Vodstvo Asie. Miroslav Šobr

Vodstvo Asie Miroslav Šobr

vodopis je ovlivněn: - rozlehlostí kontinentu - vertikální členitostí - charakterem a pestrostí klimatu - je zde mnoho veletoků, ale nejsou zde nejdelší a nejvodnatější řeky světa - bezodtoké oblasti tvoří 40% rozlohy Asie Z hydrografického hlediska dělíme řeky do pěti hlavních skupin 1. řeky severní Asie 2. řeky suché střední Asie 3. řeky monzunové Asie 4. řeky tropické Asie 5. řeky Malé Asie a Blízkého východu

Bezodtoké oblasti Asie pánve: Kaspická Balchašská Tarimská Džungarská Cchajdamská Západomongolská Východogobijská Alašanská menší pánve v Malé Asii, Íránu a Afghánistánu

Nejdelší světové veletoky Název Amazonka Nil Jang-c -ťiang Mississippi Misouri Jenisej Žlutá řeka Ob Irtyš Kongo Amur Lena Mekong Kontinent Jižní Amerika Afrika Asie Severní Amerika Asie Asie Asie Afrika Asie Asie Asie Délka (km) 6762 6690 6380 6275 5539 5464 5410 4700 4444 4400 4023

Asie - odtoková výška

Odtoková výška -většina kontinentu má nepříznivé podmínky pro napájení řek, řeky jsou relativně málo vodné -vysoká absolutní vodnost je dána velkými plochami povodí -extrémy hodnot odtokové výšky způsobeny vysokým výparem (centrální Asie) a vysokými srážkami (JV Asie) -relativně vysoká odtoková výška na Sibiři způsobena permafrostem c = 45 75 % Průměrný roční specifický odtok -0,1 l/s.km 2 stepní a pustinné oblasti Střední a vysoké Asie -3 7 l/s.km 2 řeky Sibiře a Dálného východu -40 l/s.km 2 horské řeky jižních svahů Himálaje přes 100 l/s.km 2 tropické řeky Indonésie a Filipín

Monzunové řeky -specifické poměry v povodích je vzájemně odlišují -většinou jsou to řeky subtropů, dolní úseky tropické klimatické oblasti -maximální odtoky v době letních monzunových dešťů, minima v době sucha zima -často pramení v zaledněných oblastech vnitřní Asie režim ovlivněn táním sněhu a ledovců -využívané pro dopravu a závlahy (závlahové systémy a dopravní kanály mají hlavně v Číně dlouhou tradici) střední tok řeky Mekong v únoru (hranice Laos-Čína Jing-hong)

Amur (Chei-lung-t iang řeka černého draka) -s přítoky Šilka a Onon 5. nejdelší řeka Asie (4444 km, 1.843.000 km 2 ) -vznik soutokem řek Šilka a Arguň, nejvýznamnější přítoky Ussuri, Sungari (1850 km) -monzunový režim odtoku v dolní části řeky -Qa = 9650 m 3 /s letní srážky sníh v horách sníh na rovinách 25000 20000 15000 10000 5000 Amur rozkolísanost 21,7 0 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII 2500 2000 1500 1000 500 Sungari rozkolísanost 8,5 0 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII

Řeky Japonska a Koreje -více vyvinutý monzunový režim, hustá říční síť, řeky krátké a prudké -Japonsko Šinano (375 km), přes 300 km Tone (Qa 253 m 3 /s), Tešijo a Išikari na Hokkaidu -Korejský poloostrov Amnokgang (790 km) 500 400 Tone rozkolísanost 4,2 300 200 100 0 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII

Čínské řeky -Chuang-che (Žlutá řeka) délka 5464 km, povodí 980.000 km 2, Qa 1550 m 3 /s -Jang-c-tiang (Modrá řeka původně dolní tok, Čchang-ťiang - Dlouhá řeka) délka 6380 km, povodí 1.940.000 km 2, Qa 31.900 m 3 /s, využívaná pro dopravu (v povodí splavných 17 tis. km) -Si-tiang (Perlová řeka) délka 2129 km, povodí 437.230 km 2, Qa 12.400 m 3 /s 50000 40000 Jang-c-tiang rozkolísanost 5,1 30000 20000 10000 0 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Tin-ša-ťiang horní tok, soutěska Tygřího skoku Tiger Leaping Gorge

Řeky poloostrova Zadní Indie Vietnam - Song Hong (Rudá řeka, Qa 4.120 m 3 /s) a Song Da (Černá řeka) -Mekong délka 4350 km, povodí 810.000 km 2, Qa 14.000 m 3 /s, delta ročně až o 100 m, regulátorem průtoku je jezero Tonlesap -Menam, Salwin (2820 km, Qa 1500 m 3 /s) -Iravadi (2150 km, 431.000 km 2, 13400 m 3 /s) 25000 20000 Mekong rozkolísanost 14,5 15000 10000 5000 0 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Mekong - kalná voda při letních průtocích

Řeka Salwin v lednu Barma, dolní tok

Řeka Iravadi v lednu Barma, dolní tok

Přední Indie Brahmaputra -2900 km, povodí 935.000 km 2, Qa cca 20.000 m 3 /s -společné ústí s Gangou, ovlivněny táním ledovců (mnoho přítoků s glaciálním režimem) -zvýšení hladiny v létě o 10-12 m 50000 40000 Brahmaputra rozkolísanost 12,4 30000 20000 10000 0 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Brahmaputra v Tibetu

Ganga -délka 2510 km, povodí 1.060.000 km 2, soutokem řek Bhágírathí a Dhaulíganga -po výtoku z hor typická nížinná řeka, stření tok úrodná nížina, dolní tok bažinatý -mnoho vodných přítoků z Himálaje (často energeticky a závlahově využívaných) -největší přítok Jamuna (1300 km paralelně s Gangou) rovina zvaná Doáb Dvojřečí, nejvíce zalidněné území Indie -Qa cca 15.500 m 3 /s, maximální povodně až 62.000 m 3 /s, mnoho vody využito na závlahy 40000 35000 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0 Ganga rozkolísanost 18,1 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII

-Ganga velkým problémem je rostoucí znečištění, přesto tradiční očišťovací koupele v posvátné řece -dole ústí Gangy a Brahmaputry (80.000 km 2 )

6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 Narmada rozkolísanost 145,6 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Dekánská plošina -Narmada (1400 km), Krišna (1280 km), Gódávarí (1450 km), Mahánadí, Táptí -neovlivněny ledovci, voda výhradně z monzunových dešťů -vysoká rozkolísanost 12000 10000 8000 Godavari rozkolísanost 133,3 -Káverí jih, vliv zimních srážek 6000 4000 2000 0 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII 600 500 400 Cauvery rozkolísanost 108,8 300 200 100 0 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII

Indus -délka 3180 km, povodí 960.000 km 2 -Qa po výtoku z hor cca 6.500 m 3 /s -pramení vysoko v horách v Tibetu ledovcový režim na horním toku, dolní tok ovlivněn monzuny a různě vodnými přítoky -zleva se vlévá vějíř čtyř řek - Čanáb, Džihlam, Rávi a Satladž, které vytvářejí oblast Pandžáb tzv. Pětiřečí -značná část vody využita pro zavlažování 12000 10000 8000 Indus - ústí rozkolísanost 53,5 6000 4000 2000 0 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII

Tropické řeky -zdrojem vodnosti stálé srážky, na jejich chodu závisí velikost průtoku (návětří x závětří) -více vyrovnaný odtok než u monzunových řek (menší rozkolísanost) -hustá říční síť, menší povodí a délka, málo hospodářsky využívané (zavlažování rýžovišť, hydroelektrárny) -významný podíl podzemního odtoku -Indonésie (Sumatra Kampar, Hari, Musi, Borneo Kapuas 1143 km, Mahakam, Kajan, Barito, Nová Guinea Fly, Digul, Sepik), Filipíny (Cagayan), Malajsie -málo dat díky těžko přístupnému terénu 700 600 500 400 Cagayan rozkolísanost 8,5 300 200 100 0 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Plovoucí domy na řece Mahakam

Řeky suché Střední Asie -rozličné odtokové poměry pestrý reliéf (ledovcový reliéf nížiny) -velké ztráty výparem a průsakem, na řadě míst není žádný odtok -s rostoucí nadmořskou výškou roste odtok, klesá výpar -nejvyšší odtoková výška na návětrných svazích hor Pamír, Ťan-šan (Vachš, Pjandž) -některá povodí uzavřena vysokými hřbety Tarim, planiny Pamíru, náhorní plošiny Mongolska -hlavní zdroje vodnosti různých řek: podzemní vody, voda ze sněhu a dešťů, sníh a ledovce Podzemní voda -pramení na okrajích rozsáhlých suťových kuželů na úpatí hor, malá četnost a vodnost Tající sníh -povodí pod sněžnou čarou (pouze ve východní části oblasti (Čína) mají vliv monzuny -voda odtéká v krátkém období tání, odteče až 80% ročního odtoku, max. duben Niválně glaciální režim -povodí nad sněžnou čárou, ledovcové řeky ty, u kterých 35% odtoku z ledovců -maxima v červenci a srpnu

Amudarja -délka 1404 km, povodí 462.000 km 2, Qa 1350 m 3 /s průměr z let 1931-73 u ústí -vznik soutokem Pjandže (Pamír) a Vachše (Alaj) -některé přítoky do ní nedotékají Zeravšan -velké množství vody na závlahy 3000 2500 2000 Amudarja 1931-1973 rozkolísanost 6,9 1500 1000 500 0 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII

Syrdarja -vznik soutokem Naryn a Karadaja na okraji Ferganské kotliny, voda z ledovců Ťan- Šanu -délka 2860 km (včetně Narynu), povodí 445.040 km 2, Qa = 540 m 3 /s dolní tok -nejvíce přítoků ve Ferganské kotlině, žádná řeka nedotéká zavlažování -dále teče kolem pouště Kyzylkum, ztráta vody výparem -nárůst průtoků již v dubnu, maximum v červenci 1200 1000 800 Syrdarja 1930-1984 rozkolísanost 3 600 400 200 0 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII

25 20 15 10 5 0 Ala-Arča ukázka režimu glaciálního toku v Kyrgyzském hřbetu Ťan-šanu Гидрологический режим р. Ала-Арча 4.8.2004 4.9.2004 4.10.2004 4.11.2004 4.12.2004 4.1.2005 4.2.2005 4.3.2005 4.4.2005 4.5.2005 4.6.2005 4.7.2005 4.8.2005 4.9.2005 4.10.2005 4.11.2005 4.12.2005 4.1.2006 4.2.2006 4.3.2006 4.4.2006 4.5.2006 4.6.2006 4.7.2006 4.8.2006 4.9.2006 4.10.2006 Дата Расход Расход м 3 /с

Řeky nižších nezaledněných území -závislé na množství srážek spadlých v zimě a na jaře -největší vodnost na jaře tání sněhu -Illi, Ču, Tedžen, Murgab Tarim (Tchca-li-mu-che) -pramení v ledovcích Karákoramu, přítoky z Ťan-šanu -končí v bezodtoké Tarimské pánvi v poušti Taklamakan, dříve ústil do jezera Lobnor -typická ledovcová řeka, nejvíce vody v červenci a srpnu -podobné odtokové poměry jsou na území Afghánistánu a na Íránské vysočině (Hilmand)

Řeky Malé Asie a Blízkého východu -hlavní zdroj vodnosti voda ze zimních a jarních srážek, tající sníh v horských polohách -vliv expozice svahů a vzdálenosti od moře -Taurus 2000 mm, Pontské pohoří 2500 mm, prameny Eufratu a Tigridu 800-1200 mm, horní Mezopotámie 400-200 mm -maximum srážek od října do května, leden únor v horách sněhové -srážky padají v chladné části roku malý výpar vysoké průtoky -léto nedostatek srážek, vysoký výpar vysychání menších řek (intermitentní) -velké výkyvy průtoku nejen v průběhu roku ale i v dlouhodobém měřítku -po výtoku z hor řeky ukládají velké množství splavenin - vznik agradačních valů, možnost transformace povodňové vlny -největší řeky této oblasti Eufrat a Tigris se společným ústím Šatt al-arab, zleva do ní z Íránu řeka Kárún -Arabský poloostrov vlivem aridního klimatu bez řek s výjimkou části Jemenu kam zasahuje vliv monzunů (nedosahují ale moře a zanikají v pobřežní poušti Tiháma)

Eufrat (Furát) -délka 2700 km, povodí 300.000 km 2 -pramení v Arménské vysočině, hlubokou soutěskou proráží Taurus a vtéká na tabuli horní Mezopotámie -dolní tok v široké nížině, velké rozlivy při povodních, bažiny, jezera -pro celkovou vodnost mají největší význam horské přítoky na horním toku -střední tok pouze dva významnější přítoky, dolní tok pouze periodické toky -stanice Hit - max. Q v květnu 2380 m 3 /s, min. Q v září 271 m 3 /s -Qa = 868 m 3 /s, q = 3,3 l/s.km 2 -před soutokem s Tigridem 458 m 3 /s, q = 1,6 l/s.km 2 -z hodnot specifického odtoku vyplývá, že řeka je relativně málo vodná Eufrat v horní Mezopotámii (Sýrie)

Tigris (Didžlat) -délka 1950 km, povodí 191.000 km 2 -pramení na svazích Arménského Taurusu, vlastnosti toku jako u Eufratu -odtokové poměry v porovnání s Eufratem příznivější více zimních a jarních srážek -po výtoku z hor v Mosulu Qa = 643 m 3 /s, q = 11,7 l/s.km 2 vysoká vodnost -poté přijímá velké přítoky ze Zagrosu Záb al-ali, Záb al-asfal, Dijala (celk. 800 m 3 /s) -nejvyšší vodnost nad Bagdádem (1320 m 3 /s), poté vodnost vlivem závlah klesá, před soutokem s Eufratem Q = 78 m 3 /s -vodnosti jarních měsíců značně nevyrovnané 1600 1400 1200 1000 800 Tigris - st. Mosul 1965-1971 rozkolísanost 4,4 600 400 200 0 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII

Šatt al-arab -po soutoku Eufratu a Tigridu je Qa cca 500 m 3 /s -velké ztráty výparem v mělkých ramenech -Kárún poslední přítok v deltě, rozvětvená říční síť v Zagrosu 800 700 600 500 Kárún rozkolísanost 2,9 400 300 200 100 0 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Turecko -nevyrovnanost průtoků, celkově menší vodnost -Kizilirmak, Yesil, Irmak, Sakarya Černé moře, Ceyhan Středozemní moře

Jordán -závlahy, voda v zimním období -délka 251 km, povodí 17.300 km 2 -Qa = 18 m 3 /s 30 25 20 15 10 5 Jordán 1965-1982 rozkolísanost 4,5 0 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII

Kavkaz -Kubáň (907 km, 413 m 3 /s), Terek, Kura -složité odtokové režimy nivální pásmo, lesní pásmo, stepní pásmo změna specifického odtoku v průběhu roku 1200 1000 800 Kura 1930-1984 rozkolísanost 3,4 600 400 200 0 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Kura v Tbilisi

Řeky severní Asie -na území Sibiře je hlavním zdrojem vodnosti voda ze sněhu Řeky stepního typu -jarní povodeň z tajícího sněhu, velikost závislá na množství sněhu -horní toky velkých západosibiřských řek (Išim, Tobol)

Lesní pásmo -hlavní zdroj vodnosti je stále sníh, vzrůstá podíl dešťů a podzemní vody -povodí Obu, Irtyše, dolního Tobolu, střední Jenisej bez pravých přítoků -největší průtoky v době jarní povodně květen, červen 35000 30000 25000 Ob 1931-1984 rozkolísanost 10 20000 15000 10000 5000 0 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Střední tok Obu

Ob -délka 3650 km, včetně Irtyše 5410 km, povodí 2.972.000 km 2, Qa 12.500 m 3 /s -2 zdrojnice Katuň (pramení pod Běluchou na Altaji) a Bija (vytéká z Těleckého jezera na Altaji) -záplavové území 30-50 km široké, velmi bažinaté s mnoha rameny -horní tok 2 maxima jaro ze sněhu, léto z deště a tání ve vysokých horách -po soutoku s Irtyšem 80% vody jako v ústí -důležitá dopravní cesta, splavný až 190 dní Delta Obu

Jenisej Delta Jeniseje -délka 5539 km, bez Angary 3354 km, povodí 2.580.000 km 2 -nejvodnější řeka Sibiře, Qa 19.400 m 3 /s -vznik soutokem Malého a Velkého Jeniseje v Sajanech -od Krasnojarsku se mění horský ráz na typický nížinný tok -nejvýznamnější přítoky zprava Angara (Horní Tunguzka), Podkamenaja a Dolní Tunguzka Vznik Angary výtok z jezera Bajkal Angara vytváří četná slepá ramena - Irkutsk

Jenisej režim průtoků na přítocích

Východosibiřský typ -plošinný až horský reliéf, východně od Jeniseje -minimální vliv podzemní vody, roste vliv dešťových srážek (vyrovnává se sněhu) -nepatří sem řeky horských oblastí mezi Janou a Indigirkou, Kamčatka a Sachalin -nejvíce vody v době jarního tání červen, v horských oblastech rozloženo vlivem vertikální zonálnosti do delšího časového období -velké letní povodně z dešťů vliv permafrostu Indigirka -délka 1790 km, povodí 360.400 km 2, Qa 1800 m 3 /s, nejvíce vody 6-8 tání sněhu a ledovců v horách, v zimě zamrzá na dolním toku do dna, na horním ode dna, hydrologicky analogické jsou řeky Kolyma délka 2129 km, povodí 644.000 km 2 Qa 3800 m 3 /s Anadyr povodí 200.000 km 2, Qa 1400 m 3 /s

Lena -délka 4400 km, povodí 2.500.000 km 2, Qa asi 17.000 m 3 /s, pramen 1640 m -celkem 2500 přítoků, největší zprava Aldan (2273 km), Vitim (1837 km), Olekma (1436 km), zleva Viluj (2650 km) -nejvíce vody začátkem léta z tání sněhu, časté jsou i velké vody z dešťů, roční rozkyv hladiny na dolním toku až 28 m -zámrz od října až listopadu, při rozmrzání ledové bariéry, hladina se díky nim zvedá až 10 m za den

Delta Leny Divočení toku Leny Střední tok Leny

Použitá literatura KUNSKÝ, J., MÁLEK, R., VRÁNA, O. (eds). Zeměpis světa : Asie. Praha: Orbis, 1965. NETOPIL, R. Hydrologie pevnin. Academia, Praha: Academia, 1972. www.en.wikipedia.org www.geol.lsu.edu/wdd/index.htm - World Deltas Network www.sage.wisc.edu/riverdata/ - River Discharge Database http://rims.unh.edu/data/station/list.cgi?col=7 Arctic Discharge stations Fotografie v prezentaci jsou z archivu autora, případně z encyklopedie Wikipedia