Krymské hory a Kavkaz Vegetace Evropy 5. Krymské hory a Kavkaz verze 20. 10. 2014 Přednáší: Milan Chytrý Ústav botaniky a zoologie PřF MU

Krymské hory a Kavkaz Vegetace Evropy 5. Krymské hory a Kavkaz verze 20. 10. 2014 Přednáší: Milan Chytrý Ústav botaniky a zoologie PřF MU

Krymské hory výška: 1545 m geologie: druhohorní vápence Walter 1974, Vegetation Osteuropas

Krymské hory klima na jižním úpatí je submediteránního typu Léto hory zadržují frontální srážky ze severozápadu jižní svah je suchý Zima v zimě tvoří hory bariéru vpádům mrazivého vzduchu ze severu zimní průměr na jižním úpatí je kolem +5 C občasné průniky chladného vzduchu způsobují teploty kolem 10 C zima je vlhká díky vzestupným vzdušným proudům od moře Klima Walter 1974, Vegetation Osteuropas

Krymské hory Vegetace Severní Krym suché kontinentální klima (srážky < 300 mm) stepi: od nížin do podhůří postupně (1) ochuzené kavylové, (2) typické kavylové, (3) bohaté kavylové, (4) luční Severní svahy Krymských hor v podhůří lesy s Quercus petraea, Q. pubescens, Carpinus betulus 600 1300 m bučiny s Fagus taurica (přechodný typ mezi F. sylvatica a F. orientalis) Jižní svahy Krymských hor do 300 m opadavé teplomilné doubravy s Quercus pubescens, Juniperus excelsa, J. oxycedrus, Carpinus orientalis, Arbutus andrachne, Pistacia mutica, Jasminum fruticans, Cotinus coggygria, Paliurus spina-christi, vzácně Pinus stankewiczi (příbuzná P. brutia) svaz Carpino orientalis-quercion pubescentis 300 1300 m Pinus nigra ssp. pallasiana, Quercus petraea, místy Fagus taurica kolem 1300 m Pinus sylvestris ssp. hamata (= P. kochiana) Vrcholová část Nad 1300 m odlesněné vrcholy s pastvinami (tzv. jajla)

Kavkaz Předkavkazsko Velký Kavkaz (Elbrus 5642 m, Kazbek 5033 m) severníčást dva paralelní hřbety bez výrazných bočních hřbetů Malý Kavkaz (Ararat 5165 m) jižní část více hlavních hřbetů s nepravidelným průběhem navazuje na pohoří Turecka a Íránu Kolchidská kotlina (Gruzie) mezi Velkým a Malým Kavkazem na západě kotlinařeky Kura (Azerbájdžán) mezi Velkým a Malým Kavkazem na východě Walter 1974, Vegetation Osteuropas

Kavkaz severní podhůří suché a teplotně kontinentální Velký Kavkaz: na SZ srážkově bohatý, na JV srážkově chudý údolí Velkého Kavkazu: hřbety Velkého Kavkazu je chrání před zimními vpády chladného vzduchu ze severu pobřeží u Novorossijsku: submediteránní klima podobné jižnímu Krymu (suché léto, mírná a vlhká zima) Kolchidská kotlina: v létě vlhký vzduch od moře, teplo v létě i v zimě, na pobřeží srážkové úhrny 1300 2500 mm nížina řeky Kura: sucho (srážky u Baku ca 200 mm) Malý Kavkaz: sucho po celý rok (200 300 mm), mrazivé zimy Klima Walter 1974, Vegetation Osteuropas

Kavkaz Klima Walter 1974

Kavkaz Vegetace Bohn 2000 G3 submediteránní doubravy F6 bučiny F7 dubohabřiny D9 smrkojedliny C3 subalpínská vegetace B5 alpínská vegetace T mokřadní olšiny H hygrofilní termofilní lesy M1 bohaté kavylové stepi M2 typické kavylové stepi M3 ochuzené kavylové stepi M4 pelyňkové stepi 02 pouště s polokeři

Kavkaz Vegetace severního svahu Velkého Kavkazu Předkavkazsko: západ stepi, východ polopouště do 900 m: lesostep s Quercus robur, Q. petraea, Q. pubescens, Carpinus caucasica, C. orientalis 900 1500 m: listnaté lesy vlhké návětrné svahy Z Kavkazu: bučiny Fagus orientalis, Carpinus caucasica, Ulmus glabra, Tilia platyphyllos v podrostu vždyzelené keře euxinského (kolchidského) geoelementu: Prunus laurocerasus, Rhododendron ponticum, Vaccinium arctostaphyllos, Ilex colchica v nejvlhčích oblastech tvoří Fagus orientalis lesní hranici společně s Rhododendron caucasicum středně vlhké oblasti mezofilní lesy s Quercus petraea, Q. robur, Acer campestre, Tilia platyphyllos, Fraxinus excelsior, Castanea sativa, Corylus avellana suché oblasti na východě (Čečna, Dagestán) suché lesy s Quercus iberica, Carpinus caucasica, Ulmus suberosa

Kavkaz jehličnaté lesy 1500 2300 m oceanický Z Kavkaz Abies nordmanniana, Picea orientalis kontinentální V Kavkaz Pinus sylvestris, P. s. subsp. hamata, Betula spp., Populus tremula subalpínský stupeň Z Kavkaz místy už v 1900 m, V Kavkaz místy až v 2700 m typy subalpínské vegetace klečovité bučiny řídkolesy Betula spp., Sorbus spp., Pinus sylvestris subsp. hamata, Acer trautvetteri keřové jalovce na sutích (např. Juniperus sabina) porosty Rhododendron caucasicum vysokobylinná vegetace (Mulgedio-Aconitetea) alpínský stupeň Vegetace vrcholové části Velkého Kavkazu Z Kavkaz 2200 3100 m, V Kavkaz 2700 4600 m (navazuje nivální stupeň) trávníky s Carex tristis, Nardus stricta s. l., Kobresia myosuroides (na vápencích), vegetace sutí a skal

Oblast Novorossijsku území chráněné od severu horami, v létě suché klimatická i vegetační analogie s jižním Krymem submediteránní vegetace teplomilné doubravy s Quercus pubescens, Pinus pithyusa (příbuzná P. brutia), Juniperus excelsa, J. oxycedrus, Paliurus spina-christi, Cotinus coggygria, Jasminum fruticans, Cistus tauricus

Kolchidská a hyrkánská oblast teplé a vlhké oblasti reliktní druhy třetihorních lesů kolchidská hyrkánská

Kolchidská a hyrkánská oblast Kolchidské druhy Pterocarya fraxinifolia (Juglandaceae)

Kolchidská a hyrkánská oblast Kolchidské druhy Zelkova carpinifolia (Ulmaceae) http://www.portalbonsai.com

Kolchidská a hyrkánská oblast Kolchidské druhy Diospyros lotus (Ebenaceae)

Kolchidská a hyrkánská oblast celoročně vlhko a teplo (pěstování čaje) do 600 m reliktní listnaté lesy s euxinskými a kolchidsko-hyrkánskými druhy opadavé stromy: Quercus iberica, Q. hartwissiana, Q. imeretina, Carpinus caucasica, Zelkova carpinifolia, Pterocarya fraxinifolia, Acer laetum, Diospyros lotus, Castanea sativa vždyzelené keře: Rhododendron ponticum, Prunus laurocerasus, Vaccinium arctostaphyllos, Daphne pontica, Ruscus ponticus 600 1100 m Castanea sativa, Quercus hartwissiana, Acer laetum 1100 1600 m Quercus iberica od 1600 po lesní hranici Quercus macranthera Vegetace Kolchidy

Údolí řeky Kury (Azerbájdžán) do 350 m srážky kolem 200 300 mm, pelyňková polopoušť 350 500 m chudá step s roztroušenými keři (Pistacia mutica, Juniperus spp.) 500 1200 m Quercus iberica, Castanea sativa nad 1200 m Fagus orientalis nebo Pinus sylvestris ssp. hamata

do 1200 1600 m srážky kolem 250 300 mm, max. v květnu, letní sucho, v zimě mrazy pelyňková step, často sekundárně přeměněná v polopoušť Artemisia fragrans, Salsola podél toků místy lužní lesy (Populus transcaucasica, P. alba, Elaeagnus spp., Salix spp.) 1600 2000 m srážky 400 500 mm Juniperus spp. 2000 2500 m srážky kolem 600 mm Quercus macranthera, Carpinus caucasica, Acer ibericum, Ulmus suberosa 2500 2800 m subalpínský stupeň Quercus macranthera nad 2800 m Malý Kavkaz (Arménie) alpínský stupeň Festuca varia s. l., Nardus stricta, Cyperaceae