Finanční pohled na spolufinancování projektu Mikroregionu Polabí Výstavba společného vodovodu

Rozbor a posouzení předložené finanční analýzy projektu skupinového vodovodu pro obce Přerov nad Labem, Semice a Bříství, která byla součástí žádosti o dotaci ze SFŽP předloženou Mikroregionem Polabí. Finanční pohled na spolufinancování projektu Mikroregionu Polabí Výstavba společného vodovodu Zadavatel: Název: Obec Přerov nad Labem Sídlo: Přerov nad Labem 38, 289 16 Přerov nad Labem IČO: 00239602 Zástupce: RNDr. Darina Kocsisová, Ph.D, starostka obce Zpracovatel: Název: Finanční poradenství, s.r.o. Sídlo: Jemnická 15, 140 00 Praha 4 IČO: 26500086 Zástupce: Mgr. Vladimíra Jilečková, ředitelka společnosti V Praze dne: 27.1.2014 Podpis zástupce zpracovatele: Mgr. Vladimíra Jilečková, ředitelka společnosti 1

1. Úvod Projekt výstavby skupinového vodovodu pro zásobování vodou pro obce Přerov nad Labem, Bříství a Semice spadá do finančně velmi náročných investičních akcí. 2. Posouzení stávajícího stavu a potenciálu projektu Přepočet celkových investičních nákladů na počet obsloužených obyvatel je 190 mil. Kč na celkový počet 2378 obyvatel, tzn. investiční náklady ve výši 80 tis Kč na jednoho obyvatele. Tento poměr je výrazně nad průměrem podobných investičních projektů, které řeší zásobování vodou. Hlavním důvodem tohoto vysokého poměru je, že investiční akce směřuje pouze do tří obcí s relativně nízkým počtem obyvatel. Projekt byl předložen Mikroregionem Polabí, ale jeho reálná využitelnost je pouze pro 3 obce, (resp. z hlediska přiznané dotace je projekt využitelný pro 4 obce vč. Starého Vestce, z interních jednání vyplývá, že Starý Vestec bude hradit 6% nákladů a každé obci tudíž klesne podíl o 2%, zároveň je však spočítáno, že spolu s dalšími náklady, které v žádosti o dotaci uvedeny nebyly, se podíl obcí dostane až na 66 mil. Kč takže, i když Starý Vestec uhradí 6% z částky 66 mil. Kč, na ostatní 3 obce zůstává 62 mil. Kč), a tudíž následující úvahy jsou správné), z toho dvě obce s nižším ekonomickým potenciálem (Bříství, Semice). (Vysvětlení: je srovnávána velikost obce, zatímco Přerov nad Labem je na tom ekonomicky dobře a zároveň správně hospodaří, tak Semice prováděly v minulosti nečekané kroky, které obci postupně snižují přebytek. Pro podrobné informace by bylo nutné provést detailní rozhovor s jednotlivými obcemi, aby bylo jasné, jaké kroky prováděly v minulosti. Je možné, že po detailní analýze (stav jejich kroků v hospodaření) se vše vysvětlí a zlepší se situace, ale při porovnání jednotlivých let jim hospodaření padá dolů. Pro malý úvěr, nebo krátkodobé řešení by to nebyl asi problém, ale jelikož se jedná o tak rozsáhlý projekt, který bude generovat další náklady, bude situace velmi pečlivě analyzována a pohled bude spíše negativní). Přerov nad Labem představuje silnějšího partnera, ale ve srovnání s leaderem mikroregionu, kterým je město Lysá nad Labem, je také ekonomicky slabším partnerem. Proto před přípravou skutečné realizace projektu je nutné zvážit veškeré varianty technického řešení projektu zásobování vodou jednotlivých obcí a navzájem je porovnat. Z předložených dokumentů není jasné, zda tento proces byl proveden, tedy zda společný vodovod je jediným řešením zásobování vodou. 3. Příprava projektu Při přípravě projektu byly zapracovány zcela nereálné vstupy, co se týče finančního pokrytí projektu. Výše dotace byla známa v rámci přípravy projektu, a finanční mezera mezi částkou poskytnutou v rámci dotačního titulu a celkovými náklady představovala 60 mil. Kč. Doba splácení úvěru byla stanovena na 40 let (tato informace je uvedena v projektu, který byl předložen ze strany obce, jde o textový materiál, který byl zpracován k excellovské tabulce), 2

což neodpovídá délce splatnosti obdobně poskytovaných úvěrů, a zároveň silně přesahuje klasicky nastavované doby splatnosti, které se v dnešní době poskytují. Při přípravě projektové žádosti bylo financování projektu pouze konstatováno, ale nebylo řešeno ani podloženo reálnými a ověřenými údaji. Proto, aby bylo navrženo tak, aby se co nejvíce přibližovalo skutečnosti, by bylo nutné přistoupit k finanční analýze jednotlivých obcí, zapojených do projektu. Finanční náklady byly rozpočítány mezi jednotlivé obce dle počtu obyvatel, resp. podle předpokládaného počtu připojených míst k novému vodovodu). 4. Financování projektu jednotlivými zapojenými obcemi Obec Přerov nad Labem počítá s finančním úvěrem ve výši 26 mil. Kč. Na obec Semice připadá krytí projektu obdobnou částkou a obec Bříství bude projekt spolufinancovat částkou cca. 8 mil. Kč. V případě nesplnění finanční bonity jakékoliv zapojené obce, není možné financování nahradit zvýšením finančního úvěru u jiné obce. 5. Financování projektu finančními institucemi Další problém nastává v tom, že financování, resp. poskytnutí úvěru je nutné řešit prostřednictvím veřejné zakázky, v rámci které bude vybrán vítězný finanční ústav, který poskytne úvěrové krytí projektu. Při takto finančně náročném projekt nelze řešit financování až v době, kdy je nutné zahájit fyzickou realizaci projektu. To znamená, že jednotlivé banky musí být kontaktovány ze strany mikroregionu (realizátora projektu a příjemce dotace) již v rámci přípravy projektu, aby bylo zřejmé, že finanční ústavy jsou ochotné se do veřejné zakázky na poskytnutí úvěru přihlásit (na základě zkušenosti s financováním obdobných projektů na bankovním trhu a zkušenosti s financováním v rámci platného zákona o zadávání veřejných zakázek) a nabídnout přijatelné podmínky. Standardní doba posouzení takového projektu a finančních možností jednotlivých obcí je časově náročná, a to z důvodu analýzy finanční situace jednotlivých obcí, zejména v těchto oblastech: - aktuální stav základní infrastruktury obce - příprava predikce vývoje hospodaření jednotlivých obcí v budoucnu. Je to nutné především z toho důvodu, že existuje vysoká pravděpodobnost, že financování výstavby vodovodu překryje další možnost získání jakéhokoliv následného financování investičních akcí v jednotlivých obcích, pokud se nezmění strategie hospodaření. Hospodaření zapojených obcí lze ovlivnit prodejem nemovitého majetku obce (stavební pozemky, atraktivní objekty v majetku obce). Jiné nemovitosti nelze považovat za rychle likvidní s odpovídající potřebnou cenou. Vývoj provozních příjmů lze navýšit zejména zvýšením daně z nemovitosti, ale tento akt je nutné plánovat z pohledu aktivace daně s předstihem, a také na základě komunikace s občany jednotlivých zapojených municipalit. 3

Běžné výdaje lze snížit na únosnou míru, ale nelze je snížit pod hranici zabezpečení základních poskytovaných služeb obyvatelstvu. Takovéto zásadní snížení by totiž mohlo vyvolat negativní reakci u obyvatelstva, a to by přineslo buď odmítnutí připojení na vodovod, nebo umělé snížení odběru vody pod hranici, která byla plánována v projektu. Při přípravě projektu měla být provedena podrobná finanční analýza jednotlivých obcí, která by stanovila kritickou mez pro realizaci projektu, tzn. hranici, pod kterou by neměla klesnout finanční dotace, v případě, že tato mezera by byla financována bankovním úvěrem. 6. Finanční analýza obcí zapojených do projektu Pro stanovení schopnosti splácet úvěr, a zároveň splnit své finanční závazky, je důležitým parametrem přebytek běžného rozpočtu jednotlivých obcí. 6.1 Obec Přerov nad Labem Obec Přerov nad Labem vykazuje průměrný přebytek běžného rozpočtu za poslední 4 roky (2008 2012) ve výši 2 913 tis. Kč, z čehož přebytek běžného rozpočtu v roce 2012 činil částku 4 427 tis. Kč. Obec byla v roce 2012 bez bankovních úvěrů, tj. nevykazovala dluhovou službu, o kterou se přebytek snižuje. Vývoj běžných příjmů a výdajů je konstantní. V roce 2012 došlo ke zvýšení běžných dotací a předpoklad pro rok 2013 počítá s navýšením daňových příjmů, ale s poklesem běžných dotací. Pokud by mělo dojít k navýšení přebytku běžného rozpočtu, tak by musely být provedeny výše uvedené dopady na obec. Obec předpokládá spolufinancování projektu ve výši 26 mil. Kč po dobu 20 let. Pokud by měla doba splácení být 20 let, je nutné provést takové kroky, které neohrozí splatnost úvěru po tuto dobu, tzn., pečlivě zvážit náklady spojené s novou infrastrukturou. Nutné je také správné nastavení zajištění rezervního fondu pro případ opravy vodovodu (předpoklad, je takový, že náklady jsou kalkulovány na obec). Při délce splácení finančního krytí vodovodu je pak tvorba rezerv podstatným nákladem (výdajem) pro rozpočet obce. Výše roční splátky při splatnosti úvěru v délce 20 let je cca 1 644 tis. Kč. Úroková sazba je předpokládaná ve výši 2,5% p.a.. (propočet byl realizovaný za pomoci úvěrových finančních kalkulaček a pravděpodobné úrokové sazby (lineární splácení) vč. poplatků) Pro jistotu neočekávaných hrozeb pohybu sazby se nedoporučuje, u projektů, které ovlivňují finanční stabilitu obce, aplikovat fixní sazbu na celou dobu splácení, což však může zvýšit náklady na úrok, oproti dnešnímu stavu sazeb pohyblivých. Předpokládaná fixní sazba na dobu 20 let by se při daném riziku zvýšila cca o 1% na 3,5% p.a.. Pak by dosahovala roční splátka částku cca 1 800 tis. Kč. Zároveň je možné zvolit zajištění sazby pro budoucnost, tj. obec platí pohyblivou sazbu na úrovni cca 2,5%, a v případě zvýšení PRIBORu, na který je sazba navázána nelze překročit zajištěnou hranici. Zároveň je však nutné zmínit, že bude snaha snížit dobu splácení cca na 15 let (doba splácení po dobu 20 let není vyloučena; ale úvěr s takto dlouhou dobou splatnosti je poskytován pouze ve výjimečných případech, ve kterých je realizace projektu zcela nezbytná pro zabezpečení 4

funkčnosti obce. Banka bude aplikovat důrazný pohled na stávající stav základní infrastruktury a pohled na další investice. Dále bude tlak na 15 let, protože standardně se tyto dlouhé úvěry posílají na schválení na zahraniční matky bank). Potom by vycházela roční splátka ve výši 2 076 tis. Kč při sazbě 2,5% p.a. a 2 220 tis. Kč při sazbě 3,5% p.a.. V porovnání s vývojem přebytku se zdá průchodná výše splátky 1 644 tis. Kč (20 let doba splatnosti, úroková sazba 2,5%). Dluhová služba by tvořila cca 40% přebytku roku 2012 a 70% průměru přebytku za poslední 4 roky. Při doporučené splatnosti 15 let (doporučená spíše z pohledu aktivit bank projekt financovat banka raději schválí úvěr s dobou splatnosti 15 let), vycházejí procenta dluhové služby ve výši 50% průměru přebytku roku 2012 a 75% průměru za poslední 4 roky. Při negativním vývoji hospodaření existuje hrozba, že nebude obec schopna splácet další úvěr, který plánuje v budoucnu. Pro přesnější plánování je třeba důkladně analyzovat vývoj jednotlivých položek rozpočtu a plánu investic (potřebných realizovat v budoucnosti). Jinak je obec odkázána na rozvoj a financování vlastní infrastruktury pouze za předpokladu vysokého spolufinancování ze strany strukturálních fondů Evropské unie, které bude možné reálně využít až v roce 2015. Pro realizaci projektu je nutné brát v úvahu analytickou práci finančního ústavu, který poskytne úvěrové krytí pro celou částku spolufinancování projektu. Tzn., bez komplexního zajištění vlastních zdrojů (banka bude mít snahu nefinancovat ze 100 %, při napjatosti financování nebude možné poskytnout financování ani silnější obci, jako je třeba obec Přerov nad Labem. 6.2 Obec Semice Obec Semice vykazuje přebytek běžného rozpočtu za rok 2012 ve výši 1 819 tis. Kč. Průměr za poslední 4 roky pak byl ve výši 2 735 tis. Kč. Pokles v mezidobí let 2011 2012 byl téměř 60%, což bylo způsobeno zásadním propadem daňových příjmů a nárůstem položky opravy a udržování v běžných výdajích. Zatímco u běžných výdajů mohlo dojít pouze k špatnému zařazení investic do běžných výdajů, tak pokles daňových příjmů je závažnější a je nutné jej podrobit důkladné analýze. Obec Semice splácí finanční úvěr, jehož roční dluhová služba činí 374 tis. Kč. Obec Semice tak v roce 2012 měla volné zdroje ke splácení úvěru pouze ve výši 1 444 tis. Kč, což znamená, že rozumné pokrytí další dluhové služby by mohlo být cca ve výši 800 tis. Kč ze zdrojů ke splácení. Jelikož obec Semice pokrývá stejnou výši úvěru jako obec Přerov nad Labem, tak financování projektu ze strany této obce ve stejném rozsahu je téměř vyloučené. 6.3 Obec Bříství Obec Bříství, při předpokládané spoluúčasti na financování projektu ve výši 8 mil. Kč, může využít, při přebytku rozpočtu v roce 2012 ve výši 2000 tis. Kč, jako zdroj ke splácení 1 mil. Kč. Po nastavení úvěru na dobu splácení 20 let při úrokové sazbě ve výši 2,5% roční splátka 5

představuje částku 508 tis. Kč. Dluhová služba pokryje 50% volných zdrojů. Doba splácení potřebného úvěru nastavená na15 let bude pravděpodobně pro tuto obec nedosažitelná. Splácení bude nastaveno mezi 15 20 lety, rezerva je, ale je třeba brát v úvahu eventualitu poklesu hospodaření obcí pro posuzování a tlak banky poskytnout spíše na kratší úvěr. Tím, že dochází k poklesu přebytku za poslední 3 roky, existuje hrozba negativního pohledu na vývoj obce do budoucna, a tím i možnosti financování. 7. Závěr Výše nákladů pro domácnosti V modelovém příkladu je kalkulováno vodné ve výši 36,34 Kč s DPH a stočné ve výši 46,88 Kč s DPH. Společné náklady pro domácnost tedy budou činit v roce 2016 (spuštění vodovodu) 83,22 Kč s DPH. V dalších letech se předpokládá navýšení. Obvyklé náklady se pohybují v rozmezí 60-80,-- Kč s DPH. Posouzení příjmů z vodovodu Přestože modelový příklad nikde neuvádí způsob provozování vodovodu, pravděpodobně se zde předpokládá, že vodovod si bude obec či sdružení obcí provozovat samo. K tomuto závěru jsme dospěli na základě modelového výpočtu vodného, kdy příjem z vodovodu se rovná 68.000 m 3 krát výše vodného A není krácena o žádné částky, které by jinak náležely externímu provozovateli vodovodu. V modelovém příkladu je kalkulováno vodné v průběhu let takto: (zaokrouhleně) Rok Vodné v Kč s DPH Odběr vody v m3 Příjem ročně v tis.kč 2016 36,34 68000 2.471,-- 2030 50,07 70000 3.505,-- 2045 70,55 73000 5.150,-- Z toho lze pak vyčíst, že hodnota čistých příjmů (po odečtu provozních nákladů) kumulativně v období od 2016 do 2045 činí cca 78.388,-- tis. Kč. Nediskontovaný čistý peněžní tok pak ve stejném období činí kumulativně částku 39.954 tis. Kč. V této částce je však započítána zbytková hodnota vodovodu v roce 2045. Do modelového výpočtu jsou zahrnuty finanční náklady z úvěru, v tomto případě je třeba počítat s tím, že vodovod vykazuje ročně ztrátu a je třeba vkládat prostředky z vlastních zdrojů ve výši 2,5 3 mil. Kč až do roku 2030. Teprve po tomto roce začne vodovod generovat nějaké příjmy. V tomto propočtu není zakalkulována reinvestice, tj. nejsou kalkulovány odpisy, které budou vytvářet také určitou část příjmů či spíše zdrojů k další obnově vodovodu. Úvěr je kalkulován ve výši 60 mil. Kč s úrokovou sazbou 5,5 % ročně a s odkladem splácení 9 let. Z předložených podkladů a dostupných informací jsme se pokusili zpracovat velmi krátkou analýzu v níže uvedené tabulce. Do parametrů byla použita podobná data jako v žádosti o dotaci, tj. připojeno 2150 obyvatel, spotřeba 86 l na osobu. V modelovém příkladu vycházejí fixní náklady na úrovni 571,-- tis. Kč za rok a variabilní náklady na úrovni 6,23 Kč za m 3. Vodné na úrovni 36,34 Kč s DPH. 6

Při přepočtu dostupných dat dosazených do kalkulačního vzorce výpočtu vodného, nám však vycházejí fixní náklady na úrovni 733,80 tis. Kč za rok a variabilní náklady na úrovni 8,30 Kč za m 3. Vodné na úrovni 24, 92 Kč s DPH. Do těchto nákladů však nejsou kalkulovány některé další provozní náklady (technologický postup úpravy vody, nájem z infrastrukturního majetku, a zejména finanční náklady úroky z úvěru atd.). Z tohoto lze vyvozovat, že právě rozdíl cca 12,- Kč může být způsoben dalšími provozními náklady skrytými v modelovém výpočtu, které nebylo pro náš výpočet možné jednoznačně oddělit. (Vlastní výpočet vodného není v modelovém příkladu uveden, autorem uvedena pouze výše vodného). Pokud však začleníme do výpočtu položku nájmu a úrokových výnosů, je vodné značně rozdílné oproti modelovému výpočtu (viz tabulky v příloze). Z porovnání těchto dvou výpočtu se lze domnívat, že v modelovém příkladu nebylo při kalkulaci vodného zcela přesně postupováno podle vyhlášky č. 428/2001 Sb. (Pozn. V záhlaví modelového příkladu je použito 90 l na osobu, výpočty však odpovídají spotřebě 86 l na osobu) Z našich zkušeností lze obcím doporučit, aby příjmy obce generovaly formou nájmu infrastrukturního majetku a vytvářením rozpočtového podúčtu pro tvorbu rezervy na reinvestici do infrastrukturního majetku. V obci vaší velikosti lze jako schůdné navrhnout roční nájemné ve výši 500.000,-- Kč.. V případě, že do kalkulačního vzorce dosadíme tuto úroveň nájemného a úrokové náklady úvěru ve výši 3.300 tis. Kč, je vodné vypočteno na částku 94,50 Kč s DPH. Propočet výše vodného pro různé odběry V našem propočtu výše vodného ze známých skutečností je cena vodného bez odpisů či nájmu, úrokových nákladů a některých neznámých přímých provozních nákladů zkalkulována takto pro jednotlivé odběry: (2150 obyvatel, spotřeba 86 l). Počet připojených Roční odběr v m3 Vodné bez nájmu Vodné s nájmem obyvatel včetně DPH včetně DPH 1935 (90%) 60739 27,22 37,10 1720 (80%) 53990 30,12 41,24 1505 (70%) 47242 33,85 46,55 Pozn.: nájem započítán částkou 500.000,-- ročně Pozn.: v tabulkách není započítán náklad úvěru Pozn.: Uvedené procento není z celkového počtu obyvatel, ale podíl z počtu osob připojených dle žádosti. Shrnutí: - model předpokládá nárůst ceny vodného (za 30 let na téměř dvojnásobek), ale nepočítá s nárůstem fixních nákladů, u variabilních nákladů jen minimálně, čímž je značně zkreslen plánovaný ekonomický efekt - model předpokládá provozování vodovodu přímo obcí, což nepovažujeme při velikosti vaší obce za vhodné, a to zejména z hlediska náročnosti na kvalifikovanou obsluhu a zajištění provozuschopnosti vodovodu - model počítá s poskytnutým úvěrem ve výši 60 mil. Kč se splatností 40 let a úrokovou sazbou 5,5% s 9letým odkladem. Z naší praxe nemáme takovou zkušenost, že by tak dlouhodobý úvěr byl obci poskytnut. 7

- potřeba finančních zdrojů i mimo úvěrové náklady na dotaci provozu vodovodu (odpisy nelze považovat za finanční zdroj v pravém slova smyslu) - Pouhým porovnáním fixních a variabilních nákladů je možné vyvodit závěr, že náklady na provoz vodovodu byly autorem podhodnoceny z důvodu potřeby lepších výnosů z vodovodu pro účely žádosti o dotaci. Závěry analýzy: Při celkovém pohledu se zdá spolufinancování připravovaného projektu ve výši 60 mil. Kč téměř nereálné. Hranice financovatelnosti projektového záměru odpovídá, při stávajícím chování bankovního sektoru a pohledu na jednotlivé obce, celkové částce cca 40 mil. Kč na dobu 15 20 let splácení. Doporučení posouzení alternativních technických řešení zásobování dotčených obcí vodou a výběr optimální varianty. Doporučení důkladně analyzovat vývoj jednotlivých položek rozpočtu a plánu investic (potřebných realizovat v budoucnosti) obce Přerov nad Labem. Zpracovala: Mgr. Vladimíra Jilečková Finanční poradenství, s.r.o. 8