Makroekonomický vývoj, exportní sektor a aktuální vývoj ve finančním sektoru - předběžné zhodnocení dopadů Bankovní unie

Transkript

1 Makroekonomický vývoj, exportní sektor a aktuální vývoj ve finančním sektoru - předběžné zhodnocení dopadů Bankovní unie Vladimír Tomšík viceguvernér X. Exportní fórum 5. dubna 213

2 Plán prezentace Část 1 - Makroekonomický vývoj a exportní sektor Zahraniční vývoj a jeho dopady Vývoj domácí ekonomiky Obchodní bilance ČR Prognóza ČNB Část 2 Aktuální vývoj ve finančním sektoru - předběžné zhodnocení dopadů Bankovní unie 2

3 Plán prezentace Makroekonomický vývoj a exportní sektor Zahraniční vývoj a jeho dopady Vývoj domácí ekonomiky Obchodní bilance ČR Prognóza ČNB 3

4 Globální ekonomický výhled na rok 213 Výhled cen ropy brent v prosinci Inflace, % 12 1 IN RU BR 95 4 IT ES DE 2 GR EA PT CN US IE JP II-13 III-13-2 Růst HDP, % Nezaměstnanost, % Poznámka: EA eurozóna, DE Německo, US Spojené státy, JP Japonsko, CN Čína, IN Indie, BR Brazílie, RU Rusko. Velikost jednotlivých bodů znázorňuje velikost země / regionu podle nominálního HDP v amerických dolarech v roce 211. Barva bodů je přiřazena podle očekávané nezaměstnanosti v roce 213. Šedá barva je předpověď CF (HDP, inflace) a Bloomberg (cena ropy) z předchozího měsíce. Zdroj: Bloomberg, Consensus Economics, EIU 4

5 Vazba českého průmyslu na německý průmysl Průmyslová produkce ve strojírenství (mzr., v %) ČR Německo -3 1/1 1/3 1/5 1/7 1/9 1/11 1/13 Zdroj: Datastream Po propadu v roce 29 vazba mezi českým a německým strojírenským průmyslem vzrostla. 5

6 Ekonomická aktivita v eurozóně a Německu Příspěvky složek k meziročnímu růstu HDP (v p.b.) eurozóna I/8 I/9 I/1 I/11 I/12 Německo I/8 I/9 I/1 I/11 I/12 Spotřeba domácností Spotřeba vlády Změna zásob Tvorba hr. fix. kapitálu Čistý vývoz HDP celkem Ekonomika eurozóny klesá již čtyři čtvrtletí v řadě. Nicméně Německo zatím dosahuje mírně kladného ekonomického růstu. Růst HDP v eurozóně je stimulován výhradněčistým vývozem. Proti tomu působí zejména pokles investic a zásob a také pokles soukromé spotřeby (což zatím neplatí pro Německo). 6

7 Výhledy HDP v eurozóně a Německu Eurozóna Německo Růst HDP, % Růst HDP, % HIST CF, 213/3 MMF, 213/1 OECD, 212/11 ECB, 213/3 HIST CF, 213/3 MMF, 213/1 OECD, 212/11 DBB, 212/12 CF MMF OECD ECB CF MMF OECD DBB Poznámka: Legenda zobrazuje údaje o poslední předpovědi ve formátu Zdroj, rok/měsíc zveřejnění předpovědi. HIST je historická hodnota. ECB a Fed: střed intervalu. Šipka signalizuje směr revize nově publikované předpovědi. Není-li šipka uvedena, nová předpověď nebyla dostupná v minulém měsíci ani tento měsíc k datu uzávěrky. Hvězdička označuje prvně publikovanou předpověď pro daný rok. Zdroj: CF, MMF, OECD, ECB, Fed, DBB, BOJ, výpočty ČNB. Výhledy pro rok 213 nejsou příliš příznivé, ekonomické oživení je očekáváno až v roce 214 7

8 Plán prezentace Makroekonomický vývoj a exportní sektor Zahraniční vývoj a jeho dopady Vývoj domácí ekonomiky Obchodní bilance ČR Prognóza ČNB 8

9 Vývoj inflace Struktura meziroční inflace (v %, resp. p.b.) / / /13 Korigovaná inflace bez PH a potravin Regulované ceny Nepř ímé daně v neregulovaných cenách Ceny potravin (vč etně alkoholických nápojů a tabáku) Ceny pohonných hmot (PH) Meziroč ní rů st spotř ebitelských cen (v % ) Inflace na počátku letošního roku klesla mírně pod 2% cíl ČNB. Domácí ekonomika nevytváří poptávkové inflační tlaky. Korigovaná inflace bez PH, tvořící 54 % spotřebního koše, je stále záporná (od 7/29!) korigovaná deflace bez PH. Růst inflace je kromě změn DPH tažen hlavně vývojem regulovaných cen a cen potravin. To je do značné míry odrazem růstu cen komodit ve světě a oslabení kurzu k euru i dolaru v nedávné minulosti. 9

10 Měnová politika ČNB Měnověpolitické úrokové sazby (v %) /8 1/9 1/1 1/11 1/12 1/13 Lombardní sazba 2T limitní repo sazba Diskontní sazba ČNB během roku 212 celkem třikrát snížila měnověpolitické sazby. Ty se tak dostaly na svou technickou nulu. Nízké sazby odrážejí útlum ekonomické aktivity, včetně dopadů fiskální konsolidace a zpomalení zahraniční poptávky, a rovněž mimořádně nízké úrokové sazby v eurozóně. 1

11 Domácí ekonomická aktivita Příspěvky k růstu HDP (mzr. v p.b., %) I/8 III I/9 III I/1 III I/11 III I/12 III Spotřeba domácností Hr. tvorba fixního kapitálu Spotřeba vlády Čistý vývoz Změna stavu zásob V průběhu roku 212 se prohloubil ekonomický pokles. Setrvale kladné příspěvky v loňském roce vykázal pouze čistý vývoz. Výrazně záporný je příspěvek spotřeby domácností a v závěru roku i fixních investic. To je důsledek slabé zahraniční poptávky, domácí fiskální konsolidace a přetrvávající nejistoty. 11

12 Indikátory důvěry Indikátory důvěry (průměr roku 25 = 1) Podnikatelský Spotřebitelský Souhrnný indikátor 1/8 7 1/9 7 1/1 7 1/11 7 1/12 7 1/13 Salda indikátorů důvěry Průmysl Stavebnictví Obchod Služby Spotřebitelský 1/8 7 1/9 7 1/1 7 1/11 7 1/12 7 1/13 Celkový indikátor důvěry se v posledních měsících jen lehce zvyšuje vlivem zlepšujícího se spotřebitelského sentimentu, který se navrací z déletrvajících velmi nízkých hodnot ( zmírnění pesimismu ). V rámci jednotlivých indikátorů důvěry mají nejvíce záporná salda odpovědí stavebnictví, spotřebitelé a průmysl. Saldo indikátoru důvěry je rozdíl (v %) mezi odpověďmi vyjadřujícími zlepšení a zhoršení očekávaných i probíhajících tendencí.

13 Vývoj v průmyslu Průmyslová produkce (stálé ceny, průměr roku 25 = 1) Průmyslová produkce Sezonně očištěný údaj 1/8 7 1/9 7 1/1 7 1/11 7 1/12 7 1/13 Průmyslová produkce (stálé ceny, meziroční změny v %) Průmyslová produkce Sezonně očištěný údaj HP trend 1/8 7 1/9 7 1/1 7 1/11 7 1/12 7 1/13 Průmysl byl donedávna hlavním tahounem ekonomiky těžil z vývoje v Německu. Od druhé poloviny roku 212 však pozorujeme zpomalení. Meziroční dynamika průmyslové produkce je v posledních měsících záporná (sez.oč.) 13

14 Vývoj v průmyslu nové zakázky Nové průmyslové zakázky - vybraná odvětví (běžné ceny, mzr. v %) Nové zakázky z tuzemska Nové zakázky ze zahraničí Nové zak. z tuzemska - HP trend Nové zak. ze zahr. - HP trend -3 1/8 7 1/9 7 1/1 7 1/11 7 1/12 7 1/13 Vývoj tuzemských zakázek je nepříznivý už od roku 211 a souvisí mimo jiné s fiskální konsolidací. Od druhého pololetí loňského roku se však zhoršují i zahraniční zakázky, ty na přelomu let 212 a 213 meziročně propadaly o 1%. 14

15 Vývoj na trhu práce zaměstnanost Příspěvky k růstu přepočteného počtu zaměstnanců I/8 I/9 I/1 I/11 I/12 Úvazek na zaměstnance Počty zaměstnanců Počty zaměstnanců přepočtené na plný úvazek Zaměstnanost v loňském roce rostla jen mírně a počet odpracovaných hodin klesal, takže při přepočtu na plný úvazek se zaměstnanost snížila. Útlum na trhu práce se projevoval i nízkým růstem nominálních mezd (s výjimkou vlivu daňové optimalizace v závěru roku). 15

16 Vývoj na trhu práce nezaměstnanost a volná místa Počet volných prac. míst Obecná nezaměstnanost (VŠPS - ILO) Podíl nezaměstnaných osob (MPSV) Míra registrované nezaměstnanosti (MPSV) I/8 III I/9 III I/1 III I/11 III I/12 III 1/8 1/9 1/7 1/ /5 1/4 2/ Počet nezaměstnaných osob /12 2/13 Míra nezaměstnanosti se pozvolna zvyšuje a odráží tak pozvolný útlum na trhu práce. Odráží se v ní slábnoucí výkon ekonomiky a růst pracovní síly. Počet volných pracovních je z dlouhodobého pohledu nízký. Počet registrovaných nezaměstnaných dosahuje jedné z historicky nejvyšších hodnot. 16

17 Plán prezentace Makroekonomický vývoj a exportní sektor Zahraniční vývoj a jeho dopady Vývoj domácí ekonomiky Obchodní bilance ČR Prognóza ČNB 17

18 Obchodní bilance ČR teritoriální pohled Teritoriální struktura obchodní bilance ČR (přeshraniční statistika, mld. Kč) Ostatní EU27 bez Německa a Slovenska Rusko Čína Slovensko Německo Celkem Zdroj: ČSÚ Během posledního desetiletí se ČR změnila z čistého importéra na čistého exportéra. Obchodní přebytek s Německem dosáhl v roce 212 cca 85 % celkového přebytku obchodní bilance. 18

19 Obchodní bilance ČR zbožová struktura 6 Roční klouzavé úhrny obchodní bilance podle SITC (vybrané skupiny, v mld. Kč) paliva chemikálie tržní výrobky stroje průmyslové výrobky duben 9 srpen 9 prosinec 9 duben 1 srpen 1 prosinec 1 duben 11 srpen 11 prosinec 11 duben 12 srpen 12 leden 13 Skupina stroje nejvíce přispívá k celkovému přebytku obchodní bilance 19

20 Obchodní bilance u strojů a dopravních prostředků Meziroční změny salda skupiny SITC 7 - Stroje a dopravní prostředky (v mld. Kč) /8 1/9 1/1 1/11 1/12 1/13 Nicméně od roku 212 je patrné meziroční zpomalování růstu přebytku této zbožové skupiny. 2

21 ČR v konkurenci ostatních středoevropských zemí I/3 I/4 I/5 I/6 I/7 I/8 I/9 I/1 I/11 I/ Podíl exportu z ČR do Německa na exportu ze středoev. zemí (ČR, HU, PL, SK) do Německa (levá osa, v %) Index nominálního kurzu CZK vůči koši měn středoev. zemí (HU, PL, SK), pokles znamená apreciaci CZK (pravá osa) Podíl exportu ČR do Německa na celkovém exportu středoevropských zemí do Německa během krize postupně narůstal, a to i při posilujícím trendu koruny vůči měnám těchto zemí. 21

22 Plán prezentace Makroekonomický vývoj a exportní sektor Zahraniční vývoj a jeho dopady Vývoj domácí ekonomiky Obchodní bilance ČR Prognóza ČNB 22

23 Prognóza HDP 1 Meziroční růst HDP (v %) I/ 1 1 II III IV I/ 1 2 II III IV I/ 1 3 II III IV I/ 1 4 II III 9% 7% 5% 3% interval spolehlivosti skuteč nost HDP se letos sníží v důsledku výrazného zpomalení zahraniční poptávky a pokračující fiskální konsolidace. K oživení růstu HDP dojde od druhé poloviny letošního roku v návaznosti na oživení zahraniční poptávky a později i odeznění vlivu domácí fiskální konsolidace. HDP znatelněji vzroste až v roce 214. Nová data ukazují na o něco výraznější pokles HDP (-1,7 % v 4Q/212) 23

24 Prognóza investic a reálné spotřeby Hrubá tvorba kapitálu (meziroční změny v %, sezonně očištěno) 2 Reálná spotřeba domácností a vlády (meziroční změny v %, sezonně očištěno) I/8 I/9 I/1 I/11 I/12 I/13 I/14 Hrubá tvorba kapitálu Hrubá tvorba fixního kapitálu -6 I/8 I/9 I/1 I/11 I/12 I/13 I/14 Spotřeba domácností Spotřeba vlády Celkové investice i fixní investice budou letos stále ještě klesat, slabý růst se očekává až v roce 214 v souvislosti s oživením zahraniční poptávky i domácích vládních investic (obnovení realizace projektů z EU fondů). Spotřeba domácností bude letos ještě klesat a oživí až v roce 214, stejně jako spotřeba vlády. 24

25 Prognóza zahraničního obchodu Reálný vývoz a dovoz (meziroční změny v %, meziroční změny v mld. Kč, sezonně očištěno) I/8 I/9 I/1 I/11 I/12 I/13 I/14 Reálný čistý vývoz (změna v mld., pravá osa) Reálný vývoz Reálný dovoz -5 Dynamika zahraničního obchodu postupně zpomaluje vlivem ochabující zahraniční poptávky (4. čtvrtletí 212 zaostalo za prognózou). Tempa růstu vývozu i dovozu zrychlí ve druhé polovině roku 213, následně se znovu zvýší příspěvky čistého vývozu k růstu HDP. 25

26 Prognóza trhu práce Prognóza trhu práce (zaměstnanost meziroční změny v %, obecná míra nezaměstnanosti v %, sezonně očištěno) Průměrná nominální mzda (meziroční změny v %, podnikatelská sféra sezonně očištěno, nepodnikatelská sféra sezonně neočištěno) I/8 I/9 I/1 I/11 I/12 I/13 I/14 Zaměstnanost Obecná míra nezaměstnanosti (pravá osa) 3-4 I/8 I/9 I/1 I/11 I/12 I/13 I/14 Nominální mzdy v podnikatelské sféře Nominální mzdy v nepodnikatelské sféře Celková zaměstnanost se bude snižovat, míra nezaměstnanosti vzroste. Pozvolný obrat k lepšímu nastane až od poloviny roku 214. Růst mezd v podnikatelském sektoru bude od roku 213 zvolna zrychlovat, mzdy v nepodnikatelské sféře porostou jen mírně. 26

27 Prognóza inflace ze Zprávy o inflaci I/ Horizont měnové politiky Inflační cíl 1-1 I/11 II III IV I/12 II III IV I/13 II III IV I/14 II III 9% 7% 5% 3% interval spolehlivosti Celková inflace se bude v letošním roce pohybovat poblíž 2% cíle ČNB, po odeznění vlivu změny DPH klesne v roce 214 mírně pod cíl. 27

28 Prognóza měnověpolitické inflace 6 5 Meziroční inflace bez primárního vlivu změn nepřímých daní (v %) Horizont měnové politiky Inflační cíl 1-1 I/11 II III IV I/12 II III IV I/13 II III IV I/14 II III 9% 7% 5% 3% interval spolehlivosti Měnověpolitická inflace se bude na celém horizontu prognózy nacházet v dolní polovině tolerančního pásma cíle ČNB. Aktuální únorová hodnota MP inflace je oproti prognóze mírně nižší. 28

29 Prognóza kurzu 29 CZK/EUR (čtvrtletní průměry) I/1 1 II III IV I/1 2 II III IV I/1 3 II III IV I/1 4 II III 9% 7% 5% 3% interval spolehlivosti Nominální měnový kurz bude po stabilitě na průměrné hodnotě 25,5 v 1.Q/213 jen velmi mírně posilovat. Na oslabení kurzu působí utlumená zahraniční poptávka, v opačném směru nízký výhled zahraničních úrokových sazeb a klesající schodek běžného účtu platební bilance. 29

30 Prognóza úrokových sazeb 3M PRIBOR (v %) I/1 1 II III IV I/1 2 II III IV I/1 3 II III IV I/1 4 II III 9% 7% 5% 3% interval spolehlivosti S prognózou je konzistentní mírný pokles tržních úrokových sazeb a jejich následný růst až od poloviny roku

31 Shrnutí Česká ekonomika se nachází v recesi, trh práce v mírném útlumu. Klesají zejména spotřeba domácností a investice. Vlivem zpomalení zahraniční poptávky výrazně klesl i dosud kladný příspěvek čistého vývozu. Oživení ekonomiky přijde ve druhé polovině r. 213 a především v r Míra nezaměstnanosti bude v nejbližších měsících pokračovat v pozvolném růstu, růst mezd zůstane relativně nízký. Inflace se bude letos pohybovat okolo 2% cíle ČNB, když hlavním zdrojem inflace budou daňové změny, regulované ceny a v 1. pololetí i potraviny. Měnověpolitická inflace bude na celém výhledu setrvávat ve spodní polovině tolerančního pásma 2% cíle. Kurz koruny bude dle prognózy jen velmi slabě posilovat. Úrokové sazby ČNB dosáhly technické nuly, na níž budou drženy v delším horizontu, dokud nedojde k výraznému nárůstu inflačních tlaků. ČNB je nadále připravena použít devizové intervence v případě potřeby dalšího uvolnění měnové politiky. 31

32 Část 2 Aktuální vývoj ve finančním sektoru - předběžné zhodnocení dopadů Bankovní unie 32

33 Struktura českého finančního sektoru 8% 3,4% 4,6% Banky a záložny Pojišťovny 84% Fondy kolektivního investování a investiční společnosti Penzijní fondy Pramen: ČNB Českému finančnímu sektoru jednoznačně dominují banky Celkový objem aktiv českého finančního sektoru je 5,6 bilionu korun 33

34 Vlastnická struktura českých bank 6,1% Domácí Zahraniční 93,9% Pramen: ČNB Vlastnická struktura je z 94 % zahraniční vlastnictví Drtivá většina bank podniká prostřednictvím dcer svých mateřských společností (pobočky tvoří pouze 11,2 % celkových aktiv) 34

35 Heterogenita v rentabilitě bank a kvalitě úvěrů % Rentabilita vlastního jmění bank (% p.a., průměr ) Český bankovní sektor dlouhodobě patří k nejziskovějším v EU % Pramen: ECB IRL IT HU UK AT NL ESP FR SK PL CZ Podíl úvěrů v selhání (v %, červen 212) AT NL CZ SK PL POR SLV HU BUL GRE IRL Rozdíly v podílech úvěrů v selhání způsobeny zejména odlišným vývojem ekonomik, odlišným vývojem cen nemovitostí a rozdílným podílem hypoték 35

36 Heterogenita poměru vkladů a úvěrů Poměr vkladů k poskytnutým úvěrům % CZ AT FR HU IT EST DK Bankovní sektor v ČR má jako jeden z mála v EU více vkladů než úvěrů Pramen: národ. centrální banky, ECB 36

37 4 pilíře Bankovní unie 1. Jednotný Evropský bankovní dohled (v ECB) 2. Společný Evropský systém pojištění vkladů 3. Společný Evropský systém (fondy) pro restrukturalizaci bankovního sektoru 4. Společná pravidla stanovena EBA (Single Rule Book) 37

38 První fáze bankovní unie - SSM Prvním stavebním kamenem budoucí bankovní unie je vznik jednotného mechanismu dohledu pod hlavičkou ECB (SSM). Předběžnou dohodu o obecném přístupu k SSM odsouhlasili ministři financí EU dne (nařízení o SSM, novela nařízení o EBA). Vznik SSM především znamená přesun některých mikro- a makroobezřetnostních pravomocí z národních orgánů dohledu na ECB s využitím zkušeností národních orgánů dohledu a delegováním některých úkolů na národní orgány dohledu. Pod pravomoc ECB budou spadat všechny banky se sídlem v eurozóně (cca 6 bank), ale přímý dohled se bude týkat cca 14 systémově významných bank, tj. cca 8% bankovních aktiv v EU (přesné hranice nastaveny v nařízení o SSM) a dále bank podporovaných z EFSF/ESM. 38

39 Nejbližší kroky po schválení SSM Přípravná fáze na skutečný rozjezd přímého dohledu ECB potrvá cca jeden rok. Nutné dořešit rozdělení úkolů mezi ECB a národní orgány dohledu v chodu. Nutné provést důkladný přezkum všech bank, které bude ECB přímo dohlížet bude zahrnovat přezkum kvality aktiv a identifikaci tzv. legacy assets. Nutné dořešit interní oddělení dohledové funkce ECB od funkce monetární. ECB navrhne nominaci na předsedu Supervisory Board, kterou musí schválit EP a následně o ní rozhodnou členské státy EU (Rada ECOFIN). 39

40 Zbývající prvky bankovní unie Dokončení prvních dvou stavebních kamenů bankovní unie (tj. CRD IV/CRR a SSM) v nejbližších týdnech schválení v EP a Radě ECOFIN. Poté chybí dokončit tři z celkem pěti stavebních kamenů bankovní unie: 1. Vytvoření jednotného restrukturalizačního mechanismu (SRM) včetně vzniku jednotné restrukturalizační autority (SRA). Základem pro SRM bude směrnice BRRD zahrnující existenci společného fondu financovaného industrií Očekávané schválení BBRD cca v polovině r. 213; návrh EK k SRA ve 2. pol Vytvoření společného systému pojištění vkladů. Interakce mezi národními systémy pojištění vkladů a SRM Očekávané schválení směrnice DGS cca v polovině r Umožnění přímé rekapitalizace bank z prostředků Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). 4

41 Výhody pro země participující v SSM Přerušení bludného kruhu mezi solventností bank a dluhem států, ve kterých tyto banky působí, pomocí přímé rekapitalizace bank ze společného intervenčního mechanismu eurozóny (ESM) - vznik SSM byl podmínkou této přímé pomoci. Dohled úvěrových institucí uplatňován nezávislou dohledovou autoritou, koherentním způsobem pro všechny zúčastněné státy a napříč národními hranicemi. Očekávané zkvalitnění dohledu nad finančním sektorem pro některé státy eurozóny (jižní křídlo) a předpokládaná celková redukce intervencí k podpoře bank v eurozóně (centralizace stanovení a vynucení pravidel). 41

42 Rizika a nevýhody pro participující země Doplnění Evropské měnové unie o quasi fiskální transferovou bankovní unii na principech povinné solidarity a tzv. skupinového zájmu velkých mateřských bank ovládajících finanční skupiny (povinná účast na vytváření společných fondů kozdravění a restrukturalizaci bank, ESM, vnitroskupinové transfery), může podpořit stabilitu bankovních sektorů, ale za cenu: Fiskálních rizik Politických rizik (neodpovídá současnému politickému uspořádání v EU, kde není fiskální unie) Podpory morálního hazardu (náklady na selhání bank uhradí EU) Oslabení tlaku na strukturální reformy ekonomik Oslabení tlaku na strukturální reformy bankovních sektorů (příliš mnoho bank s nejistou životaschopností) Ztráty pravomocí národních dohledových a restrukturalizačních orgánů a jejich přirozené odpovědnosti za finanční stabilitu a bezpečné fungování finančního trhu 42

43 Rizika a nevýhody pro participující země -pokračování Využití výhod (snížení transakčních nákladů) a potenciálních výhod jednotné měny (podpora hospodářského růstu optimální alokací kapitálu a práce v nízko inflačním prostředí) zůstane i po vytvoření bankovní unie velmi obtížným úkolem, protože bankovní unie neodstraní historicky a institucionálně dané příčiny divergence států eurozóny, tj.: Velké strukturální rozdíly mezi jádrem (SRN, Francie, Nizozemí atd.) a periferií eurozóny (Irsko, Řecko, Španělsko, Portugalsko) Asynchronnost hospodářských cyklů jednotlivých států eurozóny Rozdílné reakce ekonomik na vnější šoky (konkurenceschopnost) Rozdílné reakce ekonomik států eurozóny na změny úrokových sazeb (Národně specifické) mzdové a institucionální (podmínky najímání a propouštění) rigidity na trhu práce Značné bariéry pro mobilitu práce Rozdílné standardy fiskální discipliny Nedávnou historií prokázaná rozdílná míra ochoty dodržovat v zájmu stability a atraktivnosti společné měny smluvní závazky v průběhu (rozdílných) volebních cyklů 43

44 Výhody a nevýhody pro neparticipující země Hlavní výhody: Podpora finanční stability eurozóny jako hlavního obchodního partnera Harmonizace postupů a nástrojů v oblasti dohledu nad finančním trhem Posílení mechanismů předcházení a řešení bankovních krizí Hlavní nevýhody: Prosazování pravidel pro celou EU vyhovující primárně zájmům SSM Riziko porušování rovného postavení subjektů na trhu, resp. podmínek hospodářské soutěže (podpora bank z ESM) Další potenciální rizika (viz další slide) 44

45 Rizikové faktory pro český bankovní sektor ČNB bedlivě sleduje, vyhodnocuje a snaží se eliminovat tato potenciální rizika: Případné nevýhodné přesuny rizik, likvidity a aktiv tuzemských bank pod hlavičkou tzv. skupinového zájmu, tj. zájmu mateřské ovládající banky a jejího domovského orgánu dohledu na úkor veřejného zájmu ČR na stabilitě a bezpečném fungování našeho bankovního sektoru. Možné přenesení části břemena výdajů na stabilizaci finančních skupin zahraničních mateřských bank na tuzemského daňového poplatníka v případě krizové situace. Pokles důvěry vkladatelů a investorů v tuzemský bankovní sektor (jako důsledek institutu solidárních celounijních garančních nebo restrukturalizačních fondů). Potenciální přeměna českých dceřiných bank na pobočky. 45

46 Rizikové faktory pro český bankovní sektor pokračování Gold-plating, tj. posunutí významu EU regulatorních pravidel prostřednictvím pravidel pro fungování bankovní unie, které by mohly: Nadřadit zájem evropských mezinárodněčinných bank a jiných finančních institucí ovládajících určitou finanční skupinu jako tzv. skupinový zájem nad národní zájem na zajištění stability a bezpečného fungování bankovního sektoru Omezit práva finálního rozhodování národního orgánu dohledu při: výkonu mikro-obezřetnostního bankovního dohledu nad bankami, které působí na jeho území výkonu makro-obezřetnostního dohledu nad stabilitou bankovního sektoru řešení případných krizových situací Oslabit zásady nenarušitelnosti jednotného evropského trhu Porušit podmínky volné hospodářské soutěže (např. diskriminací některých subjektůči států) 46

47 Závěr Určitý model bankovní unie se jeví jako nutný v rámci eurozóny pro zajištění její stability. Lze se obávat, že současný vývoj povede k transferové unii. ČNB nevidí v současné době důvod k účasti ČR v bankovní unii. ČNB se bude nadále snažit eliminovat rizika spojená s návrhy dalších prvků bankovní unie. ČNB bude sledovat další vývoj v eurozóně, analyzovat výnosy/náklady pro český finanční systém a ekonomiku. 47

48 Závěr One Size Fits All? Bankovní unie optimální měnovou zónu z eurozóny nevytvoří 48

49 Děkuji Vám za pozornost! Vladimír Tomšík