Analýza uživatelů. sociálních a souvisejících služeb. v regionech Moravskobudějovicko a Jemnicko

TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKOU UNII (EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM), STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY A KRAJEM VYSOČINA. Analýza uživatelů sociálních a souvisejících služeb v regionech Moravskobudějovicko a Jemnicko

Obsah I. Metodologie.3 II A. Senioři a osoby se zdravotním postižením 4 II B. Rodiny s dětmi, mládež, osoby ohrožené závislostí a osoby v sociální krizi..13 III. Osobní podíl na zlepšení sítě sociálních služeb v regionu.19 IV. Shrnutí 21 2

I. Metodologie Dalším krokem v rámci projektu KPSS byla analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v regionu Moravskobudějovicko a Jemnicko. Tato fáze projektu se již z velké míry odvíjela od aktivní činnosti pracovních skupin. Odborně a metodicky zajišťovala přípravu průzkumu potřeb uživatelů sociálních služeb Agora CE. Obsahová náplň do značné míry záležela na rozhodnutí a shodě jednotlivých pracovních skupin. V projektu vznikly dvě pracovní skupiny, které se zaměřují na různé cílové skupiny uživatelů. 1. pracovní skupina: senioři, osoby se zdravotním postižením (včetně osob s mentálním postižením a duševně nemocných) a jejich rodiny 2. pracovní skupina: rodiny s dětmi, mládež, osoby ohrožené závislostí a osoby v sociální krizi Na schůzkách jednotlivých pracovních skupin byl vytvořen dotazník, jehož úkolem bylo odhalit potřeby a problémy uživatelů různých sociálních služeb ve městě a také zjistit, jaké mají s těmito službami zkušenosti, jak jsou s nimi spokojeni. Zároveň bylo cílem zjistit potřebu jiných služeb, které ve městě chybí, nebo náměty na celkové zkvalitnění života jednotlivých skupin uživatelů ve městě (např. seniorů, rodin s dětmi atd.). Organizačně zajišťovala průběh průzkumu koordinátorka projektu, která rovněž dohlížela na distribuci dotazníků. Většina dotazníků byla distribuována prostřednictvím poskytovatelů služeb v regionu a prostřednictvím starostů obcí v regionu. V průběhu měsíce prosince byl finální dotazník distribuován mezi uživatele, kteří jej posléze vyplněný vraceli zpět přímo poskytovatelům nebo na určených sběrných místech. Poskytovatelé se takto snažili oslovit všechny své uživatele a případně jejich rodiny. V rámci jednotlivých sociálních skupin uživatelů soc. služeb jsme získali různé počty dotazníků: ve skupině senioři, osoby se zdravotním postižením se vrátilo 517 vyplněných dotazníků ve skupině rodina, mládež se vrátilo 462 vyplněných dotazníků Ještě je třeba připomenout, že výstupy, jež tento materiál poskytuje, nejsou reprezentativní, to znamená, že jeho výsledky nelze zobecnit na celé cílové skupiny uživatelů. Nemůžeme kupříkladu tvrdit, že odhalené problémy a názory platí obecně pro všechny seniory v regionu. Interpretujeme pouze názory lidí, kteří měli chuť a čas zapojit se do šetření potřeb a podělit se o své zkušenosti a názory, a tím i pomoci nastavit systém služeb tak, aby (v rámci možností) uspokojil co nejvíce klientů. Tento materiál by měl být dalším z podkladů při tvorbě první verze komunitního plánu rozvoje sociálních služeb. Měl by jednotlivým sociálním skupinám umožnit vhled do cítění a potřeb jednotlivých skupin uživatelů sociálních služeb. 3

pečující o postiženého uživatel služeb pro postižené 12% N = 481 II A. Senioři a osoby se zdravotním postižením 1. Struktura vzorku aneb kdo nám odpověděl Podařilo se nám získat názory a informace od 517 osob, které mají vztah k sociálním službám, určených primárně právě seniorům a osobám se zdravotním postižením. Méně než polovinu dotázaných tvoří uživatelé některých služeb, přičemž třetina dotázaných užívá některou ze služeb pro seniory a něco přes desetinu službu pro postižené. Necelá desetina dotázaných pečuje o Graf č. 1 - Vztah dotázaných obyvatel k sociálním službám postiženého, který využívá sociálních služeb, a 7 % pečuje o služby využívajícího seniora. Více než dvě pětiny dotázaných žádnou službu nevyužívají ani nepečují o seniora nebo zdravotně postiženého. pečující o seniora 7% nevyužívá, nepečuje 42% uživatel služeb pro seniory 31% U každého grafu najdete informaci o tom, kolik dotázaných na otázku odpovědělo, např. N=481; odpovídalo 481 osob pohybové postižení jiné tělesné postižení zrakové postižení sluchové postižení civilizační onemocnění N = 245 mentální postižení duševní nemoc jiná postižení Graf č. 2 - Zdravotní problém dotázaných 0% 10% 20% 30% 40% 50% 3% 10% 7% 12% 13% * Dotázaní mohli uvést více odpovědí, proto je součet větší než 100 %. 30% 49% Více než polovinu dotázaných tvoří nepostižení senioři a další lidé bez postižení, necelá polovina (245 osob) jsou tedy buď lidé sami zdravotně handicapovaní nebo o někoho postiženého pečující. U nich je nejčastějším zdravotním problémem pohybové nebo jiné tělesné postižení (u skoro 60 %). Téměř třetina z handicapovaných lidí trpí nějakým civilizačním onemocněním (např. roztroušenou sklerózou, rakovinou, epilepsií nebo nemocemi srdce). 4

V následujících grafech můžete vidět, že o své zkušenosti se s námi častěji podělily ženy, tvoří celé tři čtvrtiny dotázaných. To je také v souladu s obecnými demografickými trendy, ženy se dožívají vyššího věku než muži. Z hlediska věkového tvoří více než dvě pětiny dotázaných senioři starší 70 let, čtvrtina je ve věku 60 70 let, 16 % lidí je mezi 50 a 59 lety, něco přes desetinu dotázaných tvoří osoby mladší 49 let. Graf č. 3 - Struktura dotázaných podle žena 75% pohlaví muž 25% N = 452 Graf č. 4 - Struktura dotázaných podle věku do 18 let 18-35 let 36-49 let 60-70 let 0% 5% 10% 27% více než 70 let 42% N = 79 50-59 let 16% Co se nejvyššího ukončeného vzdělání týče, třetina dotázaných má základní vzdělání, téměř dvě pětiny mají střední bez maturity (vesměs vyučení). Pětina dotázaných má střední s maturitou, desetinu tvoří vysokoškoláci a lidé s vyšším odborným vzděláním. SŠ s maturitou 20% Graf č. 5 - Struktura dotázaných podle vysokoškolské vyšší vzdělání odborné 5% 4% základní 33% N = 483 vyučen, SŠ bez maturity 37% 5

Více než třetinu dotázaných tvoří jednotlivci (především senioři), další třetina žije v domácnosti s partnerem (manželem/manželkou) bez dětí. G raf č. 6 - Složení dom ácnosti dotázaných jeden rodič oba rodiče s dětm i s dětm i 5% 9% m anželé/ partneři bez dětí 31% jednotlivec 34% vícegenerační dom ácnost jiný typ 9% N = 478 Téměř polovina dotázaných bydlí přímo v Moravských Budějovicích, přes desetinu v Jemnici. Téměř všichni zbývající (38 %, tedy 193 dotázaných lidí) jsou z okolních obcí nejvíce z Nových Syrovic (15 osob) a Hostimi (12), dotazník vyplnilo také 9 lidí z Třebíče a dalších 9 z Jaroměřic nad Rokytnou. Graf č. 7 - Bydliště dotazovaných okolní obec 3 jinde 3% Moravské Budějovice 47% N = 503 Jemnice 12% 6

2. Využívání a hodnocení stávajících služeb pro seniory Jak bylo již výše zmíněno, téměř tři pětiny dotázaných mají osobní zkušenost se službami usnadňujícími život seniorům nebo zdravotně postiženým. Buď jsou přímo uživateli těchto služeb, nebo (v menší míře) pečují o osobu blízkou, která využívá některou ze stávajících služeb. Zkušenostem těchto lidí se nyní budeme detailněji věnovat. V rámci pracovní skupiny vznikl přehled 23 služeb, jež jsou určeny seniorům či zdravotně postiženým, eventuelně jejich rodinám. Podařilo se nám zachytit uživatele 10 služeb z tohoto seznamu. V následujícím grafu vidíte, jaké služby využívají senioři a zdravotně postižení, kteří vyplnili dotazník (procenta se vztahují pouze k těm, kdo některých služeb využívají; jak bylo výše zmíněno, přes 40 % žádných nevyužívá). Graf č. 8 - Služby, které dotazovaní v současnosti využívají 0% 5% 10% 15% 20% 25% Příspěvky a výhody od soc.odboru MěÚ 21% Pečovatelská služba Mor. Budějovice 19% Diana - domácí péče a pomoc Třebíč 14% Charitní služba v rodinách OCh Třebíč 13% Dům sv. Antonína Mor. Budějovice 12% Léčebna dlouhodobě nemocných 12% Klub důchodců Mor. Budějovice 10% Dům s pečovatelskou službou 10% Svaz postižených civilizačními chorobami Vzdělávání zdr. postižených v ZŠ Dobrovského 5% N=248 jiné 12% Vzhledem k počtu získaných odpovědí od dotázaných uživatelů nemůžeme rozebírat zkušenosti klientů se všemi službami, ale jen se 4 následujícími: Charitní ošetřovatelská a pečovatelská služba klienti jsou s touto službou maximálně spokojeni. Takřka bez výjimky ji všichni ohodnotili samými jedničkami. Toto vysvědčení je o to cennější, že hodnotiteli byli ti nejpovolanější, tedy ti, kteří využívají službu několikrát v týdnu, a jsou tudíž s pracovníky CHOPS v úzkém kontaktu. Stávající uživatelé se o Charitní pečovatelské službě dozvěděli nejčastěji od lékaře nebo ústním podáním v rámci rodiny či od přátel, spolupracovníků, sousedů. 7

Diana domácí péče a pomoc Třebíč, o. p. s. i s touto službou jsou klienti vcelku spokojeni; průměrná známka spokojenosti, kterou hodnotitelé udělili, byla 1,3 tedy docela dobrá jednička. Polovina hodnotitelů tuto službu využívá denně či několikrát týdně. Téměř žádné zásadní připomínky se k této službě nevyskytly jen jedna výhrada k ceně. Naprostá většina uživatelů se o této službě dozvěděla od lékaře, jen ojediněle nějakým jiným ústním podáním. Pečovatelská služba Moravské Budějovice rovněž tato služba klienty uspokojuje. Udělili jí průměrnou známku 1,4 trochu slabší jedničku. Polovina klientů této služby užívá několikrát týdně, zbývající několikrát do měsíce. Připomínky klientů se týkaly vysoké ceny a nevyhovující pracovní doby. Uživatelé se o službě dozvěděli nejčastěji od člověka, který se setkal s podobným problémem, nebo od lékaře. Někteří se o ní také doslechli od přátel či od rodiny. Léčebna dlouhodobě nemocných i v tomto případě klienti hodnotili výborně; průměrná známka LDN je 1,3 tedy lepší jednička. V léčebně jsou samozřejmě nepřetržitě a žádné připomínky neuvádějí. Nejčastěji se o LDN dozvěděli od lékaře, někteří též od rodiny či přátel. Pokusili jsme se předběžně otestovat ochotu klientů připlácet si za služby. Netestovali jsme konkrétní finanční částky, jen jsme v prvním kroku sledovali přístup a snad i možnosti klientů připlácet. S platností nového zákona o sociálních službách by měla sociální oblast začít fungovat jako trh, nicméně potřební budou dostávat v různých výších finanční příspěvky na nákup služeb. Proto jsme zatím nezkoumali výši plateb, která bude samozřejmě za různé služby různá. Graf č. 10 - Zdroje informací o stávajících službách od lékaře od přátel, spolupracovníků, sousedů rodina od pracovníka Městského úřadu od člověka, kt. se s podobným problémem setkal od pracovníka organizace, kt. poskytuje obdobné služby N = 248 jiné nevím 4% 4% 6% 10% 12% Graf č. 9 - Ochota připlácet si na službu spíše ano 35% určitě ano 16% N = 458 20% spíše ne 14% 26% 31% určitě ne V případě, že by klientům nebo zájemcům o některou ze služeb pro seniory či zdravotně postižené byla nabízena služba ve vyšší kvalitě, šitá klientům přímo na míru, ale také za vyšší cenu než doposud, jen malá část dotázaných uživatelů by byla ochotna si připlácet (16 %). Přibližně třetina by o tom ještě uvažovala, není rozhodnuta, ale umí si představit, že by si ještě připlácela. nevím 27% Téměř desetina dotázaných by rozhodně nebyla ochotna dále připlácet a necelé tři desetiny uživatelů na tuto otázku nemají názor, ještě o tom nepřemýšleli. Věk, vzdělání ani složení domácnosti uživatelů tady nehraje roli, ale můžeme připustit, že muži jsou o něco málo ochotnější si za další kvalitu připlatit. *Dotázaní mohli uvést až 3 možné odpovědi, proto je součet procent větší než 100. 8

Graf přehledně zobrazuje nejčastější zdroje informací o stávajících sociálních službách, jinými slovy, jak se klienti dozvěděli o službách, které nyní využívají. Jak je patrné i z grafu č 10, roli hlavního informátora seniorů a zdravotně postižených hraje obvodní nebo odborný lékař. Také dobře funguje ústní přenos informací od přátel, sousedů či rodiny. I pokud by dotazovaní potřebovali nově využívat nějakou ze sociálních služeb, nejčastěji by se nejdříve obrátili na rodinu nebo přátele (52 %) nebo na lékaře (36 %). V daleko menším počtu by se nejdříve obrátili na pracovníka městského úřadu (20 %) nebo organizace, jež takové služby poskytuje (19 %). Graf č. 11 - Co by pomohlo k lepší informovanosti o soc. službách a akcích poskytovatelů více info v obecních zpravodajích 34% informační centrum 27% více info u lékaře více info v regionálním tisku 21% 19% více info v místní kabelové tv 14% pravidelné rozesílání info 6% více info na tabulích obcí více info u poskytovatelů 9% více info v místním rozhlase 4% více info na zvukových nosičích 2% nic není třeba měnit 6% N = 459 nevím *Dotázaní mohli opět uvést až tři odpovědi Obecní zpravodaje jsou nejspíše dobře dostupné všem, a tak dotázaní senioři a zdravotně postižení nejčastěji navrhují, aby ve zpravodajích bylo více informací o sociálních službách a různých akcích organizovaných poskytovateli služeb v Moravských Budějovicích, Jemnici a okolí. Dle jejich názoru by to přispělo k lepší informovanosti právě mezi seniory a zdravotně postiženými. Další možností, uváděné s mírným odstupem, by bylo vytvoření jednotného informačního centra, které by poskytovalo informace o všech službách i dávkách, a to na dobře dostupném místě, bezbariérově přístupném. 21 % dotázaných by uvítalo více informací u praktického nebo odborného lékaře. Preference dalších možných zdrojů jsou zachyceny v grafu č. 11. 9

3. Jak usnadnit seniorům jejich život Podívejme se nyní, co sami senioři a zdravotně postižení pociťují jako největší problém ve svém životě. Polovinu dotázaných seniorů a zdravotně postižených nejčastěji trápí pochůzky po úřadech a návštěvy u lékaře. Téměř polovina (42 %) našich seniorů a postižených se trápí tím, že se nemohou postarat sami o sebe, a jsou tedy závislí na jiné osobě, a téměř třetina z nich trpí osamělostí (29 %). Pro necelou pětinu (19 %) dotázaných jsou problémem běžné nákupy a více než desetina (14 %) si stěžuje na dlouhé čekací lhůty na místo v pobytových zařízeních (v penzionech nebo v domech s pečovatelskou službou). Více než desetina dotázaných (13 %) vnímá jako problém to, že nemá dostatek informací o dostupných službách, 11 % považuje za nedostatečný počet bezbariérových přístupů. Dalšími problémy, které již uváděla méně než desetina našich seniorů a zdravotně postižených jsou: obtížné pracovní uplatnění, omezené možnosti trávení volného času a s tím související nedostatečná nabídka míst pro setkávání a kulturní vyžití. Již bylo řečeno, že největším problémem jsou pro dotázané seniory pochůzky po úřadech a jednou z příčin je nedostatek bezbariérových přístupů. Jen na okraji jsou problémy s navazováním vztahů. Objevila se i malá část dotázaných (5 %), kteří se nedokázali rozhodnout, co je největším problémem. Zajímalo nás, co konkrétně by mohlo seniorům a zdravotně postiženým v jejich stávající situaci pomoci, co by jim usnadnilo život. Jen čtvrtina z nich nám na tuto otázku odpověděla. Jednotlivé odpovědi, resp. způsoby pomoci můžeme shrnout do 5 skupin: - zimní údržba - donáška (čehokoliv) - pomoc s úklidem - doprava - ostatní různé. - Co se týče zimní údržby, potřebují senioři a zdravotně postižení především pomoci s úklidem sněhu před domem (54 z nich). Jinak jsou zřejmě spokojeni s posypem ulic, neboť problém namrzlých neposypaných chodníků trápí jen jednoho dotázaného. - Donáška nákupů by usnadnila život 47 odpovídajícím seniorům a zdravotně postiženým. Užitečná by byla i donáška obědů (2). - Pomoc s úklidem a domácími pracemi by uvítalo 14 dotázaných někteří uvedli také konkrétně praní prádla (3) nebo vynášení popelnice před dům (2). - Pět lidí by chtělo zlepšit dopravu do Moravských Budějovic, dva by chtěli častější spoje, 7 dotázaných uvedlo, že by jim pomohla doprava k lékaři nebo na úřady. - Dále by 6 dotázaných chtělo lepší kontakt s okolím, 5 uvedlo zvýšení počtu bezbariérových přístupů. Jinak se objevovaly už jen jednotlivé náměty: veřejné toalety na náměstí, doprovod k lékaři, chráněné bydlení, chráněné dílny, lékař na vsi, stacionář v místě bydliště, zapojení postižených do společenského života či finanční výpomoc. 10

Když dotazovaní vybírali z možností, co by jim nejvíce pomohlo zkvalitnit život v Moravských Budějovicích, Jemnici a okolí, nejčastěji (téměř třetina) uvedli zvýšení počtu veřejných toalet, např. v supermarketech, na úřadech, v parcích. Téměř třetina seniorů a postižených by uvítala bezbariérový přístup do veřejných budov a do zdravotnických zařízení bezbariérové chodníky by ulehčily život 16 procentům. Čtvrtina dotázaných by ocenila více laviček např. na cestě k úřadu, k obchodu nebo na cestě do kostela. Zlepšit informovanost o službách by chtěla také asi čtvrtina seniorů a postižených. Jedenáct procent dotázaných nic nepostrádá, stávající stav je podle nich dostačující. vl. domácnost, PS, rodina 45% Graf č. 13 - Preferovaný způsob pomoci a péče vl. domácnost, PS 20% vl. domácnost, stacionář, PS 6% nevím 2% N = 484 zařízení DP v okolí 2% zařízení DP v Jemnici 2% zařízení DP v Mor. Bud. 11% DPS 12% 11

Pokusili jsme se získat předběžné informace, které by měly být dále rozvedeny v pracovní skupině, a to na téma jaký typ služeb ve městě a okolí dále rozvíjet. Zda sami senioři a zdravotně postižení preferují život a péči v pobytových zařízeních (v domovech pro seniory nebo v jiných zařízeních zajišťujících dlouhodobý pobyt) či je na místě podpořit rozvoj terénních služeb, které poslouží seniorům a postiženým přímo v jejich domácnostech. Největší podíl, a to skoro polovina našich seniorů a zdravotně postižených by dala přednost životu ve vlastní domácnosti s využitím pomoci pečovatelské služby a rodiny, případně s využitím stacionáře. Pětina by volila život ve vlastní domácnosti s využitím pomoci pečovatelské služby. Přes desetinu dotázaných upřednostňuje žít v domě s pečovatelskou službou. Jedenáct procent preferuje zařízení zajišťující dlouhodobý pobyt (např. domov důchodců) přímo v Moravských Budějovicích. Pokud tedy výsledek shrneme, dotázaní senioři a zdravotně postižení jednoznačně preferují pomoc terénních služeb ve svých domácnostech, eventuelně v bytech zvláštního určení. Život ve vlastní domácnosti by častěji volily ženy než muži a muži by zase oproti ženám častěji preferovali zařízení zajišťující dlouhodobý pobyt (domov důchodců). Věk ani vzdělání v těchto preferencích žádnou významnou roli nehrají. Ještě jsme se ptali, co vlastně senioři a zdravotně postižení považují u sociálních služeb za nejdůležitější. Nejčastěji odpovídali, že zdravotní péči (53 %). Již méně uváděli stravování (36 %), ubytování (29 %) a vedení domácnosti (22 %). Také jsme zjišťovali, zda by senioři a postižení uvítali při užívání služeb pomoc dobrovolníků. Jejich pomoc zatím někdy využilo jen asi 7 % dotázaných. Více než třetina lidí by jejich služby uvítala, téměř polovina však neví. Dotázaní zřejmě příliš nemají představu o tom, jakou pomoc dobrovolníků by mohli očekávat a jakým způsobem nějakého sehnat. 12

II B. Rodiny s dětmi, mládež, osoby ohrožené závislostí a osoby v sociální krizi V rámci této skupiny jsme získali 462 vyplněných dotazníků. Tato skupina je trošičku odlišná od té předchozí. Nejedná se zde tolik o uživatele služeb, ale spíše o představitele rodin s dětmi, které některé služby v současnosti využívají, nebo by využívat mohli. 1. Struktura vzorku aneb kdo nám odpověděl Tři pětiny výpovědí pocházejí od lidí patřících do rodin s dětmi, kde se věk rodičů pohybuje od 18 do 49 let. Téměř třetinu představuje mládež do 18 let. Jen třetina dotázaných je v úzkém styku se službami, sami některou využívají nebo službu využívá někdo z rodiny. Mnohem častěji se s námi podělily ženy než muži. Graf č. 14 - Vztah k sociálním službám nevyužívá, nepečuje 67% pečující 7% N = 441 uživatel některých služeb 26% Graf č. 15 - Struktura podle pohlaví žena 64% N = 435 muž 36% 60-70 let 2% 50-59 let 6% Graf č. 16 - Struktura podle věku více než 70 let 1% do 18 let 31% 36 až 49 let 24% N = 454 18 až 35 36% 13

Graf č. 17 - Struktura podle vzdělání vyšší odborné 3% vysokoškol ské 10% základní 41% střední s maturitou 3 N = 446 vyučen, SŠ bez maturity 22% N = 445 445 Graf č. 18 - Struktura podle složení domácnosti oba rodiče s dětmi 65% jednotlivec 6% jiný typ 2% jeden rodič s dětmi manželé/ partneři bez dětí 7% jednotlivec se spolubydlící/ vícegenerační m 3% domácnost 10% Graf č. 19 - Bydliště dotázaných jinde 5 % Moravské Budějovice 41% okolní obce 42 % Jemnice N = 441 11% Graf č. 20 - Ekonomické postavení student 41 % jiné 7% nezaměstnaný 11% N = 445 důchodce 4% podnikatel 3% zaměstnanec 34% 14

Graf č. 21 - Skupiny dotazov aných 0% 10% 20% 30% 40% 50% rodina s dětmi 47% mládež 41% osoby ohrožené závislostí osoby v přechodné sociální krizi 3% 4% nezaměstnaní 7% N = 447 jiné 2. Využívání a hodnocení stávajících služeb Jak již bylo řečeno, dvě třetiny dotázaných uvedly, že žádných služeb nevyužívají. Při označování konkrétních služeb však většina lidí některé uvedla (respektive jen 29 % uvedlo, že žádnou službu nevyužívají). To svědčí o tom, že dotazovaní příliš neuvažují o tom, s jakými sociálními službami přicházejí do styku, a považují je již spíše za samozřejmost. Dotázaní nejčastěji využívají knihovnu. Mladí také hojně navštěvují kroužky (26 %). Dospělí zase využívají Úřad práce a dávky sociální péče Městského úřadu. Na tyto čtyři služby se zaměříme blíže. Využívání ostatních viz graf č. 22. - Knihovna byla hodnocena průměrnou známkou 1,8 tedy spíše chvalitebně. Kritické připomínky se týkaly především otevírací doby (4), nedostatečného výběru knih (5) a nedostačujících prostor (2). Zazněl též návrh toalet v knihovně a možnost využít internet. O knihovně se většina lidí dozvěděla od rodiny nebo přátel. - Zájmové kroužky dostaly v průměru známku 1,6 také spíše ke dvojce. Připomínky se týkaly kvality hudebních nástrojů (3) a materiálů potřebných v kroužcích (2). Tři lidé také zmínili potřebu prostoru na sportovní aktivity. O kroužcích se mladí dozvídají především od rodiny a přátel, ale také od učitelů a z plakátů a vývěsek. - Úřad práce jeho klienti ohodnotili průměrnou horší dvojkou 2,2. Z 24 dotazovaných, kteří jej hodnotili, by dva uvítali větší nabídku pracovních příležitostí a jednotlivci si stěžovali na komunikaci, prostory, přístup úředníků a nesoustředěnost služeb. - Dávky sociální péče Městského úřadu dostaly od hodnotitelů v průměru přesnou dvojku. Jen pár jedinců mělo nějaké připomínky časté vyplňování papírů, nesoustředěnost služeb nebo námět, že pracovníci by měli mít vlastní kanceláře. 15

Graf č. 22 - Služby, které v současnosti dotázaní využívají 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% knihovna (besedy pro děti a mládež) 31% kroužky 26% úřad práce 20% dávky soc. péče MěÚ 16% kontaktní místo 16% besedy o drogové prevenci dům dětí a mládeže 13% 15% N =451 žádnou 29% Obecně můžeme říci, že o službách pro rodiny a mládež se nejčastěji uživatelé informují vzájemně mezi sebou informace se dozvídají od přátel, rodiny, spolupracovníků či sousedů. Významným zdrojem informací jsou také učitelé ať už pro žáky přímo nebo pro rodiče na třídních schůzkách. Lidé také sledují plakáty a vývěsky. Graf č. 23 - Zdroje informací o stávajících službách rodina, přátelé, spolupracovníci učitel plakáty, letáky,vývěsky člověk s podobným problémem úřad práce lékař pracovník organizace s podobnými službami městský úřad tisk internet webová stránka Mor. Budějovic kabelová televize jiné N = 291 nevím 9% 9% 7% 6% 6% 6% 3% 2% 2% 5% 16% 19% 42% 16

Pokud by dotazovaní ještě potřebovali využít nějakých sociálních služeb, nejčastěji uvádějí, že by se nejprve obrátili na rodinu nebo přátele. Čtvrtina by se obrátila na člověka, který se s podobným problémem setkal. Pětina by se také informovala u pracovníka městského úřadu nebo organizace, která poskytuje podobné služby. Téměř pětina dotázaných by hledala pomoc na internetu. Skoro čtvrtina dotázaných taktéž uvedla, že by uvítali kontaktní místo, kde by získali potřebné informace ze všech oblastí sociálních služeb. Necelá pětina by uvítala internetovou stránku s takovým obsahem. 3. Jak usnadnit život rodinám, mládeži, nezaměstnaným apod. ve městě a okolí Podle dotázaných nejvíce chybí nízkoprahový klub pro mládež, nějaké organizované zázemí pro teenagery. Významný je také zájem o pomoc matkám na rodičovské dovolené kvalifikační kurzy i jiná pomoc, např. hlídání dětí. Více než dvaceti procentům dotázaných v Moravských Budějovicích, Jemnici a okolí žádné služby neschází. Další postrádané služby jsou uvedeny v grafu č. 24. Graf č. 24 - Chybějící služby pro rodiny, mládež, osoby v soc. krizi apod. 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% nízkoprahový klub pro mládež 26% kvalifikační kurzy pro matky na rodič. dovolené pomoc matkám na rod. dovolené poradenství pro oběti domácího násilí azylový dům pro matky v tísni asistenční služby pro rodiny s dětmi 1 17% 15% 14% 12% středisko výchovné péče 11% celotýdenní provoz r. c. Korálky 4% nic nepostrádám 21% N = 439 nevím 1 Uživatelé si nejčastěji informace o službách a pořádaných akcích předávají mezi sebou. K lepší informovanosti by podle necelé třetiny dotázaných přispělo více informací v regionálním tisku. Více než čtvrtina dotázaných se domnívá, že by v tomto ohledu pomohlo jednotné informační centrum, které by poskytovalo informace o všech službách i dávkách. Podobný počet uvedl jako možnost zlepšení vytvoření informačního letáku o službách pro rodinu, děti a mládež. Čtvrtina by také uvítala více informací na informačních tabulích v ulicích města. Jen 5 % považuje současnou formu informování za dobrou. 17

Graf č. 25 - Co by pomohlo k lepší informovanosti o soc. službách 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% více informací v místním a regionálním tisku jednotné infocentrum informační leták 29% 2 27% více informací na tabulích v ulicích více informací na webu města 23% 25% situace je dobrá 5% N = 445 nevím 10% Rodinám s dětmi a hlavně mládeži by život zpříjemnilo nové hřiště pro -náctileté (podle mladých především skatepark) to uvedly téměř dvě pětiny dotázaných. Také údržbu stávajících hřišť uvedla pětina dotázaných. Necelá pětina by si přála lepší údržbu parku a také zajištění bezpečnosti v něm. Mimo uvedené možnosti dotázaní často uváděli pomoc v domácnosti, hlídání dětí a více pracovních příležitostí. Graf č. 26 - Čím zlepšit život rodinám s dětmi, mládeži atd. 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% 40% nové dětské hřiště pro mládež 3 údržba stávajících hřišť 21% údržba parku zajištění bezpečnosti v parku celoroční provoz bazénu a sauny v MŠ MB 1 17% 17% kontaktní osoba a zveřejňování info 11% N = 115 nic nepostrádám nevím 11% 15% 18

III. Osobní podíl na zlepšení sítě sociálních služeb Závěrem jsme se ještě všech dotázaných občanů Moravských Budějovic, Jemnice a okolí ptali, zda mají zájem podílet se na zlepšení nebo rozšíření sítě sociálních služeb v regionu, a konkrétně jakým způsobem. Nad touto možností se zamyslelo skoro 90 % všech dotázaných občanů a uživatelů různých sociálních služeb. Pozitivním zjištěním je, že jen méně než desetina těch, kteří se zamysleli, nemá zájem podílet se na rozvoji sociálních služeb. Avšak dvě pětiny nedokázaly na tuto otázku odpovědět, ještě o tom nepřemýšleli. Nejjednodušším způsobem je šíření dobrého jména poskytovatelů, doporučení služeb, a tímto způsobem by se zapojila cca pětina dotázaných. O to příjemnějším překvapením je zjištění, že celá čtvrtina dotázaných by byla ochotna poskytovat příležitostně pomoc potřebným osobám. Desetina lidí by poskytla finanční pomoc, necelá desetina materiální pomoc. Necelá desetina by se také zapojila do veřejného plánování sociálních služeb. Graf č. 27 - Způsob podílení se na sociálních službách 0% 10% 20% 30% 40% 50% příležitostná pomoc 25% doporučení služby 21% finanční pomoc 10% zapojení do plánování soc. služeb materiální pomoc soustavná dobrovolná pomoc 4% nemám zájem 7% N = 871 nevím 40% Nejaktivnější jsou mladí lidé, senioři nejčastěji nevědí, jak a zda se nějakým způsobem zapojit. 19

A závěrem několik podnětů pro zkvalitnění života sledovaných cílových skupin (z připomínek dotázaných): Bezpečnost okolí škol Bezpečnost v okolí hřišť Častější autobusové spoje do Jemnice Celotýdenní provoz knihovny Delší provozní doba mateřské školy a družiny Dětská dopravní hřiště Doprovod k lékaři Eliminace vandalismu Chráněné bydlení v Nových Syrovicích Jesle Kurs znakové řeči Léčba závislosti Lepší městská doprava Nakupování Nové dětské hřiště Odstranění bariér Plnohodnotné práce pro postižené Počítače pro slepé Postavit skatepark Pracovní příležitosti Semafory na přechodech Senior seznamka Slušný vstup do kina Slyšitelnost rozhlasu Středisko výchovné péče Supermarket u lékárny Úklid sněhu Úklid v domácnosti Veřejné toalety Větší soukromí Více kulturních akcí ve vsi Volnočasové aktivity pro dospělé Vynesení popelnice před dům WC pro vozíčkáře Zbytečná byrokracie Zkvalitnění knihovny Zlepšení stavu silnic 20

IV. Shrnutí Seniorům a zdravotně postiženým by pomohlo pro lepší informovanost o sociálních službách a akcích poskytovatelů více informací v obecních zpravodajích (34 %). Rodiny s dětmi, mládež a nezaměstnaní by kromě téhož (29 %) uvítali také vznik jednotného infocentra (28 %) a šíření informací prostřednictvím informačního letáku o všech službách jim určených (27 %). Informace o stávajících službách získali senioři a zdravotně postižení nejčastěji od lékaře (31 %), často také od přátel a od rodiny. Rodiny s dětmi, mládež a nezaměstnaní mají nejčastěji informace od rodiny, přátel a spolupracovníků, k tomu od učitelů a z plakátů a vývěsek. Ve městě senioři a zdravotně postižení nejvíce postrádají veřejné toalety a bezbariérové přístupy do veřejných budov a zdravotnických zařízení. Co se týče služeb, nejvíce by uvítali pomoc s úklidem sněhu před domem a donášky nákupů. Mnozí by chtěli využít dobrovolné asistenty. Senioři a zdravotně postižení převážně preferují pečovatelskou službu ve svých domácnostech, u sociálních služeb obecně je pro ně nejdůležitější zdravotní pomoc. Dotazovaní zástupci rodin s dětmi a mládež by ve městě rádi viděli nové hřiště například skatepark nebo hřiště na míčové hry. Taktéž údržba hřišť stávajících a také parku byla přáním mnoha dotázaných. Mezi novými službami by uvítali nízkoprahové centrum pro mládež a různé formy pomoci a poradenství matkám, především v období rodičovské dovolené jinak hlavně možnost hlídání dětí. Čtvrtina dotázaných osob by příležitostně byla ochotna poskytovat pomoc potřebným lidem. 21