Popularita florbalu v ČR mezi žáky základních a středních škol

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Popularita florbalu v ČR mezi žáky základních a středních škol Diplomová práce Vedoucí práce: PhDr. Vladimír Janák, CSc. Vypracovala: Tereza Čílová Praha, březen 2015

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a že jsem uvedla všechny použité informační zdroje a literaturu. Tato práce ani její podstatná část nebyla předložena k získání jiného nebo stejného akademického titulu. V Praze dne 31.3.2015 Tereza Čílová

Evidenční list Souhlasím se zapůjčením své diplomové práce ke studijním účelům. Uživatel svým podpisem stvrzuje, že tuto diplomovou práci použil ke studiu a prohlašuje, že ji uvede mezi použitými prameny. Jméno a příjmení: Fakulta / katedra: Datum vypůjčení: Podpis:

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala PhDr. Vladimíru Janákovi, CSc. za odborné vedení práce a předání rad a zkušeností. Dále děkuji všem, na které jsem se obracela během psaní diplomové práce, zejména žákům škol za vyplnění dotazníků.

Abstrakt Název: Popularita florbalu v ČR mezi žáky základních a středních škol. Cíle: Hlavním cílem diplomové práce je zjistit popularitu florbalu u žáků základních a středních škol. Dílčími cíli je přehled o povědomí veřejnosti o florbalu a zachycení vývoje tohoto sportu v České republice. Metody: Pro dotazování byla v práci použita metoda kvantitativního marketingového výzkumu. K získávání primárních dat bylo použito elektronické dotazování. Součástí práce je i analýza sekundárních dat pomocí lineární regrese. Výsledky: Výzkumem byla zjištěna současná situace florbalu u českých školáků. Pro lepší orientaci jsou data zpracována do tabulek a grafů a následně okomentována. Celkově lze říci, že florbal je mezi žáky populární a je zařazován do hodin tělesné výchovy. Velké množství mladých sportovců se zapojuje do školních soutěží nebo je registrovaným hráčem florbalu. Největší podíl na tom mají základní školy. Klíčová slova: florbal, žáci, popularita sportu

Abstract Title: Popularity of floorball among elementary pupils and high school students in Czech Republic. Objectives: The main aim of this thesis is determite popularity of floorball among elementary pupils and high school students. Secondary aims include an overview awareness of public about floorball and transcribe evolution of this sport in Czech republic. Methods: It was use the method of quantitative marketing research. The electronic polling was used for acquaring primary data. The work also includes an analysis of secondary data using linear regression. Results: It was found through research current situation floorball at Czech school children. Data are for better orientation in tables and graphs and then data are commented. Overall we can say that floorball is popular among students and floorball is included into the lessons of physical education. A large number of young athletes involved in school competitions of they are registrad player of floorball. The bigges impact comes from the elementary schoool. Keywords: floorball, students, popularity of sport

OBSAH Seznam použitých zkratek...9 1 ÚVOD...10 2 CÍLE A ÚKOLY...11 2.1 Cíle...11 2.2 Úkoly...11 3 TEORETICKÁ ČÁST...12 3.1 Popularita...12 3.1.1 Popularita sportu...12 3.2 Sport...13 3.3 Sport dětí a mládeže...14 3.4 Florbal...17 3.4.1 Vznik florbalu ve světě...17 3.4.2. Historie českého florbalu...18 3.4.3 Stručná pravidla florbalu...20 3.5 Mládežnický florbal...21 3.5.1. Miniflorbal...22 3.5.2 Florbal ve školní tělesné výchově...23 3.5.3 Registrovaní hráči a jejich soutěže...26 3.6 Marketingový výzkum...30 3.6.1 Proces marketingového výzkumu...30 3.6.1.1 Výzkumný problém...31 3.6.1.2 Zdroje dat...32 3.6.1.3 Techniky sběru dat...32 3.6.1.4 Určení velikosti vzorku...32 3.6.1.5 Realizace výzkumu...33 3.6.1.6 Zpracování a analýza dat...33 3.6.1.7 Zpracování a prezentace závěrečné zpráva...33 3.6.2 Dotazník...34 3.6.2.1 Obecné zásady tvorby dotazníku:...34 4 METODOLOGICKÁ ČÁST...37 4.1 Sekundární zdroje dat...37 4.2 Sběr primárních dat...37 4.2.1 Určení techniky sběru dat...37 4.2.3 Určení velikosti vzorku...38 4.2.2 Seznam informací, které má dotazování přinést...38 4.2.3 Sběr dat...39 4.2.4 Kontrola dat a kódování...39 4.2.5 Analýza dat...40 5 ANALYTICKÁ ČÁST...41 5.1 Otázka č. 18: Věk respondenta...41 5.2 Otázka č. 19: Druh navštěvované školy respondenta...42 5.3 Otázka č. 20: Navštěvovaná třída respondenta...43 5.4 Otázka č. 17: Pohlaví respondenta...44 5.5 Otázka č. 1: Frekvence sportování...45 5.6 Otázka č. 2: Povědomí o sportu florbal...46 5.7 Otázka č. 3: Zda-li respondenti už někdy florbal hráli...47 5.8 Otázka č. 4: Zda-li by respondenti chtěli florbal někdy zkusit...48 7

5.9 Otázka č. 5: Kde poprvé žáci florbal zkusili...49 5.10 Otázka č. 6: Hraní florbalu v hodinách TV...51 5.11 Otázka č. 7: Druh hry florbalu v hodinách TV...52 5.12 Otázka č. 8: Účast školy na florbalových soutěžích...53 5.13 Otázka č. 9: Pořádání školních florbalových turnajů...55 5.14 Otázka č. 10: Osobní reprezentace školy ve florbale...56 5.15 Otázka č. 11: Na jaké úrovni respondent hraje florbal...57 5.16 Otázka č. 12: Zda respondenta florbal baví...59 5.17 Otázka č. 13: Názor na náročnost florbalu...60 5.18 Otázka č. 14: Počet respondentů, kteří znají osobně hráče florbalu...61 5.19 Otázka č. 15: Jméno hráče...62 5.20 Otázka č. 16: Sledování zápasů registrovaných hráčů...62 NÁVRHY A DOPORUČENÍ...64 DISKUSE...65 ZÁVĚR...67 SEZNAM LITERATURY...69 SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ...73 8

Seznam použitých zkratek AAS ČR AŠSK ČR Asociace amatérských sportů České republiky Asociace školních sportovních klubů České republiky č. číslo ČFbU ČOV ČR ČSTV ČUS FISU IFF LOH ME MS MŠMT o.p.s. OH SŠ TV VŠE ZŠ Česká florbalová unie Český olympijský výbor Česká republika Český svaz tělesné výchovy Česká unie sportu International university sports federation (Mezinárodní asociace sportnovních federací) International floorball federation (Mezinárodní florbalová federace) letní olympijské hry mistrovství Evropy mistrovství světa Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy obecně prospěšná společnost olympijské hry střední škola tělesná výchova Vysoká škola ekonomická základní škola 9

1 ÚVOD Téma diplomové práce je Popularita florbalu v ČR mezi žáky základních a středních škol. Rozhodla jsem se napsat tuto práci, protože se tomuto sportu věnuji od svých patnácti let a nyní své zkušenosti předávám dál jsem lektorkou florbalu v zájmových kroužcích v několika pražských školách. Stejně tak jako členská základna registrovaných hráčů florbalu se neustále zvyšuje, tak i počty děti v mých kroužcích v průběhu roku narůstají. Mnoho výzkumů poukazuje na to, že dětská populace stále méně sportuje, což je alarmující stav. Chceme se snad stát obézním národem, který nemá žádný vztah ke sportu? Vždyť Česká republika má spoustu sportovních hvězd, které by měl někdo následovat poté, co jejich hvězdná kariéra skončí. Nebude to ovšem nikdo z těch dětí, které tráví veškerý svůj volný čas u svých počítačů nebo na různých mobilních zařízeních. Těžko se sportovní hvězdou stane žák, který se bojí tělocviku a raději si nechává psát na tyto hodiny omluvenky. Nebudou to ani potomci těchto dětí, protože je rodiče nebudou motivovat k něčemu, k čemu neměli dobrý vztah. A jak je to s florbalem? Patří mezi poměrně mladý sport a přesto o něm tak často slyšíme. Je florbal u nás opravdu tak populární? Vídáme na ulicích děti s florbalovými holemi nebo s velkými florbalovými vaky na rameni. Ve školách jsou florbalové kroužky a na tělocviku se po hřištích kutálí malý děrovaný míček. Z netradičního sportu se stal florbal oblíbeným sportem školáků a také členem olympijské rodiny. Možná, že teď někde v tělocvičně běhá za míčkem budoucí olympijská hvězda. Každý malý florbalista by chtěl být jednou slavný. Třeba se jednoho dne dočkáme okamžiku, kdy se na autech budou třepotat české vlajky právě kvůli českému florbalovému týmu, který bude na letních olympijských hrách bojovat o cenné kovy. Vybrala jsem ti toto téma, abych zmapovala současnou popularitu florbalu u českých žáků. Pomocí dotazníkové metody je zjišťováno, zda se České florbalové unii podařilo to, co zamýšleli strhnout k hraní florbalu co nejvíce dětí a jejich učitelů tělocviku. 10

2 CÍLE A ÚKOLY 2.1 Cíle Cílem diplomové práce je zjištění a analýza popularity florbalu u žáků základních a středních škol. Základem práce je marketingový výzkum zachycující povědomí studentů o tomto sportu. Zhodnocení současné situace českého florbalu a statistické údaje o registrovaných členech ČFbU. Sestavení návrhů a doporučení ke zlepšení propagace florbalu v České republice. 2.2 Úkoly 1. Sběr informací o sportování dětí. 2. Sběr materiálů o florbalu mládeže. 3. Zmapování současné situace florbalu v ČR. 4. Naplánování marketingového výzkumu. 5. Sestavení dotazníku a pilotáž. 6. Sběr dat. 7. Zpracování a vyhodnocení výsledků výzkumu. 8. Návrhy a doporučení. 11

3 TEORETICKÁ ČÁST V této části diplomové jsou rozebrány pojmy, které s tématem práce souvisejí. V následující kapitole se tedy věnujeme pojmu popularita sportu, blíže si řekneme hlavní informace o sportu zvaném florbal a zmapujeme si florbalové prostředí mládeže. Nakonec si popíšeme marketingový výzkum. 3.1 Popularita Slovník spisovné češtiny vysvětluje popularitu jako obecnou známost, oblibu nebo populárnost. [32] Pojem je také definován jako krátkodobý i dlouhodobý stav obliby věci, myšlenky, osobnosti či instituce, nebo zvýšený zájem o ně, který může mít rysy módy. Popularita souvisí s mírou publicity, které se objektu dostává v hromadných sdělovacích prostředcích. [8] 3.1.1 Popularita sportu Popularitu sportu lze měřit dvěma způsoby. Může být měřena podle toho, kolik lidí daný sport provozuje nebo podle toho, kolik lidí se o daný sport zajímá jako divák. V mé práci se budeme zabývat počtem aktivních sportovců. [1] Firma SportCentral s.r.o. provedla anketu Sport roku 2014, na kterou odpovědělo 4443 respondentů ve věku 12 65 let. Pořadí sportů, které Češi nejraději provozují je následující [14]: 1. jízda na kole 2. běh 3. plavání 4. lyžování 5. fotbal 6. turistika 12

7. volejbal 8. badminton 9. tenis 10. in-line bruslení florbal. Na obrázku č. 1 můžeme vidět, že mezi mládeží se na třetí místo dostal právě Obrázek č. 1: Sporty, které Češi nejraději provozují Zdroj: SportCentral [14] 3.2 Sport Sportem se rozumí všechny formy tělesné činnosti, které ať již prostřednictvím organizované účasti či jinak si kladou za cíl projevení či zdokonalení tělesné a psychické kondice, rozvoj společenských vztahů nebo dosažení výsledků v soutěžích na všech úrovních. [11, str. 22] Sport je jakákoliv aktivita, která má charakter hry, řídí se pravidly a zásadami fair play. Odměnou za sportování by měla být samotná činnost. Přináší nám radost, potěšení, zábavu, spokojenost a pohodu. I vysoká zátěž a námaha můžou být prožívány jako radostná činnost. [8] [13] Sport dělíme i podle kritéria, které se zabývá tím, proč vlastně sportujeme: Elitní (vrcholový) sport sport se stává prací, kde jde o maximální výkon 13

sportovce a jeho finanční ohodnocení. Soutěživý (výkonnostní) sport jde o maximální výkon, ale i relaxaci. Sportovec patří do nějakého sportovního klubu. Rekreační sport každý si volí program podle sebe. Jde hlavně o relaxaci, zábavu a navazování sociálních vztahů. Kosmetický sport zaměřen na dosažení modelového vzhledu. Fitness sport jde hlavně o vypěstování svalstva (posilovna, cvičení s vlastní váhou těla, běh, cyklistika, ) [11] 3.3 Sport dětí a mládeže Sportování mládeže je v posledních pár letech neustále se řešícím problémem. Mnoho výzkumů potvrdilo to, čeho se všichni tolik báli moderní technika odsunula sport do pozadí v zájmech dětí. Děti tráví čas raději u počítačů než sportováním se svými vrstevníky. Od roku 2011 je dokonce vyhlášen Den boje proti dětské obezitě, který připadá na 25. května. [19] Na 121. zasedání MOV a XIII. olympijském kongresu v Kodani se řešily problémy s nedostatkem pohybu u mládeže. V zápise je uvedeno, že rodiny musí vyhodnotit stav jejich životního stylu a jeho důsledky na jejich děti. Měly by usilovat o zapojení jejich dětí již od útlého věku do sportu, který by poskytoval vhodné přínosy pro zdravotní a fyzickou zdatnost. Vlády a sportovní organizace by měly investovat do sportovních programů a podporovat sportovní organizace. [16] Poslední zajímavý průzkum provedla Asociace amatérských sportů ČR, který měl zjistit, jak chtějí děti trávit letní prázdniny a následně si asociace ověřila, jak to doopravdy proběhlo. V posledních dnech školního roku 2013/2014 byla zrealizována první část průzkumu pro žáky základních škol. Ukázalo se, že prázdninové sportování má v plánu 92% dotazovaných dětí (571 respondentů). Jako nejoblíbenější letní sport 14

se na první tři příčky dostali plavání, fotbal a cyklistika. Nejvíc se samozřejmě všichni těší na pobyt u moře. Na konci měsíce srpna však přišel čas na kontrolu. Výsledek nebyl vůbec potěšující. Ukázalo se, že o prázdninách trávilo svůj čas sportováním pouze 22% respondentů!!! Ti však z více jak 60% uvedli, že sportovali 5x týdně i více. Stejný podíl byl uveden i u jejich nejoblíbenější společnosti u sportování. Jsou jimi jejich kamarádi nebo sourozenci. Pouze 8% představovali jejich rodiče. [15] Jak řekl odborník na pohybovou aktivitu dětí Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze Pavel Suchánek: U pubertálních dětí klesá autorita rodičů, trenérů i učitelů, a naopak se zvyšuje vliv vrstevníků, party. [22] Je tedy potřeba zaměřit se na děti prvního stupně. Pokud nebudou vedeni k pohybové aktivitě v tomto věku, nejspíš si k ní už nikdy dobrý vztah nevytvoří. Většina lidí pohybujících se ve sportovním prostředí se shodla na tom, že problém má své začátky v rodině. Rodiče se věnují své kariéře a na sportování nezbývá moc volného času. [18] Vše tedy závisí na učitelích tělocviku, aby děti zaujali natolik, aby se jim sportování líbilo a vyhledávali ho i mimo hodiny školní tělesné výchovy. Klasickým školním osnovám už dávno odzvonilo a od školního roku 2004/2005 každá základní škola učí podle svého rámcového vzdělávacího programu. Učitelé můžou tak nabídnout svým žákům to, co sami uznají za vhodné. Do hodin tělesné výchovy se tak dostávají pohybové aktivity, které naši rodiče ani neznali. Dívky se učí základům zumby a sportovního aerobiku. Chlapci hrají florbal nebo jezdí na spiningových kolech. V kabinetech tělocvikářů najdeme i malé trampolíny nebo velké míče zvané overbally. Každá škola se snaží zajistit svým žákům dostatek pohybového vyžití. Děti už nechtějí jezdit na tábory pod stany. Zcela běžné je spaní na postelích, koupání v bazénu a speciálně zaměřené tábory zájmům dnešních dětí. Ale ať už je to tábor pionýrský, nebo taneční či florbalový, pořád je to pro děti pohyb navíc. Ministr školství Marcel Chládek vidí situaci jako kritickou a chystá pilotní projekt třetí hodiny tělocviku. Ten začne od školního roku 2015/2016. Hodina navíc bude probíhat ve spolupráci s místním sportovním klubem nebo s dojíždějícím trenérem. Ministr o třetí hodině tělocviku řekl: Nechci, aby ze všech žáků byli vrcholoví sportovci a olympijští medailisté, ale aby tato hodina zvedla děti ze židlí 15

a od počítačů. [37] Myslím si, že sportování mládeže je opravdu vzácným případem. Kdo nemá vztah ke sportu již od předškolního věku, těžko s tím tělocvikáři cokoliv zmůžou. Největší důraz by se měl klást právě na rodiče a rodinné příslušníky, aby děti znaly cyklistické kolo, fotbalový míč, lyže a další sportovní náčiní. Místo toho vědí, co je tablet, jak se stahují aplikace do mobilních telefonů a kde na internetu najdou stránku plnou her. Z vlastní zkušenosti vím, že spousta dětí v hodinách tělocviku jen stojí uprostřed tělocvičny a vůbec netuší, co se děje. Neumějí chytit míč při vybíjené, při zasažení fotbalovým míček pláčou, neumějí běhat a bojí se všeho, co v tělocvičně spatří jejich oči. Raději stráví hodinu na lavičce s modřinou na noze nebo škrábancem na ruce. Rodiče pak vyhoví jejich prosbě a na hodiny tělesné výchovy nechodí, protože sport vlastně v životě stejně nebudou potřebovat. Nezúčastní se tak školy v přírodě, lyžařského výcviku ani dalších podobných akcí, kterými se škola neustále snaží dostat alespoň na chvíli tyto děti na čerstvý vzduch. Rodiče mě vedli ke sportu od mých prvních samostatných kroků. I přes veškeré mé protesty a slzy to nevzdali a právě díky nim se věnuji sportu a nedokážu si život bez něj představit. Jako každé dítě minulé lepší doby jsem měla odstrkovadlo, tříkolku, kolo s přídavnými kolečky a nakonec své vlastní velké kolo, z kterého jsem neustále padala a měla jsem pořád zalepená kolena. Již ve třech letech jsem poprvé stála na lyžích a další rok už jsem sjížděla dětské sjezdovky na severočeském Bedřichově. Táta nám pod barákem každou zimu ledoval vlastní kluziště a na zahradě jsme měli postavenou bobovou dráhu, po které jsme se proháněli na igelitových taškách. Na základní škole jsme si odnesli školní tašky domů a po napsání úkolů jsme hned vyrazili zase ven a až do setmění jsme prožívali různá dobrodružství. Největším zlomem se však stala puberta, kde se rozhodlo, kdo půjde jakým směrem. Na rozdíl od většiny spolužáků byl pro mě sport důležitější než první cigarety a alkohol v lesoparku za školou. Vím, že mé děti projdou stejným režimem jako já a budu se modlit, aby i oni sami poznali, že sport je největší radostí života. Dětem totiž nepomůže další hodina tělocviku navíc, ale další pohybová aktivita v jejich volném čase. Kdo nemá rád sport, nebude mít rád ani třetí hodinu tělocviku. 16

3.4 Florbal Florbal je vzrušující, rychlá hra podobná hokeji, ale s tím rozdílem, že pravidla neumožňují takový tělesný kontakt. Je to bezpečná, levná a snadno naučitelná hra. Florbal je sport pro každého. [40] Florbal patří mezi kolektivní halové sporty. Hřiště má rozměry 40 x 20 metrů a je ohraničeno plastovými mantinely o výšce 50 centimetrů. Proti sobě hrají dvě družstva. Na hřišti v jeden moment může být maximálně pět hráčů v poli a jeden brankář z každého týmu. Hráči mají speciální florbalové hole a snaží se protihráčům vstřelit gól. Brankaři hrají bez hokejky a snaží se zabránit padnutí gólu vlastním tělem a míček mohou chytat i do rukou. Branky jsou 16 cm široké a 115 cm vysoké. Normální hrací čas, který platí pro nejvyšší florbalové soutěže, je 3 x 20 minut čistého času se dvěma desetiminutovými přestávkami. [3, str. 12] 3.4.1 Vznik florbalu ve světě Florbalový míček nevymysleli florbalisté, ale baseballisté z USA. Stejný míček podobný s podobnými rozměry sloužil k tréninku baseballových nadhazovačů. Všichni si však počátky tohoto sportu spojují se skandinávskými zeměmi. Ve Švédsku se hra zvaná innebandy začala hrát za začátku sedmdesátých let. Ve Finsku se hře říkalo salibandy a to vzniklo o několik let později. Již od samého počátku sportu tyto dvě země udávaly florbalu směr jeho vývoje. Švédsko je považováno za kolébku florbalu. Odlišný vývoj měl florbal ve Švýcarku, kde brankář používal hokejku. Tomuto florbalu se v zemi helvetského kříže říkalo unihockey. [10] Florbal se postupně rozbíhal do všech koutů světa a proto byla v roce 1986 založena Mezinárodní florbalová federace (International Floorball Federation). Je to vedoucí organizace světového florbalu (salibandy, innebandy, unihockey). Federace je řádným členem MOV, SportAccord a spolupracuje s FISU (Mezinárodní organizace univerzitního sportu). [25] 17

Obrázek č. 2: Logo Mezinárodní florbalové federace Zdroj: IFF [25] Dne 8. července 2011 se florbal na 123. jednání MOV v Durbanu stal jeho právoplatným členem. Znamená to tedy, že se florbal může objevit na programu olympijských her.[35] V roce 1993 byl zorganizován první turnaj o Evropský pohár a další rok se konalo ME pro muže. Postupně se konalo v roce 1995 ME pro ženy, 1996 ME pro muže a 1997 další ME pro ženy. Od roku 2001 se začaly hrát také MS pro juniory. [12] Nyní se každý rok hraje Pohár mistrů a Evropský florbalový pohár. V sudých letech se pořádá MS mužů a žen do 19ti let a v letech lichých pak MS žen a mužů do 19ti let. [25] V tuto chvíli má IFF 57 členských asociací. Ke konci roku má federace 300 133 registrovaných hráčů a 4 396 klubů. Odhaduje se, že existuje více jak 2 miliony rekreačních hráčů tohoto sportu po celém světě. Pořadí deseti největších zemí podle počtu registrovaných hráčů florbalu je následující: Švédsko, Finsko, Česká republika, Švýcarsko, Německo, Norsko, Dánsko, Slovensko, Lotyšsko a Rusko. [25] 3.4.2. Historie českého florbalu První setkání s florbalem se pravděpodobně v České republice stalo v roce 1984 díky výměnnému pobytu studentů pražské VŠE se studenty z helsinské univerzity KY. Finové do Čech přivezli sadu florbalových hokejek a v tělocvičně VŠE proběhl první historický zápas mezi Finy a Čechy. Studenti z Finska v Čechách hokejky ponechali a vysokoškoláci kolem průkopníků českého florbalu Michala Bauera a Petra Chaloupky hráli florbal asi rok, než se jim většina holí podařilo zlomit. Nové hokejky nebylo 18

možné v České republice koupit a tak byl florbal na pár let zapomenut. [24] V roce 1991 bratři Vaculíkové vycestovali do Švédska, odkud florbalové vybavení přivezli. Ve Střešovicích se k nim přidali i bývalí studenti z VŠE a opět začali hrát florbal. O rok později se do Jaroměře vydali švýcarští hráči na předsezónní soustředění a zase se o florbalu vědělo více. Marcel Pudich přivezl z Prahy florbalové vybavení do Ostravy a na severu Moravy byly uspořádány první florbalové turnaje. Zájezd střešovických průkopníků do Maďarska znamenal další důležitý bod v historii českého florbalu přivezli první opravdové florbalové mantinely, na kterých se v roce 1994 odehrál první ročník 1. florbalové ligy. Během několika dalších let se rozšířil florbal do dalších koutů České republiky. Velká florbalová centra vznikla kromě Prahy a Ostravy také v Brně a Liberci. [24] Česká florbalová unie (ČFbU) je řídícím orgánem českého florbalu od roku 1992. V současné době sdružuje 476 oddílů a 74 049 registrovaných členů. Prezidentem ČFbu je Filip Šuman. Základní vize unie: Být nadále stále atraktivnějším sportem jak pro potenciální hráče, tak pro celou sportovní veřejnost. Při trvalém zvyšování sportovní kvality a udržení mezinárodní úspěšnosti zdůraznit pozici druhého nejmasovějšího českého sportu. [20] Český florbal se počtem registrovaných hráčů řadí na 2.místo v žebříčku. První je florbalová mocnost Švédsko se 116 624 hráči. Třetí místo patří Finsku, které má 51 982 registrovaných florbalistů. [26] [31] Obrázek č. 3: Logo České florbalové unie Zdroj: ČFbU [20] 19

České reprezentační týmy mají za sebou mnoho světových šampionátů, odkud si výpravy přivezly několik zasloužených medailí. Tabulka č. 1: Úspěchy českých reprezentačních družstev MS mužů MS žen MS juniorů MS juniorek 1996 4. 1997 6. 2001 5. 2004 5. 1998 6. 1999 5. 2003 3. 2006 4. 2000 6. 2001 5. 2005 5. 2008 5. 2002 4. 2003 7. 2007 2. 2010 3. 2004 2. 2005 7. 2009 4. 2012 4. 2006 4. 2007 5. 2011 4. 2014 3. 2008 4. 2009 4. 2013 4. 2010 3. 2011 3. 2012 7. 2013 4. 2014 3. zlato stříbro bronz Zdroj: vlastní zpracování dle statistik ČFbU 3.4.3 Stručná pravidla florbalu Výčet stručných pravidel je sestaven dle pravidel florbalu platných od 1.července 2014 podle oficiálních pravidel florbalu IFF: Florbal se hraje formou utkání mezi dvěma družstvy. Cílem hry je dosáhnout více branek než soupeř při dodržení ustanovených pravidel Florbal se hraje na tvrdém a rovném povrchu v místě, jež je schváleno řídícím orgánem. Každé družstvo může využít maximálně 20 hráčů a ti musí být zapsáni v zápise o utkání. Střídání hráčů se může provádět kdykoliv během utkání a bez omezení počtu střídání jako je tomu v hokeji. Utkání je kontrolováno a řízeno dvěma rozhodčími a rovnocennou autoritou. Brankář musí mít nasazenou příslušně označenou obličejovou masku a nesmí 20

používat hokejku. Hráč v poli nesmí zasáhnout, blokovat, zvedat ani kopat do soupeřovy hokejky nebo přidržet soupeře či jeho hokejku. Nesmí být hráno chodidlem nebo jakoukoliv částí hokejky nad úrovní kolene. Hráč nesmí bránit soupeři v pohybu zamýšleným směrem. Hráč nesmí hrát hlavou. Přestupky jsou trestány dvouminutovými, pětiminutovými nebo desetiminutovými osobními tresty. Může být udělena i červená karta. [3] 3.5 Mládežnický florbal Mládežnický florbal můžeme dělit do několika kategorií. Obrázek č. 2 představuje kategorie AŠSK ČR pro sportovní soutěže. Obrázek č. 4: Věkové kategorie AŠSK ČR Zdroj: AŠSK ČR [27] Pokud se budeme věnovat registrovaným hráčům florbalu, pak je věkové rozdělení soutěží poněkud pestřejší. Česká florbalová unie dělí mladé sportovce do kategorií uvedených v tabulce č. 2. 21

Tabulka č. 2: Kategorie mládežnických družstev ČFbU Kategorie Věk Přípravka a mini žákyně do 8 let Elévové 9-10 let Mladší žáci 11-12 let Starší žáci 13-14 let Dorostenci a dorostenky 15-16 let Junioři a juniorky 17-18 let Zdroj: vlastní zpracování dle ČFbU 3.5.1. Miniflorbal Miniflorbal neboli malý florbal je pravidly upravená hra tak, aby se mohla hrát v hodinách tělesné výchovy. Ne každá škola má k dispozici brankařskou výstroj a ochrannou florbalovou helmu. Je tedy vhodné hrát florbal na menším hřišti a bez brankářů. Velké florbalové branky se sníží jejich položením nebo se použijí minibranky. Jako další alternativy lze použít například jeden díl švédské bedny nebo kužely, které budou brankový prostor vymezovat. Poslední hráč brání bránu ve stoje s hokejkou nebo v kleče na jednom koleni. Na míček však nesmí sáhnout rukou. Hraje se i s menším počtem hráčů dle velikosti hřiště. K ohraničení hrací plochy se nejčastěji používají položené lavičky. Hlavně v místech, kde nejsou rovné zdi žebřiny, dveře, apod.. [7] Miniflorbal je výborný nápad pro zpestření hodin tělesné výchovy nejmladších dětí. Není potřeba velká florbalová brána, protože postačí dva kužele. Lavičky zastanou roli florbalových mantinelů a investice do florbalových holí se opravdu vyplatí. Za 3 000,- Kč se pořídí 10 hokejek, které bude milovat celá škola. Děti mají rády nové věci a věřím, že florbal pro mě novinkou je. Tělocvikáři musí mít trochu fantazie a zápas dvou družstev se může odehrát opravdu kdekoliv. Ať už v malé tělocvičně s nedostatkem místa nebo venku na školním hřišti. Čím méně hráčů bude v poli, tím lépe. Předejde se tak situaci, kdy na hřišti bude běhat s míčkem pouze pár šikovnějších dětí a ostatní budou kamenně stát na jednom místě. Při hře tří hráčů proti třem hráčům se zapojí do hry opravdu všichni a při správném střídání si zahraje celá třída 20 dětí. Podle mě není florbal vůbec těžký ani náročný sport a je vhodný pro všechny věkové kategorie. 22

3.5.2 Florbal ve školní tělesné výchově Každý rok se konají meziškolní soutěže ve florbale, kde družstva projdou přes okresní a krajské kolo až do kola republikového. Některé školy se zapojují i do okresních nebo krajských lig. Nejpopulárnější soutěží byl Orion florbal cup pořádaný AŠSK. První ročník proběhl ve školním roce 2009/2010. Jeden rok do republikového kola postupovali žáci z druhého stupně základní školy a rok další měli šanci studenti středních škol. Kategorie pro základní školy byly pro dívky i chlapce tři: 4.+5.třída, 6.+7.třída a 8.+9.třída. Obrázek č. 5: Logo Florbal Cupu Zdroj: Základní škola Vsetín-Trávníky [33] Účastníci republikového finále z roku 2011 dostaly příležitost startovat místo družstev z Ruska na mistrovství světa škol, které se odehrálo v Plzni. Rusko odřeklo svou účast a chlapecká družstva se umístila 3. a 6. místě z celkových 8 účastníků. Dívkám se podařilo vybojovat 4. a 5. místo z osmi dívčích družstev. [17] Od začátku roku 2012 se rozběhl nový projekt MŠMT a České televize Putovní pohár ministra školství mládežnický sport žáků a škol. Žáci základních škol bojovali o pohár ve florbale a středoškoláci v basketbalu. V kategorii základních škol nastupovali žáci 9. tříd. Finálové zápasy odvysílala živě Česká televize a kromě putovního poháru vítězové dostali poukaz na zájezd školy na LOH 2012 v Londýně. Zápas dívek v teplické hale sledovalo přes 900 diváků. Pohár zvedlo nad hlavu družstvo ze ZŠ Otická Opava. Finále chlapců v Praze vyhrála ZŠ Jemnice. [28] 23

Obrázek č. 6: Logo Mládežnického sportu Zdroj: Mládežnický sport [29] Mládežnický florbal Pohár ČFbU pro žáky 1. stupně základních škol je projekt pro školní rok 2012 2013. Pořadatelem je Česká florbalová unie pod záštitou ministra školství, mládeže a tělovýchovy. Soutěž je pořádaná jako podpora rozvoje další náplně tělesné výchovy na základních školách. Hraje se podle upravených pravidel systémem 3+1 a zúčastnit se jí mohou žáci 1. 5. tříd. 19. dubna 2013 se v Praze konaly finálové zápasy dvanácti nejlepších družstev ze 693 přihlášených týmů. V kategorii dívek se z výhry radovala 6. ZŠ Mladá Boleslav a v chlapecké kategorii zvedla nad hlavu putovní pohár ZŠ Kunratice z Prahy 4. [39] Následující rok se generálním partnerem projektu stala Česká pojišťovna a soutěž se jmenovala Školský pohár České pojišťovny ve florbale. Tentokrát se do boje o pohár pustilo 776 týmů. Motem České pojišťovny je Pomáháme vám jít dál a já jsem ráda, že můžeme podporovat nejen prestižní národní a mezinárodní florbalové soutěže, ale také Školský pohár. Věřím, že tak pomůžeme dětem a mládeži v tom, aby se florbal a sport obecně stal součástí jejich života, komentuje partnerství Hana Kovářová, vrchní ředitelka úseku marketingu České pojišťovny. Odměnou za finálovou účast byla volná vstupenka na Superfinále 2014 do O2 Arény (finále mužské AutoCont extraligy a Extraligy žen). Prvenství obhájily dívky ze 6. Základní školy Mladá Boleslav a z kategorie chlapců si pohár odvezla ZŠ Pod Vinohrady Uherský Brod. [36] 24

Obrázek č. 7: Logo Poháru České pojišťovny Zdroj: Mládežnický florbal [36] V aktuálním školním roce 2014/2015 se opět pozměnil název na Think Blue. Cup.ve florbale. Generálním partnerem se stal Volkswagen a i tento rok se finalisté dostanou do O2 Arény na Superfinále extraligových soutěží. Ze 770 přihlášených týmu se do finále probojuje šest nejlepších družstev, které se utkají 17. dubna 2015 o pohár. [38] Obrázek č. 8: Logo pro Think Blue. Cup. Zdroj: Think Blue. Cup.[38] Zároveň běží i Sportovní liga základních škol o Pohár ministra školství. Jde o soutěže pro žáky druhého stupně základní školy pořádaný AŠSK ČR, ČFbU a ČUS. Jedním ze šesti sportů je i florbal, jehož patronem se stal Jan Jelínek hráč Billy Boy Florbal Mladá Boleslav a český reprezentant. Proběhlo 81 okresních kol, 14 krajských a 5 mezikrajských. Zúčastnilo se jich 1 843 družstev z 1 142 základních škol. Poháry v kategorii starší žákyně získaly dívky ze ZŠ Pod Vinohrady Uherský Brod. Výherci chlapecké kategorie byli žáci z 33. ZŠ Plzeň. [21] [23] [34] 25

Obrázek č. 9: Logo Sportovní ligy ZŠ Zdroj: Sportovní liga ZŠ [23] Pro studenty středních škol byl ve školním roce 2014 2015 uspořádán Pohár českého florbalu středních škol. Pořadatelem je ČFbU a o partnerství se dělí Česká pošta, Eurovia a Skupina ČEZ. Do soutěže se mohli přihlásit žáci prvních a druhých ročníků střední školy či gymnázií. Celkem je přihlášeno 323 týmů, jejichž nejlepší účastnící se utkají v pražské O2 Aréně v rámci florbalového Superfinále. [30] Obrázek č. 10: Logo Poháru českého florbalu středních škol Zdroj: Mládežnický florbal [30] 3.5.3 Registrovaní hráči a jejich soutěže Česká florbalová unie pro své registrované hráče vypsala několik soutěží. Odehrávají se buď na regionální, nebo celostátní úrovni. V aktuální sezoně 2014/2015 je celkem přihlášeno 1 327 mládežnických družstev. Nejmladší kategorie přípravek a mini žákyň v tomto součtu představuje 114 družstev. Dalších 846 družstev je tvořeno hráči základní školy (elévové, mladší žáci, starší žáci). Kategorii dorost a junioři tvoří studenti středních škol. Registrovaných družstev je 367. 26

Graf č. 1: Počet mládežnických družstev ČFbU v sezoně 2014/2015 Zdroj: vlastní zpracování dle statistik ČFbU Pokud se podíváme do historie na vývoj počtu členů florbalu, uvidíme každoroční nárůst florbalové základny. V porovnání s dalšími populárními sporty je florbal jasným vítězem. Tabulka č. 3 znázorňuje vývoj členské základny mládeže 8 sportů v České republice. Vybráno bylo právě 8 sportů s největší počtem mladých registrovaných sportovců. 2015. Údaje za rok 2014 jsou předběžné, finální počty členů budou známy až v dubnu Tabulka č. 3: Vývoj členské základny mládeže v letech 2004 až 2014 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Florbal 15 964 16 520 18 574 19 687 24 352 18 756 22 170 27 940 27 704 27 275 29620 Lední hokej 24 781 22 305 24 172 22 614 25 598 20 670 19 494 19 375 17 842 23 192 14997 Volejbal 16 689 15 199 15 282 14 875 17 827 12 974 13 076 13 180 13 038 12 838 12888 Atletika 17 748 16 797 16 441 16 475 18 630 16 949 18 795 19 200 20 925 19 446 26771 Basketbal 17 324 15 852 15 486 15 046 17 200 12 840 13 775 13 511 12 883 14 968 15321 Plavecké sporty 17 261 16 974 16 971 16 651 18 007 17 005 17 196 15 557 17 204 15 405 16059 Fotbal 154 004 144 539 154 831 155 186 188 956 145 277 144 220 139 635 123 116 107 825 100855 Tenis 15 310 14 374 15 104 15 198 17 671 14 490 14 768 14 585 14 835 24 702 13735 1.místo 2.místo 3.místo Zdroj: vlastní zpracování dle statistik ČUS 27

Graf č. 2: Zobrazení lineární regrese vybraných sportů Zdroj: vlastní zpracování dle statistik ČUS Rovnice lineární regrese: Florbal: f (x) = 1391,0363636364x + 14250,3722727273 Lední hokej: f (x) = 699,4909090909x + 25564,2181818182 Volejbal: f (x) = -393,8363636364x + 16714,4727272727 Atletika: f (x) = 259,1x + 14333,7636363636 Basketbal: f (x) = -253,2272727273x + 16447,1818181818 Plavecké sporty: f (x) = -132,6x + 17549,2363636364 Tenis: f (x) = 679,8x + 14846,3818181818 Pro usnadnění představy o směru a velikosti trendu je tabulka č. 3, s vývojem členské základny mládeže, graficky zobrazena v grafu č. 2. Přímky lineární regrese objasňují situaci sportů s největším počtem členů. Vynechán byl fotbal, který v počtu členů mnohokrát přesahuje ostatní sporty a jeho prvenství nebude zřejmě nikdy ohroženo. Největší pokles zobrazuje přímka světle modré barvy, která je přiřazena lednímu hokeji. Až do roku 2010 byl hokej na 2. místě v počtu členů mládeže. V roce 2010 a 2011 spadl díky rozšíření florbalové základny na třetí místo a v současné době je 28

až na šestém místě v tabulce všech sportů. Členská základna mladých hokejistů představuje 14 997 sportovců. Možná, že právě díky florbalu se hokej propadl až na 6. místo. Hra ledního hokeje je florbalové hře dosti podobná, ale florbalové vybavení je značně levnější. Klesající trend také vidíme u přímky barvy šedé, která představuje volejbal. Počet členů za rok 2014 zaujímá 8. místo s 12 888 mládežnickými sportovci. Téměř stejné klesání vidíme i u basketbalu, který představuje přímka oranžové barvy. Pokles je mírný, protože počet členů za posledních 10 let je v průměru 15 000 basketbalistů každý rok. V roce 2004 ale základna přesáhla 17 000 členů, proto se pokles křivky musel objevit. Přímka tmavě modré barvy patří plaveckým sportům, které nyní zaujímají 4. místo v tabulce. Pokles je zanedbatelný a myslím si, že plavání se o své místo nemusí bát. Zajímavé je narůstání trendů u zelené a žluté přímky, které jsou přiřazeny tenisu a atletice. U tenisu je potřeba se zmínit, že v roce 2013 se dostal na třetí příčku tabulky. Z 14 835 členů se zvedl počet o necelých 10 000 na 24 702 tenistů. Příčinou může být výhra českých tenistů na Davis Cupu 2012 a titul získal ten samý rok i český Fed Cupový tým. Za rok 2014 se členská základna dostala zase zpět na 13 735 členů. Úspěchy Pavla Masláka mohly ovlivnit nárůst mladých atletů v posledním roce o 7 000 členů. Atletika je hned za florbalem na třetím místě v tabulce. Poslední sport, který ještě nebyl zmíněn, je florbal. Červená přímka představuje rychlý dynamický růst počtu členů. Florbalová základna se každý rok zvětšuje. Menší zádrhel se stal v roce 2009, kdy zřejmě došlo ke špatnému rozřazení členů do kategorií, které se projevilo u všech sportů. [5] 29

3.6 Marketingový výzkum Marketingový výzkum je disciplína, která vychází z řady vědních oborů jako je statistika, matematika, informatika, sociologie a další. Je to systém metod a postupů pro práci s marketingovými informacemi. [9] Marketingový výzkum je definován jako funkce, která spojuje spotřebitele, zákazníka a veřejnost s marketingovým pracovníkem prostřednictvím informací informací užívaných zjišťováním a definováním marketingových příležitostí a problémů, k tvorbě, zdokonalování a hodnocení marketingových akcí, monitorování marketingového úsilí a k zlepšení pochopení marketingu jako procesu. Marketingový výzkum specifikuje požadované informace podle vhodnosti k řešení těchto problémů, vytváří metody pro sběr informací, řídí a uskutečňuje proces sběru dat, analyzuje výsledky a sděluje zjištěné poznatky a jejich důsledky. [2, str. 104] 3.6.1 Proces marketingového výzkumu Marketingový výzkum se skládá z několika kroků, které označujeme jako proces marketingového výzkumu. Jedná se o chronologický sled kroků, které znázorňuje následující obrázek č. 11. 30

Obrázek č. 11: Proces marketingového výzkumu Zdroj: Přibová [9, str. 25] 3.6.1.1 Výzkumný problém Jako první krok celého marketingového výzkumu je definice výzkumného problému a cíle, kterého chceme dosáhnout. Definice by měla být co nejpřesnější a měla by zahrnovat celou šíři problému a zaměřit se přitom na vztahy, které budou zkoumány. Součástí výzkumu je i stanovení hypotéz, které by výzkum měl potvrdit nebo naopak vyvrátit. [9] Hypotézu lze definovat jako výpověď (tvrzení) o dosud neprokázaném (možném, nepřezkoušeném, předpokládaném, pravděpodobném atd.) stavu dvou nebo více jevů (proměnných) ve zkoumané oblasti, kterou lze testovat. [4, str. 21] Pokud se hypotézy nepotvrdí ani nevyvrátí, pak je nutné ve výzkumu pokračovat. 31

3.6.1.2 Zdroje dat V marketingových výzkumech používáme dva zdroje dat: primární a sekundární. Rozdílem mezi nimi je účel, ke kterému byla data nasbírána. Primární data shromažďujeme nově ke konkrétnímu projektu. Sekundární data byla shromážděna k jinému účelu, než je projekt. Řešitel projektu zprvu sahá po datech sekundárních, která jsou již k dispozici. [9] Sekundární data jsou snadno dostupná a mají nízkou cenu. Dále se dělí na interní a externí zdroje dat. Interní zdroje jsou shromažďovány uvnitř firmy a týká se evidování vlastní činnosti (firemní logistika, finanční údaje, vyhodnocování reklamací apod.). Externí zdroje zahrnují data shromažďovaná institucemi. Jedná se o statistické přehledy, databáze, výzkumy agentur a ostatní zdroje (výroční zprávy, právní předpisy, telefonní seznamy a další). [9] Pokud sekundární data jdou zastaralá, neúplná nebo nepřesná, tak řešitel musí získat primární data. Většina marketingových výzkumů tyto data obsahuje. [6] 3.6.1.3 Techniky sběru dat Existují tři techniky marketingového výzkumu: dotazování, pozorování a experiment. Dotazování je nejrozšířenější postup marketingového výzkumu. Probíhá poomocí dotazníků, anket, interview, skupinových rozhovorů nebo telefonického dotazování. Pozorování je další způsob získávání informací prováděný vyškolenými pozorovateli. Experiment sleduje vliv jednoho jevu na druhý v nově vytvořené situaci. [4] 3.6.1.4 Určení velikosti vzorku Výběr souboru respondentů se skládá ze tří rozhodnutí: Koho se budeme dotazovat? Kolik respondentů by mělo být součástí dotazovaného souboru? Jak mají být vybíráni respondenti? [6] 32

3.6.1.5 Realizace výzkumu Marketingový výzkum má tři fáze realizace: sběr dat, kontrola dat, kódování. Existuje mnoho metod sběru dat, které se díky telekomunikacím a počítačům rychle zlepšují. Někdo volí techniku tištěných dotazníků, jiní telefonické dotazování a moderní technikou je on-line výzkum. [6] Po získání všech dotazníků nastává kontrola dat. Cílem je odstranit neúplné nebo nelogické kusy mechanickou kontrolou. Nástrojem jsou tzv. kontrolní otázky. Dále se doporučuje věnovat odpovědím nevím. Nemělo by se jednat o více jak 5 10% z celkového počtu správně vyplněných dotazníků. [6] Při kódování nastávají dvě situace kódování uzavřených otázek a kódování otázek otevřených. U uzavřených otázek jsou většinou kódy přiřazeny ještě před zahájením samotného dotazování. Složitější je kódování otázek otevřených. Kódující osoba tedy musí odpovědi projít a přidělit jim kód ručně. V kategorii ostatní odpovědi by nemělo zbývat více než 10% odpovědí. [6] 3.6.1.6 Zpracování a analýza dat Nyní je čas na zpracování celého výzkumu pomocí statistických metod. Pro zpřehlednění údajů slouží uspořádání výsledků do tabulek. Je vhodné uvést absolutní i relativní četnosti výsledků. Dalším způsobem je grafické znázornění dat. [9] 3.6.1.7 Zpracování a prezentace závěrečné zpráva Na závěr marketingového výzkumu se zpracovává závěrečná zpráva a poté se prezentuje. Cílem je odpovědět na problém, kvůli kterému byl celý výzkum zadán. Následně je výsledek výzkumu prezentován. [9] Prezentace by měla obsahovat: definici problému, přehled výzkumných metod, ukázky dat, hlavní poznatky, přínos výzkumu a vysvětlení, jak výsledky ovlivňují další rozhodnutí. [9] 33

3.6.2 Dotazník Při tvorbě dotazníku je třeba myslet na to, aby vyhovoval hlavním dvěma požadavkům: účelově technickým takové sestavení a formulování otázek, aby mohl dotazovaný co nejpřesněji odpovídat na to, co nás zajímá psychologickým vytvoření takových podmínek, prostředí, okolností, které by co nejvíce pomáhaly tomu, aby se mu tento úkol zdál snadný, příjemný a žádoucí, chtěný [4. str. 33] 3.6.2.1 Obecné zásady tvorby dotazníku: 1. vytvoření seznamu informací, které má dotazování přinést 2. určení způsobu dotazování 3. specifikace cílové skupiny dotazovaných osob a jejich výběr 4. konstrukce otázek ve vazbě na požadované informace 5. konstrukce celého dotazníku 6. pilotáž [9] Vytvoření seznamu informací Již ze stanoveného cíle výzkumu vychází řada otázek, na které se musíme zeptat. Důkladnou přípravou dotazníku se vyvarujeme otázek, který by byla nadbytečné a naopak nedojde k situaci, že by nám nějaká otázka chyběla a nebylo by možné získat potřebné informace k výzkumu. [9] Určení způsobu dotazování Způsobů dotazování je několik. Prvním z nich je osobní dotazování, u kterého máme vysokou návratnost odpovědí. Můžeme se tak i ptát na obsahově náročnější otázky. Tento způsob je ovšem velice náročný na celkovou organizaci. Písemné dotazování už takovou návratnost nemá. Respondent má čas na rozmyšlení odpovědi, což někdy vede k nevýhodě této metody šetření. Velmi dobře připravené projekty mají návratnost okolo 30%. Třetím způsobem je dotazování po telefonu. Existují profesionální organizace, které pro tento účel mají své vyškolené pracovníky. Ochota 34

odpovídat je však značně snížena neosobním kontaktem. Poslední metodou je dnes již nejvíce používané elektronické dotazování. Elektronické dotazování je levné, rychlé a všechna data již máme v elektronické podobě, což nám usnadňuje a urychluje zpracování dat. [9] Specifikace cílové skupiny Specifikací cílové skupiny si odpovíme na otázku Koho se budeme ptát?. Přesné určení vzorku respondentů je důležité pro formulace otázek a použití odborných termínů. [9] Konstrukce otázek Existují dva základní typy otázek uzavřené a otevřené. V tabulce č. 4 si popíšeme příklady těchto otázek. 35

Tabulka č. 4: Otázky používané v dotazníku Uzavřené otázky Dichotomické Multiple choice Likertova škála Sémantický diferenciál Stupnice důležitosti Stupnice známek Stupnice úmyslu něco koupit Otázka s dvěma možnými odpověďmi. Otázka se třemi a více odpověďmi. Výrok, v němž respondent projevuje míru souhlasu/nesouhlasu. Stupnice spojujíci dva bipolární světy. Respondent vybírá výrok, který reprezentuje jeho názor. Stupnice, s jejíž pomocí se známkuje důležitost nějakého atributu. Stupnice, s jejíž pomocí se známkuje nějaký atribut od špatného k vynikajícímu. Stupnice, s jejíž pomocí se známkuje respondentův úmysl něco koupit. Otevřené otázky Zcela nestrukturované Slovní asociace Dokončení věty Dokončení příběhu Obrázek Test tematické apercepce Otázka, na niž může respondent odpovědět mnoha různými způsoby. Postupně jsou představována slova a respondent reaguje prvním výrazem, který mu příjde na mysl. Je představena neúplná věta a respondent ji dokončí. Je představen neúplný příběh a respondenti jsou požádáni, aby ho dokončili. Je představen obrázek se dvěma postavami, z nichž jedna něco říká. Respondenti jsou požádáni, aby se ztotožnili s druhou a vyplnili prázdný rámeček. Je představen nějaký obrázek a respondenti jsou požádáni, aby vyprávěli příběh o tom, co si myslí, že se děje nebo může na obrázku dít. Zdroj: Kotler [6, str. 146] 36

4 METODOLOGICKÁ ČÁST V následující kapitole budou popsány postupy a metody, které byly použity při realizaci marketingového výzkumu. 4.1 Sekundární zdroje dat Pro marketingový výzkum byla nejdříve shromážděna sekundární data týkající se výzkumného problému: výzkumy týkající se sportování mládeže nejoblíbenější sporty provozované v ČR informace o florbalových soutěžích pro žáky základních a středních škol data mapující vývoj členské základny florbalu v kategorii mládeže florbalové soutěže ČFbu pro registrované hráče 4.2 Sběr primárních dat Pro dosažení cílů diplomové práce bylo potřeba sesbírat taková data, která by splnila jeden z úkolů práce. 4.2.1 Určení techniky sběru dat Pro výzkum byl použit kvantitativní výzkum s metodou sběru dat dotazováním, konkrétně dotazování elektronické. Jde o moderní metodu písemného dotazování, mezi jejichž výhody patří rychlost a cena nákladů, která je většinou zcela nulová. Touto technikou sběru dat může být osloven velký vzorek populace. Největší výhodou je zpracování získaných dat, protože jsou přijímána rovnou v elektronické podobě, což práci s nimi usnadňuje. Nevýhodou je nízká návratnost a neosobní forma dotazování. Otázky musí být sestaveny tak, aby jim rozuměli všichni dotazovaní a nedošlo tak k znehodnocení dat. V případě této práce byla návratnost dotazníků opravdu malá, ale z celkové velikosti vzorku je konečný počet vyplněných dotazníků velice uspokojivý. 37

4.2.3 Určení velikosti vzorku Využila jsem databázi MŠMT, která na jednom místě shromažďuje veškeré informace o školách a školských zařízení v České republice. Dotazník byl sestaven v elektronické podobě na internetovém serveru Vyplňto.cz a pomocí e-mailových adres byli osloveni ředitelé všech základních a středních škol v ČR. Filtrem bylo zvoleno 3 580 základních škol, jejichž zřizovatelem je obec a vyučovacím jazykem je jazyk český. Elektronický dotazník byl dále odeslán na 888 středních škol s denní formou vzdělávání. Zpráva obsahovala doprovodný dopis a internetový odkaz na dotazník. Mnoho e-mailových adres bylo neplatných nebo zpráva byla zařazena do nevyžádané pošty a nebyla tak vůbec řediteli škol otevřena. Kolik zpráv bylo opravdu přečteno, to bohužel zjistit nelze. Přišlo 22 pozitivních odpovědí, kde vedení školy potvrdilo vyplnění dotazníku minimálně jedné třídy školy. Prosbě o pomoc vyhověla i společnost Kroužky o.p.s., která dotazník odeslala rodičům cca 40 kroužků různého zaměření, kteří ho doma se svými dětmi vyplnili. V neposlední řadě byl dotazník sdílen na sociální síti Facebook. Základním souborem pro výběr respondentů byli všichni žáci základních a středních škol v ČR. Podle dat z Českého statistického úřadu jsem zjistila, že populace věkové kategorie 6 19 let představuje cca 1 320 000 žáků. Celkově bylo sesbíráno 3 252 dotazníků. Vzorek je dostatečně rozsáhlý a jeho vlastnosti můžeme přiřadit celému souboru. Návratnost, která je dána poměrem vyplněných a zobrazených dotazníků byla 85,2 %. Znamená to, že pouhých 14,8 % dotazníků bylo zobrazeno, ale nedošlo k jejich vyplnění. Celková návratnost představuje pouze cca 0,25 % vyplněných dotazníků z 1 320 000 možných. 4.2.2 Seznam informací, které má dotazování přinést 1. Jak často populace žáků sportuje. 2. Kolik žáků zná sport jménem florbal. 3. Kolik žáků ještě florbal nikdy nehrálo. 4. Kde poprvé si žáci tento sport zkusili. 38

5. Jak často se hraje florbal na hodinách tělesné výchovy. 6. Jaká formu hry florbalu se na školách hraje. 7. Zúčastňuje-li se škola florbalových soutěží. 8. Pořádá-li škola florbalové turnaje pro své žáky. 9. Kolik žáků reprezentovalo svou školu ve florbale. 10. Na jaké úrovni žáci hrají florbal. 11. Jak se florbal žákům jeví lehký x těžký. 12. Jak žáci sledují florbal registrovaných hráčů. 13. Identita pohlaví, věk, typ školy. 4.2.3 Sběr dat Průzkumu proběhl nejdříve v pilotáži vzorku 10 respondentů, kteří k položeným otázkám neměli žádné připomínky. Po konzultaci s vedoucím práce byly upraveny dvě otázky a do dotazníku byla vložena kontrolní otázka. Samotná realizace probíhala ve dvanácti dnech na začátku roku 2015. Následně proběhlo automatické zpracování dat a odpovědi byly graficky znázorněny. Dotazník se skládal z 20 otázek, kdy 16 z nich bylo uzavřených a respondent musel zvolit právě jednu z nabízených odpovědí. U jedné otázky došlo k rozdělení dotazníku podle odpovědi respondenta. Dvě otázky byly otevřené a žák se musel vyjádřit svými slovy. Konkrétně šlo o uvedení jeho věku a třídy školy. V dotazníku se objevila i zmiňovaná kontrolní otázka. 4.2.4 Kontrola dat a kódování I když došlo k automatickému vyhodnocení dat, byla nutná mechanická kontrola. Nebyl zjištěn žádný problém a mohlo dojít ke kódování otevřených otázek. Dotazníky musely být rozřazeny podle věku respondentů. Po menších úpravách 39

v počtech žáků základní a střední školy mohla být data graficky zpracována. 4.2.5 Analýza dat Data byla zpracována přímo z dotazníku a bylo potřeba je graficky upravit. Tato úprava proběhla pomocí programu OpenOffice Calc. Byly použity tabulky, koláčové grafy a sloupcové grafy. 40

5 ANALYTICKÁ ČÁST V analytické části si vyhodnotíme dotazník, který probíhal na začátku roku 2015. Každá otázka je znázorněna graficky, okomentována a patří jí krátká diskuse. Nejprve se budeme zabývat posledními čtyřmi otázkami, které se vztahují na identitu respondentů a lépe se nám bude s dalšími daty pracovat. 5.1 Otázka č. 18: Věk respondenta Pro otázku č. 18 jsem zvolila otevřenou otázku, ve které měli respondenti zapsat svůj věk. Tento způsob se zdál zprvu jako nejlepší, ale postupně s každým dalším vyplněným dotazníkem jsem zjišťovala, že tato cesta nebyla správná. Někdo uváděl údaj číselný, jiní zase slovní. Někteří dokonce využili otevřenou otázku k žertu. Po zdlouhavém kódování každé odpovědi jsem se dopracovala k údajům, které jsou zaznamenány v tabulce č. 5 a zobrazeny v grafu č. 3. Tabulka č. 5: Počet respondentů podle věku Věk Počet respondentů 6 5 0,15% 7 33 1,01% 8 45 1,38% 9 75 2,31% 10 176 5,41% 11 272 8,36% 12 352 10,82% 13 333 10,24% 14 415 12,76% 15 416 12,79% 16 462 14,21% 17 321 9,87% 18 172 5,29% 19 85 2,61% nevyhovující 90 2,77% celkem 3252 100% 41

Graf č. 3: Počet respondentů podle věku Komentář: Výzkumného šetření se zúčastnilo celkem 3 252 žáků základních a středních škol. V souboru jsou zmíněny všechny věkové kategorie, podle kterých můžeme šetření použít k závěrům vztahujícím se k celé populaci. Nejvíce respondentů bylo ve věku šestnácti let. Právě v tomto věkovém období dochází k přestupu ze základní školy na další středoškolské studium. Podle náročnosti dané školy se řídí volnočasové aktivity mládeže. Bohužel 90 odpovědí nebylo možno rozřadit do věkových kategorií, protože byly uvedené nesmyslné číselné údaje nebo nevhodné slovní vyjádření. Tyto odpovědi představují pouze 2,77 % ze všech vyplněných dotazníků a negativně neovlivní celý výzkum. 5.2 Otázka č. 19: Druh navštěvované školy respondenta Otázka č. 19 měla rozdělit respondenty na žáky základních a středních škol. K tomuto účelu byla použita uzavřená otázka právě s dvěma možnostmi vyjádření. 42

Tabulka č. 6: Druh navštěvované školy respondenta Druh školy Počet respondentů Základní škola 2040 63% Střední škola 1212 37% celkem 3252 100% Graf č. 4: Druh navštěvované školy respondenta Komentář: Z celkového počtu vyplněných dotazníků převažuje počet respondentů ze základní školy. Žákem základního vzdělávání je 2 040 dětí, což představuje 63 %. Zbylých 37 % bylo vyplněno studenty střední školy, jejichž počet byl 1 212. 5.3 Otázka č. 20: Navštěvovaná třída respondenta Otázka v dotazníku byla otevřená a podle odpovědí se nedalo zjistit, jakou třídu respondent navštěvuje. V množství 3 252 vyplněných dotazníků to nebylo v mých silách. Odpovědi byly různorodé a nespojoval je ani žádný přidělený kód. Pro naše šetření bude postačit uvedení věku respondenta, podle kterého si případně můžeme navštěvovanou třídu domyslet. Nejvíce respondentů bude nejspíše z posledních dvou ročníků základní školy 43

a z prvního ročníku střední školy. Pro další výzkumné šetření by bylo vhodné zařadit k tomuto typu dotazování otázku uzavřenou, kde by respondent zvolil právě jednu odpověď. Na takového velikosti vzorku to značně usnadní práci, ušetří spoustu času a nebude takové množství neidentifikovatelných odpovědí. 5.4 Otázka č. 17: Pohlaví respondenta Pro otázku č. 17, která dělí respondenty dle pohlaví, byla zvolena uzavřená otázka. Respondenti se rozhodli pro jednu nabízenou odpověď. Tabulka č. 7: Pohlaví respondenta Pohlaví Počet respondentů DÍVKA 1673 51% CHLAPEC 1579 49% celkem 3252 100% Graf č. 5: Pohlaví respondenta 44

Komentář: Rozdělení podle pohlaví je dle sesbíraných dat v rovnováze. Na dotazník odpovědělo 1 579 chlapců a 1 673 dívek. Budeme tak znát názor na florbal obou skupin. Florbal není vyloženě chlapecká, ani vyloženě dívčí disciplína. Chlapeckých florbalových soutěží je ovšem daleko více, protože je větší zájem o florbal právě ze strany tohoto pohlaví. 5.5 Otázka č. 1: Frekvence sportování První otázka celého dotazníku měla zjistit, jak často žáci sportují. V nabídce byly možnosti 1x nebo 2x týdně, 3x nebo 4x týdně, 5x i vícekrát za týden, pouze v hodinách tělesné výchovy. Myslelo se i na žáky, kteří nesportují vůbec a jsou z hodin tělesné výchovy osvobozeni. Tito respondenti mohli zvolit možnost nesportuji vůbec. Tabulka č. 8: Frekvence sportování u respondentů Frekvence sportování Počet respondentů 1x nebo 2x za týden 1043 32% 3x nebo 4x za týden 1031 32% 5x i vícekrát za týden 526 16% pouze ve škole na tělocviku 562 17% nesportuji vůbec 90 3% celkem 3252 100% Graf č. 6: Frekvence sportování u respondentů 45

Komentář: Nejvíce respondentů si vybralo možnost sportování 1x nebo 2x týdně. Představují 32% z celkového počtu 3 252 dotazovaných. O 12 respondentů méně, tedy 1 031, zvolilo možnost 3x nebo 4x za týden. Jejich skupina představuje také 32%. 5x i vícekrát týdně sportuje 526 žáků a patří jim 16%. Další možností bylo sportování pouze v hodinách tělesné výchovy. Tuto variantu zvolilo 562 žáků českých škol. Představují téměř 1/5 celku, což je dle mého názoru velká část. Tito studenti si tedy zasportují pouze 1,5 hodiny týdně, kdy každá odučená hodina nemusí obsahovat takový stupeň zátěže, kdy by došlo ke zvyšování tepové frekvence v důsledku pohybové aktivity. Smutný je fakt, že některým se tepová frekvence zvýší už jen z pohledu na prováděnou pohybovou aktivitu. Poslední možností bylo nesportuji vůbec. Předpokládalo se, že tuto variantu zvolí žáci, kteří jsou z hodin tělesné výchovy osvobozeni. Tato skupina představuje 3% sesbíraných odpovědí. 90 respondentů tedy nesportuje vůbec. Zjistit důvody výskytu těchto odpovědí by jistě byla další možnost výzkumu. Výzkumná otázka by zněla Proč jsou žáci osvobozeni z hodin tělesné výchovy?. Shrnutí této otázky je, že děti kromě hodin tělocviku sportují ještě průměrně 2x týdně ve svém volném čase. Ač to není ideální intenzita pohybové aktivity, je to alespoň pár hodin bez mobilů nebo počítačů. 5.6 Otázka č. 2: Povědomí o sportu florbal Druhou otázkou dotazníku bylo odpovědět na otázku, zda žáci znají sport florbal. Otázka byla povinná a podle rozdělení respondentů do skupiny žáků základních nebo středních škol byla sestavena tabulku č. 9. Tabulka č. 9: Povědomí respondentů o florbale Povědomí o florbalu ANO NE Základní škola 1998 42 1,29% Střední škola 1191 21 0,65% celkem 3189 63 1,94% 46

Graf č. 7: Povědomí respondentů o florbale Komentář: Pouze 63 žáků z dotazovaných 3 252 florbal nezná. Tito respondenti se dělí na 42 žáků základní školy a na 21 středoškoláků. Jde o necelá 2% respondentů. U žáků základní školy jsem se zaměřila na věk respondenta. 14 respondentů patří na 1.stupeň ZŠ a je pochopitelné, že mladší děti tento sport neznají, pokud se s ním ještě nesetkaly v hodinách tělesné výchovy. Co je ale zvláštní, že florbal nezná ani zbylých 28 žáků 2.stupně. Je tedy zřejmé, že ne všechny školy zařadily florbal do hodin TV. U povědomí florbalu mezi studenty střední školy jsem čekala 100% kladných odpovědí. 21 středoškoláků ale o florbale nikdy neslyšelo a ani ho nikdy nehráli v hodinách tělesné výchovy. 5.7 Otázka č. 3: Zda-li respondenti už někdy florbal hráli Uzavřená otázka č. 3 měla zjistit, kolik respondentů si ještě florbal nikdy nezahrálo. 47

Tabulka č. 10: Počet respondentů, kteří už florbal hráli Florbal již hráli Počet respondentů ANO 3048 94% NE 204 6% celkem 3252 100% Graf č. 8: Počet respondentů, kteří už florbal hráli Komentář: Ze shromážděných dat bylo zjištěno, že pouze 6% žáků florbal ještě nikdy nehrálo. Jejich počet je 204. Mezi respondenty je zmiňovaných 63 dětí, kteří tento sport vůbec neznají. 141 studentů tedy o florbale slyšelo, ale ještě ho nehráli. 5.8 Otázka č. 4: Zda-li by respondenti chtěli florbal někdy zkusit Respondenti, kteří florbal ještě nikdy nehráli, byli dotázáni na to, zda by si ho chtěli někdy zkusit. Uzavřená otázka nabízela odpovědi ano a ne. 48

Tabulka č. 11: Počet respondentů, kteří by florbal rádi zkusili Chtěli by florbal zkusit Počet respondentů ANO 96 47% NE 108 53% celkem 204 100% Graf č. 9: Počet respondentů, kteří by florbal rádi zkusili Komentář: 204 respondentů, kteří odpověděli, že florbal ještě nikdy nehráli, tak byli dotázáni na to, zda-li by si ho zkusit chtěli. Odpověď byla půl na půl, kdy 96 žáků odpovědělo, že by to rádi zkusili a zbylých 108 respondentů to neláká. Zřejmě pro ně není florbal lákavý nebo se mezi ně řadí 90 žáků, kteří sportovat nemůžou. 5.9 Otázka č. 5: Kde poprvé žáci florbal zkusili Žáci, kteří florbal již hráli, tak měli v další otázce určit místo, kde si florbal poprvé zkusili. Nabízely se možnosti, z kterých měla být vybrána pouze jedna. Při tvorbě dotazníku bohužel byla opominuta možnost, kdy by respondent mohl napsat svou 49

vlastní odpověď, pokud by si nevybral ani jednu nabízenou odpověď. Tabulka č. 12: Místo, kde žáci poprvé florbal zkusili Místo Počet respondentů na tělocviku 2087 68% na kroužku 400 13% ve sportovním oddíle 169 6% s kamarády jen tak venku 215 7% doma s rodiči nebo sourozenci 177 6% celkem 3048 100% Graf č. 10: Místo, kde žáci poprvé florbal zkusili Komentář: 2087 respondentů (68 %) se s florbalem setkalo v hodinách tělesné výchovy. Dalších 400 žáků (13%) si poprvé zahrálo na zájmovém kroužku a dalších 169 (6 %) přímo ve sportovním klubu. 215 dětí (7 %) přivedli k florbalu jejich kamarádi venku na hřišti či louce a 177 respondentů (6 %) se s florbalem seznámilo doma od sourozenců nebo rodičů. Vliv školy na zvýšení povědomí o florbale je opravdu zásadní. Mnoho učitelů 50

tělocviku zřejmě florbal do hodin tělesné výchovy zařadilo a v dalších otázkách se o této skutečnosti dozvíme více. 5.10 Otázka č. 6: Hraní florbalu v hodinách TV Otázka číslo 6 spouští skupinu otázek, které se týkají florbalu na školách. První dotaz zjišťoval, jak často se florbal v hodinách tělesné výchovy hraje. Možnosti odpovědi byly čtyři a respondent měl zvolit jednu, která nejvíce odpovídá situacím v hodinách. Tabulka č. 13: Jak často hrají žáci florbal v hodinách TV Hraní florbalu na TV Počet respondentů hrajeme často 851 26% hrajeme málo 1764 54% hráli jsme jen jednou 342 11% nikdy jsme nehráli 295 9% celkem 3252 100% Graf č. 11: Jak často hrají žáci florbal v hodinách TV 51

Komentář: Z celkového počtu 3 252 respondentů zvolilo 54 % žáků možnost ano, hrajeme, ale málo. Je otázkou, co žáci vnímají jako málo. V hodinách tělesné výchovy musí žáci projít každý rok oblastmi, které se se zvyšujícím ročníkem školy rozšiřují. Patří mezi ně cvičení na nářadí, cvičení s náčiním, atletika, gymnastika a sportovní hry. Je jasné, že ten, pro něhož je florbal na místě číslo 1 ve sportech, tak by se chtěl věnovat florbalu každou hodinu tělesné výchovy. Hodina strávená jinou aktivitou, než je právě florbal, je pro něj nejspíše méně zábavná. Druhou možností, která připadá v úvahu, je fakt, že je florbalu zařazeno do hodin opravdu málo. Museli bychom vidět školní vzdělávací program konkrétní školy, abychom mohli tento problém lépe prozkoumat. Dalších 26 % žáků uvedlo, že hrají florbal často. 11 % respondentů si florbal v hodinách tělocviku zahrálo pouze jednou a 9 % nehrálo florbal na tělocviku ještě nikdy. Tyto dvě skupiny žáků by mohli patřit do tříd z prvního stupně základní školy, kde se většinou florbal do hodin ještě nezařazuje. Přednost se v tomto věku dává vybíjené, kde se žáci učí hod a chytání míče. Florbal by se ovšem měl objevit v hodinách tělocviku již u malých školáků. 5.11 Otázka č. 7: Druh hry florbalu v hodinách TV Další otázkou zjišťující situaci na školách je druh hry florbalu, která v hodinách tělocviku probíhá. Respondent měl určit, zda hrají florbal na malé brány nebo na velké florbalové. Třetí možností byla odpověď, že se florbal v hodinách nehraje vůbec. Tabulka č. 14: Druh hry florbalu, kterou hrají žáci v hodinách TV Druh hry Počet respondentů florbal na malé branky 1584 49% florbal na velké brány 1322 41% florbal nehrajeme 346 11% celkem 3252 100% 52

Graf č. 12: Druh hry florbalu, kterou hrají žáci v hodinách TV Komentář: Podle grafu, zobrazující odpovědi na otázku číslo 7, vidíme poměrně stejné rozdělení na respondenty, kteří v hodinách tělocviku hrají florbal na malé branky a na ty, kteří hrají na brány velké. Ne každá škola má ve svém vybavení drahé florbalové brány, a proto volí variantu miniflorbalu, tedy hru na malé branky nebo různé typy improvizace. Nepotřebují tak ani brankářské vybavení včetně ochranné přilby a postačí pouze florbalové hole a míček. 5.12 Otázka č. 8: Účast školy na florbalových soutěžích Otázka č. 8 zjišťovala fakt, zda se škola zúčastňuje florbalových soutěží, kde mezi sebou soupeří žáci různých škol. Uzavřená otázka nabízela tři možnosti, kde kromě odpovědí ano a ne bylo možné zvolit možnost nevím. Někteří tuto skutečnost opravdu nevědí, protože se o to nezajímají. 53

Tabulka č. 15: Účast školy na florbalových soutěžích Účast na soutěžích Počet respondentů ANO 2072 64% NE 488 15% NEVÍM 692 21% celkem 3252 100% Graf č. 13: Účast školy na florbalových soutěžích Komentář: Nadpoloviční většina respondentů uvedla, že se škola florbalových soutěží zúčastňuje. Odpovídá tomu i velký zájem škol o současně probíhané projekty. Pro základní školy je to Think. Blue Cup. ve florbale nebo Sportovní liga základních škol o Pohár ministra školství. Středoškoláci soutěží o Pohár českého florbalu středních škol. 15 % žáků uvedlo, že se meziškolních turnajů nezúčastňují. Může jít o nezájem tělocvikářů o podobné akce, o nezájem ze strany žáků nebo se florbal do hodin tělesné výchovy nezařazuje. 692 výskytů (21 %) měla odpověď nevím. Při tvorbě otázek nesmělo být 54

zapomenuto na nejmenší školáky, kteří tento fakt většinou nevědí. Jejich největší starostí je mít ořezané tužky v penále a neztratit čip na výdej obědů. Většinou jsou hodiny tělesné výchovy vyučovány přímo jejich třídními učiteli, kteří se například s florbalem ještě neseznámili nebo nemají o podobné soutěže zájem. Děti tak sportují v hodinách tělocviku a o sportovních soutěžích školy nemají ani ponětí. Tuto skutečnost nemusí vědět ani starší žáci školy, kteří se o tento jev nezajímají. 5.13 Otázka č. 9: Pořádání školních florbalových turnajů Předposlední otázka týkající se florbalu ve školách se ptala na pořádání turnajů v rámci školy. Tedy turnaje, kde mezi sebou soupeří pouze žáci dané školy. Varianty odpovědí zůstaly stejné jako u předešlé otázky: ano, ne, nevím. Tabulka č. 16: Pořádání školních florbalových turnajů Školní turnaje Počet respondentů ANO 1300 40% NE 1046 32% NEVÍM 906 28% celkem 3252 100% Graf č. 14: Pořádání školních florbalových turnajů 55

Komentář: Odpověď ano zvolilo 1 300 (40 %) respondentů. Jejich škola pořádá turnaje, kde se mezi sebou utkávají družstva složená právě z žáků dané školy. Může se jednat o olympiádu školy, sportovní dny nebo sportování v rámci jiné akce školy. Školní turnaje jsou značně levnější a časově méně náročné. Nemusí se místo vyučování jezdit s žáky mimo školu, ale turnaj se uskuteční přímo v tělocvičně po vyučování nebo v rámci sportovního dne. Odpověď ne si vybralo 1 046 (32 %) žáků. Jejich škola tyto akce neuskutečňuje. Škola možná nemá k dispozici vlastní tělocvičnu a za pronájem vhodného místa by musela platit další peníze navíc. Ani někteří učitelé nechtějí svůj volný čas věnovat pořádání těchto akcí mimo školní vyučování. Další možností může být nevybavení školy florbalovými holemi. Zbylých 906 (28 %) respondentů neví, zda se tyto turnaje v rámci školy uskutečňují. Důvody mohou být stejné jako u předešlé otázky č. 9. 5.14 Otázka č. 10: Osobní reprezentace školy ve florbale Poslední otázka patřící do školního prostředí zjišťovala, kolik žáků osobně reprezentovalo svou školu právě ve florbale. Tabulka č. 17: Počet respondentů, kteří reprezentovali školu ve florbale Reprezentace Počet respondentů ANO 1057 33% NE 2195 67% celkem 3252 100% 56

Graf č. 15: Počet respondentů, kteří reprezentovali školu ve florbale Komentář: Jedna třetina respondentů (1 057 žáků) se zúčastnila zápasu, kde mezi sebou soupeřili hráči z různých škol. Další dvě třetiny svou školu ve florbale nereprezentovaly. Při reprezentaci školy se družstvo tvoří prvotně z hráčů, kteří se tomuto sportu věnují i ve svém volném čase a doplňují ho žáci, kteří patří k lépe pohybově nadaným. Většinou se jedná o žáky, kteří se věnují jinému sportu (hokej, fotbal, atletika) nebo v hodinách tělocviku vykazují lepší výsledky než ostatní. Ač se třeba tito žáci vidí na turnaji poprvé a je mezi nimi věkový rozdíl, stane se z nich jeden tým, který táhne za jeden provaz. 5.15 Otázka č. 11: Na jaké úrovni respondent hraje florbal Celkem z pěti možnosti si respondenti mohli vybrat u otázky č. 11, která zjišťovala, na jaké úrovni dotazovaný hraje florbal. Rozhodnout se mohl pro závodní hraní, florbalový kroužek, příležitostné hraní florbalu, hru v rámci tělocviku nebo se z hraní florbalu vyloučil odpovědí nehraji florbal vůbec. 57

Tabulka č. 18: Úroveň hraní florbalu respondenta Úroveň hraní florbalu Počet respondentů závodně 174 5% občas si jde jen tak zahrát 553 17% chodí do kroužku 281 9% pouze ve škole na TV 1791 55% vůbec nehraje 453 14% celkem 3252 100% Graf č. 16: Úroveň hraní florbalu respondenta Komentář: Otázka číslo 11 nám rozřadila respondenty do několika skupin. Největší skupinu 1 791 žáků představují ti, kdo florbal hrají pouze v hodinách tělocviku. Jejich podíl představuje 55 %. Další díl zaujímají žáci, kteří si chodí občas jen tak zahrát. 553 občasných hráčů florbalu představuje 17 %. Jejich hra může probíhat venku na hřišti nebo se scházejí v tělocvičně. Nehrají žádnou soutěž, a proto nemusí mít pravidelné tréninky. Skupinu 281 respondentů (9 %) tvoří žáci, kteří chodí do florbalového kroužku. 58

Kroužek může být organizován školou nebo agenturou, která do školy posílá vyškoleného lektora. Dotazník vyplnilo i 174 závodních florbalistů, kteří představují 5 % všech dotázaných. Jsou to registrovaní hráči ČFbU, kteří trénují ve sportovních oddílech a zúčastňují se soutěží pořádaných Českou florbalovou unií. Posledních 14 % patří 453 žákům, kteří florbal nehrají vůbec, tedy ani v hodinách tělesné výchovy. 5.16 Otázka č. 12: Zda respondenta florbal baví Uzavřená otázka, kde respondent musel zvolit jednu ze tří možností. Na odpověď, zda ho florbal baví, mohl odpovědět ano, ne nebo že neví, protože florbal ještě nikdy nezkusil. Tabulka č. 19: Kolik respondentů florbal baví Baví tě florbal? Počet respondentů ANO 2297 71% NE 836 26% NEVÍM 119 4% celkem 3252 100% Graf č. 17: Kolik respondentů florbal baví 59

Komentář: Téměř ¾ respondentů uvedly, že je florbal baví. Zřejmě je to zábavná kolektivní hra pro žáky středních a základních škol. 26 % žáků se naopak vyjádřilo, že je florbal nebaví a necelá 4 % tvořili žáci, kteří se nemohli rozhodnou ani pro jednu z předešlých odpovědí. Florbal si ještě nikdy nezkusili zahrát, proto uvedli možnost, že nevědí, zda je tento sport baví. 5.17 Otázka č. 13: Názor na náročnost florbalu Třináctá otázka, stejně jako většina ostatních, byla uzavřená. Respondenti se měli rozřadit do čtyř skupin podle toho, zda si myslí, že je florbal lehký sport. Tabulka č. 20: Kolik respondentů považuje florbal za lehký sport Je florbal lehký sport? Počet respondentů ano 2078 64% ne 534 16% vůbec mě nebaví 512 16% nevím, nehrál jsem 128 4% celkem 3252 100% Graf č. 18: Kolik respondentů považuje florbal za lehký sport 60