Jiný pohled na ekonomiku MBÚ a spaloven. Ing. Jan Habart, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze CZ Biomu



Podobné dokumenty
MBÚ a energetické využívání odpadů OPŽP

PŘÍLOHA A. Novohradská České Budějovice

ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ODPADŮ iluze či realita?!

Zpracování bioodpadu metodou suché anaerobní fermentace

Ing. David Kupka, Ph.D. Řešeno v rámci projektu Nakládání s odpady v Moravskoslezském a Žilinském kraji

Energetické využívání odpadů připravovaná legislativa. Jana Střihavková odbor odpadů

Energetické využívání komunálních odpadů platná a připravovaná legislativa. Jana Střihavková odbor odpadů

14. prosince 2009, Brno Připravil: Petr Junga. Mechanicko-biologická úprava odpadů (MBÚ) Přednáška do předmětu Technika pro zpracování odpadů

VYUŽITÍ SMĚSNÉHO KOMUNÁLNÍHO ODPADU PO ROCE Zařízení MBÚ s energetickou koncovkou

Studie pro energetické využití odpadů ve Zlínském kraji, Příloha Manažerský souhrn

Studie proveditelnosti rozvoje skládky Chotíkov

Možnosti energetického využívání směsných komunálních odpadů v ČR - aktuální situace, výhledy a možnosti

Zbyněk Bouda

Studie proveditelnosti rozvoje skládky Chotíkov

MBÚ PRO PLZEŇSKÝ KRAJ ZÁKLADNÍ PODKLADY

Novohradská České Budějovice

Česká asociace odpadového hospodářství

ZPRACOVÁNÍ A ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ODPADŮ V REGIONECH A MIKROREGIONECH

Zahraniční zkušenosti s posuzováním technologií nakládání s komunálními odpady

Jak lze získat energii z odpadů v konkrétních regionech a mikroregionech? Ing. Vladimír Ucekaj, Ph.D.

SMART CITY BRNO Inteligentní nakládání s bioodpady ve městě Brně

Příprava a realizace projektu ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ BRNO. Václav Hnaníček, vedoucí projektu SAKO Brno, a.s.

Rok / Modulové Biofermentory. Postavte si malou BPS.

Příprava výstavby ZEVO v Kraji Vysočina Zdeněk Chlád

ENERGETICKÁ BEZPEČNOST PRAHY & ODPAD JAKO ENERGIE

Projekt multifunkční energeticky soběstačné linky pro intenzivní a efektivní zpracování BRO a TAP. Ing. Pavel Omelka

Oběhové hospodářství. Komplexní řešení biologicky rozložitelných odpadů technologie a využitelnost výstupů, udržitelnost

Mýty v nakládání s kaly z čistíren odpadních vod

Bioodpad v obci. Zpracování a využití bioodpadu Modelové příklady, Správná kompostářská praxe. Zpracování a využití BRKO

Energetické využití odpadů. Ing. Michal Jirman

Přítomnost a budoucnost společnosti SAKO Brno, a.s.

Vlhkost 5 20 % Výhřevnost MJ/kg Velikost částic ~ 40 mm Popel ~ 15 % Cl ~ 0,8 % S 0,3 0,5 % Hg ~ 0,2 mg/kg sušiny Cu ~ 100 mg/kg sušiny Cr ~ 50

TECHNOLOGIE A NÁSTROJE OCHRANY PROSTŘEDÍ VII.6 ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ODPADŮ

Zveřejněno dne

Česká asociace odpadového hospodářství

Aerobní fermentor EWA a jeho využití při výrobě biopaliva z komunálního odpadu

E N E R G E T I C K Á

Mechanicko biologická úprava a pyrolýza

Projekt EVO Komořany žije

Možnosti nakládání s SKO - Přehled legislativy limitující třídící technologie

SOVAK ČR a čistírenské kaly

Problematika nakládání s bioodpady z pohledu měst a obcí

Výhled pro nakládání s BRO v ČR

Bioodpad v obci. Zpracování a využití bioodpadu Modelové příklady, Správná kompostářská praxe, Okompostu. Zpracování a využití BRKO

Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje pro období

SYSTÉMY SBĚRU KOMUNÁLNÍHO BRO:

Možnosti dotací z OPŽP do kompostáren

Moduly pro stavbu a realizaci malé BPS. Postavte si malou BPS. Nevozte peníze na skládku

Strategie, cíle a výhled ČR v odpadech 2020 a dále

ODPADY 2014 a jak dál aneb budeme mít maskované spalovny?

Teplárenství jako klíč k efektivnímu využití obnovitelných zdrojů v ČR

Trendy a příležitosti ve zpracování odpadů v ČR. Ing. Kateřina Sobková

Jaromír MANHART odbor odpadů

ZEVO Mohelnice špičková technologie pro ekologické a ekonomické využití odpadu. TCN ENERGIE s.r.o. VÍTKOVICE POWER ENGINEERING a.s.

MOŽNOSTI NAKLÁDÁNÍ S ODPADEM PO ROCE 2024

OBĚHOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ V ČR A NOVÉ SMĚRNICE EU V ODPADECH

Recyklační sleva a statistika nakládání s komunálními odpady

ANALÝZA A NÁVRH ŘEŠENÍ PROBLÉMU NAKLÁDÁNÍ S BRKO

Česká asociace odpadového hospodářství

Ekonomika odpadového hospodářství obcí. aktualizované výsledky za rok 2010

Energetické využití odpadu. 200 let První brněnské strojírny

VYUŽITÍ SMĚSNÝCH KOMUNÁLNÍCH ODPADŮ (SKO) V ČESKÉ REPUBLICE

Příprava Plánu odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje

Česká asociace odpadového hospodářství

DATRYS s.r.o. Energetické využití místně dostupných bioodpadů a jiných odpadů ENEF Banská Bystrica,

Ing. Jana Hellemannová 11. září 2014

Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku Ministerstvo zemědělství

Technika a technologie jako nástroj ochrany životního prostředí

Odpadové hospodá ství a projekt Odpadové hospodá ství Brno. RNDr. Jana Suzová, Ing. Václav Hnaní ek

Možné systémy odpadového hospodářství měst a obcí. Ing. Petr Bielan Možné systémy OH měst a obcí

Uplatnění kompostů při zavedení odděleného sběru bioodpadu Biologicky rozložitelné odpady září 2010, Brno

Česká asociace odpadového hospodářství

Problematika nakládání s bioodpady z pohledu měst a obcí

Klíčové: Zbyněk Bouda

Dotace nového programovacího období

KNĚŽICE Malebná vesnička ve Středočeském kraji, Nymburském okrese v území spadajícím do MAS Mezilesí.

Politika ochrany klimatu v České republice. Návrh Ministerstva životního prostředí České republiky

VŠCHT Praha, Ústav energetiky 10/1/2012. NAŘÍZENÍ VLÁDY o Plánu odpadového hospodářství České republiky, 197/2003 Sb. VŠCHT Praha, Ústav energetiky

Nakládání s kaly z ČOV a jejich budoucí vývoj. Kristýna HUSÁKOVÁ odbor odpadů

Produkce a nakládání s odpady. v roce Ing. Jiří Hrbek. Ing. Miloslava a Veselá. prostředí ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD.

lní vývoj v biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice

Nový zákon o odpadech - vyšší podíl recyklace

AKCE: Přednáška Technologie výroby a zpracování bioplynu Stanislav Bureš. Datum:

Bioodpady v komunálním odpadu a cesty jejich řešení Odpady dnes a zítra

OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Tepelné zpracování odpadu

Česká asociace odpadového hospodářství

Komunální odpady a nakládání s biologicky rozložitelnými odpady. Ing. Ivo Kropáček

SPALOVNA ZEVO CHOTÍKOV

Stabilizovaný vs. surový ČK

Strategie rozvoje nakládání s odpady v obcích a městech ČR základní podklad pro tvorbu legislativy OH v ČR

VYUŽÍVÁNÍ PALIV Z ODPADŮ. Současnost a budoucnost trhu, dopady globálního vývoje. Waste To Energy , Praha

EXKURZE V RÁMCI KONFERENCE BIOLOGICKY ROZLOŽITELNÉ ODPADY

Srdečně vítejte. Zpracovatelský závod na likvidaci odpadů okresu Minden-Lübbecke

BRO Předpisy EU. RNDr. Dragica Matulová, CSc. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. M., v.v.i. Centrum pro hospodaření s odpady

ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČESKÉ REPUBLIKY

Česká asociace odpadového hospodářství. Ing. Petr Havelka výkonný ředitel ČAOH

A. Definice projektu. 200 surovin nevhodných ke spotřebě. 300 t odpady z restaurací a jídelen

NAKLÁDÁNÍ S ODPADY V ČR PO PŘIJETÍ BALÍČKU K OBĚHOVÉMU HOSPODÁŘSTVÍ

Odpadová legislativa ČR a možnosti financování z OPŽP

Transkript:

Jiný pohled na ekonomiku MBÚ a spaloven Ing. Jan Habart, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze CZ Biomu

22 % (1 mil. tun) 2007 2020

Základní schéma MBÚ MBÚ Klasická MBÚ Původce Lehké drcení Separátor kovů 5% Důkladná separace Recyklace Rotační síto Fermentace 40% lehká frakce (RDF) 25% šedý kompost 10% ztráty odpařením 5% emise CO 2 Gravitační/odstředivé separátory 15% zemina, sklo, kamení

Původce Schéma MBÚ s anaerobní digescí MBÚ Důkladná separace MBÚ s výrobou bioplynu Separátor kovů 5% Recyklace Rotační síto 40% lehká frakce (RDF) Fermentace 35% digestát Bioplyn (metan, CO 2 ). Odpadní voda Dokončení stabilizace kompostováním Kogenerace el. energie a tepla Čištění odpadních vod

Cíle technologie MBÚ Mechanická separace materiálově využitelné frakce Příprava homogenní frakce k energetickému využití (skladovatelné, přepravitelné, výhřevné palivo ), kvalita se připravuje na základě požadavků zdroje (Cl, vlhkost, homogenita, zrnitost) Stabilizace k bezpečnému uložení na skládky (možná též s výrobou bioplynu) Diskutabilní: výroba substrátů použitelných v zemědělství či pro rekultivace

Možnosti technologie MBÚ Relativně rychle realizovatelná technologie Jednotková cena se s instalovaným výkonem příliš nemění Flexibilní kapacita

Mapa používaných technologií úpravy KO ve spolkových zemích Rakouska (40 % SKO) Wels Dürnrohr Spittelau Flötzersteig Arnoldstein Lenzing Niklasdorf WSO4 (EBS) Kufstein Siggerwiesen Oberpullendorf Frohnleiten Linz ab 2009 Mechanische Behandlung Mechanisch-Biologische Behandlung > 50.000 t/a Mechanisch-Biologische Behandlung < 50.000 t/a Müllverbrennungsanlage (Rostfeuerung) > 100.000 t/a Müllverbrennungsanlage (Rostfeuerung) < 100.000 t/a Nutzung der hochkalor. Fraktion (Wirbelschichtfeuerung) > 100.000 t/a Nutzung der hochkalor. Fraktion (Wirbelschichtfeuerung) < 100.000 t/a (M. Stainer, TBU Austria, 2004)

MBÚ v Německu Cca 40 zařízení (20 % SKO)

Možnosti uplatnění RDF v teplárenství Roštová ohniště umožňují spoluspalování RDF (TAP) se základním palivem až do cca 30% tepelného příkonu kotle bez větších úprav přímo mícháním RDF se základním palivem např. v dopravních cestách paliva. Může být problematické dodržení emisí. Prášková ohniště jsou použitelná pro spoluspalování RDF, jsou realizovatelné úpravy pro spalování 5 20 % tepelného příkonu kotle v RDF. Fluidní ohniště jsou vhodná pro spoluspalování RDF v poměru do 30 %, úpravy jsou jednodušší než u práškových ohnišť. (Dlouhý, 2009)

Kvalita RDF RDF RDF premium RDF B Sušina (%) 70-85 85 80 Výhřevnost (MJ/kg) 13-18 > 20 12-18 Popel (%) < 15 < 12 <20 Cl (%) < 1 < 0.5 < 1 Rozměr (mm) < 250 < 50 < 250

Základní legislativní požadavky Zabránění přívodu odpadu vždy, když: není dosaženo nejnižší přípustné teploty 850 C je překročen jeden nebo více emisních ukazatelů Podmínka kontinuálního měření TZL, NO x, CO, HCl,

Hodnocení vlivu na ž. p. Skládky neupravených SKO Přímé spalování MBÚ (Eunomia, 2009)

Jaká jsou rizika investorů?

Finanční rizika spalovny odpadů Investiční náklady spalovny: 2 2,5 mld/100 tis. tun Možná dotace 40 %, dále úvěr a vlastní kapitál Stavba dokončena za 3-5 let od zahájení náklady na kapitál vznikají výrazně dříve než začne být generován zisk Spalovna je závislá na odbytu tepla (bez využití tepla je obtížně dosažena požadovaná efektivita pro energetické využití) Ve struktuře nákladů (na tuhu odpadu) převládají odpisy a další fixní náklady snížením příjmu odpadů zvyšuje cenu, V důsledku finanční krize došlo ke snížení produkce odpadů, řada spaloven a MBU v německu nemá odpady odhadované zmařené investice ve výši 4 mld. EUR (Retmann/Remondis, 2010)

Finanční rizika MBÚ Investiční náklady MBÚ: 400 800 mil./100 tis. tun Možná dotace 40 %, dále úvěr a vlastní kapitál Stavba dokončena za 1 3 roky od zahájení Ve struktuře nákladů (na tuhu odpadu) převládají provozní náklady, vyšší flexibilata příjmu odpadů, kapacitu zařízení možno flexibilně převádět na kompostárnu či BPS na tříděný odpad Ekonomika značně ovlivněna cenou/náklady na využití výstupů MBÚ Dostupnost skládky

Vývoj ceny RDF v Rakousku Cena RDF v Rakousku (velký fludní zdroj) 2007 2008 2009 0-20 -40 EUR/t -60-80 -100-120 -140

Cena za využití RDF Cena RDF 400 200 0-200 Kč/t -400-600 -800-1 000-1 200-1 400 Německo 0 50 100 150 200 250 Podíl kapacity na využití RDF/kapacity na výrobu RDF (%)

Potřeba vlastního kapitálu 50 %, 1,250 mld. 40 %, 1 mld. 28 %, 230 mil. 40 %, 320 mil. 10 %, 250 mil. =31 % 10 % investičních nákladů tvoří vlastní zdroje

Způsob nakládání s odpady a veřejné rozpočty Cena za zpracování odpadů není dána náklady jednotlivých typů zpracování, ale trhem srovnatelné ceny jednotlivých technologií

Ceny za zpracování SKO v Rakousku

Přínos technologie veřejným rozpočtům Příjem obce (do budoucna též SFŽP nebo krajům) z poplatku za skládkování: MBU produkuje asi 30 % odpadů k uložení na skládky poplatek za skládkování (cca 150 Kč/t vstupu Poplatky za emise skleníkových plynů (ETCS): spalování nadsítné frakce je zpoplatněno, 1 t CO2 = cca 20 EUR

Přínos technologie veřejným rozpočtům

Konkrétní příklad technologie MBU s výrobou bioplynu Překročena vývojová fáze a nastala fáze komerční uplatnitelnosti Na českém trhu má zastoupení zatím pouze jedna firma, zahraničních dodavatelů je však mnoho = konkurence = přiměřená cena

Investiční náklady zařízení na 40 tis. tun/rok Položka Mechanická část Suchá anaerobní linka a aerobní dostabilizace Úprava plynu Stavební část Celkem Investiční náklady 1,8 mil. EUR (Malacky 1,0 mil. EUR) 4 mil. EUR 1,1 mil. EUR 3,5 mil. EUR 10,4 mil. EUR (244 mil. Kč) Při kapacitě 100 tis. tun = 680 mil. Kč

Příjmy a provozní náklady MBU a výrobou bioplynu má kladnou energetickou bilanci prodává elektřinu Příjmy za pracování odpadů Náklady za skládkování cca 35 % ze vstupu Náklady na využití nadsítné frakce vysoce variabilní (-450 - + 100 Kč/tuna)

WTT suchá fermentace WTT B.V. Bedrijvenpark Twente 412 Almelo 27

Suchá fermentace Německo: (zkušební zařízení ) 4 tunely, po 22 m 3 ; v provozu. WTT B.V. Bedrijvenpark Twente 412 Almelo 28

Suchá fermentace Italie 90.000 t/a: 7 anerobních tunelů, po 415 m 3 ; 16 aerobních tunelů; Hotový projekt, výběrové řízení na stavební firmu Irsko 40.000 t/a: 10 anerobních tunelů, po 330 m 3 ; 14 aerobních tunelů; Projekt. WTT B.V. Bedrijvenpark Twente 412 Almelo 29

Závěr Česká republika má jedinečnou tradici teplárenství příležitost pro energetické využití odpadů s vysokou účinností Odpady tvoří limitovaný zdroj energie Dynamický rozvoj technologií v oboru komplikuje dlouhodobá strategická rozhodnutí odpadářské energetiky

Děkuji za pozornost Ing. Jan Habart, Ph.D. habart@biom.cz 603 273 672 Ministerstvo životního prostředí