Česká ekonomika rok po oslabení koruny

Česká ekonomika rok po oslabení koruny Tomáš Holub ředitel sekce měnové a statistiky Treasury seminář 214 UniCredit Bank listopad 214

Plán prezentace Kurz koruny od vyhlášení závazku ČNB Stav české ekonomiky nyní a před rokem Obrat v ekonomickém vývoji a jeho faktory Inflace a dopady oslabení kurzu Prognóza ČNB Shrnutí 2

Vývoj kurzu od vyhlášení závazku ČNB 28. 27.5 27. 26.5 26. 25.5 25. 24.5 24. 23.5 1/12 7/12 1/13 7/13 1/14 7/14 CZK/EUR Hranice 27 CZK/EUR Kurz rychle oslabil k hranici 27 CZK/EUR, následně se stabilizoval mírně nad ní; intervence probíhaly jen v prvních dnech. Od té doby ČNB do vývoje kurzu v souladu s jednostranných charakterem svého závazku přímo nezasahuje. 4

Česká ekonomika v číslech: nyní a před rokem meziročně v % Dostupné k 7.11.213 Dostupné k 6.11.214 Hrubý domácí produkt (s.o.) II/13-1,3 II/14 2,5 Výdaje domácností na konečnou spotřebu (s.o.) II/13, II/14 1,9 Tvorba hrubého kapitálu (s.o.) II/13-14, II/14 6,3 Index spotřebitelských cen 9/13 1, 9/14,7 Měnověpolitická inflace 9/13,2 9/14,6 Obecná míra nezaměstnanosti - věk 15-64 let (s.o., v %) III/13 7,1 III/14 6, Zaměstnanost III/13,7 III/14,8 Průměrná nominální mzda v podnikatelské sféře II/13 1,1 II/14 2,5 Počet volných pracovních míst 9/13 39 4 9/14 56 6 Hrubý provozní přebytek nefinančních podniků II/13 1,3 II/14 13,4 Souhrnný indikátor důvěry (index) 1/13 88,9 1/14 94,1 Tržby v maloobchodě vč. motoristického segmentu (s.o.) 9/13,3 9/14 4,4 Klíčové ukazatele se letos vyvíjejí podstatně lépe než do listopadu 213. Ekonomika se odpoutala od hrany deflace. HDP výrazně roste, což se příznivě projevuje na trhu práce a ve zvýšené důvěře domácností i firem. Makroekonomické údaje tak ukazují, že oslabení kurzu splnilo svůj účel. 6

Mezinárodní srovnání: ekonomický vývoj a sentiment Meziroční růst reálného HDP (v %) 1 8 6 4 2-2 -4-6 -8-1 28Q1 29Q1 21Q1 211Q1 212Q1 213Q1 214Q1 Česká republika Německo Rakousko Maďarsko Polsko Slovensko 12 11 1 9 8 7 Indikátor ekonomického sentimentu (dlouhodobý průměr = 1) 6 1/1 1/11 1/12 1/13 1/14 ČR Německo Evropská unie Do loňska zažívala ČR největší útlum ve srovnání s ostatními zeměmi regionu (v rámci EU jsme byli z hlediska vývoje HDP mezi nejhoršími 1 zeměmi). Vnější i vnitřní faktory vleklé recese byly zesíleny špatnou ekonomickou náladou českých firem a domácností. Nyní je situace zcela jiná: z hlediska růstu HDP patří ČR mezi 1 nejlepších zemí EU a sentiment se zvýšil na úroveň průměru EU resp. Německa. 7

Trh práce Ukazatele nezaměstnanosti (v %, sezonně očištěné údaje, zdroj: MPSV, ČSÚ) Zaměstnanost a mzdy (meziroční změna v %) 8 5 4 3 7 2 1-1 6-2 -3 5 I/1 I/11 I/12 I/13 I/14-4 I/1 I/11 I/12 I/13 I/14 Průměrná nominální mzda v podnikatelské sféře Obecná míra nezaměstnanosti Podíl nezaměstnaných osob Počet zaměstnaných osob Přepočtený počet zaměstnanců Ekonomický růst se projevuje viditelným zlepšováním situace na trhu práce. Počet zaměstnaných osob je o 41 tisíc vyšší než před rokem, začala se zvyšovat i průměrná délka pracovního úvazku. Počet nezaměstnaných je naopak o 57 tisíc nižší než loni touto dobou. Po loňském poklesu se mzdy vrátily k růstu tempy přes 2 %. 8

Hospodaření nefinančních podniků 3 Vybrané ukazatele podniků s 5 a více zaměstnanci (meziroční změna v %) 15 2 1 1 5-1 -5-2 I/1 I/11 I/12 I/13 I/14-1 Hrubý provozní přebytek (odpisy + zisk) Výkony včetně obchodní marže (pravá osa) Účetní přidaná hodnota (pravá osa) Výkonová spotřeba (pravá osa) Osobní náklady (pravá osa) Ukazatele provozního hospodaření podniků se výrazně zlepšily; dochází zejména k výraznému růstu přidané hodnoty a hrubého provozního přebytku. Oslabení kurzu pomáhá prostřednictvím vyšších vývozních cen, rychlejšího reálného růstu vývozu i zvyšování domácí poptávky. 9

Ekonomické prostředí do listopadu 213 Zahraniční poptávka Měnové podmínky Fiskální politika Sentiment V letech 212-213 působila proti růstu HDP zahraniční poptávka, domácí konsolidace vládních rozpočtů i velmi slabý sentiment domácností a firem. Uvolněné měnové podmínky ekonomiku podporovaly, ale ne dostatečně. Navíc hrozilo, že při nečinnosti ČNB by se mohly otočit do opačného směru (pokles inflačních očekávání a růst reálných sazeb, posílení kurzu koruny). 11

Ekonomické prostředí nyní Zahraniční poptávka Měnové podmínky Sentiment Fiskální politika Nyní podporují růst ekonomiky prakticky všechny faktory. U měnových podmínek to platí díky opatření ČNB ve výrazně zvýšené míře. Pozitivní vliv zahraniční poptávky naopak od 2. čtvrtletí letošního roku zadrhává vlivem zhoršení situace zejména v Německu. Mírně kladný příspěvek fiskální politiky bude spojen zejména s EU fondy. 12

Oživení zahraniční poptávky 4 3 2 1-1 -2-3 I/1 I/11 I/12 I/13 I/14 Hrubý domácí produkt ČR Efektivní HDP eurozóny Vývoj poptávky v eurozóně nebyl schopen plně vysvětlit recesi české ekonomiky v letech 212-213. Stejně tak nyní nevysvětluje zdaleka plně tempo hospodářského růstu v ČR. Celkově bude letos růst efektivního HDP eurozóny jen o,5 procentního bodu rychlejší než loni (zvýšení z,5 % na 1, %). 13

Fiskální politika Saldo vládního sektoru Strukturální saldo (ESCB) Reálná spotřeba vlády s.a (mzr. v %) 6. v % HDP (ESA 21) 4. 2.. -2. -4. -6. -4.4-4.3.4-2.9-2.6-2.9-4. -1.9-1. -.3 2.3-1.3-1.4-1.1 1.7-2. 2.1 2. -1.8-1.5-1.8-8. 21 211 212 213 214 215 216 Zatímco v roce 213 snížila fiskální konsolidace dynamiku HDP o 1 p.b., v letošním roce bude její příspěvek mírně kladný a v roce 215 se dále zvýší. Prorůstový fiskální impuls se bude realizovat zejména prostřednictvím vládních investic, a to zejména díky dočerpávání EU fondů. 213 214 215 216 skut. progn. progn. progn. Fiskální impulz a) -1,,3,5 -,2 z toho dopad skrze: spotřebu domácností -,7,,1, soukromé investice,,,, vládní investice domácí -,3,,1, vládní investice z EU fondů,,2,3 -,3 14

Reálné exporty vs. zahraniční poptávka 25 Tempo růstu reálného vývozu a zahraniční poptávky (meziroční změna. v %) 2 15 1 5-5 -1-15 -2-25 7/I 8/I 9/I 1/I 11/I 12/I 13/I 14/I 15/I 16/I reálný vývoz zahraniční poptávka Pozitivní dopad oslabení kurzu na ekonomický vývoj je nejsnáze viditelný v předstihu meziročního růstu vývozu před dynamikou zahraniční poptávky. Jedná se o důsledek zvýšení cenové konkurenceschopnosti domácí produkce (svou roli hraje též dobrá výkonnost automobilového průmyslu). 15

Struktura ekonomického růstu 6 4 2-2 -4-6 Poptávková strana ekonomiky (příspěvky k růstu v p.b.) I/1 I/11 I/12 I/13 I/14 Spotřeba domácností Čistý vývoz Tvorba hrubého fixního kapitálu Spotřeba vlády 6 5 4 3 2 1-1 -2-3 Nabídková strana (tvorba přidané hodnoty) (příspěvky k růstu v p.b.) I/1 I/11 I/12 I/13 I/14 Zpracovatelský průmysl Peněžnictví a podnikatelské služby Obchod, pohostinství, doprava Ostatní služby Stavebnictví Těžba, výroba a rozvod energií Zemědělství, lesnictví a rybářství Hrubá přidaná hodnota v základních cenách (mzr. změny v %) Podstatné je, že růst ekonomiky je stále více tažen oživením domácí poptávky, což byl klíčový smysl opatření ČNB. Velmi výrazně tedy zafungoval efekt očekávání, když firmy i domácnosti přestaly odkládat své výdaje. Dobře začíná fungovat také přelévání růstu ze zpracovatelského průmyslu do zbytku ekonomiky. Růst se tak stává vyváženějším i na straně nabídky. 16

Rozklad jednotlivých faktorů změny vývoje HDP +4,3 p.b. +3,2 p.b. Dynamika HDP v letošním prvním pololetí byla o 4,3 p.b. vyšší než v prvním pololetí 213. Z toho se jen polovina dá vysvětlit zahraničím a fiskální politikou. Z pohledu celoroční prognózy se vývoj HDP zlepší o 3,2 p.b., přičemž vývoj v eurozóně a vládních rozpočtech vysvětluje jen asi 1,7 p.b. Na měnovou politiku (plus sentiment) tak zbývá 1,5-2,1 p. b. 17

Scénáře z listopadu 213: připomenutí HDP (mzr. v %) V listopadu 213 ČNB očekávala, že oslabení kurzu urychlí v roce 214 růst zhruba o 1 procentní bod oproti situaci, kdy by měnová politika zůstala pasivní. Pokud tedy skutečný vývoj překvapuje, tak mírně v pozitivním směru. 18

Vývoj inflace 4 Celková a MP inflace (mzr. v %) 3 Struktura celkové inflace (příspěvky v p.b.) 3 2 2 1 1-1 1/1 1/11 1/12 1/13 1/14 Měnověpolitická inflace Spotřebitelské ceny -1 1/13 3 5 7 9 11 1/14 3 5 7 9 Korigovaná inflace bez PH a potravin Regulované ceny Nepřímé daně v neregulovaných cenách Ceny potravin (včetně alkoholických nápojů a tabáku) Ceny pohonných hmot (PH) Meziroční růst spotřebitelských cen (v %) Celková i měnověpolitická inflace se ve třetím čtvrtletí 214 odpoutaly od blízkosti nulových hodnot, stále se však nacházely pod dolní hranicí tolerančního pásma cíle ČNB (tj. pod 1 %). Ke stále nízké inflaci přispívá pokles regulovaných cen a oproti minulým letům mírnější zvyšování nepřímých daní i růst cen potravin, naopak jádrová inflace se po více než pěti letech vrátila do kladných hodnot. 2

Inflace v mezinárodním srovnání (HICP) Pramen: Eurostat Aktuálně je inflace v ČR podobná Německu a dalším zemím EU, kterým se daří relativně dobře. Bez zásahu ČNB bychom pravděpodobně byli v sousedství Řecka. 21

Ceny výrobců 8 Meziročně (v %) 4 6 3 4 2 2 1-2 -1-4 -6-8 -1 Zpracovatelský průmysl Ceny tržních služeb Ceny stavebních prací Ceny zemědělských výrobců (pravá osa) 1/1 7 1/11 7 1/12 7 1/13 7 1/14 7-2 -3-4 -5 S výjimkou zemědělství se ceny ve všech klíčových odvětvích vrátily do mírného meziročního růstu. 22

Vývoj a výhledy v eurozóně: nyní vs. v listopadu 213 Oživení HDP v eurozóně probíhalo do 1. čtvrtletí 214 dle předpokladů, ale poslední dobou se zadrhává a ke zrychlení by mělo dojít až během roku 215. Cenový vývoj je výrazně utlumenější u CPI i PPI. 24

Prognóza celkové inflace 6 5 Meziročně (v %) Horizont měnové politiky 4 3 2 Inflační cíl 1-1 IV/12 I/13 II III IV I/14 II III IV I/15 II III IV I/16 II 9% 7% 5% 3% interval spolehlivosti Celková inflace se bude zvyšovat především vlivem rostoucí ekonomické aktivity a zrychlujícího růstu mezd, naopak proinflační působení dovozních cen odezní vlivem utlumeného cenového vývoje v zahraničí při stabilním kurzu koruny. Na počátku roku 216 překročí inflace dvouprocentní cíl. 25

Prognóza HDP 1 Meziročně (v %) 8 6 4 2-2 -4 IV/12 I/13 II III IV I/14 II III IV I/15 II III IV I/16 II 9% 7% 5% 3% interval spolehlivosti V důsledku zvýšené zahraniční poptávky, uvolněných domácích měnových podmínek a zvýšení vládních investic vzroste HDP letos i příští rok o 2,5 %, v roce 216 pak růst mírně zrychlí. 26

Struktura růstu ekonomiky Spotřeba domácností (%, mzr.) Hrubá tvorba kapitálu (%, mzr.) 2 1-1 -2 7.SZ 214 1 5-5 15 1 5 I/1 I/11 I/12 I/13 I/14 I/15 I/16 Vývozy (%, mzr.) 15 1 5 I/1 I/11 I/12 I/13 I/14 I/15 I/16 Dovozy (%, mzr.) -5 I/1 I/11 I/12 I/13 I/14 I/15 I/16-5 I/1 I/11 I/12 I/13 I/14 I/15 I/16 Růst spotřeby domácností zrychlí ke 2 % díky zvyšujícím se reálným příjmům. Bude pokračovat růst fixních investic podniků a v letech 214-215 dojde i ke zvýšení vládních investic. Vývozy a dovozy budou reagovat na dočasné zpomalení zahraniční poptávky. 27

Prognóza inflace a HDP: nyní vs. v listopadu 213 Celková inflace (meziročně v %) HDP (meziročně v %) Inflace je oproti alternativnímu scénáři z listopadu 213 nižší aktuálně i na výhledu, a to vlivem více deflačního vývoje cen výrobců v eurozóně a hlubšího propadu domácích regulovaných cen. Naproti tomu oživení ekonomiky bylo zatím o něco rychlejší, i když na přelomu let 214 a 215 zpomalí vlivem zvolnění růstu v eurozóně. 28

Mzdy Tempo růstu nom. mezd v podnikatelském sektoru (%, mzr.) 5 4 3 2 1-1 -2-3 Oficiální Upravené I/1 I/11 I/12 I/13 I/14 I/15 I/16 Vykazovaná časová řada nominálních mezd je stále výrazně ovlivněna efektem daňové optimalizace z přelomu let 212 a 213. Dynamika mezd očištěná o uvedený vliv od druhého pololetí 213 postupně zrychluje, a tento trend bude v důsledku růstu ekonomiky i inflace pokračovat. Růst mezd dosáhne v letech 214, 215 a 216 hodnot 3,2 %, 3,9 % a 4,8 %. 29

Trh práce Obecná míra nezaměstnanosti (v %, s.o.) Zaměstnanci přepočtení na plné úvazky (meziročně v%) 8 4 2 7 6 Skutečnost III/14-2 5 I/1 I/11 I/12 I/13 I/14 I/15 I/16 Obecná míra nezaměstnanosti podle VŠPS -4 I/1 I/11 I/12 I/13 I/14 I/15 I/16 Zaměstnanci Úvazek na zaměstnance Zaměstnanci přepočtení na plné úvazky Míra nezaměstnanosti bude dále postupně klesat (již ve 3. čtvrtletí 214 se překvapivě snížila až na 6 %). Růst ekonomiky se projeví pokračujícím zvyšováním počtu zaměstnanců přepočteného na plné úvazky. Postupně v něm začne převažovat zvyšování počtu zaměstnanců nad prodlužováním průměrného úvazku. 3

Předpoklady prognózy o měnové politice 4 3M PRIBOR (v %) 3 2 1 IV/12 I/13 II III IV I/14 II III IV I/15 II III IV I/16 II 9% 7% 5% 3% interval spolehlivosti Prognóza předpokládá stabilitu tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni a používání kurzu jako nástroje měnové politiky do 1. čtvrtletí 216. Následný návrat do standardního režimu měnové politiky nebude znamenat posílení kurzu na úroveň před zahájením intervencí ČNB. 31

Jak bude vypadat ukončení používání kurzu ( exit )? Přistoupení k využívání kurzu jako nástroje měnové politiky bylo transparentní a stejný bude i exit. Exit může být realizován jednorázově i v sérii kroků. Exit by měl být sametový, i když jednorázové šoky nikdo nemůže vyloučit. Případné výkyvy ale bude ČNB vyhlazovat. Klíčové je správné načasování exitu. Existuje přitom dilema mezi hladkým průběhem exitu a pravděpodobností vyhnutí se návratu k nulové dolní hranici úrokových sazeb: dřívější exit = hladší průběh (postupné zpřísňování MP, menší riziko, že se inflace dostane nad cíl) pozdější exit = více jistoty, že nedojde k návratu k nulové spodní hranici úrokových sazeb 32

Shrnutí Oslabení kurzu jednoznačně přispělo k odvrácení reálné hrozby deflace a k urychlení oživení ekonomiky. Faktory předchozí recese odezněly a některé přispívají k růstu (oživení v zahraničí jak bude robustní?, konec domácí fiskální konsolidace, zlepšená nálada firem i domácností). Ekonomické oživení je taženo zejména fixními investicemi, k růstu přispívá také spotřeba domácností i vlády. Růst vývozu předstihuje dynamiku zahraniční poptávky, mj. díky oslabení kurzu. Ekonomické oživení se projevuje na trhu práce (roste počet volných pracovních míst a délka pracovních úvazků, nezaměstnanost postupně klesá, růst mezd v podnikatelské sféře oživil). Bankovní rada opakovaně konstatovala, že ČNB neukončí režim používání kurzu dříve než v roce 216. 34

Děkuji za pozornost www.cnb.cz http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/214/214_iv/index.html (Plné znění Zprávy o inflaci IV/214 bude zveřejněno v pátek 14.11.) Tomas.Holub@cnb.cz