarších objektů v této oblasti chata Švýcárna. Postavena byla již v r. 1987, avšak její historie sahá do mnohem hlubší minulosti. Švýcárna je ukázkovým příkladem přeměny pastevecké salaše na klasickou horskou chatu, když původně hospodářské stavení, sloužící k ustájení pasoucího se dobytka, se postupem doby v souvislosti s úpadkem rentability pastvy ve vyšších horských polohách a součastně s rozvíjejícím se turistickým ruchem přeorientovává se stále více na poskytování služeb návštěvníků hor. Nejstarší horské chaty v Jeseníkách mají právě tuto "pasteveckou" minulost. Dnes slouží Švýcárna jako spolehlivá základna pro milovníky horské turistiky a lyžování. Tomu je podřízen i sortiment a ceny jídel (přesnídávkové polévky a levná jídla). Od chaty vede celá řada turistických cest: Hlavní hřebenová trasa (červená značka) vede z Červenohorského sedla kolem Švýcárny na Praděd, k Ovčárně a dále až k chatě Alfrédce na jižním konci Hrubého Jeseníku nebo od Barborky do Karlovy Studánky. Modrá značka pak údolím Kamenáče přes Vysoký vodopád do Bělé. Žlutá značka vede přes Videlské sedlo kolem Orlíka a Kazatelen až ke známému penziónu Rejvíz. Opačným směrem pak zelená značka klesá do Koutů nad Desnou. Autor článku: Iveta Brandštetterová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/chatasvycarna rozhledna Biskupská Kupa Rozhledna 50 15'25.13"N 17 26'2.29"E Kopec Biskupská kupa leží 2, 5 km severovýchodně od Zlatých Hor na české straně česko polských hranic. Je nejvyšším vrcholem Hynčické pahorkatiny. Biskupská Kupa se jí říká proto, že měla ukazovat hranice biskupství Olomouckého a Krakovského. Na vrcholu se nachází nejstarší rozhledna v Jeseníkách, Biskupská Kupa. Tato kamenná, 18 m vysoká rozhledna zde byla postavena v roce 1898 Moravskoslezským sudetských horským spolkem k 50. výročí panování Františka Josefa I. Po něm získala i své jméno: Kaiser Franz Josef Warte. Rozhledna byla postavena na místě původní dřevěné vyhlídkové stavby, ve které byla v roce 1896 zřízena první poštovna na území Moravy. Ta však byla po šesti letech zničena silným větrem. Po 2. světové válce byla rozhledna ve špatném technickém stavu, později byla uzavřena a sloužila jako televizní vysílač. Od 3. srpna 1996 je po opravě městem Zlaté Hory opět zpřístupněna veřejnosti. Na počest stých narozenin byla v roce 1998 provedena její generální oprava. Rozhledna je otevřena od května do října denně od 9 do 18 hod, od listopadu do dubna je otevřena v so, ne, svátky a o prázdninách od 11 do 15 hod. Návštevy mimo uvedené termíny lze dohodnout telefonicky na čísle: 603 342 011 Rozhledna je dostupná po značených turistických trasách. Po zelené turistické značce se k rozhledně dostanete ze Zlatých Hor po trase dlouhé 4km. Trasa, která vede z parkoviště Petrovy Boudy nacházející se mezi Zlatými Horami a Petrovicemi je dlouhá 1, 5 km. K rozhledně můžete dojít také z Petrovic po modré značce. Kolem rozhledny vede trasa naučné stezky sv. Roch. Je tady pěší turistický přechod mezi Českem a Polskem. Po zaplacení symbolického vstupného (20 Kč pro dospělé) a po vystoupání 95 schodů nás čeká krásný výhled do okolí. Horizont, který vidíme z rozhledny je vzdálen 108 km. Při dobré viditelnosti lze dohlédnout až do Wroclavi nebo spatřit nejvyšší vrcholky Vysokých Tater. Vidět můžeme město Zlaté Hory, hřebeny Hrubého Jeseníku s nejvyšší horou Pradědem nebo nedalekou rozhlednu Zlatý Chlum. Od dubna 2006 je obnovena poštovna a přímo od rozhledny je možno posílat vnitrostátní i zahraniční zásilky. Zdroj: http://www.rozhlednabiskupskakupa.cz/ Autor článku: Eva Hrdličková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rozhlednabiskupskakupa Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 4
Velký Roudný rozhledna Rozhledna 49 53'26.98"N 17 31'22.88"E Velký Roudný je od roku 1966 vyhlášen Národní přírodní památkou. Tato naposledy na konci třetihor (přes 2 mil. let) činná sopka v blízkosti obce Roudno u přehrady Slezská Harta je zajímavá nejen geologicky a botanicky (stavač mužský), ale i turisticky. Na vrcholu bývalé sopky se nachází, v roce 2007 postavená, nová dřevěná rozhledna. Z její zastřešené výhledové plošiny ve výšce 17 m nad zemí je překrásný výhled na Slezskou Hartu a obec Roudno. Hned vedle rozhledny stojí kamenná kaple z roku 1933, která byla opravena obcí Roudno v roce 1989. Vede k ni z Roudna nekompletní Křížová cesta. Z obce sem vede 1,3 km dlouhá zelená turistická značka. Přesto, že výstup je poměrně strmý, výhled z rozhledny stojí za námahu. Ještě pro zajímavost : rozhledna byla postavena z 18 tun modřínového dřeva a její výstavba stála 1, 3 mil. Kč. Má betonové základy, 6 pater a je velmi stabilní. Najednou se z ní může rozhlížet max. 16 osob. Autor článku: Jirka Valenta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/velkyroudnyrozhledna Biskupská kupa Rozhledna 50 15'30.78"N 17 25'37.04"E Leží na českopolských hranicích. V blízkosti Zlatých Hor na severním okraji Zlatohorské vrchoviny. Je dominantou města Jeseník. Měří 19m. Je to zděná stavba. Při dobré viditelnosti lze z věže dohlédnout do Vratislavi (Wroclavi PL), a nebo spatřit nejvyšší vrcholky Vysokých Tater. Rozhledna na Biskupské kupě je otevřena v období květen až říjen denně, v ostatních měsících o víkendech a svátcích v době od deseti do šestnácti hodin. Vstupné: dospělí 16 Kč, děti 8 Kč. Návštěvu mimo otvírací dobu lze dohodnout se správcem rozhledny panem Petříkem na telefonu: 603 342 011. Je dominantou města Zlaté Hory Vstupné: Dospělí 20, Kč, děti 10, kč Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/biskupskakupa1 Dlouhé stráně h. Přehrada 50 4'29.85"N 17 9'33.92"E Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně. Instalovaný výkon elektrárny je 650 MW. Horní nádrž je spojena s dolní nádrží (800 m.n.m.) dvěma tunely o průměru 3m. V době největších povodní zadržela přehrada 2 000 000 metrů krychlových vody a zbránil tak obrovským škodám. Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně se nachází na říčce Divoká Desná v pohoří Jeseníky, u obce Loučná nad Desnou v okrese Šumperk. Jejím posláním je plnit pro elektroenergetickou soustavu naší republiky svým výkonem 650 MW statické a dynamické služby. Statickou službou se rozumí efektivní přeměna přebytku energie v soustavě na energii špičkovou. Tento proces se uskutečňuje čerpáním vody z dolní nádrže do horní v době jejího přebytku a opačně výrobou elektrické energie turbinovým provozem. Mezi dynamické služby patří zejména podíl PVE na regulaci výkonu a frekvence v soustavě a funkce pohotové rezervy v systému. Voda z horní nádrže umístěné ve výši 1350 m nad úrovní moře je vedená dvěma tlakovými přivaděči o průměru 3, 6 m a délce 1,5 km k turbínám. Obě reverzní soustrojí, každé o výkonu 325 MW, jsou umístěna v podzemní kaverně turbín o délce 87 m, šířce 25, 5 m a výšce 50 m. Blokové transformátory jsou umístěny v podzemní komoře o délce 117 m, šířce 16 m a výšce 21, 5 m. V podzemí se dále nacházejí komunikační, technologické a věteací tunely a štoly o celkové délce 8,5 km. Podzemní elektrárna je spojena s dolní nádrží dvěma odpadními tunely o vnitřním průměru 5,2 m. Výkon je z podzemí veden kabelovými vodiči o napětí 400 kv na zapouzdřené vývodové pole a odtud venkovním vedením délky 52 km do rozvodny v Krasíkově Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/dlouhestraneh Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 5
Lázně Karlova Studánka 50 4'22.48"N 17 18'31.40"E Karlova Studánka leží severozápadním směrem od města Bruntál a tvoří vstupní bránu na vrchol Praděd ( 1492 m.n.m.), který se zvedá západním směrem nad obcí a je nejvýše položeným místem pohoří Jeseník. Karlova Studánka je jednak vyhledávanou rekreační oblastí a jednak světoznámými lázněmi, a to především pro léčbu dýchacího ústrojí. Obcí protéká říčka Bílá Opava. Karlova Studánka je nejvýše položenou obcí bruntálského regionu, najdeme ji v nadmořské výšce 800 metrů. U severovýchodního a jihozápadního okraje obce jsou k dispozici dvě sjezdové tratě. Další rozlehlý lyžařský areál najdeme na vrcholu Praděd. Jižním směrem od Karlovy Studánky leží obec Malá Morávka, která je dalším známým a vyhledávaným lyžařským střediskem. Obcí prochází značená dálková cyklistická trasa Jeseník Znojmo. Z obce do okolí vede řada značených turistických tras, v okolí lázní je vyznačeno několik nenáročných vycházkových okruhů a západním směrem z obce je Naučná stezka Bílá Opava. Tato říčka v těchto místech vytvořila velmi pěkné údolí. Bílá Opava zde vytvořila i řadu menších vodopádů. Po žluté se jižním směrem dostaneme k horské chatě Ovčárna a ke skalnímu útvaru Petrovy kameny a nebo se můžeme vydat po modré značce k horské chatě Barborka a odtud dále po červené značce na rozcestí pod Pradědem a dále po modré značce na vrchol hory Praděd. Zde je postaven vysílač, kde kromě rozhledny najdeme také restauraci. Historie Bruntálské panství získal po porážce stavovského povstání v roce 1620 do majetku Řád německých rytířů, dokladem toho jsou milníky a hraniční kameny v okolí. Již v 17. století byly v malé míře zdejší minerální prameny využívány k léčebným účelům. Kolem roku 1720 byly provedeny rozbory minerální vody a jelikož výsledky byly příznivé, byly kolem pramenů vystavěny lázně. Prvními lázeňskými domky byly dřevěné budovy, ve kterých se nacházely vany a minerální voda se využívala pro léčbu formou koupelí. Léčebné účinky byly velmi příznivé a lázně se pomalu rozrůstaly. V roce 1782 se na území obce objevují první zděné lázeňské budovy. Lázeňské domy si ponechaly svůj původní vzhled i přes řadu přestaveb a rekonstrukcí až do dnešních dní. Karlova Studánka sloužila také jako letní sídlo pro nejvyšší hodnostáře Řádu německých rytířů. Rok 1848 je označován jako nejvýznamnějším rokem rozkvětu lázní. V dřívějších letech bylo několik pokusů k plnění zdejší minerální vody do láhví a její prodej. Minerální voda má ale vysoký obsah oxidu uhličitého, což byl důvod, proč láhve naplněné minerálkou praskaly a nebylo možné ji odesílat k prodeji. Statistické údaje Název obce: Karlova Studánka Počet obyvatel: 232 Rozloha: km2 Adresa: Obecní úřad Karlova Studánka, 793 24 Karlova Studánka 17 Statutární orgán Starosta: Luděk Jurajda Telefon: 554 725 919 Fax: 554 725 919 Email: obec@kstudanka.cz Oficiální internetové stránky nejsou uváděné Obec s rozšířenou působností: Bruntál Obec s pověřeným obecním úřadem: Vrbno pod Pradědem Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/karlovastudanka Lázně Priessnitzovy lázně 50 14'31.61"N 17 10'53.94"E Priessnitzovy léčebné lázně se nacházejí v okrese Jeseník a staly se časem akciovou společností. Jezdí se zde léčit pacienti, kteří trpí například astmatem, mají potíže s krevním oběhem, nervovou soustavou či vegetativním nervstvem. lázně vám nabídnou klidné prostředí pro léčbu a odpočinek. Ubytování v případě pobytu s léčením ZVÝHODNĚNÉ UBYTOVÁNÍ V PŘÍPADĚ POBYTU S LÉČENÍM. Ceny platí pro osobu /lůžko/noc. Ubytování:Levnější ubytovánímír, WolkerLékařská vila, Vila na KolonáděBezruč, J. RipperPriessnitzZimní sezóna 15. 11. 2009 13.12.2009 a 10.01.2010 28.02.2010Studio SWC630 Suite LUX SWC890 990 Suite SWC, KWC Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 6
570 1/1 SWC, KWC425565550 645 1/2 SWC,KWC365470425 495 1/1 B 310 1/2 B 260 260 Ubytování:Levnější ubytovánímír, WolkerLékařská vila, Vila na KolonáděBezruč, J. RipperPriessnitzMezisezóna 04. 10. 2009 15.11.2009 a 28.02.2010 02.05.2010 a 3.10.2010 19.12.2010Studio SWC685 Suite LUX SWC980 1090 Suite SWC, KWC 630 1/1 SWC, KWC460610600 690 1/2 SWC,KWC395505460 550 1/1 B Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 7
330 1/2 B 280 280 Ubytování:Levnější ubytovánímír, WolkerLékařská vila, Vila na KolonáděBezruč, J. RipperPriessnitzHlavní sezóna 02. 05. 2010 03. 10. 2010Studio SWC 860 Suite LUX SWC1190 1350 Suite SWC, KWC 790 1/1 SWC, KWC605730720 890 1/2 SWC,KWC505650620 690 1/1 B 430 1/2 B 350 350 Poznámka: V cenách není zahrnut lázeňský poplatek ve výši 15, Kč/osoba/noc. Uvedené ceny jsou osvobozeny od DPH dle Zák. 235/2004 Sb., 58, odst. 1 (platí pro komplexní a příspěvkovou péči a ozdravné pobyty). Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 8
Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/priessnitzovylazne Lesní bar Odpočinkové místo 50 13'34.62"N 17 3'2.45"E Když se vydáte cestou z Horní Lipové na Smrk (hraniční hora v Jeseníkách), rozprostře se před vaším turistickým okem cosi, co se na první pohled bude zdát jako pouhý přelud vyprahlého poutníka. Lesní bar. Dřevěný stůl, dřevěné lavice, dřevěná koryta, ve kterých proudí čistá voda. A jak tak proudí, chladí přitom nápoje, které jsou v korytech, případně sudech, umístěny. Pivo, ledový čaj, dětské pití, energetický drink, cola, slivovice, svařák... co je libo. A to tam vlesích stojí po celé dny obsluha?, říkáte si možná. Nikoliv. Lesní bar je samoobsluhou. Vezmete si nápoj, sušenku a do kasičky umístěné na dřevěném stolku hodíte dvacetikorunu. Lesní bar, který vznikl proto, aby zpříjemnil turistům a cyklistům výšlapy do kopců, je živý jen z nadšení pánů provozovatelů a z důvěry v lidské pokolení. Napůl přírodní a napůl lidmi vytvořený úkaz je jedním z nejzajímavějších turistických cílů, které jsem za svůj dosavadní život měla možnost spatřit. Autor článku: Gabriela Sedláčková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lesnibar Ski areál Kouty nad Desnou Ski areál 50 6'3.92"N 17 7'14.34"E Od zimní sezony 20102011 v Koutech nad Desnou v Jeseníkách zahájí provoz nový areál pro lyžaře. Půjde o jedinou a první šestisedačkovou lanovku na Moravě. K tomu přibudou ještě dvě dvoukilometrové sjezdovky, které byly nově vybudovány. Celý projekt je dílem firmy K3 za kterou stojí David Kestl. Již na parkovišti vás přivátá vláček, který vás zdarma odveze od auta až k pokladně. Moc příjemné. Od pokladny k dolní stanici vleku vede zase vlečné lano, které vás vytáhne a nemusíte zdolávat první výšlap. K dispozici je i dvou kotva pro snowpark, který byl otevřen 22. 1. 2011. Zde zatím platí akční cena permanentky na celý den 150 Kč (jenom na snowparku) Na své si přijdou i běžkaři. Mají k dispozici tři trasy. První je cca 2,5 km ový okruh kolem přečerpávací nádrže Dlouhé stráně, druhý pak okruh Mravenečníkem (15 km) a třetí pak okruh Medvědí hora (9, 5 km). kromě toho lze se pochopitelně napojit na jakoukoliv značenou cestu kolem Medvědí hory a mravenenčníku. Cesta lanovkou pro běžkaře tam (a možno i zpět) stojí 100 Kč. Pokud sem pojedete lyžovat doporučuji zajistit si tzv. AktivClub kartu. Budou se vám načítat body za ujeté kilometry a můžete pak čerpat odměny ve formě služeb, dárků nebo zážitků. http://www.kouty.cz/webkamera Autor článku: Areta Elischer Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/skiarealkoutynaddesnou Slezská Harta Přehrada 49 54'4.82"N 17 32'21.32"E Vodní nádrž Slezská Harta je největší svého druhu na Severní Moravě a rozkládá se jihovýchodním směrem od města Bruntál. Přehrada byla vybudována na toku řeky Moravice. Slezská Harta byla vybudována, aby posílila níže se rozprostírající přehradu Kružberk. Voda ze Slezské Harty je Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 9
využívaná pro průmysl a výrobu energie. Pod vodní plochou tvoří povrch kulmské horniny, na kterých je na pravém břehu nádrže láva z čedičových hornin, která před miliony let vytekla z Velkého Roudného do řeky Moravice. Kromě jiného byl toto důvod pro několika násobné ukotvení břehu a vybudování zábran proti sesuvům. Hráz přehrady je sypaná má šikmé jílové těsnění, dvoustupňový pískový filtr, přechodová část je ze štěrku a část zajišťující stabilizaci je kamenitá a je upevněná ke skalnímu podloží injekční štolou a tak zvanou zavazovací stěnou. Pod hrází najdeme vodní elektrárnu kde pracují dvě Francisovy turbíny. Přehradní nádrž je částečně využívána také k rekreačním účelům. Základní údaje Přípravné práce k výstavbě vodní nádrže byly zahájeny v roce 1986 a samotná výstavba byla zahájena v roce 1987. Výstavba přehrady byla ukončena v roce 1997. Sypaná přehradní hráz dosahuje výšky 65 metrů a vodní plocha zaujímá prostor 923 hektarů. Délka vodní plochy přehrady je kolem 15 kilometrů. Plnění přehrady vodou bylo zahájeno v roce 1996 a naplněna byla v roce 1998. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/slezskaharta Lesní bary Zajímavost 50 13'29.58"N 17 3'21.60"E Je to výlet pro milovníky turistiky, cyklistiky, železnice a překvapení v dnešní době téměř neuvěřitelného. Lesní bary se nacházejí v překrásném prostředí Rychlebských hor asi 2 km západně od železniční stanice Horní Lipová, kde se také nachází muzeum Slezského semeringu. Po příjezdu do stanice se dáte doleva po cyklostezce 6044 a asi po dvou km dorazíte k prvnímu lesnímu baru. V současné době probíhá zvelebování, ale nevím zda to nebude ke škodě. Byli jsme zde v listopadu 2008 a ještě to byla romantika, která fungovala asi 2 roky. Je zde samoobsluha vše za 10 Kč. Od piva, přes víno kořalku až po nealko, kafe, čaj a pišingry. je zde i razítko a pohledy a samozřejmě kasička. Cestou dále je horní bar, pak vyhlídka a přes útulnu Mates jsme po žluté značce došli až na Smrk kraničník. V okolí je ještě mnoho dalších zajímavostí. Nám nepřálo počasí a museli jsme zpět na vlak do Ostravy. Není všem dnům konec, až poleví povodně zase zde vyrazíme. Při srpnové návštěvě 09 jsme zjistili několik změn. Přistavený přístřešek s krbem a posezením a mírně zvýšené ceny. Pišingry a oříšky zůstaly na 10 Kč a nápoje se zvedly na 12 Kč ale rozšířil se sortiment. Nově jsou i špekáčky za 15 Kč. Tak uvidíme co přinese rok 2010. Autor článku: Vlastimil Řepka Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lesnibary Knížecí cesta Technická památka 50 6'14.58"N 17 6'5.04"E Cesta vedoucí z Přemyslova po úbočí Černé stráně nad část Koutů Annín. Pojmenování cesty souvisí s likvidací následků lesních polomů v r. 1897. Tehdy se na území polesí patřící tehdy Liechtenštejským knížatům přehnala větrná smršť a způsobila škody na porostech. K likvidaci následků bylo potřeba vybudovat rychle účinný dopravní systém, který by umožnil co nejvíce dřeva odvézt ke zpracování. Byla vybudována soustava lanovek a tzv lesních gravitačních železnic. Samotný popis se dá najít např na stránkách obce Loučná nad Desnou. Pozůstatky železnice by měly být patrné právě u Knížecí cesty, kterou mj. Prochází zelená cykloznačka 6157. Po cca 1km cesty od rozcestníku Knížecí cesta nad Annínem můžeme narazit na asi 300m dlouho alej javorů klenů, která vzbuzuje dojem že snad i měla sloužit k nějakým šlechtickým kratochvílím, ovšem právě u ní můžeme vidět i zbytky nějakého kamenného základu, právě to by mohly být pozůstatky lesní železnice. Vzhledem k tomu, že od katastrofy uběhlo už víc než 100 let budou další části železnic už asi hůře viditelné. Ovšem kdo by chtěl po pozůstscích železnice pátrat, najde pěkné náspy z vyrovnaných kamenů ve svazích Černé stráně nad Knížecí cestou. Zajímavé je, že železnice sloužila až do r. 1943, kdy byl provoz zcela ukončen. To už však nesloužila k likvidaci kalamity, ale běžné těžbě. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/knizecicesta Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 10
Muzeum silnic Vikýřovice Šumperk Muzeum 49 58'2.75"N 16 59'59.28"E Koncem října (27.10.2010) bylo ve Vikýřovicích otevřeno nové muzeum silnic. Sbírkový fond obsahuje předměty a exponáty převážně z oblasti severní a střední Moravy. S vytvářením sbírky bylo započato v r. 1995, samotné muzeum vzniklo r. 2005. Muzeum je umístěno v prostorách bývalého hospodářského dvora ve vikýřovické části Krenišov. Prozatím je otevřena část budovy s klenbami v přízemí, do budoucna se počítá s oddělením mostů (ze silnice od Šumperka je vidět na dvůr s železnými konstrukcemi bývalých mostů a lávek) a oddělení věnované železárnám bratří Kleinů z Loučné a Sobotína, významných železničních i silničních stavitelů. Před vstupem do muzea je řada historických patníků, k nejzajímavějším exponátům zatím patří železný kololis na zpevňování kol formanských vozů, najdeme tu historické vozy, kočár, saně, dámské kolo či různé nářadí, tabulky, směrovky, závodní kroniky, odznaky či vyznamenání apod. Měly by tu být vystaveny i archeologické nálezy ze staveb silnic, najdeme tu mapu Československa z r. 1937 se zakreslenou dálnicí podle návrhu J. A. Bati. Na velkoplošné obrazovce může návštěvník shlédnou filmy a fotografie o stavbách silnic. Muzeum vzniklo z velké části díky podpoře tzv. Norských fondů a Olomouckého kraje, iniciátorem myšlenky je především ředitel Okresní správy silnic Šumperk Roman Bednář. Zajímavé jsou plány na další dostavbu muzea. Silnice I/ 11 by do budoucna měla být přemostěna bývalou lávkou ze šumperského nádraží, v arálu má vzniknout vyhlídková věž, v bývalých objektech pak budou depozitáře. Muzeum je snadno dostupné od silnice č. 11/44 Šumperk Jeseník od odbočky směr Hraběšice, Krásné (k penzionu U Jirsáka). Otevření muzea je i významným počinem v roce, kdy se Vikýřovice staly vesnicí roku Olomouckého kraje. Otevřeno by mělo být ÚtPá 1016hod, So 916, vstupné 30, Kč dospělí, 10, děti, 50, Kč rodinné vstupné Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/muzeumsilnicvikyrovicesumperk KS 5 U potoka Památník 50 6'30.36"N 16 48'24.88"E V překrásné krajině pod Králickým Sněžníkem se nachází Muzeum československého opevnění z let 193538 tzv. Pěchotní srub K S 5 U potoka. Expozice pojednává o opevnění v prostoru králického udolí, v málo navštěvovaném unikátním prostoru Sušiny, Podbělky a v okolí Starého Města pod Sněžníkem. Vítaná zastávka při výletě Na Králický Sněžník. Bližší informace na http:/// www. sweb.cz/ k5. Přístup ke srubu je možný vlakem do zastávky Červený Potok (trať 024, směr HanušoviceÚstí nad Orlicí), odtud pěšky směrem na Dolní Moravu, na začátku vesnice (u zastávky ČAD) je již možno spatřit ukazatele (tato pěší část volnou chůzí trvá necelých 45 minut) nebo autem, parkování možné dále v obci Dolní Morava asi 800 metrů od objektu. Bližší informace na http:///www.sweb.cz/k5. Autor článku: Jiri Vanecek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ks5upotoka Tvrz Jeseník vodní tvrz, Vlastivědné muzeum Jesenicka 50 13'47.14"N 17 12'25.24"E Vodní tvrz v Jeseníku je prvně připomínána v roce 1374, tehdy zřejmě jako obytná věž, která byla na tvrz přestavěna v průběhu 15. století. Původní tvrziště tvořila jednopatrová obdélníková budova, ke které byla na přelomu 15. 16. století přistavěna dvoupatrová hranolová věž a boční Křídla. Mezníkem v historii tvrze je rok 1727, kdy ji stihl ničivý požár, v následné přestavbě bylo přistavěno druhé patro a věž byla naopak o dvě patra snížena, v této podobě známe tvrz dnes. Po většinu let byla tvrz majetkem vratislavických biskupů, nebo jejich leníků. V roce 1932 bylo do tvrze umístěno Vlastivědné muzeum Jesenicka. Okolo tvrze vede vodní příkop, který je dnes suchý. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 11
V expozici muzea můžeme shlédnou exponáty Historie Jesenicka, Geologie Jesenicka, Fauna a flóra Jesenicka. Provozní doba: út so 9:00 12:00 a 13:00 16:30. Aktuální info o akcích v muzeu, expozicích, otevírací době, kontakty, atd. je zde: http://www.muzeum.jesenik.net/ Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jesenikvodnitvrzvlastivednemuzeumjesenicka Bouda Muzeum 50 4'17.58"N 16 40'41.53"E Dělostřelecká tvrz Bouda je součástí pevnostního systému budovaného před II. světovou válkou. Od roku 1990 probíhají rozsáhlé rekonstrukce, které umožnili zpřístupnění veřejnosti. Pevnost je největším muzeem československého stálého opevnění u nás. Více informací na http://www.bunkry.cz/ bouda Bouda vstupné : dosp. 50 Kč, stud. a důch 40 Kč, děti od 6 l. 30 Kč prohlídka : květen,červen, září, 11h, 13h, 15h denně červenec, srpen 11 h 16h denně, vždy v celou hodinu říjen 11h, 13h,15h,SO, NE a Sv Podrobnější info na www.bunkry.cz/bouda/ Možnosti dopravy najdete na www.odjezdy.cz Autor článku: Stanislav Říha Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bouda2 Česká Ves Muzeum Veteránů Muzeum 50 15'3.96"N 17 13'19.16"E Muzeum Veteránů v České vsi je otevřeno veřejnosti od 12.6.1999. Jeho majitelem a provozovatelem je Automoto Veterán klub Česká Ves. Muzeum sídlí v budově bývalé kuželny ve dvoře za hostincem v centru obce. V muzeru najdeme sbírku automobilů, ale hlavně motocyklů všech možných značek, převažují ty české. Dále je tu výstava trofejí členů klubu, sbírka dobových oděvů aj. Muzeum se samozřejmě spolupodílí na organizaci všemožných akcí v obci i regionu. Provozní doba Červen Srpen Po Ne 11.00 17.00 hod. Květen Září Na telefon +420 776 188 684 Mimo sezonu po domluvě na tel. +420 776 188 684 Vstupné: 25, Kč dospělí 15, Kč děti Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ceskavesmuzeumveteranu Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 12
Budišov nad Budišovkou Turistická trasa 49 47'40.98"N 17 37'47.79"E Krásné a klidné městečko, kde je možnost se občerstvit v několika hospůdkách, ubytovat v autokempu, ale také třeba navštívit Muzeum břidlice, kde se dovíte spoustu informací z jíž víceméně její zaniklé těžby v okolí, také zde dostanete mapku pro naučnou stezku po stopách historie její těžby. Ve městě končí vlaková trasa vedoucí ze Suchdola nad Odrou, což je rychlíková zastávka na trase Praha Ostrava. Tip na turistickou trasu, kterou chci popsat a která je krásná tím, že je vedena mimo turistická centra a velký ruch, začíná právě v Budišově nad Budišovkou. Z tohoto města se dáte cestou poli do téměř zapomenuté obce Podlesí, která leží v těsné hranici z vvú Libavá. Zde můžete navštívit ranč u Huťů se skvělým pivem a třeba se i ubytovat (vyžádejte si program, bývají tam skvělé akce). Pokud budete tuto trasu absolvovat o víkendu, doporučuji se vydat směrem na Libavou do zaniklé obce Stará Voda s rekonstruovaným kostele Sv. Anny, kde je možno odpočinout, pobýt. Toto místo již leží ve vojenském prostoru, ale je o víkendech zpřístupněno veřejnosti. Z Podlesí tam vede asfaltová cesta cca 4km dlouhá. Z Podlesí je pak krásná cesta směrem na Staré Oldřůvky, která je vedena poli s dalekými rozhledy. Staré Oldřůvky jsou opět poklidnou malebnou obcí, ze které je možno navštívit několik zaniklých dolů na břidlici. Z této obce se potom vydejte cestou na Budišov nad Budišovkou a na kopci nad obcí, kdy cesta zatáčí prudce doleva se dejte polní cestou vpravo směrem do údolí říčky Budišovky. Po kilometru budete míjet zaniklý důl Ďáblova tlama se starým srubem, kde mohou romantici volně přenocovat, dále půjdete lesní cestou dolů k říčce Budišovka, kde budete míjet ještě další zaniklý důl zvaný Woodyboys. Narazíte na řeku v místě zvaném Tichá zátoka, kde je další zaniklý důl na břidlici zvaný Tichá. Zde je také možnost odpočinku se sezením. Vydáte se proti proudu Budišovky a po asi 4km se vrátíte krásným údolím do Budišova nad Budišovkou. Celá trasa se dá ujít během jediného dne, ale je cca 22 km dlouhá, takže není špatné si přibalit spacák a v některém krásném tábornickém zákoutí, kterých se po cestě nabízí opravdu hodně, přespat a tento krásný kraj si užít dosyta. Autor článku: Radovan Schmucker Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/budisovnadbudisovkou1 Litovel Turistické informační centrum Infocentrum 49 42'5.32"N 17 4'35.27"E Informační centrum se nachází v centru města na náměstí Přemysla Otakara. Kontakt: Turistické informační centrum, Náměstí Přemysla Otakara 754, 784 01 Litovel telefon: 585 371 076, 774 224 513 email: info@bavi.cz Turistická mapa KČT 1:50 000 č.51 HanáProstějovsko, Konicko a Litovelsko Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/litovelturistickeinformacnicentrum Karlova Studánka Turistické informační centrum Infocentrum 50 4'23.12"N 17 18'14.58"E Při toulkách po Jeseníkách můžeme využít služeb Turistického informačního centra v Karlově Studánce. Infocentrum se nalézá v parčíku za pitným pavilonem naproti Slezskému lázeňskému domu. IC poskytuje info o službách, dopravě, veřejný internet, prodej map, pohlednic a zprostředkovává ubytování v lokalitě Karlovy Studánky a Pradědu. Provozní doba: po ne 9:00 17:00 mimo sezonu 9:00 16:00 Kontakt: Infocentrum Impuls Karlova Studánka 59 793 24 Karlova Studánka Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 13
tel/fax: 554 772 004 email: info@jesenikypraded.cz web: http://www.jeseniky.net/infocentrumkarlovastudanka Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/karlovastudankaturistickeinformacnicentrum Bělá pod Pradědem informační centrum Infocentrum 50 11'28.10"N 17 11'41.24"E Informační centrum v Bělé pod Pradědem nalezneme vedle kostela Sv. Tomáše na rozhraní místních částí Domašov a Adolfovice při levé straně silnice ve směru do Jeseníku. IC poskytuje informace o regionu Jeseníků, o možnosti ubytování, o památkách a sportovních a kulturních akcích.. Provozní doba: pondělí a čtvrtek 8:00 12.00 a 12:30 17:00 úterý a pátek 8:00 12:00 a 12:30 15:30 Kontakt: Obecní knihovna a Informační centrum Domašov 4 790 85 Bělá pod Pradědem tel: +420 584 452 834 email: mic@bela.cz web: http://www.bela.cz Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/belapodpradedeminformacnicentrum Obří skály rozcestník Rozcestí 50 11'48.99"N 17 6'12.48"E Rozcestí modré a (a zatím souběžně vedoucí) zelené značky u Obřích skal. Po modré vás čeká prudký výstup k rozcestí Pod Šerákem a k Jiřího chatě na Šeráku či k horní stanici lanovky na Mračné. Po modré i zelené dojdete k rozcestí Pod Obřími skalami, odtud po modré do Lipové lázně a po zelené údolím Vražedného potoka a pak úbočím k dolní stanici lanovky v Ramzové. Autor článku: Ondřej Dedek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/obriskalyrozcestnik Praděd rozcestí Rozcestí 50 5'1.37"N 17 13'22.17"E Praděd rozcestí je křižovatkou červené, zelené a modré turistické trasy a nachází se na západním úbočí vrcholku Praděd. Kromě turistických tras prochází rozcestím značená cyklostezka. Od rozcestníku je krásný výhled na vrchol Praděd a na okolní panorama vrcholků Jeseníků. Po zelené i červené značce dojdeme k tomuto rozcestí od turistické chaty Ovčárna a obě značky společně pokračují k turistické chatě Švýcárna, kde se jejich trasy rozdělí. Po zelené značce pokračujeme do obce Kouty nad Desnou a červená směřuje do Červenohorského sedla. Po modré značce východním směrem dojdeme k vrcholku Praděd ( 1491 m. n. m.) a západním směrem se po modré vydáme kolem vodní nádrže přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně do obce Kouty nad Desnou. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 14
Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pradedrozcesti Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 15