Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav účetnictví a daní Mzdová agenda vybrané zúčtovací vztahy v účetní jednotce Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Eva Šmídová Eva Kuchařová Brno 2008
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Mzdová agenda vybrané zúčtovací vztahy v účetní jednotce vypracovala samostatně, na základě pokynů vedoucí bakalářské práce a s použitím literatury, kterou cituji a uvádím v seznamu literatury. V Brně, dne 4. 2. 2008...
PODĚKOVÁNÍ Chtěla bych poděkovat vedoucí bakalářské práce Ing. Evě Šmídové za cenné rady a připomínky ke zpracování bakalářské práce, Ing. Petrovi Fialovi za možnost spolupracovat se společností FROST-MARKET s. r. o. a dále jejich mzdové účetní, paní Malinkové, za poskytnuté informace a praktické rady. V Brně dne 4. 2. 2008...
ABSTRAKT Kuchařová, E. Mzdová agenda vybrané zúčtovací vztahy v účetní jednotce. Bakalářská práce. Brno: MZLU, 2007. Vedoucí práce: Ing. Eva Šmídová. Bakalářská práce se věnuje mzdové problematice, a to jak z hlediska účetního, tak i daňového. Práce je rozdělena na dvě části, a to na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části jsou rozebrány základní pojmy vyskytující se v oblasti pracovního práva a mzdové problematiky, dále daně z příjmů, sociálního a zdravotního pojištění. V praktické části jsou názorně vypočteny příklady zaměřené na výpočet mezd a daňové povinnosti. Cílem je posouzení výhod a nevýhod vybraného způsobu odměňování ve společnosti a účetní zachycení vybraných vztahů této účetní jednotky ke svým zaměstnancům. Klíčová slova: mzda, daň z příjmů, zaměstnanec ABSTRACT The bachelor work is specialise in assessment of wages from the point of view of accounting and taxation. It is divided into two parts- a theoreticl section and a practical section. In the teoretical section there is given the analysis of basic concepts concerning salaries area, labour law and personal income tax, social and health levies are mentioned. In the practical part of the work there are illustrative examples of wage calculation and the calculation of tax liability. The aim of this bachelor work is an assessment of advantages and disadvantages of selected remuneration methods from the company viewpoint and accounting registration of selected relations of this accounting entity in relation to its employees. Keywords: wage, income tax, employee
OBSAH 1 ÚVOD... - 8-2 CÍL PRÁCE A METODIKA...- 10-3 ZÁKLADNÍ POJMY...- 11-3.1 Pracovní právo... - 11-3.2 Pracovně právní vztahy... - 11-3.3 Zaměstnavatel... - 11-3.4 Zaměstnanec...- 12-3.4.1 Vznik pracovního poměru... - 12-3.4.2 Pracovní smlouva... - 12-3.4.3 Změny pracovního poměru... - 13-3.4.4 Skončení pracovního poměru... - 14-3.4.5 Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr... - 14-3.4.5.1 Dohoda o pracovní činnosti... - 14-3.4.5.2 Dohoda o provedení práce... - 15-3.5 Organizace...- 15-3.6 Mzda...- 15-3.7 Formy mzdy...- 16-3.7.1 Základní mzda... - 16-3.7.2 Příplatky... - 17-3.8 Evidence mzdy...- 19-3.9 Minimální mzda...- 19-3.10 Plat...- 19-3.11 Průměrný výdělek... - 20-4 TEORETICKÁ ČÁST... - 21-4.1 Výpočet a výplata mzdy...- 21-4.1.1 Výpočet hrubé mzdy... - 21-4.1.1.1 Hrubá mzda... - 21-4.1.1.2 Základní mzda...- 22-4.1.1.3 Odměna za pracovní pohotovost...- 22-4.1.1.4 Příplatky...- 22-4.1.1.5 Náhrady mzdy...- 22-4.1.1.6 Další odměny...- 22-4.1.2 Výpočet čisté mzdy...- 23-4.1.2.1 Čistá mzda...- 23-4.1.3 Výpočet mzdy k výplatě...- 23-4.1.3.1 Srážky ze mzdy...- 23-4.1.3.2 Nemocenské dávky...- 24-4.2 Sociální zabezpečení... - 24-4.2.1 Výpočet a odvod pojistného...- 25-4.2.1.1 Vyměřovací základ...- 25 -
4.3 Důchodové pojištění... - 26-4.3.1 Druhy důchodů a jejich složky...- 27-4.4 Nemocenské pojištění... - 27-4.4.1 Nemocenské... - 28-4.4.2 Podpora při ošetřování člena rodiny... - 28-4.4.3 Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství...- 29-4.4.4 Peněžitá pomoc v mateřství...- 29-4.5 Zdravotní pojištění... - 29-4.5.1 Povinnosti zaměstnance...- 29-4.5.2 Povinnosti zaměstnavatele... - 30-4.5.3 Výše pojistného... - 30-4.6 Daň z příjmu FO ze závislé činn. a funkčních požitků...- 31-4.6.1 Poplatník... - 31-4.6.2 Plátce... - 31-4.6.3 Technika výběru daně a daňové režimy... - 31-4.6.3.1 Zdaňování příjmů srážkovou daní... - 31-4.6.3.2 Záloha na daň...- 32-4.6.4 Výpočet zálohy na daň...- 32-4.6.5 Nezdanitelná část základu daně...- 33-4.6.6 Slevy na dani...- 34-4.6.7 Daňové zvýhodnění na vyživované dítě...- 34-4.6.8 Měsíční daňový bonus...- 35-4.6.9 Roční zúčtování daně...- 35-4.7 Účtování mezd a zúčtovací vztahy... - 35-4.7.1 Účtování mezd zaměstnancům...- 35-4.7.2 Účtování ostatních závazků vůči zaměstnancům...- 36-4.7.3 Pohledávky za zaměstnanci, účet 335...- 37-4.7.4 Účtování mezd společníkům... - 38-4.7.5 Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdrav. pojištění... - 38-5 PRAKTICKÁ ČÁST...- 39-5.1 Úvod... - 39-5.2 Profil společnosti FROST-MARKET... - 39-5.2.1 Společnost s ručením omezeným... - 40-5.3 Role mzdové účetní ve firmě... - 40-5.3.1 Povinnosti mzdové účetní během roku... - 40-5.3.2 Povinnosti mzdové účetní ke konci kalendářního roku... - 41-5.4 Výpočet mzdy... - 42-5.4.1 Porovnání výpočtu mzdy u jednotlivých zaměstnanců...- 42-5.4.2 Závěr...- 46-5.5 Vývoj mezd ve společnosti od roku 2005... - 46-5.5.1 Závěr...- 47-5.6 Srovnání výpočtu mzdy v roce 2007 a 2008... - 48-5.6.1 Závěr...- 49-5.7 Změny v roce 2008... - 49-5.7.1 Rovná daň z příjmů... - 50-5.7.2 Superhrubá mzda... - 50-5.7.3 Zvýšení slev a daňového zvýhodnění na dítě... - 50 -
5.7.4 Daňový bonus... - 51-5.7.5 Změna výpočtu dávek nemocenského pojištění... - 51-6 Závěr...- 52-7 Zdroje informací...- 53-7.1 Právní předpisy... - 53-7.2 Odborná literatura... - 54-7.3 Internetové odkazy... - 55-8 Seznam tabulek...- 56-9 Seznam grafů...- 56-10 Seznam příloh... - 57 -
1 ÚVOD Pro svoji bakalářskou práci jsem si vybrala téma týkající se mzdové agendy. O tuhle problematiku se velmi zajímám, protože si myslím, že se týká každého z nás a je stále aktuální. Právní otázky týkající se obchodu, cen a mezd nalezneme již v Chammurapiho zákoníku, který pochází přibližně z roku 1686 př. n. l. Odměna za práci měla formu zbožových peněz, například dobytek, kožešiny, sůl, kovy apod. Jednalo se o všeobecné ekvivalenty, které byly na přelomu 6. a 7. století nahrazeny kovovými mincemi. O mnoho let později, až v 17. století začínají prominentní bankovní domy vydávat nová platidla bankovky. První moderní úpravu pracovních vztahů včetně odměňování práce nalezneme ve Všeobecném zákoníku občanském, který byl vydán v Rakousku v roce 1811. Součástí Ústavy České republiky je Listina základních práv a svobod, která ve čtvrté hlavě říká: Zaměstnanci mají právo na spravedlivou odměnu za práci a na uspokojivé pracovní podmínky. Podrobnosti stanoví zákon. Právo na odměnu za práci je tedy jedním ze základních práv všech občanů České republiky. Dalším důležitým právním předpisem upravujícím mzdovou problematiku je zákon o zaměstnanosti [7], který říká, že: Občanovi nelze odepřít právo na zaměstnání z důvodů rasy, barvy pleti, pohlaví, sexuální orientace, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, členství nebo činnosti v politických stranách a jiných sdruženích, v politických hnutích i v odborových organizacích, etnického nebo sociálního původu, majetku, rodu, zdravotního stavu, věku, manželského a rodinného stavu nebo povinností k rodině. Právem na zaměstnání se rozumí právo občanů, kteří chtějí a mohou pracovat. Pracovní poměr je základním pracovněprávním vztahem. Vzniká nejčastěji pracovní smlouvou uzavřenou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Tato smlouva je dobrovolným právním aktem, pro který se jeho účastníci svobodně rozhodli. Povinností zaměstnavatele je za vykonanou práci vyplácet zaměstnanci mzdu, která se tak stává důležitým motivačním prostředkem. Proto by se mzdová problematika neměla v podniku podceňovat.
Jelikož je mzdová problematika značně komplikovaná (jedná se o proces neustálé aktualizace a stále se měnících norem a předpisů), mzdová účetní musí mít značné množství vědomostí z oblasti pracovního práva, předpisů sociálního zabezpečení, zdravotního pojištění, daňových zákonů a účetnictví. V zájmu každého vrcholového podniku je mít ve funkci mzdové účetní vysoce kvalifikovaného pracovníka, který je schopen metodicky, věcně a zejména prakticky zvládnout širokou bázi předpisů souvisejících se zaměstnáváním zaměstnanců. Cílem každého zaměstnavatele je tedy optimalizovat mzdové náklady a neustále zvyšovat a zlepšovat produktivitu práce jeho zaměstnanců. Hlavním cílem všech podnikatelských subjektů je maximalizovat zisk. Toho může účetní jednotka dosáhnout především minimalizací nákladů. Proto je velice důležité věnovat mzdové agendě v podniku dostatečnou pozornost. Zaměstnávání zaměstnanců je spojeno s mnoha povinnostmi zaměstnavatele vůči státním orgánům, jako jsou například finanční úřady, správa sociálního zabezpečení či zdravotní pojišťovny. Vedení mzdového účetnictví zahrnuje kompletní zpracování mzdové agendy plně v souladu se souvisejícími českými předpisy. Od 1. ledna 2007 je účinný nový právní předpis upravující jedny z nejčastějších právních vztahů, které v soukromém sektoru vznikají. Jde o zákon č.262/2006 Sb., zákoník práce. Dalším důležitým předpisem je zákon č.2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů a zákon o mzdě.
2 CÍL PRÁCE A METODIKA Hlavním cílem mé bakalářské práce je zhodnotit vývoj mezd ve vybrané účetní jednotce v tříletém horizontu, posoudit výhody a nevýhody způsobu odměňování zaměstnanců a vysvětlit základní pojmy vyskytující se v oblasti mzdové problematiky. Postupovat budu podle zákonů platných k 1. 1. 2007. V závěru bakalářské práce chci také shrnout změny, které se budou týkat zaměstnanců a zaměstnavatelů od roku 2008, kdy vstoupí v platnost daňová reforma. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části vycházím z platných zákonů v ČR. Nejdříve zde charakterizuji základní pojmy vyskytující se v oblasti mzdové problematiky a pracovního práva. Věnuji se postupům účtování mezd a výpočtu mzdy metodou deskripce. Dále vymezuji druhy odměn za práci, srážky ze mzdy a jejich výpočty. Zabývám se také problematikou sociálního a zdravotního pojištění, zdaňováním příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků. V praktické části, která je zaměřená na konkrétní společnost, analyzuji názorně vypočtené příklady zaměřené na hrubou i čistou mzdu a výpočet daňové povinnosti. Zachycuji vybrané zúčtovací vztahy k zaměstnancům a vybraným orgánům společnosti včetně zaúčtování účetních případů s nimi spojených. Následně metodou syntéze zhodnotím celkové mzdové zatížení podniku a také vývoj mezd v horizontu předchozích tří let (2005 2007). V závěru bakalářské práce shrnuji dosažené výsledky a hodnotím splnění stanovených cílů.
3 ZÁKLADNÍ POJMY 3.1 Pracovní právo Soubor právních norem upravujících pracovněprávní vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, jakož i vztahy mezi zaměstnavateli a odborovými organizacemi. Právním předpisem, kterým se upravují a řídí vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci je zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce s účinností od 1. 1. 2007, a na něj navazující předpisy. 3.2 Pracovně právní vztahy Základními pracovněprávními vztahy jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. Vznikají na základě zákoníku práce [8] mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Pracovní poměr může vzniknout na základě následujících právních skutečností: jmenováním dohodou 3.3 Zaměstnavatel Zaměstnavatelem podle zákoníku práce [8] rozumíme jak fyzické, tak právnické osoby, které zaměstnávají fyzické osoby v pracovněprávních vztazích. Vystupují svým jménem a mají odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Dle zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění [6] je zaměstnavatelem fyzická nebo právnická osoba, která zaměstnává zaměstnance a má sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR. Dělení zaměstnavatelů dle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti [5]: organizace (nad 25 zaměstnanců) malé organizace (méně jak 25 zaměstnanců)
3.4 Zaměstnanec Zaměstnanec může být podle zákoníku práce [8] pouze fyzická osoba. Pracovněprávní způsobilost vzniká dnem, kdy fyzická osoba dosáhne 15 let věku. Jako den nástupu do práce nesmí být sjednán den, který by předcházel dni ukončení povinné školní docházky. Dohodu o hmotné odpovědnosti může zaměstnanec uzavřít nejdříve v den, kdy dosáhne 18 let věku. Dle zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění [6] pro účely zdravotního pojištění se za zaměstnance považují osoby, které jsou dány zákonem o veřejném zdravotním pojištění a to pouze tehdy, pokud jim z pracovněprávního nebo jiného vztahu plyne účast na nemocenském pojištění. Dle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti [5] se pro účely odvodu pojistného na sociální zabezpečení za zaměstnance považují osoby vykonávající výdělečnou činnost a jsou účastny nemocenského pojištění. 3.4.1 Vznik pracovního poměru Zákoník práce [8] definuje dva způsoby vzniku pracovního poměru: jmenováním (vyjímečně) uzavřením pracovní smlouvy 3.4.2 Pracovní smlouva K uzavření pracovní smlouvy dle Janků [9] dojde, jakmile se účastníci shodnou na celém jejím obsahu. Obsah pracovní smlouvy tvoří podstatné a další náležitosti. Podstatné náležitosti pracovní smlouvy musí zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnout a musí být v pracovní smlouvě obsaženy, jinak je neplatná. Jedná se o: druh práce místo výkonu práce den nástupu do práce
Mezi další náležitosti, které si účastníci v pracovní smlouvě dohodli, patří [9]: zkušební doba ujednání o pracovní době ujednání o mzdě konkurenční doložka - jedná se o zákaz vykonávat pro jiného zaměstnavatele nebo na vlastní účet činnost, které je předmětem činnosti zaměstnavatele doba trvání 3.4.3 Změny pracovního poměru Změny v obsahu pracovní smlouvy jsou možné jen se souhlasem obou smluvních stran. Pouze v určitých případech je možné převést zaměstnance na jinou práci. Důvody pro toto převedení jsou následující: zdravotní trestněprávní objektivní překážky Za zdravotní důvody považujeme situace, kdy na základě lékařského potvrzení pracovník pozbyl způsobilost konat dosavadní práce. Jedná se například o případy, kdy zaměstnanec není způsobilý konat noční práci, dále případy ochrany zdraví před nákazou, těhotenství ženy nebo ženy pečující o dítě do devíti měsíců jeho věku. Trestněprávní důvody jsou takové, kdy bylo zahájeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v souvislosti s ním, kdy zaměstnavatel dává výpověď pro porušení pracovní kázně či pro neuspokojivé pracovní výsledky a dále případy, kdy soud stanovil vedlejší trest, např. zákaz určité činnosti aj. Mezi objektivní překážky patří nepříznivé povětrnostní vlivy, živelné pohromy a události, prostoje aj. V těchto případech může být zaměstnanec krátkodobě převeden na jinou práci [17].
3.4.4 Skončení pracovního poměru Pracovní poměr může dle zákoníku práce [8] skončit: dohodou výpovědí okamžitým zrušením zrušením ve zkušební době Pracovní poměr rovněž zaniká v následujících případech: uplynutím sjednané doby u pracovního poměru na dobu určitou dnem skončení pobytu cizince nebo osoby bez státní příslušnosti na území České republiky podle vykonavatelného rozhodnutí o odnětí povolení k pobytu dnem, kterým nabyl právní moci rozsudek ukládající cizincům nebo osobám bez státní příslušnosti trest vyhoštění z území republiky. smrtí zaměstnance 3.4.5 Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr Ve smyslu zákoníku práce [8] může zaměstnavatel pro plnění některých úkolů nebo zabezpečení potřeb uzavírat také dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Jedná se o dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti. Za vykonanou práci zaměstnanci náleží odměna. 3.4.5.1 Dohoda o pracovní činnosti Tento typ dohody se zpravidla využívá k plnění opakujících se úkolů. Sjednaný rozsah pracovní doby nesmí překročit v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby, přitom se do tohoto rozsahu nezapočítává doba případné pracovní pohotovosti.
Musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná a musí obsahovat podstatné náležitosti: sjednané práce sjednaná odměna za vykonanou práci sjednaný rozsah pracovní doby doba, na kterou se dohoda uzavírá Zaměstnanec na základě této dohody odvádí daň ve formě záloh na daň i sociální a zdravotní pojištění. 3.4.5.2 Dohoda o provedení práce Tento typ dohody může zaměstnavatel uzavřít, pokud předpokládaný rozsah práce nepřesáhne 150 hodin za kalendářní rok. Uzavírá se písemně nebo ústně. Většinou se využívá k výkonu jednorázových prací. Na základě této dohody zaměstnanec odvádí srážkovou daň v minimální výši 15%. Neodvádí ani sociální, ani zdravotní pojištění. 3.5 Organizace Dle zákona o pojistném na sociální zabezpečení [5] se pro účely sociálního zabezpečení organizací rozumí právnické nebo fyzické osoby, které zaměstnávají více než 25 zaměstnanců nebo méně (malá organizace), avšak evidenci mezd pro ni vede jiná fyzická nebo právnická osoba, která je považována za organizaci (zaměstnává tedy více než 25 zaměstnanců). 3.6 Mzda Podle zákona o mzdě [3] se mzdou rozumí peněžité i nepeněžité plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za vykonanou práci. Sjednává se v pracovní smlouvě nebo v jiné smlouvě. Nesmí být nižší než minimální mzda. Je splatná po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vznikl zaměstnanci nárok na mzdu nebo na některou její složku, pokud nebylo sjednáno kratší než měsíční období splatnosti mzdy.
Zaměstnavatel je povinen vést mzdovou evidenci a při měsíčním vyúčtování mzdy vydat pracovníkovi doklad o jednotlivých složkách mzdy a o provedených srážkách ze mzdy. 3.7 Formy mzdy Formy mzdy představují podle Kocourka [13] soubor pravidel, metod a prostředků, kterými se utváří závislost mzdy zaměstnanců na výsledcích práce a na jejich osobním přínosu k těmto výsledkům. Kocourek [13] dále říká, že: Podnik opakovaně stojí před rozhodováním o tom, zda náklady vkládané do fungování propracovaného a strukturovaného systému forem mzdy se vyplatí z hlediska efektu pro celopodnikové výsledky, nebo zda jednoduchý a paušální, tedy nákladově nenáročný postup při poskytování mezd není vhodnější. Podle Vybíhala [17] lze za mzdu považovat: základní mzdu smluvní plat základní plat osobní ohodnocení prémie naturální mzdu příplatky doplatky odměny (kromě odměn za pracovní pohotovost) 3.7.1 Základní mzda a) časová mzda mzda, jejíž výše závisí na množství odpracovaného času a na mzdovém tarifu za práci dané kvalifikace, není bezprostředně spojena s konkrétním pracovním výkonem. Protože časová mzda sama o sobě nemá výrazně pobídkový charakter, stimuluje se pracovní výkon zpravidla doplňkovými formami (prémie, odměny)
b) úkolová mzda mzda, u níž je výše výdělku určena mírou plnění stanoveného úkolu, tj. normy výkonu, které může být dána množstvím vyrobených výrobků, vykonaných operací či celých pracovních postupů. Má pobídkový charakter, neboť je závislá na pracovním výkonu. c) podílová mzda tento typ mzdy je závislý na podílu z tržby d) provizní mzda mzda pracovníka je zčásti závislá na prodaném množství nebo poskytnutých službách. Zaměstnanec má garantovaný základní plat a k němu dostává provizi. e) osobní mzda uplatňuje se u pracovníků, kteří mají po delší dobu stabilní pracovní tempo a požadovanou kvalitu práce. 3.7.2 Příplatky Zákon o mzdě [3] stanovuje jako závazné čtyři druhy příplatků, které jsou zaměstnavatelem vypláceny povinně a v předpisech je stanovena jejich minimální výše. Jedná se o: a) mzda za práci přesčas Podle zákona o mzdě [3] přísluší zaměstnanci za práci přesčas mzda, na kterou mu vznikl nárok za tuto dobu a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas. b) mzda za práci ve ztíženém pracovním prostředí Za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek ve výši nejméně 10 % základní sazby minimální mzdy, což je pro rok 2007 nejméně 4,81 Kč za hodinu. c) mzda a náhrady mzdy za svátek Za dobu práce ve svátek přísluší zaměstnanci náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek. Za dobu náhradního volna má nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na
poskytnutí příplatku k dosažené mzdě nejméně ve výši průměrného výdělku (100 %) namísto náhradního volna s tím, že přednost má náhradní volno. Jestliže zaměstnanec v důsledku svátku, který připadl na jeho obvyklý pracovní den, nepracuje, přísluší mu náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Pro lepší pochopení problematiky svátků je důležité znát strukturu nominálního fondu pracovní doby, který je uveden v plánovacím kalendáři. Najdeme zde: pracovní dny dny pracovního volna dny pracovního klidu svátky Aby bylo možné správně vypočítat mzdu za svátek je důležité znát skutečnost, zda zaměstnanec pracoval či nikoli: 1. Pracoval Na prvním místě přísluší zaměstnanci náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek. Za dobu náhradního volna má nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku k dosažené mzdě namísto náhradního volna. 2. Nepracoval Pokud v důsledku svátku zaměstnanec nepracuje, přísluší mu náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku při splnění následujících podmínek: svátek připadl na všední pracovní den mzda zaměstnanci v jeho důsledku ušla d) mzda za práci v noci Za dobu noční práce přísluší zaměstnanci k dosažené mzdě příplatek ve výši nejméně 10 % průměrného výdělku, není-li sjednáno v kolektivní smlouvě jinak. Do konce roku 2006 byla výše příplatku stanovena nejméně 6 Kč, v současnosti je tak příplatek u různých zaměstnanců rozdílný, neboť je odvozován z jejich průměrného hodinového výdělku.
3.8 Evidence mzdy potvrzení o zaměstnání zápočtový list mzdové listy odvody sociálních dávek evidenční list důchodového pojištění 3.9 Minimální mzda Minimální mzdou se rozumí nejnižší peněžité plnění, které je povinen podle zákoníku práce [8] poskytovat zaměstnavatel zaměstnanci za vykonanou práci v pracovním poměru. Mzda tedy nesmí být nižší než minimální ( a v případě, kdy není uzavřena kolektivní smlouva nebo mzda není v kolektivní smlouvě sjednána, nesmí být mzda nižší než příslušný minimální mzdový tarif). Do mzdy se pro tyto účely zahrnují všechny složky mzdy, nezapočítává se však mzda za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek a příplatek za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém prostředí a za práci v noci. Výše minimální mzdy je v České republice pro rok 2007 i 2008 stanovena na úrovni 8000 Kč za měsíc pro zaměstnance odměňované měsíční mzdou resp. 48,10 Kč za každou odpracovanou hodinu pro pracovníky odměňované mzdou hodinovou. 3.10 Plat Platem se podle zákoníku práce [8] rozumí peněžité plnění poskytované zaměstnanci za práci pro zaměstnavatele, kterým je: stát územní samosprávný celek státní fond příspěvková organizace (dle zvláštních předpisů) školská právnická osoba
Poskytuje se podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, podle obtížnosti pracovních podmínek, podle pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků. Zákon přikazuje, aby za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty příslušel všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejný plat. Rovněž platí, že plat nesmí být nižší než minimální mzda. Výši platů určuje zařazení zaměstnance do platového tarifu. Ten se skládá z platové třídy a platového stupně. V současné době existuje 16 platových tříd a 12 platových stupňů. 3.11 Průměrný výdělek Pro stanovení a následné vyplácení náhrady mzdy je důležité správné určení tzv. průměrného výdělku. Ten se používá pro výpočet různých příplatků a náhrad mezd. Průměrný výdělek (PV) se zjišťuje pro pracovněprávní účely, pro účely jiné byl tento pojem nahrazen pojmem vyměřovací základ. Zjišťuje se z hrubé mzdy zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z doby odpracované v rozhodném období, za kterou zaměstnanci přísluší mzda nebo plat. Za rozhodné období se považuje předchozí kalendářní čtvrtletí (bezprostředně předcházející).
4 TEORETICKÁ ČÁST 4.1 Výpočet a výplata mzdy Mzda je podle zákoníku práce [8] splatná po vykonání práce, a to nejpozději do konce následujícího kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém vznikl zaměstnanci nárok na mzdu nebo na některou její složku. Zaměstnavatel je povinen určit pravidelný termín výplaty, pokud není sjednán v kolektivní smlouvě. Výplata mzdy se provádí v zákonných penězích, v pracovní době a na pracovišti (nebylo-li dohodnuto jinak).mzda se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Výpočet mzdy můžeme rozdělit do dvou následujících kroků 1 : výpočet nárokových složek mzdy odpočet srážkových složek zákonných 4.1.1 Výpočet hrubé mzdy 4.1.1.1 Hrubá mzda Hrubá mzda je součet veškerých položek, které připadají zaměstnanci za práci odvedenou v příslušném kalendářním měsíci. Skládá se ze základní mzdy, příplatků, odměn náhrad mzdy a dalších plnění 2. Tabulka 1: Výpočet hrubé mzdy Základní mzda + odměna za pracovní pohotovost + příplatky + náhrady mzdy + další odměny + další plnění = HRUBÁ MZDA Zdroj: Vlastní zpracování 1 http://www.vyplata.cz/vyplatamzdy/postupprivypoctuvyplaty.php 2 http://www.finance.cz/dane-a-mzda/informace/vypocty
4.1.1.2 Základní mzda Tento pojem je vysvětlen v kapitole 3 (3.7.1 Základní mzda). 4.1.1.3 Odměna za pracovní pohotovost Pracovní pohotovost je podle zákoníku práce [8] doba, v níž je zaměstnanec připraven k případnému výkonu práce. Po dobu pracovní pohotovosti nepřísluší zaměstnanci mzda (nejedná se o výkon práce), ale odměna za pracovní pohotovost a to nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku, není-li sjednáno v kolektivní smlouvě jinak. Výkon práce v rámci pracovní pohotovosti je prací přesčas, pokud výkon práce přesahuje stanovenou týdenní pracovní dobu, a zahrnuje se do limitů práce přesčas. 4.1.1.4 Příplatky Zákon o mzdě [3] vymezuje pouze příplatky povinné, taxativní, které jsou zaměstnavatelem vypláceny povinně (pokud na ně zaměstnanci připadl nárok) v jejich minimální výši. Někteří zaměstnavatelé využívají možnosti poskytovat příplatky fakultativní (nepovinné), jak uvádí Voříšek [16]. Jejich výše je dána dohodou zaměstnavatele s odborovým orgánem nebo přímo s jednotlivými zaměstnanci a jedná se například o příplatek za práci o víkendu. 4.1.1.5 Náhrady mzdy Náhrady mzdy řeší zákoník práce [8] jako náhrady mzdy v případech, kdy zaměstnanec práci konat nemůže a nemá tím pádem nárok na mzdu. Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci v zájmu jeho hmotného zabezpečení náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. 4.1.1.6 Další odměny Odměny jsou podle Voříška [16] nenárokovou složkou, přesto je jejich používání velmi rozšířené. Nejčastější jsou zejména odměny při významných pracovních a životních jubileích, při splnění mimořádného pracovního úkolu či při skončení pracovního poměru.
4.1.2 Výpočet čisté mzdy 4.1.2.1 Čistá mzda Čistou mzdou rozumíme hrubou mzdu sníženou o částky sociálního zabezpečení, zdravotního pojištění a zálohy na daň. Používá se pro výpočet mzdy k výplatě. Tabulka 2: Výpočet čisté mzdy Hrubá mzda - sociální zabezpečení zaměstnance 8 % - zdravotní pojištění zaměstnance 4,5 % = ČISTÁ MZDA Zdroj: Vlastní zpracování 4.1.3 Výpočet mzdy k výplatě Mzdou k výplatě rozumíme skutečně vyplacenou mzdu zaměstnanci. Jedná se o čistou mzdu sníženou o srážky ze mzdy a zvýšenou o nemocenské dávky. Tabulka 3: Výpočet mzdy k výplatě Čistá mzda - srážky ze mzdy + nemocenské dávky = Mzda k výplatě Zdroj: Vlastní zpracování 4.1.3.1 Srážky ze mzdy Jedná se o fakultativní srážky ze mzdy, které je podle zákoníku práce [8] oprávněn zaměstnavatel srazit pouze na základě dohody se zaměstnancem. Jedná se například o spoření nebo výživné.
4.1.3.2 Nemocenské dávky Problematiku nemocenských dávek upravuje zákon o nemocenském pojištění zaměstnanců [1]. Ten říká, že nemocenské dávky náleží zaměstnanci v případech pracovní neschopnosti pro nemoc, úraz nebo z důvodu karantény. 4.2 Sociální zabezpečení Jak uvádí Vybíhal [17], pojistné na sociální zabezpečení je z hlediska objemu zdrojů významným příjmem veřejných rozpočtů. V ČR činí zhruba 30 % příjmů státního rozpočtu. Výběr pojistného na sociální zabezpečení je prováděn především z důvodu realizace principu solidarity, kdy zaměstnanci, zaměstnavatelé, OSVČ, případně osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění přispívají do systému v zákonem stanovené výši za účelem užití těchto zdrojů v rámci přerozdělování. Podle zákona o pojistném [5] jsou všechny osoby, které jsou účastny nemocenského a důchodového pojištění a mají příjem započitatelný do vyměřovacího základu pro odvod pojistného, povinny platit pojistné. Poplatníci pojistného jsou: zaměstnavatelé zaměstnanci OSVČ osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění Osoby, které pojistné neplatí (např. studenti), jsou účastny nemocenského a důchodového pojištění, pokud jim trvá pracovní vztah zakládající účast na nemocenském pojištění [17]. Zaměstnání zakládá účast na nemocenském pojištění tehdy, pokud podle ujednání trvá nebo mělo trvat déle než 7 kalendářním dnů po sobě jdoucích a započitatelný příjem dosahuje alespoň 400 Kč za kalendářní měsíc. Nejedná se tedy o případy příležitostného zaměstnání. Účast na nemocenském pojištění nikdy nezakládá pracovněprávní vztah uzavřený na základě dohody o provedení práce, proto se z příjmu dosaženého z dohody o provedení práce pojistné neodvádí [8].
Pojistné zahrnuje: pojistné na důchodové pojištění pojistné na nemocenské pojištění pojistné na státní politiku zaměstnanosti 4.2.1 Výpočet a odvod pojistného Pojistné na sociální zabezpečení se vypočítává příslušnou procentní sazbou z vyměřovacího základu zjištěného z rozhodného období, jak uvádí Janoušková [10]. Rozhodným obdobím je podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti [5] kalendářní měsíc, pouze pro OSVČ je to kalendářní rok. 4.2.1.1 Vyměřovací základ Vyměřovací základ tvoří úhrn příjmů zaměstnance zúčtovaných mu zaměstnavatelem, s výjimkou nezapočitatelných příjmů, jimiž jsou: náhrady výdajů, popř. jejich částí, které nepodléhají dani z příjmů fyzických osob náhrady škody za ztrátu výdělku v době pracovní neschopnosti, náhrady za bolest, náhrady věcné škody aj. odměny vyplacené podle zákona o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích hodnota poskytnutých nepeněžních plnění, která nepodléhají dani z příjmu fyzických osob Zúčtovaný příjem definuje Vybíhal [17] z hlediska sociálního zabezpečení jako příjem, který je zakotven v účetní evidenci zaměstnavatele. Tento příjem musí být zúčtován ve prospěch jeho zaměstnance, který patří mezi poplatníky pojistného. Do vyměřovacího základu se dále zahrnují příjmy zúčtované v souvislosti se zaměstnáním, a to [17]: náhrady mzdy odměny za pracovní pohotovost
plnění poskytovaná k životnímu jubileu plnění věrnostní nebo stabilizační povahy Dále se do vyměřovacího základu zaměstnance zahrnuje i částka nepeněžního plnění (naturálního požitku), která podléhá zdanění, přičemž toto plnění musí být vázáno na výkon zaměstnání. Tabulka 4:Výše pojistného na sociální zabezpečení Zaměstnavatel Zaměstnanec Celkem OSVČ Nemocenské poj. 3,3 1,1 4,4 4,4 Důchodové poj. 21,5 6,5 28,0 28,0 Státní politika zaměstnanosti 1,2 0,4 1,6 1,6 Celkem 26,0 8,0 34,0 34,0 Zdroj: Zákon o pojistném na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti Zaměstnavatel stanoví každému zaměstnanci pojistné ve výši 8 % a pojistné zaokrouhlí na celé Kč nahoru. Z úhrnu vyměřovacích základů všech zaměstnanců vypočítá pojistné ve výši 26 %. Částka pojistného úhrnem tedy zahrnuje pojistné sražené zaměstnancům (8 %) a pojistné jako daňově účinný náklad zaměstnavatele ( 26 %). 4.3 Důchodové pojištění Zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení [2] ukládá organizacím povinnost vést záznamy o skutečnostech rozhodných pro nárok na dávky důchodového pojištění, jejich výši a výplatu a předkládat je příslušným orgánům sociálního zabezpečení. Tyto podklady získává orgán státní správy z evidenčních listů důchodového pojištění. Ty se vedou pro každého občana za jednotlivý kalendářní rok.
Pro účely důchodového pojištění se organizací rozumí nejen právnická osoba, ale i osoba fyzická, která zaměstnává jiné fyzické osoby nebo k níž jsou fyzické osoby ve vztahu, který zakládá účast na důchodovém pojištění [2]. 4.3.1 Druhy důchodů a jejich složky 1. přímé důchody: starobní plný invalidní částečný invalidní 2. nepřímé (odvozené) důchody: vdovský vdovecký sirotčí Přímé důchody se vyměřují na základě doby pojištění a výše výdělku oprávněné osoby. Odvozené důchody se stanovují z přímého důchodu, který pobíral zemřelý nebo na který měl nárok [17]. 4.4 Nemocenské pojištění Nemocenské pojištění patří vedle důchodového pojištění k významným instrumentům sociálního zabezpečení. Odvedené částky nemocenského pojištění jsou zdrojem příjmů státního rozpočtu a prostřednictvím něho jsou určeny pro výplatu dávek nemocenského pojištění [17]. Dávkami nemocenského pojištění jsou: nemocenské podpora při ošetřování člena rodiny vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství peněžitá pomoc v mateřství Povinně pojištěným zaměstnancům se vyplácejí všechny 4 nemocenské dávky. Studentům a žákům se vyplácí pouze peněžitá pomoc v mateřství.
4.4.1 Nemocenské Nemocenské náleží zaměstnanci, který je uznán dočasně neschopným k výkonu svého dosavadního zaměstnání. Poskytuje se od prvního dne pracovní neschopnosti do skončení pracovní neschopnosti nebo uznání plné nebo částečné invalidity, nejdéle však po dobu jednoho roku od počátku pracovní neschopnosti. Stanovuje se z redukovaného denního vyměřovacího základu. Vyměřovacím základem je započitatelný příjem pro odvod pojistného na sociální zabezpečení. Rozhodným obdobím je 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla pracovní neschopnost. Nárok na nemocenské nemá [1], kdo si přivodil pracovní neschopnost: v úmyslu vylákat nemocenské zaviněnou účastí ve rvačce jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků při spáchání úmyslného trestného činu, za nějž zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice přesahuje jeden rok 4.4.2 Podpora při ošetřování člena rodiny Podpora při ošetřování člena rodiny náleží zaměstnanci z důvodu péče o [1]: nemocné dítě mladší 10 let zdravé dítě mladší 10 let z toho důvodu, že: a) dětské výchovné zařízení, v jehož péči dítě jinak je, bylo uzavřeno b) dítěti byla nařízena karanténa c) osoba, která o dítě jinak pečuje, nemůže o dítě pečovat jiného nemocného člena rodiny, jestliže jeho zdravotní stav vyžaduje nezbytně ošetřování jinou osobou Výše podpory za kalendářní den činí 69 % denního vyměřovacího základu. Poskytuje se nejvýše po dobu prvních devíti kalendářních dnů, pokud je
zaměstnanec osamělý se podpora poskytuje po dobu prvních 16 kalendářních dnů. 4.4.3 Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství Tento typ příspěvku náleží zaměstnankyni, která konala práci, jež je těhotným ženám zakázána nebo jež podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství, a je proto v těhotenství dočasně převedena na jinou práci, při níž dosahuje bez svého zavinění nižšího započitatelného příjmu. Poskytuje se za kalendářní dny, v nichž trvalo převedení zaměstnankyně na jinou práci. 4.4.4 Peněžitá pomoc v mateřství Tato dávka náleží zaměstnankyni, jestliže byla v posledních dvou letech před porodem účastna alespoň 270 dnů nemocenského pojištění. Poskytuje se po dobu mateřské dovolené a její výše se stanovuje jako nemocenská a za kalendářní den činí 69 % denního vyměřovacího základu. Denní vyměřovací základ se zjišťuje ke dni nástupu na mateřskou dovolenou. 4.5 Zdravotní pojištění Zákon o pojistném na všeobecném zdravotním pojištění [6] definuje plátce pojistného jako osobu, která: má na území České republiky trvalý pobyt (bez ohledu na občanství) nemá na území České republiky trvalý pobyt, pokud jsou zaměstnány u zaměstnavatele, který má na území ČR sídlo 4.5.1 Povinnosti zaměstnance Pojištěnci veřejného zdravotního pojištění mají dvě základní povinnosti, a sice platit pojistné a oznamovací povinnost. Povinnost platit pojistné vzniká zaměstnanci dnem nástupu do zaměstnání s účastí na nemocenském pojištění. Odvodem pojistného je však povinen zaměstnavatel. V den nástupu do
zaměstnání má zaměstnanec povinnost sdělit zaměstnavateli, u které zdravotní pojišťovny je pojištěn. 4.5.2 Povinnosti zaměstnavatele Zaměstnavatel je plátcem části pojistného za své zaměstnance ode dne nástupu zaměstnance do zaměstnání s účastí na nemocenském pojištění a zaniká dnem skončení zaměstnání. Současně odvádí za zaměstnance část pojistného, které je povinen za ně hradit. Sražené pojistné odvádí příslušnému úřadu České správy sociálního zabezpečení [17]. Zaměstnavatel je dále povinen nejpozději do 8 dnů od vzniku skutečnosti, která se oznamuje, provést oznámení u příslušné zdravotní pojišťovny. O oznamovaných skutečnostech je zaměstnavatel povinen vést evidenci a dokumentaci. Na žádost příslušné pojišťovny je pak povinen předložit údaje rozhodné pro výpočet pojistného. 4.5.3 Výše pojistného Dle zákona [5] se pojistné na veřejné zdravotní pojištění stanoví procentní sazbou z vyměřovacího základu za rozhodné období. Tím je pro zaměstnance i zaměstnavatele kalendářní měsíc. Zaokrouhluje se na celé koruny nahoru. Základní pravidla pro určení vyměřovacího základu jsou dle Janouškové [10] stejná jako u sociálního zabezpečení, platí zde však minimální vyměřovací základ. Ten je dán minimální mzdou a zaměstnanec jej může použít pouze u jednoho zaměstnavatele. Tabulka č. 5: Výše pojistného na veřejné zdravotní pojištění Zaměstnanec 4,5 % Zaměstnavatel 9,0 % Celkem 13,50 % Zdroj: Zákon o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění
4.6 Daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků Problematiku daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků upravuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů [4]. Poplatníci daně z příjmů jsou fyzické osoby, zaměstnanci. Příjmy, které nejsou předmětem daně nebo které jsou od daně osvobozeny stanoví zákon. 4.6.1 Poplatník Poplatníkem daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků je fyzická osoba, jejíž příjmy ze závislé činnosti nebo funkční požitky jsou podrobeny dani z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků [17]. 4.6.2 Plátce Plátcem daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků je fyzická nebo právnická osoba, která má povinnost vybírat nebo srážet daň nebo zálohy na daň z příjmu vyplaceného poplatníkovi [17]. 4.6.3 Technika výběru daně a daňové režimy U příjmů ze závislé činnosti se uplatňuje technika výběru daně spočívající v odvodu daně prostřednictvím plátce daně, který pod svou majetkovou odpovědností srazí daň nebo zálohu na daň poplatníkovi a odvede ji správci daně. Uplatňují se 2 daňové režimy: zdaňování příjmů srážkovou daní ze samostatného základu daně zdaňování příjmů na základě stanovení zálohy na daň 4.6.3.1 Zdaňování příjmů srážkovou daní Zvláštní sazbou daně se zdaňují příjmy zúčtované nebo vyplacené zaměstnavatelem: jejichž úhrnná výše u téhož zaměstnavatele nepřesáhne v kalendářním měsíci částku 5 000 Kč nepodepsal-li zaměstnanec u zaměstnavatele prohlášení k dani [11]
Jak Jaroš dále uvádí [11], příjmy, ze kterých je sražena daň zvláštní sazbou daně, nevstupují do ročního zúčtování záloh na daň ani je poplatník neuvádí v daňovém přiznání. Pokud poplatník nepodepsal prohlášení a jeho měsíční příjem přesahuje 5 000 Kč, srazí mu zaměstnavatel zálohu na daň nejméně ve výši 20 % zdanitelné mzdy. Pokud poplatník nepodepsal a jeho měsíční příjem nedosahuje částky 5 000 Kč, uplatňuje se režim zdanění zvláštní sazbou daně ze samostatného základu daně ve výši 15 %. 4.6.3.2 Záloha na daň Plátce daně srazí zálohu na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků, snížených o [17]: částky, které jsou od daně osvobozeny částky sražené na pojistné na sociální a zdravotní pojištění 4.6.4 Výpočet zálohy na daň Záloha na daň se vypočte ze základu pro výpočet zálohy, zaokrouhleného na 100 Kč nahoru dle následující tabulky ( 38 h Zákona o dani z příjmu [4]): Tabulka 6: Měsíční sazby pro výpočet zálohy na daň v roce 2007 Základ pro výpočet zálohy od Kč do Kč Záloha Ze základu přesahujícího 0 10 100 12 % 10 100 18 200 1 212 Kč + 19 % 10 100 Kč 18 200 27 600 2 751 Kč + 25 % 18 200 Kč 27600 a více 5 101 Kč + 32 % 27 600 Kč Zdroj: Zákon o daních z příjmů
Z měsíčního příjmu sníženého o pojistné provádí zaměstnavatel propočet daňové zálohy podle toho, má-li u něj zaměstnanec předloženo a podepsáno prohlášení pro uplatnění nezdanitelných částek či nikoliv, jak uvádí Pelech [14]. Předložením prohlášení zaměstnavateli vyjadřuje zaměstnanec skutečnost, že právě u tohoto zaměstnavatele uplatňuje pro výpočet měsíčních daňových záloh nezdanitelné částky, a současně potvrdí, že v témže měsíci neuplatňuje slevy u jiného zaměstnavatele. Tabulka 7: Výpočet zálohy na daň v roce 2007 Hrubá mzda - zdravotní pojištění sražené zaměstnanci - sociální zabezpečení sražené zaměstnanci = Základ daně pro výpočet zálohy na daň = Základ daně zaokrouhlený na 100 Kč nahoru = Záloha na daň vypočtená - měsíční slevy na dani = Záloha na daň snížená o měsíční slevy na dani - měsíční daňové zvýhodnění formou slevy na dani = Skutečně sražená záloha na daň + měsíční daňový bonus. = Záloha na daň upravená o slevu na dani nebo daňový bonus Zdroj: Zpracováno autorkou dle platných daňových zákonů 4.6.5 Nezdanitelná část základu daně O nezdanitelné částky, uvedené v 15 zákona o daních z příjmů [4], snižuje poplatník základ daně před výpočtem daňové povinnosti z příjmů za zdaňovací období. Zaměstnanec uplatní odečet nezdanitelných částek ze základu daně v ročním zúčtování.
Jedná se například o: odečet darů odečet úroků z úvěru odečet částek příspěvků na penzijní připojištění odečet zaplaceného pojistného na soukromé životní pojištění odečet zaplacených členských příspěvků člena odborové organizace 4.6.6 Slevy na dani Vypočtená daň, respektive záloha na daň, se sníží o poplatníkem uplatněné slevy na dani dle 35ba zákona o dani z příjmu [4]. Zaměstnanci mohou v roce 2007 uplatnit slevy na dani v této výši: 7 200 Kč na poplatníka 4 200 Kč na manželku, pokud nemá vlastní příjem přesahující částku 38 040 Kč ročně 1 500 Kč, pobírá-li poplatník částečný invalidní důchod 3 000 Kč, pobírá-li poplatník plný invalidní důchod 9 600 Kč, je-li poplatník držitelem průkazu ZTP-P 400 Kč, je-li poplatník osobou soustavně se připravující na své povolání studiem nebo předepsaným výcvikem 4.6.7 Daňové zvýhodnění na vyživované dítě Poskytuje se ve výši 500 Kč měsíčně ve třech formách, a to jako sleva na dani, daňový bonus, kombinace slevy na dani a daňového bonusu. V případě, že částka vypočtené daně je vyšší než částka daňového zvýhodnění, uplatní poplatník celou částku daňového zvýhodnění jako slevu na dani. Je-li částka vypočtené daně nižší než částka daňového zvýhodnění, pak do výše daně uplatňuje poplatník slevu na dani, zbylou část daňového zvýhodnění uplatní jako daňový bonus. Daňové zvýhodnění se poskytuje na každé vyživované dítě (maximálně na 5 dětí).
4.6.8 Měsíční daňový bonus Podle zákona o daních z příjmu bude poplatníkovi vyplacen daňový bonus v případě, že je jeho výše zálohy na daň snížená o měsíční slevu na dani nižší než částka měsíčního daňového zvýhodnění. Měsíční daňový bonus lze vyplatit, pokud jeho výše činí alespoň 50 Kč, maximálně však 2 500 Kč měsíčně. 4.6.9 Roční zúčtování daně Pelech [14] říká, že roční zúčtování daně je institutem určeným pro poplatníky pouze s příjmy ze závislé činnosti a s funkčními požitky, kteří po skončení roku nejsou povinni a ani sami dobrovolně nebudou podávat daňové přiznání. V ročním zúčtování může poplatník dodatečně uplatnit nárok na odečet nezdanitelných částek, slev na dani a daňového zvýhodnění, které neuplatnil v průběhu zdaňovacího období. Při ročním zúčtování počítá plátce (zaměstnavatel), provádějící zúčtování, celoroční daň z úhrnu zdanitelných příjmů, daňových základů a daňových záloh. 4.7 Účtování mezd a zúčtovací vztahy Dle Vybíhala [17] slouží k zachycení vztahů mezi organizací a zaměstnanci účtová skupina 33. Prostřednictvím této účtové skupiny se provádí také zúčtování s institucemi sociálního a zdravotního pojištění. Jedná se zejména o následující účty: 331 Zaměstnanci 333 Ostatní závazky vůči zaměstnancům 335 Pohledávky za zaměstnanci 336 Zúčtování s institucemi SZ a ZP 4.7.1 Účtování mezd zaměstnancům Pro zaúčtování hrubých mezd zaměstnance používáme účet 521 Mzdové náklady, který z hlediska účetních předpisů patří mezi osobní náklady a souvztažně
použijeme účet 331 Zaměstnanci. Zde zaúčtujeme mzdy v jejich hrubé výši. Srážky ze mzdy účtujeme na vrub účtu 331 a ve prospěch účtů například 342, jedná-li se o zálohu na daň, 379 jde-li o spoření či výživné. Pro výplatu sociálních dávek nebo doplatku mzdy použijeme účet 211 Pokladna (případně 221 Běžný bankovní účet). Další účetní případy, které mohou vzniknout v souvislosti s účtováním mezd, uvádím v následující tabulce. Zúčtování se provádí na základě zúčtovací a výplatní listiny [12]. Tabulka č. 8: Schéma účtování mezd a souvisejících účetních případů Účetní případ MD DAL Zúčtování hrubých mezd 521 331 Zúčtování zálohy na daň 331 342 Příspěvek zaměstnance na SZ a ZP 331 336 Zúčtování nároku na sociální dávky 336 331 Srážky ze mzdy za manka a škody 331 648 Srážky z mezd (výživné, spoření...) 331 379 Výplata doplatku mezd 331 211 Výplata sociálních dávek 331 211 Zdroj: Václav Vybíhal, Mzdové účetnictví 2006 4.7.2 Účtování ostatních závazků vůči zaměstnancům Dle Vybíhala [17] se na účet 333 Ostatní závazky vůči zaměstnancům účtují takové závazky, které nejsou z titulu mzdy, nezachycují se tedy ve výplatní listině. Většinou se jedná o závazky z titulu zúčtování služebních cest, různých krátkodobých zápůjček od zaměstnanců atd. Další případy účtování na účet 333 zachycuje následující tabulka.
Tabulka č. 9: Účtování na účtu 333 Ostatní závazky vůči zaměstnancům Účetní případ MD DAL Odstupné poskytnuté zaměstnanci 588 333 Věrnostní přídavky dle zvláštních předpisů 527 333 Dividendy ze zaměstnaneckých akcií 431 333 Stipendia a studijní příspěvky 528 333 Náhrady škody zaměstnanci 548 333 Úhrada (ve všech případech) 333 211 Zdroj: Vybíhal Václav, Mzdové účetnictví 2006 4.7.3 Pohledávky za zaměstnanci, účet 335 Jak říká Vybíhal [17], tento účet je obsahovou náplní podobný účtu 333, avšak v obráceném významu. Nejčastěji se používá pro zaúčtování služebních cest či uplatnění náhrady za zaměstnanci. Tabulka č. 10: Účtování na účtu 335 Pohledávky za zaměstnanci Účetní případ MD DAL Vyplacená záloha na služební cestu 335 211 Zúčtování služební cesty 512 335 Vrácení zbytku zálohy do pokladny 211 335 Doplatek výdajů na služební cestu z pokladny 335 211 Zúčtování doplatku jako závazku vůči zaměstnanci 335 333 Zdroj: Vybíhal Václav, Mzdové účetnictví 2006
4.7.4 Účtování mezd společníkům Při účtování mezd společníků s. r. o. se postupuje téměř shodně, jako při účtování zaměstnanců, říká Vybíhal [17]. Namísto účtu 521 však použijeme účet 522 Příjmy společníků a členů družstva ze závislé činnosti a účet 331 nahradíme účtem 366 Závazky ke společníkům a členům družstva ze závislé činnosti. 4.7.5 Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění Zúčtování s institucemi SZ a ZP zachycuje následující tabulka: Tabulka č. 11: Schéma účtování na účtu 336 Účetní případ MD DAL Závazky zaměstnanců srážka ZP 331 336.01 Závazky zaměstnanců srážka SP 331 336.02 Zúčtování nároku na sociální dávky 336 331 Závazky společníků s. r. o. ze závislé činnosti ZP 366 336.01 Závazky společníků s. r. o. ze závislé činnosti SP 366 336.02 Pojištění hrazené zaměstnavatelem (dle zákona) 524 336 Ostatní sociální pojištění (nad rámec zákona) 525 336 Úhrada závazku vůči institucím SZ a ZP 336 221 Zdroj: Vybíhal Václav, Mzdové účetnictví 2006
5 PRAKTICKÁ ČÁST 5.1 Úvod Pro svoji bakalářskou práci jsem si vybrala společnost FROST-MARKET s. r. o. Hlavním důvodem byly dobré zkušenosti z předchozí praxe, kterou jsem zde mohla vykonávat a také blízká dostupnost podniku. Nejvíce jsem spolupracovala s účetní paní Malinkovou, která mi ochotně poskytovala potřebné informace a doklady. V praktické části se zabývám pouze těmi případy, které se společnosti FROST-MARKET týkají. 5.2 Profil společnosti FROST-MARKET Společnost FROST-MARKET je společností s ručením omezeným, sídlící v Hustopečích u Brna. Společnost byla založena v roce 1995 společníky Miroslavem a Věrou Fialovými. Předmětem činnosti je maloobchodní i velkoobchodní prodej elektrospotřebičů, elektroniky a elektroinstalačního materiálu. Společnost dále zajišťuje záruční a pozáruční servis k nabízenému zboží. Základní kapitál společnosti činí 200 000 Kč a v roce 2007 společnost hospodařila s obratem 25 000 000 Kč. FROST-MARKET od svého založení provozuje 2 provozovny, jednu v Hustopečích a druhou v Židlochovicích. V současné době zaměstnává osm stálých zaměstnanců. Na každé provozovně pracuje jeden vedoucí a dva prodavači, v kanceláři s ředitelem sedí účetní-ekonomka a dalším zaměstnancem společnosti je servisní technik, spadající pod hustopečskou provozovnu. Každý zaměstnanec pracující v obchodě (prodavač a vedoucí), musí při nástupu do zaměstnání podepsat dohodu o hmotné odpovědnosti a také převzetí klíčů. Jednatelem a zároveň ředitelem společnosti je jeden ze společníků, pan Miroslav Fiala.
5.2.1 Společnost s ručením omezeným Společnost s ručením omezeným je obchodní kapitálovou společností. Vytváří povinně základní kapitál předem stanovenými vklady společníků. Základní kapitál činí minimálně 200 000,-, přičemž minimální hodnota jednoho vkladu musí činit 20 000,- Může být založena jedinou právnickou či fyzickou osobou, maximální počet společníků je 50. Vzniká zápisem do obchodního rejstříku, a to dnem, kdy toto usnesení soudu nabývá právní moci. Jménem společnosti vystupuje jednatel, jehož jednání je i jednáním společnosti. Osoba jednatele je k této společnosti ve vztahu obchodněprávním, a to buď podle mandátní smlouvy nebo podle smlouvy o výkonu funkce. Základními orgány ve společnosti s ručením omezeným jsou: valná hromada jednatel dozorčí rada 5.3 Role mzdové účetní ve firmě Mzdová účetní, stejně jako celý podnik, pracuje a účtuje v programu POHODA Premium, kde eviduje karty pro všechny zaměstnance. Jsou zde uvedeny všechny údaje potřebné pro následný výpočet mzdy a jejích srážek. Vzhledem k tomu, že se jedná o organizaci do 25 zaměstnanců, nemocenské dávky vyplácí a vypočítává okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ). 5.3.1 Povinnosti mzdové účetní během roku Na základě docházkové knihy každého zaměstnance vede mzdová účetní evidenci pracovní doby. Z ní potom každý měsíc vypočítává mzdy, zjišťuje kolik dní měl který zaměstnanec dovolené a provádí srážky sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění. Nejpozději ve výplatním termínu musí na okresní správu sociálního zabezpečení odvést pojistné a zaslat přehled o vyměřovacích