MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií Nezaměstnanost v regionu Bruntál Bakalářská práce Vedoucí práce Ing. Jaroslava Zichová Autor Andrea Řehulková Brno 2012

Anotace Předmětem bakalářské práce na téma Nezaměstnanost v regionu Bruntál je analýza nezaměstnanosti v České republice, Moravskoslezském kraji, ale především v Bruntálu, který má dlouhodobě nadprůměrnou míru nezaměstnanosti. První část je věnována teorii a charakteristice základních pojmů nezaměstnanosti a trhu práce. Praktická část je zaměřena na analýzu trhu práce v letech 2005 2010 přímo na Moravskoslezský kraj a Bruntál. Jsou analyzovány faktory ovlivňující nezaměstnanost na Bruntálsku a struktura uchazečů o práci z různých hledisek věku, vzdělání a délky evidence na úřadu práce. Výstupem provedené analýzy jsou možná řešení a návrhy, které by vedly ke snížení nezaměstnanosti, a budoucí odhad vývoje nezaměstnanosti. Klíčová slova Nezaměstnanost, Bruntál, nezaměstnaný, pracovní místo, míra nezaměstnanosti, zaměstnanost, zaměstnavatel Annotation The subject of the bachelor thesis on Unemployment in the Bruntál region is the analysis of unemployment in the Czech Republic and the Moravia-Silesia region, but especially in Bruntál that in long-term suffers from the above-average rate of unemployment. The first part deals with theory and characteristics of basic terms of unemployment and the labour market. The practical part is focused on analyzing the labour market in the years 2005 2010, directly in Moravian-Silesian region and in Bruntál. The factors affecting the unemployment in Bruntál region and the structure of seekers for job, in terms of different categories age, education and time of evidence in the labour office are analyzed here. The outputs of performed analysis are the possible solutions and proposals that would lead to the reduction of unemployment, and the estimate of future development of unemployment. Key words Unemployment, Bruntál, unemployed, job position, rate of unemployment, employment, employer

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Nezaměstnanost v regionu Bruntál vypracovala samostatně, za pomoci Ing. Jaroslavy Zichové. Uvedla jsem v seznamu literatury veškeré použité literární a internetové zdroje. V Brně dne 30. dubna 2012 Podpis autora

Poděkování Ráda bych poděkovala své vedoucí bakalářské práce Ing. Jaroslavě Zichové za odbornou pomoc, konzultace, cenné rady a připomínky při zpracování bakalářské práce. V Brně dne 30. dubna 2012 Podpis autora

Obsah 1 Úvod... 10 2 Cíl a metodika práce... 11 3 Literární přehled... 12 3.1. Nezaměstnanost... 12 3.2. Druhy nezaměstnanosti... 13 3.3. Měření nezaměstnanosti... 17 3.4. Proč existuje nezaměstnanost... 21 3.5. Rizikové skupiny... 22 3.6. Podpora v nezaměstnanosti... 26 3.7. Rekvalifikace... 27 3.8. Orgány zabezpečující zaměstnanost... 27 3.8.1 Ministerstvo práce a sociálních věcí... 27 3.8.2 Úřady práce ČR... 28 3.9. Státní politika zaměstnanosti... 28 3.9.1 Aktivní politika zaměstnanosti... 29 3.9.2 Pasivní politika zaměstnanosti... 30 3.10. Náklady nezaměstnanosti... 30 4 Vlastní práce... 31 4.1. Vývoj nezaměstnanosti v České republice od roku 1993... 31 4.2. Struktura nezaměstnanosti... 33 4.2.1 Struktura nezaměstnanosti dle pohlaví... 33 4.2.2 Struktura nezaměstnanosti dle věku... 33 4.2.3 Struktura nezaměstnanosti dle vzdělání... 34 5 Nezaměstnanost v Moravskoslezském kraji... 36 7

5.1. Charakteristika Moravskoslezského kraje... 36 5.2. Vývoj míry nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji... 38 5.3. Struktura nezaměstnanosti Moravskoslezského kraje... 41 5.3.1 Struktura nezaměstnanosti dle věku... 41 5.3.2 Struktura nezaměstnanosti dle vzdělání... 42 5.3.3 Struktura nezaměstnanosti dle délky evidence... 42 6 Nezaměstnanost v regionu Bruntál... 44 6.1. Charakteristika Bruntálska... 44 6.2. Vývoj nezaměstnanosti na Bruntálsku... 46 6.3. Struktura nezaměstnanosti v regionu Bruntál... 49 6.3.1 Struktura uchazečů o zaměstnání dle věku... 49 6.3.2 Struktura uchazečů o zaměstnání dle vzdělání... 50 6.3.3 Struktura uchazečů o zaměstnání dle délky evidence na ÚP... 50 6.4. Faktory ovlivňující nezaměstnanost na Bruntálsku... 51 6.5. Rizikové skupiny... 52 6.6. Volná pracovní místa... 53 6.7. Kontrolní činnost... 54 6.8. Nejvýznamnější zaměstnavatelé Bruntálska... 57 6.9. Politika zaměstnanosti na Bruntálsku... 57 6.9.1 Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti v roce 2011... 59 6.10. Srovnání nezaměstnanosti... 63 6.10.1 Srovnání vývoje nezaměstnanosti České republiky a regionu Bruntál... 63 6.10.2 Srovnání vývoje nezaměstnanosti Moravskoslezského kraje a regionu Bruntál... 63 6.11. Možná řešení nezaměstnanosti... 65 6.12. Prognóza vývoje trhu práce v 1. pololetí 2012... 67 7 Shrnutí a závěr... 69 8

8 Seznam použité literatury... 72 8.1. Seznam knižních zdrojů... 72 8.2. Seznam internetových zdrojů... 73 8.3. Seznam ostatních zdrojů... 77 9 Seznam tabulek, obrázků a grafů... 78 10 Seznam použitých zkratek... 80 9

1 Úvod Práce v životě člověka zaujímá nezastupitelné místo. Je podmínkou jeho důstojné existence, přináší mu jak materiální prospěch, tak i pocit seberealizace a společenské užitečnosti. Práce určuje časovou strukturu dne, týdne, měsíce i doby svátků. Většina lidí nebere práci jako nutný životní úděl, ale jako něco, co jim přináší radost a uspokojení.[2] Freud (1963) je názoru, že práce je určité pouto, které nás váže k realitě. Jestliže nemáme povinnost ráno vstát a jít do práce, pak se můžeme ocitnout v nebezpečí, že nás ovládnou naše emoce a fantazie. Cíle, status, sociální kontakty, struktura našeho dosavadního života i jednotlivých dnů jsou odvozovány od našeho zaměstnání. Naše vzdělání je chápáno jako příprava na budoucí zaměstnání a volný čas, je brán jako regenerace před další prácí v zaměstnání. Bez zaměstnání jsou lidé sraženi do nestrukturované sociální a morální prázdnoty. Člověk se ocitá v situacích, kdy je odmítán, odříznut od dřívější organizace života a pravidel, je vystaven nebezpečí, že podlehne smutku a depresím. Tyto potíže pak často řeší alkoholem, drogami a kouřením, častěji dochází k sebevraždám. Závažným průvodním jevem nezaměstnanosti je ztráta sebeúcty, obavy z budoucnosti a podlomené sebevědomí. Nezaměstnanost může vést k sociální izolaci, ztrátě kontaktů, společenské prestiže. Se ztrátou zaměstnání souvisí i pokles životní úrovně, a díky růstu nezaměstnanosti se může zvyšovat počet trestných činů za účelem získání potřebných finančních prostředků. Nárůst kriminality vyvolává zvýšené výdaje na zajištění policejních služeb, soudnictví, případně vězeňské služby. [6] Z ekonomického hlediska dochází ke ztrátě hrubého domácího produktu. Je nutné vyplácet podpory v nezaměstnanosti, vznikají výdaje spojené s financováním chodu úřadů práce a s aktivní politikou zaměstnanosti. Protože nezaměstnaným lidem není vyplácena mzda, stát přichází o daňové příjmy státního rozpočtu, které by nezaměstnaní mohli platit, kdyby pracovali. V důsledku nezaměstnanosti dochází i k poklesu příjmů, kvůli nimž dochází ke snižování spotřeby jedince. [6] 10

2 Cíl a metodika práce Cílem bakalářské práce je analyzovat nezaměstnanost Bruntálu v období let 2005 2010, porovnat ji s nezaměstnaností České republiky a stanovit faktory ovlivňující nezaměstnanost na Bruntálsku. Prvním krokem ke zpracování bakalářské práce bylo shromáždění studijní literatury, týkající se uvedené problematiky. Při vypracování praktické části bylo zapotřebí získat údaje Moravskoslezského kraje a Bruntálu, které jsou k nalezení na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí. Práce je rozdělena na dvě části. První část je věnována teoretickým poznatkům. Praktická část, je zaměřena na danou problematiku. V praktické části je zobrazen vývoj nezaměstnanosti v Bruntále, faktory ovlivňující nezaměstnanost, rizikové skupiny a politika zaměstnanosti. Dále je nastíněno podrobné rozdělení nezaměstnanosti, podle věkové struktury, vzdělanostní struktury a délky evidence na úřadu práce. Po analýzách je na základě dotazníkového šetření Úřadu práce Bruntál určena prognóza budoucího vývoje pro 1.polovinu roku 2012. Jednotlivé kapitoly jsou doplněny tabulkami a grafy s doprovodnou interpretací. V závěru práce je zhodnocena nezaměstnanost na území Moravskoslezského kraje se zaměřením na Bruntál. 11

3 Literární přehled 3.1. Nezaměstnanost Nezaměstnanost představuje z historického hlediska i z hlediska současnosti jeden z nejsledovanějších a nejvíce diskutovaných fenoménů tržního hospodářství. [2] Nezaměstnanost negativně ovlivňuje jak společnost, tak i jednotlivce. Můžeme ji chápat jako jeden z globálních problémů, jelikož s problémem nezaměstnanosti se potýkají nejen hospodářsky slabší země, ale i některé vyspělé státy. V zemi, která nevyužívá své pracovní zdroje v optimální míře, dochází ke ztrátám v tvorbě hrubého produktu, klesá ekonomická efektivnost a roste sociální napětí. Problém nezaměstnanosti má politický a společenský význam, proto bývá často hlavní otázkou předvolebních programů. [6] Existence nezaměstnanosti je chápána, jako přirozený fenomén a atribut svobodné společnosti, která je založena na tržním mechanismu a demokracii. Nezaměstnanost není za vážný ekonomický nebo sociální problém považována, pouze do doby, než se stane masovým problémem. Když se však nezaměstnanost stane masovou a doba trvání se zvýší, stane se tento problém centrem pozornosti celé společnosti a současně také státních a politických institucí. Masová nezaměstnanost znamená pro společnost i pro vládu závažné problémy finančního (náklady na podporu vzrůstajícího počtu osob bez příjmu ze zaměstnání), organizačního (potřeba rozsáhlého a byrokratizovaného aparátu služeb zaměstnanosti), ale i politického charakteru. Masová nezaměstnanost je stav, který zasahuje 10 20% ekonomicky aktivních osob. [15] K jednomu z nejdůležitějších ukazatelů trhu práce patří přirozená míra nezaměstnanosti, která vzniká působením tržních sil a kterou není možné dlouhodobě ovlivňovat nástroji měnové a fiskální politiky. Přirozenou míru nezaměstnanosti chápeme, jako míru odpovídající stavu, kdy je trh práce v rovnováze. V podstatě přirozená míra nezaměstnanosti znázorňuje situaci, kdy pracovní zdroje jsou optimálně využity a při daných mzdových sazbách jsou zaměstnáni všichni lidé, kterým tato hodnota mzdové sazby vyhovuje. [6] 12

3.2. Druhy nezaměstnanosti V odborné literatuře lze najít mnoho hledisek pro členění nezaměstnanosti. Nezaměstnanost můžeme dělit podle příčiny vzniku na frikční, strukturální a cyklickou, kam je zahrnuta i nezaměstnanost sezónní. Dále můžeme na nezaměstnanost pohlížet z hlediska snahy nezaměstnaných osob najít si práci dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost. V neposlední řadě členíme nezaměstnanost podle doby trvání nezaměstnanosti na krátkodobou a dlouhodobou. Mezi další druhy nezaměstnanosti patří - skrytá, neúplná, nepravá a pojmy job stagnation a plná zaměstnanost. [2] Frikční nezaměstnanost vzniká působením životního cyklu obyvatelstva. Nastává pohybem lidí z oblasti do oblasti, pohybem mezi pracovními místy, s hledáním prvního zaměstnání po absolvování škol, případně s hledáním nového lépe placeného zaměstnání, kde je lepší pracovní atmosféra nebo lepší kariérní postup. Může nastat také u lidí, kteří byli propuštěni v důsledku zániku firem, vlivem technologických a organizačních změn, které vedly k likvidaci pracoviště. Tento typ nezaměstnanosti je většinou krátkodobý a ekonomice prospěšný, jelikož po určité době tito nezaměstnaní najdou uplatnění na trhu práce. [6] Strukturální (technologická) nezaměstnanost je důsledkem strukturálních změn v ekonomice, které způsobují pokles poptávky po některých profesích a zároveň růst poptávky po profesích jiných. [4] Strukturální nezaměstnanost vzniká především v důsledku rušení pracovních míst a nahrazení živé práce technikou. Do strukturální nezaměstnanosti se mohou dostat i vysoce kvalifikovaní pracovníci, jejichž kvalifikace v důsledku změn výroby ztrácí na trhu práce smysl a není nadále žádaná. Většinou jde o osoby s dlouhou pracovní kariérou, bohatými zkušenostmi a znalostmi, o které najednou nikdo nestojí. [15] Pro frikční a strukturální nezaměstnanost je typické, že počet volných míst je vyšší než počet nezaměstnaných. Dále bývá tento typ nezaměstnanosti regionálně velmi odlišný a má tendenci v ekonomice přetrvávat dlouhou dobu, neboť je velmi těžké sladit dostupná pracovní místa s kvalifikačními předpoklady uchazečů o zaměstnání. Získání 13

vyšší kvalifikace je pro člověka velmi náročné a vyžaduje určitý čas. Krátkodobá strukturální nezaměstnanost bývá součástí každé životaschopné ekonomiky. Avšak pokud tato nezaměstnanost trvá dlouhou dobu, což ve většině případů nastává, je považována za takovou nezaměstnanost, která má nejvíce negativních dopadů na ekonomiku. [3] Cyklická nezaměstnanost vzniká v důsledku nevyužití stávajících kapacit z důvodů odbytových potíží (v recesi). Jde o klasický model nezaměstnanosti, charakteristický pro devatenácté století a počátek století dvacátého, za příčinu je považován cyklický pohyb ekonomiky. Někdy se také hovoří o nezaměstnanosti z nedostatečné poptávky (demand-defficient unemployment), což je založeno na skutečnosti, že jde o nezaměstnanost způsobenou nedostatečnou poptávkou po zboží. [15] Délka trvání je nestálá a řídí se délkou aktuálního ekonomického cyklu. Někdy se cyklická nezaměstnanost vykazuje jako odchylka skutečné nezaměstnanosti od přirozené míry nezaměstnanosti. [6] Negativní důsledky cyklické nezaměstnanosti jsou umocňovány tím, že se projevuje ve všech odvětvích a ekonomika je ve fázi celkového poklesu. Klesá poptávka po práci, která postihuje téměř všechny profese a lidé, kteří byli propuštěni v jednom odvětví, tak nemohou najít zaměstnání v jiných profesích. [4] Sezónní nezaměstnanost probíhá pravidelně a je spojena s přírodním cyklem. V minulosti byla například rozšířena zimní sezónní nezaměstnanost ve stavebnictví, charakteristická je také pro zemědělskou výrobu. Sezónní nezaměstnaností mohou být postiženy i služby, především oblasti s turistikou. Dobrovolná nezaměstnanost nastává v okamžiku, kdy dotyčný podá výpověď ve své dosavadní práci a upřednostní volný čas, studium, případně pokud hledá lepší pracovní místo, kde dostane vyšší mzdu, než která na trhu práce převládá. [2] Nezaměstnaní tohoto typu si zvykli na skromnější život bez práce a žijí z pobírání sociálních dávek. Čím jsou tyto dávky nižší a doba jejich vyplácení kratší, tím je délka trvání dobrovolné nezaměstnanosti také nižší. Lidé, ačkoliv jsou dobrovolně nezaměstnaní, se snaží najít pracovní místo. Doufají, že jim úřady práce najdou pracovní místo za mzdu, kterou si představují a zároveň by chtěli pobírat podporu v nezaměstnanosti. V tomto typu 14

nezaměstnanosti může jít také o ženy nebo může, kteří přerušili svoji kariéru, aby se mohli postarat o své malé děti. [15] Nedobrovolná nezaměstnanost představuje stav, kdy nezaměstnaná osoba je ochotna přijmout práci při převládající mzdové sazbě, ale nemůže takovou práci sehnat. [5] Tento typ nezaměstnanosti vzniká tehdy, když je na pracovním trhu vyšší počet nezaměstnaných než počet volných pracovních míst. Mezi příčiny vzniku nedobrovolné nezaměstnanosti, patří vysoká nominální mzda, a závislost zaměstnanosti na úrovni poptávky po volných pracovních místech na trhu. Jednou z příčin nedobrovolné nezaměstnanosti se může stát uzákoněná minimální mzda, kdy stát stanoví minimální mzdu, kterou zaměstnavatelé jsou povinni vyplácet a nemohou stanovit mzdu nižší. Tento stav může zapříčinit nedobrovolnou nezaměstnanost u osob, které provádějí málo kvalifikované profese, kde jsou mzdy nižší. [4] Z hlediska doby trvání nezaměstnanosti lze rozlišit krátkodobou nezaměstnanost a nezaměstnanost dlouhodobou. Do konce roku 2008 byla u nás krátkodobá nezaměstnanost vymezena dobou do 6 měsíců, od 1. 1. 2009 je za krátkodobou nezaměstnanost považována nezaměstnanost, která trvá do 5 měsíců. Krátkodobá nezaměstnanost je brána jako frikční nezaměstnanost a nezpůsobuje člověku ani společnosti vážné potíže. Dlouhodobá nezaměstnanost trvá podle Eurostatu déle než 12 měsíců. Vznikem dlouhodobé nezaměstnanosti mizí odměna jako hlavní zdroj uspokojení životních potřeb občanů. Mimo to, vzniká osobní, rodinná a ekonomická nejistota. Narušuje se vnímání času, ztrácí se možnost získávání a udržování obvyklých pracovních návyků a vytrácejí se aktivity, které byly součástí denního pracovního rytmu člověka. U jedince dochází ke ztrátě chuti do života a k omezení sociálních kontaktů s přáteli a kolegy. [2] U dlouhodobě nezaměstnaných osob dochází k psychickým změnám, které mohou být i nevratné. Po opakovaných neúspěších při hledání práce dochází u jedinců ke vzniku silné frustrace, beznaděje a rezignace. U dlouhodobě nezaměstnaných silně stoupá nemocnost a psychosomatické problémy. [33] 15

O skryté nezaměstnanosti můžeme hovořit v souvislosti s tzv. skrytou pracovní sílou (hiden labour force). Jde o skupinu lidí, kteří nejsou v registrech úřadu práce, ačkoliv o práci mají zájem a při dostatečné nabídce by ji přijali. Skrytá nezaměstnanost je formou nezaměstnanosti, kdy si nezaměstnaná osoba nehledá práci a ani se jako nezaměstnaná neregistruje. [15] Tuto formu nezaměstnanosti můžeme najít mezi vdanými ženami v domácnosti, mladistvými a případně i mezi lidmi v předdůchodovém věku, kteří se uchýlili k předčasným důchodům. Mezi skrytě nezaměstnané dále patří i lidé, kteří jsou zařazeni na různé rekvalifikační kurzy nebo jiné nástroje aktivní politiky zaměstnanosti. [10] Do neúplné nezaměstnanosti řadíme pracovníky, kteří musí tolerovat práci na snížený či částečný úvazek, případně práci nevyužívající plně jejich schopnosti a rekvalifikaci. Společnosti se tak snaží čelit masové nezaměstnanosti, ale také chtějí snížit mzdové náklady. Nejčastějším jevem je zkrácená pracovní doba nebo sdílení pracovního místa spolu s příjmem. Práce na tak nízkou pracovní dobu představuje obrovskou sociální změnu. Tento typ zaměstnání se vyskytuje v západní Evropě a využívají ho především ženy, které nově vstupují na trh práce. [15] Nepravá nezaměstnanost vzniká tehdy, když jsou nezaměstnaní evidováni na úřadu práce, ale ve skutečnosti práci vůbec nehledají a nemají zájem pracovat. Jejich cílem je pouze pobírat podporu v nezaměstnanosti. Do skupiny nezaměstnaných patří i osoby, které sice jsou nezaměstnané, ale pracují nelegálně v neformální a šedé ekonomice. [15] Job stagnation nastává v ekonomice tehdy, když vysoká míra nezaměstnanosti brzdí profesionální a prostorovou mobilitu. Lidé, kteří nejsou spokojeni se svou stávající prací, v období vysoké nezaměstnanosti, neriskují a práci si zatím nehledají. Raději zůstávají ve svém nespokojivém zaměstnání, které pro ně bývá často velmi frustrující. [15] Plná zaměstnanost nastává při takové úrovni zaměstnanosti, při níž neexistuje, nebo je zanedbatelná, nedobrovolná nezaměstnanost. Stav plné zaměstnanosti odpovídá úrovni zaměstnanosti při rovnováze na trhu práce, tedy ekonomika alokuje takové množství práce, které je s ohledem na rozsah a kvalitu ostatních výrobních faktorů při určité nabídce práce a poptávce po práci optimální. [2] 16

3.3. Měření nezaměstnanosti Abychom mohli nezaměstnanost spočítat, musíme vymezit určité kategorie obyvatelstva. Je důležité si uvědomit, že se nezaměstnanost týká obyvatelstva v produktivním věku, což je věk od ukončení povinné školní docházky do odchodu do penze, tedy přibližně od 16 do 63 let. [6] Obyvatelstvo můžeme rozdělit na ekonomicky neaktivní a ekonomicky aktivní populaci. Ekonomicky neaktivní a aktivní obyvatelstvo Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo jsou lidé, kteří nemají zaměstnání a ani ho z různých důvodů nehledají. Jde například o děti předškolního věku, studenty, kteří se připravují na budoucí povolání, zdravotně postižení, jimž zdravotní stav znemožňuje pracovat, penzisté, ženy v domácnosti, ale i lidé, kteří po dlouhodobé snaze ztratili naději na nalezení pracovního místa a zájem o něj. [6] Ekonomicky aktivní obyvatelstvo jsou zaměstnaní i nezaměstnaní. Tato skupina obyvatel může být označována i jako pracovní síla. Jde o občany od 15 let, kteří práci vykonávají za určité mzdové ohodnocení, ale také o občany, kteří momentálně nepracují z důvodu čerpání dovolené, nebo nemoci. [6] Pro měření nezaměstnanosti je obyvatelstvo rozděleno do 3 skupin: zaměstnaní, nezaměstnaní a ostatní. Zaměstnaní Zaměstnaný je ten, kdo má 15 a více let, vykonává práci, za niž dostává zaplaceno a kterou vykonává na plný nebo částečný úvazek (do této skupiny patří i takoví lidé, kteří jsou zaměstnaní, avšak právě nepracují z důvodu například nemoci nebo mateřské dovolené). Nezaměstnaní Nezaměstnaný je ten, který je schopen pracovat, nemá placené zaměstnání, ale hledá jej. Aktivně hledat zaměstnání v českých podmínkách znamená být evidován jako nezaměstnaný na příslušném úřadu práce, pravidelně se na úřadu práce hlásit a být schopen nastoupit na uvolněné místo do 14 dnů. [6] Objevuje 17

se i pojem práce, která je vykonávána například v domácnostech, práce pro dobročinné účely nebo pro vzájemnou výpomoc. Za tuto práci se nedostává finanční ohodnocení, je vykonávána pro potěšení nebo jako koníček. Ztráta takového zaměstnání nemá za následek růst nezaměstnanosti. [15] Ostatní Ostatní jsou občané, tzv. ekonomicky neaktivní. Míra nezaměstnanosti Míra nezaměstnanosti je pojem, který vyjadřuje podíl nezaměstnaných v celku ekonomicky aktivní populace. [15] Na základě výše zmíněného rozdělení obyvatel do jednotlivých skupin můžeme tuto míru nezaměstnanosti vypočítat. Vyjadřuje tak podíl nezaměstnaných na celkové pracovní síle. K výpočtu používáme vzorec: u=u / L*100, kde u= míra nezaměstnanosti, U=nezaměstnaní, L=pracovní síla Kromě této obecné míry nezaměstnanosti můžeme zjistit také specifické míry nezaměstnanosti, v nichž je znázorněna nezaměstnanost podle věkové nebo jiné struktury obyvatelstva. [9] Míra nezaměstnanosti se vykazuje nejen jako průměrný údaj pro celou zemi, ale i pro jednotlivé regiony, případně pro jednotlivé segmenty trhu práce (míra nezaměstnanosti u mužů, žen, podle věkových skupin, podle úrovně dosaženého vzdělání apod.). V České republice existují minimálně dva ukazatele míry nezaměstnanosti jeden od Ministerstva práce a sociálních věcí, a druhý z Českého statistického úřadu. Rozdíl mezi těmito dvěma hodnotami spočívá ve způsobu zjišťování a v metodice. [6] Výsledky obou způsobů měření se mírně liší a odchylují se od skutečné míry nezaměstnanosti. 18

Možné příčiny nepřesností: Lidé zaměstnaní na částečný úvazek se počítají jako zaměstnaní, ale velká část z nich by ráda pracovala na plný úvazek. Jsou tzv. podzaměstnaní, většinou pracují nedobrovolně na dobu kratší, než je klasická pracovní doba pro danou činnost. Lidé, kteří se snažili najít práci, ale neúspěšně. Začali být přesvědčeni, že pro ně není vhodná práce. Jde o tzv. odrazené pracovníky, kteří přestali mít odvahu hledat zaměstnání, i když by rádi pracovali. Nejsou zařazeni mezi nezaměstnané. Lidé, kteří by chtěli pracovat pouze při vyšší mzdě, než je současná mzda na trhu. Tito lidé nejsou počítáni mezi nezaměstnané. [13] Ministerstvo práce vychází ze statistik úřadů práce a jako nezaměstnané uvádí ty, kteří na úřadech jsou zaregistrováni jako nezaměstnaní. Ministerstvo práce a sociálních věcí zjišťuje, a potom i zveřejňuje, tzv. registrovanou míru nezaměstnanosti. Český statistický úřad provádí každé čtvrtletí tzv. Výběrové šetření pracovních sil. Právě díky tomuto šetření se stanovuje tzv. obecná míra nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti je v tomhle případě vyjádřena jako podíl nezaměstnaných podle Výběrového šetření pracovních sil k celkové pracovní síle. Při vyhodnocování jednotlivých údajů o nezaměstnanosti není důležitá jen její míra, ale i struktura z hlediska: délky trvání nezaměstnanosti, regionálního rozložení, dopadu na jednotlivé skupiny obyvatelstva. [6] 19

Míra ekonomické aktivity Uvedený ukazatel je jedním z dalších, kterými lze popsat trh práce v dané zemi. Jedná se o poměr počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva (EA) k obyvatelstvu v produktivním věku (vyjádřeno v procentech). [6] Ea = EA / obyvatelstvo v produktivním věku * 100 Počet uchazečů na jedno volné místo Vedle sledování míry nezaměstnanosti lze posoudit i šance nezaměstnaných na nalezení nového pracovního místa. K tomuto používáme porovnání počtu uchazečů o zaměstnání s počtem volných míst. Současná situace v České republice je charakterizována poklesem počtu volných pracovních míst v kontrastu se zvyšujícím se počtem uchazečů o zaměstnání. Průměrné hodnoty za celou Českou republiku dosahují 11,5 uchazeče na jedno volné místo, ale regionální údaje se velmi liší. [6] Obecná míra nezaměstnanosti Jde o ukazatel, který lze získat z výsledků šetření podle mezinárodních definic a doporučení. V čitateli a jmenovateli jsou uváděny osoby podle místa pobytu. Čitatel zahrnuje nezaměstnané a jmenovatel pracovní síly, tj. nezaměstnané a zaměstnané. [9] Míra registrované nezaměstnanosti Jde o ukazatel, který vychází z dostupných zdrojů úřadu práce a státní statistiky. Čitatel obsahuje přesnou evidenci registrovaných, neumístěných uchazečů o zaměstnání, vedenou úřady práce v okrese trvalého bydliště uchazeče. Jmenovatel určuje počet registrovaných, neumístěných uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadech práce, plus počet zaměstnaných v národním hospodářství s jediným nebo hlavním zaměstnáním podle výsledků šetření. [9] Podle Polívky (1993) existují speciální míry nezaměstnanosti, které publikuje od roku 1976 v USA Úřad statistiky práce a které odkrývají další charakteristiky nezaměstnanosti, jako například: 20

Míra propuštěných z práce - jde o podíl právě propuštěných k celkové pracovní síle. Zachycuje okamžitou tendenci na trhu práce. Míra nezaměstnaných dospělých osob - podíl nezaměstnaných starších 25 let na celkové pracovní síle starší 25 let. Míra nezaměstnaných hledajících si zaměstnání na plný úvazek - je podíl jen těch nezaměstnaných, kteří hledají práci na plný úvazek, k celku pracovníků pracujících na plný úvazek. Míra zahrnující lidi pracující z ekonomických důvodů na zkrácenou pracovní dobu - v čitateli je součet nezaměstnaných osob hledajících zaměstnání na plný úvazek, polovina osob hledajících zaměstnání na zkrácenou pracovní dobu a polovina osob, která na zkrácený úvazek pracuje nyní. Ve jmenovateli je celková pracovní síla, od níž je odečtena polovina počtu osob, které pracují na zkrácenou pracovní dobu. Míra zohledňující rezignované pracovníky - je analogická míra zahrnující osoby pracující z ekonomických důvodů na zkrácenou dobu. V čitateli a jmenovateli jsou navíc přičteny osoby, které by chtěly pracovat, ale nyní již nevěří, že by někdy mohli práci dostat. [15] 3.4. Proč existuje nezaměstnanost Podle Mankiwa (1999) na reálném trhu práce nezaměstnanost nikdy neklesá na nulu, ale pohybuje se kolem přirozené míry. Existují čtyři příčiny odlišnosti reálného trhu práce od ideálního: zákon o minimální mzdě, odbory, efektivnostní mzda a hledání pracovního místa. Zákon o minimální mzdě Minimální mzda je stanovena na takovou úroveň, která bývá vyšší než některé tržně ustanovené mzdy. Pracovníci, kteří dostávali jako mzdu svůj mezní produkt práce, by měli dostávat mzdu vyšší. Zaměstnavatelům se tím však sníží zisky a opětovného zvýšení mohou za jinak nezměněných podmínek, dosáhnout pouze 21

propuštěním části pracovníků. Právě díky tomuto se pak zvýší počet nezaměstnaných na trhu práce. [12] Odbory Jedná se o sdružení pracovníků, kteří se zaměstnavateli vyjednávají pracovní podmínky, mzdy či prémie. V případě, že nedosáhnou dohody, mohou odbory vyhlásit stávku, která způsobí ztrátu zisků, prodejů a produkce. Z těchto důvodů raději firmy přistupují na zvýšení mezd. [14] Efektivnostní mzda Pokud firmy platí vyšší než rovnovážné mzdy, mohou docílit efektivnější výroby. Pro firmy je tak výhodnější udržovat vyšší mzdy i přesto, že tím zvýší své náklady a na trhu práce bude převaha nabídky. V případě, že firma zvýší plat, dosáhne vyšší produktivity svých zaměstnanců. [14] Hledání pracovního místa Hledání práce je situace, kdy pracovníci aktivně hledají zaměstnání nebo lepší příležitosti. Lidé se však liší, nejen svými schopnostmi, ale i požadavky, které jsou na ně kladeny. Každý má rozdílné nároky na pracovní místo. [14] 3.5. Rizikové skupiny Nezaměstnanost neohrožuje stejnou mírou všechny skupiny lidí. Na trhu existuje zvláštní kategorie zaměstnanců, kteří díky své životní nebo sociální situaci nejsou pro zaměstnavatele atraktivní. Tyto zaměstnance označujeme jako rizikové skupiny zaměstnanců. Vyžadují podporu a dohled na pracovním trhu ze strany státu. Nacházejí uplatnění spíše na níže placených pozicích s nejistou budoucností. Právě na tuto skupinu je zaměřena politika zaměstnanosti. Stát usiluje o odstranění jejich znevýhodnění a zaměstnavatelům nabízí například dotace nebo různé úlevy. [2] Podle 33 zákona č. 435/2004 Sb. zákona o zaměstnanosti mezi rizikové skupiny patří: fyzické osoby se zdravotním postižením, fyzické osoby do 20 let věku, 22

těhotné ženy, kojící ženy a matky do devátého měsíce po porodu, fyzické osoby pečující o dítě do 15 let věku, fyzické osoby starší 50 let věku, fyzické osoby, vedené v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než 5 měsíců, fyzické osoby, které potřebují zvláštní pomoc (osoby společensky nepřízpůsobené). Mezi další rizikové skupiny patří například: lidé bez kvalifikace, romské komunity a absolventi škol. Fyzické osoby se zdravotním postižením Zákon o zaměstnanosti v 67 uvádí jako osoby se zdravotním postižením: fyzické osoby, které byly orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními ve třetím stupni (dále jen osoby s těžším zdravotním postižením ), fyzické osoby, které byly orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními v prvním nebo druhém stupni, uznané osoby rozhodnutím úřadu práce zdravotně znevýhodněnými (dále jen osoby zdravotně znevýhodněné ). Zdravotně znevýhodnění mají možnost uplatnění v chráněných dílnách, jelikož jim úřad práce nemůže nabídnout žádné běžné volné místo. Avšak v chráněných dílnách téměř nevznikají nová pracovní místa. Nezaměstnaný postižený představuje pro rodinu velkou zátěž, a některé rodiny se proto dostávají do bezvýchodné životní situace. [15] Fyzické osoby do 20 let věku Jde o skupinu osob pracovně a občansky nezkušených. Většinou mají pouze základní vzdělání, a tedy i výrazně omezenou možnost uplatnění. Skupina podléhá přísným pracovním podmínkám, jejichž dodržování kontroluje pracovní úřad. Jde 23

především o ochranu mladých lidí, kteří ještě nejsou dostatečně psychicky a fyzicky vyzrálí. Některé práce by tudíž mohly ohrozit jejich další vývoj. Těhotné ženy, kojící ženy a matky do devátého měsíce po porodu Mezi nejvíce znevýhodněné na trhu práce patří - matky s dětmi v předškolním věku, matky po rodičovské dovolené, matky samoživitelky, ženy staršího věku, ale také absolventky. Například ženy, které mají četné pracovní absence, nejsou u zaměstnavatelů příliš oblíbené, jelikož narušují plynulost pracovního procesu, a zaměstnavatelé nejsou příliš ochotni tyto ženy zaměstnávat. Zaměstnanost žen je celosvětovým problémem, poněvadž je obtížné skloubit pracovní a mateřské povinnosti. V některých vyspělých zemích byly proto zavedeny zkrácené pracovní úvazky nebo pružné pracovní doby. [2] Fyzické osoby starší 50 let věku Podle Buchtové prožívají ztrátu zaměstnání nejhůře pracovníci ve věku 41 50 let. Mají pocit bezradnosti, strachu, nejistoty a ztráty sebedůvěry. Čím je člověk starší, tím pevnější jsou jeho návykové stereotypy a také i tím obtížněji a pomaleji se přizpůsobují nastalým životním situacím. Firmy od starších lidí očekávají, že se nebudou chtít učit nové věci, budou mít odlišné návyky z jiných firem, případně že nezapadnou do týmu. V některých společnostech jsou starší lidé nahrazováni mladými, dravými a dynamickými lidmi. Avšak i starší zaměstnanci mají co nabídnout. Například zkušenosti, které mladým lidem chybí, nadhled a moudrost. Někteří důchodci jsou stále aktivní a přivydělávají si ke svému starobnímu důchodu. Absolventi škol Podle 29, odst. 2 Zákoníku práce se absolventem rozumí každý, kdo nemá odpracováno více než dva roky po úspěšném ukončení studia, při čemž se do této doby nezapočítává mateřská nebo rodičovská dovolená. Absolventi, kteří hledají své první zaměstnání, jsou oproti ostatním starším uchazečům značně znevýhodněni. Nemají pracovní návyky a zkušenosti a špatně se orientují na pracovním trhu. Díky všem těmto faktorům, nejsou pro zaměstnavatele zajímaví. Pokud si mladí lidé 24

nehledají práci a neosvojují si potřebné pracovní návyky, může dojít k velkým problémům. Prodloužená adolescence ohrožuje osobní identitu, dosažení nezávislosti na rodičích, akceptaci hodnot společnosti a rodinných hodnot. Lidé bez kvalifikace Tato skupina je obtížně zaměstnavatelná. Mají malý zájem o zaměstnání. Nejsou ničím motivováni ke vstupu do zaměstnání. Právě proto se tato riziková skupina stává klienty úřadu práce. Často dávají přednost sociálním dávkám před málo placenou prací, nejsou schopni řešit své problémy a spoléhají se na pomoc druhých. Patří sem alkoholici, recidivisté, lidé propuštění z nápravných zařízení a další lidé sociálně nepřizpůsobiví. Odlišné charakteristiky přispívají k jejich vydělování se ze společnosti a vedou k vytváření tzv. nové třídy deklasovaných ( newunderclass ), která žije uvnitř systému podpor sociálního zabezpečení, v subkultuře trvalé závislosti na státu. Kvalifikace a dovednosti jsou při hledání práce rozhodujícími faktory. Čím více dovedností jedinec ovládá, tím má větší možnost volby zaměstnání. Pracovníci s nízkou kvalifikací budou stále více vytlačováni levnějšími a přesnějšími stroji. O práci nekvalifikovaných lidí nebude zájem a oni se pro společnost stanou potenciálním kriminálním problémem. [2] Romské etnikum V dnešní době, kdy se klade velký důraz na vysokou kvalifikaci a kvalitu dovedností, je pro osoby romského etnika velmi obtížné získat zaměstnání. Velká část Romů má pouze základní vzdělání a další kvalifikaci nezíská, část z nich nedokončí ani základní vzdělání. Příčin nezaměstnanosti Romů je mnoho. Již zmíněná nízká kvalifikace, koncentrace v lokalitách, která způsobuje kumulaci sociálních problémů např. vysoká kriminalita, závislosti na návykových látkách, závislost na státní sociální síti. Případně i fakt, že Romové stále nejsou integrováni do společnosti. Nezaměstnanost je u Romů dlouhodobá a opakovaná. Například muži jsou často zaměstnáváni v rámci sezónních prací. Mimo jiné Romové častěji využívají pracovní nabídky v rámci šedé a černé ekonomiky. [2] 25

3.6. Podpora v nezaměstnanosti Podle Syrovátky (1995) v rozvinutých zemích existují dva systémy kompenzace příjmu v nezaměstnanosti. Prvním je pojištění v nezaměstnanosti (UI unemployment instance) a druhým je pomoc v nezaměstnanosti (UA unemployment assistance). V České republice patří podpora nezaměstnanosti do systému pojištění v nezaměstnanosti a systém pomoci v nezaměstnanosti je zahrnutý do systému dávek sociální pomoci. [2] Státní podpora v nezaměstnanosti je finanční výpomoc státu, která je určená osobám, které nemají práci, ale aktivně ji hledají. Podpora nezaměstnanosti je upravována podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Podporu v nezaměstnanosti upravuje hlava III. zákona o zaměstnanosti. Nárok na podporu v nezaměstnanosti má uchazeč o zaměstnání, který vykonával zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost alespoň 12 měsíců v rozhodném období. Rozhodným obdobím se rozumí poslední tři roky před zařazením uchazeče o zaměstnání do evidence úřadu práce. Další podmínkou pro poskytnutí podpory je požádání o poskytnutí podpory příslušného úřadu práce, kde je uchazeč veden. Podpora se neposkytuje v době poskytování starobního důchodu, dávek nemocného pojištění nebo vazby. Nárok na podporu v nezaměstnanosti zaniká uplynutím podpůrčí doby, ukončením vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebo vyřazením z evidence uchazečů o zaměstnání. Doba, po kterou je podpora v nezaměstnanosti vyplácena se odvíjí od věku žadatele. Podpůrčí doba u uchazeče tedy činí: do 50 let věku 5 měsíců, do 55 let věku 8 měsíců, nad 55 let věku 11 měsíců. Uchazeči, který splnil všechny podmínky pro získání podpory v nezaměstnanosti, náleží v prvních dvou měsících podpora ve výši 65 % průměrného měsíčního výdělku z poslední práce, kterou vykonával. Další dva měsíce je vyplácena podpora ve výši 50 % průměrného měsíčního výdělku a po zbytek podpůrčí doby je vypláceno 45 % průměrného měsíčního výdělku. V případě, že zaměstnanec opustil své pracovní místo, 26

aniž k tomu měl vážné důvody, je mu vyplácena podpora v nezaměstnanosti 45 % čistého průměrného měsíčního výdělku. [53] 3.7. Rekvalifikace Rekvalifikace umožňuje přizpůsobovat profesní strukturu a kvalifikační potenciál lidí nově se utvářejícím potřebám ekonomiky. Rekvalifikace je určena pracovníkům v pracovním poměru, při zavádění nové techniky a technologie, a při uskutečňování různých organizačních změn. Rekvalifikaci mohou podstoupit také občané evidovaní úřadem práce jako uchazeči o zaměstnání, kteří na trhu práce nenacházejí uplatnění pro svoji dosavadní kvalifikaci. Rekvalifikace spočívá především v tom, že umožňuje pružně a okamžitě přizpůsobovat profesní a kvalifikační strukturu neustále se měnícím potřebám trhu. Rekvalifikaci zajišťuje pro nezaměstnané úřad práce podle místa bydliště uchazeče o zaměstnání. Úřad práce také hradí za účastníka rekvalifikace náklady a může mu poskytnout příspěvek na úhradu nákladů, které byly s rekvalifikací spojeny. [1] 3.8. Orgány zabezpečující zaměstnanost V České republice státní politiku zaměstnanosti zabezpečují orgány státní správy a to konkrétně Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky a Úřad práce ČR. 3.8.1 Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo rozhoduje o programech aktivní politiky zaměstnanosti s celostátní působností a ovlivňuje jejich vytváření. Mezi činnosti, které Ministerstvo práce a sociálních věcí zabezpečuje patří: sledování a vyhodnocování situace na trhu práce, zpracování koncepce státní politiky zaměstnanosti, příprava programů opatření při dalším uplatnění zaměstnanců, správa prostředků na zabezpečování státní politiky zaměstnanosti, vykonání kontrolní činnosti na úseku zaměstnanosti, udělování a odnímání povolení právnickým nebo fyzickým osobám k výkonu zprostředkování zaměstnání za úhradu, 27

zabezpečení projekčních řešení informačního systému zaměstnanosti, řízení činnosti úřadů práce. [7] 3.8.2 Úřady práce ČR Úřad práce České republiky zřizuje zákon č. 73/2011 Sb. (zákon o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících předpisů). Úřady práce jsou samostatnými orgány státní správy, realizují politiku zaměstnanosti a zajišťují služby zaměstnanosti na daném území. Úřady práce plní následující funkce: sledují a hodnotí stav na trhu práce, informují občany a zaměstnavatele, zprostředkovávají vhodné zaměstnání, poskytují občanům poradenské služby, vedou evidenci uchazečů o zaměstnání, rozhodují o vyřazení z evidence, stanovují nároky a výši hmotného zabezpečení uchazečů o zaměstnání, organizují rekvalifikaci, podporují zřizování nových pracovních míst, vydávají a odmítají povolení k zaměstnávání cizincům, spolupracují s institucemi ovlivňujícími trh práce, kontrolují dodržování závazných právních předpisů o zaměstnanosti, hospodaří s finančními prostředky. [7] 3.9. Státní politika zaměstnanosti Význam politiky zaměstnanosti plyne z jejího poslání, přispívat k podpoře rovnováhy na trhu práce a k omezení nezaměstnanosti, která je jedním z nejdůležitějších problémů současného světa. [7] Politiku zaměstnanosti můžeme vymezit jako soubor opatření, kterými jsou spoluutvářeny podmínky pro dynamickou rovnováhu na trhu a efektivní využití pracovních sil. Státní politika zaměstnanosti je výsledkem úsilí státu, zaměstnavatelů, zaměstnanců a odborů. Cílem státní politiky zaměstnanosti je, dosažení 28

rovnováhy mezi nabídkou pracovních sil a poptávkou po nich, produktivní využití zdrojů pracovních sil a zabezpečení práva občanů na zaměstnání. [11] Politika nezaměstnanosti se dělí na jednotlivé úrovně zpracování. Politiku zaměstnanosti tedy chápeme na úrovni: makroekonomické je zaměřena na plošné odstranění příčin nadměrné nezaměstnanosti, především na straně poptávky po práci, regionální řeší se následky existující nerovnováhy na trhu práce, pomocí různých programů, mikroekonomické firmy formulují interní zásady pro přijímání a propouštění svých pracovníků, pro vývoj mezd a jiné související záležitosti v rámci platných legislativních norem. [8] 3.9.1 Aktivní politika zaměstnanosti Aktivní politikou zaměstnanosti se rozumí soubor všech opatření, která aktivně motivují nezaměstnané ke změně jejich postavení na trhu práce. Cílovými skupinami této politiky jsou především ohrožené skupiny nezaměstnaných. [8] Aktivní politika zaměstnanosti: podporuje sociální průchodnost ekonomické reformy, podporuje sociálně ekonomický rozvoj v regionech, zabezpečuje informační a zprostředkovatelské služby, obsahuje kvalifikační a rekvalifikační programy, pomáhá rizikovým skupinám obyvatelstva a snaží se odstraňovat bariéry, vytváří podmínky pro územní mobilitu pracovních sil, poskytuje finanční podporu a poradenskou činnost začínajícím podnikatelům, podporuje malé a střední podnikání, nabízí možnost veřejně prospěšných prací a společensky účelných pracovních míst [7] 29

Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti jsou tříděny podle charakterů mezinárodních srovnání (OECD) do pěti skupin: veřejné služby zaměstnanosti, pracovní příprava a výcvik, programy pro nezaměstnanou mládež, podpora tvorby nových pracovních míst, programy pro handicapované osoby. [8] 3.9.2 Pasivní politika zaměstnanosti Pasivní politika se podílí na vytváření sociálně přijatelných podmínek pro občany, kteří jsou dočasně nezaměstnaní. Smyslem pasivní politiky je poskytovat nezaměstnaným v případě ztráty zaměstnání v určité míře kompenzaci za ztrátu příjmu. Výše dávek podpory v nezaměstnanosti by neměla přesahovat výši, která by přestala motivovat a nutit k hledání nové práce. Dávky by dokonce mohly působit jako stimul k dobrovolné nezaměstnanosti. [8] V pasivní politice zaměstnanosti se používají následující nástroje: příspěvek v nezaměstnanosti jako sociální pomoc, předčasný odchod do důchodu. [8] 3.10. Náklady nezaměstnanosti Mezi náklady nezaměstnanosti patří znehodnocení lidského kapitálu, kdy dlouhodobá nezaměstnanost přispívá ke snížení lidského kapitálu. Jestliže si lidé nebudou vydělávat peníze legálním způsobem, dojde ke zvýšení kriminality. Budou se snažit získat peníze prostřednictvím trestného činu. Dalším nákladem nezaměstnanosti je například ztráta lidské důstojnosti. [13] Vysoká škola Unicorn College udělala průzkum, ze kterého vyplývá, že nezaměstnaný člověk stojí státní rozpočet v průměru 109 625 Kč ročně. V roce 2009 podle této studie stáli nezaměstnaní český státní rozpočet přes 76 miliard korun, což představovalo asi 6,5% celkových výdajů rozpočtu. [16] 30

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Míra nezaměstnanosti 4 Vlastní práce 4.1. Vývoj nezaměstnanosti v České republice od roku 1993 Pro analýzu nezaměstnanosti bude použita, médii velmi oblíbená, registrovaná míra nezaměstnanosti. Analýza je provedena s ročními údaji za období 1993 2010. Graf č. 1: Vývoj registrované míry nezaměstnanosti v letech 1993-2010 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 Míra nezaměstnanosti Míra nezaměstnanosti Období Zdroj: www.portal.mpsv.cz, vlastní zpracování Na grafu je patrný průběh míry nezaměstnanosti za období 1993 2010. Po roce 1989, kdy došlo k transformaci české ekonomiky, se stala nezaměstnanost dalším ekonomickým aspektem, kterému bylo potřeba se věnovat. Avšak do roku 1996 v důsledku restrukturalizace ekonomiky nepředstavovala závažný problém (například vznikající privátní sektor vstřebal značnou část uvolňované pracovní síly). Právě až do roku 1996, kdy míra nezaměstnanosti činila 3,5 % se pohybovala pod 4 % každým rokem (v roce 1993 činila 3,5 %, v roce 1994 okolo 3,3 % a v roce 1995 dosahovala 2,9%). Na nízkou nezaměstnanost měl vliv privátní sektor včetně přímých dotací nebo vysoká vzdělanostní struktura obyvatel. Na vývoji se podílel také značný pokles ekonomicky aktivního obyvatelstva, a to zejména odchod pracujících důchodců, kteří přešli do ekonomické neaktivity. [30] 31

V letech 1997 1998 postihla Českou republiku recese a hranice nezaměstnanosti překročila 4 %, a vzrostla na 5,2 % v roce 1997 a 7,5 % v roce 1998. Zvýšení nezaměstnanosti od této doby měly za následek události, jako například - vstup populačně silných ročníků ze 70. let mezi zaměstnané a nezaměstnané, zvětšení problémů v regionech s probíhajícím útlumem hlavních výrobních odvětví a nevyhovující kvalifikační struktura uchazečů o zaměstnání. Roky 1997 a 1998 byly poznamenány recesí, ale když recese odezněla a ekonomika začala růst, nezaměstnanost se nesnižovala. Je na místě, si položit otázku, proč se nezačala nezaměstnanost po roce 1998 zase snižovat. Příčinou může být návyk množství obyvatelstva na nezaměstnanost (po pádu komunistického režimu, kdy byla nulová nezaměstnanost, nebylo obyvatelstvo zvyklé být nezaměstnané, byl to krok do neznáma a do nejistoty), jelikož pobírání sociálních dávek a zákony, týkající se podpory v nezaměstnanosti se pro ně staly výhodnějšími. [31] V roce 1999 se nezaměstnanost neustále zvyšovala a to na 9,4 %. V roce 2000 byl zaznamenán pozitivní vývoj, pokles o 0,6 % na 8,8 %, avšak v dalších letech růst nezaměstnanosti pokračoval. V roce 2001 dosahoval 8,9 % a v roce 2002 se zvedl o dalších 0,9 % na 9,8 %. Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla dosažena v roce 2003, kdy se vyšplhala nad hranici 10 %, a to přesně na 10,3 %. Následný růst míry nezaměstnanosti neměl nic společného s hospodářským cyklem, ale jednalo se o zvýšení přirozené míry nezaměstnanosti. Nevydařeným rokem 2003 začal dlouhodobý každoroční pokles nezaměstnanosti v následujících letech. Rokem 2005 začal každoroční růst zaměstnanosti (a tedy pokles nezaměstnanosti) spolu s HDP ČR až do roku 2008. V roce 2005 činila nezaměstnanost 8,9 %, v roce 2006 došlo ke snížení nezaměstnaných o 61 870 osob a míra nezaměstnanosti poklesla na 7,7 %. V roce 2008 začala světová ekonomická krize, jejíž důsledky se projevily v roce 2009 i v České republice a nezaměstnanost stoupla na 9,2%. Firmy začaly na konci roku 2008 hromadně propouštět. Hromadné propouštění se dotklo především firem v automobilovém a sklářském průmyslu. K velkému nárůstu nezaměstnanosti došlo ve zpracovatelském průmyslu, stavebnictví a obchodu. O něco lepší byla naopak situace ve službách. V roce 2010 nezaměstnanost nadále stoupala, dosáhla 9,6 % a v České 32

Míra nezaměstnanosti republice se nacházelo 561 551 nezaměstnaných obyvatel. Lze říci, že dopad ekonomické krize v roce 2010 a částečně 2011 ještě stále nedozněl. [50] 4.2. Struktura nezaměstnanosti 4.2.1 Struktura nezaměstnanosti dle pohlaví Rozdělení nezaměstnaných podle pohlaví je dalším významným faktorem. Graf č. 2: Míra nezaměstnanosti mužů a žen v letech 1993-2010 12 Míra nezaměstanosti podle pohlaví 10 8 6 4 2 Muži Ženy Celkem 0 Období Zdroj: www.portal.mpsv.cz, vlastní zpracování Z grafu je patrné, že nezaměstnaností jsou postiženy více ženy než muži, a to ve všech věkových kategoriích. Rozdíl mezi nezaměstnaností mužů a žen se ve sledovaném období pohybovala okolo 2 3 %. Nejvyšší hodnoty nezaměstnanosti žen byly v roce 2000, kdy se vyšplhala míra nezaměstnanosti až na 10,6 %. U mužů byl pak nejhorší rok 1999 a 2000, kdy v obou letech činila míra nezaměstnanosti 7,3 %. 4.2.2 Struktura nezaměstnanosti dle věku V následující části je analyzována obecná míra nezaměstnanosti na základě věku uchazečů o zaměstnání. 33

Míra nezaměstnanosti Graf č. 3: Věková struktura nezaměstnaných v období 1993-2010 Věková struktura nezaměstnaných 1993-2010 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Celkem 15 až 19 let 20 až 24 let 25 až 29 let 30 až 34 let 35 až 39 let 40 až 44 let 45 až 49 let 50 až 54 let 55 až 59 let 60 až 64 let 65 a víc let Období Zdroj: www.portal.mpsv.cz, vlastní zpracování Z grafu je zřejmé, že největší část nezaměstnaných tvoří mladiství ve věkové skupině 15 19 let. Druhou nejvíce nezaměstnanou skupinou je další věková kategorie ve věku 20 24 let. V těchto skupinách jsou mladí lidé, kterým chybí potřebná praxe nebo disponují nízkým vzděláním. Míra nezaměstnanosti skupiny 30 34 let se během sledovaného období rovnala celkové míře nezaměstnanosti. Další skupiny, 35 65 let měly menší míru nezaměstnanosti, než byla celková míra nezaměstnanosti. 4.2.3 Struktura nezaměstnanosti dle vzdělání Mezi nejdůležitější předpoklady na trhu práce patří dosažené vzdělání a kvalifikace uchazeče. V grafu jsou znázorněny míry nezaměstnanosti různých vzdělanostních skupin v období 1993 2010. 34

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Míra nezaměstnanosti Graf č. 4: Vzdělanostní struktura nezaměstnaných v letech 1993 2010 Vzdělanostní struktura nezaměstnaných 1993-2010 30.0 25.0 20.0 Celkem Základní vzdělání a bez vzdělání 15.0 Střední bez maturity 10.0 5.0 0.0 Střední s maturitou Vysokoškolské Období Zdroj: www.portal.mpsv.cz, vlastní zpracování Největší problémy s uplatněním na trhu práce mají uchazeči s nejnižším vzděláním. Nejvyšší míra nezaměstnanosti patří tedy v celém období lidem se základním nebo žádným vzděláním. Z hlediska absolutních počtů je nejvíce nezaměstnaných mezi osobami se středním vzděláním bez maturity. Uvedená skupina je nejpočetnější v celé populaci ČR. Početně zastoupenou skupinu tvoří i nezaměstnaní se střední školou s maturitou. Nízká nezaměstnanost je tradičně u vysokoškoláků, pod 3%. [30] 35

5 Nezaměstnanost v Moravskoslezském kraji 5.1. Charakteristika Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj vznikl podle ústavního zákona č. 347/1997 Sb. k 1.1. 2000 v prostoru severní Moravy a Slezska. Podle usnesení vlády České republiky č. 707/1998 představuje statistickou jednotku NUTS 3 a současně i statistickou jednotku NUTS 2 Moravskoslezsko. [44] Moravskoslezský kraj se rozkládá na severovýchodním území České republiky a v jejím rámci sousedí se Zlínským a Olomouckým krajem. Od ledna 2000 je jedním ze 14 samostatných vyšších územně správních celků České republiky. Do května 2000 se nazýval Ostravský kraj. Kraj zahrnuje regiony Bruntál, Frýdek Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava město. Krajským městem Moravskoslezského kraje je Ostrava, třetí největší město v České republice, které mělo k 1. 1. 2011 310 464 obyvatel. Mezi významná města, podle počtu obyvatel můžeme zařadit Havířov, Karvinou, Frýdek Místek, Opavu a Třinec. Obr č. 1: Mapa Moravskoslezského kraje Zdroj: www.portal.mpsv.cz 36

V Moravskolslezském kraji žije 1 243 220 obyvatel. Rozloha činí 5 444 km 2, což je 7% území naší republiky, tedy šestý největší kraj v republice. Moravskoslezský kraj patří ke stukturálně nejpostiženějším oblastem, pro nějž je charakteristický razantní útlum těžkého průmyslu. Moravskoslezský kraj patří od 19. století mezi nejdůležitější průmyslové regiony střední Evropy. Po roce 1989 došlo k výrazným změnám v souvislosti s restrukturalizací průmyslu, která vedla k výraznému útlumu průmyslové výroby. Mezi nejpatrnější kroky patří omezení těžby černého uhlí a útlum průmyslových kolosů jako je Nová huť a Vítkovice, což vedlo k nárůstu nezaměstnanosti v regionu. Velké množství restrukturalizovaných podniků bylo odkoupeno zahraničními investory. [43] Od počátku 90. let dochází ke zlepšení životního prostředí, vlivem poklesu výroby, používání šetrnějších technologií a vlivem investic do ekologických opatření. I přes veškerá opatření, kraj patří mezi nejzatíženější oblasti v České republice. Jako nejzávažnější problémy se dnes jeví kontaminace půdy a podzemních vod v důsledku průmyslové činnosti, důlní poklesy a znečištění povrchových vod a ovzduší. Nejhorší dopady se koncentrují na Ostravsko, Karvinsko a Třinecko. V současnosti je těžký průmysl nahrazován službami a lehkým průmyslem. V Moravskoslezském kraji je velká možnost uplatnění nových investičních projektů. Pro nové podnikatelské záměry je možno využít stávající průmyslové areály a průmyslové zóny, kterých je v kraji hned několik a jejichž průměrná zaplněnost je 74 %. V regionu lze najít kvalitní systém školního vzdělávání. Je zde 152 středních škol, 2 konzervatoře, 13 vyšších odborných škol a 5 vysokých škol (Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava, Ostravská univezita, Slezská univerzita v Opavě, Vysoká škola podnikání Ostrava a Vysoká škola sociálně správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov). [46] Moravskoslezský kraj poskytuje obrovské možnosti pro rekreaci, turistiku i léčebné pobyty. Beskydy a Jeseníky nabízejí letní i zimní turistiku, v podhůří a údolí řek skýtají podmínky především pro pěší turistiku, cykloturistiku a agroturistiku. Lázeňství v kraji 37

je založeno na využití léčebných účinků jodobromové vody v lázních Darkov s rehabilitačním ústavem. Specifikem regionu jsou podmínky pro průmyslovou turistiku (Technické muzeum automobilů v Kopřivnici, Vagonářské muzeum ve Studénce, Hornické muzeum v Ostravě Petřkovicích). [34] O Moravskoslezském kraji lze hovořit jako o významném centru kultury, společenského života a rozvoje podnikání, i přesto že byl dlouhou dobu vnímán jako ocelové srdce republiky. Dochází k nárůstu kvality života zlepšuje se životní prostředí, zkvalitňuje se dopravní síť, zvyšuje se návštěvnost kraje a roste jeho atraktivita jako turistické lokality. [52] Mezi silné stránky Moravskoslezského kraje patří - rozmanitost průmyslových odvětví, včetně rozvoje oborů z oblasti informačních a komunikačních technologií, zlepšující se životní prostředí, relativně hustá síť železniční a autobusové dopravy, zlepšení dostupnosti zprovozněním dálnice D1 a letiště pro mezinárodní provoz v blízkosti centra kraje s výhledem na výrazný rozvoj. Naopak mezi slabé stránky kraje patří nepříznivá struktura ekonomiky daná historickým vývojem, značná územní koncentrace podniků metalurgického, strojírenského a těžebního průmyslu, ztížené podmínky zemědělského hospodaření, což omezuje možnost pěstovat ekonomicky výhodné plodiny a způsobuje útlum zemědělských výrob především v horských oblastech, nižší zastoupení obyvatel s vyšším stupněm vzdělání, a dlouhodobá tendence kvalifikovaných osob, zejména mladších ročníků opouštět kraj. 5.2. Vývoj míry nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji V první polovině devadesátých let se začal projevovat nárůst nezaměstanosti, která do té doby byla brána jako neznámý jev. Největší kolísání bylo především v okresech s větším podílem počtu zaměstnaných v zemědělství, tedy šlo o okresy Bruntál, Frýdek-Místek a Opava. Už tehdy se výrazně projevoval rozdíl v míře nezaměstnanosti České republiky oproti Moravskoslezskému kraji. Zatímco v Česku vzrostla míra nezaměstnanosti v letech 1991 1995 z 1,95 % na 2,93 %, v Moravskoslezském kraji to 38

byl skoro dvojnásobek z 2,56 % na 4,84 %. Počet nezaměstnaných soustavně narůstal od roku 1995 a taktéž rostla míra nezaměstnanosti. Na přelomu let 2002 a 2003 byl skoro každý desátý občan České republiky registrován na úřadě práce, jako uchazeč o zaměstnání. Ke změnám ve struktuře ekonomiky dochází pozvolna. Vytvoření nových pracovních míst zaostává za jejich potřebou. Od roku 2004 dochází k postupnému zlepšování, z 15,66 % pokles na 12,58 % v roce 2006. Také vzrostl počet hlášených volných pracovních míst z 2 674 v roce 2004 na 7 896 v roce 2006. Tyto skutečnosti jsou nejspíš důsledkem stabilizace průmyslu po restrukturalizaci a přílivu zahraničních investorů do nově vzniklých průmyslových zón v Moravskoslezském kraji. V roce 2008 dosáhl počet občanů zaměstnaných v Moravskoslezském kraji nejvyšší úrovně od roku 1998. Nejvíce poklesl počet zaměstnaných v zemědělství, z původních 27 tisíc na současných 12 tisíc. Na konci roku 2008 se začaly projevovat u subjektů Moravskoslezského kraje negativní tendence v souvislosti se světovou krizí. Zaměstavatelé nejdříve začali zastavovat nábor nových zaměstnanců, později omezovat pracovní dobu a následně i propouštět zaměstnance. První odvětví, které krize postihla, byl automobilový průmysl, dalším odvětví, které bylo nejvíce postiženo, bylo zejména hutnictví a strojírenství. V odvětví těžby a dobývání uhlí se projevil pokles těžby jako důsledek poklesu výroby u největších odběratelů uhlí. V roce 2009 se naplno projevily dopady hospodářské krize a situace na trhu práce v Moravskoslezském kraji se vyvíjela nepříznivě. K 31. 12. 2009 bylo evidováno na úřadu práce v Moravskoslezkém kraji 80 581 uchazečů o zaměstnání. Následující rok trh práce ovlivňovaly dozvuky krize. Nezaměstnanost byla stále vysoká a počet uchazečů o zaměstnání stoupl až na 82 776. Rok 2011 byl velmi podobný předchozímu roku, avšak počet uchazečů se během roku postupně snižoval, s koncem roku však opět začal růst. Největšími zaměstnavateli na území Moravskoslezského kraje jsou podniky, které působí ve zpracovatelském průmyslu (166,4 tisíc osob), například: ArcelorMittal, Vítkovice, OKD, Hyundai Automotive, Třinecké železárny a další. Více než 70 tisíc osob zaměstnávají firmy z oblasti obchodu s motorovými vozidly a okolo 50 tisíc lidí je 39

Míra nezaměstnanosti zaměstnáno ve stavebnictví. K velkým zaměstnavatelům patří rovněž zdravotnícká a vzdělávací zařízení, Dopravní podnik města Ostravy, České dráhy a další. [39] Graf č. 5: Vývoj nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji a ČR 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 Srovnání míry nezaměstnanosti Moravskoslezského kraje a ČR 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Období Zdroj: www.portal.mpsv.cz, vlastní zpracování Moravskoslezský kraj ČR K 31. 12. 2002 evidovaly úřady práce v Moravskoslezském kraji celkem 101 214 osob, což je dosavadní historické maximum (o 6 988, tj. o 7,4% více než před dvanácti měsíci). Na tomto meziročním nárůstu se podílely všechny regiony Moravskoslezského kraje. Od roku 2004 do 2008 lze vidět pozitivní vývoj. Probíhající vzestup národního hospodářství příznivně ovlivňuje ekonomickou situaci podniků v Moravskoslezském kraji, což je patrné i ze zájmu o nové pracovní síly. V letech 2007 a 2008 se nezaměstnanost v Moravskoslezském kraji vyvíjela až nečekaně dobře. Základní sledované ukazatele dosáhly jedny z nejlepších výsledků za celou dobu existence úřadu práce Moravskoslezského kraje. Mimořádně příznivý vývoj nezaměstnanosti byl ovlivněn pokračujícím dobrým vývojem české ekonomiky, který se projevil zvýšeným zájmem firem o nové zaměstnance, a ve velké míře také příznivými klimatickými podmínkami. Nejvyšší nezaměstnanost v kraji má okres Karviná, Ostrava a Bruntál. Nejnižší míru nezaměstnanosti vykazuje dlouhodobě okres Opava. 40

Míra nezaměstnanosti 5.3. Struktura nezaměstnanosti Moravskoslezského kraje 5.3.1 Struktura nezaměstnanosti dle věku Graf č. 6: Věková struktura uchazečů o zaměstnání v Moravskoslezském kraji 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 Věková struktura uchazečů o zaměstnání 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 15-19 let 20-24 let 25-29 let 30-34 let 35-39 let 40-44 let 45-49 let 50-54 let 55-59 let nad 60 let Období Zdroj: www.portal.mpsv.cz, vlastní zpracování Z výše uvedeného grafu je patrné, že rozdělení nezaměstnaných v Moravskolezském kraji do jednotlivých skupin je téměř rovnoměrné. Věková struktura obyvatel kopíruje věkovou strukturu obyvatel celé České republiky. Je zaznamenán nižší podíl obyvatel v Moravskoslezském kraji ve věku 25 35 let. Tento jev je daný z části odchodem řady mladých lidí po skončení přípravy na zaměstnání za lepšími pracovními příležitostmi, ale i životními pomínkami mimo kraj. Věková struktura uchazečů o zaměstnání se v průběhu let nijak příliš neměnila. Nejpočetnější skupinu tvoří uchazeči ve věku 20 24 let. Téměř každý čtvrtý nezaměstnaný v Moravskoslezském kraji je mladší 25 let. V dalších letech nejsou zaznamenány příliš velké změny. Postupně klesá podíl evidovaných mladých lidí do 25 let a naopak se zvyšuje počet uchazečů o zaměstnání starších 50 let. 41

Počet uchazečů 5.3.2 Struktura nezaměstnanosti dle vzdělání Samotná struktura vzdělanostní úrovně populace v kraji se v posledních letech poněkud mění. Dlouhodobě se snižuje podíl obyvatel se základním vzděláním a klesá i podíl obyvatel se středním vzděláním bez maturity. Viditelný trend je zaznamenán v růstu podílu obyvatelstva se středním vzděláním ukončeným maturitou, ale především i pak s vysokoškolským vzděláním. [41] V roce 2002 došlo k největšímu nárůstu nezaměstnaných osob se středním odborným vzděláním bez maturity. Z důvodu nedostatku pracovních míst mají stále se zvětšující problémy i lidé s vysokoškolským vzděláním. V roce 2007 se nejvíce snížil stav nezaměstnaných osob se středním odborným vzděláním bez maturity. Přesto, je tato vzdělanostní kategorie už dlouhodobě nejpočetnější a na nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji se koncem roku 2011 podílela 45,2 %. Druhou nejpočetnější skupinu tvoří uchazeči se základním vzděláním. Graf č. 7: Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání v Moravskoslezském kraji 120000 100000 80000 60000 40000 20000 0 Vzdělanostní struktura evidovaných uchazečů o zaměstnání 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 vysokoškolské střední všeobecné středn odborné s maturitou střední odborné základní vzdělání bez vzdělání Zdroj: www. portal.mpsv.cz, vlastní zpracování Období 5.3.3 Struktura nezaměstnanosti dle délky evidence Dalším výrazně negativním rysem a velice vážným problémem nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji je rostoucí délka evidence. Průměrná doba setrvání všech 42

Počet nezaměstnaných osob uchazečů v evidenci úřadů práce je okolo 600 dní. Kategorii tzv. dlouhodobě nezaměstnaných, tvořilo koncem roku 2004 celkem 52 548 osob. Což znamená, že téměř polovina všech nezaměstnaných v Moravskoslezském kraji je bez práce déle než jeden rok. V letech 2006 2008 míra nezaměstnanosti vzrostla a vzrostl i počet nově evidovaných uchazečů o zaměstnání. Bylo to zapříčiněno nepříznivou situací na trhu. V roce 2009 bylo déle než 6 měsíců evidováno o 41 % uchazečů o zaměstnání více než v roce 2008. Rok 2009 byl klíčový v tom, že vstoupila v platnost novela zákona o zaměstnanosti, která snížila hranici dlouhodobé nezaměstnanosti z 6 měsíců na 5, čímž tento počet vzrostl. [45] Graf č. 8: Struktura uchazečů dle délky evidované nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji 120000 Struktura dle délky evidované nezaměstnanosti 100000 80000 60000 40000 20000 do 3 měsíců 3-6 měsíců 6-9 měsíců 9-12 měsíců nad 12 měsíců Celkem 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Zdroj: www. portal.mpsv.cz, vlastní zpracování Období 43

6 Nezaměstnanost v regionu Bruntál 6.1. Charakteristika Bruntálska Bruntálský region se rozkládá na severozápadní části Moravskoslezského kraje. V současnosti je v okrese 67 obcí, z nichž má 9 statut města. Nejlidnatější z nich jsou Krnov a Bruntál. Bruntál je tvořen samotným městem a místní částí Kunov. Je obcí s rozšířenou působností s pověřeným obecním úřadem. V jeho územním obvodu jsou obce Andělská Hora, Bílčice, Dětřichov nad Bytřicí, Dlouhá Stráň, Dvorce, Horní Benešov, Horní Životice, Karlova Studánka, Karlovice, Křišťánovice, Leskovec nad Moravicí, Lomnice, Ludvíkov, Mezina, Milotice nad Opavou, Moravskoslezský Kočov, Nová Pláň, Nové Heřminovy, Oborná, Razová, Roudno, Rudná pod Pradědem, Staré Heřminovy, Staré Město, Světlá Hora, Svobodné Heřmanovice, Široká Niva, Václavov u Bruntálu, Valšov a Vrbno pod Pradědem. Rozloha Bruntálu činí 1 536 km 2. [49] Obr. č. 2: Mapa České republiky se zaměřením na region Bruntál Zdroj: www.portal.mpsv.cz 44