Sociální kvóta analogie s daňovou kvótou podílový ukazatel = sociální výdaje / HDP vazba na GINI koeficient sociální výdaje a) veřejné výdaje na sociální zabezpečení - výdaje na: zdraví (tj. zdravotní péče), nemocenská, invalidní důchody, důchody starobní, pozůstalostní, zaměstnanost - výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti, dávky v nezaměstnanosti bydlení rodinu b) další veřejné výdaje na vzdělání, podpora spoření c) daňové výdaje daňové úlevy ze sociálních důvodů
Vybrané metody krytí sociálních rizik 1) spoření soukromé zabezpečení - krytí rizika stáří (systémy povinného spoření- provident funds první v Malajsii 1951, Singapur 1955 Chile 1981 2) soukromé pojištění zásada ekvivalence pojistné fcí riziku, státní podpora - odpočet od základu daně, finanční příspěvek 3) podnikové zaopatření firma poskytuje dávky sociálního zabezpečení a) peněžité dávky b) věcné dávky
4) sociální pojištění povinné veřejnoprávní pojištění, vznik 1883 Německo nemocenské, úrazové a důchodové pojištění pokladny na území ČR od r.1924 dělnické úrazové a nemocenské pojištění hlavní myšlenka - princip solidarity příspěvky závisí na platební schopnosti, čerpání na vzniku určité události 5) sociální pomoc dávky při splnění podmínek (sociální potřebnost) bez zjišťování důvodů dávky podmíněny výší příjmů - minimální hranice přísnější varianta nemajetnost 6) státní zaopatření - úhrada v rámci SR, alternativa sociálního pojištění penze, zdravotní péče, rodinné dávky v rámci služebního poměru na území ČR poprvé 1781 právní nárok na penzi (pouze pro někoho)
Typy a konstrukce dávek SZ peněžní x věcné dle konstrukce: zásluhové funkcí výdělku, odpracované doby univerzální ve stejné výši pro všechny (méně nákladné, nižší míra spravedlnosti princip rovné daně) individualizované - pouze sociálně potřebným - adresné, částečně zásluhové, vysoké administrativní náklady
RŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém) zdroj financování pojistné, daně lastnosti: plátci a příjemci rozdílné osoby běžné výdaje roku financovány z běžných příjmů univerzální platnost možnost zápočtu náhradní doby pojištění odolnost proti inflaci nízké administrativní náklady garance minimálního důchodu problém černého pasažéra - PROČ?- garance min. důchodu demografické riziko Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) vliv na výši nákladů práce
ekvivalence a zásluhovost náročné na dohled nad činností jednotlivých fondů, na vytváření rezerv není citlivý na změny ve struktuře obyvatelstva plátce a příjemce stejné osoby úspory předmětem dědického řízení pozitivní dopad na trh práce v podobě motivace k setrvání v zaměstnání (? nezaměstnanost?) není chráněn proti znehodnocování - inflace rizika vyplývající z investování míru solidarity Fondový systém
Financování soc.zabezpečení v ČR - příjmy dvoupilířový?? systém veřejný pilíř (průběžné financování) pojistné na sociální zabezpečení (3 části) příjmem SR, daňový charakter pojistné na důchodové zabezpečení od r.1996 na zvláštním účtu pojistné na veřejné zdravotní pojištění příjmem zdravotních pojišťoven (8) státní pojištěnci pojišťovny regulované příjmy a výdaje = rozdělovny soukromý pilíř (dobrovolný - důchodové spoření, sníží odvod do I. pilíře, účastníkovi krácena % výměra státního důchodu z I. pilíře. soukromý pilíř (dobrovolné připojištění- fondový)
A) sociální pojištění (státní) státní politika zaměstnanosti nemocenské pojištění dávky: nemocenská, podpora při ošetřování člena rodiny.. povinné důchodové pojištění dávky: starobní důchody, invalidní a částečné invalidní důchod, pozůstalostní důchody konstrukce důchodu DVOUSLOŽKOVÁ - základní výměra stejná tzv. minimální penze - procentní výměra - zásluhová Systém soc. zabezpečení v ČR - výdaje zdravotní pojištění věcné dávky, vyloučen princip ekvivalence
B) státní sociální podpora testované dávky v závislosti na příjmu (ne majetku) netestované ČR 2013 testované tj. poskytované v závislosti na výši příjmu: přídavek na dítě příspěvek na bydlení porodné netestované : rodičovský příspěvek dávky pěstounské péče pohřebné C) sociální pomoc peněžité dávky i věcné dávky - výchovná a poradenská péče, - sociálně-právní ochrana, - pracovní rehabilitace, - ústavní sociální péče, - pečovatelská služba, stravování, bezúročné půjčky
demografické změny Problém průběžného systému ČR v r. 2010-2050 osob v kategorii 20-64 z 65% na 52 % osob starších 65 let z 16 % na 32 % v roce 2010 na důchodce - 4,2 osoby ve věku od 20-64, v roce 2050 1,6 osoby ekonomické o vysoké mzdové náklady o past nezaměstnanosti zneužívání jak řešit?
Možná řešení: 1) v rámci průběžného systému financování: zvýšení porodnosti (jak?), větší migrace snížení jiných veřejných výdajů a přesun uspořené částky do důchodového systému zvýšení zdanění pozor na daňovou kvótu!! pomalejší indexace důchodů - snížení relace důchod/čistá resp. hrubá mzda zvýšení (postupně) zákonného věku odchodu do důchodu 63 let pro muže i ženy od r. 2013 - omezení počtu neproduktivních osob zvyšování sazby příspěvků pojistného snížení předčasných starobních důchodů zpřísnění podmínek pro výplatu důchodů
Valorizace zvýšení důchodů nejčastěji od lednové splátky důchodu, zvyšování základní výměry důchodu, procentní výměry (podle odpracovaných let a odvodů) nebo obou složek do r. 2011 schvalovala vláda vládní nařízení od r. 2012 valorizaci důchodů stanoví vyhláškou MPSV průměrný starobní důchod v pololetí 2013 10.948 Kč (131.376 Kč /rok), 1,73 mil. osob požadavek vlády: změna pravidel pro výpočet valorizace - přidávaná částka ne dle růstu životních nákladů v zemi, ale dle toho, jak se výdaje zvedají domácnostem důchodců valorizace důchodů 2014 základní výměra důchodu - růst o 10 Kč na 2.340 Kč procentní výměra důchodu - růst o 0,4 % např. výše důchodu v roce 2013 11.256 Kč, základní výměra 2.330 Kč, procentní výměra = 8.926 Kč nový důchod: 8.926 * 0,004 = 36 Kč (35,7) + 2.340 Kč nový důchod= 8.962+2.340 = 11.302,-Kč (135.624,-Kč/ rok)
Míra ohrožení příjmovou chudobou
Valorizace důchodů v předchozích letech
2) změna systému na fondový systémová změna s možnými následky: odstranění/omezení redistribuce odstranění závislosti na demografickém vývoji riziko: inflace administrativní náklady náklady na transformaci z průběžného na kapitálový způsob financování 3) Kombinace systémů
Vývoj důchodového věku (odhad)
Obecné trendy a současné problémy veřejných financí 1) rozpočtové deficity- způsobeno: fiskální iluzí procyklická fiskální politika časový horizont vlády nátlakové skupiny Co s tím? fiskální pravidla limity na deficit, dluh zpřísnění procedurálních pravidel zřízení nezávislých fiskálních institucí 2) daňová harmonizace 3) změny ve struktuře VV
Požadavky na dobré pravidlo a) dobře vymezit pravidlo výběr cílované veličiny, institucionální pokrytí b) transparentnost otevřenost směrem k veřejnosti informace o struktuře výdajů, účetní výkazy c) adekvátnost pravidlo adekvátní cíli výběr nástrojů, veličin d) konzistentnost v čase, s ostatními cíli HP (koordinace FP a MP) e) jednoduchost snadnější monitoring a kontrola f) flexibilita reakce na změnu podmínek - např.pravidlo vyrovnaného rozpočtu za hospodářský cyklus g) vynutitelnost stanovení sankcí za porušení (právní, finanční) h) účinnost př. vyrovnaný rozpočet nelze dosahovat pouze na příjmové straně
Druhy fiskálních pravidel A) dle strany rozpočtu pravidla na straně příjmů: - omezení refinancování deficitu nebo dluhu daňovým růstem - velikost daňové kvóty - velikost daňových sazeb - zákaz financování deficitu půjčkou od CB pravidla na straně výdajů: - absolutní výdajové limity - nominální nebo reálné celkem - na určité výdaje (obvykle vyňaty výdaje na obranu) - úroky - strop na růst výdajů (tempo růstu VV nominální, reálné)
B) z hlediska času splnitelnosti - ex ante splnění v době schválení rozpočtu (např.německo) - ex-post splněno teprve tehdy, je-li skutečně dosaženo C) pravidla založena na bilančním principu - pravidla deficitní: vyrovnanost za určité období, max.výše deficitu ve vztahu k HDP, výdajům, deficit financován ze speciálního fondu - pravidla dluhová nominální strop, strop v % HDP, strop v relaci k jiným veličinám
1 - úrokové platby negativně ovlivňují ekonomický růst a zaměstnanost 2 - starobní penze, odměny zaměstnanců ve veřejné sféře růst efektivnosti do určité míry 3 - výdaje na sociální zabezpečení včetně podpor v nezaměstnanosti - pro efektivnost prospěšné, ale! past nezaměstnanosti 4 - výdaje na vzdělání, zdravotní péči, veřejné investice a výdaje na vědu a výzkum, na růst efektivnosti pozitivní vliv
Proč reformy veřejných rozpočtů? stabilita ekonomiky - proticyklické působení veřejných rozpočtů koordinace měnové a fiskální politiky zdravé veřejné finance zdravé finanční trhy růst ekonomiky dodržení konvergenčních kritérií
Problémy VF v ČR 1. narůstá váha fiskálního přerozdělování v ekonomice 2. prohlubují se strukturální problémy veřejných rozpočtů 3. prohlubuje se atomizace veřejných rozpočtů 4. nabídkově vs. poptávkově založené rozpočtování
Dlouhodobá udržitelnost veřejných financí (v % HDP)
Jak reformovat? dříve než později ( kdy?) rychleji než pomaleji (jak rychle?) výdaje spíše než příjmy výdaje běžné spíše než výdaje kapitálové změna legislativy, vymahatelnost práva přístup veřejnosti úloha médií kvalita úředníků