REŠERŠE UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ PŘÍRODOVĚDNÝCH A TECHNICKÝCH OBORŮ

EVALUACE PROJEKTU PODPORA TECHNICKÝCH A PŘÍRODOVĚDNÝCH OBORŮ (PTPO) REŠERŠE UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ PŘÍRODOVĚDNÝCH A TECHNICKÝCH OBORŮ Pro MŠMT vypracovali: Ing. Vladimír Kuchař Ing. Zdeňka Mindlová

UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ PŘÍRODOVĚDNÝCH A TECHNICKÝCH OBORŮ OBECNĚ ČR A EU Cílem EU je zvýšit průměrný podíl studentů s vysokoškolským diplomem v zemích EU z 31% v roce 2010 na 40% do roku 2020. Česká republika patří k zemím, kde je vysokoškoláků ve srovnání s ostatními zeměmi EU stále relativně málo. Počet vysokoškoláků v Česku stále roste. Ve věkové skupině 25 až 34 let činí podíl vysokoškoláků téměř 23%, což je o téměř 40% více než ve věkové skupině 35 až 44 let a o dvě třetiny více než ve věkové skupině 45 až 64 let. Stoupající počet absolventů vysokoškolského studia musí čelit i vyšší míře nezaměstnanosti. Ta samozřejmě souvisí i s celkovou mírou nezaměstnanosti danou hospodářskými a dalšími faktory. Zaměstnatelnost mladých absolventů vysokých škol je ve většině zemí EU příznivější než u mladých lidí s jinými druhy dosaženého vzdělání, ale zároveň stále méně příznivá než hladina zaměstnanosti všech vysokoškoláků v celé populaci. UCHAZEČI VERSUS ABSOLVENTI PŘÍRODOVĚDECKÉ A TECHNICKÉ OBORY 1 V následujících dvou tabulkách můžeme vidět, že počet zapsaných studentů na přírodovědných a technických oborech, stejně jako počet úspěšných absolventů těchto oborů se výrazně v průběhu let nemění.

Uchazeči o studium na veřejných a soukromých vysokých školách podle skupiny studijního zaměření (prezenční i kombinovaní studenti celkem) Skupina studijního zaměření Rok Podané přihlášky Přihlášení (bez vícenásobných přihlášek) Přijetí Zapsaní Přírodní vědy a nauky 2007 21 267 15 253 12 676 7 149 Přírodní vědy a nauky 2008 23 620 16 993 14 875 8 748 Přírodní vědy a nauky 2009 21 688 15 847 14 051 8 179 Přírodní vědy a nauky 2010 23 372 17 234 15 065 8 913 Technické vědy a nauky 2007 48 638 34 333 33 809 23 799 Technické vědy a nauky 2008 44 349 33 641 32 977 23 594 Technické vědy a nauky 2009 47 089 34 285 34 766 24 270 Technické vědy a nauky 2010 48 717 35 789 35 587 25 174 Absolventi podle skupiny studijního zaměření Skupina studijního zaměření rok celkem Bc. magisterské celkem všichni studenti prezenční studenti navaz. magisterské doktorské celkem Bc. magisterské navaz. magisterské doktorské Vysoké školy celkem 93 044 51 931 8 107 30 671 2 419 64 715 35 704 7 513 21 035 533 Přírodní vědy a nauky 2011 6 005 3 195 26 2 241 545 5 261 2 923 26 2 164 150 Technické vědy a nauky 19 312 9 903 11 575 118 644 15 600 8 231 74 7 120 177 Vysoké školy celkem 88 153 49 262 9 673 27 080 2 219 62 040 33 916 8 943 18 772 485 Přírodní vědy a nauky 2010 5 990 3 313 85 2 097 496 5 248 2 991 84 2 038 136 Technické vědy a nauky 18 173 9 374 446 7 694 661 14 952 7 935 385 6 468 164 Vysoké školy celkem 81 812 45 325 11 713 22 475 2 375 58 730 32 267 10 547 15 434 548 Přírodní vědy a nauky 2009 5 532 3 055 183 1 824 472 4 868 2 759 177 1 793 141 Technické vědy a nauky 18 234 10 200 1 095 6 166 774 15 190 8 888 901 5 203 198 Vysoké školy celkem 73 287 39 129 15 766 16 085 2 379 53 945 28 115 14 621 10 760 514 Přírodní vědy a nauky 2008 5 330 3 076 427 1 330 500 4 687 2 840 424 1 311 115 Technické vědy a nauky 17 974 9 191 4 442 3 590 752 15 260 7 886 4 178 2 996 200 Vysoké školy celkem 63 819 32 982 17 903 10 742 2 266 47 967 23 856 16 496 7 179 495 Přírodní vědy a nauky 2007 2 889 2 720 998 691 482 4 219 2 482 977 671 91 Technické vědy a nauky 15 646 7 748 5 092 2 100 707 13 442 6 806 4 743 1 704 190 2 ROZDÍLY V UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ DLE OBORU VZDĚLÁNÍ SE ZAMĚŘENÍM NA PŘÍRODOVĚDNÉ A TECHNICKÉ OBORY Srovnání zaměstnatelnosti absolventů vysokých škol (ve školním roce 2010/2011) z hlediska oborových typů fakult jasně reflektuje vysokou úspěšnost převážně absolventů lékařských, právnických fakult a některých technických oborů. Míra nezaměstnanosti absolventů lékařských fakult se blíží pouze 1%. Absolventi pedagogických fakult si také stojí dobře (3,3%). Naopak nejhůře na tom jsou fakulty zemědělské, přírodovědné a v závěsu za nimi

ekonomické, mezi jejichž absolventy míra nezaměstnanosti půl roku až rok po ukončení studia přesahuje 8%. Tento trend v přírodovědných, ekonomických, technických a zemědělských oborech je částečně způsobem dopady krize v průmyslu a v podnikatelském sektoru vůbec. K největšímu zhoršení nezaměstnanosti došlo právě u absolventů přírodovědných fakult, a to o plných 168%. 3 Následující tabulky obsahují údaje o počtech nezaměstnaných absolventů podle dosaženého vzdělání a následně podle oboru dosaženého vysokoškolského vzdělání. Jedná se o nezaměstnané, kteří vysokou školu absolvovali 6-12 měsíců před uvedenými termíny. Míry II. Q 2008 II. Q 2009 II. Q 2010 II. Q 2011 nezaměstnanost i podle vzdělání základní 18,4 23,8 25,1 24,0 střední neúplné 4,3 7,1 8,2 7,6 střední úplné 2,7 4,4 5,2 5,2 vysokoškolské 1,4 1,9 2,4 2,7 Celkem 4,2 6,3 7,1 6,7

Míry nezaměstnanosti absolventů vysokých škol podle skupin oborů Duben 2008 Duben 2009 Duben 2010 Duben 2011 Humanitní 3,1 3,3 4,7 5,2 Právnické 1,3 1,1 2,2 2,8 Ekonomické 2,8 4,5 6,0 6,9 Pedagogické 1,9 2,2 2,8 3,1 Technické 2,3 3,1 4,6 4,9 Zemědělské 3,4 4,6 7,3 7,5 Přírodovědecké 3,3 4,0 6,0 6,4 Lékařské 1,4 0,8 0,8 1,0 Umělecké 7,0 5,9 8,4 5,1 Prostý průměr 2,6 3,0 4,3 4,3 Míra nezam. celkem 2,4 2,8 4,2 - Pozitivní ovšem je sledovat trend v grafu níže, který jasně ukazuje, že čím déle je absolvent po dokončení svého vzdělání tím má větší šance na to, že uspěje na pracovním trhu. Absolventi Masarykovy univerzity (MU) z univerzitního roku 2010/2011 uvedli na základě dotazníkového šetření tyto zajímavé údaje. (viz dvě tabulky níže) 4

Aktuální pracovní ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU stav pracuje v pracovním 73,3 66,4 53,8 47,6 63,5 66,7 68, 41,0 53,7 58,6 poměru 9 studuje a pracuje 8,5 12,6 16,6 19,2 12,5 13,0 14,3 29,5 12,2 16,5 studuje a nepracuje 2,8 4,2 6,5 8,6 1,0 2,8 4,3 21,5 7,3 7,1 MD, pracovala 1,1 0,8 4,1 6,5 10,6 5,1 3,9 2,0 7,3 4,7 podniká a nezam. 2,3 7,6 4,1 5,3 2,9 3,7 0,7 0,8 12,2 3,4 další osoby pracuje v prac. 5,1 5,9 4,7 2,4 3,4 3,2 3,2 1,2 2,4 3,3 poměru a podniká jiná možnost 2,3 0,8 3,6 3,8 1,9 2,3 1,1 1,2 2,4 2,2 nezaměstnaný, 0,6 0,8 2,4 2,7-0,9 1,1 1,2-1,3 nepracoval nezaměstnaný, 1,1 1,8 2,1-1,0 1,4 0,8-1,2 pracoval MD a nepracovala 1,1 2,4 1,8 1,4 0,4 0,4 2,4 1,0 podniká a zam. další osoby Jak dlouho jste hledali zaměstnání? 0,8-2,9 0,5 0,7 0,4 0,8 Jak dlouho ESF FI FSS FF LF PedF PrF PřírF FSpS MU hledali zaměstnání? hned, max. 53,3 77,7 59,3 51,0 77,5 48,0 63,0 47,6 55,3 58,5 do 1 měsíce do 2 měsíců 10,8 7,1 12,7 7,3 5,0 15,7 10,7 8,5 18,4 9,9 do 4 měsíců 19,8 8,9 11,3 17,5 11,5 13,7 14,1 17,5 10,5 14,6 do 6 měsíců 9,0 3,6 8,7 7,3 2,5 9,8 6,9 10,1 13,2 7,5 do 8 měsíců 1,8 0,9 2,0 5,9 2,9 1,1 3,7 2,5 více než za 8 5,4 1,8 6,0 10,8 3,5 9,8 4,2 12,7 2,6 7,1 měsíců mezisoučet 3 16,2 6,3 16,7 24,1 6,0 22,5 12,2 26,5 15,8 17,0 předchozích řádků Celkem 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 Z těchto tabulek výše nás zajímají hlavně studenti Přírodovědecké fakulty MU (PřF MU). Ti v největší míře při práci dále studují a bohužel si také hledali práci nejdelší čas (čtvrtina z nich déle než půl roku). Absolventi PřF MU jsou na tom tak nejhůře ze všech fakult. 5 Absolventi přírodovědecké fakulty MU nejvíce pracují ve veřejných institucích či podnicích s převažující účastí státu 56,4 %. Dále pak v českých soukromých firmách 22,3% a v zahraničních či nadnárodních firmách je to

pak 11,7%. Podniká pouze 2,6% absolventů této fakulty. Absolventům nejčastěji pomůže při získávání práce vlastní přičinění (dvě třetiny dotázaných odpovědělo v průzkumu MU), dále cca z 15% rodiče či známý a stejně tak byly sami osloveni nabídkou od zaměstnavatele. POŽADAVKY ZAMĚSTNAVATELŮ Kromě absolutních počtů studentů na technických a přírodovědných oborech je ale vhodné sledovat jejich podíl na celkovém počtu vysokoškolských absolventů. Podíl vysokoškoláků s technickým vzděláním se totiž mezi absolventy snižuje. Přitom právě některé technické obory jsou jedněmi z nejžádanějších specializací. Jde hlavně o techniky, konstruktéry, strojaře, kontrolory, vývojové konstruktéry, mistry výroby, procesní inženýry atd. Nicméně tato žádanost bohužel neplatí pro všechny technické obory. Mezi nejvíce hledanými pozicemi jsou i IT odborníci, kteří ovládají více specializací, mají kromě tvrdých schopností z oboru i znalost projektového řízení a vedení týmu, vysvětluje Aleš Křížek, ředitel společnosti Robert Half International pro Česko a Slovensko. V současnosti sledujeme čtyřnásobný nárůst poptávky po těchto odbornících za rok, vysvětluje Křížek. 6 Zaměstnavatelé uvádějí jako důvody nepřijímání absolventů nejčastěji nedostatek praxe, nereálné představy o výši mzdy, pracovní době či pracovním zařazení, nutnost zapracování a také nedostatek volných pracovních pozic. To, co zaměstnavatelé po uchazečích vyžadují, jsou schopnost umění jednat s lidmi, praktické dovednosti a znalost praxe, schopnost prezentace a sebeprezentace, komunikační dovednosti, samostatnost, loajalita a schopnost řešit stresové situace. Zaměstnavatelé tedy nejčastěji vidí jako problém málo praktických zkušeností absolventů. Tato skutečnost vyplývá i z pocitu

samotných absolventů Masarykovi univerzity (2010/2011), kteří uvedli, že jejich vzdělání bylo příliš teoretické. Viz graf níže. 7 Zdroj: MU Zajímavé je sledovat požadované kompetence, se kterými se setkali absolventi Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity na pracovním trhu. Ty kompetence, které potřebovali, a byly vyžadovány zaměstnavateli nejčastěji, bohužel nejvíce postrádají. To jasně dokazuje tabulka kompetencí, viz níže. Jde hlavně o praktické zkušenosti, počítačovou gramotnost, schopnost sebeprezentace, komunikace, organizace a kritického myšlení.

8 Zdroj: MU České podniky a instituce, které se zabývají základním či aplikovaným výzkumem mají dlouhodobé problémy s nedostatkem kvalifikovaných uchazečů. Hlavně na pozicích výzkumných a vývojových pracovníků v aplikační sféře. I přes nárůst počtu absolventů magisterského a doktorského studia technických (17% v období 2005-2009) a přírodovědných oborů (41% v období 2005-2009) vysokých škol se nepodařilo tento nedostatek odstranit. Nejvíce jsou tak nedostatkem kvalitních výzkumných pracovníků ohroženy obory jako nukleární fyzika, softwarové inženýrství, automatizace a kontroling, inženýrství, elektrochemie. Chybí tak pracovníci v automobilovém průmyslu, IT sektoru,

strojírenství, elektrotechnickém průmyslu, energetice. Je vhodné, aby dále docházelo ke slaďování vzdělávacích oborů vysokých škol s rychle se měnícími požadavky zaměstnavatelů. Zaměstnavatelé mají stále vyšší požadavky na absolventy technických a přírodovědných oborů. Je nutné je dlouho zaškolovat, jelikož jim chybí praktické zkušenosti. Naléhavost zaškolení absolventů klesá s vyšším stupněm vysokoškolského vzdělání, tím také stoupá spokojenost zaměstnavatelů. Dále dle zaměstnavatelů chybí absolventům jazykové znalosti a oborové znalosti. Školy nedrží tempo s rozvojem technologií a procesů a i když učí věci správné, tak bohužel ne dostatečně praktickým způsobem, který by mohli absolventi uplatnit v reálném zaměstnání. S tímto názorem souhlasí i pracovníci úřadů práce, kteří se s těmito situacemi každodenně setkávají. Podle názorů pracovníků úřadů práce je obecně nejčastější příčinou nezaměstnanosti absolventů právě jejich nedostatečná odborná praxe. Zajímavé je ale sledovat podíl špičkových studentů na celkovém počtu přijatých studentů. V určitých oborech se výrazně za posledních deset let snížil. Na základě analýzy dat společnosti SCIO z roku 1998 a 2008 je zřejmé, že zejména přírodovědné, ekonomické a chemicko-technologické obory vysokých škol byly postiženy výrazným poklesem podílu špičkových studentů na celkovém počtu přijatých s testem OSP. 9 PRAKTICKÉ ZKUŠENOSTI ALFA A OMEGA VŠEHO? Absolventi přírodních věd oceňují více střednědobý přínos oboru než to, jak byli v jeho rámci připraveni pro vstup na pracovní trh. Naopak absolventi strojírenských oborů pozitivně hodnotí připravenost pro vstup na trh práce než pro plnění pracovních úkolů po pěti letech praxe. Mladí lidé po ukončení vzdělávání mají na trhu práce vůči osobám, které jsou na něm již delší dobu, relativní nevýhodu. Mají sice aktuální vzdělání, ale zkušenost s užitím daných pracovních postupů a metod nemají. Absolventi tak o pracovní místa nesoutěží s lidmi, kteří již na pracovním trhu jsou, ale obsazují místa uvolněná odchody do důchodu nebo postupem na vyšší či jiné pracovní pozice, případně nastupují na nově vytvořená pracovní místa nebo na místa, která dříve zastávali lidé s nižším vzděláním vzhledem. Důležitým faktorem je tak pro úspěšný přechod na trh práce předchozí pracovní zkušenost. Kdo již za studií pracuje, má velkou výhodu. Logicky je podíl takových studentů vyšší mezi bakaláři, jelikož jsou často starší a doplňují si své vzdělání během pracovního poměru. Získají tak vysokoškolský titul v pozdějším věku, a tomu odpovídá i více než 50% podíl bakalářů, kteří mají v době absolvování

práci. U magistrů je to necelých 40%. Průměrný podíl zaměstnaných absolventů se v šetřeních mezi roky 2006 a 2010 zvýšil z 30 na 43%. To je rozhodně pozitivní trend. PRÁCE NA POZICÍCH NEVYŽADUJÍCÍ ABSOLVENTOVU KVALIFIKACI Při zvyšující nezaměstnanosti absolventů je stále častějším jevem to, že pracují na pozicích, které nevyžadují jejich kvalifikaci. To může znamenat, že vysoké školy nebyly schopny poskytnout svým absolventům takové schopnosti a dovednosti, které jsou požadovány trhem práce. Za druhé to může také svědčit o nedostatku pracovních pozic vyžadujících vysokoškolské vzdělání ve srovnání s počtem vysokoškoláků. A také to může být způsobeno díky nedokonalostem trhu práce, jako je diskriminace apod. Dalším hlavním důvodem může být zvyšující se nároky zaměstnavatelů na absolventy, jak již bylo uvedeno výše. Pokud srovnáme míru převzdělanosti s mírou nezaměstnanosti a zaměříme se pouze na srovnání ČR a užší skupiny 18 evropských států, je zřejmé, že v zemích, jako je Španělsko, Řecko, nebo Itálie, mají mladí vysokoškoláci nejen problém si práci najít, ale i pokud si ji najdou, tak často neodpovídá jejich úrovni vzdělání. Naopak v ČR je situace vysokoškoláků lepší a mnohem méně jsou zaměstnaní na pozici, která nevyžaduje vysokoškolskou úroveň vzdělání. I přesto se i u nás tento trend převzdělanosti projevuje. Například podle průzkumu, který mezi svými absolventy realizovala Vysoká škola chemicko-technologická, se v oboru, který vystudovali, uplatní přibližně 40 % absolventů, jedna třetina v příbuzném oboru a jedna čtvrtina mimo obor. V případě VUT v Brně udává podobně zaměřený průzkum, že 72 % pracovníků najde uplatnění ve svém oboru (2007-2008), ale podobně zaměřený průzkum z let 2006-2007 udával, že v oboru se uplatnilo 87 % absolventů. Brněnská Masarykova univerzita dospěla ve svém průzkumu k hodnotě 64 % na základě dat z průzkumu v letech 2007-2008. 10 Další zajímavá data a informace o tomto tématu viz tabulky níže.

11

12

Vstup do práce Další učení v rámci práce Zvládání současných pracovních úkolů Budoucí pracovní kariéru Osobní rozvoj Rozvoj podnikatelských schopností Do jaké míry byl studijní obor dobrým základem pro (1 až 5) Typ studia bakalářský (Bc.) 3,23 3,46 3,40 3,36 3,83 2,26 magisterský (Mgr., Ing. apod.) 3,41 3,55 3,35 3,38 3,71 2,18 doktorský (Ph.D.) 3,57 3,83 3,65 3,65 3,84 2,07 Celkem 3,37 3,53 3,37 3,39 3,75 2,20 Obor studia Bakaláři Přírodní vědy a nauky 3,34 3,55 3,48 3,31 3,70 2,17 Informatické obory 3,21 3,37 3,10 3,21 3,35 2,02 Strojírenství, hornictví a hutnictví 3,28 2,97 2,73 2,80 3,49 2,07 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika 3,26 3,14 2,96 3,22 3,55 1,79 Ostatní technické vědy a nauky 2,96 3,05 3,17 3,09 3,54 2,19 Magistři Přírodní vědy a nauky 3,28 3,65 3,45 3,20 3,73 1,79 Informatické obory 3,62 3,92 3,64 3,62 3,69 2,21 Strojírenství, hornictví a hutnictví 3,55 3,63 3,39 3,42 3,74 2,23 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika 3,61 3,69 3,47 3,45 3,70 2,12 Stavebnictví a architektura 3,71 3,64 3,48 3,53 3,65 2,17 Ostatní technické vědy a nauky 3,38 3,51 3,41 3,30 3,70 2,25 Celkem Přírodní vědy a nauky 3,35 3,67 3,51 3,29 3,76 1,87 Informatické obory 3,47 3,71 3,43 3,47 3,56 2,14 Strojírenství, hornictví a hutnictví 3,45 3,38 3,15 3,18 3,66 2,19 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika 3,52 3,57 3,36 3,40 3,69 2,04 Stavebnictví a architektura 3,65 3,60 3,47 3,51 3,67 2,15 Ostatní technické vědy a nauky 3,32 3,45 3,40 3,29 3,67 2,24 13

Věk absolvování Podíl absolventů mající práci po ukončení studia Doba přechodu v měsících ISEI (10 až 90) Příjem v Kč Výhradně vystudovaný obor Vystudovaný nebo příbuzný obor Zcela jiný obor Není třeba zvláštní oborové specializace Nejvhodnější obor pro první práci Typ studia bakalářský (Bc.) 28,0 53,8% 2,75 53,2 18289 18,2% 55,1% 12,5% 14,2% magisterský (Mgr., Ing. apod.) 26,3 38,4% 2,03 61,6 19566 25,2% 55,4% 9,3% 10,2% doktorský (Ph.D.) 29,1 51,0% 0,38 68,9 21589 34,3% 57,9% 4,1% 3,7% Celkem 26,9 43,0% 2,17 59,5 19274 23,5% 55,4% 10,0% 11,1% Obor studia Bakaláři Přírodní vědy a nauky 26,3 63,2% 3,48 60,8 17490 5,9% 55,9% 8,8% 29,4% Informatické obory 25,6 46,6% 3,56 64,1 20843 1,7% 79,3% 6,0% 12,9% Strojírenství, hornictví a hutnictví 25,6 71,4% 4,30 57,3 20285 10,4% 52,8% 28,8% 8,0% Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika 24,3 66,7% 6,29 57,9 22619 25,3% 66,7% 5,3% 2,7% Ostatní technické vědy a nauky 27,3 62,1% 3,51 52,8 19979 15,8% 53,4% 9,8% 21,1% Magistři Přírodní vědy a nauky 25,0 69,7% 3,05 64,0 18007 17,4% 59,2% 9,2% 14,2% Informatické obory 25,5 45,1% 1,24 66,4 26477 15,4% 72,8% 3,7% 8,0% Strojírenství, hornictví a hutnictví 26,9 65,5% 1,62 59,2 20301 15,3% 63,3% 9,6% 11,9% Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika 25,1 64,8% 2,51 62,1 25821 18,7% 69,9% 5,9% 5,5% Stavebnictví a architektura 25,3 61,5% 1,46 62,9 18991 38,5% 55,8% 3,5% 2,3% Ostatní technické vědy a nauky 26,0 72,6% 3,02 60,5 19478 12,4% 63,3% 13,4% 10,9% Celkem Přírodní vědy a nauky 25,8 35,8% 2,79 64,5 18013 16,4% 60,3% 7,9% 15,5% Informatické obory 25,6 54,6% 2,16 65,5 24308 10,5% 75,1% 4,6% 9,8% Strojírenství, hornictví a hutnictví 26,4 31,5% 2,69 58,5 20342 13,6% 58,4% 17,5% 10,4% Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika 25,1 35,8% 3,22 61,4 24960 19,6% 69,5% 6,1% 4,8% Stavebnictví a architektura 25,5 38,8% 1,58 63,4 19036 36,5% 55,8% 4,9% 2,8% Ostatní technické vědy a nauky 26,4 30,4% 2,97 59,3 20147 13,6% 62,2% 12,1% 12,1% 14 ZDROJE: Technologické centrum AV ČR, http://www.tc.cz Středisko vzdělávací politiky, http://www.strediskovzdelavacipolitiky.info/ Ministerstvo práce a sociálních věcí, http://www.mpsv.cz/cs/ Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, http://www.msmt.cz/ Národní ústav odborného vzdělávání Centrum kariérového poradenství http://www.nuov.cz/uploads/vzdelavani_a_tp/uplatneni_2009_internet.pdf Národní vzdělávací fond, http://www.nvf.cz/ Councilconclusions on theemployabilityofgraduatesfromeducation and training, 2012

Hospodářské noviny, http://www.ihned.cz/ Studenta, http://www.studenta.cz/ Český statistický úřad, http://www.czso.cz/ Průzkum absolventů MU, Masarykova univerzita, 2012 Eurostat, http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/eurostat/home/ CIA TheWorldFactbook, https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/ 15