ENERGETICKÁ KONCEPCE A DALŠÍ ZÁSADNÍ FAKTORY PRO ENERGETIKU V ČR. Pavel Řežábek Ředitel útvaru analýzy trhů a prognózy, ČEZ, a.s.



Podobné dokumenty
JSOU ZELENÉ PLÁNY ROZVOJE ENERGETIKY UDRŽITELNÉ?

únor 2013 Praha Jarní konference AEM JAN KANTA manažer útvaru Legislativa a trh

Energetický mix pro příští desetiletí

Aktualizace Státní energetické koncepce

Aktualizace Státní energetické koncepce České republiky

STRATEGIE SKUPINY ČEZ Z HLEDISKA ENERGETICKÉHO MIXU

AKTUALIZACE STÁTNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE

Teplárenství ve Státní energe/cké koncepci

STABILNÍ ELEKTŘINA ZA PŘIJATELNOU CENU

POVEDOU CÍLE 2030 KE ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI DODÁVEK ENERGIÍ? PAVEL ŘEŽÁBEK Hlavní ekonom a ředitel útvaru analýzy trhů a prognózy, ČEZ, a.s.

Petr Štulc Člen představenstva, ředitel úseku produkty a trhy ČEZ ESCO, a.s.

Smart City a MPO. FOR ENERGY listopadu Ing. Martin Voříšek

CO EMIL ŠKODA V ROCE 1869 NETUŠIL

Aktuální témata a výhled energetické legislativy EU a ČR

PROSTŘEDNICTVÍM ETS NÁSTROJŮ MODERNIZAČNÍ FOND A BEZPLATNÁ ALOKACE PRO ELEKTŘINU

Srovnání využití energetických zdrojů v hospodářství ČR. Ing. Vladimír Štěpán. ENA s.r.o. Listopad 2012

Dopady státní energetické koncepce na zaměstnanost v těžebním průmyslu

HLAVNÍ DRIVERY ENERGETIKY

Aktuální stav, význam a strategie dalšího rozvoje teplárenství. Ing. Jiří Bis

JAK SE PŘIJETÍ NOVÝCH EVROPSKÝCH CÍLŮ ODRAZÍ V ČESKÉ ENERGETICE? DANIEL BENEŠ Předseda představenstva a generální ředitel, ČEZ, a.s.

KONVENČNÍ ZDROJE VS. DECENTRALIZOVANÁ ENERGETIKA. DANIEL BENEŠ Předseda představenstva a generální ředitel, ČEZ, a.s.

AKTUÁLNÍ TRENDY NA VELKOOBCHODNÍM TRHU S ELEKTŘINOU. Luděk Horn, Trading, Head Front Office, ČEZ, a. s.

Aktualizace energetické koncepce ČR

Rozvoj OZE jako součást energetické strategie ČR a výhled plnění mezinárodních závazků

XXVIII. SEMINÁŘ ENERGETIKŮ. Rizikové faktory dalšího rozvoje teplárenství. Ing. Josef Karafiát, CSc., ORTEP, s.r.o.

NOVA Green Energy otevřený podílový fond REDSIDE investiční společnost, a.s.

lní vývoj v biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice

Vývoj na trhu s elektřinou v roce 2013

MALÁ ENERGETIKA JAKO PŘÍLEŽITOST PRO VELKÉ ENERGETICKÉ FIRMY

energetice Olga Svitáková Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

ŠKO-ENERGO Projekt udržitelného rozvoje při dodávkách energií pro ŠKODA AUTO. Ing. Miroslav Žďánský, MBA

Naplnění energetické strategie ČR se neobejde bez intervencí

Veřejná deklarace ČEZ k udržitelnosti rozvoje a reinvestici povolenek

Jak překonat fragmentaci jednotného energetického trhu EU

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti

Jaké budeme mít ceny elektřiny?

VYUŽITÍ OZE V MINULOSTI

Příloha 1: ZPRÁVA O PODNIKATELSKÉ ČINNOSTI SPOLEČNOSTI ČEZ, a. s., A O STAVU JEJÍHO MAJETKU ZA ROK Praha, 22. června 2018

Chytrá energie vize české energetiky

Příležitosti moderní energetiky pro českou ekonomiku MARTIN SEDLÁK 25. ZÁŘÍ 2018, PRAHA ODBORNÁ KONFERENCE INTELIGENTNÍ ENERGETICKÁ INFRASTRUKTURA"

Budoucnost české energetiky II

konference Energetické úspory jako příležitost k růstu Institut pro veřejnou diskusi Petr Štulc, ČEZ, a.s.

Trh s plynem Ing. Vladimír Štěpán, Ing. Michal Šváb. Květen 2014

PŘÍLOHA 1: ZPRÁVA O PODNIKATELSKÉ ČINNOSTI SPOLEČNOSTI ČEZ, A. S., A O STAVU JEJÍHO MAJETKU ZA ROK Praha, 26. června 2019

Inteligentní města a obce

Energetická [r]evoluce pro ČR

Příloha 1: ZPRÁVA O PODNIKATELSKÉ ČINNOSTI SPOLEČNOSTI ČEZ, a. s., A O STAVU JEJÍHO MAJETKU ZA ROK Praha, 3. června 2016

Náklady na dekarbonizaci energetiky

ROZVOJ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH

ENERGETICKÁ KONCEPCE A DOSTAVBA NOVÉHO JADERNÉHO ZDROJE

Politika ochrany klimatu v České republice. Návrh Ministerstva životního prostředí České republiky

Politika ochrany klimatu

Energetické cíle ČR v evropském

PROGRAM NÍZKOEMISNÍCH UHELNÝCH ZDROJŮ SKUPINY ČEZ TISKOVÁ KONFERENCE,

ENERGETICKÁ KONCEPCE S ODSTUPEM

Role domácích nerostných surovin pro sektor energetiky a průmyslu. 10. prosince 2012 Praha

Jak by měl být transformován sektor teplárenství a jakou roli by měl hrát

Státní energetická koncepce ČR

Energiewende - a kam směřuje Česko? Milan Šimoník,

Budoucnost české energetiky. Akademie věd ČR

Školící program PATRES využití obnovitelných zdrojů energie v budovách

Další podpora OZE v ČR potřeby a možnosti

Role teplárenství v transformaci energetiky

Analýza teplárenství. Konference v PSP

DOŽÍVÁNÍ, VÝSTAVBA NOVÝCH ZDROJŮ ENERGETICKÝ MIX V PODMÍNKÁCH EU TRHU XIII. jarní konference Asociace Energetických Manažerů Poděbrady 24.2.

Budoucnost teplárenství Konference Mělník

Co vyplývá ze SEK pro teplárenství

doc. Ing. Roman Povýšil, CSc. ENERGO-ENVI s.r.o.

ROLE ČEZ: GARANT ENERGETICKÉ BEZPEČNOSTI A STABILNÍ DIVIDENDY I PRŮKOPNÍK V NOVÉ ENERGETICE. Dávid Hajmán Ředitel strategie

Obnovitelné zdroje energie pro vlastní spotřebu. Martin Mikeska - Komora obnovitelných zdrojů energie

Chytrá energie. koncept nevládních organizací ke snižování emisí

DLOUHODOBÁ STRATEGIE ČEZ, a. s., V ÚSTECKÉM KRAJI

Trendy na českém energetickém trhu a jejich dopad na burzovní ceny elektřiny a ziskovost utilit

Akční plán energetiky Zlínského kraje

EKONOMICKÉ PŘIJATELNOSTI

NOVÁ TVÁŘ ENERGETIKY PO EKONOMICKÉ KRIZI

Kombinovaná výroba elektřiny a tepla - kogenerace

Elektřina, ČEZ a jeho evropská konkurence

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s. r. o. - LEDEN Zlínský kraj ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ZLÍNSKÉHO KRAJE NÁVRH ŘEŠENÍ EH ZK

Jak nastavit energetický mix:

OBNOVA ČEZ A PRAKTICKÁ APLIKACE NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH TECHNOLOGIÍ

Využívání nízkoemisních zdrojů energie v EU. Praha, 20. září 2010

Jaderná elektrárna Dukovany v kontextu Státní energetické koncepce

Energetická politika ČR a vývoj jednotného trhu proměny role národního státu v procesu integrace energetických trhů EU

VÝROBA ELEKTRICKÉ ENERGIE V ČR

AKČNÍ PLÁN SNIŽOVÁNÍ EMISÍ CO 2 SKUPINY ČEZ DO ROKU Tisková konference, 16. března 2007

Ekologické hodnocení

nová příležitost pro teplárny

STRATEGIE SKUPINY ČEZ. Bohumil Mazač exekutivníředitel pro Business ČEZ Prodej, s.r.o.

Směrnice o průmyslových emisích a teplárenství

AKTUALIZACE STUDIE DOPADŮ KLIMATICKO-ENERGETICKÉHO BALÍČKU EU NA VYBRANÉ SPOLEČNOSTI ČESKÉHO CHEMICKÉHO PRŮMYSLU

jeho budoucnost Czech Technical University in Prague, Czech Republic Faculty of Mechanical Engineering

NĚKTERÉ Z TRENDŮ V EVROPSKÉ ENERGETICE A BUDOUCNOST JADERNÉ ENERGETIKY V EVROPĚ A V ČR. Prezentováno Ing. Jánem Štullerem 20.

Akční plán pro biomasu

Dotační možnosti OP PIK

Cíle a limity ČR v oblasti obnovitelných zdrojů energie

DNY TEPLÁRENSTVÍ A ENERGETIKY Funkce, výhody a nevýhody CZT. Ing. Josef Karafiát, CSc., ORTEP, s.r.o.

Současný stav a další vývoj Energiewende

NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 20. srpna 2015 o státní energetické koncepci a o územní energetické koncepci

Vliv zdrojů elektrické energie na životní prostředí

Transkript:

ENERGETICKÁ KONCEPCE A DALŠÍ ZÁSADNÍ FAKTORY PRO ENERGETIKU V ČR Pavel Řežábek Ředitel útvaru analýzy trhů a prognózy, ČEZ, a.s. Workshop Energie Česko Sasko 2012 9. 10. 2012

CENA ELEKTŘINY VZNIKÁ NA TRHU S DOSTATEČNĚ PROPOJENÝMI REGIONY Středoevropský trh s elektřinou Trhy s jednotnou cenou DE +/- 2 EUR/MWh DE + 5 EUR/MWh Výroba střední Evropa ČEZ, a.s. ČEZ podíl TWh 1631 59 3,6 % GW 416 13 3,1 % Pozn.: data z 2010 1

HLAVNÍ ROLI V PALIVOVÉM MIXU ČR DNES MÁ HNĚDÉ UHLÍ, JEHO ZÁSOBY VŠAK VÝZNAMNĚ KLESAJÍ A HNĚDOUHELNÉ ELEKTRÁRNY STÁRNOU Kapacita (netto) 2011 Distribution GW 17.7 hydro (2) nuclear (3.8) lignite (6.8) hard coal (1.9) gas/oil (0.9) other (2.3) Dodávka do sítě (netto) TWh;utilizace % hydro (1.9; 11%) nuclear (26.7; 81%) lignite (36.9; 62%) hard coal (5.3; 31%) gas/oil (5; 64%) other/not specified (4.3; 21%) 80.1 Stáří elektráren (roky, dle paliva v GW netto, 2011) 0-10 11-20 21-30 31-40 41+ 0.0 1.0 2.0 3.0 4.0 5.0 6.0 Hydro Nuclear Lignite Hard Coal Gas/Oil Other 2

ZÁSADNÍ OTÁZKY ROZVOJE ČESKÉ ENERGETIKY ŘEŠÍ STÁTNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ROZVOJ JÁDRA, MODERNÍ VÝROBA Z HNĚDÉHO UHLÍ, TEPLÁRENSTVÍ Uhlí Jádro Teplárenství OZE Distribuce Uhlí využívat hospodárně a modernizovat a zvýšit účinnost elektráren a tepláren Těžební limity není v nejbližší době třeba prolamovat, ale uhlí za nimi stát neodepíše stanou se z nich strategické zásoby Jadernou energetiku dále modernizovat a rozvíjet Do roku 2040 je očekávaný podíl jaderných elektráren 50-60% celkové výroby Budování vícepalivových teplárenských systémů na uhlí a zemní plyn s možností záměny jedné suroviny za druhou, formou menších zařízení na regionální úrovni Moderní zařízení by také měla umět využít biomasu nebo komunální odpad Obnovitelné zdroje by měly být využívány v decentralizované formě Neměly by však být podporovány neuváženými dotacemi, které zdražují energii domácnostem a omezují konkurenceschopnost podniků Důraz na integraci velkého množství decentralizovaných zdrojů, zrychlení povolování výstavby a vysokou odolnost vůči výpadkům Revize tarifů podporující investice v souladu s cíli SEK V oblasti systémových elektráren adresuje SEK jádro, moderní výrobu z hnědého uhlí a nastupující plyn Zdroj: Aktualizace Státní Energetické Koncepce ČR (verze předložená vládě ČR; 2012) 3

Náhrada hnědého uhlí Optimální využití hnědého uhlí STÁTNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE DISKUTUJE I REFORMU UHELNÉ ENERGETIKY A JEJÍ NÁHRADY Centrální zásobování teplem Obnova portfolia zdrojů a sítí v lokalitách, kde má ekonomický smysl Zajištění optimálních objemů těžby ze strany státu jako vlastníka ložisek Uhlíková daň Omezení plýtvání Zvýšení účinnosti Biomasa Tržní motivace k setrvání odběratelů v systému CZT Přispěje ke zlepšení lokálního ovzduší omezením znečišťujících spalin Omezení spalování hnědého uhlí v nízkoúčinné výrobě elektřiny Přispěje k prodloužení dostupnosti uhlí pro výrobu v kogeneraci Směřování investic do oblastí energetiky s největší návratností V souladu s právě přijímanou EU směrnicí o energetické účinnosti EED Přirozená lokální náhrada hnědého uhlí Motivovat k rozvoji v kogeneraci elektřiny a tepla Odpady Nové technologie Přirozená lokální náhrada hnědého uhlí Tržně motivovat energetické využití zvýšením poplatků za skládkování Tepelná čerpadla účinné využití elektřiny k vytápění Mikrokogenerace účinné využití paliva ospravedlňuje podporu 4

DLOUHODOBOU STRATEGICKOU SOBĚSTAČNOST ČESKÉ REPUBLIKY MÁ ZAJISTIT VÝSTAVBA NOVÉHO JADERNÉHO ZDROJE Zdroj: SEK 5

JEDNOU Z NEJVĚTŠÍCH VÝZEV NÁSLEDUJÍCÍCH LET JE EVROPSKÁ REGULACE ENERGETIKY, JEJÍŽ CÍLE ZŮSTALY V PLATNOSTI PŘES EKONOMICKÉ ZPOMALENÍ 20 % Snížení emisí skleníkových plynů do 2020 oproti stavu v 1990 Relevantní politika EU EU ETS (systém emisního obchodování ) Povinný pro sektor energetiky a energeticky náročný průmysl 11 000 zařízení zahrnuto Přísnější cíl redukce emisí speciálně pro EU ETS : 21% redukce oproti 2005 do 2020 1 EU schválila ambiciózní cíle, které mají přímý dopad na sektor energetiky 20 % Podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové finální spotřebě energie Povinné národní cíle do 2020 Cíl zaměřen na sektory energetiky, výroby tepla a dopravy 20% podíl na celkové spotřebě může pro samotnou energetiku znamenat až 35% podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů 2 20 % Energetických úspor porovnání s BAU scénářem EED (Směrnice o energetické účinnosti): Přijato na evropské úrovni, chystá se implementace do národních legislativ (do roku 2014) Předpokládá dosahování nových úspor v konečné spotřebě energií v objemu 1,5% historické spotřeby ročně 3 6

ZA SOUČASNÝCH PRAVIDEL BUDE NA KONCI TŘETÍ FÁZE V EU-ETS PŘEBYTEK 1100-2200 Mt POVOLENEK 1 Bilance CO2 pro druhou a třetí fázi EU ETS Mt EED je stále ve fázi implementace, celkový dopad směrnice není úplně jasný EK uvažuje o odsunutí 400-1200 Mt z první na druhou půlku třetí fáze Odhady o přebytku povolenek v rozmezí od 1060 Mt až po 2200 Mt Alokace Phase 2 Spotřeba Phase 2 Přebytek Phase 2 Alokace Phase 3 Spotřeba Phase 3 EED (50%) Přebytek Phase 2+3 Nejistota ohledně budoucnosti leteckého sektoru v EU ETS 7

MW ROSTOUCÍ VÝROBA Z RES VÝRAZNĚ NAHRAZUJE VÝROBU Z KONVENČNÍCH ZDROJŮ A TO ZEJMÉNA V PODMÍNKÁCH STAGNUJÍCI POPTÁVKY 2 7% 7% 8% 12% 14% 14% Podíl výroby OZE na spotřebě 8

RYCHLÝ NÁRŮST VÝROBY Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ V NĚMECKU A STAGNUJÍCÍ ROZVOJ TAMNÍ PŘENOSOVÉ SOUSTAVY VEDE K PŘETĚŽOVÁNÍ SÍTÍ V SOUSEDNÍCH ZEMÍCH 2 Fyzické toky výroby z větru ve střední Evropě Výroba z obnovitelných zdrojů se koncentruje mimo území s velkou poptávkou, zároveň vysoká volatilita výroby z OZE vede k přetěžování hlavních přenosových vedení Naprostá většina prostředků je alokována na přímou podporu větrných zdrojů a jejich připojení k síti, Projekty posílení sítě zatím nemají srovnatelnou prioritu Region výroby z větru Region spotreby Fyzicke toky Kritické linky TSO v CEE jsou z důvodu omezené kapacity kritických linek uvnitř DE a AT nuceni redukovat přeshraniční kapacity linek o kruhové toky a neočekávané toky (VTE, PV) určené pro velkoobchodní trh 9

OBJEM VÝROBY ELEKTŘINY Z OZE V NĚMECKU MÁ DO ROKU 2020 NARŮST O 100 TWh, SOUSEDÉ NĚMECKA BY PROTO UVÍTALI STEJNĚ ROZHODNÉ POSÍLENÍ VNITRONĚMECKÝCH SÍTÍ 2 1 Výroba z OZE v DE v roce 2020 při 100% splnění cílů TWh 217 41 Other 32 Solar 19 73 Offshore wind Onshore wind 46 Biomass 49 32 Hydro 20 20 117 2011 2020 2 Výroba z OZE má dle německých plánů narůst do 2020 oproti roku 2011 téměř o 100TWh a pokryje tak 37-40% spotřeby elektřiny Míra splnění cílů je nejistá, nicméně Německo se zdá být dostatečně ambiciózní pro jejich dosažení Posilování sítí však postupuje velmi pomalu Zdroj: NREAP 10

SMĚRNICE O ENERGETICKÉ ÚČINNOSTI REALIZUJE PO CO2 A OZE TŘETÍ PILÍŘ ENERGETICKÉ POLITIKY EU 3 Rozsah a cíl Cílem je dosahovat ročně nových úspor energií v objemu 1.5% průměrné konečné spotřeby tří let předcházejících implementaci Týká se konečné spotřeby energie (zejména tedy elektřina, teplo, plyn) Směrnice umožňuje využít množství úlev, max. však do výše 25% požadovaných úspor Obsahuje i další iniciativy týkající se kogenerace, zateplování vládních budov, energetických auditů, smart meteringu, Velmi vysoká flexibilita pro národní implementace Směrnice nenařizuje konkrétní mechanismus zvýšení účinnosti, podoba realizace závisí na členských státech Povinnost snížit spotřebu svých zákazníků mohou mít DSO a/nebo prodejci energií Může být implementována bez nových povinností pro energetické firmy Časový plán implementace Směrnice by měla být převedena do národních předpisů do jara 2014 11

V NOVÉ ENERGETICE PLATÍ JINÉ KONKURENČNÍ VÝHODY A ZAČÍNAJÍ SE ZDE UPLATŇOVAT I JINÍ HRÁČI, JE VŠAK ZAPOTŘEBÍ CO NEJRYCHLEJI OPUSTIT POHODLNOU, ALE CELOSPOLEČENSKY NEEFEKTIVNÍ FÁZI DOTACÍ A PODPOR 3 Konkurenční výhody nutné v energetice Tradiční energetika Brownfields Komplexní technologie Jednorázové velké investice Integruje služby: instalace mikro CHP, údržby, sdružování řízení + Dodává koncová zařízení Nová energetika Vztah s klienty Poskytování balíčků služeb s přidanou hodnotou Spotřební financování Centrální a chytrý dispečink malých zdrojů Deutsche Telekom jako příklad nového hráče v energetice + Dodává službu energy management Nové obchodní příležitosti i pro velké energetiky: zajištění instalace, provozu, financování, údržby, dodávky médií, odběru elektřiny včetně inteligentního dispečinku a třeba i ukládání elektřiny v dobách nízkých cen Pozn.: V Německu mikro a malé kogenerace podporovány investiční dotací a provozní podporou. 12

V NĚMECKU VŠAK UŽ MNOHO ELEKTRÁREN NEPOKRYJE ANI SVOJE NÁKLADY, ALE PŘITOM JSOU DŮLEŽITÉ PRO STABILITU SOUSTAVY 150 120 90 60 Nákladová křivka*, Německo 2012, EUR/MWh Hydro Other Nuke Lignite Coal Gas Poptávka Masivní dotace OZE vede k distorzi trhu s elektřinou Na trhu se tak nezaplatí elektrárny, které jsou však zapotřebí k udržení stability sítě Řešením může být zavedení standardního tržního přístupu i pro dodávky z OZE nebo zavedení dalšího nestandardního nástroje, kapacitních plateb 30 0 0 10 000 20 000 30 000 40 000 50 000 60 000 70 000 80 000 90 000 100 000 * Průměrná disponibilita OZE a průměrné přeshraniční toky Kumulativní disponibilní kapacita MW 13

Cal 2013 47 EUR/MWh DNEŠNÍ CENY ELEKTŘINY NEPODPORUJÍ VÝSTAVBU NOVÝCH KLASICKÝCH ZDROJŮ, EKONOMIKA TĚCH STÁVAJÍCÍCH JE PODMÍNĚNA FÉROVOU CENOU UHLÍ A INVESTIČNÍ PODPOROU MODERNIZACE Náklady výrobních zdrojů EUR/MWh CO 2 palivové a ost. variabilní náklady fixní náklady investice Pozn.: účinnost hnědouhelného bloku 33%, ceny energ. komodit: povolenka <10 EUR/t, plyn 28 EUR/MWh, hnědé uhlí <40 CZK/GJ, investice do ekologizace a prodloužení životnosti <10 mil. Kč/MW 14

STRMÝ ROZVOJ OZE VEDE ZEMĚ K PŘEMÝŠLENÍ O FUNGOVANÍ JEJICH ENERGETIK, VÝSLEDKEM JSOU DALŠÍ ZÁSAHY NÁRODNÍCH VLÁD A MÉNĚ VOLNÉHO TRHU Národní vlády určují energetický mix kapacitní mechanismy jako nástroj Francie Dle reformy NOME mají být kapacitní platby zavedeny do roku 2015 Platby budou uvaleny na dodavatele elektřiny Uvažuje se o zavedení tzv. kapacitních garancí, které by byly obchodovatelné Penalizované mohou být obě strany: s nedostatkem poskytované i zakoupené kapacity Prví aukce plánována na rok 2013 (pro dodací období 2016-2017). Německo Německý regulátor začne velmi pravděpodobně podporovat tři plynové zdroje společnosti E.ON, které by byly nuceny jinak kvůli ztrátovosti uzavřít RWE jedná o podobné podpoře Gazprom diskutuje s bavorskou vládou možnost zavedení kapacitních plateb pro plynové elektrárny v Bavorsku Kapacitní platby již součásti legislativy Kapacitní platby v procesu zavádění do legislativy/ regulatoriky Zdroj: NEPP, SWECO, IHK, Bloomberg, Argus, Gazprom, Fortum 15

EVROPSKÁ ENERGETICKÁ POLITIKA MUSÍ VÝRAZNĚJI POSÍLIT JEDNOTNÝ ENERGETICKÝ TRH NEBO SE ROZPADNE NA 27 NÁRODNÍCH SYSTÉMŮ Jednotný energetický trh se stane opět jasnou prioritou EU Opětovné sjednocení a posílení trhů s elektřinou Posílení a udržení dlouhodobé kredibility trhu s CO2 Nastavení jednotného a kontrolovaného systému podpory OZE ( zelené certifikáty ) Energetická politika EU je na rozcestí Energetický trh EU se rozpadne na 27 národních systémů Národní trhy zavádí vlastní pravidla, ta se budou navzájem negativně ovlivňovat Energetický trh nemůže fungovat jako doposud, povede to ještě k větší regulaci Vyšší cena elektřiny pro koncové spotřebitele než dnes V této desintegraci mohou následovat další sektory je ohrožen samotný princip jednotné EU 16