DOHLED V BANKOVNICTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE A JEHO SROVNÁNÍ S VYBRANÝMI ZEMĚMI EVROPSKÉ UNIE

Lucie Ondroušková DOHLED V BANKOVNICTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE A JEHO SROVNÁNÍ S VYBRANÝMI ZEMĚMI EVROPSKÉ UNIE Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: JUDr. Pavlína Vondráčková Katedra: Finančního práva a finanční vědy Datum vypracování práce: 7. května 2010

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem předkládanou diplomovou práci vypracovala samostatně za pouţití zdrojů a literatury v ní uvedených. V Praze dne 7. května 2010 vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala JUDr. Pavlíně Vondráčkové za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této diplomové práce.

Obsah 1 Úvod... 5 2 Dohled v bankovnictví v České republice... 8 2.1 Úvod o dohledu v bankovnictví v České republice... 8 2.2 O ČNB... 9 2.3 Dohled nad finančním trhem... 10 2.4 Bankovní regulace a dohled... 11 2.4.1 Pravomoci bankovního dohledu... 12 2.4.2 Metody bankovního dohledu... 13 2.4.3 Licencování... 14 2.4.4 Opatření k nápravě... 15 2.4.5 Povolovací činnost a oznamovací povinnost bank... 17 2.4.6 Uveřejňování informací... 18 2.4.7 Pravidla obezřetného podnikání... 19 2.4.8 Pojištění vkladů... 20 2.4.9 Konsolidovaný dohled... 21 2.5 ČNB jako regulátor a předpisy v oblasti dohledu v bankovnictví... 22 2.5.1 ČNB jako regulátor... 22 2.5.2 Vydávání zákonů... 23 2.5.3 Vyhlášky, opatření ČNB, úřední sdělení ČNB... 24 2.5.4 Připravované právní předpisy... 25 2.5.5 Dohody o spolupráci... 25 3 Dohled v bankovnictví ve Velké Británii... 27 3.1 Úvod o dohledu v bankovnictví ve Velké Británii... 27 3.2 O Bank of England, centrální banka Velké Británi... 27 3.3 O Úřadu pro finanční sluţby (dále jen FSA )... 28 3.3.1 Zásady dobré pověsti... 30

3.3.2 Osoby spadající do regulace FSA... 31 3.3.3 Přístup k regulaci... 31 3.3.4 Boj s trestnou činností... 33 3.3.5 Podpora spotřebitelů... 34 3.3.6 Svět a Evropská unie a jejich vliv na FSA... 34 3.3.7 Zhodnocení hypotéčního trhu... 36 4 Dohled v bankovnictví na Slovensku... 38 4.1 Úvod o Národní Bance Slovenska jako regulátorovi nejen v bankovnictví... 38 4.2 Dohled nad finančním trhem... 39 4.2.1 Poslání dohledu nad finančním trhem... 40 4.2.2 Hlavní principy činnosti NBS při výkonu dohledu... 41 4.3 Legislativa... 48 5 Institucionální uspořádání finanční regulace v Evropské unii... 50 5.1 Úvod... 50 5.1.1 Modely institucionálního uspořádání a integrace regulace a dohledu... 50 5.1.2 Faktory pro integraci finanční regulace a dohledu... 51 5.1.3 Dopad bankovní krize na dohled v rámci EU... 54 5.2 O Basilejském výboru... 55 5.2.1 Koordinace Basilejského výboru mezi ostatními vydavateli standardů... 57 6 Závěr... 59 7 Seznam literatury a zdrojů... 61 7.1 Literatura... 61 7.2 Internetové stránky... 61 7.3 Zákony... 61

1 Úvod Úspěšné fungování bankovního systému je nedílnou součástí zdravého fungování trţního hospodářství. V současné době se ekonomika bez bankovních subjektů neobejde. Jedním ze základních kamenů, na kterém je moţné budovat důvěru účastníků bankovního systému, je transparentnost bankovnictví, která ale sama o sobě ještě tuto důvěru v plné míře nezaručuje. Je nutné, aby byla podpořena dlouhodobou stabilitou, přičemţ velmi důleţitou roli tak hrají regulace a dohled v bankovnictví. Stejně jako se neustále vyvíjí bankovnictví, vyvíjí se i struktura, organizace a realizační mechanismy regulace a dohledu nad ním. S neustálým rozšiřováním aktivit vzrůstají nároky na regulaci a dohled bank. Dá se říci, ţe kvalita fungování bankovních systému a jejich stabilita je do značné míry podmíněna kvalitou regulace a dohledu. V nedávné době otřásla celým světem bankovní krize, která má své důsledky i v současnosti. V té době se regulátoři bankovnictví domnívali, ţe dělají maximum, proto, aby k bankovní krizi tak velikého rozsahu nikdy nedošlo. Kaţdopádně všichni se učí a regulátoři vymýšlí nová pravidla, aby se jiţ podobná situace nemohla opakovat a tak se v současné době bude měnit i dohled v bankovnictví, ať uţ se bude jednat o jednorázová či trvalá opatření. Avšak není jisté, zda se časem neobjeví jiné důvody, kvůli nimţ se krize tak velkého rozsahu bude opět opakovat. Cílem této práce není hodnotit bankovní krizi, která dopadla v nedávné době na celý svět a je velmi populárním tématem k diskuzi. Podstatou této diplomové práce taktéţ není rozebrat veškerou velice rozsáhlou právní úpravu bankovního dohledu v České republice. S ohledem na skutečný cíl této práce je bankovní dohled rozebrán pouze z obecného hlediska, tak aby bylo moţné ho porovnávat s bankovními dohledy z jiných států. Cílem této diplomové práce je tedy srovnat dohled v bankovnictví v České republice a ve vybraných zemích Evropské unie. Chtěla bych ukázat, ţe ačkoliv vybrané bankovní systémy jsou harmonizovány a částečně regulovány z Evropské unie, jsou vzdálenostně blízko sebe, jsou propojeny velkými bankovními domy, které 5

vykonávají své činnosti ve všech členských zemích, pohybují se v přibliţně stejném ekonomickém i právním prostředí, tak přesto přístup k jejich regulaci můţe být odlišný. Vzhledem k tomu, ţe regulace a dohled v bankovnictví je značně rozsáhlé téma a velmi často zahrnuje nejen regulaci bankovnictví, ale celého finančního trhu, budu se také zabývat dohledem nad finančním trhem, abych dohled v bankovnictví uvedla v celém kontextu. Budu pojednávat o institucionálním začlenění dohledu v bankovnictví, jeho základními úkoly a metodami dohledu a regulace. V bankovnictví existuje několik podob systému dohledu a v jednotlivých zemích se více či méně odlišují, coţ je dáno především historickým vývojem kaţdé země. Tyto modely bankovního dohledu budou rozvedeny v samostatné kapitole o institucionálním uspořádání dohledu v rámci zemí Evropské unie. Pro tuto diplomovou práci jsme vybrala srovnání tří zemí a to tak, aby se modely systému od sebe lišily a bylo tak moţné porovnávat různé systémy a jejich fungování. Prvním modelem bankovního dohledu je Česká republika, v níţ je hlavní institucí dohledu Česká národní banka, která do nedávné doby měla na starosti pouze bankovnictví, od 1. dubna 2006 ji ale byl přidělen dohled nad celým finančním trhem. Ačkoliv původní záměr byl vytvořit novou jednotnou instituci dozoru jako například ve Velké Británii, Německu aj. Původní cíl vlády z roku 2004 byl postupný přechod ke sjednocení dohledu nad finančními trhy s tím, ţe jednotná státní instituce vznikne aţ k datu vstupu České republiky do Evropské hospodářské a měnové unie. Je těţké posoudit důvody tak rychlé změny postoje a je moţné se jich pouze dohadovat, jedním takovým by mohla být obava České národní banky o ztrátu odpovědnosti po vstupu do měnové unie a tímto krokem ČNB získala novou agendu a nemusí se bát postupného sniţování odpovědnosti, kdyţ nebude vytvořena nová instituce jako regulátor na finančním trhu. Bankovní dohled v České republice bude detailně rozebrán v samostatné kapitole. 6

Jako další zemi jsme si vybrala Velkou Británii, a to ze dvou důvodů. Jedním je, ţe stejně jako Česká republika má svou vlastní měnu, důvody jsou sice na obou stranách jiné, ale to není stěţejní pro tuto práci, a tedy není v Eurosystému. Druhým důvodem je, ţe na rozdíl od České republiky, která v současné době soustředí veškerý dozor nad finančním trhem v rukou ČNB, tak Velká Británie zaloţila samostatnou nevládní instituci a tím je Úřad pro finanční sluţby (Financial Services Authority). Také dohled a regulace ve Velké Británii je detailně rozebrán a jeho činnosti jsou specifikovány v samostatné kapitole. Jako třetí zemi pro srovnání dohledu v bankovnictví jsem si vybrala Slovenskou republiku. Důvody zařazení této nám velice blízké země jsou, ţe Slovensko veškerý dohled nad finančním trhem plánovaně, na rozdíl od České republiky, přiřadilo Slovenské národní bance a druhým hlavním důvodem je, ţe Slovenská národní banka spadá do Eurosystému, protoţe Slovenská republika přestoupila od 1. ledna 2009 na Euro. Funkce a činnosti Slovenské národní banky jako regulátora a dozorce nad bankovnictvím jsou rozvedeny v samostatné kapitole. V závěru práce se pokusím shrnout srovnání bankovních dohledů a celkově zhodnotit dohled v bankovnictví v národních měřítcích. 7

2 Dohled v bankovnictví v České republice 2.1 Úvod o dohledu v bankovnictví v České republice Pro banky je centrální banka, v České republice tedy Česká národní banka (dále jen ČNB ), věřitelem poslední instance. Pokud mají banky nedostatek zdrojů, mohou se obrátit na centrální banku s ţádostí o krátkodobý úvěr. Navíc ale komerční banky emitují svojí úvěrovou činností bezhotovostní peníze a tím, jak jsou úvěry spláceny, je opět stahují z oběhu. Centrální banka, která by měla zodpovídat za přiměřenou tvorbu peněz v národním hospodářství, potřebuje mít vliv na tvorbu bezhotovostních peněz komerčními bankami a potřebuje mít nástroje, jak jejich úvěrovou činnost ovlivňovat. Od toho se odvinula potřeba zákonné regulace činnosti bank a dohledu nad činností bank z hlediska dodrţování zákonné regulace - a později i jejich finanční stability. Dohled nad měnovými finančními institucemi je tedy vyvolán odpovědností centrálních bank za stabilitu měny 1. Všechny formy dozoru nad finančními trhy jsou primárně vyvolány zájmem o ochranu jejich účastníků, zejména drţitelů cenných papírů a pojištěných, a zájmem o stabilitu finančních trhů jako zdroje financování národního hospodářství. Proto jsou finanční trhy a finanční instituce, které na nich působí, regulovány. Nejde jen o instituce, které mohou sluţby či produkty na finančních trzích nabízet, ale i o samotné produkty, které jsou předmětem obchodu. Proto jsou finanční trhy jedním z nejvíce regulovaných trhů. Hlavním cílem dohledu nad bankami je péče o stabilitu bank - tedy i o stabilitu platebního styku a tím i stabilitu měny. Zprostředkovaně se zde jedná o ochranu klientů bank. V našem systému se individuálních klientů bank zastává finanční arbitr 2. 1 Revue Politika 9/2005 - Jaký dohled vyţaduje fungování finančních trhů? - Miroslav Tuček, 20. 11. 2005 2 Revue Politika 9/2005 - Jaký dohled vyţaduje fungování finančních trhů? - Miroslav Tuček, 20. 11. 2005 8

2.2 O ČNB a jejích aktivitách ČNB je centrální bankou České republiky a orgánem vykonávajícím dohled nad finančním trhem. Byla zřízena Ústavou České republiky a svou činnost vyvíjí v souladu se zákonem č. 6/1993 Sb., o ČNB a dalšími právními předpisy. ČNB je veřejnoprávním subjektem a jsou jí svěřeny kompetence správního úřadu v rozsahu stanoveném zákonem. Hospodaří s majetkem, který jí byl svěřen státem a do její činnosti lze zasahovat pouze na základě zákona. Nejvyšším řídícím orgánem ČNB je bankovní rada, jejímiţ členy jsou guvernér, dva viceguvernéři a čtyři vrchní ředitelé, členové bankovní rady nejsou členy jiných regulatorních a dozorových orgánů, jak to můţe být zvykem v jiných modelech bankovního dozoru. Všechny členy bankovní rady jmenuje prezident republiky na šestileté období. Podle Ústavy ČR a zákona č. 6/1993 Sb., o ČNB, ve znění pozdějších předpisů je hlavním cílem její činnosti péče o cenovou stabilitu. Dosaţení a udrţení cenové stability, je trvalým příspěvkem centrální banky k vytváření podmínek pro udrţitelný hospodářský růst. Předpokladem účinnosti měnových nástrojů vedoucích k cenové stabilitě je nezávislost centrální banky. ČNB rovněţ podporuje obecnou hospodářskou politiku vlády, pokud není tento vedlejší cíl v rozporu s cílem hlavním 3. V souladu se hlavním cílem ČNB určuje měnovou politiku, vydává bankovky a mince, řídí peněţní oběh, platební styk a zúčtování bank, vykonává dohled nad bankovním sektorem, kapitálovým trhem, pojišťovnictvím, penzijním připojištěním, druţstevními záloţnami, institucemi elektronických peněz a devizový dohled. Jako centrální banka poskytuje ČNB bankovní sluţby pro stát a veřejný sektor. ČNB vede účty organizacím napojeným na státní rozpočet, kterými jsou např.: finanční a celní úřady, Česká správa sociálního zabezpečení, úřady práce, příspěvkové organizace, státní fondy, účty napojené na rozpočet Evropských společenství apod. ČNB také na základě pověření Ministerstva financí provádí operace spojené se státními cennými papíry. Posláním ČNB je obecně posilovat důvěru investorů a emitentů. Toto poslání je zaloţeno na třech cílech stanovených zákonem o ČNB: - ochrana investorů, 3 www.cnb.cz 9

- rozvoj kapitálového trhu, - osvěta a informovanost veřejnosti. Při naplňování cílů vychází ČNB z těchto zásad: - Dohled ČNB se snaţí předcházet rizikovým situacím. - ČNB se snaţí přizpůsobit regulaci českého kapitálového trhu pravidlům uplatňovaným v Evropské unii. 2.3 Dohled nad finančním trhem Česká národní banka je podle zákona č. 6/1993 Sb., o ČNB zodpovědná za dohled nad finančním trhem v České republice. K sloučení dohledu nad finančním trhem do ČNB došlo k 1. dubnu 2006, kdy ČNB převzala agendu Komise pro cenné papíry, Úřadu pro dozor nad pojišťovnictvím a penzijním připojištěním Ministerstva Financí a Úřadu pro dohled nad druţstevními záloţnami, které zanikly. ČNB tak provádí dohled nad bankovním sektorem, kapitálovým trhem, pojišťovnictvím a penzijním připojištěním, druţstevními záloţnami, devizový dohled a dohled nad institucemi elektronických peněz. Dále ČNB stanovuje pravidla, která chrání stabilitu bankovního sektoru, kapitálového trhu, pojišťovnictví a penzijního připojištění. Mezi její úkoly nesmíme opominout systematickou regulaci, kontrolu a vyhodnocování a popřípadě postihování nedodrţování stanovených pravidel. Slučování dohledu na finančních trzích a nad finančními institucemi je celosvětovou tendencí a je vyvolané tím, ţe finanční instituce působí často na více trzích a jejich působení se částečně překrývá a prolíná. V dalším výkladu se budeme zabývat pouze bankovním dohledem, který je předmětem této diplomové práce. Kaţdopádně jsem výše uvedla celé spektrum činností, kterým se ČNB zabývá, abychom tak dodrţeli systematizaci jejích aktivit a viděli tak její působení v celé šíři. 10

2.4 Bankovní dohled V této kapitole uvádím informace o postavení bankovního dohledu, jeho hlavních cílech a pravomocech, dohody o spolupráci se zahraničními regulátory, aj. Bankovní dohled stanoví rámec pro obezřetné podnikání bank a následně kontroluje jeho dodrţování. Činnost bankovních institucí podléhá zákonu č. 21/1992 Sb., o bankách. Na základě zmocnění v zákonu o bankách ČNB vydává opatření a vyhlášky, které obsahují podmínky pro vstup do bankovního sektoru a obezřetnostní pravidla v jednotlivých oblastech podnikání bank. Důvěryhodnost a stabilita bankovního sektoru je pro fungování ekonomiky jednou ze základních podmínek. Tuto stabilitu nelze zajistit pouze trţními mechanismy, proto je činnost bank regulována velkým mnoţstvím omezujících a přikazujících pravidel, především v podobě právních předpisů. Dozor nad dodrţováním stanovených pravidel a vyvozování důsledků z jejich porušení je pak nazýván bankovním dohledem. Často se ovšem pod termín "bankovní dohled" zahrnuje taktéţ bankovní regulace. Dohled nad prováděním bankovních činností podle zákona o ČNB spočívá v péči o bezpečné fungování a účelný rozvoj bankovního systému. Tímto obecně definovaným posláním se rozumí především podpora zdravého rozvoje, trţní disciplíny a konkurenceschopnosti bank, předcházení systémovým krizím a posilování důvěry veřejnosti v bankovní systém. Cílem bankovního dohledu naopak není: - Zabránit selhání kaţdého jednotlivého subjektu. Inspekční činnost ČNB můţe sníţit riziko selhání jednotlivých subjektů, nemůţe mu však nikdy zcela zabránit. ČNB pak můţe zasáhnout pouze nástroji, jeţ jí zákon umoţňuje, tj. sankcemi nebo případně odejmutím licence. - Suplovat funkci orgánů činných v trestním řízení, protoţe ČNB sice spolupracuje s Policií ČR na odhalení skutečností dokazujících trestnou činnost a zajištění důkazů, ale jejím úkolem není vyšetřovat a dokazovat spáchání trestných činů 4. 4 www.cnb.cz 11

Sebelepší regulace a dohled nemůţe zcela zamezit selhání regulovaného subjektu. ČNB se orientuje především na nastavení pravidel, která zajistí co nejniţší pravděpodobnost selhání regulovaných firem a trhů, coţ je v souladu s cílem udrţení konkurence mezi účastníky trhu. Tento cíl vyţaduje pečlivé vyhodnocování pravděpodobnosti různých typů selhání a jejich vlivu na kapitálový trh. ČNB prostřednictvím jasných pravidel usiluje o minimalizování rizika různých druhů selhání a jejich dopadu na důvěru účastníků bankovního trhu. Pro zajištění stability trhu ČNB koordinuje svoji činnost s ministerstvem financí v rámci smlouvy o spolupráci. Za řízení bank a jejich je zodpovědné vedení banky. Kontrolu v rámci bank provádí dozorčí rada a valná hromada akcionářů. Orgány banky odpovídají za spolehlivost a funkčnost vnitřních kontrolních mechanismů a za řízení rizik v bance. Bankovní dohled provádí následnou kontrolu zaměřenou na dodrţování stanovených pravidel, která nemohou sama o sobě zabránit uzavření ztrátových obchodů bankami, je však povinen při zjištění nedostatků zasáhnout svými nástroji, kterými můţe být i odnětí bankovní licence nebo zavedení nucené správy. 2.4.1 Pravomoci bankovního dohledu Bankovní dohled je v České republice věcně i institucionálně součástí České národní banky. Jeho práva a povinnosti vymezuje zákon o ČNB a zákon o bankách. Podle těchto zákonů bankovní dohled resp. ČNB: - Vydává bankovní licence. - Vydává opatření a vyhlášky definující pravidla obezřetného podnikání bank. - Monitoruje činnost bank, poboček zahraničních bank a druţstevních záloţen. - Provádí dohlídky (kontroly) v bankách, včetně poboček zahraničních bank a v druţstevních záloţnách. - Vydává předchozí souhlasy podle zákona o bankách např. při nabývání podílu na bance, při prodeji podniku banky, sloučení banky, zrušení banky či ukončení bankovních aktivit. 12

- Ukládá opatření k nápravě a sankce za zjištěné nedostatky v činnosti bank. - Rozhoduje o zavedení nucené správy a odnětí bankovní licence. Bankovní dohled přirozeně nemá právo zasahovat do obchodních rozhodnutí banky a do jejího řízení, které je ve výlučné kompetenci managementu banky, případně téţ dozorčí rady. Bankovní dohled se pouze snaţí prostřednictvím jím vydávaných pravidel obezřetného podnikání bank, důsledným monitoringem na dálku i na místě a vhodnými nápravnými opatřeními usměrňovat aktivity bank tak, aby nedocházelo k činnostem, které by mohly poškodit zájmy klientů bank a stabilitu bankovního systému jako celku. 2.4.2 Metody bankovního dohledu Bankovní dohled při své dohlíţecí činnosti pouţívá dvě základní metody - dohled na dálku a dohled na místě. 2.4.2.1 Dohled na dálku Dohled na dálku sleduje činnost bank na základě všech dostupných informací, tj. především výkazů a hlášení pravidelně předkládaných podle jednotné metodiky stanovené ČNB bankami, auditorských zpráv, informací získaných přímo jednorázově od banky, veřejně dostupných databází apod. Na základě předloţených informací je kaţdá banka pravidelně analyzována, hodnocena podle jednotných kritérií a na základě výsledků těchto analýz je navrhován další způsob monitoringu banky, dohlídky na místě, opatření k nápravě apod. Údaje získané při dohledu na dálku jsou zároveň vyuţívány k souhrnným analýzám bankovního sektoru 5. 2.4.2.2 Dohled na místě Dohled na místě je kontrolní činnost probíhající přímo v bankách a postupně se stává rozhodujícím nástrojem bankovního dohledu. To vyplývá zejména z vyššího důrazu, který je dáván na posouzení systémů řízení jednotlivých rizik v bance. Poznání 5 www.cnb.cz 13

rizikového profilu kaţdé banky umoţňuje následně zvolit optimální formy dohledu tak, aby bylo moţné zajistit kvalitní a efektivní monitoring kaţdé banky a tak efektivně vyuţít dostupné kapacitní a časové moţnosti bankovního dohledu. 2.4.3 Licencování Důleţitou činností v rámci dohledu v bankovnictví je udělování licencí bankám. Tímto je moţné odhalit problémy, které by banka mohla s sebou přinést jiţ v počátku a nedovolit bance podnikání v oblasti bankovnictví, pokud by bylo zřejmé, ţe by banka porušovala stanovená regulatorní pravidla a tím tak ohroţovala stabilitu bankovního systému a zájmy jejích účastníků. Jako banka mohou v České republice působit pouze akciové společnosti, které k této činnosti získaly licenci, kterou podle zákona o bankách vydává ČNB. Prvním krokem k získání licence je předloţení ţádosti, která musí obsahovat náleţitosti dané vyhláškou ČNB. Ţádost musí mít písemnou formu a obsahovat kromě základních informací o ţadateli i zdůvodnění ţádosti obsahující kromě jiného i strategický záměr banky, obchodní plán a analýzu trhu, na kterém banka hodlá působit, a řadu listinných dokumentů, které jsou podkladem pro správní řízení 6. V rámci řízení je posuzována především způsobilost hlavních akcionářů z hlediska jejich finanční síly, odborná a morální způsobilost osob navrhovaných do statutárních a řídících orgánů banky, technické a organizační předpoklady pro výkon navrhovaných činností, reálnost ekonomických kalkulací o budoucí likviditě a rentabilitě banky aj. Minimální výše základního kapitálu pro zaloţení banky je stanovena na 500 mil. Kč 7 a tato částka musí být sloţena v peněţní formě na předem dohodnutý účet. Licence vydaná na základě posouzení ţádosti se vydává na dobu neurčitou a obsahuje výčet činností, které je banka oprávněna provozovat, případně podmínky, které banka musí splnit před zahájením určité povolené činnosti a dodrţovat během této činnosti. Uvedení některých činností v licenci můţe být vázáno na udělení speicálního povolení (např. poskytování investičních sluţeb). 6 www.cnb.cz 7 Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách ve znění pozdějších předpisů 14

V České republice mohou působit i pobočky zahraničních bank, které jsou organizační sloţkou zahraničních bank. Zahraniční banky ze zemí mimo EU potřebují ke své činnosti rovněţ licenci. Řízení k vydání licence pro pobočky zahraničních bank probíhá obdobně jako v případě domácích bank. V tomto případě je vyţadováno i vyjádření bankovního dohledu ze země, kde má sídlo zahraniční banka a bankovní dohled ČNB při posuzování ţádosti spolupracuje s tímto zahraničním regulátorem. Spolupráce se zahraničním regulátorem probíhá téţ při udělování bankovní licence dceřiné společnosti zahraniční banky. V souvislosti s přistoupením České republiky do Evropské unie se rozšířily moţnosti podnikání bank se sídlem v Evropské unii. Tyto subjekty mohou vyuţívat jednotnou bankovní licenci, na jejímţ základě je drţitel licence udělené domovským orgánem dohledu oprávněn vykonávat činnosti vyplývající z jeho licence i na území jiného členského státu Evropské unie bez nutnosti ţádat o licenci tohoto státu. Činnost banky vyuţívající výhod jednotné licence na území hostitelského státu podléhá dohledu orgánu domovského státu s výjimkou dohledu nad dodrţováním úzce vymezených právních předpisů hostitelského státu. Banka můţe na území jiného členského státu EU poskytovat sluţby prostřednictvím své pobočky nebo i bez zaloţení pobočky, ale to pouze ojediněle. Pokud hodlá banka poskytovat sluţby prostřednictvím pobočky, musí pouze splnit oznamovací povinnost, v rámci které předkládá informace týkající se obchodního plánu, výčtu poskytovaných činností, sídla pobočky, organizační struktury a vedoucího organizační sloţky. Pokud banka hodlá poskytovat sluţby bez zaloţení pobočky, musí svůj záměr měsíc před prvním poskytnutím sluţby na území jiného členského státu EU oznámit domovskému orgánu dohledu, který toto oznámení do zašle orgánu dohledu hostitelského státu. 2.4.4 Opatření k nápravě V předchozí kapitole jsem uvedla činnost ČNB v rámci dohledu bankovnictví ještě dříve, neţ došlo k nějakému porušení regulatorního rámce, tj. licencování, kdy ČNB pomocí přísně stanovených kritérii pro vstup společností na bankovní trh zabraňuje vstupu neţádoucích subjektů, které by mohly ohrozit stabilitu banky, a tím i stabilitu 15

bankovního systému a zájmy jejich účastníků. Opatření k nápravě jsou aktivitou, která se děje, jakmile dojde porušení zákonných pravidel. Banky jsou povinny provádět své obchody obezřetně, to znamená způsobem, který nepoškozuje zájmy vkladatelů a neohroţuje bezpečnost a stabilitu banky, dodrţovat podmínky stanovené licencí a právními předpisy, včetně opatření vydaných ČNB. Zjistí-li bankovní dohled, ţe banky tato pravidla nedodrţují, můţe vůči nim uplatnit následující opatření: - Vyţádat ve stanovené lhůtě odstranění zjištěných nedostatků. - Poţadovat výměnu osob ve vedení a dozorčí radě banky. - Omezit nebo zakázat vykonávání některé z činností uvedených v licenci. - Nařídit mimořádný audit na náklady banky. - Uloţit pokutu do výše 50 mil. Kč. - Sníţit základní kapitál k pokrytí ztráty po jejím zúčtování s rezervními a dalšími fondy, pokud přesahuje 20 % vlastního kapitálu banky. - Zavést nucenou správu; toto opatření k nápravě lze provést pouze v případě, kdy je ohroţena stabilita bankovního systému jako celku. - Odejmout licenci při přetrvávání závaţných nedostatků 8. ČNB se nejdříve snaţí uplatňovat opatření nápravného charakteru, pokud banky nesplní nápravné poţadavky ČNB, bude ČNB následně uplatňovat opatření sankčního charakteru. 2.4.4.1 Specifikace některých opatření k nápravě Kromě výše specifikovaných opatření existují ještě další opatření. Některá opatření se váţí na ukazatele kapitálové přiměřenosti. V případě, ţe tento poměr se sníţí pod dvě třetiny minimálního limitu (stanoveného opatřením ČNB na 8 %) ČNB poţaduje např. zvýšení základního kapitálu na dostatečnou úroveň, omezení nabývání některých (rizikovějších) aktiv, omezení výše poskytovaných úrokových sazeb z vkladů na běţnou 8 Zákon č. 6/1993 Sb., o ČNB ve znění pozdějších úprav 16

úroveň nebo pozastavení obchodování s osobami majetkově či personálně propojenými s bankou. V případě poklesu kapitálové přiměřenosti pod 1/3 minimálního limitu je ČNB povinna odejmout licenci 9. Licenci můţe ČNB odejmout i v případech, kdy banka nezahájila činnosti do 12 měsíců od získání licence, nepřijímá po dobu 6 měsíců vklady od veřejnosti či po tuto dobu neposkytuje úvěry a v případech, kdy licenci získala na základě nepravdivých údajů uvedených v ţádosti. Bankovní dohled můţe rovněţ přijmout opatření spočívající v pozastavení akcionářských práv akcionáře banky, jenţ získal nebo zvýšil kvalifikovanou účast na bance bez souhlasu ČNB nebo jehoţ působení je na újmu řádnému a obezřetnému podnikání banky. 2.4.5 Povolovací činnost a oznamovací povinnost bank Tato dohledová činnost se liší od udělování licence. Udělení licence se týká vyjmenovaných aktivit v licenci a to na dobu neurčitou a týká se obecně těchto v licenci povolených aktivit. Oproti tomu povolovací činnost se týká jednotlivých operací či úkonů. Zákon o bankách v řadě případů vyţaduje, aby banky nebo jiné právnické nebo fyzické osoby před provedením určité operace či úkonu poţádaly o souhlas, příp. informovaly ČNB. Předchozí souhlas je vyţadován v následujících případech: - Úmysl nabýt přímý nebo nepřímý podíl na bance, který představuje nejméně 10 %, 20 %, 33 % nebo 50 % na hlasovacích právech banky včetně osob, které budou chtít dosáhnout výše uvedených limitů i na základním kapitálu banky, jakoţ i osoby, které budou ve vztahu k bance osobou řídící z titulu uzavřené ovládací smlouvy, přičemţ tato povinnost se vztahuje i na osoby jednající ve shodě 10. - Uzavření smlouvy o prodeji banky nebo její části. 9 www.cnb.cz 10 www.cnb.cz 17

- Fúze banky s jinou bankou. - Rozhodnutí valné hromady o zrušení banky nebo zastavení činností, ke kterým je nezbytná bankovní licence. - Sníţení základního kapitálu, pokud k němu nedochází z důvodu úhrady ztráty: - Výběru auditora banky. Banky mají také informační případně oznamovací povinnost vůči ČNB. Tato povinnost jim vzniká v následujících případech 11 : - Sníţení přímého nebo nepřímého podílu na bance pod 10 %, 20 %, 33 % nebo 50 % hlasovacích práv (po účinnosti novely zákona o bankách i v případě. - Sníţení účasti na základním kapitálu banky pod výše uvedené limity nebo v případě ztráty kontroly nad bankou, a dále v případě záměru převést takový objem akcií nebo jiných práv, který sám o sobě představuje kvalifikovanou účast na bance), přičemţ tato povinnost se vztahuje i na osoby jednající ve shodě. - Změny stanov. - Personálních změn ve statutárním orgánu banky a na místech vedoucích zaměstnanců banky. - Záměru otevřít pobočku nebo zastoupení banky v zahraničí. - Nabytí kvalifikované účasti na jiné právnické osobě. 2.4.6 Uveřejňování informací Dostatečná informovanost o činnosti banky, osobách, které ji vlastní a řídí, jejích hospodářských výsledcích je rozhodujícím předpokladem pro rozhodování o volbě bankovní instituce pro správu svých financí. Banky jako akciové společnosti jsou povinny kaţdoročně zveřejňovat výroční zprávu, která musí obsahovat kromě jiného především výsledky účetní závěrky a výrok externího auditora, nově jsou od roku 2002 banky povinny zajistit audit vnitřních systémů řízení rizik. Audit vnitřních rizik probíhá tím způsobem, ţe ČNB vybere určité riziko, které se bude daný rok kontrolovat a 11 www.cnb.cz 18

auditor banky jej prověří a zašle zprávu o revizi ČNB, včetně navrţení nápravných opatření. Není tedy povinnost kaţdý roky auditovat všechny systémy řízení rizik (jedná se o rizika úvěrová, úroková, trţní, likvidity, měnová aj.). Banky taktéţ musejí ve svých prostorách srozumitelným způsobem informovat klienty o podmínkách pro přijímání vkladů, včetně vztahu na pojištění vkladů, poskytování úvěrů a poskytování dalších bankovních sluţeb. Banky jsou rovněţ povinny zavést vlastní účinné postupy pro vyřizování stíţností jejich klientů a o těchto postupech budou povinny informovat klienty ve svých provozních prostorách. Banky jsou také povinny uveřejňovat na své internetové adrese základní údaje o sobě, o sloţení akcionářů, struktuře konsolidačního celku, jehoţ jsou součástí, informace o své činnosti a finanční situace. Některé banky jsou také povinny na své internetové adrese uveřejňovat informace o plnění pravidel obezřetného podnikání. 2.4.7 Pravidla obezřetného podnikání Při své činnosti je banka povinna dodrţovat pravidla obezřetného podnikání stanovená regulátorem trhu, tzn. ČNB, jejichţ cílem je rizik bankovního podnikání tak, aby nedošlo k ohroţení návratnosti vkladů vkladatelů a destabilizaci bankovního sektoru jako celku. ČNB jako orgán dohledu a regulátor bankovnictví stanovuje pravidla obezřetného podnikání. Základní pravidla obezřetného podnikání vycházejí z doporučení Basilejského výboru pro bankovní dohled při Bance pro mezinárodní platby (Bank for International Settlement, BIS) a ze směrnic Evropského Společenství. Základní pravidla obezřetného podnikání jsou stanovena přímo v zákoně o bankách, např. poţadavek mít řídicí a kontrolní systém, poţadavek dodrţovat kapitálovou přiměřenost a pravidla angaţovanosti, limity pro kvalifikované účasti banky v jiných subjektech, zákaz zvýhodněného obchodování s osobami personálně a majetkově propojenými s bankou (tzv. osobami se zvláštním vztahem k bance) či poţadavek na tzv. čínské zdi mezi úvěrovými a investičními obchody prováděnými bankou. Tato pravidla ČNB dále rozvedla v prováděcích předpisech. 19

Dalšími nástroji, které ČNB pouţívá k stanovení rámce základních pravidel obezřetného podnikání, jsou Opatření ČNB o předkládání výkazů bankami a pobočkami zahraničních bank ČNB a dále také pouţívá úředních sdělení ČNB k specifikaci poţadavků na základní pravidla obezřetného podnikání. 2.4.8 Pojištění vkladů V moţnostech bankovní regulace a dohledu v trţních podmínkách není a nemůţe být zabránit krachu kaţdé banky. K zajištění, aby takovéto ukončení činnosti banky mělo minimální dopady především na drobné klienty bank, byl zřízen Fond pojištění vkladů, jehoţ činnost je upravena zákonem o bankách. Fond má dvě hlavní funkce: preventivní pro banky, a tedy sniţuje riziko panických výběrů vkladů z bank veřejností, jestliţe se rozšíří negativní informace o finanční situaci banky, a sanační pro vkladatele. Fond pojištění vkladů vytváří finanční rezervy z příspěvků bank a poboček zahraničních bank, které jsou pouţity pro výplatu vkladů v případě krachu některé banky z důvodu její nesolventnosti. Pojištěny jsou všechny neanonymní vklady fyzických a právnických osob vedené v korunách i v cizí měně (tj. vklady na jméno, příjmení, adresu a datum narození nebo rodné číslo vkladatele - fyzické osoby, v případě právnických osob vklady na obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo). Pojištěny nejsou vklady bank, poboček zahraničních bank a finančních institucí. Rovněţ nejsou pojištěny pohledávky z tzv. podřízených vkladů 12. Výše náhrady se vypočítá z celkového objemu pojištěných vkladů jednotlivého vkladatele u dotčené banky a poskytuje se ve výši 100 % tohoto objemu, maximálně však do výše ekvivalentu 50 tisíc EUR pro jednoho vkladatele u jedné bankovní instituce. Na náhradu nemají nárok osoby uvedené v zákoně o bankách, např. osoby mající kontrolu nad bankou, osoby s kvalifikovanou účastí na těchto osobách a členové vedení těchto osob, osoby s kvalifikovanou účastí na bance a osoby pod jejich kontrolou, dále členové statutárního orgánu, dozorčí rady a vedoucí zaměstnanci banky a osoby blízké členům těchto orgánů, vedoucím zaměstnancům banky a osobám 12 www.fvp.cz 20

majícím kontrolu nad bankou, osoby pod kontrolou banky a rovněţ osoby odsouzené v trestním řízení v souvislosti s praním špinavých peněz 13. Pobočky zahraničních bank se nemusí účastnit systému pojištění pohledávek z vkladů, pokud svůj záměr oznámí České národní bance a současně jí doloţí, ţe systém pojištění pohledávek z vkladů, na kterém jsou účastny, zaručuje oprávněným osobám nejméně stejný stupeň ochrany, jaký je poţadován právem Evropských společenství. Na pobočky zahraničních bank, které poţívají výhody jednotné bankovní licence podle práva Evropských společenství, se ustanovení zákona o bankách související s pojištěním pohledávek z vkladů vztahují, jen pokud vyuţijí moţnosti připojištění u Fondu pojištění vkladů. 2.4.9 Konsolidovaný dohled V pravomoci ČNB je dohled na konsolidovaném základě. To znamená, pokud se jedná o skupinu, která v sobě zahrnuje bankovní instituci, je ČNB oprávněna dohlíţet na celý celek z níţe uvedených důvodů. Banky působící na českém bankovním trhu se angaţují i v ostatních oblastech finančních sluţeb formou vytváření finančních konglomerátů zahrnujících např. pojišťovnu, penzijní fond, investiční společnost, investiční fondy, finanční leasingovou společnost, faktoringovou společnost aj. Výsledky hospodaření všech společností ve skupině se mohou vzájemně ovlivňovat nejenom pozitivně, ale i negativně, proto je nezbytné sledovat celou skupinu společností. To je úkolem konsolidovaného dohledu, který sleduje a reguluje rizika, kterým je banka vystavena právě svojí účastí ve finanční skupině. Proto jsou některá pravidla obezřetného podnikání (zejm. kapitálové přiměřenosti, angaţovanosti a vnitřního kontrolního systému) uplatňovaná téţ na skupinu jako celek 14. V České republice je konsolidovaný dohled prováděn nad bankovními skupinami, tj. skupinami, v jejichţ čele stojí banka, a nad skupinami, v jejichţ čele stojí jiná finanční instituce (finanční holdingová osoba) nebo nefinanční instituce (smíšená holdingová 13 Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách 14 www.cnb.cz 21

osoba). Vzhledem k tomu, ţe ve finančním sektoru působí ve velké míře subjekty kontrolované zahraničními vlastníky, má velký význam i koordinace činností se zahraničními regulátory. Pravidla takovéto spolupráce jsou obsaţena v jednotlivých dvoustranných a mnohostranných dohodách o spolupráci, některé tyto dohody jsou uvedeny na konci této sekce. 2.5 ČNB jako regulátor a předpisy v oblasti dohledu v bankovnictví 2.5.1 ČNB jako regulátor Cílem ČNB je být regulátorem, který je respektovaný pro svou efektivitu a odbornost. ČNB vytváří v České republice standardní prostředí, přizpůsobuje český kapitálový trh podmínkám vyspělých trhů a tak jej postupně integruje do evropského prostředí. O to ČNB usiluje následujícími způsoby 15 : - Zvýšením transparentnosti trhu o Zdůrazňování důleţitosti uveřejňování informací. Uveřejňování informací ze strany firem a dalších institucí můţe sníţit riziko zneuţití informací a zvýhodnění lépe informované části účastníků trhu. Transparentnost napomáhá ukázněnému chování na trhu, a to ve svém důsledku dále vede k dodrţování pravidel chování jeho účastníků. - Zlepšením chování účastníků trhu o o o Vytváření takových postupů pro samotné firmy ve spolupráci s profesními organizacemi, které jasně vymezí, jak se mají chovat zejména vůči svým zákazníkům s tzv. odbornou péčí (best practise). Důleţitou roli zde můţe sehrát i spolupráce etických výborů profesních organizací a ČNB, přičemţ tyto výbory by měly ČNB upozorňovat na nestandardní a protiprávní chování účastníků trhu. S těmito pravidly musí být spjato i chování ČNB při jejich porušení, aby byla zajištěna předvídatelnost chování ČNB při porušení povinností ze stran účastníka trhu. 15 www.cnb.cz 22

o Mezi tyto postupy je třeba zahrnout i některé soubory nezávazných, ale přesto potřebných pravidel, např. Kodex správy a řízení společnosti, tzv. corporate governance. - Proaktivní regulací o o Větší pozornost je věnována prevenci. Za pomoci shromaţďování a vyhodnocování informací (pomocí informačního a monitorovacího systému) ČNB identifikuje rizikové situace a rizikové účastníky trhu. Prevence znamená identifikaci rizik a jejich minimalizaci ještě dříve, neţ způsobí značné škody. To také zahrnuje okamţitá a veřejná vystoupení představitelů ČNB na nejdůleţitější témata, informování o dobrém i špatném jednání regulovaných firem a upozorňování jejich klientů na potenciální problémy. - Zvýšením efektivnosti ČNB o o Stanovení priorit. Pro realizaci cílů ČNB jsou jasně nadefinovány priority jejích aktivit. ČNB by měla soustředit svoji práci na podstatné záleţitosti. Získávání a udrţení vysoce kvalitních zaměstnanců, další zvyšování jejich kvalifikace a budování pověsti ČNB jako zaměstnavatele, který je pro zaměstnance perspektivní a dostatečně atraktivní 16. 2.5.2 Vydávání zákonů Přijímat zákony v České republice je výlučnou pravomocí Parlamentu, jiný ústavní orgán tímto právem vybaven není. Kaţdopádně kaţdý zákon je připravován ve spolupráci se zástupci dotčené oblasti. ČNB má dokonce uzavřenou dohodu s Ministerstvem financí o spolupráci při přípravě návrhů vnitrostátních právních předpisů týkajících se finančního trhu a dalších předpisů, které se dotýkají působnosti obou stran dohody, jedná se o dohodu uzavřenou v roce 2006. V oblasti dohledu nad bankovnictvím, došlo k vydání následujících zákonů: 16 www.cnb.cz 23

- Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. - Zákon č. 254/2008 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. - Zákon č. 57/2006 Sb., o změně zákonů v souvislosti se sjednocením dohledu nad finančním trhem. - Zákon o České národní bance č. 6/1993 Sb. - Zákon o bankách č. 21/1992 Sb. 2.5.3 Vyhlášky, opatření ČNB, úřední sdělení ČNB Zákon o ČNB definuje, v jakých případech můţe ČNB pouţít vyhlášky, jedná se o: - Nominální hodnoty, rozměry, hmotnost, materiál, vzhled a další náleţitosti bankovek a mincí a jejich vydání do oběhu. - Postup fyzických a právnických osob při příjmu zákonných peněz a nakládání s nimi, včetně postupu při odebírání podezřelých bankovek a mincí. - Poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince. - Ukončení platnosti bankovek a mincí a způsob a dobu jejich výměny za jiné bankovky a mince. - Podmínky, za kterých lze reprodukovat symboly peněz nebo vyrábět předměty, které je úpravou napodobují. - Pravidla obezřetného podnikání dalších osob na peněţním trhu a podmínky, za kterých lze obchodovat na peněţním trhu. - Způsob provádění platebního styku mezi bankami, spořitelními a úvěrními druţstvy a pobočkami zahraničních bank a zúčtování na účtech u bank, spořitelních a úvěrních druţstev a poboček zahraničních bank. 24

- Způsob pouţívání platebních prostředků bankami, spořitelními a úvěrními druţstvy a pobočkami zahraničních bank v platebním styku. 17 Pokud se jedná o vyhlášky k provedení zákonů, je v zákoně však nutná formulace ústavně konformních zmocňovacích ustanovení pro vydání vyhlášek ČNB. Opatření a úřední sdělení jsou v plné kompetenci ČNB. 2.5.4 Připravované právní předpisy Legislativní rámec se neustále vyvíjí a finanční krizi má v současnosti také výrazný vliv na změnu legislativy a doplnění nedostačujících pravidel. V době psaní této práce se připravují následující právní předpisy: - Novela vyhlášky č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních druţstev a obchodníků s cennými papíry. - Novela vyhlášky, kterou se mění vyhláška České národní banky č. 604/2006 Sb., o pouţívání technik a nástrojů k efektivnímu obhospodařování majetku standardního fondu a speciálního fondu, který shromaţďuje peněţní prostředky od veřejnosti. - Stanovisko ČNB ke konzultačnímu materiálu Ministerstva financí "Mimosoudní řešení spotřebitelských sporů na finančním trhu. - Zákon o České národní bance. 2.5.5 Dohody o spolupráci Vzhledem k tomu, ţe bankovnictví se netýká pouze národního trhu a bankovní domy jsou zastoupeny v různých zemích světa, je třeba, aby regulátoři jednotlivých zemí navzájem kooperovali a koordinovali svoje činnosti, aby tak nedocházelo k duplicitám a zbytečnému zatěţování bank. ČNB má uzavřeny dohody o spolupráci s regulátory z následujících zemí: 17 Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance 25

- Rakousko - Memorandum of understanding between the Czech National Bank and the Bundesministerium für Finanzen of Austria concerning their cooperation in the field of banking supervision dohoda byla uzavřena v říjnu 2001. - Francie - Dohoda mezi Commission Bancaire a Českou národní bankou o vzájemné spolupráci a výměně informací při výkonu dohledu nad bankami a nad jejich obezřetným podnikáním dohoda byla uzavřena v červnu 2002. - Slovenská republika - Dohoda o spolupráci při výkonu bankovního dohledu mezi Českou národní bankou a Národní bankou Slovenska dohoda byla uzavřena v listopadu 2002. - Německo - Memorandum of understanding between the Czech National Bank and the Bundesanstalt für Finanzdienstleistungsaufsicht concerning their cooperation in the field of banking supervision dohoda byla uzavřena v lednu 2003. - USA - Memorandum of Understanding between the State of New York Banking Department and the Czech National Bank dohoda byla uzavřena v prosinci 2002. - Belgie - Memorandum of Understanding between the Czech National Bank and the Commission Bancaire et Financiere concerning their co-operation in the field of banking supervision dohoda byla uzavřena v dubnu 2003. - Itálie - Dohoda o spolupráci mezi Českou národní bankou a Banca d Italia, Itálie z listopadu 2004. - Nizozemí - Česká národní banka uzavřela dohodu o spolupráci s nizozemským regulátorem v září 2004. 26

3 Dohled v bankovnictví ve Velké Británii 3.1 Úvod o dohledu v bankovnictví ve Velké Británii Jako skoro kaţdá země, tak i Velká Británie procházela v poslední době proměnou v oblasti bankovnictví. Jednou ze změn, byla institucionální změna, která integrovala veškerý dohled, nejen dohled v bankovnictví, ale dohled celého finančního trhu do jedné nezávislé, speciálně k tomuto účelu vytvořené, instituce. Kaţdopádně pro úplnost uvedeme i základní informace o centrální bance Velké Británie, abychom si dokázali srovnat rozdíly mezi těmito dvěma institucemi, a abychom viděli, jaké vztahy mezi sebou tyto dvě významné autoritativní instituce mají. 3.2 O Bank of England, centrální bance Velké Británie Bank of England je centrální bankou Velké Británie s velice dlouho historii. Bank of England byla zaloţena roku 1694, znárodněna v roce 1946 a znovu získala nezávislost roku 1997. Stojící v centru finančního systému Velké Británie se Bank of England zavázala k podpoře a udrţení měnové a finanční stability stejně tak jako k přispívání k rozvoji ekonomiky. Role Bank of England a její funkce se vyvíjely a měnily v průběhu její dlouhé historie. Od svého zaloţení to byla vládní banka, později byla spíše všeobecně centrální bankou bankovního systému, stejně tak poskytovala sluţby svým zákazníkům, dále také spravovala a i nadále spravuje devizy a zlaté rezerv pro Velkou Británii. Bank of England má dva hlavní účely měnovou stabilitu a finanční stabilitu 18. Nejvíce vchází v podvědomí veřejnosti vydávání svých státních bankovek a rozhodování o úrokových sazbách. Bank of England měla monopol na vydávání bankovek v Anglii a Walesu od počátku 20tého století. Ale aţ od roku 1997 má banka zákonnou povinnost pro stanovování oficiálních úrokových sazeb. Bank of England přispívá k udrţování stability finančního systému jako celku. Toto zahrnuje zodpovědnost za měnovou stabilitu. Z tohoto důvodu má také zástupce v radě 18 www.bankofengland.co.uk 27

Úřadu pro finanční sluţby Financial Services Authority (dále jen FSA ), který převzal dohled nad finančními trhy. FSA, jako instituce dohledu v bankovnictví, bude rozebrána v dalších kapitolách této sekce. Svou roli v dohledu v bankovnictví hraje také Ministerstvo financí. Je zodpovědné za celkovou institucionální strukturu regulace a zákonů, které určují pravomoce Bank of England a FSA. Kaţdopádně Ministerstvo financí nemá zodpovědnost za operační činnosti FSA a Bank of England a ani není v těchto aktivitách zahrnuto. 3.3 O Úřadu pro finanční služby (dále jen FSA ) FSA je nezávislý nevládní orgán, zmocněný zákonem o Finančních sluţbách a trzích z roku 2000 (Financial Services and Markets Act 2000, dále jen FSMA 2000 ). FSA je financována ze sektoru finančních sluţeb. Rada FSA stanovuje její politiku, činí kaţdodenní rozhodování a management je zodpovědný za řízení FSA. FSA odpovídá Ministerstvu financí a skrze ministerstvo je odpovědná Parlamentu. Je operačně nezávislá na vládě a je financována plně firmami, které reguluje. FSA je otevřená a transparentní organizace, které poskytuje veškeré informace firmám, zákazníkům a ostatním osobám. Cíle, jeţ má FSA stanoveny: - Důvěra trhu za pomoci tohoto cíle FSA udrţuje jistotu finančního systému. - Veřejné povědomí podporovat veřejné chápání finančního systému. - Ochrana spotřebitelů zajištění příslušného stupně ochrany pro spotřebitele. - Sníţení mnoţství finančních trestných činů sníţení moţností, kdy můţe být podnikání uţíváno a propojeno finančními trestnými činy 19. FSMA 2000 je zákon vydaný Parlamentem Velké Británie, který vytvořil FSA jako regulátora pro pojišťovnictví, investiční činnost a bankovnictví. FSMA 2000 stanovuje 19 www.fsa.co.uk 28

veškerou pravomoc a působnost FSA, stejně tak jeho cíle. Mezi některé z jeho hlavních sekcí patří 20 : - Sekce 2 nastínila hlavní cíle FSA. - Sekce 19 poţaduje, aby firmy měli zmocnění k vykonávání regulovaných sluţeb. - Sekce 59 stanovuje, ţe osoby nemohou vykonávat určité kontrolní funkce ve firmě bez souhlasu FSA. - Sekce 71 povoluje soukromým osobám soudit firmu za škodu, pokud osoba, která vykonávala kontrolní funkce, není schválená FSA. - Sekce 118 se týká zneuţití trhu. - Sekce 132 pojednává o zaloţení soudu pro Finanční sluţby a trhy. - Sekce 138 garantuje FSA moc vydávat právní předpisy. - Sekce 165 uděluje FSA pravomoc získávat určité informace. - Sekce 213 zaloţila kompenzační schéma finančních sluţeb. - Sekce 397 uzákonila jako trestný čin zneuţití trhu nebo investorů. FSA byla udělena celá řada pravomocí, vyšetřovacích a donucovacích nástrojů, tak aby mohla plnit své úkoly. Při plnění svých cílů je FSA povinna brát ohled na dodrţování zásad a na udrţování dobré pověsti. Toto jsou její zákonné povinnosti a zásady udrţování dobré pověsti, které ji stanoví FSMA 2000 21 : - Podporování efektivního, řádného a spravedlivého trhu. - Pomoc spotřebitelům dosáhnout spravedlivého zacházení. - Zlepšování obchodních schopností a efektivity. 20 Financial Services and Markets Act 2000 21 Financial Services and Markets Act 2000 29

3.3.1 Zásady dobré pověsti 3.3.1.1 Výkonnost a hospodárnost Vyuţívání FSA zdrojů efektivně a hospodárně je zajištěno nevýkonnou radou, která mimo jiné dohlíţí na alokaci zdrojů a reportuje ministerstvu financí jednou ročně. A dále Ministerstvo financí můţe zkoumat řízení a činnosti FSA jako její dohledový orgán. Role managementu Vrcholový management je zodpovědný za aktivity FSA a ručí za to, ţe FSA jedná v souladu s regulatorními poţadavky. Přiměřenost opatření Opatření, která jsou učiněna vůči odvětví, musí být přiměřená benefitům získaným z těchto opatření. Bere se v potaz nákladovost opatření pro firmy a spotřebitele. Inovace Odvětví finančních sluţeb se rychle rozvíjí a FSA musí reagovat na vývoj trhu a jeho produktů. Toto zahrnuje například povolovací řízení, nové produkty musí být v souladu s danými zásadami a regulatorním rámcem, který ovšem nesmí bránit účastníkům trhu přicházet s novými sluţbami a produkty. 3.3.1.2 Mezinárodní charakter finančních služeb Finanční sluţby jsou jedním z odvětví, které je výrazně ovlivněno zahraničním obchodem a zahraniční konkurencí. Zejména Londýn je centrem finančních institucí a jimi poskytovaných sluţeb. Z tohoto důvodu FSA musí kooperovat se zahraničními regulátory a vytvářet tak mezinárodní standardy, které umoţňují efektivní monitoring a regulaci celosvětových firem a trhů. 3.3.1.3 Konkurence Regulatorní bariéry nesmí bránit vstupu nových subjektů na trh a jejich další expansi, tak aby fungovala zdravá konkurence na trhu finančních sluţeb. Konkurence a inovace 30

je ţádoucí a je hlavním strůjcem správného fungování trhu. FSA je jednou z organizací, která dohlíţí na praktiky konkurence, tak aby nedocházelo k jejímu potlačování. V České republice tato role spadá pod Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe. 3.3.2 Osoby spadající do regulace FSA FSA reguluje finanční sluţby ve Velké Británii. FSA převáţně reguluje trh finančních sluţeb, směnárny a ostatní společnosti, které mají souvislost s finančním trhem. Vydává standardy, které tyto společnosti musí dodrţovat a při jejich nedodrţení nařizuje opatření k jejich nápravě, případně sankcionuje jejich porušování. 3.3.3 Přístup k regulaci FSA je jediný regulátor finančních sluţeb ve Velké Británii od prosince 2001. V současné době reguluje přes 29 tisíc firem různé velikosti a různých činností. Vydává příručku pravidel a směrnic, pro všechny firmy, které vykonávají svoji činnost ve Velké Británii a spadají tak do její regulace 22. V posledních letech vláda zvýšila její náplň činnosti. Od listopadu 2004 reguluje také hypotéční obchody a od ledna 2005 také pojišťovací sluţby. 3.3.3.1 Dohled v bankovnictví FSA pod dohled řadí kaţdodenní proces monitorování a regulovaní společností, aby tak zajistila, ţe dodrţují stanovené regulatorní poţadavky. Obecným principem dohledu je dohlíţet zejména na společnosti, které představují riziko podstatného porušení zákonných poţadavků. FSA ohodnotí riziko vzhledem k jeho dopadu na trh a na spotřebitele a jeho pravděpodobnosti výskytu. 22 www.fsa.co.uk 31