SOUČASNÝ STAV A PERSPEKTIVY ZAVÁDĚNÍ METODY PRŮBĚŽNÉHO SLEDOVÁNÍ NÁKLADŮ V NAŠICH OCELÁRNÁCH

SOUČASNÝ STAV A PERSPEKTIVY ZAVÁDĚNÍ METODY PRŮBĚŽNÉHO SLEDOVÁNÍ NÁKLADŮ V NAŠICH OCELÁRNÁCH CURRENT STATE AND PERSPECTIVES OF IMPLEMENTATION THE METHOD OF CONTINUOUS FOLLOWING OF THE COSTS IN CZECH STEELWORKS Václav Kafka a, Zdeněk Bůžek b, Libor Čamek c, Vladimír Bail c, Miroslav Peter d, Ludvík Martínek e, Pavel Fila e, Pavel Šedivý f, Jiří Pyš f, Lenka Blahutová b, Pavel Merta g a RACIO&RACIO, Vnitřní 732, 735 14 Orlová, ČR, E-mail: vaclav.kafka@iol.cz b VŠB-TU, FMMI, Katedra metalurgie, 17.listopadu 15, 708 33 Ostrava, ČR c VÍTKOVICE STEEL, a.s., Štramberská 2871/47, 706 02 Ostrava, ČR d VÍTKOVICE VÝZKUM A VÝVOJ, spol. s.r.o., Pohraniční 693/31, 706 02 Ostrava, ČR e ŽĎAS, a.s., 591 01 Žďár nad Sázavou, ČR f NOVÁ HUŤ, a.s., Vratimovská 689, 707 02 Ostrava, ČR g PSP SLÉVÁRNA, a.s., Přerov, ČR Abstrakt Práce podává informace o postupném zavádění metody průběžného sledování nákladů jednotlivých taveb vyráběné oceli v České republice.metoda je využívaná v tavírně slévárny PSP Slévárna, a.s. Přerov na elektrických obloukových pecích. Postupně se zavádí na tandemových pecích ocelárny NOVÁ HUŤ, a.s. Ostrava. Několik roků se využívá na elektických obloukových pecích ocelárny ŽĎAS, a.s. a na spodem dmýchaných konvertorech ocelárny VÍTKOVICE STEEL, a.s. Ostrava. Abstract This paper gives the information about gradual implementation the method of continuous following of the costs of individual melts of steel which are made in the Czech republic. This method is used in the smelt house of the foundry PSP Slévárna, a.s. Přerov with EAFs. Gradually it is introduced in steelwork NOVÁ HUŤ, a.s. Ostrava with tandem furnaces. The steel works ŽĎAS, a.s. with EAFs and VÍTKOVICE STEEL, a.s. with BOFs use this method for several years. 1. ÚVOD Účinného řízení nákladů každého procesu lze dosáhnout pouze jejich hodnocením v co nejmenších objemech výroby, krátkých časových intervalech a na konkrétních pracovištích. Proto naše ocelárny postupně přistupují k zavedení metody průběžného hodnocení nákladů jednotlivých taveb a to bezprostředně po jejich vyrobení [1,6]. Nezbytnou podmínkou zavedení takové metody je zajištění spolehlivého sběru dat a jejich zpracování s pomocí výpočetní techniky. Pro hodnocení skutečných neúplných vlastních nákladů jednotlivých taveb (tj. zejména nákladů na materiálové a energetické vstupy) vznikla potřeba jejich porovnání s náklady standardními [2,3,4,5]. Vytvářejí se proto standardy pro spotřeby všech surovin a energetických médií a to jak pro každou vyráběnou jakost oceli tak i pro každý tavící agregát ať je to již kyslíkový konvertor (KK), elektrická oblouková pec (EOP), pánvová pec (LF) nebo zařízení VD/VOD a následně zařízení pro plynulé odlévání oceli (ZPO). Nákladová odchylka, která vzniká jako rozdíl skutečně vynaložených nákladů u příslušné tavby a nákladů standardních pro tuto tavbu, se následně analyzuje na prvotní příčiny, které ji způsobují. 1

Informace o výši skutečných a standardních nákladů, následně vzniklé nákladové odchylce a její analýza se pro každou tavbu shrnují do tzv. rozborové sestavy. Rozborové sestavy jsou k dispozici bezprostředně po ukončení příslušné tavby a osádka, mistři a vedení ocelárny nebo tavírny je využívá pro zásahy do taveb následujících s cílem minimalizovat nákladovou náročnost výroby. 2. SOUČASNÝ STAV PRŮBĚŽNÉHO SLEDOVÁNÍ NÁKLADŮ VE SLÉVÁRNĚ PSP SLÉVÁRNA, A.S. PŘEROV Ve slévárně PSP Slévárna, a.s. Přerov je již dlouhodobě věnována pozornost zpracování dat získaných převážně z protokolu o tavbě. Většinou se však pracovalo s průměrnými, nebo sumarizovanými daty za zvolené období. Tento systém sice umožňoval sledovat spotřeby určité konkrétní tavby, ale praktické možnosti byly omezené. Proto byly započaty práce na zavedení metody sledování nákladů konkrétní tavby v reálném čase. Cílem bylo znát nejen aktuální výši nákladů, ale také odchylku od stanoveného standardu a její příčinu. 2.1 Tvorba systému průběžného sledování nákladů Na začátku úkolu bylo nutné stanovit rozsah prováděných nákladových rozborů. Do sledování byly zahrnuty všechny jakosti vyráběné v PSP Slévárna, a.s. a to na obou typech pecí (elektrické obloukové pece a elektrické pece indukční kelímkové). Sledovaný soubor zahrnuje více než 3000 taveb roku 2000 a více než 2200 taveb vyrobených v roce 2001, přičemž soubor je dále průběžně aktualizován a rozšiřován o nové tavby. Data o tavbě jsou získávána převážně z protokolu o tavbě a tomu odpovídá i míra spolehlivosti a přesnosti těchto dat. Data z tavebního protokolu se prozatím ručně přepisují do podnikové síťové databáze a jsou archivována. Systém sledování nákladů je vytvořen v programu MS Excel 2000. Nejnáročnější bylo vytvořit nákladové standardy pro každou vyráběnou jakost, použitou technologii a druh pece. Standard byl stanovován na základě dlouhodobých statistických přehledů (roky 1998-2000). U nových jakostí byl tvořen na základě podobnosti s jinými již vyráběnými značkami oceli. V kalkulačním vzorci se všechny sledované nákladové položky postupně porovnávají se standardem a vypočítává se příslušná nákladová odchylka. Dosažené náklady a jejich nákladové odchylky se poté sumarizují do nákladových skupin (kovová vsázka, feroslitiny, nekovové přísady, vsázka celkem, náklady na energie, mzdy, ostatní náklady a náklady na tavbu celkem). V kalkulačním vzorci je použit dynamický model stanovení normy spotřeby elektrické energie pro tavení. Vychází se z úvahy, že podmínky jednotlivých taveb se značně liší a proto je nelze navzájem srovnávat. Aktuální hodnota normy spotřeby elektrické energie u každé tavby závisí na vyráběné jakosti a použité technologii výroby a dále na době chladnutí pece, stáří vyzdívky, hmotnosti vsázky, eventuelně na množství vráceného kovu do pece. V současné době je takto vytvořený nákladový model provozně využíván. Praktické vyhodnocení nákladů každé jednotlivé tavby probíhá téměř v reálném čase. Zpoždění za provedenou tavbou je max. 24 pracovních hodin. Vyhodnocování nákladů jednotlivých taveb lze sumarizovat do několika libovolných skupin hodnocení podle jednotlivých typů pecí (EOP, EIP), podle tavičů i podle vyráběných jakostí. Výsledky jsou zpracovány do tabulek i histogramů. V originálním programu je jedna tavba rozepsána současně na třech listech. List číslo jedna obsahuje převzatá data z protokolu o tavbě. V listě číslo dvě se u jednotlivých položek vypočítávají náklady a jejich případné odchylky od standardu. V listě číslo tři se zjištěné náklady tavby následně rozčítávají do vybraných sledovaných skupin (podle tavičů, materiálů apod.) [12]. V tabulce č. 1 jsou na ukázku uvedeny celkové náklady na vsázku v Kč, které jsou tvořeny náklady kovové vsázky, nekovových přísad a použitých feroslitin. Sloupec 2

Varování slouží k rychlé orientaci o velikosti odchylky od standardu. Pokud je nákladová odchylka v toleranci ± 5%, zobrazí se OK, pokud je v toleranci 5-10% zobrazí se!. V grafu č. 1 je zobrazeno rozložení nákladů na vsázku. Tabulka č. 1 Celkové náklady na vsázku (Kč) Číslo tavby Celkové náklady na vsázku (Kč) Varování Skutečnost Standard Odchylka (upravená) 12073 29 428 30 242-512 OK 12111 45 291 42 018 2 853! 12157 57 204 54 573 2 085 OK 250 Graf č.1 - Vsázka celkem - odchylka od standardu (Kč) 200 150 četnost 100 50 0 menší -13000-11000 -9000-7000 -5000-3000 -1000 1000 3000 5000 7000 9000 11000 13000 větší 2.2 Další záměry Nejbližším cílem do budoucna je přenést takto získané údaje o nákladech jednotlivých taveb rychle zpět k taviči a to tak, aby tavič nejenom znal náklady právě ukončené tavby, ale aby mohl i operativně reagovat u tavby, přímo v probíhající tavbě. 3. ZAVÁDĚNÍ SLEDOVÁNÍ NÁKLADŮ V OCELÁRNĚ NOVÁ HUŤ, A.S. Stávající způsob sledování vlastních nákladů vyráběné oceli slouží převážně pro potřeby účetních uzávěrek a následných ekonomicko-výrobních rozborů. Použití tohoto systému pro potřeby operativního řízení nákladové náročnosti je problematicé. Zavedení 100 % podílu kontinuálně odlévané oceli ve společnosti NOVÁ HUŤ, a. s. společně se zastavením ingotové cesty vytvořilo optimální podmínky pro průběžné sledování nákladů jednotlivých taveb výroby oceli. Daná problematika je částečně řešena v rámci výzkumného úkolu Využití expertního systému G2 pro operativní řízení výroby ve Výzkumném a zkušebním ústavu společnosti NOVÁ HUŤ, a. s. Snahou je vytvořit ekonomický model pro výpočet nákladů jednotlivých taveb oceli na tandemové a pánvové peci a následně na zařízení plynulého odlévání oceli. Cílem je stanovit nákladovou odchylku v Kč/t vyrobené oceli a její následnou minimalizaci. Model bude umožňovat vazby na technicko-ekonomické parametry taveb (měrné spotřeby, předváha) a také na operativní řízení výroby oceli expertním systémem G2 (z hlediska nákladové náročnosti variant řešení jednotlivých kolizních situací). 3.1 Záměr průběžného sledování nákladů V této etapě prací byla sestavena tak zvaná pracovní nákladová sestava. Dále byl prošetřen stav objektivizace vstupních dat s vazbou na stupeň přesnosti stanovených neúplných vlastních nákladů. V závěru bylo posouzeno zda v podmínkách ocelárny 3

NOVÁ HUŤ a.s. existuje potenciální prostor pro nákladové úspory a je-li tedy účelné uvedený systém průběžného sledování nákladů jednotlivých taveb realizovat [11]. Zjištěné skutečnosti vedou k závěru, že v podmínkách ocelárny společnosti NOVÁ HUŤ, a.s je potenciální prostor ke snižování nákladů výroby. Cesta k jeho využití vede přes nákladovou kontrolu všech vyrobených taveb a vhodnou zainteresovaností osádek a dalších vedoucích zaměstnanců ocelárny a obecně společnosti NOVÁ HUŤ, a. s. na minimalizaci jejich nákladů. 4. SOUČASNÝ STAV PRŮBĚŽNÉHO SLEDOVÁNÍ NÁKLADŮ V OCELÁRNĚ VÍTKOVICE STEEL, A.S. 4.1 Rozborová sestava tavby pro kyslíkový konvertor Rozhodující podíl nákladů na výrobu oceli je tvořen náklady na KK je tedy logické, že sestava pro tento výrobní agregát vznikla jako první. Vznik, popis a způsob využití této sestavy byl již publikován [2,3,4,5]. 4.1.1 Denní rozborová sestava pro kyslíkový konvertor Denní rozborová sestava pro kyslíkový konvertor je v ocelárně I. VÍTKOVICE STEEL, a.s. využívána k rozboru práce ocelárny za hutnický den. Požadavky na denní rozborovou sestavu byly: a) pro každou osádku (směnu) - zachytit sumární výsledky jednotlivých taveb ve finančním vyjádření - zachytit technologické příčiny (v kg/t, C, %) sumárních finančních výsledků jednotlivých taveb - prezentovat souhrnný výsledek práce osádky dle vyráběných jakostí za hutnický den ve finančním vyjádření, ale i v technologických příčinách, které je způsobily - prezentovat souhrnný výsledek práce osádky - prezentovat souhrnný výsledek práce osádky za hutnický den ve finančním vyjádření, ale i v technologických příčinách, které je způsobily b) pro každý tavící agregát (konvertor) - zachytit sumární výsledky za příslušný konvertor ve finančním vyjádření - zachytit technologické příčiny (v kg/t, C, %) sumárních finančních výsledků c) pro ocelárnu celkem - zachytit sumární výsledky za oba konvertory ve finančním vyjádření - zachytit technologické příčiny (v kg/t, C, %) sumárních finančních výsledků Požadavky byly dále rozšířeny o uvedení standardních údajů pro vyráběné jakosti na jednotlivých konvertorech. Jedná se o hodnotu předváhy v kg/t, teploty předehřevu lázně ve C, množství použitého koksového hrášku na chemický ohřev v kg/t, teplotu surového železa ve C, obsah Si v surovém železe v % a standardní teploty lázně po sfoukání ve C. Aby bylo možno prezentovat výsledky za jednotlivé jakosti, osádky, hutnický den a ocelárnu celkem je nutné používat kalkulační jednici Kč/tavbu, nikoliv v rozborových sestavách taveb využívanou kalkulační jednici Kč/t. 4.1.2 Souhrnná rozborová sestava pro kyslíkový konvertor Souhrnná rozborová sestava pro kyslíkový konvertor je v ocelárně I. VÍTKOVICE STEEL, a.s. využívána k rozborům práce ocelárny za libovolné období, zejména však k týdenním a měsíčním hodnocením. Požadavky na obsah a formu Souhrnné sestavy byly následující: a) z hlediska časového: - vytvořit univerzální sestavu, která bude podle konkrétních potřeb vedení ocelárny prezentovat sumární výsledky pro prakticky jakékoliv časové období, 4

b) pro každou osádku (směnu): - prezentovat souhrnný výsledek práce osádky (souhrn všech taveb bez ohledu na vyráběnou jakost) za příslušné časové období jak ve finančním vyjádření tak i v technologických příčinách, které je způsobily c) pro každý konvertor: - zachytit sumární výsledky za příslušný konvertor ve finančním vyjádření - zachytit technologické příčiny (v kg/t, C, %) sumárních finančních výsledků d) pro ocelárnu celkem - zachytit sumární výsledky za oba konvertory ve finančním vyjádření - zachytit technologické příčiny (v kg/t, C, %) sumárních finančních výsledků Při konstrukci Souhrnné sestavy byla použita obdobně jako u Denní sestavy kalkulační jednice Kč/tavbu. Na základě těchto sestav je možné porovnávat nejen nákladovou náročnost jednotlivých směn za libovolné období, ale i podíl jednotlivých příčin vzniku těchto nákladových rozdílů pro každou osádku. Tímto postupem je možné ukázat v čem spočívají rezervy té které osádky ve srovnání s jinými. A dále v čem konkrétní osádka dosahuje ve srovnání s jinými nadprůměrných výsledků. Ukázky těchto hodnocení uvádí grafy č. 2 a 3. 20 Graf č.2 - Vývoj příčiny nákladové odchylky - předváha osádek konvertoru K1 (období červenec - prosinec 2001) podíl předváhy na celkové nákladové odchylce (%) 15 10 5 0-5 -10 7/2001 8/2001 9/2001 10/2001 11/2001 12/2001 Osádka A Osádka B Osádka C Osádka D Graf č. 3 - Podíl jednotlivých osádek konvertoru K1 na příčině nákladové odchylky - předváha (období červenec - prosinec 2001) Osádka D 18% Osádka C 16% Osádka B 23% Osádka A 43% 5

4.2 Rozborová sestava pro pánvovou pec Popis a způsob využití rozborové sestavy pro pánvovou pec byl již publikován [8], stejně jako rozborová sestava pro kyslíkový konvertor. V současné době je rozborová sestava pro pánvovou pec využívána k rozborům tavby, tzn. k určení nákladové odchylky a analýze jednotlivých příčin jejího vzniku. Informace získané rozborem slouží osádce k tomu, aby se pro následující tavbu (tavby) poučila a vedla ji (je) tak, aby její ekonomické parametry byly příznivější. Ve stadiu přípravy jsou denní rozborová sestava a souhrnná rozborová sestava delšího časového období, které jsou obdobné sestavám pro kyslíkový konvertor. 4.3 Rozborová sestava pro zařízení plynulého odlévání U rozborové sestavy ZPO jsou specifikovány jednotlivé nákladové položky tvořící neúplné vlastní náklady ZPO. Je vytvořena metodika tvorby standardních hodnot těchto položek a výčet možných vlivů způsobujících nákladovou odchylku. Dokončuje se algoritmus matematického vyjádření podílu jednotlivých vlivů na celkovou nákladovou odchylku. 4.4 Další záměry Uzavřením vývoje a zprovozněním rozborové sestavy pro ZPO (první pololetí 2002) bude ukončena etapa zprůhlednění nákladů technologického toku materiálu. Takto získáme ekonomickou kontrolu nad 98 % vyrobené oceli. Dalším úkolem, prováděným souběžně s pracemi na sestavě pro ZPO, je pro nás zprovoznění souhrnné sestavy pro pánvovou pec a následně pro ZPO. Konečným cílem je vytvoření objektivních vazeb mezi dosahovanými náklady a pohyblivou složkou mzdy pracovníků. 5. SOUČASNÝ STAV PRŮBĚŽNÉHO SLEDOVÁNÍ NÁKLADŮ V OCELÁRNĚ ŽĎAS, A.S. Práce navazuje na již prezentované zkušenosti se zaváděním systému sledování neúplných vlastních nákladů (NVN) v reálném čase na elektroocelárně divize metalurgie ŽĎAS, a.s. [1,3,4,5,9,10]. Cílem příspěvku je podat informace hodnocení pětiměsíčního rutinního provoz systému. 5.1 Rozbor neúplných vlastních nákladů (NVN) Hodnocení bylo provedeno v členění: - po jednotlivých měsících - viz. tabulka č.2 - po jednotlivých směnách (směnových mistrech) - viz. tabulka č. 3 - po pecních agregátech (EOP č.2,3,4) - viz. tabulka č. 4 - po tavičích za jeden měsíc (leden 2002) - viz. tabulka č.5 Hodnocení NVN je založeno na principu analýzy nákladové odchylky tj. rozdílu skutečných a normovaných NVN. Pro tuto analýzu bylo definováno sedm hlavních technologických kritérií, kterými jsou: skladba vsázky, skladba přísad, předváha, energetické režimy ( energie ), pracovní postupy ( postupy ), prostoje a hmotnost vsázky. Hodnoty těchto kritérií vyjadřují míru vlivu na výslednou nákladovou odchylku. V jednotlivých tabulkách je tedy uvedeno: - kolik činí nákladová odchylka v % ze skutečných NVN - procentuální podíl jednotlivých technologických příčin z celkové nákladové odchylky 6

Tabulka č. 2 - Rozbor NVN - po měsících (9.2001-1.2002) Období Odchylka [%] Rozbor nákladové odchylky [%] Skl. vsázky Skl. přísad Předváha Energie Postupy Prostoje Hmot. vsáz. září 01-3.91 46.42-217.13 33.70 11.34 0.28 42.19-16.80 říjen 01-3.94 60.40-237.82 49.51 5.49-2.10 39.77-15.24 listopad 01-3.40 132.40-289.81 51.56-0.84-12.97 42.49-22.83 prosinec 01-2.69 141.79-379.80 85.16 15.92 9.04 46.89-19.00 leden 02-0.93 85.05-707.70 238.92 96.62 90.48 171.34-74.71 průměr -3.02 89.80-295.52 62.82 12.07 2.63 49.95-21.75 Tabulka č. 3 - Rozbor NVN - po směnách (9.2001-1.2002) Mistr Odchylka [%] Rozbor nákladové odchylky [%] Skl. vsázky Skl. přísad Předváha Energie Postupy Prostoje Hmot. vsáz. A -3.48 60.47-257.57 58.60 11.96-0.21 45.99-19.25 B -2.64 137.91-365.32 89.49 7.52-2.90 61.11-27.72 C -2.72 83.43-304.77 51.83 18.53 22.47 52.78-24.27 Tabulka č. 4 - Rozbor NVN - po agregátech (9.2001-1.2002) Agregát Odchylka [%] Rozbor nákladové odchylky [%] Skl. vsázky Skl. přísad Předváha Energie Postupy Prostoje Hmot. vsáz. EOP č.2-4.05 58.62-246.30 43.23 12.04 9.86 32.72-10.17 EOP č.3-2.51 160.84-371.83 52.97 26.44 9.62 65.83-43.86 EOP č.4-1.87 127.27-409.46 139.80 2.27-12.57 95.71-43.02 Tabulka č.5 - Rozbor NVN - po tavičích (1.2002) Tavič Mistr Počet taveb Odchylka [%] Rozbor nákladové odchylky [%] Skl. vsázky Skl. přísad Předváha Energie Postupy Prostoje Hmotnost. vsázky a A 70 1.17-67.50-365.44 320.66 45.26 65.43 176.28-74.69 b C 52-3.24-12.23-203.54 81.44 30.04 12.61 39.22-47.53 c A 50-1.76 49.99-425.28 103.46 70.84 56.72 65.25-20.97 d C 50-0.69 1.64-686.18 197.92 139.79 151.63 147.07-51.87 e B 47-8.85 35.55-174.93 27.96 11.10 1.57 12.58-13.83 f A 46-5.13-13.03-113.93 8.44 18.95 1.16 34.14-35.73 g B 44 0.19 532.93-3 290.21 1 082.01 546.26 338.50 1 035.97-145.45 h C 37-1.46 48.12-416.41 99.89 14.00 91.07 124.84-61.50 i A 14 3.13 66.27-154.64 73.74 37.00 20.82 76.41-19.61 j C 10 8.19 80.58-68.72 26.43 13.20 37.94 20.92-10.37 k B 7-3.65-67.01-85.89 82.30 46.17-89.81 21.59-7.35 l A 6-8.38 158.74-308.87 22.16 8.09 19.84 12.78-12.75 m B 6 9.81-2.98-65.84 61.91 21.73 40.75 48.89-4.46 n B 2-4.94-1.09-129.45 38.41 13.65-21.92 19.64-19.24 o A 1-0.39 1 219.41-1 749.87 412.74 98.94-341.55 397.30-136.96 Průměr -0.93 87.17-715.01 243.49 94.81 94.02 173.39-77.87 5.2 Hodnocení dle výše nákladové odchylky Z pohledu měsíčních rozborů NVN, jak je uvedeno v tabulce č. 2, průměrná hodnota nákladové odchylky činí -3,02 %. Jedná se o pozitivní výsledek ocelárny. Podkročení nákladů je ve sledovaných měsících poměrně vysoké (od -0,93 % do -3,94 %). 7

Dále lze konstatovat, že všichni směnoví mistři (tabulka č. 3) mají z pohledu NVN zápornou, tedy pozitivní nákladovou odchylku. Porovnáme-li jejich nákladové odchylky s průměrnou odchylkou za ocelárnu celkem (-3,02 %), můžeme konstatovat, že mistr A dosahuje přibližně o 0,5 % lepších výsledků oproti zbývajícím dvěma směnovým mistrům. Výše nákladové odchylky se v případě členění podle pecních agregátů v tabulce č. 4 pohybuje od -1,9 % do -4,1 %. Tedy na všech pecích dochází k úspoře nákladů. Vzájemné porovnání jednotlivých agregátů je z této tabulky jasně patrné. V tabulce č. 5 je provedeno hodnocení jednotlivých tavičů a jejích týmů za leden letošního roku. Taviči jsou seřazeni podle počtu taveb v měsíci. Do tabulky byl pro ilustraci doplněn ke každému taviči příslušný směnový mistr. Pro porovnání a následné hodnocení je z hlediska počtu taveb zajímavých pouze prvních osm tavičů resp. týmů. Mezi těmito taviči (týmy) už můžeme pozorovat daleko větší rozdíly v nákladových odchylkách a to od 0,19 % u taviče (g) až do -8,85 % u taviče (e), přičemž průměrná odchylka za leden je -0,93 %. 5.3 Hodnocení dle příčin vzniku nákladové odchylky Hodnocení dle příčin vzniku nákladové odchylky je zcela zásadní pro posuzování NVN ocelárny. Jak bude zřejmé dále, lze již vysledovat některé možnosti dalšího výraznějšího snížování nákladů. 5.3.1 Hodnocení z pohledu absolutní výše jednotlivých příčin nákladové odchylky Podíváme-li se na průměrné absolutní hodnoty jednotlivých technologických příčin nákladové odchylky za ocelárnu celkem viz. tabulka č. 3, řádek "průměr", dostaneme následující pořadí jejich míry vlivu: 1. Skladba přísad (-295,52 %) - zlepšuje celkovou bilanci 2. Hmotnost vsázky (-21,75 %) - zlepšuje celkovou bilanci 3. Skladba vsázky (+89,80 %) - zhoršuje celkovou bilanci 4. Předváha (+62,82 %) - zhoršuje celkovou bilanci 5. Prostoje (+49,95 %) - zhoršuje celkovou bilanci 6. Energetické režimy (+12,07 %) - zhoršuje celkovou bilanci 7. Pracovní postupy (+2,63 %) - zhoršuje celkovou bilanci 5.3.2 Hodnocení NVN z pohledu dílčích členění a) Po měsících tabulka č. 2 Z pohledu jednotlivých měsíčních výsledků se jeví jako nejslabší měsíc leden 2002, ve kterém byla nákladová odchylka oproti ostatním měsícům pouze -0,93 %. Výrazně jsou překračovány průměrné hodnoty některých technologických příčin, především vliv předváhy (+238,92 %), energetických režimů (+96,62 %) a prostojů (+171,34 %). b) Po směnách - tabulka č. 3 V tomto členění je podle výsledné nákladové odchylky nejlepší směna mistra A. Podíváme-li se však na vliv energetických režimů a pracovních postupů, nejlepších výsledků dosahuje směna mistra B a C. c) Po agregátech - tabulka č. 4 Na peci č. 4 byla v hodnoceném období výraznější diference v předváze, přičemž nezanedbatelný je i vliv prostojů. Naopak lépe je na tom tento agregát v porovnání s ostatními v oblasti energetických režimů a pracovních postupech. d) Po tavičích tabulka č. 5 Z pohledu celkové nákladové odchylky, kde je na tom nejlépe osádka taviče (e), dosahují velmi dobrých výsledků i jiné osádky. Například taviči (f) a (h) v energetických režimech, tavič (f) a (b) v pracovních postupech a dále pak taviči (f), (b) a (c) v prostojích. Svědčí o tom i výsledné pomyslné pořadí tavičů podle odchylky - 1. tavič (e), 2. tavič (f), 3. tavič (b). 8

5.4 Shrnutí sledovaného období a další záměry vývoje systému Jako velice pozitivní lze hodnotit sumární kladný výsledek rozboru NVN za ocelárnu celkem, který se pohybuje od -0,93 % za leden 2002 až do -3,94 % za říjen 2001. Hodnotíme-li jednotlivé směny podle směnových mistrů, nejvyšší přínos vykazuje směna mistra A (-3,48 %). Za ní se umístila směna mistra B (-2,64 %), kterou následuje směna mistra C (-2,72 %). Z pohledu pecních agregátů je na tom výrazně nejlépe EOP č.2 s výslednou nákladovou odchylkou -4,05 % následovaná EOP č.3 (-2,51 %) a EOP č.4 (-1,85 %). Z měsíčního hodnocení jednotlivých tavičů je patrné, že na prvním místě se umístila osádka taviče (e) (-8,85 %), na druhém místě osádka taviče (f) a na třetím osádka taviče (b). Nelze ale říci, že některá osádka má veškeré parametry vyloženě nejméně příznivé. Například osádka taviče (h) na pomyslném 5. místě je druhá v přínosu z energetických režimů. Je tedy možné říci, že z hodnocených osádek (týmů) má každá některé kladné prvky, které je vhodné rozvíjet. Úkolem tedy je nastavit takový systém, který bude osádky motivovat k ekonomicky příznivým výsledkům. Příspěvek vznikl za finanční podpory Grantové agentury ČR v rámci grantů č. 106/01/0365 a 106/02/1128. LITERATURA: [1] KAFKA V., BŮŽEK Z., MARTÍNEK L., FILA P., BAIL V.,ČAMEK L.: Znalost nákladů vyráběné oceli nezbytná podmínka pro efektivní řízení výroby, in sborník Teorie a praxe výroby a zpracování oceli, s.71-77, dne 5.- 6.4.2000, ISBN 80-85988-43-7, Rožnov pod Radhoštěm [2] BAIL V., ČAMEK L., PETER M., UHER T., TOMIS P., RAŠKA P., KAFKA V., BŮŽEK Z.: Zkušenosti s využíváním znalostí nákladů jednotlivých taveb v operativním řízení chodu Ocelárny I. VÍTKOVICE, a.s. Ostrava, in sborník Teorie a praxe výroby a zpracování oceli, s. 235 242, duben 2001, Rožnov pod Radhoštěm, ISBN 80-85988-55-0 [3] KAFKA V., BŮŽEK Z., MARTÍNEK L., FILA P., BAIL V., ČAMEK L.: Snižování nákladů jednotlivých taveb základní předpoklad dosahování vysoké ekonomické efektivnosti při výrobě oceli, Hutnické listy 4 7,2000,s.144-150, [4] KAFKA V., BŮŽEK Z., MARTÍNEK L.,FILA P.,KOPECKÝ L.: Sledování nákladovosti výroby v elektroocelárně ŽĎAS a.s., in sborník Zkušenosti se zaváděním sekundární metalurgie v elektroocelárně DME ŽĎAS, a.s., str.17 26, dne 21-22.3.2000, Žďár nad Sázavou [5] KAFKA V., BŮŽEK Z., MARTINEK L., FILA P., BAIL V., ČAMEK L.: Znalost nákladů vyráběné oceli nezbytná podmínka pro efektivní řízení výroby, X.mezinárodní vědecká konference IRON AND STEELMAKING, in sborník, 18.-20.10.2000 v Szczyrku, Orle Gniazdo, Polská republika [6] ČAMEK L., BAIL V., KAFKA V., RAŠKA P., BŮŽEK Z.: Zkušenosti s využíváním znalosti nákladů jednotlivých taveb v operativním řízení chodu Ocelárny I. Vítkovice Steel, a.s., Hutnické listy č.6/2001 [7] ČAMEK L., BAIL V., PETER M., KAFKA V., BŮŽEK Z., RAŠKA P., UHER T., TOMIS P.: Další vývoj metody průběžného sledování nákladů jednotlivých taveb v podmínkách Ocelárny I. VÍTKOVICE STEEL, a.s., OSTRAVA, Hutnické listy č.8/2001. [8] ČAMEK L., BAIL V., UHER T., KAFKA V., PETER M., RAŠKA P., BŮŽEK Z.: Provozní zkušenosti konvertorové ocelárny Vítkovice Steel, a.s. s využíváním nákladového modelu při řízení výroby, in sborník Výroba a vlastnosti oceli na odlitky a litiny s kuličkovým grafitem, str. 150-155, 26.-28.11.2001, Svratka, ISBN 80-02-01464-2 [9] KAFKA V., BŮŽEK Z., MARTÍNEK L., FILA P., KOPECKÝ L., SKOŘEPA Z., HORÁK J.: Průběžná zpráva I. etapy řešení úkolu Systém řízení nákladů v reálném čase, leden 1999, Žďár nad Sázavou 9

[10] KAFKA V., BŮŽEK Z., MARTÍNEK L., BAIL, V., ČAMEK L.: Průběžné sledování nákladů výroby oceli jeden z významných předpokladů zajištění efektivnosti výroby, sborník METAL 2000, 9. mezinárodní metalurgická konference, str. 33-34, dne 16.-18.5.2000, Ostrava, ISBN 80-85988-48-8 [11] KAFKA V., BŮŽEK Z., ŠEDIVÝ P., PYŠ J.: Ekonomický model průběžného sledování nákladů jednotlivých taveb výroby oceli. NOVÁ HUŤ, a.s., Výzkumný a zkušební ústav, Ostrava [12] MERTA P.: Zkušenosti s uplatňováním nákladové kontroly taveb v podmínkách PSP Slévárna, a.s. Přerov, in sborník Výroba a vlastnosti oceli na odlitky a litiny s kuličkovým grafitem, str. 135-141, 26.-28.11.2001, Svratka, ISBN 80-02-01464-2 10