aro 2016 schválno udrzitlný roz schválno Mám pouz dnu plantu
26 obsah 10 20 Spolčnská odpovědnost firm 36 37 Stro, ktré rozuměí lidm inovac Fotovisions... 4 Správa budov Tchnická správa budov vstoupila do nové éry... 28 16 19 V současném prudc s rozvíícím světě s razným způsobm mění i chápání spolčnské odpovědnosti firm. O své zkušnosti z domácího prostřdí, al i z zahraničí s s námi podělil Šimon Pánk, spoluzakladatl a řditl nadac Člověk v tísni. 38 39 Invstovat do věcí, ktré nsou hzká charita Roboti dou do prác. A kam půdou lidé? Nadin vám podá ruku, když s vámi mluví, hldí vám do očí, podl obsahu konvrzac proví radost nbo smutk. Zapamatu si vás, ví, o čm st hořili minul. Prostě přímná rcpční na Nanyangské tchnické univrzitě v Singapuru. Až na to, ž Nadin robot. Jdn z těch, ktří vás možná brzy připraví o práci. Novinky... 6 Simns zrozní úspěchu (12) No dopravní prostřdk Elktromot... 9 Téma čísla Spolčnská odpovědnost firm... 10 Lidé sou naším nvětším bohatstvím a proto s o ně musím dobř starat... 12 Mám pouz dnu plantu... 14 Šimon Pánk: Invstovat do věcí, ktré nsou hzká charita... 16 Jo Kasr: Průmysl můž vést k změně klimatu... 20 Budovy Svět intligntních budov... 22 Mdicína Robotický rntgn... 24 TECHNOLOGIE Film Jak dalko to do vzdálné galaxi?... 26 Histori/budoucnost Mtorologi: dna z nstarších věd... 30 Mtorologi čistá matmaticko-fyzikální věda... 32 Enrgtika Balony střží nrgii města... 34 Roboty Stro, ktré rozuměí lidm... 36 LIDÉ My visions Roboti dou do prác. A kam půdou lidé?... 38 Vladimír Mařík: Ruku na tlačítku stop musí držt člověk... 40 LIFESTYLE Architktura Líhň vědomostí... 42 Automobily Jaká BUDD- mobilita?... 44 Kalidoskop... 46
42 43 Líhň vědomostí VISIONS Jaro 2016 Časopis o lidch, tchnologiích a inovacích Vydává: Simns, s. r. o. Simnsova 1, 155 00 Praha 13 Ročník 6 Vychází čtvrtltně Jazyk vydání: čský Šéfrdaktor: Andra Cnarová Suprviz: Vladimír Bukač Na přípravě časopisu s dál podílli: Milan Bauman, Vladimír Duduc, Josf Janků, Ľubomír Jurina, Karol Klanic, Josf Tučk, Pavl Olivík, Martin Valášk, Pavl Zálský Informac o možnostch inzrc získát na tlfonním čísl: +420 233 031 111 nbo na -mailové adrs: visions.cz@simns.com Grafická úprava: Tomáš Čáha Jazyková korktura: Šárka Vorková Tisk: Logik, s.r.o. Evidnční číslo MK ČR: E 18787, ISSN 1804-364X Kopírování nbo rozšiřování časopisu, případně ho částí, hradně s polním vydavatl. Noznačné txty a fotografi: Simns, archiv rdakc Fotografi na titulní stránc: Bigstock Vážní čtnáři, mám radost, ž s opět po čtvrt roc stkávám nad stránkami našho časopisu a znovu nad tématm, ktré mi vlmi blízké spolčnskou odpovědností firm, známou pod anglickou zkratkou CSR. Za dobu, co s pohybui v podnikatlském prostřdí, s v chápání aktivit, ktré s pod těmito třmi písmny skrývaí, mnohé změnilo. Zatímco dřív to byl spíš n kvivalnt akéhosi dárcovství, sponzoringu či, chct-li, charity, dns s za tímto pomm skrývá mnohm víc. CSR s dns rozvinulo do mnohavrstvnatého oboru, ktrý pomáhá řšit npalčivěší problémy současnosti. CSR s ntýká n účasti firm na sociálně prospěšných proktch. Jho rozsah mnohm obšírněší. Vlmi úzc totiž souvisí s globální problmatikou trvalé udržitlnosti, ktrá v dnšní době víc nž aktuální. Kdyby s například radikálně nsnížily mis CO 2 a současný stav trval dalších cca 30 lt, podl odborníků by došlo k globálnímu nárůstu průměrné tploty na Zmi o clé 2 stupně Clsia, což by trval a nvratně změnilo klima na clé plantě. Průmysl a konkrétně tchnologický roz nlz vinit z toho, ž sou nvětšími půdci současného špatného stavu žitního prostřdí a těmi, kdo nvíc ohrožuí budoucnost naší planty. J to častý mýtus, problémm spíš nadměrné používání dostupných tchnologií. Jsou al dinými, kdo mohou tuto situaci napravit. Al nn to. Možnosti tchniky i tchnologií sou dns iž takové, ž bychom mohli dosáhnout mnohm lpšího stavu, nž aký byl v době přdindustriální (samozřmě za přdpokladu aktuálního množství lidí žiících na Zmi). Vždyť n primitivní lokální topniště by při současné hustotě zalidnění dokázala zamořit ovzduší tak, ž bychom zd nmohli dýchat. Simns si této odpovědnosti dobř vědom, ak s ostatně můžt dočíst v našm časopisu, a vškré své aktivity plánu s ohldm na trvalou udržitlnost, k ktré s přihlásil a íž požadavky s snaží bzzbytku plnit. Namátkou uvďm například obnovitlné zdro a naš aktivity při budování větrných parků. V oblasti pohonů sm na světové špici v robě úsporných a fktivních lktromotorů. Významnou roli hram v oblasti budování chytrých měst a chytrých domácností. Opomnout bych nměl ani Simns Product Lifcycl Managmnt, ktrý iž dns disponu uclným řšním pro clý žitní cyklus robku, ž přináší nbývalé úspory z pohldu liminac roby prototypů, rálných prozních zkoušk, poruch vyžaduících srvis apod. Pozadu al nní ani naš diviz Halthcar, ktrá každoročně přichází s nomi koncpcmi přístroů, ktré sou stál štrněší ak k pacintům, tak i k clému žitnímu prostřdí. Milí čtnáři, když píši tyto řádky únor, vnku 13 stupňů Clsia, zatažno a smog. Asi s shodnm, ž takto by zima u nás vypadat nměla. Ať iž sou příčiny těchto tplých zim akékoliv, i tplý vzduch přci můž být čistý. Lép řčno: měl a musí být čistý, protož na něm závisí zdraví naš i našich dětí. Poďm s nad tím zamyslt a něco pro to udělat. Vždyť k trval udržitlnému způsobu žita s nmusí přihlásit n firmy, al každý z nás sám za sb. Eduard Palíšk gnrální řditl Simns Čská rpublika
inovac fotovisions 04 05
Jak vám tluč srdc? Srdc svalo orgán, ktrý u dospělého člověka dlouhý přibližně 12 cm a široký 8 až 9 cm. Rychlost tpu, nbo chct-li srdční puls, nám prozrazu, kolikrát za minutu s srdc stáhn a vypudí do oběhu přibližně 5 6 litrů krv. U člověka v klidu srdční frkvnc 70 80 stahů za minutu. Dokážt si al přdstavit, ak clý tnto procs skutčně vypadá? Díky nové softwarové platformě spolčnosti Simns Halthcar s názvm Syngo.via Frontir, ktrá umožňu rálné intrprtac lidského těla, můžt na obrázku v 3D zobrazní vidět nahromaděnou krv v lvé komoř a koronární tpny. Copyright.: Hospital do Coração, São Paulo, Brasilin
inovac novinky 06 07 Až 40 % nákladů dokáž uspořit no způsob vyvdní konu mořských větrných parků. 600 000 lidí ročně zmř na malárii. 40 GW lktrické nrgi by měly produkovat větrné farmy u vropských břhů do roku 2020. Turbína s lvituícím rotorm Statistikou proti malárii Princip magntické lvitac nní žádnou novinkou, přsto však d stál o vlmi náročnou tchnologii, ktrá má zatím n rlativně omzné využití. Výáři spolčnosti Simns tohoto vu nyní využili k konstrukci parní turbíny, íž rotor lvitu působním silného magntického pol. To vzniká v lktromagntických ložiscích, ktrá nahradila stávaící ložiska v iž xistuící turbíně. Výsldkm nulové třní rotoru s stacionární částí, což můž vést k zšní účinnosti turbíny až o 1 %. Samotná turbína pak npotřbu mazací médium. Malári patří k nnbzpčněším onmocněním vůbc a ročně způsobu smrt odhadm víc nž 600 000 lidí. Nmoc zákřná nn sm snadným přnosm prostřdnictvím komárů, al i širokým spktrm symptomů, ktré razně ztěžuí í diagnostiku. Vědci spolčnosti Simns proto vyvinuli nou statistickou mtodu, ž dokáž malárii odhalit pomocí rychlého krvního tstu. Jlikož malári můž měnit sldky tstů rozdílným způsobm u různých pacintů, vědci přistoupili k problému statisticky a začali v sldcích tstů vyhldávat znaky spolčné pro pacinty s malárií. Na základě analýzy pak sstavili vzorc, pomocí něž možné z hodnot vybraných paramtrů stanovných pomocí hmatologického analyzátoru ADVIA 2120 diagnostikovat malárii. Vyvdní konu z mořských parků U vlkých větrných farm na moři (tzv. offshor) s kon standardně vyvádí na pvninu přs tzv. transformační plošiny. Firma Simns nyní přišla s řšním, ktré zdnodušu vyvdní konu a podstatně snižu náklady na ho vybudování, a to až o 40 %. Vš spočívá v nahrazní konvnčních transformačních plošin takzvanými transformačními moduly OTM (Offshor OTM Offshor Transformr Modul Transformr Modul). Jdná s o platformu s transformátory, ktrá můž být připona a namontována přímo k základům xistuící větrné lktrárny a ktrá fungu ako standardní transformační plošina. To možné n díky i, hož sldkm nízká hmotnost a malé rozměry použité tchnologi, modul má rozměry přibližně 15 na 30 m. Toto řšní i kologické. Namísto minrálních izolačních olů pro transformátory použita ntoxická kapalina na bázi strů kysliny, ktrá má nízkou hořlast a biologicky odbouratlná. Vyvdní konu přs standardní transformační plošiny Zaponí tranformačního modulu OTM
Črvný anděl pro mořské větrné farmy Datové cntrum odponé od sítě Unikátní datové cntrum, ktré nní připono k vřné rozdné síti, uvdla do prozu troic spolčností Simns, Microsoft a FulCll Enrgy. Cntrum s nachází v amrickém státě Wyoming a místo k vřné rozdné síti připono k čističc odpadních d. Z ní však do cntra nproudí lktřina, al mtan vznikaící v průběhu čištění dy, ktrý přímo v cntru pomocí palich článků lktrochmicky přměňován na lktřinu. Cntrum borným příkladm toho, ž i takto dlikátní prozy mohou pracovat čistě s využitím obnovitlných zdroů nrgi. Aby stro ntopily zbytčně Skupina vědců spolčnosti Simns s pustila od zkumu využití tzv. ztrátového tpla, tdy tpla gnrovaného průmyslomi stroi. Jich cílm umožnit co nfktivněší využití tpla 120 z stroů, pracuících při rlativně nízkých tplotách v rozmzí zhruba 70 70 C až 120 C, pro robu pitné dy či pro vytápění budov. Výsldkm ich C prác první prototyp spciální čističky, produkuící čistou du přvážně díky ztrátovému tplu. V budoucnu by í rozšířná vrz mohla naít uplatnění např. v plnicích linkách či pivarch. Mořské větrné farmy patří v současné době k nprspktivněším nrgtickým zdroům a do roku 2020 by farmy rozmístěné u vropských břhů měly produkovat 40 GW lktrické nrgi. Kvůli umístění lktrárn však i rutinní srvis přdstavu nn nákladnou, al i poměrně nbzpčnou akci. Spolčnost Simns proto uvdla do prozu dici spciálních lodí, ž sou určny hradě pro srvis mořských větrných lktrárn. Každá z 80mtroch lodí fungu ako plně soběstačná základna schopná pomout tisíc náhradních součástk a umožnit čtyřm dsítkám tchniků provádět okamžitě a přímo na moři i značně komplikované opravy. Větrná lktrárna s umělými nurony Větrné lktrárny s stavěí na těch nvětrněších místch, ani ty ovšm nmohou zaručit vždy stabilní vítr. Povětrnostní kyvy pak ovlivňuí nn produkci lktřiny, al maí dopad i na žitnost lktrárn. Výáři spolčnosti Simns proto vyvinuli spciální softwar, ktrý dokáž nastavat paramtry větrných turbín tak, aby za každého počasí pracovaly pokud možno co nfktivněi. Softwar k tomu využívá tzv. nuronoch sítí, tdy softwarového nástro, ktrý sí strukturou vychází z struktury mozku. Výsldkm o 1 % větší množství vyráběné lktřiny a zména dlší žitnost turbín.
inovac novinky 08 09 Vědci zachytili gravitační vlny Fyzikům s poprvé podařilo přímo zachytit gravitační vlny, ichž xistnci přdpověděl Albrt Einstin v své torii rlativity. Brzy po zvřnění obcné tori rlativity si Einstin uvědomil, ž by s gravitac mohla provat stným způsobm ako světlo, a to vznikm vln. Tyto vlny by ovšm na rozdíl od lktromagntických vln mohly dformovat natahovat a smršťovat samotný prostor. Gravitační vlny vznikaí v okamžiku zrychlování nbo zpomalování hmotných těls. Vzhldm k povaz gravitační síly sou al natolik slabé, ž s daí pozorovat n v případě pohybu skutčně ohromných obktů, ktré dramaticky mění rychlost. V čtvrtk 11. února xprimnt LIGO oznámil, ž ho dtktory Einstinm Nmusít mít zvlášť dobrý odhad na to, aby vám bylo asné, co by s s vámi stalo, kdyby vám někdo naložil na záda náklad o hmotnosti 900krát větší, nž sami vážít. Ano, rozdrtilo by vás to na kousky. Pokud tdy st lidé. Kdybyst al byli švábi, tnto tlak byst nnom přžili, al dokonc byst dokázali utíkat s tímto nákladm vysokou rychlostí. Vyplývá to z nové studi Kalifornské univrzity v Brkly. Výzkumníci si stanovili za cíl zistit, pomocí akého mchanismu amrický šváb (Priplanta amricana) schopn vtěsnat s tak rychl do zcla malých děr. Za tímto účlm postavili robota o vlikosti dlaně, ktrý rpliku chování i biologii švába. Tým zistil, ž s šváb dokázal nn dostat do otrů o vlikosti pouhé dné dstiny palc, al byl schopn utíkat vlkou rychlostí i v situaci, kdy byl zploštělý na polovinu. Stlačitlný robot s kloubomi mchanismy (nboli Cram) dokázal roztáhnout nohy, když byl zmáčknutý, tělo mu chránil plasto kryt vymodlovaný po vzoru přdpovězné gravitační vlny poprvé přímo zachytily. Signál dtkovaly oba dtktory, a to s rozdílm několika miliskund, což odpovídá době, za ktrou gravitační vlny pohybuící s rychlostí světla urazí vzdálnost několika tisíc kilomtrů mzi dtktory. Potvrdily s tak dohady, ktré mzi fyziky koluí iž několik měsíců. K prvnímu zachycní vln údaně došlo iž 14. září 2015, tdy v době, kdy xprimnt LIGO (nově nazývaný Advancd LIGO) nastupoval po dlouhé modrnizaci do plného prozu. Všchny systémy iž sic běžly naplno, oficiálně al měl xprimnt začít až o tři dny pozděi. Naměřné hodnoty proto nbyly platné a i sami vědci byli v tomto okamžiku vlmi opatrní. Pčlivě prověřovali možnost, zda s ndná o signál vzniklý n tak mimochodm běhm tstování zařízní. Jaké hodnoty fyzici naměřili, nní až tak podstatné. Klíčové to, ž to prokazatlně byly gravitační vlny (aspoň s to tď tvrdí) a tudíž ž gravitační vlny skutčně lz pozorovat. Fyzici a astronomové nyní poprvé asně vidí, ž xistu no a zatím npoužívaný způsob, ak s podívat do vsmíru na obkty, ktré sm zatím přímo vůbc pozorovat nmohli, třba na črné díry. Robotický šváb můž zachraňovat lidi tuhých křídl, ktré pokrývaí tělo švába. Robota pak natáčli pomocí vysokorychlostní kamry, ak běhá mzi dskami, vzdálnými od sb n čtvrtinu palc. I když mu mzry zúžili, robot byl i přsto schopn vysokou rychlostí probíhat mzrami o šířc pouhé dné dstiny palc. Tým, ktrý podrobně popsal su práci v Procdings of th National Acadmy of Scincs, doufá, ž by s robot mohl používat při pátracích a záchranných misích po změtřsní nbo iných přírodních katastrofách. Tým postavil robota pomocí tchniky připomínaící origami. V rálném žitě al bud zapotřbí mnohm silněší mtody. Fotbalové hřiště ako lktrárna V nigriském Lagosu dokázali prakticky využít i oblíbný sport fotbal. Originální tchnologi, umístěná pod fotbalom trávníkm, dokáž přměnit kintickou nrgii hráčů v lktrickou nrgii, ktrá dokáž rozsvítit clý sportovní arál. Málokdo by čkal, ž fotbalové hřiště budoucnosti vyrost zrovna v Nigérii. Za vznikm zcla unikátního proktu stoí nzvyklá spoluprác místní školy, nrgtického gigantu Shll, populárního rappra Akona a britské spolčnosti Pavrgn. Pod trávníkm sou zabudovány spciální dlaždic, ktré zachycuí nrgii z dopadů chodidl hráčů a přtváří i v lktřinu. I když spolčnost Pavgn přísně taí akékoli bližší informac o své tchnologii, ví s, ž í dlaždic funguí na principu pizolktrického vu. Při sšlápnutí dlaždic dochází v mikroskopických mřížkách k přiblížní kladných a záporných iontů a vzniku lktrického nábo. Jdna dlaždic prý schopna z dnoho došlapu vyrobit až 12 V. Clé hřiště přitom pokrývá stovka dlaždic, což můž v kombinaci s solární nrgií zaistit 24hodinové svícní nn v arálu, al i v blízkém okolí. Podobné hřiště fingu přs rok i v slumu v brazilském Riu d Janiro. Pizolktrická tchnologi přdstavu idální zdro nrgi v místch, kd s pohybu vlké množství lidí, třba v školách, sportovních cntrch nbo na tržištích. Laurnc Kamball-Cook, dn z zakladatlů Pavgnu, cháp inovativní hřiště n ako začátk nové tchnologické rluc, ktrá by mohla zaistit lktrifikací clých obcí a vyřšit nrgtické problémy, ktré trápí vlkou část afrického kontinntu.
Wrnr n Simns: zrozní úspěchu (12) AUTOR: milan Bauman FOTO: SIEMENS No dopravní prostřdk Elktromot První trolbus s na scéně děin tchnických vynálzů obvil v roc 1882. Tdy rok poté, co byla v Brlíně v roc 1881 firmou Simns & Halsk uvdna do prozu první lktrická tramvaová linka. Thdy, shodou okolností rovněž v Brlíně a pod taktovkou stného robc, byl zkoušn vůz na kolch bz kolové dráhy, hož pohon zaišťovaly lktromotory napáné z trolové sítě na sloupch. Brlín průkopníkm lktrické nkolové trakc, nboť v městské části Halns postavil v roc 1882 Wrnr n Simns zkušbní trať, na ktré krátký čas prozoval první trolbus na světě. Myšlnka trolbusu, hož dupomo názv zcla zřmý, měla logický. Přd érou lktromotoru podobnému účlu sloužily takzvané omnibusy. Byla to nkolová zidla tažná koňmi, určná pro vřnou hromadnou dopravu po stanovné tras podl ízdního řádu. Za první zidlo tohoto typu bývá označován Koňmi tažný omnibus v Hannovru busy, schopné pomout co nvíc cstuících. Vozidlo pomnoval vůz za pět haléřů (carros a cinqu sol). Obvilo s tak vlastně první dnotné ízdné v vřné dopravě. Jak už bylo uvdno, první trolbus na světě s názvm Elktromot vyrobil v své firmě Simns a měl podobu klasického otvřného kočáru. Koňský potah v něm nahradily dva Zahání zkušbního a přdváděcího prozu trolbusu Elktromot datováno 29. dubnm 1882 a clý xprimnt skončil po šsti týdnch 13. črvna 1882. Trolové vdní bylo pak dmontováno o několik dní pozděi s odůdněním, ž tato koncpc vhodná, al i třba dál rozvít. Nvětším problémm s ukázal kontakt osmikolového sběrného zíku s trolí. Druhým brlínským trolbusom prozm s stala přibližně 2 kilomtry dlouhá zkušbní trať, ktrá spoovala dnšní nádraží Schönwid s obcí Johannisthal. Od 5. prosinc 1904 na ní v osobním prozu zdily dva trolbusy. Byly al kvůli špatnému vydláždění brzy poškozny, a tak byl proz na této trati ukončn iž 4. ldna 1905. Trolbusy historického období byly skutčně proti tramvaím značně ndokonalé. Nxistovaly rovněž pnumatiky, kvalita silnic byla mizrná. Na další úspěšný roz si tdy trolbus musl ště počkat. /Pokračování žitopisu W. n Simns příště/ První trolbus na světě měl podobu klasického otvřného kočáru. Koňský potah v něm nahradily dva lktromotory, k nimž byl lktrický proud přiváděn kablm z kontaktního zíčku. koňmi tažný vůz pro osm cstuících, ktrý pod názvm Caross přdvdl roku 1662 francouzský vědc, filozof a matmatik Blais Pascal. Tn dostal nápad proměnit námné zy v Paříži v dostavníky omni - lktromotory, k nimž byl lktrický proud přiváděn kablm z kontaktního zíčku. Tn poížděl po du trolích zavěšných nad cstou. Trať v brlínské čtvrti Halns měla délku 540 mtrů. Elktromot nstarší trolbus světa značky Simns, ktrý byl v Brlíně v prozu v roc 1882.
inovac téma čísla 16 10 17 11 Spolčnská odpovědnost firm Spolčnská odpovědnost firm (Corporat Social Rsponsibility CSR) dfinována ako dobrolné intgrování sociálních a kologických hldisk do každodnních firmních aktivit a dnání s akcionáři. Princip zahrnování sociálních a nvironmntálních hldisk do stratgi firmy, nad rámc primární orintac na vytvářní zisku, s nazývá také troí odpovědnost.
AUTOrka: Andra Cnarová Foto: Simns, Bigstock I. Odpovědnost v konomické oblasti Firma by měla mít pvně zakotvný kodx podnikatlského chování, ktrý by měl zahrnovat zásady týkaící s odmítání korupc, transparntnosti podnikání, udržování dobrých vztahů s akcionáři, zákazníky i obchodními partnry, ochranu dušvního vlastnictví apod. II. Odpovědnost v sociální oblasti Do této oblasti spadá filantropi (dárcovství, sponzorství apod.), přísné dodržování lidských práv, dodržování pracovních standardů a dobrá komunikac s akcionáři. III. Odpovědnost v nvironmntální oblasti Tato problmatika vlmi široká a každá firma i poímá inak. Vždy by al firma měla zachovávat pravidla co nštrněší roby vzhldm k žitnímu prostřdí (sm patří také vškrá crtifikac podl norm ISO apod.), dodržovat zásady kologického chování na všch úrovních a aktivně s podílt na ochraně využívaných zdroů. Lidé sou naším nvětším bohatstvím str. 12 13 Mám pouz dnu plantu str. 14 15 Šimon Pánk: Invstovat do věcí, ktré nsou hzká charita str. 16 19 Jo Kasr: Průmysl můž vést k změně klimatu str. 20 Udržitlnost ako no obchodní modl V spolčnosti Simns s klad důraz na pravidlný dialog s xtrními a intrními zaintrsovanými stranami, ktrý pomáhá idntifikovat témata, ž sou klíčová z hldiska udržitlnosti. Jsou to témata znamná ak pro Simns, tak i pro všchny zúčastněné strany. Z hldiska důlžitosti s im přiřazuí konkrétní priority, na ichž základě s vytýčí tzv. akční oblasti, ktré sou považovány za klíčové z hldiska udržitlného obchodního úspěchu. Na tyto oblasti s pak v nbližší budoucnosti soustřdí většina pozornosti. Tnto dtailní rozbor priorit z hldiska udržitlného roz a občanství základm systému dnotného řízní clé korporac, tzv. On Simns managmnt. Clý tnto systém u Simns úzc propon s analýzami makrokonomického. D facto udává způsob, akým bud Simns v blízké budoucnosti ragovat na pět hlavních mgatrndů: dmografické změny, urbanizaci, změnu klimatu, globalizaci a digitalizaci. Z čistě konomického hldiska hlavní prioritou přispívat k konkurncschopnosti zákazníků co nlpší nabídkou produktů, řšní a služb. Z tohoto pohldu pochopitlně zcla klíčová kvalitní spoluprác s zákazníky, z ktré plynou témata pro trvalou udržitlnost a souvisící obchodní přílžitosti. Samozřmostí dodržování pravidl shody (complianc) a aktivní bo s korupcí.
inovac téma čísla 12 13 Lidé sou naším nvětším bohatstvím Říká s, ž nvětším bohatstvím každé firmy sou lidé. Nní to žádné klišé, al vlká pravda. Ani sbvětší kapitál či ndokonalší tchnologi nvyváží hodnotu, ako u firmě přináší lidé, ktří v ní pracuí. Moudrý managmnt si toto dobř uvědomu a sch zaměstnanců si váží a pču o ně. Nzálží al n na lidch uvnitř firmy, al i na všch ostatních, protož lidská spolčnost ako dn vlký organismus. Pokud dna ho část strádá, nblaz s to proví v částch iných. To, čím firma dns, zásluhou lidí, ktří v ní pracuí ich odborných znalostí, schopností a vysoké míry angažovanosti. V tom také spočívaí základy budoucího úspěchu. Chc-li firma zůstat konkurncschopnou, musí s nustál snažit získávat a udržt si ty nlpší a nrazněší talnty po clém světě. Aby s í to podařilo, musí pochopitlně těmto lidm připravit kvalitní a motivační pracovní zázmí. Dobré pracovní podmínky a slušný plat dns už al dávno nstačí. Lidé s čím dál tím víc zaímaí o budoucí prspktivy, s ktrými souvisí cložitní vzdělávání a další aktivity na podporu osobního roz zaměstnanců. Spolčnost Simns provádí od roku 2010 každoročně průzkum spokonosti základě a v klíčoch katgoriích vdní a rozmanitosti (Ladrship and Divrsity). TOP zaměstnavatl v ČR V Čské rpublic patří Simns k dnomu z nvětších a nznamněších zaměstnavatlů. Pravidlně také získává ocnění v nrůzněších soutěžích hodnotících přístup a kvalitu. V minulém roc například čský Simns získal titul Zaměstnavatl rgionu 2015 v katgorii nad 5 000 zaměstnanců rgionálního kola soutěž vyhlašované spolčností Sodxho. Mladí lidé sou budoucností každé firmy. Studnti z partnrské střdní školy v Hamburku byli dni z prvních, ktří navštívili vlak putuící Evropou a přdstavuící tchnologi budoucnosti. V stavním z Th World of All Simns umožnil návštěvníkům, aby si stiskm tlačítka zkoušli, ak s smart grids liší od stávaících nrgtických sítí a aké hody nabízí. zaměstnanců, na hož základě formulu nové prokty a stratgi na podporu a zkvalitnění pracovních podmínk sch zaměstnanců. V rámci proktu Viz 2020 si Simns stanovil za cíl vylpšit toto hodnocní o 75 % na udržitlném V 13. ročníku této soutěž Simns zvítězil v rgionu Praha. Čský Simns s ltos umístil i mzi TOP zaměstnavatli pro studnty vysokých škol, z čhož mám nvětší radost. Víc nž 10 tisíc čských vysokoškoláků
a proto s o ně musím dobř starat Libor Slonka dním z du tisíc zaměstnanců mohlnického zádu spolčnosti Simns, ktrý díky proktu Rstart@Simns získal práci v lisovně magntických obdů. zařadilo spolčnost Simns mzi nlpší zaměstnavatl v 5. ročníku studi TOP Zaměstnavatlé. Simns s umístil na druhém místě v katgorii Automobilo & Stroírnský průmysl. Výsldky této soutěž al přinsly i další vlmi cnné informac. Například ak maí firmy studnty zaumout, zda chc mladá gnrac raděi komunikovat s budoucím zaměstnavatlm přs Facbook, či LinkdIn nbo s akou firmní kulturou s mladí lidé nvíc ztotožňuí. Pomoc potřbným V roc 2004 byl založn Simns Fond pomoci unikátní koncpt, ktrý prostřdnictvím nziskoch organizací pomáhá slabším a potřbným, ktří s n vlastní vinou dostali do obtížné situac a nmohou si pomoci sami. Každý měsíc Simns Fond pomoci rozdělu 100 tisíc Kč mzi prokty, ktré nziskom organizacím umožňuí zlpšovat své služby. Za dnáct lt svého fungování podpořil Simns Fond pomoci přs 350 proktů nziskoch organizací. Přitom mzi tyto prokty, ktré byly zralizovány v všch rgionch Čské rpubliky, rozdělil na 20 milionů Kč. Charitativní prokty, ktré dostanou finanční dar, vybírá vícčlnná komis složná z odborníků a zaměstnanců, ktří s sami dlouhodobě věnuí filantropii. Rgionální kola Simns Fondu pomoci, ktrá s zaměřuí na pomoc místním nziskom organizacím, probíhaí v Brně, Mohlnici, Trutnově a Frnštátu pod Radhoštěm. Dalším vlmi zaímam čským CSR proktm program Rstart@Simns, nž má za cíl pomoci lidm bz domova, ktří s do těžké žitní situac dostali bz vlastního zavinění. Vybraným Statistika zaměstnanců Simns k 30. září 2015 Počt zaměstnanců v tisících 2015 348 2014 357 (Simns v Čské rpublic aktuálně zaměstnává víc nž 9 tisíc lidí) Počt nově přiatých zaměstnanců v tisících 2015 33,5 2014 32,6 Poměr nově přiatých žn v procntch vůči clkovému počtu 2015 25 2014 29 Odchody zaměstnanců v tisících (na vlastní žádost i z iných důdů) 2015 28,8 2014 32,5 Věko průměr zaměstnanců v procntch z clkového počtu < 35 31 35 44 28 45 54 26 > 54 15 (Clko věko průměr zaměstnanců Simns běhm fiskálního roku 2015 byl 41 lt) Počt zaměstnanců v manažrských pozicích v tisících 2015 63 2014 53 Nadac Simns podporu měnu talntovaných studntů mzi Mandlou školou v chodním Kapsku (Mvzo, Jihoafrická rpublika) a v Brlíně. Jdná s o dnu z mnoha aktivit, ktrými Simns podporu tchnické vzdělání v rozvíící s Jihoafrické rpublic. dnotlivcům Simns v sch zádch a prodních organizacích nabízí pracovní místa a po dobu dnoho roku hradí vškré náklady na ubytování. S začlněním do komunit pomáhaí podpůrné týmy dobrolníků z řad zaměstnanců, partnrské nziskové organizac poskytuí účastníkům sociální poradnství. Program probíhá v spolupráci s nziskomi organizacmi, ktré s zaměřuí na pomoc lidm bz domova, záštitu mu poskytla ministryně prác a sociálních věcí.
inovac téma čísla 14 15 Mám pouz dnu plantu Po 300 ltch, ktrá uběhla od okamžiku, kdy Hans Carl n Carlowitz poprvé použil raz udržitlné užívání v kniz Sylvicultura Oconomica věnované lsnictví, udržitlnost pro nás všchny stál víc nž aktuální. Simns směřu k CO 2 nutralitě lktřina vytápění / průmyslové tplo firmní zy ostatní Udržitlné praktiky sou dns zapotřbí víc nž kdy dřív. Po clém světě sou vlády, spolčnosti a podn iky konfrontovány s konomickými, kologickými a sociálními zvami, ktré vyžaduí konkrétní odpovědi a rychlé dnání. Trval udržitlný roz by měl být klíčom principm každé firmní kultury. Samozřmostí, ž by roba, dnotlivé produkty i zacházní s odpady měly splňovat nnáročněší kologické standardy a štřit nrgi i další přírodní zdro. Udržitlnost ako stratgický princip 2,2 mil. t -50 % -100 % 2014 2020 2030 V črvnu loňského roku s hlavy států a vlád zmí G7 dohodly na summitu na zámku Elmau v Barsku na řadě zásadních rzolucí souvisících s klimatm. Byl zd vyslovn historický klimatický slib, ž změ G7 sníží do konc tohoto stoltí mis sklníkoch plynů na nulu. Tnto procs dkarbonizac by měl v končném důsldku znamnat, ž s svět zcla obd bz uhlí, ropy a zmního plynu. Tato otázka byla znovu otvřna na listopadové 21. konfrnci smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změnách klimatu. Zástupci 194 zmí s sšli v Paříži, aby vydnali navazuící dohodu k Kótskému protokolu a aby stanovili závazné misní limity pro všchny signatář této rámcové úmluvy. Tato dohoda nutná, protož lidst iž dál nmůž pokračovat stným způsobm ako dosud. Podl Mzivládního panlu OSN pro změnu klimatu (IPCC) lidé vypustili od začátku industrializac do atmosféry víc nž 2 000 miliard tun CO 2, přičmž n v roc 2014 to bylo 35 miliard tun. Emis sklníkoch plynů iž způsobily, ž s průměrná tplota na Zmi zšila o dn stupň Clsia. V případě, ž by obm misí zůstal na stné úrovni, clkové množství misí od počátku industrializac by do 30 lt pravděpodobně přkonalo hodnotu 3 200 miliard tun. Podl odborníků by to způsobilo globální otplování vyšší nž dva stupně Clsia. A to by zcla dramaticky změnilo klima na Zmi. Pařížská konfrnc al bohužl skončila s n zcla dnoznačnými závěry. Tzv. Pařížská dohoda o snižování dopadů klimatických změn s stan právně závaznou, pokud alspoň 55 zmí, ktré přdstavuí nméně 55 % closvětoch misí sklníkoch plynů, podpíš a násldně
ratifiku tuto dohodu, schválí i nbo k ní přistoupí v Nw Yorku mzi 22. dubnm 2016 a 21. dubnm 2017. Dohoda by měla vstoupit v platnost v roc 2020. Očkávaným sldkm omzní globálního otplování do roku 2100 o dva stupně Clsia oproti přdindustriální době. V Pařížské dohodě nicméně stanovn cíl nižší, 1,5 stupně Clsia, což by zřmě znamnalo dosáhnout nulové úrovně misí sklníkoch plynů. V Pařížské dohodě al bohužl, na rozdíl od Kótského protokolu, nní stanovn žádný časo plán ani konkrétní cíl pro dnotlivé změ. Simns bud do roku 2030 CO 2 nutrální Politici al nsou diní, ktří si uvědomuí, ž potřba začít dnat. Spolčnost Simns například zšila v průběhu posldních čtyř lt si CO 2 fktivitu o 20 %. Simns si nyní stanovil další ambiciózní cíl, a to snížit su současnou uhlíkou stopu, ktrá přdstavu 2,2 milionu tun ročně, do roku 2020 na polovinu a dokonc s stát v dlouhodobém horizontu do roku 2030 zcla CO 2 nutrální. Dosáhn toho ak rdukcí vlastních uhlíkoch misí, tak podporou proktů snižuících mis sklníkoch plynů mimo firmu, takzvaných uhlíkoch náhrad (carbon offst). Do snižování misí CO 2 Simns globálně invstu víc nž 110 milionů dolarů. Vložné invstic s podl Joa Kasra spolčnosti vrátí iž do pěti lt a násldně díky nim Simns ročně uštří 20 milionů dolarů v prozních nákladch. Snížní uhlíkové stopy tdy nn spolčnsky odpovědné to i zaíma obchodní modl, doplnil Jo Kasr. (Podrobněi s o tomto programu dočtt na str. 20.) Také čský Simns vyvíí aktivity vdoucí k snížní misí CO 2, a to ak v robních zádch, tak v kanclářských budovách a všch ostatních zařízních. Konkrétně s dná o opatřní v oblasti správy budov, invstic do žitního prostřdí a čisté mobility, zlpšní nrgtického managmntu či nrgticky úsporné roby Grn City Indx sldu stav žitního prostřdí v víc nž 120 městch v Evropě, v Latinské Amric, v USA a Kanadě a v Afric. a prozu. Spolčnost Simns také pravidlně organizu programy motivuící zaměstnanc k kologicky odpovědnému chování, například soutěž o núsporněšího řidič nbo akc do prác na kol. Řšní, ktrá snižuí mis CO 2, nabízí Simns i sm zákazníkům. Inovativní tchnická řšní sou zásadní při snižování misí CO 2. Průmysl má dns imčnou přílžitost hrát klíčou roli při přchodu do uhlíkově nutrální budoucnosti, uzavírá Eduard Palíšk, gnrální řditl skupiny Simns v Čské rpublic. Zpátky do měst Simns s al nzaměřu n na globální otázku záchrany clé planty, al věnu s i lokálněším otázkám, ako žit v městch mgapolích, ichž počt nustál rost. Zcla unikátní ho prokt Grn City Indx, v rámci ktrého s sldu stav žitního prostřdí v víc nž 120 městch v Evropě, v Latinské Amric, v USA a Kanadě a v Afric. Výsldky těchto zkumů dnoznačně potvrdily, ž každé město a každý rgion má své spcifické silné i slabé stránky. Závěrčná studi shrnu klíčové sldky každého z rgionů, analýzy měst, ktrá dopadla nlép, a mnoho zaímach srovnání přkračuících hranic kontinntů, stně tak ako praktické nády pro každé město, ak s stát zlněším. Co Grn City Indx měří? V zásadě na cca 30 ukazatlů v osmi až dvíti katgoriích v závislosti na rgionu. Pokrývá mis CO 2, nrgi, budovy, využití půdy, dopravu, dohospodářství a kanalizac, nakládání s odpady, kvalitu ovzduší a správu žitního prostřdí. Asi polovina ukazatlů v každém indxu sou ukazatl kvantitativní obvykl d o úda z oficiálních vřných zdroů, například mis CO 2 v přpočtu na obyvatl, spotřba dy na obyvatl, míra rcyklac a koncntrac látk znčišťuících ovzduší. Zbytk tří kvalitativní posouzní města a ho nvironmntální politiky: například závazk města získávat nrgi z obnovitlných zdroů, snížní dopravní zátěž a způsob sldování kvality ovzduší. Měřní kvantitativních a kvalitativních ukazatlů dohromady znamná, ž indxy zohldňuí ak aktuální situac vzhldm k ochraně žitního prostřdí, tak i snahu měst stát s zlněšími. A ak to clé dopadlo? Na prvních pěti místch s v clkovém vropském bodování umístily: Kodaň, Stockholm, Oslo, Vídň a Amstrdam. Praha obsadila 24. místo z 30. Za námi už byla n města z Balkánu, Turcka a Ukrainy. Upřsňum, ž uvdné sldky sou z roku 2010. Snad bychom na tom dns byli alspoň o něco lép. USA a Kanada 3100 1,4 14,5 Evropa 3900 2,5 5,2 Hustota osídlní počt obyvatl na 1 km 2 Průměrný počt obyvatl v městch v milionch CO 2 mis na dnoho obyvatl v tunách Zlná plocha na dnoho obyvatl v m 2 Latinská Amrika 4500 4,6 255 Afrika 4600 3,9 74 Asi 8200 9,4 4,6 39
inovac rozhor 16 17 AUTORKA: Andra cnarová FOTO: Vladimír Wiss
Invstovat do věcí, ktré nsou hzká charita V současném prudc s rozvíícím světě s razným způsobm mění i chápání spolčnské odpovědnosti firm. O své zkušnosti z domácího prostřdí, al i z zahraničí s s námi podělil Šimon Pánk, spoluzakladatl a řditl nadac Člověk v tísni. Co vlastně přdpokladm dobř dělaného CSR u vlkých, řkněm nadnárodních firm? Vnitřní struktura a fungování vlkých nadnárodní ch firm sou určitě iné nž v případě malých lokálních firmičk, ktré sou těsně napony na svů okrs, s městčko apod. V případě vlkých nadnárodních spolčností xistu tdy pochopitlně i vlké riziko, ž budou myslt hlavně na svů vlastní prospěch, nž tomu u těch malých místních firm. Pokud má mít podnik skutčně funkční CSR, tak to z mé zkušnosti nmůž být n sldk marktingového přmýšlní, tzn., co to té firmě přins, al určitě i istého hodnotového zakotvní, na ktré nstačí xclovské tabulky udávaící, kolik s v tom daném roc invstu do PR a marktingu. Dá s naít něaký spolčný mnovatl v přístupu firm s kvalitním CSR? Firmy, kd CSR fungu dobř, sou ty, kd s pro to rozhodl top managmnt. A nmusí ít n o čistý altruismus. Většinou to kombinac víc věcí nadnou. Třba instinkt, ž v budoucnu budou v bohatších zmích zákazníci dávat přdnost produktům a firmám, ktré ukážou ště něco navíc nž n to, ž dovdou vyrobit věci kvalitně a lvně. U řady úspěšných firm přímo součástí prodní stratgi chovat s kologičtěi, odpovědněi, poněvadž vědí, ž tím získaí u zákazníků větší sympati. To al opravdu vždy přichází od top managmntu, ktrý s pro tuto stratgii musí rozhodnout. Můž to al i být z iného důdu, například, ž zažívaí díky svému úspěchu a třba i monopolnímu postavní v světě mnoho kritiky a nnávisti, ako tomu bylo třba v případě Billa Gats. Tn s přsně z tohoto důdu rozhodl věnovat vlkou část svého bohatství nadaci, ktrá mimochodm fungu vlmi dobř. Nadac Billa a Mlindy Gatsoch vlmi profsionálně a sofistikovaně financu prokty v rozoch zmích. Nní to žádné dnoduché PR. Jaká situac v Čské rpublic? Když s podívám do ČR, tak my sm pouz dna z spolčností, ktré s uchází o podporu. Nám s al opravdu nlép pracu s takomi firmami, kd s pro CSR Pom spolčnská odpovědnost firm čským přkladm anglického razu Corporat Social Rsponsibility. pomáhat rozhodl top managmnt. (Tď nmyslím n to, ž poprosím o pníz a někdo nám dá, al spíš mám na mysli hlubší porozumění a zám z strany firmy o to, co dělám.) V takto řízných firmách pak bývaí lidé, ktří CSR věnuí část svého času, dou hlouběi do proktů, do rgionů, a s takomi firmami mám pochopitlně vztah iný, mnohm hlubší. Jakých druhů pomoci si cnít nvíc? V Evropě i u nás čím dál víc firm, ktré s zaímaí i o iné prokty nž ty tzv. prplánové, ako pomoc pro zoo, dětský domov, kulturní a sportovní akc apod., a slyší čím dál víc na hlubší systémové problémy v spolčnosti. Ty, ktré nsou prplánové, z ktrých nní žádné nadšní, nsou líbivé. Mám na mysli např. množství xkucí, sociálně vyloučné lokality, práci s dětmi inkluzivitu v školství pro děti, ktré potřbuí něakou zvláštní podporu, ako např. děti z marginalizovaných prostřdí nbo naopak děti xtrémně intligntní apod. Mzi korporáty přibývá těch, ktré sou ochotny na tyto nlíbivé prokty přispívat a chápou, ž to nní n o tom, ž s něco koupí a něco s někomu dá, al ž d o systémou snahu posunout věci dál a doopravdy problémy řšit. To pro mě nvětší radost, když vidím, ž lidi z top managmntu nbo třba i samotní maitlé firm nadnou slyší např. na takové prokty, ako řšní přdlužnosti sociálně slabých rodin. To s al hůř prodává ako PR Ano, proto o tom mluvím. To už vyžadu istou vyspělost a ochotu dárců opravdu upřímně ít do toho, co skutčný problém, a n do toho, co snadným PR. A toho á si vlmi cním. Podívm s al i na fungování korporátního CSR v tzv. rozoch zmích. Firmy do těchto zmí přichází s asným cílm chtěí tam prodávat nbo přímo vyrábět. Na dnu stranu tam vytří řadu pracovních míst, na druhou stranu al znamně zasáhnou do současného fungování spolčnosti. J to tdy pro tako rgion vlastně dobř? Fungování korporátů v tzv. třtím světě přdstavu složitou mozaiku problémů, ktré potřba sldovat. Obcně asné, ž rozové změ s už dávno nvyvíí samy a oddělně od světa. Už proto, ž sm v těchto rgionch působili v době koloniální, a tím sm im už kdysi dávno zcla narušili ich přirozný. Takové to romantické lání nchm vyvít s samy, tomu á moc nvěřím. Když tam sm a mluvím s místními lidmi, tak vidím, ž také chtěí lpší vzdělání pro děti, chtěí, aby ich děti lép bydlly, chtěí mít tlvizi, iphon chtěí to samé, co chcm my, poněvadž zvlášť dns, v době globalizac, o všch těch věcch prostě vědí. Pro mě tdy ani tak nní podstatné, stli s narušu něaký přirozný, ako spíš to, ak s zahraniční firma v dané zmi chová.
inovac rozhor 18 19 Firma s samozřmě snaží, nbo aspoň většina firm s snaží, maximalizovat s zisky. Něktré dou až přs hranu, něktré naopak n, poněvadž maí silněší vnitřní complianc vnitřní kontrolu. A zas s vracím k tomu, ž nzásadněší to, co přichází od top managmntu. Zda sou v způsobu, akým vdou firmu, něaké opravdové hodnoty, tika, kodx chování, anbo stli to sou n obálky, ktré s dělaí pro fkt, a v skutčnosti d n o ši zisku. A v tom s každá firma liší. Mát zkušnost, ž s firmy chovaí v cizině stně, nbo alspoň podobně ako doma? Ž s dá vícméně očkávat, ž když firma odpovědná doma, bud i na cizích trzích? Potíž v tom, ž v rozoch zmích si firmy mohou dolit mnohm víc nž v Evropě nbo v USA apod., protož tamní vlády sou slabé, rgulatorní rámc dokonc vlmi slabý. Navíc tam v zásadě vlká míra ovlivnitlnosti místních úřadů a nízká míra prosaditlnosti práva, takž víc odpovědnosti na straně samotných firm. Takové prostřdí na ně tdy z pohldu tiky, morálky apod. klad mnohm vyšší nároky nž prostřdí domácí. V minulosti to bylo časté a někd to přžívá stál, ž firmy v rozoch zmích vyráběí za takoch podmínk, za ktré by tady média a vřnost doslova roztrhaly na kusy. Dvanáctihodinová pracovní doba, dvě přstávky mzi tím, mzda několik málo dolarů Nakonc al s pak například košil, ktrou šičky vyrobí za nclé dva dolary, prodávaí na High Strt za 50 libr. Všchny ty pníz navíc Šimon Pánk (* 27. prosinc 1967) dním z zakladatlů humanitární organizac Člověk v tísni a v současnosti i ím řditlm. Byl dním z nznáměších studntských vůdců Samtové rluc v roc 1989. Nadac Člověk v tísni byla založna v roc 1992 pod názvm Nadac Lidoch novin, od roku 1994 fungovala ako Nadac Člověk v tísni při Čské tlvizi. Pod současným názvm známá od roku 1999. Organizac Člověk v tísni iž působila v víc nž 50 zmích světa a v ltošním roc aktivní v víc nž 25 zmích. zůstávaí prostřdníkům a sou to vlastně čistě obchodní pníz. To smutné. Dá s proti tomu vůbc něak účinně boovat? Jistá nadě v poučněším postoi nás ako koncoch zákazníků. Dns všichni běžně sldum čistotu a kvalitu potravin, a všichni robci s proto úzkostlivě snaží vyhovět všm požadavkům a normám, abychom my, zákazníci, byli spokoni. Stným způsobm bychom s al měli zaímat, v akých podmínkách s vyráběí i ostatní produkty, např. konfkc, aké ich cnová trasa apod. První pokusy na Západě sou postavny na slf-crtifikaci firm na tom, ž firmy stvrdí, ž ich robní zády splňuí isté platné normy, ž ich zaměstnanci maí sociální a zdratní poištění, ž s firma stará o dopady na žitní prostřdí, ž sociálně odpovědná (invstu do širšího okolí, do školství, do zdratnictví), ž vyplácí přiměřné mzdy atd. Zmínil st také ngativní sociální dopady, ktré nutně nmusí být spaty s špatnou firmní kulturou. Když si to zdnoduším, můžm si přdstavit, ž do té doby byla např. šička (ať s držím stného příkladu) doma, nchodila nikam do prác. Rodina byla sic chudá, al hlady tam nikdo numíral a všichni žili sm vyrovnaným a v určitých chvílích istě i šťastným žitm. Tď al nadnou ta žna nastoupí do prozu. Rodina má sic díky tomu o 30 % víc prostřdků, al zatížní a druhotné dopady na í chod sou v sldku tak vlké (hrozí rozpad rodiny, patologické vy u dětí, protož tam nadnou chybí rodič, ktrý na ně trval dohlížl), ž to za to patrně nstoí. Kdyby rodina tď měla třba o 50 % víc pněz, nž když matka byla bz prác, tak by to třba za to i stálo to al vlmi těžké spočítat. Chci tím říct n to, ž firmy by s měly snažit naít slušnou minimální mzdu. V podstatě to clé hlavně o minimální mzdě, ktrou by idálně měly prosadit vlády v těch konkrétních zmích. Jak sm al řkl, v těchto rgionch bývá vysoká ovlivnitlnost, nízká vymahatlnost a často tam panu vysoká přímá i skrytá korupc. Taková bohužl ralita. Mění s to pouz postupně, a to díky nvládním organizacím, ktré věci kritizuí, pořádaí kampaně apod. A také díky sílící občanské spolčnosti i v chudých zmích, ktrá schopna vyvinout nrgii a tlačit na si vládu, aby přísněi vymáhala alspoň základní podmínky. A my, ako přiímaící změ a koncoví zákazníci, musím pčlivěi sldovat, ak s chovaí firmy, ktré u nás prodávaí. Vraťm s ště k kologickému aspktu spolčnské odpovědnosti. V méně rozvinutých rgionch pravděpodobně zahraniční firmy naráží na to, ž ich vropské, amrické či iné standardy z hldiska ochrany žitního prostřdí místní podniky vůbc nznaí, natož aby dodržovaly. Pokud takové firmy maí spolu koxistovat, např. v rámci dnoho města, nvd to nakonc spíš k snižování těchto standardů nž k inspiraci těch zaostalších? Říká s přci, ž špatné příklady táhnou. Myslím si, ž většina zahraničních firm spíš hldá v daných rgionch něaký kompromis. Toto s tď taky hodně mění obrovský rozdíl v tom, ak s firmy chovaly přd dvacti lty a ak s chovaí dns. Zd došlo k vlkému posunu zvlášť díky různým kampaním watch-dog organizací, díky rychlosti přdávání informací apod. Zákazníci sami to také čím dál tím víc slduí, zvláště v západní Evropě, v USA a v Kanadě. Chovat s kologicky už tdy nní n věcí tiky, al nutností, inak firmy přidou o zákazníky. Ustupovat z sch standardů by nměly a nmohou mohlo by to stát i obchodní sldky. Doufm, ž s v budoucnu bud zlpšovat chování těch mnších místních spolčností, a n s zhoršovat dnání těch vlkých. Zpět do našich podmínk: když s firma rozhodn, ž s bud zodpovědně věnovat CSR, aké má možnosti? Můž samozřmě pasivně čkat, až i někdo požádá o pníz. Pokud al chc sama někoho aktivně oslovit, ak by měla
postupovat? Existu u nás něaká nabídka, poradnství apod.? Existuí tady přinmnším dvě takto zaměřné organizac: Businss pro spolčnost a Fórum dárců, ktré s snaží být akýmsi intrfacm mzi korporátním světm a nziskovkami. Jinak to al ako v všm. Pokud s firma rozhodn k něakému podstatnému kroku, měla by si udělat vlastní zkum a vlastní názor. V většině firm iž xistu někdo, kdo s CSR zabývá, a tn by měl být dobř orintovaný na trhu služb (my všichni vlastně nabízím služby). Vždy má smysl, když si firma vytyčí priority a hlouběi s věnu něakému tématu a nskáč každý rok z tématu na téma. A to i lpší pro samotnou firmu, protož pak ndostává každoročně stovky žádostí tzv. od Šumavy k Tatrám, od ztracných psků po stipndia do USA pro xtrémně nadané děti. V tom s zorintovat a z toho si vybrat samozřmě vlic těžké. J něaká oblast, kd cítít ndostatk zámu, kd by s firmy měly víc angažovat, al kd s nangažuí? Pořád vlký prostor invstovat do věcí, ktré prplánově nsou hzká Myslím si, ž většina zahraničních firm spíš hldá v daných rgionch něaký kompromis. Toto s tď taky hodně mění obrovský rozdíl v tom, ak s firmy chovaly přd dvacti lty a ak s chovaí dns. charita. J to např. vš, co spono s inkluzivním školstvím, s potřbou podporovat děti, ktré nsou v mainstramu, protož tím spolčnost v sldku uštří mnoho prostřdků, ktré by musla invstovat na ich podporu po skonční 9. tříd, pokud by po zbytk žita byli m. nzaměstnatlní. Vlkým tématm i větší podpora sniorů tam pořád prostor a v této oblasti sm značně pozadu za západní Evropou. Další téma, ktré my sic ndělám, al ktré mě vlmi zaímá,, co by mělo školství učit, aby děti po vyití školy přinášly konomic to, co od nich bud vyžadovat. Jinými slovy rforma školství. Pořád s mi zdá, ž v našm systému zoufal chyběí tzv. soft dovdnosti, a přitom s stál lpí na znalostch. A to s nám za dst patnáct lt vlmi nblaz vrátí. Toto přsně téma, ktré pro firmy s vlastním zkumm a m žitně důlžité. V ich zámu přci, aby přibývalo škol, ktré pro ně budou vychovávat absolvnty, ktří pro ně budou opravdu užitční. A budm také potřbovat víc multidisciplinárních lidí, protož inak v spolčnosti budou chybět dinci, ktří dovdou dávat všchny tyto nové věci dohromady, být krativní a inovativní.
48 Visions_inzrat_CTDC_210x280.indd 01 obálka.indd 2-3 1 12.6.2015 13:01:02 inovac komntář 20 21 Průmysl můž vést k změně klimatu Jo Kasr gnrálním řditlm koncrnu Simns. Řada znamných spolčností od PpsiCo přs Walmart až po U.P.S. uznala, ž podniky maí povinnost řšit příčiny klimatických změn, nž bud příliš pozdě. Nsmím čkat na mzinárodní smlouvy nbo nové směrnic, nž začnm dnat. V spolčnosti Simns, globální průmyslové robní spolčnosti, ktrá s věnu všmu od větrných a plynoch turbín přs automatizační systémy až po vysokorychlostní vlaky a magntické rzonanc, chápm, ž přití příslušných opatřní nní n obzřtné, al i hodné. To důd, proč sm s dns zavázali snížit naši globální uhlíkou stopu na polovinu do roku 2020 a do roku 2030 dosáhnout zcla uhlíkově nutrálního prozu. Chcm toho dosáhnout tím, ž odstraním naprostou většinu našich uhlíkoch misí, a současně budm podporovat prokty, ktré vdou k snižování misí sklníkoch plynů mimo Simns, známé ako uhlíkové offsty. Naš ntto v misích CO 2 bud nula. V closvětovém měřítku Simns zaměstnává víc nž 340 000 lidí, podniká v víc nž 200 zmích a prozu téměř 300 vlkých robních zádů. V loňském roc sm byli zodpovědní za 2,2 milionu tun misí oxidu uhličitého. To znamná, ž naš globální uhlíková stopa přdstavu asi tři čtvrtiny stopy Washingtonu, kd sídlí naš vdní spolčnosti v Sponých státch. Jak můž firma snížit si uhlíkou stopu na polovinu za pouhých pět lt? Zaměřum s na robní prozy, zidla a pali. Běhm náslduících tří lt plánum invstovat víc nž 110 milionů USD do zlpšní nrgtické účinnosti v kanc- lářích a v továrnách v všch našich pobočkách v Sponých státch, v Němcku, Číně, Brazílii a v Vlké Británii. Tyto invstic sou založny na stávaících stratgiích a slibných sldcích. V našm zádě na robu plynoch turbín v Brlíně sm instalovali automatické vytápění a větrání a přšli sm na nrgticky účinněší způsob osvětlní.v našm zádě v Sacramntu, kd stavím lhká kolová zidla a lokomotivy Amtrak, sm nainstalovali solární panly, ktré pokryí asi 80 % vškrých nrgtických potřb clého zádu. I když sou to časově náročné a pracné aktivity, ktré vyžaduí, abychom procházli systém po systému a místo za místm, snaha s vyplácí. Mzi lty 2010 a 2014 s nám podařilo zšit uhlíkou fktivitu našich zařízní přibližně o 20 %. Budm rovněž vyžadovat LEED crtifikac (Ladrship in Enrgy and Environmntal Dsign) pro všchny naš nové budovy, včtně naší nové globální cntrály v Mnichově. Dál s zaměřím na náš zo park, nž čítá asi 45 000 zidl, ktré produkuí zhruba 300 tisíc tun misí oxidu uhličitého ročně. V Němcku a ind sm iž snížili mis nákupm zů s nižší spotřbou paliva pro naš zaměstnanc a srvisní týmy. Nyní toto hodlám uskutčnit closvětově. Zším spotřbu distribuovaných nrgtických systémů v našich vlastních zařízních tím, ž zkombinum solární panly s větrnými a vysoc účinnými plynomi turbínami s intligntním nrgtickým managmntm, s intligntními sítěmi a řšními pro skladování nrgi. V nposldní řadě budm nakupovat tzv. čisté nrgi. Abychom s vypořádali s mismi, ktrým s v blízké budoucnosti nlz vyhnout, budm vykupovat lktřinu z obnovitlných zdroů, ako sou větrné parky, a uhlíkové krdity od důvěryhodných organizací, ktré pracuí na snížní Simns R&D Cntr, Stodulky Talntd HW or SW Enginr? uhlíkoch misí po clém světě od znovuzalsňování po rvitalizaci lktrárn. W nd you, call 702 150 969! Prostřdnictvím těchto kroků chcm simns.cz/dvlopr ukázat ostatním spolčnostm, ž zásadní rdukc uhlíkové stopy nn možná, al i nosná. A s dnšním softwarm a tchnologimi to mnohm dnodušší. Nchci, aby to vyznělo tak, ž toto úsilí snadné. Vyžadu vlkou podporu na všch úrovních spolčnosti, a to zména na úrovni vdní. Musím s na věci dívat z dlouhodobého hldiska, když dod na invstiční Mzi lty 2010 a 2014 s nám podařilo zšit uhlíkou fktivitu našich zařízní přibližně o 20 %. rozhodování. To znamná, ž musím souhlasit s dlší dobou návratnosti opatřní vdoucích k zlpšní nrgtické účinnosti. Žádnou snahu al nlz opominout a všichni musím něco dělat. I když stál doufám, ž přdstavitlé světové politické scény s dohodnou na něaké dobré spolčné stratgii, dobř si uvědomum, ž podnikatlská sféra nsmí pasivně čkat, al musí dnat. Zdro: Th Nw York Tims, 22. září 2015, str. A27 V I S I O N S l i d é t c h n o l o g i i n o v a c L É T O 2 0 1 5
2 0 1 3 P O D Z I M podzim 2013 Ralizu s námi své nápady! Vyvíím analyzátor, abychom mohli všichni lép dýchat. l i d é Simns Fond pomoci Přid s k dnomu z nmodrnších och cntr Simns a pracu na proktch zítřka. Sr Pomáhám slabším a potřbným, ktří s n vlastní vinou dostali do obtížné situac a nmohou si pomoci sami. V I S I O N S 125 lt Simns v Čské rpublic Simns, s. r. o. Fond pomoci Simnsova 1, 155 00 Praha 13 Podporum instituc, ktré pomáhaí dětm a lidm s zdratním postižním či sociálními problémy. Voda: spolhlivá pracovní síla infolinka: 233 033 777 -mail: fondpomoci.cz@simns.com simnsvyar.cz www.simns.cz/fondpomoci odpovědné p otvřná komunikac p zaměstnanců podnikání rcyklac divrzita zit zapoování ac lanc p zaměstnanců zapoování 30.11.2015 2.9.2015 9:33:41 10:33:17 48 01 obálka.indd 2-3 Inzrat_A4_Visions.indd 1 2.9.2015 23:12:16 ní aro 2014 vzdělá ní c lif rk- c wo lan kla ba cy div rzita nika kom omunikac ko zk um yklac 2 0 1 4 ko niká J A R O zk um ogi kol li i olog k vzdělání spoluprác s dodavatli rc zku m sp s do olu log da prác i va t dárcovství tradá wor nsrcok-lif ba pa vs lanc divrzita zk r tví vzdlac umnt n ělán í ost P O D Z I M zk um pod ac nc ik um ala un zk b m -lif o rntnost transpa rk á k dárcovství wo n ní váanců í stv o n cov o p st dár za ě vzokum zam dné ní lá dě vz r tnost od po po gi dn vědn ikán é í ní lá dě vz r tnost lo gi yklac k olog w dárcodobrov sp o vs oln olu r tv ictv prá k í í ot c o ko s d li vř od f un trandpověm av ná at b spadné pikoac li a komun dá la ik kolorntndonsiktání rco n a vs c c r cykl gi tví ac kum z i z zapoování zaměstnanců sparn tran rcyk od po pově dn kum iká dn ní é vzdělání vství dárco rc -lif wo rk c rcyklac balan a it i otvřná á komu kkomunik ikkkac zkum rz og div o kol m ku v z zita yklac v o r ko ot if rk-l wo anc bal zkum ání cy ac zku m tnov m rcy u st řnklac ita klacnik á nikac komu rác spolup tli ava s dod ství dárcovgi koloita ot v od vřnýzku tra rcy ns kolopově á komm klac par gi dné vzdě lání poudnikacntnost nik k olog kolorntndonsiktání rcy klac gi i z zapoování zaměstnanců sparn od po pově dn kum iká dn ní é tran cy rcyk yklac st í no nt ot v od vřnýzku kolopově á komm gi dné vzdě lání poudnikac niká zapo n v o r lac kum z lac ko ot yklac rc -lif wo rk c rcyklac balan a it i otvřná á komu kkomunik ikkkac zkum rz og div o kol m ku v z zita rcyklac yk if rk-l wo anc bal zkum rc nikac komu rác spolup tli ava s dod ství dárcovgi koloita vzdělání vství dárco yk ac rc zku m tnov m rcy u st řnklac ita klacnik á ý tr ý tr transparntnost nspa r tnos tvzdělán transparntnost nspa r tnos tvzdělán kologi k llogi gi v kologi k llogi gi v od dpovědné pov dné podni podnikání pod od dpovědné pov dné podni podnikání pod rcyklac ac rc vz og kol wo ba rk-lif lan c dá kologi rcov ství r í divděláni lac dárcovství dobrolnictv tví kl zku m rcyk vzd sp ělání s dooluprá dava c tli sp dá cy ov r otoluprárc tví v klac v c s dosda o lif bařn lanc á dárcov k vatli ství omun ikac rz div-lif work c balan zkum rn pa ns tra divrz dárcovství un trandpověm spadné pikoac rc sp dá cy ov r otoluprárc tví v klac v c s dosda o lif bařn lanc á dárcov k vatli ství omun ikac r pa ns klac tra rcy rn pa ns tra divrz ac kl v a rzit div o v i k olog sp sp do olup arn i da rá tn va c t s ost li work-lif balanc ě vzd g oloita kdivrz dárcovství work- work-lif balanc ot t c h n o l o g i rcy ba k olog sp sp do olup arn i da rá tn va c t s ost li wýzdzkuárc dobro sp o m ov tranolu r st lnic sp prá k ar c n l ví wrorcytvklí transparntnost lání div rz kologi lání vzdě dárcovství dár t c h n o l o g i divrz ita o podpo dn vě vz ik dn di dě á v lá n é rz ita n í í ita tran vzdělání kologi rcyklac o podpo dn vě vz ik dn di dě á v lá n é rz ita n í í li tran t if ita av a vzdělání kologi rcyklac kolo kolo ansparntnost arnt nost osstt v transparntnost arnt nost osstt v zkum zkum gi gi ý ý kologi kolog og ogi gi v vzdělání vzd dě d ělá lán án kologi kolog og ogi gi v vzdělání vzd dě d ělá lán án v k v k divrz ita l i d é t os ba rcyklac m tv n í í nc la od zapoodobro p ov v vz ov ání lnictv dě ě zam í d sp lán n ěst olu í é n prá d p anc c á r od ů c tran s c spp do ov nik ar a da n v s á dobrolnictví od sd t os í od zapoodobro p ov v vz ov ání lnictv dě ě zam í d sp lán n ěst olu í é n prá d p anc c á r od ů c tran s c spp do ov nik ar a da n v s tn at tv án os dobrolnictví kl rz div cy kologi ýv o dárcovství r nc la ba lni dobro kl rz div cy r lni dobro div d vrrzita zitta a div d vrrzita zitta a ý o d zdělání ání níí za ý o d work-lif wor orrk-lif o if if f ba balanc b v vzdělání ání níí za zzapoování ap vání níí zam zzaměst zaměstnanců m ůw work-lif wor orrk-lif o if if f balanc b ba v zzapoování ap vání níí zam zzaměst zaměstnanců m ůw divrzita divrzita divrzita di v it divrzita di v it od dp povědné ovědn ově ov věd v ěd é dobrolnictv ě ědn od dp povědné ovědn ově ov věd v ěd é dobrolnictv ě ědn zkum zodp zkum zodp ýv v dárcovství v dárcovství v rcyklac kologi ac děl rcyklac án divrzita í tran sp ar n tn ýz zku tn at os t li ýv o dárcovství ko log i zkum um zk c í ictv i gi log ko oln rov kla cy dob rr spoluprác l s dodava tli l i d é vz kl divrzita r balanc i cy o v ac work-lif vzcykl log í dě o v m um ýzku zk ko zkum transparntnost um lán zk liif k-l ork w di i log spoluprác l s dodava tli zkum transparntnost í um lán zk dě ac work-lif vzcykl r balanc Ralizu s námi své nápady! Simns byl vyhlášn nodpovědněší vlkou firmou v Čské rpublic. V dsátém ubilním ročníku o tom rozhodla nzávislá odborná porota soutěž TOP odpovědná firma. Soutěž organizu platforma Byznys pro spolčnost. Rozhoduícím kritérim pro běr kvalita stratgi, inovativnost proktů a systmatický přístup, nikoliv vlikost firmy nbo š finanční podpory či invstic. Průmysl 4.0: přílžitost a zva www.simns.cz 48 01 obálka.indd 2-3 nzrat_top_odpovdna_firma_220x280-mm.indd 1 23.6.2015 21:26:32 28.1.2014 16:12:00 V I S I O N S V I S I O N S Soutěž organizu platforma Byznys pro spolčnost. Rozhoduícím kritérim pro běr kvalita stratgi, inovativnost proktů a systmatický přístup, nikoliv vlikost firmy nbo š finanční podpory či invstic. ko ita di v rrz Simns byl vyhlášn nodpovědněší vlkou firmou v Čské rpublic. V dsátém ubilním ročníku o tom rozhodla nzávislá odborná porota soutěž TOP odpovědná firma. kla m oln rov cy dob rr zku og c í ictv i gi log ko transparntnost r ita zkum work-lif balanc kologi v rz r l i d é tn í li t zkum i i um zk o v divrzita log děl rcyklac án divrzita í ko m um ýzku zk ol k m zku og ac i kl o v víí ctv liif k-l ork w ita cy vz ol k transparntnost r ac zkum ac víí ctv ita dobrolnictví d b brov bro br ro ol oln lln lni nic ni n iic cctví ct tví ttv v víí po dobrolnictví d b brov bro br ro ol oln lln lni nic ni n iic cctví ct tví ttv v víí po podnikání p o zkum ý podnikání p o zkum ý Simns nodpovědněší Simns nodpovědněší giná giná otvřná otvř ot o ot t ttv vř vř v vř v ř á komunikac k ko kom o om otvřná otvř ot o t ttv vř vř v vř v ř á komunikac k ko kom o om Simns Fond pomoci dá árcovství stv s st tv v loř dá árcovství sstv st tv v ot loř vt vt osp os firma firma k spoluprác spo s p prác rác ác c s dodavatli kologi spoluprác spo p prác rác ác c s dodavatli kologi ýv ý v o ýv ý v o k sp tra ansparntnost no osstt ost os tra ansparntnost no osstt ost os Digitální kl zap kl ap poování poo ání zaměstnanců ů rcyklac ap poování poo ání zaměstnanců ů rcyklac transformac work-lif balanc kologi podzim 2013 i n o v a c i n o v a c sp s do oluprá za dava c zam poovát li ěstn ní anců t c h n o l o g i ita div rz í nik rz á ita n v di rcyklac r wor cykl k-lif ac o r ba d cy la p kla nc o c vě rcy kodn kla é c lo po gi d komunikac gi kolo za zampoodivrzita vá rcyěstn ní kla an c ců cy r zku m zrcyklac kum sp s do oluprá za dava c zam poovát li ěstn ní anců ita rz v di k-lif ac v o řn r ba d cy la p kla nc o á c vě k o dn m i n o v a c o ko ita div rz dá klac la kologéipodunik rco n nik ac vs c ání tví komunikac rcyklac gi kolo zam odivrzita vá rcyěstn ní kla an c ců cy r zku m zrcyklac kum s dodavatli t z ýdobrolnictví zkum k m lání vzdě ví vst rco ntnostt dátranspaírzkum work- dárcovství dár vzdělán div rz zku i m ě vzd g oloita kdivrz kologi zku ctví zkum divrzita odpovědné podnikání kologi kologi work-lif lif balanc aa ala rcyklac rcyk ykla kla lac kolo rcyklac rcyk ykla kla lac kolo lání tr work-lif balanc dě lá ní dobro lni k ol v og o i a divrzita kologi vz zit um zk k olo div rz wo ita g rk-lif i balan c r div log divrz i ita zaměstnanců odpovědné podnikání zapoování zaměstnanců divrzita workbalanlif ko c kwor nc bala dobrov ctví zkum divrzita c unika kom lif z dobro lni zkum spoluprác s dodavatli ní ac st nik orzita mu ntndiv gi ko í kolo rcovststv ná ar um gi dákolog vř sp zk ot an m work-lif balanc lá ví vst rco ntnostt dátranspaírzkum vzdělán zku tr dárcovství dě vství dárco m transparntnost zku ac st nik orzita mu ntndiv gi ko í kolo rcovststv ná ar um gi dákolog vř sp zk ot an dodavatli t z ýdobrolnictví zkum k work-lif lif balanc aa ala k ol v og o i a divrzita kologi vz zit kologi um zk k olo div rz wo ita g rk-lif i balan c zaměstnanců vství dárco log divrz i ita kwor nc bala dobrov zaměstnanců divrzita workbalanlif ko c z spoluprác s dodavatli c unika kom lif r div árcovstv árcovstv vzdělá lání s s dodavatli dodavat i dár spoluprác olupr l ác s dodavatli dodavat i dár zkumrzita zkumrzita divrzi divr i ita it i zku divrzi divr i iit itazku ýzkum ý umý div ýzkum ý umý div cyklac yyklac di rcyklac yyklac di zzapoování poová zzapoování poová vství za dárcov vství za ár vství ví dárcov ár vství ví kologi ologidárcovství kologi ologidárcovství v za v za transparntnos ttr nspa ntnost transparntnos ttr nspa ntnost zaměstnanců am městna spoluprác poluprác p prác p zaměstnanců am městna p prác p o o d d d rco dárc ovství d rco dárc ovství dobroln obrolnictví brolnictví llnitv dobroln obrolnictví brolnictví llnitv kologi zkum zdělá lání sspoluprác olupr l ác zapoování a rzit div o vz og kol wo ba rk-lif lan c dá kologi rcov ství ní ogi c vák ol unika ac oo ná kom komunik ví otvřná zapotvřkum olnict r í divděláni ní ogi c vák ol unika ac oo ná kom komunik ví otvřná zapotvřkum olnict obrolnictv tví zkum lac zku m rcyk vzd sp ělání s dooluprá dava c tli rz div-lif work c balan dárcovství dárcovství d d otvřná vřn náwork k komunikac mun nik kpoován ac otvřná vřn náwork k komunikac mun nik kpoován ac zaměstnanců ěst work-lif balanc zapoování zaměstnanců ěst work-lif balanc zapoování www.simns.cz 48 01 obálka.indd 2-3 inzrat_top_odpovdna_firma_220x280-mm.indd 1 22.9.2014 22:53:37 28.1.2014 16:12:00 Pomáhám slabším a potřbným, ktří s n vlastní vinou dostali do obtížné situac a nmohou si pomoci sami. Podporum instituc, ktré pomáhaí dětm a lidm s zdratním postižním či sociálními problémy. Simns, s. r. o. Fond pomoci Simnsova 1, 155 00 Praha 13 infolinka: 233 033 777 -mail: fondpomoci.cz@simns.com Jak vybudovat ostrovy bzpčí www.simns.cz/fondpomoci 60 01 obálka.indd 2-3 Inzrat_Fond_pomoci_210x280.indd 1 V I S I O N S od po po dn vědn ikán é í kum kum dobrolnictví d b o dobrolnictví d b o poluprác c s dodavatli avat zkum spoluprác c s dodavatli avat zkum kologi kologi zkum zkum zkum zkum ná r o b obrá d rná ě m í š ů r r o p h 10.10.2013 0:10:04 20.6.2013 16:19:17 ově vzdělá rcyklacní 2 0 1 4 kol li yklac rc odp kum z ř v ot zk um ogi divrzita zku m í án ců an ov stn po za mě za transparntnost tno otvřná vřná komunikac omunikac rzita k olo zk k-lif wor nc bala sp s do olu log da prác i va t div c lif rk- c wo lan kla ba cy st pa mu zkum vzdělá ní ac nc ik um ala un zk b m -lif o rntnost transpa rk á k dárcovství wo n ol k vzdělání spoluprác s dodavatli ol k if rk-l ita no ac rz nt div r nik ko i og rcyklac kl vzd wobalanc ělán rcyk-lif ba í nikac komu wor o ogi v kolství ov dárc um ns niká ní ř v ot dárcovství pod k-lif wor nc bala vzdělá rcyklacní dné ogi tradá wor nsrcok-lif ba pa vs lanc ově st zk r tví vzdlac umnt n ělán í ost odp kum z ansparntnost tno otvřná vřná komunikac omunikac ní váanců í stv o n cov o p st dár za ě vzokum zam zk um pa í án ců an ov stn po za mě za ita no ac rz nt div r nik zk 60 01 obálka.indd 2-3 Inzrat_Fond_pomoci_210x280.indd 1 mu ns ko í tra ován ců zapostnan zamě zkum o ýv ko í tra ován ců zapostnan zamě zk um ko ko zkum zkum zkum zkum lo lo work-lif f b bal balanc an ncv dobrolnictví work-lif f b bal balanc an nc dobrolnictví ob b lnictví l i gt ikologi ob b lnictví l i gt ikologi vřná komunikac 2014 léto 2015 otvřná komunikac vzd ansparn p rn ntnost ntnost n tn tno tnikaos ansparn p rn ntnost ntnost n tn tno tpodzim os rcyklac vzdělání v vzd dělání trransparntnost vzdělání v dělání trransparntnost rcyklac kom omunikac i og ol k rcyklac if klac vzdlanc wo rk-lnc bala ělán rcyk-lif ba í nikac komu wor o ogi v kolství ov dárc um ln Nži svět s začíná probouzt V I S I O N S Wrnr n Simns (1816 1892) dpovědné p otvřná komunikac odnikání rcyklac divrzita zit it m u oz 2 0 1 3 l i d é t c h n o l o g i t c h n o l o g i i n o v a c i n o v a c a xtů t k A n ost t P O D Z I M 2 0 1 5 podzim 2015 P O D Z I M zima 2015 Nži svět s začíná probouzt 11.3.2014 9:56:32 20.6.2013 16:19:17 10.10.2013 0:10:04 Vyvíím analyzátor, abychom mohli všichni lép dýchat. www.simns.cz/pruzkumvisions Přid s k dnomu z nmodrnších och cntr Simns a pracu na proktch zítřka. Sdělt nám svů názor na časopis Visions! Vážní čtnáři, rádi bychom znali váš názor na časopis Visions. Na adrs www.simns.cz/pruzkumvisions sm proto připravili krátký onlin dotazník. Vaš zpětná vazba pro nás mimořádně cnná a pomůž nám v dalším zlpšování obsahové i grafické úrovně časopisu. Možnost ohodnotit časopis Visions končí 15. dubna 2016. Děkum za váš čas Rdakční tým časopisu Visions Inzrat_A4_Visions.indd 1 simnsvyar.cz 2.9.2015 10:33:17