Zpráva z odborné zahraniční stáže lektorů Datum: 23. - 28. 10. 2011 Zúčastnění: Ing. Markéta Svobodová, David Hora, DiS., Jiří Kořínek, DiS., Jan Svárovský, DiS., Jaroslav Boček, DiS., Ingrid Kochová, DiS. Hatfield forest je chráněnou lokalitou starých stromů spravovanou organizací The National Trust. Jedná se o zbytky původního lesa a následně královské obory, kde už od dob středověku probíhají kontinuální zásahy na stromech. Stromy byly využívány jako tzv. working trees. Opakovanými zásahy byly sesazovány koruny stromů a dřevo a větve byly využívány k různým účelům (krmení dobytka, palivové dřevo, stavební materiál ). Stromy jsou dodnes udržovány řezem - opakovanými redukcemi korun v různých úrovních nebo až jejich úplným sesazováním ve formě pařeziny nebo hlavových řezů. Stáří některých stromů se odhaduje na 600 let, u některých jedinců z původního porostu údajně až 1200 let. 1
2
Zásahy aplikované na těchto stromech demonstrují způsob péče, který zajišťuje na jedné straně možný užitek z produkce dřevní hmoty a dlouhodobé setrvání stromů na stanovišti za současného zajištění provozní bezpečnosti na straně druhé. Z pozorování lokality je zjevné, že i poměrně radikální zásahy prováděné víceméně kontinuálně v průběhu až několika století nemusí snížit životnost dřevin, ale může ji dokonce i prodloužit díky stabilizaci korun jejich udržením v malých dimenzích. 3
Na stromech je velmi dobře vypozorovatelná historie péče, intenzita provedených zásahů včetně reakce na ně. Praktická ukázka historie péče a uplatnění různých typů zásahů je velmi dobře uplatnitelná při teoretické i praktické výuce. 4
5
Demostruje způsoby péče u různých druhů dřevin, reakci na provedené zásahy v závislosti na druhu dřeviny, její fyziologické vitality a rozsahu defektů. Získané poznatky lze velmi názorně využít při výuce hodnocení i ošetřování stromů včetně posouzení jejich stanovištních podmínek. 6
Exkurze do botanické zahrady Kew Gardens v Londýně byla zaměřená na š hlavní tématické okruhy. V první části průvodce z arboristické sekce Kew v komentované prohlídce představil výzkumný program zaměřený na vylepšování stanovištních poměrů u vzrostlých stromů. Program zde běží už od 80. let 20. století a zkoumá vliv zhoršení stanovištních podmínek způsobené především utužením půdy na zhoršení stavu stromů, zejména jejich fyziologické vitality. Program zahrnuje jak preventivní opatření proti zhutnění půdy na stanovišti (vymezení kořenového prostoru a omezení přístupu do něj), tak i techniky provzdušnění již utužených stanovišť (technologie air-spade, aplikace mykorrhizních směsí a hnojiv, radiální mulčování apod.) a zlepšení podmínek v kořenovém prostoru (výměna živičného povrchu za mlat, náhrada trávníku mulčem). Výsledky programu potvrzují a rozšiřují technologie používané v péči o stanoviště stromů, jsou aplikovatelné nejen u vzrostlých stromů na jejich původních stanovištích, ale i při nových výsadbách nebo při přesazování stromů. 7
8
9
Druhá část byla tématicky věnovaná významným stromům v botanické zahradě od nejstarších exemplářů původních na stanovišti ještě před založením botanické zahrady, přes nejstarší introdukované dřeviny až po nejnovější objevy (Wolemia nobilis) a poznatky v taxonomii (Sophora japonica Styphnolobium japonicum). 10
Třetí část exkurze byla zaměřená na způsoby vzdělávání veřejnosti o stromech populárně naučnou formou. Prohlídkový okruh věnovaný stromům umožňuje návštěvníkům vystoupit do úrovně korun stromů i pod povrch terénu a pomocí tabulí, videonahrávek a názorných plastik nenásilnou formou informuje o biologii, životu a funkcích stromů pro člověka i v celém ekosystému. Přestože odborná náplň informací je určena spíše mladším věkovým kategoriím, zájem veřejnosti včetně dospělých o prohlídkový okruh byl značný. Reálné plastiky a názorné ukázky vzbuzují pozornost a iniciují aktivní účast pozorovatelů v procesu poznávání, je proto vhodné inspirovat se těmito metodami při výuce studentů. 11
12
13
Získané poznatky z celé exkurze je účelné začlenit do teoretické i praktické výuky. 14
Další zastávka v nabitém programu se konala až ve Francii, konkrétně v hlavním městě Paříži. Paříž byla naprostým opakem proti parkům v Anglii. Podmínky, které stromům poskytují anglické parky se nedají srovnat s podmínkami tepajících ulic francouzské metropole. Ale to byl právě důvod naší návštěvy. Zaměřili jsme se na stromy na extrémních stanovištích. Lepší místo jsme si opravdu nemohli vybrat. Hlavně co se týká prostoru pro stromy. Dobře jsou na tom koruny stromů, díky velkolepému pojetí pařížských ulic. Mnohem hůře už na tom je ale kořenový prostor. Ten je často naprosto miniaturní a zadlážděný až téměř ke kmeni. Kmeny jsou často mechanicky poškozeny. 15
16
Krokem ke zlepšení stanovištních podmínek je v posledních letech omezení vydlážděné plochy a její náhrada mlatem. Tento povrch je nejen přijatelnější pro stromy ( bohužel jsme neměli možnost rozboru použitého materiálu ), ale zajímavé je, že nepůsobí ani problém pro pěší provoz. To bývá často udáváno jako důvod nevhodnosti pro použití ve větších plochách ve městech. 17
Dalším důležitým aspektem pro udržení stromů ve městě je volba vhodných, odolných taxonů. Konkrétní případ jsme našli na nábřeží Seiny v ulici Quai des Tuileries. Zde se nachází alej topolů. Dřeviny krátkověké, křehké a do ulic tedy ne moc vhodné. Na druhé straně je to dřevina pionýrská, která snese velice tvrdé podmínky. Přístup péče o zeleň je takový, že maximálně využívá vhodných vlastností topolů dobrá ujímavost, rychlý růst a tvorba koruny. Pokud začne docházet ke snížení biomechanické vitality a tím k ohrožení prostoru pod stromy, přistoupí se ke kácení stromů a okamžité výsadbě stromu nového. Ten se vysadí prakticky na stejné místo, jinam to většinou není ani možné, a opět se využije výborné ujímavosti daného taxonu. 18