2. Sňatky cizinců Od roku 1995 do 27 v ČR uzavřelo sňatek téměř 7 tisíc osob, tj. ročně zpravidla minimálně 5 tisíc dvojic. Nejvyšší počet sňatků byl zaznamenán v roce 1997 (57 84 sňatků) a pak až na konci období, v roce 27, kdy v ČR ve svazek manželský vešlo 57 157 dvojic. Sňatky cizinců (ať již smíšené sňatky cizinců s občany ČR nebo mezi cizinci samotnými) představovaly v hodnotách za celé období 8,4 %. Nejnižší podíly sňatků cizinců na všech uzavřených sňatcích v ČR byly zaznamenávány z počátku sledovaného období, naopak nejvyšší v roce 2, kdy vešel v platnost nový zákon o pobytu cizinců na území ČR (zák. č. 326/1999 Sb.) zpřísňující podmínky získání povolení k pobytu, dále pak v roce 23 a také 24, kdy vstupem ČR do EU začal platit dvojí pobytový režim, jednak pro občany EU, EHP a Švýcarska a jejich rodinné příslušníky, jednak pro občany ostatních, nečlenských zemí. Sňatky - ČR celkem 6 Graf 11: Sňatky v ČR a podíl sňatků cizinců v letech 1995-27 (Pramen: ČSÚ) Podíl sňatků cizinců (%) 12, 1, 55 8, 5 6, 4, 45 4 54 956 53 896 57 84 55 27 53 523 55 321 52 374 52 732 48 943 51 447 51 829 52 86 57 157 2,, 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 Sňatky - ČR celkem podíl sňatků cizinců (v %) Počty sňatků cizinců se vyjma počátku období ponejvíce pohybovaly mezi 4 a 5 tisíci ročně, stejně tak v roce 27, kdy bylo v ČR zjištěno 4 969 sňatků cizinců, tj. včetně sňatků smíšených. Cizinci 6 Graf 12: Sňatky - občanů ČR a cizinců v letech 1995-27 (Pramen: ČSÚ) Občané ČR 6 5 4 5 3 4 2 1 2 671 3 3 5 116 4 629 4 943 5 313 4 417 4 599 4 716 5 52 4 57 4 566 4 969 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 3 2 Sňatky - cizinci Sňatky - občané ČR 19
Nejvyšší podíl, přibližně 6 % všech sňatků cizinců tvořily sňatky žen s českým státním občanstvím s muži-cizinci. Od roku 1995 uzavřelo sňatek s cizincem mírně přes 35 tisíc těchto žen, přičemž 21 % vstoupilo do manželství s občanem Slovenska, 14 % s občanem Německa, následovali občané u, Ukrajiny, Spojeného království, Spojených států, Rakouska, Ruska či Itálie. Sňatky mužů, občanů ČR s cizinkami představovaly necelých 4 %, tj. 22,7 tisíc osob během daného období. Muži, na rozdíl od žen, volili partnerky ze západních zemí méně často, 32 % z nich vstoupilo do manželství s občankou Ukrajiny, dalších 3 % ze Slovenska, následovalo kupř. Rusko,, Polsko či Bělorusko (viz příloha 2). Struktura státních občanství v tomto případě je tedy znatelně méně rozmanitá než v případě žen s českým občanstvím, navíc s výraznou dominancí dvou nejčetnějších státních občanství, totiž Ukrajiny a Slovenska. Graf 13: Sňatky muž-cizinec - žena ČR 1995-27 (Pramen: ČSÚ) Graf 14: Sňatky žena-cizinka - muž ČR 1995-27 (Pramen: ČSÚ) Ostatní 32% 21% Ostatní 17% Bělorusko 32% Itálie Rusko Rakousko 4% Spojené státy 5% Spojené království 5% Německo 14% 7% 6% Polsko 7% Rusko 8% Počty sňatků mezi dvěma cizinci nejsou dlouhodobě nikterak vysoké, nejvyšších hodnot dosahují až v posledních letech, kdy bylo evidováno 96 (25), 11 (26) a 184 (27) těchto sňatků. Za celé období let 1995 až 27 pak bylo zaznamenáno 1 51 sňatků mezi dvěma cizinci. Přibližně polovina těchto sňatků je uzavírána mezi osobami téhož státního občanství, a to nejčastěji mezi občany Ukrajiny (151 sňatků v období 1995-27), Slovenska (112 sňatků) a Ruska (62 sňatků). 7 6 Graf 15: Míry sňatečnosti podle věku ženicha (Pramen: ČSÚ) Míry sňatečnosti ( ) 5 4 3 2 1 15-19 2-24 25-29 3-34 35-39 4-44 45-49 Ženich-cizinec 27 Ženich ČR 27 Ženich-cizinec 25 Ženich ČR 25 2
Z výše uvedeného grafu je zřejmé, že míra sňatečnosti ženichů-cizinců je znatelně nižší než míra sňatečnosti ženichů ČR, a to zejména v roce 27. Křivky ženichů-cizinců rovněž nedosahují tak výrazného vrcholu ve věkové skupině 25-29 let, v roce 27 je tento vrchol v podstatě setřený. Vyšší intenzitu sňatečnosti mají ženichové-cizinci zejména ve věkové skupině 15-19 let a pak ve věkových skupinách převyšujících 35. rok věku. 7 6 Graf 16: Míry sňatečnosti podle věku nevěsty (Pramen: ČSÚ) Míry sňatečnosti ( ) 5 4 3 2 1 15-19 2-24 25-29 3-34 35-39 4-44 45-49 5+ Nevěsta-cizinka 27 Nevěsta ČR 27 Nevěsta-cizinka 25 Nevěsta ČR 25 Rovněž míra sňatečnosti cizinek je nižší než je tomu u nevěst ČR. Opět, stejně jako u ženichů či u míry plodnosti cizinek se zde projevuje skutečnost, že cizinci do ČR velmi často přicházejí s ekonomickými motivy migrace; zároveň zakládání rodiny v nové zemi je poněkud komplikovanější. V roce 25 bylo u cizinek patrné rozložení bez jasného vrcholu, s maximy ve věkových skupinách 2-24 let a 25-29 let. O dva roky později již bylo možno vysledovat mírný vrchol ve věkové skupině 25-29 let, který byl u nevěst ČR v této věkové skupině výrazný v obou sledovaných letech. Vyšší intenzita sňatečnosti byla opět u nevěst-cizinek zřejmá ve věkové skupině 15-19 let a pak ve věkových rozmezích převyšujících 35 let věku. Graf 17: Rozložení sňatků podle věku ženicha (Pramen: ČSÚ) 6 5 4 % 3 2 1 1-14 15-19 2-24 25-29 3-34 35-39 4-44 45-49 5+ Ženich - cizinec 27 Ženich občan ČR 27 Ženich - cizinec 1995 Ženich občan ČR 1995 21
Rozložení sňatků podle věku ženichů bylo v roce 27 rovnoměrnější než v roce 1995, a to jak u ženichů-občanů ČR, tak cizinců. V roce 1995 nebyl u ženichů-cizinců patrný tak výrazný vrchol jako tomu bylo u ženichů-občanů ČR, rovněž vrchol u ženichů-cizinců byl posunutý do následující věkové skupiny, totiž 25-29 let. Posun do vyšších věkových skupin platil pro obě zkoumané skupiny ženichů, konkrétně se jednalo o věkovou skupinu 25-29 let a 3-34 let. Graf 18: Rozložení sňatků podle věku nevěsty (Pramen: ČSÚ) 6 5 4 % 3 2 1 1-14 15-19 2-24 25-29 3-34 35-39 4-44 45-49 5-54 Nevěsta - cizinka 27 Nevěsta občanka ČR 27 Nevěsta - cizinka 1995 Nevěsta občanka ČR 1995 U žen pak bylo v obou zkoumaných letech zjištěno rozložení s výraznými vrcholy, které se vždy u nevěst-občanek ČR i cizinek nacházely ve stejných věkových skupinách - v roce 1995 ve věkové skupině 2-24 let, v roce 27 ve věkové skupině 25-29 let. Zejména v roce 27 bylo rozložení sňatků cizinek velmi obdobné rozložení sňatků nevěst s českým státním občanstvím. Průměrný věk ženicha 36, Graf 19: Průměrný věk ženicha při prvním sňatku podle státního občanství 1995-27 (Pramen: ČSÚ) 34, 32, 3, 28, 26, 24, 95 96 97 98 99 1 2 3 4 5 6 7 Rok ČR Německo Velká Británie 22
Z výše uvedeného grafu je patrné, že průměrný věk ženichů při prvním sňatku vzrostl během sledovaného období u všech vybraných občanství. U ženichů ČR vzrostl tento průměrný věk z 24,4 let v roce 1995 na 29,5 let v roce 27, tedy o více než pět let. U ženichů se slovenským občanstvím je rovněž patrný pozvolný, avšak již mírnější nárůst z průměrného věku 25,5 na 28,7 let. Nejstarší byli ženichové se státním občanstvím Německa, kteří v roce 27 v průměru při prvním sňatku dosahovali 35,5 let věku. Vyšší průměrné věky ženichů převyšující 33 let byly typické pro všechna zkoumaná státní občanství západních zemí - tedy i Itálie, Rakouska, Spojených států či Velké Británie. Naopak nižší průměrný věk ženichů než u těch s českým občanstvím byl v roce 27 zjištěn u u i Ukrajiny (kromě již zmíněného Slovenska). Obě sledovaná občanství zaznamenala během let 1995 až 27 poměrně kolísavý vývoj, výrazněji v případě u, u něhož prvo-ženichové v roce 24 a 25 naopak přesáhli v průměru 3 let věku. Následující graf zobrazuje průměrný věk nevěsty při prvním sňatku s ohledem na příslušná státní občanství. U žen ČR je patrný postupný pozvolný vývoj od průměrného věku při sňatku 21,9 let v roce 1995 po 26,9 let v roce 27. U občanek Slovenska docházelo rovněž k obdobnému vývoji, a to z průměrného věku při prvním sňatku 23,2 let na 26,5 let v roce 27. U ostatních (nejčetnějších) státních občanství nevěst byl zřejmý kolísavý vývoj. Při srovnání posledního sledovaného roku (27) pouze nevěsty z Ukrajiny zaznamenaly mírně nižší průměrný věk než nevěsty ČR, u ostatních vybraných občanství byl průměrný věk nevěsty vždy vyšší, převyšující 27 let (Rusko 27,4 let; Polsko 27,8 let; Bělorusko 28,6 let). Nejvyšší průměrný věk nevěsty při prvním sňatku byl zjištěn u vietnamského občanství, kdy se ženy poprvé v průměru vdávaly ve 29,9 letech. Průměrný věk nevěsty 32, Graf 2: Průměrný věk nevěsty při prvním sňatku podle státního občanství 1995-27 (Pramen: ČSÚ) 3, 28, 26, 24, 22, 2, 95 96 97 98 99 1 2 3 4 5 6 7 Rok ČR Rusko Polsko Většina ženichů vcházela do sňatku coby svobodní, např. tři čtvrtiny všech ženichů ČR, obdobný podíl byl zjištěn rovněž v případě Spojeného království, Itálie, či Slovenska. Vyšší procento svobodných ženichů bylo zaznamenáno u u, kde svobodní představovali 86 % všech ženících se (mezi roky 1995-27). Naopak - nejvyšší podíl rozvedených byl zjištěn u ženichů s ruským státním občanstvím, kdy rozvedení ženichové tvořili 57 % ženících se. Vyšší podíly rozvedených byly zaznamenány rovněž u Rakouska či Ukrajiny (4 %). 23
Rusko Rakousko Německo Spojené státy ČR Spojené království Graf 21: Rodinný stav ženicha podle státního občanství (Pramen: ČSÚ) Itálie Ženichové v letech 1995-27 42,1 58, 58,9 59,9 68,3 74,3 75,2 75,8 77,1 85,9 56,7 39,8 4,5 36,8 3,3 24,4 24,1 22,7 22,2 13,7 % 2% 4% 6% 8% 1% Graf 22: Rodinný stav nevěsty podle státního občanství (Pramen: ČSÚ) Rusko Bělorusko Polsko ČR Nevěsty v letech 1995-27 4,4 46,1 57,7 65,3 69,3 75, 81,3 55, 49,9 39,3 3,5 27,7 23,6 17,4 % 5% 1% svobodná rozvedená ovdovělá svobodný rozvedený ovdovělý Coby svobodné se vdávaly rovněž tři čtvrtiny žen ČR. Svobodné nevěsty se slovenským občanstvím představovaly nejvíce, tedy mírně přes 8 % všech vdávajících se. U ostatních, četněji zastoupených občanství byly podíly nižší, nejnižší opět u Ruska, kdy nejvyšší podíl, 55 % zaujímaly nevěsty z rozvedených manželství. Rovněž v případě Ukrajiny či Běloruska byly podíly opětovně vstupujících do manželství relativně vysoké - rozvedené představovaly 5 % nevěst v případě Ukrajiny a 4 % v případě Běloruska. Shrnutí: - V roce 27 bylo zaznamenáno 4 969 sňatků cizinců (zahrnuje smíšené sňatky a sňatky mezi cizinci samotnými), což představovalo 8,7 % všech sňatků populace ČR. - Během 1995-27 bylo zjištěno necelých 6 tisíc sňatků cizinců. Přibližně 6 % těchto sňatků představovaly sňatky žen ČR s muži-cizinci, necelých 4 % pak sňatky mužů ČR s cizinkami. Sňatky mezi dvěma cizinci byly zastoupeny minimálně. - Ženy ČR ve smíšených sňatcích vstupovaly do manželství zejména s občany Slovenska (21 % těchto žen), Německa (14.%), dále u, Ukrajiny, Spojeného království a Spojených států. - Muži ČR v rámci smíšených sňatků volili partnerky ze západních zemí méně často než ženy. Struktura státních občanství jejich partnerek byla znatelně méně rozmanitá než tomu bylo u žen ČR s partnery-cizinci. Výrazně dominovala, s občankou Ukrajiny uzavřelo sňatek 32 % těchto mužů ČR - a (dalších 3 % mužů ČR). - Míra sňatečnosti cizinců je nižší než míra sňatečnosti obyvatelstva ČR, a to jak u žen, tak i mužů. Nejvyšší intenzitu sňatečnosti ženichů-cizinců bylo možno nalézt ve věkové skupině 25-29 a 3-34 let (u mužů ČR byl patrný vrchol ve věku 25-29 let). U nevěst-cizinek byly zastoupeny věkové skupiny 25-29 let a 2-24 let (u žen ČR opět vrchol ve věku 25-29 let; rok 27). - U rozložení sňatků podle věku ženicha byly nejvyšší podíly sňatků opět zjištěny ve věkových skupinách 25-29 a 3-34 let. U rozložení sňatků podle věku nevěsty byl patrný vrchol, a to ve věkové skupině 25-29 let (občané ČR se lišili zejména výší podílů ve jmenovaných věkových skupinách; rok 27). - Průměrný věk ženichů při prvním sňatku vzrostl během let 1995-27 u všech vybraných občanství. Vyšší průměrné věky ženichů převyšující 33 let byly typické pro všechna zkoumaná státní občanství západních zemí, nejvyšší hodnota byla zjištěna u Německa. U ženichů ČR byl zjištěn průměrný věk 29,5 let, nižší průměrný věk byl zaznamenán u u a Ukrajiny, i Slovenska (rok 27). - Průměrný věk nevěst ČR při prvním sňatku byl 26,9 let. Mírně nižší byl zaznamenán u Slovenska a Ukrajiny, u ostatních vybraných občanství byl průměrný věk nevěsty vždy vyšší, převyšující 27 let (rok 27). 24
- Většina ženichů vcházela do sňatku coby svobodní. Nejvíce občané u, naopak nejméně občané Ruska, kdy 57 % tvořili ženichové rozvedení. Převažovaly taktéž svobodné nevěsty - nejvyšší podíl byl zaznamenán u Slovenska, nejnižší podíl, tedy i nejvyšší podíl rozvedených (55 %) byl zjištěn opět u Ruska. 25