Vysoká škola ekonomická v Praze. Bakalářská práce. 2014 Michaela Nátěstová

Vysoká škola ekonomická v Praze Bakalářská práce 1 Michaela Nátěstová

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Studijní obor: Podniková ekonomika a management Název bakalářské práce: Vývoj na trhu práce Moravskoslezského kraje Autor bakalářské práce: Vedoucí bakalářské práce: Michaela Nátěstová PhDr. Petr Adámek, CSc

P r o h l á š e n í Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Vývoj na trhu práce Moravskoslezského kraje vypracovala samostatně s využitím literatury a informací, na něž odkazuji. V Praze dne 30. dubna 1 Podpis

Tímto bych ráda poděkovala PhDr. Petru Adámkovi, CSc. za vedení mé bakalářské práce, za věnovaný čas a také za cenné rady a připomínky, které mi pomohly při zpracování této práce. Dále děkuji referentce zaměstnanosti Ing. Mileně Strohalmové za poskytnuté informace z Úřadu práce v Bruntále.

Název bakalářské práce: Vývoj na trhu práce Moravskoslezského kraje Abstrakt: Bakalářská práce ve své teoretické části popisuje základní pojmy, se kterými se setkáváme na trhu práce. Dále jsou vyjmenovány jednotlivé druhy nezaměstnanosti spolu s jejich podrobným vysvětlením. Blíže je také popsána základní charakteristika trhu práce. V praktické části je již teorie uvedena v realitu. Popsán je zde vývoj na trhu práce Moravskoslezského kraje, jeho charakteristika a aktivní politika nezaměstnanosti. Blíže je také ukázán a vysvětlen problém nezaměstnanosti tohoto kraje. Jako názorný příklad je použito město Vrbno pod Pradědem, které se v dnešní době potýká s vysokou nezaměstnaností. V závěru praktické části jsou navrhnuta možná řešení této problematiky jako např. rozvoj cestovního ruchu v kraji, rozšíření česko polské spolupráce nebo využití dotací poskytnutých Českou republikou nebo Evropskou Unií. Klíčová slova: Trh práce, nezaměstnanost, aktivní politika zaměstnanosti, Moravskoslezský kraj, Vrbno pod Pradědem

Title of the Bachelor s Thesis: Developments in the labor market of Moravian-Silesian Region Abstract: Bachelor thesis in the theoretical part describes the basic concepts encountered in the labor market. Furthermore, different types of unemployment together with a detailed explanation are named. The main characteristics of the labor market are also described. The theory is shown in reality in the practical part of the thesis. The development of the labor market in the Moravian-Silesian region, its characteristics and active policy of employment is also shown there. The problem of unemployment in this region is shown and explained in more detail in this part also. Vrbno pod Pradědem is used as an illustrative example. City, which is currently also struggling with high unemployment rates. In conclusion, the practical section proposes some solutions to this problem, such as development of tourism, extending Czech - Polish cooperation or the use of grants provided by the Czech Republic and the European Union. Key words: Labor market, unemploynment, active enmployment policy, Moravian-Silesian Region, Vrbno pod Pradědem

Obsah Úvod... 1. Teoretická část... 10 1.1. Základní charakteristiky trhu práce... 10 1.1.1. Nabídka práce... 11 1.1.. Poptávka po práci... 11 1.1.3. Klasifikace postavení v zaměstnání... 1 1.1.. Ekonomicky aktivní x neaktivní obyvatelé... 13 1.1.5. Fluktuace zaměstnanců... 1 1.. Nezaměstnanost... 15 1..1. Typy nezaměstnanosti... 16 1... Výpočet nezaměstnanosti... 1 1.3. Politika zaměstnanosti... 1.3.1. Aktivní politika zaměstnanosti... 1.3.. Pasivní politika zaměstnanosti... 1.. Sociální dopady nezaměstnanosti.... Praktická část... 5.1. Charakteristika Moravskoslezského kraje... 5.. Vývoj na trhu práce Moravskoslezského kraje... 6..1. Srovnání okresů v kraji...... Zaměstnání dle odvětví... 30.3. Aktivní politika nezaměstnanosti Moravskoslezského kraje... 3.. Cestovní ruch v kraji... 35.5. Vrbno pod Pradědem... 3.5.1. Historie a charakteristika města... 3.5.. Nezaměstnanost... 0.6. Možná řešení nastíněných problémů....6.1. Nezaměstnanost....6.. Cestovní ruch... 5.6.3. Česko polská spolupráce... 6.6.. Nezaměstnanost Vrbno pod Pradědem... Závěr... 9 Seznamy obrázků a tabulek... 51 Zdroje... 5 Přílohy... 55

Úvod Tématem mé bakalářské práce je vývoj na trhu práce Moravskoslezského kraje. Tento kraj je známý napříč celou republikou především kvůli své vysoké nezaměstnanosti. Trh práce patří k nejsložitějším ekonomickým systémům. Rovnováhu trh práce nachází pouze tehdy, je-li rovna nabídka práce poptávce po práci. S touto situací se ovšem v ekonomice setkáváme velmi zřídka. Když se tyto dvě pomyslné křivky nerovnají, dochází většinou k nezaměstnanosti. V tomto případě poptávka po práci převyšuje nabídku práce. V opačném případě, když nabídka práce převyšuje poptávku po práci, dochází k nedostatku pracovní síly. Nezaměstnanost můžeme rozdělit na několik skupin. V bakalářské práci je zmíněno především základní rozdělení na frikční, strukturální a cyklickou nezaměstnanost. Dále můžeme nezaměstnanost rozdělit na dobrovolnou, skrytou a neúplnou. V každé ekonomice se také musí počítat s takzvanou přirozenou mírou nezaměstnanosti. Pro výpočet nezaměstnanosti jsou důležité počty ekonomicky aktivních a neaktivních obyvatel. S vysokou nezaměstnaností pomáhá bojovat i stát. Vytváří své politiky nezaměstnanosti, kterými se snaží nezaměstnaným aktivně či pasivně pomoci. Aktivní politikou zaměstnanosti se rozumí pomoc na úrovni aktivní snahy zapojit nezaměstnaného zpět do koloběhu trhu práce. Sem se řadí například investiční pobídky, rekvalifikace, veřejně prospěšné práce, atd. Na druhé straně pasivní politikou stát pomáhá nezaměstnanému pouze po finanční stránce, finanční podporou ve formě dávek. Vysoká nezaměstnanost nemá vliv jen na materiální život člověka. Jde o změnu, se kterou se člověk musí vyrovnat i po psychické stránce. Nezaměstnanost má také velké sociální dopady. Lidé bez zaměstnání ztrácí svůj dosavadní sociální status a ocitají se na pokraji společnosti. Vysoká nezaměstnanost proto nepřináší problémy jen ekonomice státu, ale také celé společnosti, ve které se ocitá čím dál více lidí bez zaměstnání. V teoretické části své bakalářské práce mám popsány základní potřebné informace k seznámení, jak trh práce funguje. Popsány jsou již výše zmiňované problémy tak, aby se dalo následně vše aplikovat na situaci v Moravskoslezském kraji. Nastíněny jsou také různé formulace pro výpočet nezaměstnanosti z důvodu lepší orientace v různých vzorcích. V praktické části jsem již teoretické poznatky aplikovala na vývoj na trhu práce v Moravskoslezském kraji. Zde je popsána podrobná charakteristika Moravskoslezského kraje, abychom si lépe mohli představit, z jakého důvodu se tento kraj s problémy nezaměstnanosti potýká. Následně je vše srovnáno dle odvětví, ale také dle okresů, kde jsou přesně vytyčeny obory a okresy, které mají tyto problémy největší. Moravskoslezský kraj má také velmi dobře vypracovanou aktivní politiku nezaměstnanosti, která je zde dobře popsána, včetně podmínek a výše možných dosažitelných příspěvků. Jednu svou část o Moravskoslezském kraji jsem také věnovala problematice cestovního ruchu v tomto kraji. To především z důvodu, že v cestovním ruchu vidím možné východisko ze silné ekonomické krize, ve které se kraj ocitá. Dále jsem celý problém tohoto kraje převedla na konkrétní město v okrese Bruntál. Město Vrbno pod Pradědem je vzorovým příkladem vzrůstajícího problému nezaměstnanosti v kraji. Na konci praktické části je kapitola

věnovaná možným řešením nastíněných problémů. Zde jsou popsána možná východiska z celé krizové situace, ve které se jak kraj, tak i město Vrbno pod Pradědem nachází. Hlavní metodikou bakalářské práce je práce se statistickými údaji, pomocí nichž se dá srovnat více ukazatelů vývoje na trhu práce. Dále jde o vybírání relevantních dat a podstatných informací pro tento výzkum. K tomuto účelu byly nápomocny také konkrétní interní informace pro Vrbno pod Pradědem zaslané Úřadem práce v Bruntále. Cílem práce je za pomocí teoretické části popsat situaci, ve které se momentálně trh práce Moravskoslezského kraje ocitá. Poukázat z jakého důvodu se v takovéto situaci ocitl a především nastínit možná východiska z této situace. 9

1.Teoretická část 1.1. Základní charakteristiky trhu práce Trh práce je trhem vzácného ekonomického zdroje, primárního výrobního faktoru. Je to trh jako každý jiný, a přesto je něčím zvláštní. Schopnost pracovat je exkluzivně vázána na člověka. (Alfred Marshall, citace převzata z učebnice Kapitoly z ekonomie trhů práce, Dagmar Brožová) 1 Jedinečnost tohoto trhu je především v tvárnosti člověka. Každý má totiž jiné vlastnosti, schopnosti a jinou kapacitu. Lidé mají různé představy o své budoucnosti, například i o své pracovní kariéře. Každý má odlišné cíle a odlišné požadavky na práci. Jak uvedla Dagmar Brožová ve své učebnici: Člověk je multidimenzionální osobnost (Brožová, 06, str.) Alfred Marshall, známý neoklasický ekonom, o trhu práce poznamenal: Prodavači cihel nezáleží na tom, zda budou použity na stavbu paláce nebo kanálu, ale prodejci práce, který vykonává složité úkony, záleží na tom, zda pracovní místo je příjemné a jeho spolupracovníci jsou takoví, jaké je chce mít. (Alfred Marshall, citace převzata z učebnice Kapitoly z ekonomie trhů práce, Dagmar Brožová) 3 Na výše popsaném příkladu Alfred Marshall znovu poukázal na různorodost, která se na trhu práce objevuje. Ta je způsobena nejen různými charaktery lidí, ale také různými charaktery dané práce. Pokud již člověk nabídne svou práci na trhu, požaduje určité odměny za výkon práce. Hlavním aspektem pro přijetí práce je v dnešní době mzda. Dále se ale může budoucí zaměstnanec zajímat o různé výhody, které z pracovního závazku vyplývají slevy, bonifikace, bonusy. Důležité je také pracovní prostředí, ve kterém bude pracovník trávit většinu svého času. Na oplátku poté nabízí své znalosti, zkušenosti a dovednosti zaměstnavateli. Trh práce je místo, kde se střetává nabídka práce s poptávkou po práci. Na obrázku níže je znázorněn bod R, kde se nachází rovnováha poptávky po práci spolu s nabídkou práce. Obrázek 1 - Rovnováha na trhu práce Zdroj: KACZOR, Pavel. Trh práce, pracovní migrace a politika zaměstnanosti ČR po roce 11. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 13. s. 9 Vysokoškolská učebnice. ISBN 9-0-5-1930-. 1 BROŽOVÁ, Dagmar. Kapitoly z ekonomie trhů práce. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 06. s. ISBN 0-5-11-. BROŽOVÁ, Dagmar. Kapitoly z ekonomie trhů práce. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 06. 13 s. ISBN 0-5-11-3 tamtéž s. tamtéž 13 s. 10

1.1.1. Nabídka práce Nabídka práce se odvíjí dle priorit jednotlivých lidí. V tomto okamžiku dochází k rozhodování člověka mezi prací a volným časem. Je na každém, aby si sám určil, kolik času chce obětovat práci. Kdyby neměl žádný volný čas, neměl by ani kde utratit vydělanou mzdu a proto by práce za mzdu byla bezúčelná. Nejprve chce člověk uspokojit za mzdu své základní potřeby. Postupně se však dostává na pomyslném žebříčku hodnot výše a touží po realizaci svých vyšších potřeb a koníčků. Díky tomu chce také následně stoupat dál a v zaměstnání dosahovat větších úspěchů, které vedou k lepšímu pracovnímu ohodnocení. 5 Zjednodušeně řečeno, člověk se snaží najít rovnováhu mezi prací a svým volným časem tak, jak mu samy jeho priority napovídají. Na grafu níže lze vidět křivku popisující vývoj nabídky práce. Právě zde je vidět ona výše popisovaná zvláštnost. Oproti klasickým nabídkám např. služeb má tato křivka odlišný tvar. Ten právě poukazuje na vývoj preferencí daného člověka. Dokud objem práce není tak velký, že by zasahoval do volného času člověka, křivka stoupá (zvyšuje se tedy objem nabízené práce). Ovšem jakmile dosáhne křivka na úroveň kritické mzdy objem práce od tohoto bodu začne klesat, i když mzda neustále stoupá. Zde převládne důchodový efekt, který značí, že člověk už neposkytne více své práce na úkor volného času a vydělává již tolik peněz, že si to může dovolit. Obrázek - Křivka nabídky práce Zdroj: KACZOR, Pavel. Trh práce, pracovní migrace a politika zaměstnanosti ČR po roce 11. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 13. s. 9 Vysokoškolská učebnice. ISBN 9-0-5-1930-. 1.1.. Poptávka po práci Na druhé straně poptávku po práci tvoří firmy, které k realizaci svého podniku potřebují někoho, kdo odvede práci. Za práci nabízí mzdu odstupňovanou dle druhů a požadavků na práci. Tato poptávka je odvozená od poptávky po produktu nabízeného danou firmou. Z toho důvodu může být výše poptávky v určitých obdobích odlišná. Pokud se zvedne 5 ZEMÁNEK, Josef. 9. lekce: Trh práce. Euroekonom.cz: ekonomický portál [online]. 0 [cit. 1-0-15]. Dostupné z: http://www.euroekonom.cz/ekonomie-clanky.php?type=lekce9 11

spotřebitelská poptávka po daném produktu, zvedne se automaticky i poptávka po práci této firmy. 6 Na grafu níže lze vidět přibližný tvar křivky poptávky po práci. Její tvar je dán chováním firmy na trhu práce. Je logické, že pokud bude mzdová hladina vysoká, objem poptávané práce bude nižší. Náklady na práci jsou v této chvíli pro firmy vysoké a z toho důvodu nebudou nabízet tolik pracovních příležitostí. Pokud ovšem mzdová hladina začne klesat, objem poptávané práce bude stoupat. Proto má křivka klesající tendenci. Obrázek 3 - Křivka poptávky po práci Zdroj: KACZOR, Pavel. Trh práce, pracovní migrace a politika zaměstnanosti ČR po roce 11. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 13. s. 9 Vysokoškolská učebnice. ISBN 9-0-5-1930-. 1.1.3. Klasifikace postavení v zaměstnání Následující příklad klasifikace postavení v zaměstnání je dle CZ-ICSE Czech International Classification of Status in Employment. Kategorie zaměstnanci, jejíž součástí jsou osoby, které vykonávají pro zaměstnavatele práci za mzdu, přičemž v rámci pracovního vztahu jsou danému zaměstnavateli podřízeni. Pracovní vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem pak může mít podobu pracovního poměru, dohody, služebního poměru, popř. se může jednat o učně, kteří vykonávají placenou práci. Kategorie zaměstnavatelé, kam patří osoby, jež mají podnikatelské oprávnění a v rámci svého podnikání zaměstnávají další jednotlivce nebo osoby, které mají samy, popř. se svými partnery rozhodující vlastnický podíl v podniku a tím pádem také pravomoc za tento podnik jednat. Kategorie osoby pracující na vlastní účet, což je kategorie, již tvoří fyzické osoby, jež mají podnikatelské oprávnění a v rámci svého podnikání nezaměstnávají další jednotlivce. Jedná se tedy o osoby, které mají sebezaměstnání. 9 6 BROŽOVÁ, Dagmar. Kapitoly z ekonomie trhů práce. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 06. 13 s. ISBN 0-5-11-. (str. ) TULEJA, Pavel. Analýza pro ekonomy. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 0. s. 1, Vysokoškolské učebnice. ISBN 9-0-51-101-6 tamtéž 1

1.1.. Ekonomicky aktivní x neaktivní obyvatelé Ekonomicky aktivní obyvatelé jsou osoby zaměstnané nebo nezaměstnané, které splňují následující podmínky dané státem. Osoby zaměstnané - osoby, které v referenčním období měly tzv. placené zaměstnání nebo sebezaměstnání, přitom není rozhodující, zda jejich pracovní aktivita měla trvalý, dočasný, sezonní či příležitostný charakter a zda měly jen jedno nebo více souběžných zaměstnání nebo zda v referenčním období nebyly dočasně v práci, ale měly přitom formální vazbu k zaměstnání (dovolená, nemoc apod.). Do této kategorie patří i učni, studenti, osoby v domácnosti apod., kteří v referenčním období vykonávali placenou práci. Podle rezoluce ILO (Mezinárodní organizace práce) sem patří i vojáci v základní službě. Osoby nezaměstnané - osoby, které splňují současně všechny tři dále uvedené podmínky: 1. osoby starší 15 let, které v referenčním období byly bez práce, to znamená, že nebyly ani v placeném zaměstnání, ani nebyly sebezaměstnané,. osoby hledající zaměstnání jakýmkoliv způsobem, např. evidováním u úřadu práce, pomocí soukromých zprostředkovatelen práce, hledáním přímo v podnicích nebo využíváním inzerce apod., 3. osoby připravené k nástupu do práce, tj. během referenčního období, byly k dispozici okamžitě nebo nejpozději do 1 dnů pro výkon placeného zaměstnání nebo sebezaměstnání. 10 Ekonomicky neaktivní obyvatelé zahrnují osoby od 0 do 1 let (které ještě pracovat nemohou) a potom osoby důchodového věku (které už pracovat nemohou). Patří sem také osoby starší 15 ti let, které nesplňují podmínky zaměstnanosti. Například se na práci teprve připravují, plní různé rekvalifikace, jsou ženami v domácnosti či studenty. Do této skupiny můžeme zařadit také invalidy, kteří práci vykonávat nemohou z důvodu nějakých pracovních omezení. 11 9 TULEJA, Pavel. Analýza pro ekonomy. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 0. s. 1, Vysokoškolské učebnice. ISBN 9-0-51-101-6 10 Český statistický úřad: Úvod k CZ-ICSE. ČSU : Klasifikace, číselníky [online]. V Praze: Česky statistický úřad [cit. 1-0-15]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/uvod_k_cz_icse 11 Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo. Else international: Slovník pojmů [online]. [cit. 1-0-15]. Dostupné z: http://www.elseaz.cz/slovnik/ekonomicky-neaktivni-obyvatelstvo / 13

1.1.5. Fluktuace zaměstnanců Trh práce samozřejmě není ideální v žádné ekonomice. V ČR můžeme hovořit o mnohých problémech, které brání plynulému fungování trhu. Jedním z nich je fluktuace zaměstnanců. Níže v kapitole 1.. Nezaměstnanost je uvedeno, že fluktuace je právě jedním z několika faktorů ovlivňující dlouhodobě stoupající přirozenou míru nezaměstnanosti. Pojem fluktuace se tudíž v dnešních ekonomikách stává důležitějším. Fluktuace zaměstnanců dělá vrásky nejednomu HR manažerovi firem po celé ČR. Fluktuací rozumíme neustálou změnu v zaměstnancích dané firmy. Fluktuace zaměstnanců na trhu práce je do určité míry pozitivní. Zdravá míra fluktuace je někde kolem 5- %. Pro představu v roce 1 byla míra fluktuace pro Českou republiku vypočítána na 11,5 %. Vysoká míra fluktuace byla zaznamenána především u větších firem se zahraničním kapitálem, u stavebnických firem nebo v obchodě. 1 Ztráta zaškolených zaměstnanců je jeden z negativních dopadů vysoké a neřízené fluktuace ve firmách. To s sebou nese další náklady na výběr a zaškolení nových zaměstnanců. Spolu s odchodem zaměstnanců může firma přijít také o zákazníky, které si zaměstnanec s sebou vezme do jiné společnosti. Firma může být také ohrožena únikem know-how, do kterého byl zaměstnanec během své práce zasvěcen. Fluktuace může trápit také ostatní zaměstnance, kteří jsou tímto demotivováni. Problémem může být rovněž neustále se měnící kolektiv. Stávající zaměstnanci mohou být přetíženi, z důvodu chybějící pracovní síly pracují pod velkým tlakem a jejich práce není proto kvalitní. Tímto si může firma vyvolat řetězení odchodů zaměstnanců. Vysoká míra fluktuace může být pro společnosti velmi nebezpečná. Na druhou stranu, pokud míra fluktuace nepřekoná výše zmíněnou zdravou míru fluktuace, může z ní společnost těžit. Do firmy přicházejí noví zaměstnanci, kteří s sebou nesou nové nápady, nové zkušenosti, nové názory. Je tak nastaveno vnitřní fungování pomyslného trhu práce ve společnosti. Lidé mají možnost postoupit dále ve firmě a jsou tím silně motivování k práci. Dochází zejména k optimalizaci personální práce, díky níž lze snížit 13 1 náklady. Pro firmy je důležité fluktuaci zaměstnanců jistým způsobem řídit. Musí ji mít po celou dobu pod kontrolou. Jistá míra fluktuace je pro trh práce přirozená. Pokud se ovšem vymkne kontrole, má nejen dopad na samotné společnosti, ale i na stát, ve kterém se kvůli tomuto jevu může začít zvedat hladina nezaměstnanosti. 1 Míra fluktuace zaměstnanců v roce 1. HR monitor [online]. 13 [cit. 1-03-0]. Dostupné z: http://www.hr-monitor.cz/fluktuace 13 tamtéž 1 ERTL, Jan. Fluktuace - diagnóza a léčba [online]. 05 [cit. 1-03-0]. Dostupné z: http://www.personall.cz/fluktuace_i.html 1

1.. Nezaměstnanost Nezaměstnanost není pro ekonomiky států nic zvláštního. Běžně existuje v ekonomice každého státu. V dlouhodobém období se mluví o přirozené míře nezaměstnanosti. Tato nezaměstnanost je zaznamenána, pokud je trh práce v určitou chvíli v rovnováze. Je určena různými faktory (výše mezd, benefity, motivace k hledání zaměstnaní, šíření informací) a je také pro různé ekonomiky odlišná. Ekonomové se shodují, že tato míra má dlouhodobě vzestupný trend. Jak je uvedeno v učebnici Kapitoly z ekonomie trhů práce Dagmar Brožové, 06, je tento vzestup determinován několika faktory: 15 Rostoucí dynamizace ekonomického pohybu a strukturálních změn Rostoucí síla vládních regulačních a sociálních politik Vysoká mezní míra zdanění pracovních důchodů Vysoká míra zákonné ochrany pracovníků na trhu práce Demografické změny ve prospěch těch skupin pracovníků, které obvykle vykazují vysokou fluktuaci a vysokou míru nezaměstnanosti Rostoucí význam sociálně psychologických faktorů v životě člověka, jako je sepětí s rodinou a prostředím, které omezuje ochotu k mobilitě Rostoucí míry nezaměstnanosti, které v důsledku hystereze zvyšují přirozenou míru nezaměstnanosti Efekt hystereze Již výše zmiňovaný efekt hystereze mívá za následek zvyšování přirozené míry nezaměstnanosti. Jedná se o nezaměstnané, kteří po několika neúspěších na trhu práce nakonec svůj boj s hledáním práce vzdávají a stanou se tak dobrovolně nezaměstnanými (vysvětleno viz kapitola 1..1. Typy nezaměstnanosti). Tito nezaměstnaní pak v dlouhodobém měřítku zvyšují přirozenou míru nezaměstnanosti. 16 15 BROŽOVÁ, Dagmar. Kapitoly z ekonomie trhů práce. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 06. 13 s. ISBN 0-5-11-16 tamtéž 15

1..1. Typy nezaměstnanosti Frikční nezaměstnanost Frikční nezaměstnanost lze nalézt na trhu práce vždy. Jedná se o druh nezaměstnanosti, do které se člověk dostane, když opustí dosavadní práci a hledá si práci novou. Mohou zde být zahrnuti i studenti, kteří se po dokončení svého studia objeví na trhu práce a hledají si možné pracovní uplatnění. Při této nezaměstnanosti je důležité mít na paměti, že nejde o nezaměstnanost z důvodu nedostatku pracovních míst. Je přirozené, že člověk, který opustí své dosavadní pracovní místo, nějakou dobu hledá práci novou. Existují volná místa, pouze trvá, než si člověk vybere. Studentům trvá, než se dokáží zařadit do koloběhu pracovního trhu. Tato nezaměstnanost je tak pro stát přirozená, a pokud rapidně nestoupne, nemá pro ekonomiku státu žádné závažné důsledky. Do frikční nezaměstnanosti můžeme řadit také sezónní nezaměstnanost. Ta je typická pro několik pracovních oborů jako například stavebnictví, práce v zimních střediscích, zemědělství. Určité typy práce jsou vázány na roční období, proto lidé zaměstnaní v těchto oborech, musí na nějakou dobu hledat jinou práci. 1 Strukturální nezaměstnanost Strukturální nezaměstnanost vzniká, pokud člověk se svými dosavadními schopnostmi a rekvalifikacemi nemohou najít vhodnou práci v okolí svého bydliště. Potřebuje proto nové rekvalifikace, aby si mohl najít práci. Jeho dosavadní znalosti nemusí již být na trhu žádány a takovýto člověk najde práci pouze tehdy, sežene-li dodatečné vzdělání či školení. Problémem může být také nedostatečná mobilita potenciálních zaměstnanců. Jde o to, že pro tyto lidi existují volná místa, ale napříč celou republikou. Tímto jevem také vznikají velké rozdíly mezi kraji v míře nezaměstnanosti. Problémovou skupinou mohou být například propuštění důlní pracovníci, kteří se se svými dosavadními znalostmi a schopnostmi těžce rekvalifikují na odlišná povolání. Tato povolání jsou natolik odlišná, že se propuštěným zaměstnancům těžko hledá práce v jiném oboru. Při strukturální nezaměstnanosti dochází k nesouladu mezi poptávkou a nabídkou práce v daném kraji. Za vším stojí rychlý vývoj určitých odvětví a na druhé straně úpadek jiných odvětví. Například již výše zmiňovaný těžební průmysl je v dnešní době v určitém úpadku, zatímco vývoj technologií a elektroniky je na vzestupu. 1 Cyklická nezaměstnanost Jedná se o typ nezaměstnanosti, který se objevuje nejčastěji v období recese nebo krize ekonomiky státu. Poptávka po práci výrazně převyšuje poptávku po pracovní síle. Na trhu práce tak zůstává velký převis nezaměstnaných, pro které nejsou v dané ekonomice volná pracovní místa. Cyklická nezaměstnanost se tak nevztahuje přímo na druh odvětví, jak tomu bylo například u strukturální nezaměstnanosti, ale postihuje celý trh práce. V období recese či krize ekonomiky jsou zaměstnavatelé nuceni snižovat stav zaměstnanců nebo 1 PAVELKA, Tomáš. Makroekonomie: základní kurz. Vyd. 3. Slaný: Melandrium, 0. ISBN 9-0-615-5-. 1 tamtéž 16

radikálně snižovat platy. Tato nezaměstnanost se nazývá cyklická, protože vývoj ekonomiky probíhá v pravidelných cyklech. Jednou částí tohoto cyklu je právě již zmiňovaná recese. Doba trvání působení tohoto období na nezaměstnanost záleží především na pružnosti trhu práce. Právě tato nezaměstnanost je pro ekonomiku nebezpečná. 19 Dobrovolná nezaměstnanost Někteří lidé jsou takzvaně dobrovolně nezaměstnaní. Jde o nezaměstnané, kteří jsou ochotní přijmout novou pracovní nabídku pouze za mzdu vyšší, než dostávali v poslední práci. Tito lidé pak žijí ze sociálních dávek a čekají, až jim úřad nějakou práci dle jejich představ najde. Pokud Úřad práce člověka pošle do zaměstnání se mzdou nižší, než si představoval, místo po chvíli opustí a opět se vrací k sociálním dávkám. Skrytá nezaměstnanost V každé ekonomice se musí také počítat s takzvanou skrytou nezaměstnaností. Jako skrytě nezaměstnané obyvatele můžeme označit například osoby, které si práci hledají na vlastní pěst. Nikde se přitom neregistrují, a proto jejich počet nemůžeme doopravdy zjistit. Jedná se především o osoby mladší let, které se teprve na trh práce dostávají, zkouší práci hledat jinými způsoby, než se přímo registrovat na úřadech práce (např. přes internetové stránky, inzertní noviny, časopisy atd.). Jako skrytě nezaměstnané můžeme označit například ženy v domácnosti. Další nemalou skupinu tvoří lidé, kteří jsou právě na veřejně prospěšných pracích nebo se s pomocí úřadu dále rekvalifikují. Skrytá nezaměstnanost může reálnou nezaměstnanost velmi navýšit. Neúplná zaměstnanost Hovoří-li se o neúplné zaměstnanosti, je samozřejmě řeč o osobách zaměstnaných. Tito lidé jsou však zaměstnáni pouze na zkrácené pracovní doby nebo se jejich pracovní místo sdílí (pracovní místo je obsazeno zároveň dvěma zaměstnanci). Dále sem patří skupina lidí, kteří jsou zaměstnaní pod své pracovní schopnosti, jejich kvalifikace není využita v plném rozsahu. Společnost se tímto fenoménem snaží zabránit masové nezaměstnanosti. 19 PAVELKA, Tomáš. Makroekonomie: základní kurz. Vyd. 3. Slaný: Melandrium, 0. ISBN 9-0-615-5-. BROŽOVÁ, Dagmar. Kapitoly z ekonomie trhů práce. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 06. 13 s. ISBN 0-5-11- MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém [online]. Vyd. 3., upr. Praha: Sociologické nakladatelství, 0, 1 s. [cit. 1-03-0]. Studijní texty. ISBN 0-6-90-3. (str. -) MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém [online]. Vyd. 3., upr. Praha: Sociologické nakladatelství, 0, 1 s. [cit. 1-03-31]. Studijní texty. ISBN 0-6-90-3. (str. -) 1

1... Výpočet nezaměstnanosti Níže uvedené vzorce jsou čerpány z učebnice Pavla Tuleji, Analýza pro ekonomy, 0. Míra nezaměstnanosti Tento vzorec znázorňuje: u = U EAO 100 u U EAO Tento vzorec znázorňuje: míra nezaměstnanosti v procentech celkový počet nezaměstnaných celkový počet ekonomicky aktivních obyvatel u = NEBO U L + U 100 u U L míra nezaměstnanosti v procentech celkový počet nezaměstnaných celkový počet zaměstnaných Míra registrované nezaměstnanosti Tento vzorec znázorňuje: u r = U d EAO d 100 ur Ud EAOd celková míra registrované nezaměstnanosti v procentech dosažitelní uchazeči o zaměstnání evidováni na úřadech práce celkový počet dosažitelných ekonomicky aktivních obyvatel, kteří zahrnují jak evidované uchazeče, tak obyvatele mající hlavní nebo vedlejší pracovní poměr TULEJA, Pavel. Analýza pro ekonomy. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 0. 336 s. Vysokoškolské učebnice. ISBN 9-0-51-101-6. (str.155-156) 1

Obecná míra nezaměstnanosti Tento vzorec znázorňuje: u o = U VŠPS EAO VŠPS 100 uo UVŠPS EAOVŠPS obecná míra nezaměstnanosti nezaměstnaní na základě Výběrového šetření pracovních sil celkový počet ekonomicky aktivních obyvatel dle stejného šetření Výběrové šetření pracovních sil dělá každého čtvrt roku Český statistický úřad. Tato nezaměstnanost se vypočítává z toho důvodu, že ne všichni nezaměstnaní jsou registrováni na úřadu práce. Někteří hledají aktivně práci a necítí potřebu se zapsat na úřad práce a odebírat od státu dávky (musí si však sám platit zdravotní a sociální). Z toho důvodu má ČSÚ vzorek respondentů, ze kterých potom vypočítává obecnou míru nezaměstnanosti. 19

1.3. Politika zaměstnanosti Jedním ze základních cílů hospodářské a sociální politiky státu je dosažení plné, produktivní a svobodně zvolené zaměstnanosti. Právo na zaměstnání bez ohledu na rasu, barvu pleti, pohlaví, jazyk, náboženství, politické nebo jiné smýšlení, členství v politických stranách nebo příslušnost k politickým hnutím, národnost, etnický nebo sociální původ, majetek, zdravotní stav nebo věk je jedním ze základních práv občana. Zákon č. 35/0 Sb. nabyl své účinnosti 1. 10. 0. Tento zákonu stanovuje, jakou roli by měl stát zastávat v otázkách zaměstnanosti. Politiku zaměstnanosti ve státní správě zajišťuje Úřad práce a nad ním dohlížející Ministerstvo práce a sociálních věcí. Státní politika zaměstnanosti by měla řešit hlavní problémy týkající se trhu práce. Měla by se zajímat především o rovnováhu nabídky práce a poptávky po práci. Na druhém místě by měl stát dohlížet, aby všechny síly na pracovním trhu byly produktivně využity. V neposlední řadě se stát musí zajímat o dodržování lidských práv na trhu práce. Nesmí docházet k jakékoliv diskriminaci, znevýhodňování atd. 5 1.3.1. Aktivní politika zaměstnanosti Aktivní politikou zaměstnanosti se rozumí aktivita státu v oblasti trhu práce, jako např. vytváření nových pracovních míst nebo zvyšování flexibility pracovní sil. Celkově se tak stát snaží o předcházení nezaměstnanosti. 6 Rekvalifikace Díky rekvalifikacím dokáže stát reagovat na rozdíly ve struktuře nabídky a poptávky. Úřady práce nabízí uchazečům nebo zájemcům o práci možnost se rekvalifikovat pro danou práci. Toto je důležité především pro ty, kteří přišli o práci, jež má specifickou odbornost a na trhu práce již pro tyto osoby není volné pracovní místo. Rekvalifikace ocení také osoby, které si tímto mohou rozšířit své pracovní schopnosti a dovednosti a mají tak větší šanci na získání nového zaměstnání. Investiční pobídky Investičními pobídkami stát navyšuje počet pracovních míst. Každému zaměstnavateli, který vytvoří nové pracovní místo, stát zaručuje určitý příspěvek na toto místo. Samozřejmě je tato investice zajištěna několika právními předpisy před zneužitím, a to především zák. č. /00 Sb. Zaměstnavatel nejprve musí splnit několik podmínek Aktivní politika zaměstnanosti a zákon č. 35/0 Sb., o zaměstnanosti. Integrovaný portál MPSV [online]. 1 [cit. 1-03-31]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/sz/zamest/dotace/apz 5 tamtéž 6 PAVELKA, Tomáš. Makroekonomie: základní kurz. Vyd. 3. Slaný: Melandrium, 0. ISBN 9-0-615-5-.

uvedených ve výše zmiňovaném zákoně, a teprve poté může o příspěvek zažádat. Následně musí zaměstnanec na novém pracovním místě setrvat po určitou dobu. Veřejně prospěšné práce Touto cestou stát přiděluje práci dlouhodobě nezaměstnaným nebo lidem obtížně umístitelným. Nejdelší možná doba pro veřejně prospěšné práce je jeden rok. V tomto případě dostává zaměstnavatel příspěvek až ve výši mzdových nákladů včetně proplacení zdravotního a sociálního příspěvku. Tyto práce zahrnují úklid veřejných prostor včetně jejich údržby, údržbu veřejných budov nebo komunikací. To vše ve prospěch obce nebo státní instituce. Společensky účelná pracovní místa Jde o vytvoření pracovního místa pro uchazeče registrovaného na úřadě práce, kterému nelze pracovní místo jinak zajistit. V tomto případě lze také zažádat o příspěvek, pokud osoba zahájila samostatně výdělečnou činnost v rámci vytvoření společensky účelného pracovního místa. Tato místa se vytváří z důvodu nedostatku pracovních míst v daném oboru nebo v daném regionu. Úhrada nákladů na vytvoření pracovního místa je pouze ve formě účelného příspěvku. Nebo lze zažádat o vyplacení částečných nebo plných mzdových nákladů na zaměstnance (opět včetně zdravotního a sociálního pojištění). Všechny tyto formy příspěvků od státu lze čerpat pouze po dobu 1 měsíců. 9 Příspěvek na zapracování Tento příspěvek je vyplácen zaměstnavateli, který se chystá zaměstnat uchazeče, kterému musí být při poskytnutí zaměstnaní věnována zvýšená péče. Při zprostředkování zaměstnání se věnuje zvýšená péče uchazečům o zaměstnání, kteří ji pro svůj zdravotní stav, věk, péči o dítě nebo z jiných vážných důvodů potřebují. 30 Příspěvek je poskytnut nejdéle na dobu 3 měsíců a je tvořen maximálně polovinou mzdových nákladů na osobu, kterou zaměstnavatel zapracovává do pracovního systému. 31 Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program Novým podnikatelským programem se rozumí změna výroby (většinou technologického rázu) nebo přechod firmy na jinou činnost než je zapsána v obchodním rejstříku nebo ČESKO. Část 1 zákona č. /00 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách). In Sbírka zákonů ČR, ročník 00, částka. Dostupné na: <http://www.zakonyprolidi.cz/cs/00- #cast1> [cit. 1-03-31]. ISSN 11-1. Podpora zaměstnanosti: Informace pro zaměstnavatele vytvářející veřejně prospěšné práce. In: Portál veřejné správy: Informace pro podnikatele a živnostníky [online]. 1, 13 [cit. 1-03-]. Dostupné z: https://portal.gov.cz/portal/podnikani/situace//53/99.html 9 Aktivní politika zaměstnanosti a zákon č. 35/0 Sb., o zaměstnanosti. Integrovaný portál MPSV [online]. 1 [cit. 1-0-01]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/sz/zamest/dotace/apz 30 ČESKO. 33 odst. 1 zákona č. 35/0 Sb., o zaměstnanosti. In Sbírka zákonů ČR, ročník 0, částka 13. Dostupné na: <http://www.zakonyprolidi.cz/cs/0-35#p33-1> [cit. 1-03-31]. ISSN 11-1. 31 Aktivní politika zaměstnanosti a zákon č. 35/0 Sb., o zaměstnanosti. Integrovaný portál MPSV [online]. 1 [cit. 1-0-01]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/sz/zamest/dotace/apz

v živnostenském oprávnění, kdy zaměstnanci přicházejí o své dosavadní pracovní povinnosti a zaměstnavatel není schopen jim poskytnout práci, která by pokryla celý pracovní týden. Příspěvek je vyplácen maximálně po dobu 6 měsíců a dosahuje maximálně polovinu stanovené minimální mzdy. Opatření aktivní politiky zaměstnanosti na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením Vytvořením takzvaného chráněného pracovního místa se rozumí vytvoření pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením. V tomto případě stát přispívá na zřizovací a provozní náklady tohoto místa, a to nejvýše 000,- Kč ročně. Jednou z podmínek je udržitelnost chráněného pracovního místa. Je nutné místo obsadit na dobu minimálně 3 let. Zaměstnavatel může také zažádat o tento příspěvek, pokud již zdravotně postiženou osobu zaměstnává. 3 1.3.. Pasivní politika zaměstnanosti Pasivní politika zaměstnanosti je v podstatě jen zajištění, aby nezaměstnanost neměla na stát takový dopad. V tomto případě se vyplácí podpory, které nezaměstnaným určuje stát. Dále se stát staví do pozice zajišťovatele zprostředkování zaměstnaní. Aktivní politika zaměstnanosti tak disponuje pouze financemi, které již nebyly vydány pasivní politikou zaměstnanosti ve formě hmotných příspěvků nezaměstnaným. 3 Opatření na zaměstnávání osob se zdravotním postižením. U řad práce ČR [online]. 13 [cit. 1-0-01]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/jhc/apz/opatreni_na_podporu_zamestnavani_osob_se_zdravotnim_p

1.. Sociální dopady nezaměstnanosti Nezaměstnanost není jen o číslech a statistických informacích o dané ekonomice. Důležité je uvědomit si, že nejvíce tím trpí obyvatelstvo a samotní jednotlivci. To, že člověk nemá práci, nemá za důsledek pouze snížení jeho příjmů, ale v potaz se musí vzít také jeho psychika, která tím trpí. Níže je vyjmenováno několik problémů, které nezaměstnané ve společnosti potkávají a kterým musí čelit každý den. Ztráta statusu Dnešní společnost každému jedinci přiřazuje určitý sociální status (umístění v sociální struktuře). Status může být vrozený (rasa, gender), získaný (vzdělání) nebo definován sociálním a kulturním kapitálem atd. Sociální status je ovšem v mnohých případech určen převážně profesí. Lidé si snaží udržet svá pracovní místa i přesto, že je práce nebaví, je monotónní a nijak je nenaplňuje. I kdyby jim byla nabídnuta podpora ve stejné výši jako jejich dosavadní plat, radši si vyberou zůstat v práci. Na otázku proč je odpověď velmi jednoduchá. Nikdo nechce dostat nálepku nezaměstnaný. Pokud člověk přijde o práci, dostane se okamžitě do jiné sociální úrovně, než v jaké se dosud nacházel. Ať již chceme nebo ne, peníze ovládají naše životy. Nezaměstnaný nemá peníze na každodenní aktivity, nemůže s penězi disponovat jako dříve. A zde nezaměstnanost nejvíce zasahuje do života člověka. Bere mu jeho dosavadní koníčky, zájmy, věci, na které byl zvyklý. Nezaměstnaní lidé se snaží za každou cenu udržet si všechen dosavadní majetek. Pokud by nezaměstnaný člověk prodal své auto, aby měl například na obměnu šatstva pro rodinu, okolí by si to mohlo vyložit jako propad dané osoby a téměř vyhlášení osobní bankrotu a bídy. To může být pro nezaměstnané velmi frustrující. Problém nezaměstnanosti může také trápit mladé lidi. Dospělost se ve společnosti totiž nedosahuje dosažením určitého věku, ale především zapojením se do běžného života ekonomicky aktivního obyvatelstva, zajištěním si práce. Nezaměstnaný mladý člověk se potýká s problémy i na straně osobního života. Atraktivita pro založení rodiny u takového člověka klesá, a tak mohou přijít potíže s nalezením životního partnera. 33 Je důležité poznamenat, že všechny výše zmíněné situace nejsou pravidlem pro každého nezaměstnaného člověka. Někdo tento problém snáší lépe, jiný může být psychicky naprosto zdeptán. Jisté je, že určité působení na celkový sociální status to u každého jedince má. U nezaměstnaných je také pozorován vyšší výskyt sklonů k sebevraždě a ublížení si. Jde o demonstraci bezvýchodné situace, ve které si lidé myslí, že se právě ocitli. Nezaměstnaní, kteří za žádnou cenu nemohou najít práci, mohou mít také blízko k drogám. Kriminální přestupky, rozpad rodiny, celková krize hodnot další možné situace, do kterých se lidé 33 MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém [online]. Vyd. 3., upr. Praha: Sociologické nakladatelství, 0, 1 s. [cit. 1-03-31]. Studijní texty. ISBN 0-6-90-3.

bez práce mohou dostat. Každý člověk by v této situaci měl vyhledat odbornou pomoc a nečelit takto závažným problémům sám. 3 Nezaměstnaný a veřejnost Nejen že nezaměstnaný sám pociťuje určitou změnu ve svém životě, ale i společnost mění pohled na takového člověka. Od nezaměstnaného se očekává, že bude věnovat veškerou snahu k nalezení nového pracovního místa, nezanevře na své finanční povinnosti nebo že bude cítit zodpovědnost za svou novou životní situaci. Pokud nezaměstnaný nenachází i přes veškeré své úsilí novou práci, společnost ho může odsoudit, prohlásit za líného a ihned se mění pohled na tuto osobu. Status nezaměstnanosti je chápán jen u lidí, kteří jsou dalšího pracovního závazku neschopni (nemoc, stáří, handicap atd.). Veřejnost nezaměstnané tlačí na okraj společnosti, kde spolu tvoří takzvanou underclass. Jde o jakousi imaginární společenskou vrstvu, která je sice velmi různorodá, avšak má stejnou hlavní charakteristiku nezaměstnanost. Bohužel všechny tyto předsudky o nezaměstnaných také šíří mass média. Ta vytváří nezaměstnaným nelichotivou vizitku osob zodpovědných za svůj stav, kteří si za to mnohdy můžou sami. Buď nemají dostatečné vzdělání, nejsou schopni dodatečných rekvalifikací, odmítají být kvůli práci mobilní, jsou líní, stanovený plat jim nestačí, atd. 35 Na jednu stranu má společnost pravdu. Člověk bez práce se opravdu nachází ve zcela nové životní situaci, která z jeho pohledu nemá východisko. Na druhou stranu je nezaměstnanost problémem v celé České republice. Mnohdy člověk nemůže najít vhodnou práci po delší dobu. A právě v této situaci by společnost měla nezaměstnaného podpořit alespoň po psychické stránce. 3 MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém [online]. Vyd. 3., upr. Praha: Sociologické nakladatelství, 0, 1 s. [cit. 1-03-31]. Studijní texty. ISBN 0-6-90-3. 35 tamtéž

. Praktická část.1. Charakteristika Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj je jedním z nejvýchodnějších krajů České republiky. Sousedí převážně s Polskem a částečně také se Slovenskem. Kraj zaujímá rozlohu 5 m (tj. 6,9 % rozlohy celé ČR), která byla dříve rozdělena na 6 okresů - Bruntál, Opava, Nový Jičín, Ostrava-město, Karviná a Frýdek-Místek. Z celkového počtu 300 obcí dosáhne na status statutárních měst 5 z nich a dalších 35 má statut města. Povrch kraje je především hornatý nachází se zde Hrubý Jeseník (s nejvyšší horou Praděd 19 m.n.m.), Nízký Jeseník, Moravskoslezské Beskydy, Oderské vrchy. Nížiny, které stojí za zmínku, jsou především Opavsko-ostravská pánev a Slezská nížina. Nejdůležitějšími řekami jsou Olše, Opava, Odra a Ostravice. Celkový počet obyvatel kraje je 1 3 (k 31. 1. 13). S tímto počtem je kraj 3. nejlidnatějším v České republice (1. je Středočeský kraj a. nejlidnatější je kraj hl.m. Praha). Nejvíce obyvatel kraje je v okrese Ostrava-město. Regionální HDP pro rok 13 byl 39 19 mil. Kč (pro porovnání kraj hl.m. Praha má regionální HDP 9 mil. Kč). Průměrná mzda v kraji je,- Kč (hl.m. Praha 3 9,- Kč). Míra ekonomické aktivity se pohybuje kolem 5, %, což v porovnání s celou Českou republikou není nijak vybočující. Ani tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy nejsou zrovna malé - 6 309 mil Kč za rok 13. V ČR je na tom lépe už jen Středočeský kraj. Oproti tomu v zemědělství tento kraj nijak nevyniká to je dáno zejména jeho převážně hornatým povrchem, který pro zemědělství nebo chov dobytka není příliš ideální. Jedinečné krajiny horských oblasti a velký potenciál horských středisek kraj bohužel příliš nevyužívá. Dle ukazatele cestovní ruchu kraj navštíví ročně pouze 606 01 hostů z čehož je 136 3 nerezidentů. Kraj zaujímá svou návštěvností tedy až. místo ze všech krajů ČR. V kraji podniká celkem 500 ekonomických subjektů, z toho 19 6 fyzických osob, obchodních společností a 1 696 družstev. 36 Moravskoslezský kraj je známý především pro svůj průmysl. Zejména pro důlní činnost (těžba černého uhlí v okolí Ostravska), která je důležitá pro celou Českou republiku. Průmysl je tak pro tento kraj jednou z nejdůležitějších složek obživy obyvatel. Oproti tomu zemědělství zde nehraje tak velkou roli, a to především kvůli neúrodnému hornatému povrchu, který zaujímá většinu rozlohy kraje. Úrodnější půdu lze nalézt především ve výše zmiňovaných nížinách a v okolí hlavních toků. 36 Statistický bulletin - Moravskoslezský kraj 1. až. čtvrtletí 13: B. Mezikrajské srovnání vybraných ukazatelů. Český statistický úřad: Český statistický úřad Krajská správa ČSU v Ostravě [online]. 1 [cit. 1-0-]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/13edicniplan.nsf/krajkapitola/0130-13-q_13-0105 5

.. Vývoj na trhu práce Moravskoslezského kraje Tabulka 1 - Vybrané ekonomické ukazatele Moravskoslezského kraje od roku 0 do roku 13 (V tis.) 0 0 09 10 11 1 13 Obyvatelstvo 1 9,9 1 50,3 1, 1, 1 0,6 1 6,6 1, celkem Ekonomicky 610,0 60,6 61,0 61, 596, 600,1 aktivní Zaměstnaní 553,3 56,6 55,5 53,5 50, 53,0 Nezaměstnaní 51,3 5,3 59, 61, 55,5 5,1 Ekonomicky 6,1 5, 5,3 6, 5, 9,0 neaktivní Důchodci 0, 69,5 0,,3,, Studenti 115, 101, 10,6 101,5 106,0 9,3 Děti do 1 let 1,9 19,1 1, Ostatní 6,0 63,0 65,6 Podíl nezaměstnaných osob v % v kraji Podíl nezaměstnaných osob v % v ČR Uchazeči o jedno pracovní místo, 6,0,1,,3,5 9, 5,0,1 6,1,0 6, 6,, 6, 6,5 9, 5,9 1,0,3 39,5 Zdroj: upraveno autorem, data: Statistický bulletin - Moravskoslezský kraj 1. až. čtvrtletí 13. Český statistický úřad: Český statistický úřad Krajská správa ČSU v Ostravě [online]. 1 [cit. 1-0-]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/13edicniplan.nsf/krajkapitola/0130-13-q_13-0105; Nezaměstnanost: Časové řady. Integrovaný portál MPSV: Zaměstnanost [online]. 1 [cit. 1-0-]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/casove_rady V tabulce je znázorněn průběh několika ukazatelů zaměstnanosti v Moravskoslezském kraji. Dle ukazatele vývoje počtu obyvatel za posledních let lze říci, že má bohužel klesající tendenci. Rok 13 oproti roku 0 vykazuje (dle přesných tabulek czso.cz pro vývoj počtu obyvatel) o 065 obyvatel méně. Pro srovnání - v roce 13 má Moravskoslezský kraj už o 3 51 obyvatel méně než v roce 00. 3 Úbytek obyvatel nemusí být způsoben pouze přesunem obyvatel, ale samozřejmě také dalšími makroekonomickými faktory jako například vysokou mortalitou spolu s nízkou natalitou. Ovšem i migrace obyvatel v tomto kraji je závažným problémem. Lidé opouštějí kraj především kvůli nevhodným podmínkám pro život těžko se zde hledá práce, která je nezbytná pro zajištění veškerých základních potřeb člověka. Tento narůstající problém lze vidět na podílu nezaměstnaných osob. Tato data jsou vypočítána na základě podílu dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15-6 let k obyvatelstvu ve stejném věku (v %). Jedná se o uchazeče o zaměstnání, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, tj. evidovaní nezaměstnaní, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání. Za dosažitelné se nepovažují uchazeči o zaměstnání ve vazbě, ve výkonu trestu, uchazeči v pracovní neschopnosti, 3 Obyvatelstvo. Český statistický úřad: Český statistický úřad Krajská správa ČSU v Ostravě [online]. 1 [cit. 1-0-]. Dostupné z: http://www.czso.cz/x/krajedata.nsf/oblast/obyvatelstvo-xt 6

uchazeči, kteří jsou zařazeni na rekvalifikační kurzy nebo uchazeči, kteří vykonávají krátkodobé zaměstnání, a dále uchazeči, kteří pobírají peněžitou pomoc v mateřství nebo kterým je poskytována podpora v nezaměstnanosti po dobu mateřské dovolené. 3 Tento ukazatel zaznamenává velký propad po roce 0, kdy Českou republiku zasáhla ekonomická krize. Zatímco mezi rokem 0 a 0 nezaměstnanost klesla o 1, %, po tomto roce začala nezaměstnanost v kraji opět rapidně stoupat. V roce 10 tak dosáhla svého vrcholu, kdy vyšplhala na, %. Od té doby víceméně kolísala. Znovu bohužel vzrostla v roce 13, kdy dosáhla nejvyšší hodnoty s ohledem na sledované roky. Za rok 13 byl průměrný podíl nezaměstnaných 9, %. Celorepublikový průměr ovšem také vzrostl na, %. I přesto kraj tento průměr velmi převyšuje. V porovnání všech krajů Moravskoslezský kraj předbíhá jen Ústecký kraj, který registruje ještě vyšší nezaměstnanost. Na 3. místě v žebříčku nezaměstnanosti se zpravidla umisťuje kraj Olomoucký, který s Moravskoslezským krajem sousedí. Další problém je zaznamenán v poklesu ekonomicky aktivního obyvatelstva. Znamená to, že obyvatel způsobilých pro práci v kraji klesá. Když se však toto číslo porovná s ekonomicky neaktivním obyvatelstvem, je vidět, že na tento ukazatel má vliv klesající vývoj počtu obyvatel. Problém by tedy nastal až tehdy, kdy by byl zaznamenán růst počtu neaktivních obyvatel. Pokud se blíže prostuduje složení ekonomicky neaktivních obyvatel, lze spatřit vzrůstající počet ekonomicky neaktivních důchodců. Oproti tomu počet studentů, kteří se také počítají do ekonomicky neaktivního obyvatelstva, klesá. Populace v Moravskoslezském kraji dle těchto dvou ukazatelů stárne. Problém stárnoucí generace není ojedinělý pro tento kraj. Lze ho zaznamenat v celé České republice. Stárnoucí generace nepřináší tolik starostí, pokud ekonomicky aktivní obyvatelstvo zvládne zaplatit důchody (odvádí se ze sociálního pojištění, které musí všichni ekonomicky aktivní platit). Když ovšem nastane opak, stát musí hledat volné prostředky, z kterých tyto občany zaopatří. Z toho důvodu je důležité nastavit politiku kraje tak, aby tuto skupinu jistým způsobem podporovala v dalším sociálním a ekonomickém vývoji a zároveň nějakých způsobem podpořit natalitu v kraji. Vývoj ukazatele uchazečů o jedno pracovní místo se závratně navyšuje každým rokem. Rok 0 a 0 nebyl pro kraj až tak špatně vyhlížejícím. Přes 6 zájemců na 1 pracovní místo nebylo pro kraj hrozné. Radikální změna však přišla s již zmiňovanou krizí v roce 0. Počet uchazečů na 1 pracovní místo rapidně vzrostl na 9,5 obyvatel. Následující roky tento ukazatel více méně kolísal, ovšem v roce 13 se opět vyšplhal ještě výše na 39,5 uchazečů na 1 pracovní místo. Tento velký nárůst byl nejspíše způsoben krachem spousty podniků v kraji, které nepřekonaly ekonomickou krizi, která zasáhla celou Českou republiku. Spolu s krachujícími společnostmi trh práce ztratil velké množství pracovních míst. Celorepublikový průměr se pohybuje kolem 16,3 uchazečů na 1 pracovní místo. 39 Moravskoslezský kraj se nachází vysoko nad touto hodnotou. 3 Metainformace k ukazateli. Český statistický úřad [online]. 0 [cit. 1-0-]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/mi/mi_ukazatel.jsp?kodukaz=65 39 Nezaměstnanost v ČR, vývoj, rok 1. KurzyCZ: Investice [online]. 1 [cit. 1-0-19]. Dostupné z: http://www.kurzy.cz/makroekonomika/nezamestnanost/

..1. Srovnání okresů v kraji Na druhou stranu je důležité upozornit, že ne všechny okresy v kraji mají tak velké problémy s nezaměstnaností. V následující tabulce jsou zaznamenány vybrané ukazatele v roce 13 v kraji, rozdělené dle okresů. Tabulka - Vybrané ukazatele v Moravskoslezském kraji podle okresů v 1. až. čtvrtletí 13 V tis. ZÁKLADNÍ ÚDAJE Kraj celkem Bruntál Frýdek- Místek v tom okresy Karviná Nový Jičín Opava Ostrava - město Rozloha v km 5 1 536 1 356 1 113 33 Obce 300 6 1 5 13 OBYVATELSTVO Přistěhovalí 1 90 5 1 996 1 65 1 69 16 Vystěhovalí 506 1 336 15 3 0 1 9 1 61 5 9 Počet obyvatel 1) 1 3 95 1 53 5 30 151 99 1 010 36 NEZAMĚSTNANOST (podle MPSV) 1) Neumístění uchazeči o zaměstnání 9 96 9 1 11 35 11 6 11 6 193 Volná pracovní místa 0 16 501 15 30 69 Podíl nezaměstnaných osob ) (%) 10, 1,33,55 1,5,05,96 11,56 Uchazeči na 1 volné pracovní místo 39,5 66,,6 0,9,9 36,5 1,6 ORGANIZAČNÍ STATISTIKA 1) Ekonomické subjekty celkem 500 19 5 0 0 91 30 530 3 69 033 z toho: fyzické osoby 95 900 0 1 65 15 150 1 3 15 6 0 obchodní společnosti 361 1 106 3 09 9 1 06 391 10 55 družstva 1 550 66 9 16 5 1 0 1) stav k poslednímu dni sledovaného období ) podíl počtu dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 6 let na obyvatelstvu ve věku 15 6 let Zdroj: upraveno autorem, zdroj dat: Statistický bulletin - Moravskoslezský kraj 1. až. čtvrtletí 13: C. Meziokresní srovnání vybraných ukazatelů. Český statistický úřad: Krajská správa ČSU v Ostravě [online]. 1 [cit. 1-0-19]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/13edicniplan.nsf/krajkapitola/0130-13-q_13-010 Největší rozlohu v kraji má okres Bruntál. Zároveň však má tento okres nejméně obyvatel. Většinu Bruntálského okresu tvoří neobydlené horské části. Nejvíce obyvatel je v krajském hlavním městě Ostravě které je zároveň jedním z okresů. Ostrava město čítá 36 obyvatel. Celkově je v kraji 0 volných pracovních míst. Nejvíce jich lze nalézt v okrese Ostrava 69 pracovních míst kde je také nejvyšší počet neumístěných uchazečů o zaměstnání. Nejméně míst je v okrese Bruntál 16 volných pracovních míst. I když se v Ostravě zdá být dostatek pracovních míst pro nezaměstnané, stejně se nezaměstnanost v tomto okrese pohybuje kolem 11,56 %. Tento problém může nastat, pokud nezaměstnaní na volná pracovní místa nemají dostatečnou kvalifikaci nebo je nezaujalo nabízené pracovní ohodnocení (mzda). Nejproblematičtějším okresem je okres