CVIČEBNICE Z MANAŽERSKÉHO ÚČETNICTVÍ

CVIČEBNICE Z MANAŽERSKÉHO ÚČETNICTVÍ Příklad 1 Předběžná kalkulace Společnost Nova předpokládá zahájit výrobu 2 nových výrobků A a B. Z toho důvodu je prováděna předběžná kalkulace s použitím těch nákladů, o kterých bude účtováno ve finančním účetnictví. Jedná se o: a) přímý materiál (spotřeba 1 dne) - na výrobek A 100 kg à 40,- Kč - na výrobek B 60 kg à 50,- Kč b) přímé mzdy - 1 zaměstnanec 50,- Kč/1 hod. - 2 zaměstnanci odpracovali 8,5 hod/1 den c) ostatní přímé náklady - pomocný materiál apod. 150,- Kč d) nepřímé náklady (odpisy, nájemné, reklama, spotřeba energie včetně vody apod.) - 10 500,- Kč za měsíc, - Ø počet dní v měsíci: 21 Předpokládá se následující prodej výrobků za 1 den: - - výrobek A 100 ks á 75 Kč - - výrobek B 50 ks á 50 Kč ÚKOL: 1) Sestavte předběžnou kalkulaci. 2) Vypočtěte průměrné denní náklady na 1 výrobek. 3) Vypočtěte průměrnou denní tržbu za 1 výrobek. Příklad 2 Výpočet celkových nákladů Výrobní podnik má zjištěny tyto údaje o svých výkonech: - celkové fixní náklady (FN) 15 000,- Kč, - variabilní náklady na jednotku produkce (vn) 10,- Kč, - celková produkce (Q) 500 ks. ÚKOL: 1) Vypočtěte celkové variabilní náklady produkce (VN). 2) Vypočtěte fixní náklady na jednotku produkce (fn). 3) Vypočtěte celkové náklady produkce (N). 4) Vypočtěte Ø celkové náklady produkce (ØN). Příklad 3 Výpočet kalkulovaných nákladů dle kalkulačního vzorce Výrobní podnik Zora předpokládá tyto úrovně nákladů na 1 000 ks produkce: a) spotřeba přímého materiálu 50 000 Kč b) přímé mzdy 10 000 Kč c) ostatní přímé náklady 2 000 Kč d) výrobní režie 20 000 Kč e) správní režie 14 000 Kč f) odbytová režie 16 000 Kč g) režijní přirážka (zisk) 12 000 Kč

ÚKOL: Vypočtěte na 1 ks produkce: 1) vlastní náklady výroby, 2) vlastní náklady výkonu, 3) úplné vlastní náklady výkonu, 4) základní cenu výkonu. Příklad 4 Výpočet fixní a variabilní složky nákladů při stejnorodém objemu výkonů Podnik vyrábějící tepelnou energii dosáhl ve 2 sledovaných obdobích následujících nákladů a výkonů (v tis. Kč) Období Výkony celkem (Q) Náklady celkem (N) Variabilní náklady na jednotku výkonu (vn) 01 89 73 0,8 02 94 77 0,8 ÚKOL: Vypočtěte: 1) výši ročních fixních nákladů (FN) v období 01 a 02, 2) očekávaný objem celkových nákladů pro další období, předpokládáme-li výkony 98 000,- Kč a nezměněnou úroveň fixních a variabilních nákladů. Příklad 5 Výpočet hrubého rozpětí a jednicové marže Podnik hodlá přejít na novou alternativu výroby. Proto potřebuje znát její efektivnost pro své definitivní rozhodnutí. Stávající alternativa Nová alternativa 1 000 ks 1 200 ks Tržby 120 000 Kč 138 000 Kč Relevantní náklady: Přímé mzdy 35 000 Kč 42 000 Kč Přímý materiál 20 000 Kč 24 000 Kč Provozní režie variabilní 15 000 Kč 18 000 Kč Proměnné náklady celkem 70 000 Kč 84 000 Kč Úhrada neměnných nákladů = irelevantních nákladů 30 000 Kč 30 000 Kč ÚKOL: Vypočtěte: 1) hrubé rozpětí, 2) jednicovou marži. 2

Příklad 6 Výpočet volných fixních nákladů Kapacita výrobní linky je 200 ks za měsíc a skutečný výkon 185 ks za měsíc. Fixní náklady za měsíc dosahují 2 400,- Kč. ÚKOL: Kolik je volných fixních nákladů? Příklad 7 Rozhodovací úloha týkající se objemu a sortimentu výroby (optimalizace) Podnik vyrábí výrobky A, B, C, o niž má tyto informace: Výrobek A Výrobek B Výrobek C Jednotková marže 12,- Kč 10,- Kč 6,- Kč Strojní hodiny na výrobek 6 hod. 2 hod. 1 hod. Prodejní požadavky 200 ks 200 ks 200 ks Požadované strojní hodiny 1 200 hod. 400 hod. 200 hod. Strojní kapacita je omezená a činí 1 200 hodin za dané období. ÚKOL: Určete nejvýhodnější (optimální) plán výroby a prodeje. Příklad 8 Určení bodu zvratu, výpočet příspěvku k tržbám a bezpečnostní marže Výrobní podnik vykazuje následující údaje o výrobě svého výrobku: - celkové fixní náklady (FN) 40 000 Kč - celkové variabilní náklady (VN) 30 000 Kč - cena 1 výrobku (c) 40 Kč - vyráběné množství kapacita (Q) 2 000 ks - plánovaný rozsah výroby (Qp) 1 700 ks ÚKOL: Vypočtěte: 1) objem výroby pro bod zvratu (Qo), 2) jednicovou (absolutní) marži (m), 3) příspěvek k tržbám (PT), 4) tržby v bodu zvratu (T), 5) bezpečnostní marži margin of safety (MS). Příklad 9 Kalkulace dělením prostá Dopravní podnik má provádět ve sledovaném období 3 druhy přeprav. V následující tabulce jsou uvedeny hodnoty výkonu v tkm a plánované počty hodin na opravy a udržování vozidel. Výkon A Výkon B Výkon C 20 aut Liaz 20 aut Tatra 20 aut Volvo 2 000 tkm 3 000 tkm 6 000 tkm 400 hod. 500 hod. 800 hod. 3

Rozpočet útvaru Opravy a udržování na opravy všech vozidel ve sledovaném období činí 102 000 Kč. Normovaná spotřeba přímých nákladů na 1 tkm výkonů A, B, C je následující: Nákladová položka 1 tkm A 1 tkm B 1 tkm C Spotřeba pohonných hmot 8 10 12 Odpisy pneumatik 1 0,80 1,40 Přímé mzdy 9 12 16 ÚKOL: Stanovte předběžnou kalkulaci na 1 tkm těchto výkonů v položce vlastních nákladů provozu (výroby). Příklad 10 Kalkulace dělením s poměrovými (ekvivalentními) čísly Podnik Rouno, s. r. o. vyrábí z vlněné střiže prošívané deky (D), polštáře (P) a ozdobné polštářky (O). Vlastní náklady na přípravu střiže jsou rozpočtovány pro dané kalkulační období 36 000,- Kč. Ostatní parametry výroby: Výrobek D P O Norma spotřeby 4 2 1 kg střiže/ks Norma spotřeby 4 2 1 m látky/ks Nákupní cena 25 25 50 Kč/m látky Přímé mzdy 32 16 24 Kč/ks Ostatní přímé náklady 20 12 30 Kč/ks Plán výkonů 200 400 200 kusů ÚKOL: 1) Pomocí kalkulace stanovte vnitropodnikovou výrobní cenu jednotlivých výrobků ve výši vlastních nákladů výkonu. 2) Stanovte celkové vlastní náklady na plánovaný výkon. Příklad 11 Bod zvratu Jsou známé následující údaje: Výnosy (V) Variabilní náklady (VN) Fixní náklady (FN) 1 000 000 Kč 600 000 Kč 600 000 Kč ÚKOL: 1) Jakého objemu výnosů musí být dosaženo při současném zvýšení fixních nákladů o 200 000,- Kč, aby podnik dosáhl bod zvratu. 2) Jakého objemu výnosů musí být dosaženo podle předchozího příkladu, aby podnik dosáhl zisku po zdanění ve výši 100 000,- Kč. Sazba daně z příjmů je 30 %. 4

Příklad 12 Časová dimenze nákladů v MÚ Akciová společnost PROFIN vykazuje v listopadu následující údaje: vynaložila na výrobu 20 výrobků náklady v celkové výši 200,- Kč a utržila za prodej 16 výrobků 240,- Kč. ÚKOL: 1) Zjistěte hospodářský výsledek 2) Vypočtěte výnosovou a nákladovou rentabilitu Příklad 13 Členění nákladů Část nákladů útvaru Zásobování je fixní a část je závislá na počtu dodávek. Celkové náklady a počet dodávek v uplynulých dvou čtvrtletích byly následující: Období Počet dodávek Náklady celkem v tis. Kč I. 48 825 II. 52 857 ÚKOL: 1. Zjistěte pomocí metody dvou bodů výši variabilních nákladů na 1 dodávku a výši čtvrtletních fixních nákladů útvaru Zásobování. 2. jaký je očekávaný objem nákladů pro III. Q, přepokládá-li se nákup 2 000 t materiálu a průměrná velikost jedné dodávky je 40 t. Příklad 14 Kalkulační systém Jedním z hlavních výrobků firmy Blažek jsou rychlovazné konvice. Operativní kalkulace k 1. 12. 200X je následující: Kalkulovaná položka Kč Přímý jednicový materiál a nakupované polotovary 100 Přímé jednicové mzdy včetně příslušného SP a ZP 95 Přímá jednicová spotřeba energie 5 Jednicové náklady celkem 200 V roce 200X+1 se očekávají následující změny ve výši nákladů: od 1. 1. dojde k navýšení mzdových tarifů a tím i ke zvýšení jednicových mezd na 1 ks o 5 Kč, od 1. 4. změnou v technologii výroby a konstrukcí výrobku dojde ke snížení jednicového materiálu o 10 Kč od 1. 10. technologická opatření umožní snížit spotřebu elektrické energie o 2 Kč na 1 ks. Firma plánuje vyrobit 10 000ks každé čtvrtletí. ÚKOL: Stanovte plánové kalkulace na dílčí období a plánovou kalkulaci na celý rok 5

Příklad 15 Metoda standardních nákladů a výnosů Firma Světlo vyrábí jeden druh stropních svítidel. Rozpočet útvaru hlavní výroba na měsíc duben vychází z předpokládaného objemu výroby 5 000ks: Položka Kč Variabilní náklady 750 000 Fixní náklady 900 000 Celkem 1 650 000 Ve skutečnosti se vyrobilo 4 000 ks svítidel a skutečná potřeba režijních nákladů byla 1 480 000 Kč. ÚKOL: 1) Sestavte variantní rozpočet na výrobu 4 000 ks svítidel 2) Kvantifikujte absolutní a relativní odchylku nákladů Příklad 16 Bod zvratu Společnost KLM, a. s. vykázala v měsíci září tyto výsledky: fixní náklady 3 mil. Kč, variabilní náklady 16 mil. Kč a výnosy 20 mil. Kč. ÚKOL: Zjistěte jaký bude hospodářský výsledek v měsíci říjnu a jak se změní oproti hospodářskému výsledku v září: a) při 5 % zvýšení fixních nákladů a 10 % zvýšení výnosů, b) při 10 % zvýšení fixních nákladů nezměněné výši výnosů, c) při 5 % zvýšení příspěvku na úhradu a nezměněné výši výnosů, d) při 6 % snížení celkových výnosů. Příklad 17 Investiční projektování Porovnáním vhodnosti investování v roce 200X do 2 možných investičních projektů, pomocí ukazatelů ČSH (Čistá současná hodnota) při 12 % diskontní sazbě a IR (Index rentability) při stejné době trvání 5 let, vyberte vhodný projekt. Vypočítejte dobu návratnosti. (Poznámka: CF = peněžní toky, pro diskontní faktory použijte tabulky v UT.) Projekt 1 Projekt 2 Investiční výdaje v r. 200X 1 000 1 000 Zisk + odpisy = CF Zisk + odpisy = CF Přínosy v r. 200X+1 200 + 200 = 400-100 + 200 = 100 200X+2 200 + 200 = 400 0 + 200 = 200 200X+3 0 + 200 = 200 100 + 200 = 300 200X+4 0 + 200 = 200 200 + 200 = 400 200X+5-100 + 200 = 100 100 + 200 = 300 Celkový přínos 300 + 1000 =1300 300 + 1000 = 1300 6

Příklad 18 Způsob vyjádření a ocenění nákladů v MÚ Společnost AMOS nakoupila na konci minulého účetního období zboží v PC 200 000,- Kč. Uvedené zboží prodala za 240 000,- Kč. Nyní nakupuje totéž zboží za 212 000,- Kč. Společnost zvažuje, zda by bylo vhodné též využít toto zboží jako polotovar v nově vyráběném výrobku. Nový výrobek by měl, dle propočtů vycházejících ze současných cenových relací, přinášet 10% ní nákladovou rentabilitu. ÚKOL: Vyjádřete náklady prodaného zboží v závislosti na jejich finančním, hodnotovém a ekonomickém pojetí včetně jejich vlivu na efekt (obchodní marži) z prodeje zboží. Příklad 19 Kalkulace plných a variabilních nákladů Firma Trend vyrábí dětské náramkové hodinky, ekonomicky je rozdělena do 2 středisek Výroba a Prodej. V následujících tabulkách jsou uvedeny údaje o výrobě a prodeji: Měsíc Výroba v ks Prodej v ks Leden 5 000 4 500 Únor 5 000 5 000 Březen 5 000 5 500 Předem stanovené náklady jsou následující: Položka Kč Variabilní náklady na výrobu 1 ks hodinek 60 Variabilní náklady prodeje 1 ks hodinek 10 Fixní náklady útvaru Výroba 412 500 Fixní náklady útvaru Prodej 165 000 Prodejní cena 250 ÚKOL: Zjistěte výši zisku ve všech 3 měsících za předpokladu, že firma nepřekročila ani neuspořila náklady, při ocenění zásob: a) na úrovni variabilních nákladů b) na úrovni plných nákladů Příklad 20 Členění nákladů Telekomunikační společnost TESLA zvažuje, jaký objem služeb musí poskytnout příští rok svým zákazníkům, aby dosáhla 100 mil.kč zisku. Propočty vychází z těchto údajů: Fixní náklady (FN) 900 mil. Kč Variabilní náklady na 1 impuls (vn) 0,30 Kč Měsíční paušální poplatek za stanici (Pj) 63 Kč Přepokládaný počet stanic (N) 450 000 Cena za impuls (c) 2 Kč ÚKOL: Kolik impulsů musí společnost poskytnout, aby dosáhla požadovaného zisku: 7

Příklad 21 Specifika kalkulace s přiřazováním nákladů aktivitám Podnik vyrábí 3 druhy sportovní obuvi. Veškerá obuv prochází běžnou výstupní kontrolou a u části obuvi se ještě navíc provádějí speciální testy. Režijní náklady na běžnou výstupní kontrolu jsou 765 tis. Kč a na speciální testy 668 tis. Kč. Údaje o výstupní kontrole jsou následující: Druh obuvi Treking Atlet Fitnes Objem výroby (počet párů) 2 000 3 000 4 000 Doba trvání běžné VK 1 páru v min. 25 25 25 Procento obuvi, na kterém se provádějí zvl.testy 40% 35% 20% Doba trvání speciálních testů 1 páru v min. 40 30 25 ÚKOL: Alokujte metodou přiřazování na základě dílčích aktivit náklady na kontrolu obuvi. Příklad 22 Kalkulace plných a variabilních nákladů Výrobní společnost PALKO vykazuje následující údaje v předběžné kalkulaci výrobku pro kalkulaci jeho nákladů: - jednicový materiál, jednicové mzdy a variabilní výrobní režie 15,- Kč, - průměrná fixní výrobní režie 20,- Kč Průměrná fixní výrobní režie je vypočítána jako podíl fixních nákladů ve výši 25 000,- Kč a předpokládaného počtu 1 250 ks vyrobených a prodaných výrobků. Skutečně bylo vyrobeno 1 300 ks a prodáno bylo 1 000,- ks při prodejní ceně 50,- Kč za jeden výrobek. ÚKOL: Příklad 23 1) Zaúčtujte uvedenou skutečnost při ocenění na úrovni: a) plných nákladů, b) variabilních nákladů. 2) Zjistěte vnitropodnikový hospodářský výsledek v útvaru výroby při ocenění na úrovni plných nákladů. Rozhodovací úloha Rozhodovací úloha vyrobit nebo koupit při nevyužité kapacitě a z pohledu jak plných nákladů, tak přírůstkových nákladů. 1) Výrobní součást se v podniku dosud nakupovala za 1 000 Kč/ks. 2) V případě výroby této součásti je třeba vynaložit tyto variabilní náklady: - přímý materiál 500,- Kč - přímé mzdy 100,- Kč - variabilní složka 200,- Kč 3) Musí se pořídit lisovací forma, jejíž měsíční odpisy by činily bez ohledu na skutečný počet výlisků 20 000,- Kč. 4) Předpokládá se výroba 1 000 ks. 5) Kapacita není plně využita, ale podnik nechce kvalifikované dělníky propustit, platí jim proto vyrovnání mzdy ve výši 50 % úrovně odpovídající plnému využití. 8

6) Fixní náklady (nevyhnutelné) budou vznikat bez ohledu na to, zda se bude součást vyrábět či ne. Při zjednodušení se fixní náklady do kalkulace plných nákladů zahrnují ve výši 300 % k přímým mzdám. ÚKOL: Proveďte rozhodnutí zda je pro podnik výhodné vyrábět součást nebo ji nakupovat. Pro rozhodnutí použijte informace jak o plných nákladech, tak o nákladech přírůstkových. 9

ŘEŠENÍ Příklad 1 Předběžná kalkulace (1) a) přímý materiál (spotřeba 1 dne) - na výrobek A 100 kg * 40,- Kč 4 000 - na výrobek B 60 kg * 50,- Kč 3 000 celkem 7 000 b) přímé mzdy - 1 zaměstnanec 50,- Kč/1 hod. - 2 zaměstnanci odpracovali 8,5 hod/1 den 50 * 8,5 * 2 850 c) ostatní přímé náklady - pomocný materiál apod. 150,- Kč 150 d) nepřímé náklady - 10 500,- Kč za měsíc, - Ø počet dní v měsíci: 21 10 500 / 21 500 Celkem přímé a nepřímé náklady 8 500 Kč Předpokládá se následující prodej výrobků za 1 den: - výrobek A 100 ks * 75,- Kč 7 500 - výrobek B 50 ks * 50,- Kč 2 500 Celkem tržba za den 10 000 Kč (2) 8 500 / 150 = 56,67 Kč (3) (100 * 75) + (50 * 50) = 7 500 + 2 500 = 10 000 10 000 / 150 = 66,67 Kč Příklad 2 Výpočet celkových nákladů (1) VN = vn * Q = 10 * 500 = 5 000 Kč (2) fn = FN / Q = 15 000 / 500 = 30 Kč (3) N = FN + VN = 15 000 + 5 000 = 20 000 Kč (4) ØN = 20 000 / 500 = 40 Kč 10

Příklad 3 Výpočet kalkulovaných nákladů dle kalkulačního vzorce Kalkulační vzorec Přímý materiál + Přímé mzdy + Ostatní přímé náklady + Výrobní režie = Vlastní náklady výroby + Správní režie = Vlastní náklady výkonu + Odbytová režie = Úplné vlastní náklady výkonu + Režijní přirážka (zisk) = Cena výkonu (základní) (1) (50 000 + 10 000 + 2 000 + 20 000) / 1 000 = 82 Kč (2) 82 + (14 000 / 1 000) = 96 Kč (3) 96 + (16 000 / 1 000) = 112 Kč (4) 112 + (12 000 / 1 000) = 124 Kč Příklad 4 Výpočet fixní a variabilní složky nákladů při stejnorodém objemu výkonů Vzorec: N = FN +( vn * Q) (1a) 73 = FN 01 + (0,8 * 89) FN 01 = 73 71,2 = 1,8 (tis. Kč) (1b) 77 = FN 02 + (0,8 * 94) FN 02 = 77 75,20 = 1,8 (tis. Kč) (2) N 03 = 1,8 + (0,8 * 98) = 1,8 + 78,4 = 80,2 (tis. Kč) 11

Příklad 5 Výpočet hrubého rozpětí a jednicové marže (1) Stávající alternativa Nová alternativa Rozdíl 1 000 ks 1 200 ks 200 ks Tržby 120 000 Kč 138 000 Kč 18 000 Kč Relevantní náklady: Přímé mzdy 35 000 Kč 42 000 Kč 7 000 Kč Přímý materiál 20 000 Kč 24 000 Kč 4 000 Kč Provozní režie variabilní 15 000 Kč 18 000 Kč 3 000 Kč Proměnné náklady celkem 70 000 Kč 84 000 Kč 14 000 Kč Hrubé rozpětí 50 000 Kč 54 000 Kč 4 000 Kč Úhrada neměnných nákl = irelevantních nákladů 30 000 Kč 30 000 Kč 0 Kč Přebytek hrubého rozpětí, zisk 20 000Kč 24 000 Kč 4 000 Kč Hrubá marže = realizované výnosy přímé, zjistitelné náklady (2) Jednicová marže = cena výrobku proměnné jednicové náklady m = c vn jednicová marže stávající alternativy: (120 000 / 1 000) (70 000 / 1 000) = 50 Kč jednicová marže nové alternativy: (138 000 / 1 200) (84 000 / 1 200) = 115 70 = 45 Kč Příklad 6 Vzorec: VFN x m x Výpočet volných fixních nákladů VFN x = (m x) * FN/m volné fixní náklady při skutečném výkonu x maximální rozsah výkonu daný kapacitou skutečný výkon VFN x = (200 185) * 2 400 : 200 = 15 * 12 = 180 Kč Příklad 7 Rozhodovací úloha týkající se objemu a sortimentu výroby (optimalizace) Výrobek A Výrobek B Výrobek C Jednotková marže (JM) 12,- Kč 10,- Kč 6,- Kč Strojní hodiny na výrobek (SH) 6 hod. 2 hod. 1 hod. Marže na 1 hodinu = JM / SH 2 Kč 5 Kč 6 Kč Pořadí výhodnosti 3. 2. 1. 12

Využití omezující strojní kapacity podle pořadí výhodnosti: Výroba Využité Zbylé hodiny hodiny Marže Ks x JM 200 ks C 200 * 1 = 200 1 000 1 200 Kč 200 * 6 200 ks B 200 * 2 = 400 600 2 000 Kč 200 * 10 100 ks A (= 200 / 2) 600-1 200 Kč 100 * 12 Celková marže 4 400 Kč Příklad 8 Vzorec: Určení bodu zvratu, výpočet příspěvku k tržbám a bezpečnostní marže Q 0 = FN / (c vn) FN = kapacitní náklady = kapacita Marže je rozdíl mezi jednotkovou cenou (c) a jednotkovými variabilními náklady (vn): m = (c vn) Marže v absolutní hodnotě se často vyjadřuje ve vztahu k tržbám (T), což má velmi praktické užití; pak marže vyjádřená v % se označuje jako ukazatel příspěvku k tržbám (PT): ukazuje, kolik = z ceny představuje rozdíl mezi cenou a jednotkovými variabilními N PT = (c vn) / c (1) Q 0 = 40 000 / (40 (30 000 / 2 000)) = 40 000 / (40 15) = 1 600 ks (2) m = c vn = 40 15 = 25 Kč (3) PT = 25 / 40 = 0, 625 = 62,5 % (4) T = 1 600 * 40 = 64 000 Kč nebo T = 40 000 / 0,625 = 64 000 Kč (5) Vzorec: MS = (Q p - Q 0 ) / Q p MS = (1 700 1 600) / 1 700 = 0,0588, tj. 5,88 % Příklad 9 Kalkulace dělením prostá (1) Nejprve musíme vypočítat kolik Kč představuje jedna hodina oprav a udržování na jednotlivé výkony: 400 + 500 + 800 = 1 700 hodin 102 000 / 1 700 = 60 Kč/hod. (2) Nyní vypočítáme kolik korun oprav připadá na 1 tkm každého jednotlivého výkonu: Výkon A Výkon B Výkon C 400 * 60 = 24 000 Kč 500 * 60 = 30 000 Kč 800 * 60 = 48 000 Kč 2 000 tkm 3 000 tkm 6 000 tkm 24 000 / 2 000 = 12 Kč/tkm 30 000 / 3 000 = 10 Kč/tkm 48 000 / 6 000 = 8 Kč/tkm Poznámka: Vzhledem ke stejnému počtu vozidel u jednotlivých výkonů (20 aut) nemají tyto údaje žádný vliv na stanovení předběžné kalkulace jednotlivých výkonů. 13

(3) Stanovení předběžné kalkulace: Nákladová položka 1 tkm A 1 tkm B 1 tkm C Spotřeba pohonných hmot 8 10 12 Odpisy pneumatik 1 0,80 1,40 Přímé mzdy 9 12 16 Opravy a udržování (výrobní režie) 12 10 8 Celkem vlastní náklady výroby 30 32,80 37,40 Příklad 10 Kalkulace dělením s poměrovými (ekvivalentními) čísly (1) Vlastní náklady na přípravu střiže se rozpočtou na jednotlivé výrobky pomocí poměrových čísel tedy přes váhu střiže v jednotlivých výrobcích a plán počtu kusů. Celkové náklady na střiž: Celková spotřeba střiže = Kč / kg Celková spotřeba střiže = 36 000 / [(4 * 200) + (2 * 400) + (1 * 200)] = 36 000 / 1 800 = = 20 Kč/kg Po ocenění norem spotřeby střiže a norem spotřeby látky jejich jednotkovou cenou lze již sečíst náklady na jednice výkonů a celkový výkon zjistit jejich pronásobením s plánovaným počtem jednic: Výrobek Norma spotřeby v Kč Norma spotřeby v nákupní ceně Přímé mzdy Ostatní přímé náklady Vnitropodniková výrobní cena D 4 * 20 = 80,- Kč 25 * 4 = 100,- Kč 32,- Kč 20,- Kč 232,- Kč Výrobek Norma spotřeby v Kč Norma spotřeby v nákupní ceně Přímé mzdy Ostatní přímé náklady Vnitropodniková výrobní cena P 2 * 20 = 40,- Kč 25 * 2 = 50,- Kč 16,- Kč 12,- Kč 118,- Kč Výrobek Norma spotřeby v Kč Norma spotřeby v nákupní ceně Přímé mzdy Ostatní přímé náklady Vnitropodniková výrobní cena O 1 * 20 = 20,- Kč 1 * 50 = 50,- Kč 24,- Kč 30,- Kč 124,- Kč (2) Plánovaný výkon oceněný celkovými vlastními náklady výroby: = (232 * 200)+ (118 * 400) + (124 * 200) = 118 400 Kč 14

Příklad 11 Bod zvratu (1) V VN FN = 0 VN V - x V - (FN + 200 000) = 0 V 600 000 V - x V - (600 000 + 200 000) = 0 1 000 000 V - 0,6 V - 800 000 = 0 0,4 V = 800 000 V = 2 000 000 Kč Zkouška správnosti: Hledaná výše výnosů 2 000 000 Kč - V * VN (2 000 000 * 0,6) -1 200 000 Kč - FN (600 000 + 200 000) - 800 000 Kč Zisk 0 Kč (2) V - VN - FN = zisk 1-0,3 100 000 V - 0,6 V - 800 000 = 1-0,3 0,4 V = 142 857 + 800 000 V = 2 357 142 Kč Zkouška správnosti: Hledaná výše výnosů 2 357 142 Kč - VN (2 357 142 * 0,6) - 1 414 285 Kč - FN - 800 000 Kč Zisk před zdaněním 142 857 Kč - 30 % daň z příjmů - 42 857 Kč Zisk po zdanění 100 000 Kč 15

Příklad 12 Časová dimenze nákladů MÚ 1) Účet zisků a ztrát. Náklady (20 * 10) 200 Tržby z prodeje (16 * 15) 240 Zisk 80 Změna stavu výr. (4 * 10) 40 280 280 80 2) Rentabilita výnosů = ------ = 0,33 240 80 80 Rentabilita nákladů = --------- = ----- = 0,50 16 x 10 160 Příklad 13 Členění nákladů 1) Změna nákladů 857 825 = 32 (tis. Kč) Změna počtu dodávek 52 48 = 4 Variabilní náklady na jednu dodávku 32 / 4 = 8 (tis. Kč) Fixní náklady 825 (8 * 48) = 441 (tis. Kč) Nebo 857 (8 * 52) = 441 (tis. Kč) Variabilní náklady na jednu dodávku představují 8 tis. Kč, fixní náklady na čtvrtletí jsou 441 tis. Kč. 2) Počet dodávek ve III. Q 2 000 / 40 = 50 Celkové náklady 441 + (50 * 8) = 841 (tis. Kč) Očekávaná výše nákladů pro III. Q je 841 tis. Kč. Příklad 14 Kalkulační systém Kalkulační položka 1. Q 2. Q 3. Q 4. Q Předpokládaný objem výroby 10 000 10 000 10 000 10 000 Přímý jednicový materiál a polotovary 100 90 90 90 Přímé jednicové mzdy včetně SZP 100 100 100 100 Přímá jednicová spotřeba energie 5 5 5 3 Jednicové náklady celkem 205 195 195 193 Roční plánovou kalkulaci lze vypočítat jako vážený aritmetický průměr dílčích plánových kalkulací, kde vahami je objem výkonů. 16

Čtvrtletí Plánovaný Plánová kalkulace Plánované náklady objem výkonů na dílčí období 1. Q 10 000 205 2 050 000 2. Q 10 000 195 1 950 000 3. Q 10 000 195 1 950 000 4. Q 10 000 193 1 930 000 Celkem 40 000 7 880 000 7 880 000 Roční plánová kalkulace: -------------------- = 197 Kč 40 000 Příklad 15 Metoda standardních nákladů a výnosů VN 750 000 vn = -------- = -------------- = 150 Kč/ ks Q 5 000 1) variantní rozpočet na výrobu 4 000 ks svítidel Položka Variantní rozpočet 4 000 ks 5 000 ks Variabilní náklady 600 000 750 000 Fixní náklady 900 000 900 000 Celkem 1 500 000 1 650 000 2) absolutní a relativní odchylku nákladů Spotřební odchylka Skutečně vynaložené náklady 1 480 000 Kč Variantní rozpočet na 4 000 ks 1 500 000 Kč Spotřební odchylka úspora 20 000 Kč Objemová odchylka Variantní rozpočet na 4 000 ks 1 500 000 Kč Lineárně přepočtený rozpočet (1 650 000/5 000 * 4 000) 1 320 000 Kč Objemová odchylka překročení 180 000 Kč Při vynakládání nákladů útvar uspořil 20 000 Kč oproti rozpočtu, efekt z horšího využití kapacity se projevil ve výši 180 000 Kč. 17

Příklad 16 Bod zvratu a) K č Z á ř í Ř í j e n. výnosy 20 000 000 22 000 000 variabilní náklady - 16 000 000-17 600 000 příspěvek na úhradu 4 000 000 4 400 000 fixní náklady - 3 000 000-3 150 000 zisk 1 000 000 1 250 000 zvýšení zisku 250 000 b) Kč Z á ř í Ř í j e n. výnosy 20 000 000 20 000 000 variabilní náklady - 16 000 000-16 000 000 příspěvek na úhradu 4 000 000 4 000 000 fixní náklady - 3 000 000-3 300 000 zisk 1 000 000 700 000 snížení zisku - 300 000 c) K č Z á ř í Ř í j e n. výnosy 20 000 000 20 000 000 variabilní náklady - 16 000 000-15 800 000 příspěvek na úhradu 4 000 000 4 200 000 fixní náklady - 3 000 000-3 000 000 zisk 1 000 000 1 200 000 zvýšení zisku 200 000 d) K č Z á ř í Ř í j e n. výnosy 20 000 000 18 800 000 variabilní náklady - 16 000 000-15 040 000 příspěvek na úhradu 4 000 000 3 760 000 fixní náklady - 3 000 000-3 000 000 zisk 1 000 000 760 000 snížení zisku - 240 000 Příklad 17 Investiční projektování a) ČSH Projekt 1 Projekt 2 Rok Diskont. faktory CF Diskont.hodnoty CF Diskont. hodnoty 200X+1 0,893 400 357,20 100 89,30 200X+2 0,797 400 318,80 200 159,40 200X+3 0,712 200 142,40 300 213,60 200X+4 0,636 200 127,20 400 254,40 200X+5 0,567 100 56,70 300 170,10 Celkem 1 300 1 002,30 1 300 886,80 Investiční výdaj v r. 200X - 1 000-1 000,00-1 000-1000,00 ČSH 2,30-113,20 18

b) ukazatel index rentability 1 002,30 IR (Projekt 1) = ----------- = 1,0023 1 000,00 886,80 IR (Projekt 2) = ----------- = 0,8868 1 000,00 c) doba návratnosti Projekt 1: 400 + 400 + 200 = 1 000 Projekt 2: 100 + 200 + 300 + 400 = 1 000 Závěr: Vhodný je Projekt 1 Doba návratnosti jsou 3 roky Doba návratnosti jsou 4 roky Příklad 18 Způsob vyjádření a ocenění nákladů v MÚ 1) Vyjádření nákladů ve finančním pojetí - vychází se z historické ceny: Náklady prodaného zboží = 200 000 Kč, výnos z prodeje = 240 000 Kč Obchodní marže = 40 000 Kč 2) Vyjádření nákladů v hodnotovém pojetí - předpoklad přecenění pořízeného zboží na jeho současnou (reprodukční) úroveň: Náklady prodaného zboží = 212 000 Kč, výnosy z prodeje = 240 000 Kč Obchodní marže = 28 000 Kč 3) Vyjádření nákladů v ekonomickém pojetí předpoklad přecenění pořízeného zboží na současnou hodnotu a též vzetí v úvahu výnosy z dosud nerealizované varianty (využití zboží jako polotovaru): Náklady prodaného zboží = (212 000 * 0,10) + 212 000 = 233 200 Kč Obchodní marže = 6 800 Kč Závěr: Pro společnost je výhodnější nakupované zboží prodávat než je využívat jako polotovar k výrobě. Příklad 19 Kalkulace plných a variabilních nákladů a) na úrovni variabilních nákladů Položka Leden Únor Březen Celkem Objem prodeje v ks 4 500 5 000 5 000 15 000 Výnosy z prodeje 1 125 000 1 250000 1 375 000 3 750 000 Změna stavu hot. výrobků 30 000-30 000 0 Variabilní výrobní náklady 300 000 300 000 300 000 900 000 Variabilní prodejní náklady 45 000 50 000 55 000 150 000 Marže 810 000 900 000 990 000 2 700 000 Fixní výrobní náklady 412 500 412 500 412 500 1 237 500 Fixní prodejní náklady 165 000 165 000 165 000 495 000 Zisk 232 500 322 500 412 500 967 500 19

b) na úrovni plných nákladů Položka Leden Únor Březen Celkem Objem prodeje v ks 4 500 5 000 5 000 15 000 Výnosy z prodeje 1 125 000 1 250 000 1 375 000 3 750 000 Změna stavu hot.výrobků 71 250-71 250 0 Výrobní náklady 712 500 712 500 712 500 2 137 500 Prodejní náklady 210 000 215 000 220 000 645 000 Zisk 273 500 322 500 371 250 967 500 Příklad 20 Členění nákladů Vzhledem k vysokým FN koncipuje společnost cenu ve vzájemné kombinaci paušální sazby za přístup k síti a úhrady za impuls. Výpočet bodu zvratu, resp. žádoucí úrovně zisku se proto modifikuje následujícím způsobem: FN FV + Z FN (Pj * 12 * N) + Z X = ---------------------- = ---------------------------------- c vn c - vn kde FV jsou fixní výnosy 900 000 000 (63 * 12 * 450 000) + 100 000 000 X = ------------------------------------------------------------------ = 2 0,30 900 000 000 340 200 000 + 100 000 000 659 800 000 X = -------------------------------------------------------- = ------------------ = 388 118 000 1,7 1,7 Společnost musí k dosažení žádoucí úrovně zisku prodat 388 188 000 impulsů. Příklad 21 Specifika kalkulace s přiřazováním nákladů aktivitám Druh obuvi Treking Atlet Fitnes Celkem Objem výroby (počet párů) 2 000 3 000 4 000 9 000 Náklady na běžnou VK 1 páru 85 85 85 765 000/9 000 Počet párů obuvi se zvláštními testy 800 1 050 800 Doba trvání spec.testů celkem v min. 32 000 31 500 20 000 83 500 Celkové náklady na spec.testy na 256 000 252 000 160 000 668 000 druh obuvi (668 000/83 500 x doba v min.) Náklady na spec.testy 1 páru 128 84 40 Náklady na kontrolu 1 páru obuvi Treking 85 + 128 = 213 Kč Náklady na kontrolu 1 páru obuvi Atlet 85 + 84 = 169 Kč Náklady na kontrolu 1 páru obuvi Fitnes 85 + 40 = 125 Kč 20

Příklad 22 Kalkulace plných a variabilních nákladů 1a) na úrovni plných nákladů Skutečné náklady na výrobu. Předem stanovené náklady na výrobu VN 19 500 1. 45 500 (1300*15) (1300*35) FN 25 000 Výrobky. Odběratelé. 1. 45 500 2. 35 000 3. 50 000 (1000*35) (1000*50) Náklady prodaných výrobků. Výnosy z prodeje. 2. 35 000 3. 50 000 1b) na úrovni variabilních nákladů Skutečné náklady na výrobu. Předem stanovené náklady na výrobu. VN 19 500 1. 19 500 (1300*15) (1300*15) FN 25 000 2. FN 25 000 Výrobky. Odběratelé. 1. 19 500 3. 15 000 4. 50 000 (1000*15) (1000*50) Náklady prodaných výrobků. Výnosy z prodeje. 2. 25 000 4. 50 000 3. 15 000 2) Vnitropodnikový výsledek hospodaření v útvaru výroby: 45 500 - ( 19 500 + 25 000) = 1 000,- 21

Příklad 23 Rozhodovací úloha Složky nákladů Plné náklady Přírůstkové náklady Přímý materiál 500 500 Přímé mzdy 100 50 Variabilní složka režie (200 % z př.mezd) 200 200 Odpisy lisovací formy 20 20 Fixní náklady 300 Celkem 1 120 770 Porovnání plných nákladů s nákupní cenou: 1 120 1 000 = +120 (překročení) Porovnání přírůstkových nákladů s nákupní cenou: 770 1 000 = -230 (úspora) Rozhodnutí: výroba je výhodnější. Poznámky: 1. Plné náklady nedávají reálný obraz, proto je třeba srovnávat nákupní cenu s přírůstkovými náklady. 2. Přírůstkové mzdy činí pouze 50,- Kč. Zbylých 50,- Kč by se muselo stejně vyplácet, když podnik nechce dělníky propustit. 3. Odpisy z lisovací formy vznikají jen při výrobě. 4. Variabilní složka režie představující technologické náklady se nemůže počítat jen k přírůstkovým mzdám (tj. 200 % z 50); tyto náklady dosud nevznikaly; jejich příkladem je pohonná energie, režijní výrobní materiál, náklady na dopravu materiálu a součástí a další. 5. Fixní náklady obecného charakteru se nebudou měnit. Závěr: pro rozhodování nelze využít informací o plných nákladech, ale pouze o nákladech přírůstkových. 22

Nárožní 2600/9a,158 00, PRAHA 5 tel. +420 841 133 166 info@vsem.cz www.vsem.cz