S třední škola stavební Jihlava STŘECHY PLOCHÉ 15. Zásady návrhu ploché střechy -výpočet Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava - šablony Ing. Jaroslava Lorencová 2012 Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Nosná vrstva - přenáší statická a dynamická zatížení střešní konstrukce - je obvykle vytvořena stropní konstrukcí posledního podlaží - může být vodorovná, popř. již provedená v potřebném spádu. Krytina - chrání vnitřní prostředí budovy i všechny vrstvy střešního pláště pod krytinou před povětrnostními vlivy, zejména před vodou a vlhkostí Kromě vodotěsnosti musí krytina splňovat i další požadavky - odolnost proti slunečnímu záření a proti teplotním výkyvům - odolnost proti sání a tlaku větru - odolnost proti působení prachu, exhalací i jiných vlivů Kromě vlivů vnějšího prostředí působí na krytinu i tlak páry difundující z prostoru pod střechou, proto musí být střešní krytiny nejenom vodotěsné a málo nasákavé, ale i pevné a pružné. Pro ploché střechy se používají nejčastěji krytiny živičné, ojediněle též krytiny fóliové z pryžových hmot a z plastů
Tepelně izolační vrstva - omezuje nežádoucí tepelné ztráty (zisky) a přispívá k zajištění požadovaného stavu vnitřního prostředí -kromě ochrany vnitřního prostředí chrání i samotnou střešní konstrukci před výkyvy teplot a zmenšuje její nežádoucí objemové změny Účinnost tepelně izolační vrstvy je dána vlastnostmi použitého materiálu - jeho tepelnou vodivostí, tloušťkou vrstvy a její ochranou před zvlhnutím Zvýšením vlhkosti tepelně izolační vrstvy se snižuje její tepelný odpor Příčinou zvlhnutí mohou být např. zabudovaná vlhkost (u monolitických vrstev střešního pláště), vodní páry difundující do střešní konstrukce z podstřešních prostorů aj. Tepelně izolační vrstvy mohou být monolitické - násypové - skládané z tvárnic, desek a rohoží Monolitické izolační vrstvy se provádějí z lehkých betonů - vzhledem k množství zabudované vlhkosti jsou pro střechy málo vhodné Násypy z izolačních hmot, např. z keramzitu, ze struskové pemzy, agloporitu apod., musí být do střešní konstrukce zabudovány v suchém stavu Izolační vrstvy skládané z tvárnic, desek nebo rohoží, jsou pro ploché střechy nejvhodnější, neboť se nedeformují.
Spádová vrstva - vytváří potřebný sklon plochých střech, u kterých není možno požadovaný sklon vytvořit v nosné konstrukci Vhodné jsou spádové vrstvy prováděné ve formě násypů z lehkých sypkých hmot (např. z keramzitu, ze struskové pemzy apod.) Ochranná vrstva - chrání krytinu (popř. další vrstvy střešního pláště) před nepříznivými vlivy, ke kterým patří: sluneční záření, sání větru, mechanické poškození (u pochůzných střech) Ochranné vrstvy se zpravidla provádějí jako: 1. nátěry nebo nástřiky s reflexními účinky, které snižují povrchovou teplotu kry-tin 2. kovové fólie, které mají reflexní účinky 3. násypy z říčního štěrku slouží jednak jako reflexní vrstva, jednak svou tíhou zabezpečují střechu před účinky sání 4. dlažby, které se používají jako ochrana krytiny na pochůzných střechách
Vzduchová vrstva a větrací kanálky nejúčinnější ochranou ploché střechy před působením vlhkosti je větrání celé konstrukce větrání jednoplášťových střech se zajišťuje systémem větracích kanálků, rozmístěných v celé ploše střechy pod krytinou větrání dvouplášťových střech se provádí v celém vzduchovém prostoru mezi spodním a horním pláštěm. Větrání zajišťují otvory v atikách, popř. i komínky umístěné v ploše střechy
Parotěsná vrstva (parozábrana) - má zabránit nebo omezit pronikání vodní páry z vnitřního prostředí budovy do střešního pláště. Pára difundující z vnitřního prostředí do jednoplášťových plochých střech nemůže déle volně pronikat do vnějšího ovzduší. Vodní páry se ve střešním plášti hromadí, a způ-sobuje zvlhnutí vrstev střešního pláště, zvláště tepelné izolace, jejíž tepelný odpor se zmenšuje. Důsledkem je zvětšené ochlazování celé střešní konstrukce.pod krytinou zkondenzovaná voda (popř. v zimě vzniklá námraza) opět mění, po zahřátí střechy v letním období, své skupenství;, tlak vzniklé vodní páry působí na krytinu, vy-tváří výdutě krytiny, způsobuje její odtržení od podkladní vrstvy. Pronikání vodních par z vnitřního prostředí budovy do střešní konstrukce je možno omezit vrstvou s velkým difúzním odporem - parozábranou, Ploché střechy budov s předpokládanou relativní vlhkostí vzduchu do 65% ne-musí mít parozábranu, Při předpokládané relativní vlhkosti nad 70% se parotěsné zábrany vždy na-vrhují
Podkladní vrstva -se v ploché střeše používá jako podklad pod krytinu, pro tepelnou izolaci nebo jinou vrstvu - podkladní vrstva musí splňovat požadavky vrstvy následné: musí být dostatečně pevná a má mít stejnorodý povrch - provádí se obvykle z cementových potěrů (dilatovaných), z desek nebo z tenkých násypných vrstev Mikroventilační vrstva -je tenká vzduchová vrstva sloužící k vyrovnání rozdílných tlaků vodní páry mezi daným místem střešního pláště a ovzduším. Umisťuje se pod krytinu (zejména tehdy, je-li jejím podkladem cementový potěr) popř. pod parozábranu; - napojuje se na vnější ovzduší - mikroventilační vrstva nenahrazuje ventilační systém plochých střech.
Pomocná hydroizolační vrstva - se používá jako ochrana některých vrstev střešního pláště (zejména vrstvy tepelně izolační) proti působení atmosférické nebo technologické vlhkosti, která vzniká při provádění stavby. Pomocná hydroizolační vrstva se provádí obvykle z asfaltových lepenek, popř. z fólií, z plastů. Dilatační vrstva - umožňuje vzájemné posuny dvou nebo několika sousedních vrstev plochých střech.
NÁVRH KONSTRUKCE PLOCHÝCH STŘECH Při návrhu konstrukce plochých střech, tj. při volbě stavebních materiálů, při řešení skladby jednotlivých vrstev i při tvorbě konstrukčních detailů, je nutno brát v úvahu všechny nepříznivé vlivy na konstrukci působící Návrh tepelné izolace Tepelná izolace plochých střech se neprovádí pouze z důvodů zajištění požadované tepelné pohody vnitřního prostředí, nýbrž i z důvodu ochrany vlastní konstrukce ploché střechy před vznikem nežádoucích objemových změn, ke kterým dochází působením teplotních výkyvů vnitřního a vnějšího prostředí Tepelný odpor "R" jednovrstvé konstrukce je vyjádřen poměrem tloušťky kon-strukce d (m) a tepelné.vodivosti λ (W/ m K ). Pro vícevrstvé konstrukce platí pro tepelný odpor: R = d / λ (m 2 K / W ) U = 1 / R ( W / m 2 K )
R N = d 1 / λ 1 + d 2 / λ 2 + d 3 / λ 3 (m 2 K / W ) R = R si + R N + R se (m 2 K / W ) U = 1 / R ( W / m 2 K ) d 3 d 1 d 2 http://stavba.tzb-info.cz/tabulky-a-vypocty/68-prostup-tepla-vicevrstvou-konstrukci-a-prubeh-teplot-v-konstrukci
6 Použitá literatura Normy a předpisy: 1. ČSN P 73 0600:2000 Hydroizolace staveb Základní ustanovení 2. ČSN P 73 0606:2000 Hydroizolace staveb Povlakové hydroizolace Základní ustanovení 3. ON 73 0606 Hydroizolace staveb Izolace asfaltové - Navrhování a provádění 4. ČSN 73 1901:2011 Navrhování střech Základní ustanovení 5. ČSN 50 3601:1975 Asfaltované a dehtované hydroizolačné pásy Spoločné ustanovenia 6. ČSN EN 1991-1-4 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí -Část 1-4: Obecná zatížení - Zatížení větrem 7. EN 1991-1-3 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí -Část 1-3: Obecná zatížení - Zatížení sněhem 8. Soubor norem Tepelná ochrana budov 9. Soubor norem Požární bezpečnost staveb Odborné publikace: 10.KUTNAR PLOCHÉ STŘECHY Monografie Praha 2001 11.KUTNAR KATALOG Hydroizolační systémy staveb z asfaltových pásů Praha 1997 12.KUTNAR KATALOG Hydroizolační systémy staveb z fólií z měkčeného PVC Praha 1997 13.Luděk Svoboda, Zdeněk Tobolka Stavební izolace Praha 1997 14.sborníky přednášek k seminářům DEKTRADE KUTNAR 2000-2006 15.předpis VDD ABC der Bitumen-Bahnen - Technische Regeln 1991 16.KUTNAR Vegetační střechy a střešní zahrady, Skladby a detaily, únor 2009 Firemní materiály: 17.DEKTRADE Montážní příručka HYDROIZOLACE STŘECH Fóliové systémy ALKORPLAN, ALKORFLEX, DEKPLAN 18.DEKTRADE Mechanicky kotvené jednovrstvé systémy ELASTEK 50 SOLO + ALKOR F 19.DEKTRADE POLYDEK návod k použití 20.DEKTRADE Asfaltové pásy Dektrade návod k použití 21.EJOT výrobní program a katalog 22.FOAMGLAS Practical Guide to Flat Roofing 23.APP systémy střešních zahrad 24.ZINCO systémy střešních zahrad 25.PARAMO asfaltové výrobky 26.NOBASIL výrobní program a katalog 27.G+H ISOVER Styrodur 28.BÖRNER lepidlo PUK 29.MITOP výrobní program a katalog
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je : ing.jaroslava Lorencová Při tvorbě byly použity volně přístupné internetové zdroje. Autor souhlasí se sdílením vytvořených materiálů a jejich umístěním na www.ssstavji.cz Tvorba materiálů byla financována z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Střední školou stavební Jihlava.