KONCEPCE ROZVOJE MĚSTA
rozvoje města Úpice 25 ÚPICE Říjen 2007 Konce 2 55
Obsah Říjen 2007... 2 Obsah... 3 Seznam zkratek... 6 Úvod... 8 Úvod... 8 Úvod... 8 Úvod... 8 1 Město Úpice... 9 1.1 Právní a institucionální základ... 9 1.2 Historie... 10 1.3 Poloha... 12 1.4 Významné osobnosti... 13 1.5 Město ve vnějších vztazích... 14 1.5.1 Mikroregionální a lokální kontext, bezprostřední územní vazby města - Svazek obcí Jestřebí hory... 14 1.5.2 Vnější vazby obecní správy v systému veřejné správy... 16 2 Analýza situace města... 18 2.1 Obyvatelstvo... 18 2.1.1 Demografická situace... 18 2.1.2 Trh práce... 18 2.2 Občanská vybavenost... 19 2.2.1 Bydlení... 19 2.2.2 Školství... 20 2.2.3 Zdravotnictví... 20 2.2.4 Sport... 21 2.3 Infrastruktura... 21 2.3.1 Doprava a komunikace...21 2.3.2 Vodní zdroje a energetika... 22 2.3.3 Telekomunikace a radiokomunikace... 23 2.4 Průmysl... 23 2.4.1 Průmyslová výroba a stavebnictví... 23 2.4.2 Podnikatelské aktivity... 24 2.5 Životní prostředí, zemědělství, lesnictví, vodní zdroje a energetika... 24 2.5.1 Zemědělství... 24 2.5.2 Lesnictví... 25 2.5.3 Ekologická situace a ochrana životního prostředí... 26 2.6 Kultura a ochrana památek... 27 2.6.1 Kultura... 27 2.6.2 Péče o nemovité kulturní památky... 28 2.7 Cestovní ruch... 28 2.8 Ekonomická situace... 29 2.8.1 Struktura ekonomiky města... 29 3
2.8.2 Majetková situace města... 31 2.8.3 Rozpočtová situace města... 32 2.9 Správa města...33 2.9.1 Struktura veřejné správy města a jeho vnitřní organizace... 33 2.9.2 Obecní instituce...34 2.10 Dotace... 35 3 SWOT analýza... 37 3.1 Oblast A - Průmysl, obchod, služby... 38 3.2 Oblast B Lidské zdroje... 39 3.3 Oblast C - Infrastruktura...40 3.4 Oblast D - Životní prostředí, zemědělství, lesnictví, vodní zdroje a energetika... 41 3.5 Oblast E - Cestovní ruch... 43 3.6 Oblast F - Zemědělství a rozvoj venkovského prostoru... 44 4 Strategický plán rozvoje města... 45 4.1 Kvalita života... 46 4.1.1 Bydlení... 46 4.1.2 Školství... 46 4.1.3 Obchod a služby... 46 4.1.4 Doprava a technická infrastruktura... 46 4.1.5 Zdravotnictví, bezpečnost... 47 4.1.6 Sport... 47 4.1.7 Kultura a spolková činnost... 48 4.2 Cestovní ruch... 49 4.2.1 Programová nabídka cestovního ruchu... 49 4.2.2 Propagace... 50 4.2.3 Zázemí pro cestovní ruch... 50 4.3 Ekonomická prosperita města... 51 4.3.1 Průmysl a podnikání... 51 4.3.2 Příspěvkové organizace města... 51 4.3.3 Financování... 51 4.4 Životní prostředí... 51 4.4.1 Zemědělské aktivity... 51 4.4.2 Lesnictví... 52 4.4.3 Ekologická situace a ochrana životního prostředí... 52 4.4.4 Vodní zdroje a energetika... 53 4.4.5 Enviromentální výchova, vzdělávání a osvěta... 54 Závěr... 55 Použité zdroje... 56 Seznam obrázků, grafů a tabulek... 57 Přílohy... 58 4
5
Seznam zkratek b. j. bytová jednotka BD bytové družstvo CČSH Církev československá husitská ČOV čistička odpadních vod DDP dlouhodobý projekt DPH daň z přidané hodnoty DSO dobrovolný svazek obcí DPS dům s pečovatelskou službou EU Evropská unie EVVO Enviromentální výchova, vzdělání a osvěta FO fyzická osoba HV hospodářský výsledek KDP krátkodobý projekt k.ú. katastrální území LHP lesní hospodářský plán LŠU lidová škola umění MAS Místní akční skupina MŠ mateřská škola MÚ Městský úřad PO právnická osoba PRP průběžně realizovaný projekt RD rodinné domy SDH Sbor dobrovolných hasičů SDP střednědobý projekt SFŽP Státní fond životního prostředí SPOZ Sbor pro občanské záležitosti SpZŠ speciální základní škola SOJH Svazek obcí Jestřebí hory SPV středisko praktického vyučování
STC JH Sportovní a turistické centrum Jestřebích hor SWOT analýza silných a slabých stránek, příležitostí a ohrožení (z angl.) TGM Tomáš Garrigue Masaryk TJ tělovýchovná jednota TS technické služby ÚN Úpické noviny ÚPl územní plán č. 1 ÚSES územní systém ekologické stability ÚSŠ úplné středoškolské VŠ vysoká škola ZŠ základní škola ZUŠ základní umělecká škola ZM zastupitelstvo města
Úvod Koncepce rozvoje Města Úpice představuje základní dokument, který orientuje rozvoj města Úpice na dalších 10-15 let. Byl zpracován na základě zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů. Předmětem koncepce rozvoje je Město Úpice, které spravuje katastrální území: Radeč Úpice 979,4266 ha 550,2462 ha Při zpracování tohoto dokumentu byly respektovány principy a zásady regionální politiky Evropské unie i přijaté zásady regionální politiky vlády České republiky i Evropské unie. Dokument se stává programovým dokumentem pro koordinaci aktivit různých subjektů působících v rozvoji Královéhradeckého kraje i jeho jednotlivých územních částí (okresů), měst a obcí. Současně je dokument nezbytným podkladem pro zpracování případných žádostí o granty a podpory z fondů rozvoje České republiky i Evropské unie. Současná situace v Úpici a jejím okolí a dostupné analytické poznatky indikují nezbytnost oživení hospodářství a charakteru života ve městě. Existující stagnace ekonomických aktivit a zhoršování situace na trhu práce vyžaduje podstatnou změnu výkonnosti a efektivnosti hospodářství ve městě. Základním motivem strategické vize je proto hospodářský a sociální růst. Je nutná podpora a rozvoj základních životaschopných místních aktivit, zapojení prostorově mobilních i nemobilních výrobních faktorů a odstranění růstových úzkých profilů, zejména v infrastruktuře. Koncepce rozvoje Města Úpice je orientována na využití silných stránek a příležitostí v kombinaci s potlačováním slabých stránek a ohrožení. Zpracovaný dokument představuje základ pro přechod do implementační fáze, v níž budou dosažené výsledky transformovány do konkrétních programů a projektů a přijaty kroky k jejich postupné realizaci podle přijatých priorit.
1 Město Úpice 1.1 Právní a institucionální základ Znění zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích ve znění pozdějších předpisů, již v 2 přejímá základní ústavní pojetí obcí. Obce shodně s Ústavou ČR (čl. 99 a násl. Ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava ČR ve znění pozdějších předpisů) označuje jako veřejnoprávní korporaci (čl. 101 odst. 3 Ústavy). Obec může mít vlastní majetek. Obec vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Právní úprava platná pro všechny odbory: Zákon 176/2006 Sb., o svobodném přístupu k informacím Zákon č. 500/2004 Sb. Správní řád, ve znění pozdějších předpisů Zákon 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů Zákon 020/1996 Sb., o správních poplatcích Usnesení zastupitelstva Pravidla k provádění zákona č. 176/2006 Sb., o svobodném přístupu k informacím na MÚ v Úpici Postavení a působnost městského úřadu upravuje zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších zákonných změn a doplňků (dále jen zákon), a pokud jde o přenesenou působnost ve státní správě, též zvláštní zákony. Vztahy MÚ k orgánům města upravuje zákon. MÚ plní úkoly v oblasti samostatné i přenesené působnosti. a) Ve věcech samostatné působnosti odpovídá MÚ městskému zastupitelstvu.. b) Ve věcech přenesené působnosti je MÚ podřízen Krajskému úřadu, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.
Územní obvod, ve kterém MÚ působí, tvoří obce: Úpice (včetně městské části Radeč), Batňovice, Havlovice, Suchovršice, Libňatov, Maršov u Úpice, Rtyně v Podkrkonoší, Malé Svatoňovice (Petrovice, Strážkovice, Odolov), Velké Svatoňovice (Markoušovice). Na základě samostatné dohody může být na některé obce uvedené v předchozím odstavci přenesena pravomoc ve vybrané oblasti správního řízení ve věcech přenesené působnosti. Předmět činnosti MÚ vychází ze zákona a z usnesení ZM a zahrnuje mimo jiné: zajišťování služeb občanům při plnění úkolů spojených s přenesenou a samostatnou působností; hospodaření s majetkem města. Působnost MÚ a) V oblasti samostatné působnosti MÚ: plní úkoly, které mu uložilo ZM; usměrňuje po odborné stránce příspěvkové organizace, jichž je město zřizovatelem, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak; pomáhá orgánům města v jejich činnosti. b) b. V oblasti přenesené působnosti vykonává MÚ v územním obvodu uvedeném v odstavci k informacím. č. 4 věci v rozsahu stanoveném v zákoně, s výjimkou věcí, které patří do působnosti ZM, výboru, komise nebo zvláštního orgánu. Zpráva o vývoji města za rok 2006 podle zákona č. 176/2006 Sb., o svobodném přístupu 1.2 Historie Jméno města, celosvětově známého díky hvězdárně proslavené úspěchy v oblasti výzkumu slunečních aktivit, je odvozeno od malé řeky Úpy.
Úpice patřila od roku 1848 k panství Náchodskému a ke kraji Hradeckému. V latinských spisech se píše o Vpitz, Vpitze; v německých Eipel. Sídliště založené ve 13. století, bylo nejpozději v roce 1368 městečkem. Kdy získalo znak, není známo. Původní znak Úpice je patrně uveden v náchodském urbáři z let 1739-1742. Na zeleném štítě svisle stojí oklestěný kmen hnědé barvy s pěti pahýly, třemi po pravé a dvěmi po levé straně, a se čtyřmi kořeny. 1 Nad kmenem je zlatá knížecí korunka a po stranách jsou hnědá gotická písmena "g". Obrázek 1 Znak města Znak je patrně odvozen z erbu pánů z Dubé, kteří vlastnili nedaleký hrad Vízmburk od roku 1330 až do jeho zániku v roce 1447. Znak je doložen teprve na pečetích ze začátku 17. století. Původní forma se v pozdější době komolila změnou písmen a přesunutím koruny nad štít i vynecháním kořenů. Také barvy byly zapomenuty a malovaly se různě. Pečetního znamení, které se později stalo základem městského znaku, začala Úpice používat zřejmě už v době husitské, pravděpodobně se souhlasem posledního majitele hradu Vízmburku, Jiřího z Dubé. Nasvědčují tomu písmena "g" hnědé barvy po stranách ostrve, což jsou počáteční písmena jména Georgius. V minulosti na znaku zobrazovaná písmena "e" vznikla špatným čtením gotického písmene "g". Tinktury se shodují s prvotními barvami znaku na věži radnice. Městský prapor, v podobě užívané v současné době, má historii velmi mladou. Na žádost zastupitelstva, udělil podle návrhu ak. malíře Jiřího Škopka z Jaroměře, předseda Parlamentu PhDr. Milan Uhde dne 3.února 1994, právo užívat prapor města. List praporu tvoří pět vodorovných pruhů hnědý, žlutý, zelený, žlutý a hnědý v poměru 1:1:4:1:1. Ve středu žerďové 1 Jiří Fraidl, Josef Zálabský Vexilologie, PF Hradec Králové 1989 Jiří Čapek Městské znaky v českých zemích, Academia Praha 1985
části na zeleném pruhu je žlutá koruna. Poměr šířky k délce listu praporu je 2:3. Barevnost vychází z barev městského znaku. 1.3 Poloha Město Úpice leží na 50 severní šířky a 16 východní délky, tedy nachází se v severovýchodních Čechách 14 km jihovýchodně od města Trutnova a 20 km severozápadně od města Náchoda. Obrázek 2 Mapa okolí města Úpice Město se prostírá po obou březích řeky Úpy v roklinatém údolí lemovaném výšinou "U lipek" a lesy Svobodným, Milešovkou, Velbabou, Skalkou, Dlouhými Záhony a Rtyňkou. Rozloha katastru je 1530 ha. Řeka Úpa protéká městem od západu ve vypjatém oblouku k jihu. Na pravém břehu ústí do Úpy potok Radečka, na levém potok Rtyňka. Výšková kóta u mostu Sv. Čecha (u České spořitelny) je 337 m n. m., práh kostela sv. Jakuba na náměstí 359 m n. m., výšina "U lipek" 416 m n. m. a nejvyšší bod na katastru Úpice je na Velbabě 464,20 m n. m. Nejvyšší bod na katastru městské části Radeč je vrch na Červené hlíně 501 m n.m.
1.4 Významné osobnosti Město bylo bydlištěm Čapkovy rodiny. Doktor Antonín Čapek, otec sourozenců Čapkových, se velmi podílel na duchovním zrání obyvatel Úpice, a když byla v Úpici otevřena knihovna, byl navržen za bibliotékaře. Josef Čapek (1887-1945) - český malíř, grafik, scénický výtvarník, prozaik, básník a výtvarný kritik, spoluzakladatel Skupiny výtvarných umělců, vedoucí osobnost a teoretik skupiny Tvrdošíjných. Karel Čapek (1890-1938) - český prozaik, básník, publicista a překladatel, bratr Josefa Čapka, se proslavil nejen jako autor vynikajících literárních děl a dramat, ale také pohádkami, ve kterých se zrcadlí kraj jeho mládí, tedy Úpice a okolí, a to zejména v knížce Devatero pohádek. Významnými malíři Úpice a okolí jsou Julie Winterová-Mezerová (1893-1980) a Jiří Berger (1928-1992). J. W. Mezerová malířsky objevila světu Úpicko, stejně jako nedaleké Jestřebí hory nad Malými Svatoňovicemi. Ráda malovala krkonošskou přírodu, zejména květiny. Její obrazy tvoří stálou expozici v Městském muzeu v Úpici. J. Berger byl malířem expresivním, vždy maloval to, co žilo v něm. V Úpici se jeho dílo nachází mimo jiné v hřbitovní kapli a v zasedací síni Městského úřadu. PhDr. Antonín Hejna (1920-1986), úpický rodák, který se věnoval archeologii středověku, je jednou z největších osobností města. V Královéhradeckém kraji realizoval několik podnětných výzkumů (např. zřícenina hradu Vízmburk). Dne 29. 3. 1930 se v Úpici narodil Radko Kejzlar. Působil jako překladatel na volné noze. Je mimo jiné i autorem trilogie Údivice - v podstatě Úpice, kde autor prožil mládí. Mezi slavné občany města patří i Jan Smetana, bratranec Bedřicha Smetany, který se roku 1860 stal učitelem a později řídícím v Úpici. Byl výborným hudebníkem, zvláště pak houslistou. A jako další je nutné zmínit jména: Filip Oberländer (1857-1911) - syn úpického továrníka, velký cestovatel a lovec, autor knížky Lovecké jízdy v Severní Americe, která vyšla v roce 1911. Zdeněk Menec - fotograf, známý především fotografickou publikací Babiččino údolí; Karel Plicka - taktéž fotograf a etnograf, působil jako učitel v Úpici; Ludvík Středa (zemřel 15.10.2006) - básník, autor knížek pro děti i dospělé, byl také úpickým rodákem, Emil Jarý byl v Úpici 42 roků učitelem hudby, komponista a kapelník dechové i smyčcové hudby v letech 1929-1971. V roce 1951 se stal zakladatelem LŠU Úpice a 19 let až do roku 1970 byl jejím ředitelem.
1.5 Město ve vnějších vztazích 1.5.1 Mikroregionální a lokální kontext, bezprostřední územní vazby města - Svazek obcí Jestřebí hory Oblast je tvořena svazkem 12 obcí v okrese Trutnov. Z nich dvě - Úpice a Rtyně v Podkrkonoší mají statut města a zbývajících deset (Batňovice, Havlovice nad Úpou, Chvaleč, Jívka, Libňatov, Malé Svatoňovice, Maršov u Úpice, Radvanice, Suchovršice a Velké Svatoňovice) mají statut obcí. Označení - název Svazek obcí Jestřebí hory je odvozen od stejnojmenného, převážně lesnatého hřebenu (ve východní části okresu), který tvoří přirozenou osu rozdělující tento mikroregion od severozápadu na jihovýchod s tím, že naprostá většina obcí sdružených v tomto mikroregionu se rozprostírá v jeho nejbližším okolí. Celková rozloha mikroregionu v součtu všech dvanácti správních jednotek s třiadvaceti katastry má rozlohu 13986 ha 2, což v porovnání s rozlohou okresu Trutnov je více než 12 % území okresu. Při porovnání rozlohy venkovského mikroregionu Jestřebí hory s rozlohou správního území jednotlivých měst a obcí vyplývá, že největší část území 3196 ha, a tedy 23 % z celkové rozlohy, patří pod správní území obce Jívka. 13 % rozlohy patří Velkým Svatoňovicím, 12 % rozlohy obci Chvaleč, 11 % Úpici, 10 % Rtyni v Podkrkonoší, 8 % Radvanicím, 6 % Havlovicím, 5 % rozlohy Malým Svatoňovicím, 4 % Libňatovu a po 3 % Batňovicím a Suchovršicím. Nejmenší část území, tj. pouze 2 % z celkové rozlohy mikroregionu, tj. 332 ha, tvoří správní území obce Maršov u Úpice 3. 2 Statistický lexikon obcí České republiky, kolektiv autorů ČSÚ, Ottovo nakladatelsví, 1.vydání, 2005 3 Statistický lexikon obcí České republiky, kolektiv autorů ČSÚ, Ottovo nakladatelsví, 1.vydání, 2005
25 23 Rozloha mikroregionu Jestřebí hory 20 % území 15 10 5 0 13 12 11 Jívka Velk Chva Úpic é Svat oňovi ce leč e 10 Rtyn ě v Pod krko noší 8 Radv Havl Malé anic ovicesvat e oňovi ce Libň Batň Suc atov ovice hovr šice Graf 1 Rozloha mikroregionu Jestřebí hory 6 5 město, obec 4 3 3 2 Marš ov u Úpic e % území Z hlediska zastoupení jednotlivých kategorií pozemků v mikroregionu největší rozlohu 67,98 km2, a tedy i 48 %, představuje kategorie pozemků zemědělských. Druhou o rozloze 58,5 km2, a proto jen 42 %, soustřeďuje kategorie půd lesních. Zbývající část území (10 %) tvoří kategorie pozemků zbývajících. To jsou především pozemky kategorie ostatní o rozloze 9,87 km2 a podílu 7 %. Dále pozemky kategorie zastavěné 2,43 km2 a podílu 2 %. Nejmenší rozlohu 0,95 km2 z celkové rozlohy mikroregionu představují pozemky ploch vodních. Pozemky v % 48% 10% Zemědělské Lesní půdy Zbývající 42% Graf 2 Kategorie pozemků v mikroregionu
Nejvyšším bodem mikroregionu je vrch Žaltman v severozápadní části Jestřebích hor s nejčastěji uváděnou nadmořskou výškou 739 m. Nejnižším bodem je pravděpodobně dno koryta Úpy při jihovýchodní hranici mikroregionu u objektu myslivny. Zde podle mapových podkladů nedosahuje nadmořská výška hodnoty vyšší než je cca 325 m nad mořem. Ke dni 1. března 2001 (poslední sčítání lidu) bylo trvale k pobytu v rámci venkovského mikroregionu Jestřebích hor přihlášeno 16 302 obyvatel 4. To je 13,5 % trvale žijících obyvatel celého okresu Trutnov. Současně tento počet představuje koncentraci 116,56 osob/km2 rozlohy mikroregionu, což je více než koncentrace v okresu Trutnov (105,3 osob/km2 ). 1.5.2 Vnější vazby obecní správy v systému veřejné správy V zákoně o obcích jsou otázce spolupráce mezi obcemi věnována ustanovení 46 až 53. V nich je (v 49 až 53) zvláštní pozornost dána dobrovolným svazkům obcí (dále jen svazek obcí ). Na tutéž problematiku je zaměřen také zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, a to v jeho Části páté ( 38 a násl.). V zákoně o obcích jsou upraveny základní otázky existence svazků obcí, tj.: smluvní způsob zakládání svazků obcí jako právnických osob, jejímiž členy mohou být jen obce, účel svazků obcí, tj. ochrana a prosazování společných zájmů, předmět činnosti svazků obcí, který i když je (v 50) vymezen jen taxativně, se týká širokého rozsahu, prakticky celé samostatné působnosti obcí v různých odvětvích jejich hospodaření a péče o využití jejich majetku, stanovy svazků obcí a jejich náležitosti, práva občanů obcí účastnit se zasedání orgánů toho svazku obcí, jehož členem je jejich obec, povinnost svazku obcí dát přezkoumat své hospodaření, a to obdobně jak mají tuto povinnost obce. Otázku hospodaření svazku obcí řeší v návaznosti na to zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, a to jak již bylo uvedeno - v Části páté. 4 Statistický lexikon obcí České republiky, kolektiv autorů ČSÚ, Ottovo nakladatelsví, 1.vydání, 2005
Zákon o obcích ( 50 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů) upravuje náležitosti smluvní úpravy svazku obcí, zejména jeho stanov, a tím i právní pravidla pro jejich vzájemnou spolupráci. Upravuje také pravidla pro veřejnou kontrolu činnosti svazku obcí, a to obdobně, jako pro obce. Proto se zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, zabývá podle svého zaměření jen otázkami hospodaření svazku obcí, a to jak s majetkem, tak i s penězi. Územní samosprávné celky a svazky obcí uskutečňují své finanční hospodaření v souladu se schváleným rozpočtem a provádějí pravidelnou, systematickou a úplnou kontrolu svého hospodaření a hospodaření jimi zřízených a založených právnických osob a zařízení po celý rozpočtový rok.
2 Analýza situace města 2.1 Obyvatelstvo 2.1.1 Demografická situace Podle posledního sčítání lidu 5, uskutečněného v roce 2001, žilo v Úpici 5932 obyvatel, 3080 žen (51,9%) a 2852 mužů (48,1%). Z toho bylo: 997 ve věku 0-14 let, 3781 ve věku 15-59 let, ve věku nad 60 let 1154. 1396 mužů je ženatých, 1165 mužů je svobodných. Ostatní jsou rozvedení, ovdovělí a u 19 mužů nebyl rodinný stav zjištěn. Vdaných žen bylo 1421 k 1.3.2001, svobodných 962. Jak je vidět, vdaných žen je více než mužů, zato svobodných mužů je více než žen. Dle stupně vzdělání u obyvatel 15-letých a starších převažuje výrazně vzdělání vyučení a střední odborné bez maturity. Následuje základní vzdělání a úplné střední s maturitou. 5592 obyvatel se hlásí k české národnosti, 5 k moravské, 111 ke slovenské, 25 k německé, 50 k polské, 18 k romské, 6 k ukrajinské a 3 k vietnamské. 122 obyvatel se buď hlásí k jiné národnosti, nebo u nich národnost nebyla zjištěna. K 1.1.2007 je v Úpici 5845 trvale žijících obyvatel. Vzhledem k vývoji demografické struktury obyvatelstva bude nutno řešit problémy spojené s prodlužováním průměrného věku obyvatel a s celkovým stárnutím obyvatelstva. Cílem je prodlužovat aktivní věk obyvatel a k tomu zaměřit propagaci zásad zdravého způsobu života a vytváření podmínek pro jejich uplatnění ve městě. Nezbytné je na jedné straně zkvalitnění péče o seniory, ale na druhé straně vytváření dobrých životních podmínek pro rodiny s dětmi. 2.1.2 Trh práce Vysoký nesoulad mezi kvantitativní a kvalitativní strukturou v nabídce a poptávce pracovních sil je prvotní příčinou nerovnováhy na trhu práce. Míra nezaměstnanosti v Úpici má stoupající tendenci, k 31. 3. 2004 činila 10,91 %. 6 Za rok 2006 činila registrovaná míra nezaměstnanosti v Královéhradeckém kraji 6,32%, v okrese 5 Statistický lexikon obcí České republiky, kolektiv autorů ČSÚ, Ottovo nakladatelsví, 1.vydání, 2005 Změna č. 3 ÚPm Úpice, Urbaplan spol. s r.o., 2006 6 Změna č. 3 ÚPm Úpice, Urbaplan spol. s r.o., 2006
Trutnov 8,6 %. Oproti roku 2005 v Královéhradeckém kraji se nezaměstnanost snížila, v okrese Trutnov zvýšila. Nezaměstnanost v ČR v roce 2006 činila 8,13%, v posledních letech se snižuje. 7 Následující tabulka ukazuje ekonomickou aktivitu obyvatelstva. 8 Město Celkem eko.aktivní Vyjíždějící za prací v zemědělství, lesnictví, rybolovu v průmyslu a stavebnictví ve službách abs. % abs. % abs. % abs. % Náchod 10720 2091 19,5 106 1 4522 42,2 5217 48,7 Trutnov 16705 2748 16,45 275 1,6 7149 42,8 8416 50,4 Úpice 2916 1415 48,5 50 1,7 1638 56 1148 39,4 Tabulka 1 Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity k 1.3.2001 Z tabulky vidíme, že v Úpici z celkového počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva vyjíždí za prací celkem 48,5 %. Také oproti městu Trutnovu a Náchodu pracuje v zemědělství, lesnictví a rybolovu (1,7%), v průmyslu a stavebnictví (56%) více ekonomicky aktivních obyvatel. Naopak ve službách z daných měst pracuje v Úpici méně ekonomicky aktivních obyvatel. 2.2 Občanská vybavenost 2.2.1 Bydlení Bytový fond ve městě je složen z bytových domů a rodinných domů. 404 bytů. Privatizace bytových domů je prováděna postupně. V současné době je v majetku města Od roku 1997 bylo postaveno celkem 111 bytů. Posledních 41 b. j. (DPS v ul. Národní) bylo zkolaudováno v březnu 2005. Volná nabídka soukromých domů, bytů, družstevních bytů je v Úpici velmi řídká a nedá se hovořit o cenové mapě. 7 www.czso.cz ze dne 5.10.2007 8 Statistický lexikon obcí České republiky, kolektiv autorů ČSÚ, Ottovo nakladatelsví, 1.vydání, 2005
2.2.2 Školství Ve městě funguje 1 mateřská škola MŠ Úpice se sídlem Plickova 781. Má tři pracoviště: na Veselce, Radči a v Plickově ulici. Slouží pro umístění dětí od 3 (4) let do 6 (7) let. Dále jsou v Úpici 2 základní školy. Základní škola Bratří Čapků v ulici Komenského, 1. - 9. třída, má 299 žáků. Základní škola Úpice-Lány, ulice Palackého, 1. - 9. třída, má 281 žáků k 1.10.2007. Celkem je ve městě 580 žáků ZŠ. Jedna střední škola: v Havlíčkově ulici sídlí Gymnázium a Střední odborná škola, které mají 293 žáků k 1.10.2007. V Radči je budova bývalé základní školy, která slouží pro účely třídy mateřské školy patřící úpické MŠ. V ulici Tyršova se nachází Základní umělecká škola A.M.Buxton, Úpice, která má obor hudební, taneční i výtvarný. V říjnu 2007 ji navštěvuje celkem 495 žáků. Do základních škol dojíždějí děti i z okolních obcí: Havlovic nad Úpou (zde mají základní školu pro I. stupeň 1. - 4. třída), Libňatova, Maršova u Úpice, Batňovic (mají ZŠ pro I. stupeň 1. - 5. třída), Suchovršic. Speciální základní škola Úpice v ulici Nábřeží Pplk. A. Bunzla 660, má 43 žáků. První stupeň navštěvuje 17 žáků, druhý stupeň 26 žáků. 2.2.3 Zdravotnictví V centru města se nachází Poliklinika, s. r. o., která vlastní samostatný objekt, kde lidé mohou navštívit 3 ordinace praktických lékařů, 2 lékařů pro děti a dorost a odborných lékařů (oční lékař, 2 ordinace gynekologie, chirurg, ortoped, internista, 2 ordinace zubních lékařů). Jsou zde dvě rehabilitační sestry, rentgenové pracoviště, středisko zdravotní dopravy - sanitky, laboratoř, zubní laboratoř. Poliklinika je v ulici Bratří Čapků. Ordinace zubních lékařů jsou: v ulici Dr. Hejny č. p. 133 (Městský penzion) a ulici Riegrova. Spádovost pro lékařskou službu je následující: Úpice, Havlovice, Radeč, Suchovršice, Libňatov, Maršov u Úpice, Batňovice.
V Úpici jsou v provozu dva pečovatelské domy s chráněnými byty. Tyto objekty slouží pro bydlení občanům, kteří jsou sice soběstační, ale potřebují pomoc. Starají se o ně pečovatelky pouze ve dne a v pracovní dny. Není zde stálá pečovatelská služba. Jeden objekt je v ulici Palackého a má 43 bytů (30 malobytů - garsonky, 12 bytů 1+1, jeden byt pro správce 1+3). Druhý objekt je v ulici Národní a má 41 bytů (2 bezbariérové byty, 34 malobytů garsonky, 5 bytů 1+1). 2.2.4 Sport V současné době působí v Úpici 10 tělovýchovných jednot a klubů. V těchto spolcích jsou zastoupeni občané z Úpice a okolí všech věkových kategorií. Celkem sdružují více než 1500 členů. Činnost všech spolků koordinuje sportovní komise zřízená Městem Úpice. Tato komise se skládá ze zástupců tělovýchovných jednot a politických seskupení zastoupených v zastupitelstvu. Mezi hlavní současný i budoucí úkol se řadí vytváření co nejlepších podmínek všem úpickým sportovcům bez rozdílu věku, největší podporu je třeba věnovat mládeži a její sportovní výchově. Směrem na Havlovice je sportovní stadion - travnaté i škvárové fotbalové hřiště. Je zde i atletická dráha - pozemky i objekty jsou v majetku Města Úpice, dále místo pro extrémní sporty Monkey area Úpice (skate park). V ulici Havlíčkova jsou tři tenisové kurty na soukromém pozemku. V ulici Národní je herna stolního tenisu. Obě základní školy mají tělocvičny, u školy Na Lánech je atletická dráha, hřiště na volejbal a malou kopanou. Tělocvična je i v ulici Pod Městem. Ta je ve vlastnictví TJ Orel. 2.3 Infrastruktura 2.3.1 Doprava a komunikace Absence dálnice nebo rychlostní komunikace způsobuje velké potíže nákladní dopravě a turistickým autobusům, což snižuje atraktivitu města a řadí ho mezi místa s nejnižší dopravní dostupností. Hlavně chybí severojižní propojení mezi městy Jaroměř - Broumov.
Silnice na hraniční přechod do Polska je extrémně zatížená. Vysoké zastoupení vozovek II. a III. třídy vůči silnicím I. třídy vede k vyšším nákladům na údržbu a rekonstrukci z městského rozpočtu. Přes Úpici vede silnice I/14, která spojuje Trutnov a Náchod. Na tuto silnici je napojena silnice III/3012, která spojuje Trutnov a Úpici přes Radeč. Ze silnice I/14 je vedena silnice II/304, která vede do České Skalice přes Havlovice nad Úpou a Libňatov. Z provedených dopravních průzkumů a rozborů vyplývá, že katastr obce Úpice nemá vhodně vyřešen dopravní systém. Zejména dochází ke konfliktnímu křížení dopravy pěší, automobilové a nákladní v centrální části města; oblast Sychrova je špatně přístupná a neprůjezdná, na stávajících silničních trasách je několik dopravních závad. Na území se v současné době nachází 13 míst zastávek meziměstské dopravy. Na k.ú. Úpice a Radeč se nenachází žádná železniční trať. Nejbližší zastávky Českých drah se nacházejí v Suchovršicích, Malých Svatoňovicích a Velkých Svatoňovicích. 2.3.2 Vodní zdroje a energetika Současný vodárenský systém Úpice-Radeč se skládá ze tří samostatných vodovodů, které lze v případě potřeby propojit. Celý systém je zásobován vodou ze tří zdrojů. Jedná se o prameniště Mostolinka, odkud samospádem přitéká voda do vodojemu stejného jména. Z čerpací stanice Podrač je zásobován vodojem Hvězdárna. Z čerpací stanice v Radči je napájen vodojem Radeč, sloužící jako zdroj vody pro tuto část města. Tyto zdroje pitné vody převyšují se značnou rezervou současné potřeby města. Voda ze všech zdrojů nevyžaduje úpravu, je pouze dezinfikována plynným chlórem. Od roku 1996 slouží městu čistírna odpadních vod za sportovním stadionem na Spartě. Na ni je v současné době napojena většina objektů v Úpici. Bez napojení zůstávají oblast Radče, Podrače a některé objekty v Úpici umístěné podél řeky Úpy a v ulici Palackého. Dále není napojena část objektů na náměstí TGM a na Lánech. V zásobování elektřinou je město závislé na systémech dálkových rozvodů. Nejslabším místem elektrických rozvodů je zastaralost trafostanic, rozvodů a instalace veřejného osvětlení.
Plynofikace má trend srovnatelný s průměrem v ČR. Přesto lze výhledově připravovat prodloužení rozvodů do odlehlejších částí Úpice (např. Radeč, V Důlni). 2.3.3 Telekomunikace a radiokomunikace V letech 1998-2000 byl rozvod místní telefonní sítě rekonstruován. Město Úpice je propojeno s nadřazenou ústřednou v Trutnově. Telekomunikační služby v současné době zajišťuje Český Telecom a.s. a řada provozovatelů sítě GSM. České radiokomunikace a.s. jsou telekomunikační společností s celostátní působností zaměřenou na bezdrátový přenos signálů a jeho šíření. Poskytují telekomunikační služby spojené s přenosem hlasových, datových a jiných signálů. Dále České radiokomunikace a.s. zajišťují celoplošné, regionální i lokální šíření televizního signálu základním TV vysílačem. 2.4 Průmysl 2.4.1 Průmyslová výroba a stavebnictví Současný ekonomický potenciál je silný a je dán dlouhodobým vývojem. Jeho stav je v současné době regresivní. Bytová a průmyslová výstavba v Úpici je omezena rozlohou katastrálního území a konfigurací terénu. Velkým problémem města je nedostatek volných ploch, zejména pro moderní průmyslovou výrobu. Tolik potřebnou průmyslovou zónu by bylo možné situovat jedině do prostoru Radče, především v místě a okolí bývalého zemědělského družstva nebo v koordinaci s obcí Havlovice mezi silnicí směrem na Havlovice a řekou Úpou. Ubývá vhodných stavebních pozemků pro bytovou výstavbu. V oblasti Sychrova lze předpokládat výstavbu ještě jednoho bytového domu. Další místo pro soustředěnou bytovou výstavbu ve městě již není a bude nutné využívat stávajících proluk.
Zároveň se město již delší dobu potýká s nedostatkem volných stavebních parcel pro výstavbu rodinných domů. Vhodná oblast Pod Velbabou je z důvodu soukromého vlastnictví pro soustředěnou výstavbu RD organizovanou městem nedostupná. Bude proto nutné vytipovat nejvhodnější lokalitu a postupně připravit podmínky pro výstavbu, tj. vykupovat pozemky a připravit inženýrské sítě. Na katastru Úpice a Radče jsou využity již založené systémy vhodné k rekreaci (Dlouhé Záhony, Pod Velbabou, Radeč) a sportu (Sparta, nádrž - zásobník vody pro SDH na Podrači). 2.4.2 Podnikatelské aktivity Úpice patří mezi města s nedokončenou restrukturalizací průmyslu a rostoucí nezaměstnaností. Získání investorů do oblasti průmyslu či služeb by mělo být zařazeno mezi absolutní priority. Z hlediska podnikatelských aktivit, z důvodu špatného dopravního napojení, není toto město příliš atraktivní pro nové průmyslové aktivity. 2.5 Životní prostředí, zemědělství, lesnictví, vodní zdroje a energetika 2.5.1 Zemědělství Území města Úpice zahrnuje dvě katastrální území, Radeč a Úpice, o celkové výměře 1.529,64 ha. Pozemky náležející do zemědělského půdního fondu tvoří 57,9 % katastrálního území, tedy 885,62 ha. Z této výměry vlastní Město Úpice 96,67 ha. Pozemky zemědělského půdního fondu jsou v tomto členění: trvalé travní porosty 264,24 ha 29,8 % orná půda 531,03 ha 60,0 % zahrady 90,35 ha 10,2 %
Na zemědělských pozemcích hospodaří soukromí zemědělci a zemědělská akciová společnost. Uvedená výměra zemědělské půdy náleží velkému počtu vlastníků a převážná většina pozemků je zatím vedena pouze ve zjednodušené evidenci (k.ú. Radeč). To způsobuje značné nejasnosti a problémy při určování vlastnických vztahů a přesných výměr. Většina pozemků je pravidelně obhospodařována. Využívání zemědělského půdního fondu lze hodnotit v rámci stávajících podmínek limitujících zemědělskou výrobu jako dobré. 2.5.2 Lesnictví Na území Města Úpice se nachází celkem 442,60 ha pozemků určených k plnění funkcí lesa, tj. 28,9 % celkové výměry území města, z toho na jednotlivá k.ú. připadá: Radeč 306,20 ha tj. 31,3 % z celkové výměry katastru Úpice 136,40 ha tj. 24,8 % z celkové výměry katastru Lesy, nacházející se na území města, jsou ve vlastnictví města, soukromých osob a státu. Město Úpice vlastní 350,17 ha pozemků určených k plnění funkcí lesa, které se nacházejí na těchto katastrálních územích: Radeč 232,32 ha Úpice 90,34 ha Batňovice 14,12 ha Libňatov 10,61 ha Rtyně v Podkrkonoší 1,49 ha Havlovice 1,29 ha Lesní porosty o výměře 200,71 ha jsou zařazeny do kategorie lesů zvláštního určení, tj. lesy příměstské a další se zvýšenou rekreační funkcí, a 0,15 ha je zařazeno do lesů zvláštního určení, lesy v pásmech ochrany vodních zdrojů I. stupně.
2.5.3 Ekologická situace a ochrana životního prostředí Kvalita životního prostředí města je v porovnání s ČR průměrná. Kvalita ovzduší se výrazně zlepšila v důsledku snížení průmyslové výroby, odsiřování elektrárny v Poříčí a postupným změnám ve vytápění domácností. Nebezpečné se jeví stálé zdražování energií. Vyvolává to návrat k topení pevnými palivy, příp. i domovním odpadem. Ve městě je již zaveden separovaný sběr komunálního odpadu. Problémem zůstávají černé skládky odpadu, jejich likvidace a zabránění dalšího vytváření. Ekologickou zátěží je tzv. mrštník v Radči. Celkové narůstající množství odpadů se řeší skládkováním a daří se zvýšit podíl odpadů využívaných jako druhotné suroviny - třídění a sběr. V návaznosti na plánované zprovoznění bioplynové fermentační stanice (kapacita cca 6 410 tun ročně) v roce 2007 bude nutné připravit systém třídění a svozu bioodpadu ke zpracování. Vše v tunách Papír Železo Sklo Plasty Tříděný odpad celkem Netříděný odpad - celkem Rok 1998 42,85 50,30 15,30-108,45 2 473,27 Rok 2006 260,33 249,07 86,33 88,81 684,54 5 074,22 Tabulka 2 Odpad v tunách V posledních letech se výrazně zlepšila kvalita řeky Úpy. Poklesem průmyslové výroby, výstavbou kanalizace (v části města) a ČOV se daří účinně likvidovat odpadní vody. Zatěžující pro životní prostředí je i světelné znečištění, které je problematické zejména v souvislosti s výzkumnou činností hvězdárny. Je nutné jej řešit umístěním a použitím vhodných typů zdrojů osvětlení. Velké bohatství regionu tkví v jeho krajině a přírodě. Ke zlepšení stavu přírody a krajiny přispívá realizace celostátních programů - vytváření územních systémů ekologické stability
krajiny, revitalizace říčních ekosystémů včetně opatření na ochranu proti povodním, revitalizace lesních ekosystémů. Životní prostředí města, především čistota a vzhled, ještě zdaleka nedosahuje úrovně běžné v zemích EU. Výrazně pokulhává environmentální výchova, vzdělávání a osvěta. Spolupráce s tiskem a organizacemi zaměřenými na životní prostředí je poměrně slabá. Region sousedí s Polskem a řada problémů životního prostředí má přeshraniční působnost. Na řešení těchto problémů se budou muset podílet obě strany ve vzájemné spolupráci. Podobně tomu bude i na hranicích se sousedními regiony ČR. 2.6 Kultura a ochrana památek 2.6.1 Kultura Oblast kultury může být za určitých podmínek významným hospodářským odvětvím - využívá sice prostředky města, ale podílí se i na jejich vytváření přímo prostřednictvím tzv. kulturního turismu, jehož významným motivem je naše kulturní dědictví. Kulturní a společenský život obyvatel Úpice podporuje Městské kulturní středisko (kino, divadlo, atd.), Městské muzeum, Městská knihovna, Klub loutkářů Úpice, Hvězdárna v Úpici, která svou odbornou činností i organizací naučné a zájmové činnosti přispívá bezpochyby nejen ke své vlastní prezentaci, ale rovněž i k prezentaci města mezi širokou veřejností daleko mimo hranice kraje. Mezi další významné činitele pro kulturní život města také patří kulturní areál Dlouhé Záhony, Spolek SPLAV, Spolek výtvarníků a v neposlední řadě Jednota divadelních ochotníků A. Jiráska. V současné době Městské kulturní středisko, spolky a kluby využívají k propagaci převážně plakátů a tradičního městského média (Úpické noviny), dále městských webových stránek a portálu SOJH. Je to cesta finančně méně náročná, ovšem mající omezený dosah předávání informací. Významným počinem bylo získání objektu Dřevěnky do majetku města v roce 2007, kde působí občanské sdružení Chalupění, které zde buduje muzejní expozici a pořádá různé kulturní akce.
2.6.2 Péče o nemovité kulturní památky Město Úpice, jako obec s přenesenou působností, vykonává a organizuje státní památkovou péči ve stanoveném správním obvodu v souladu s koncepcí rozvoje státní památkové péče v České republice. Město se při plnění svých úkolů v památkové péči opírá o odbornou pomoc organizace státní památkové péče. Město patří z hlediska kulturních a historických památek a přírodních hodnot k bohatším územím republiky. 2.7 Cestovní ruch Z hlediska přírodních podmínek je region, město a jeho blízké okolí jedním z nejlépe disponovaných regionů ČR. Území je rovněž bohaté na kulturní a historické památky, využitelné v programové nabídce cestovního ruchu. Rozvoj cestovního ruchu nesmí způsobit zhoršení životního prostředí regionu nebo zničení kulturních a přírodních hodnot. Proto bude nutné stanovit zásady šetrné rekreace a cestovního ruchu a vyžadovat jejich dodržování. Velká část území regionu Jestřebích hor, zejména jeho oblasti podhorské, plní významnou rekreační funkci. Tradičně se jedná o zimní lyžování a letní horskou turistiku. Na jeho území se nacházejí objekty určené k individuální rekreaci (rekreační chalupy, chaty). K rekreačnímu účelu na komerční bázi jsou využívána hlavně horská střediska v zimním období. Pro vodní sporty se využívá nedaleká vodní nádrž Rozkoš. Možnosti regionu v oblasti cestovního ruchu nejsou ještě zdaleka vyčerpány a programová nabídka a úroveň služeb nedosahuje úrovně běžné v EU. Zejména využití horských středisek v letní sezóně a ostatního území celoročně neodpovídá možnostem. Území regionu je bohaté i na architektonické a jiné kulturní a historické památky atraktivní pro využití v rámci programové nabídky cestovního ruchu. Celkově by se měla programová nabídka cestovního ruchu orientovat na různé skupiny klientů, kombinovat pobytovou a poznávací turistiku. Dále je třeba rozšířit programovou nabídku na turistiku kulturní, kongresovou, vzdělávací, cykloturistiku a agroturistiku.
Současná úroveň informačních, marketingových, vzdělávacích a jiných služeb pro rozvoj cestovního ruchu v regionu je naprosto nedostačující. Rozmístění ubytovacích kapacit je nerovnoměrné, chybí především ubytovací kapacity vyšších kategorií, podobně tak u stravovacích zařízení. Řadu nedostatků má dopravní napojení a vybavení rekreačních oblastí - jedná se jak o dostupnost z území mimo region, tak i o problémy lokální, to jsou vjezdy do chráněných zón, nedostatek parkovacích míst, apod. Není dokončena realizace cykloturistických tras. Na rozvoj rekreace a cestovního ruchu bude mít negativní vliv, jestliže se nepodaří výrazně zkvalitnit životní prostředí jak v širším měřítku, tak i v měřítku lokálním - revitalizace lesů, udržovaná krajina, čisté ovzduší, čištění odpadních vod, čistota a úprava veřejných prostranství a rodinných domů a zahrad. 2.8 Ekonomická situace 2.8.1 Struktura ekonomiky města Město Úpice se řídí svým rozpočtem. Základem celého hospodaření města je tedy rozpočtový proces (viz obrázek 3). Město využívá svůj rozpočet jako nástroj zabezpečení a financování svých úkolů, a to jak v samosprávní působnosti, tak i v rámci přenesené působnosti.
Rozpočtový proces Finanční odbor Návrh Projednání Městské zastupitelstvo Schvalování Plnění Dotace Kontrola (Městské zastupitelstvo) Závěrečný účet města Finanční odbor Městské zastupitelstvo Obrázek 3 Rozpočtový proces Hlavními příjmy města Úpice jsou příjmy daňové. Důležitou složku činí dále příjmy z vlastní činnosti a poskytování služeb, kapitálové příjmy a v neposlední řadě dotace. Výdaje jsou členěny na výdaje za vodní a lesní hospodářství, školství, kulturu, vnitřní správu, práce a sociální věci, místní hospodářství a všeobecnou pokladní správu.
2.8.2 Majetková situace města Majetek města Úpice dle účetního stavu ke dni 30.9. 2007 (v Kč) Budovy včetně příslušenství 288.898.257,22 Stavby 186.666.990,01 Stroje, přístroje a tech. zařízení 26.786.316,40 Trvalé porosty a pozemky 19.323.420,79 Hmotný inventární majetek celkem 521.674.984,41 Drobný hmotný inventární majetek celkem 5.281.247,87 Nehmotný inventární majetek celkem 2.536.013,10 Nedokončené investice 39.002.511,43 Umělecká díla 528.280,00 Závazky: KB - úvěry - do r. 2011, 2012, 2013 2.930.363,20 ČMHB - úvěr na A do r. 2020 3.345.880,12 Nájemníci 16 b. j. A, čp. 55, Česká pošta 9.079.134,98 ČS 7.358.282,20 Pohledávky: Prodej majetku 262.240,95 Půjčky zaměstnanců ze sociálního fondu 15.500,00
2.8.3 Rozpočtová situace města Rozpočet města na rok 2007 Ekonomická charakteristika města je dána rozpočtem, který je podrobně uveden v Příloze A. Dne 25.1. 2007 byl na 3. veřejném zasedání městského zastupitelstva Úpice schválen vyrovnaný rozpočet v tomto členění: Příjmy daňové (daně z příjmu FO, PO, DPH, z nemovitostí, místní poplatky) 43.793.850,- nedaňové (příjmy z poskyt. služeb, pronájmu nemovitostí,...) 13.804.200,- kapitálové (příjmy z prodeje nemovitostí, majetku) 6.756.000,- dotace (na výkon st. správy, na soc. dávky, na žáky,...) 40.406.520,- Příjmy před konsolidací celkem: 104.760.570,- financování (splátky půjčky SFŽP, úvěrů od bank, HV z lesů) +5.726.290,- Příjmy + financování celkem: 110.486.860,- Výdaje dle jednotlivých kapitol vodní a lesní hospodářství (údržba městské zeleně, opravy vod. zař.) 200.000,- školství (provoz a údržba MŠ, ZŠ, ZUŠ, ZvŠ) 6.593.000,- kultura (provoz a údržba kult. zařízení, přísp. na kult. akce, výd. ÚN) 5.066.000,- vnitřní správa (provoz a investice MěÚ, úroky z úvěrů, SDH,...) 66.789.270,- práce a sociální věci (soc. dávky, provoz Pečovat. domů, přísp. sdruž.) 2.218.470,- místní hospodářství (správa byt. fondu, TS) 23.180.920,- všeobecná pokladní správa (příspěvky TJ, DSO Jestř. hory, rezerva,...) 6.439.200,- Výdaje celkem: 110.486.860,-
2.9 Správa města 2.9.1 Struktura veřejné správy města a jeho vnitřní organizace Městský úřad tvoří starosta, 1 zástupce starosty, tajemník a další pracovníci. Počet pracovníků stanovuje městské zastupitelstvo. V současné době Město nemá radu. Městský úřad je organizačně členěn do odborů a útvarů: finanční odbor majetkový odbor odbor výstavby sociálně-správní odbor životní prostředí a správa městských lesů rozvoj města 1. Starosta města V čele města je starosta, který zastupuje město navenek. Ze své činnosti je odpovědný městskému zastupitelstvu; práva a povinnosti starosty jsou upraveny zákonem. 2. Zástupce starosty Zastupuje starostu v době jeho nepřítomnosti. Práva a povinnosti zástupce starosty jsou upraveny zákonem. 3. Tajemník městského úřadu Funkci, práva a povinnosti tajemníka městského úřadu upravuje zákon. Tajemník je pracovníkem městského úřadu, je nadřízen všem pracovníkům městského úřadu a podle příslušných předpisů plní úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele. Prostřednictvím pracovníků městského úřadu zabezpečuje plnění usnesení zastupitelstva města, koordinuje a kontroluje činnost pracovníků městského úřadu. Řeší případné spory při plnění pracovních úkolů. Tajemník je v době své nepřítomnosti zastupován vedoucím finančního odboru.
4. Vedoucí odborů městského úřadu Vedoucí odborů městského úřadu jsou jmenováni a odvoláváni zastupitelstvem města na návrh tajemníka. Obsazení těchto míst se děje zpravidla na základě konkurzního řízení nebo výběrového řízení. Pracovníci městského úřadu Práva, povinnosti a odpovědnost pracovníků městského úřadu: vykonávají práce vyplývající z pracovní náplně plní bezodkladně, úplně a iniciativně uložené úkoly sledují a uplatňují všechny právní předpisy, směrnice a nařízení v oblasti své působnosti spolupracují s ostatními pracovníky při plnění úkolů dodržují zásady mlčenlivosti při práci s důvěrnými skutečnostmi a materiály 2.9.2 Obecní instituce Právnické osoby, jichž je město zřizovatelem Technické služby Úpice Základní škola Úpice-Lány Základní škola Bratří Čapků Úpice Základní umělecká škola A.M.Buxton, Úpice Mateřská škola Úpice Městské vodovody a kanalizace Úpice Sportovní a turistické centrum Jestřebích hor Městská knihovna Městské muzeum Městské kulturní středisko Výbory a komise Výbor kontrolní Výbor finanční
Komise pro projednávání přestupků Komise kulturní a školská Komise stavební a životního prostředí Komise bytová Komise sociální a zdravotní Komise pro rozvoj a cestovní ruch SPOZ Komise sportovní Redakční rada Úpických novin 2.10 Dotace Prostřednictvím dotací, které plynou do obcí z krajského, státního rozpočtu i z EU, se realizují významné programy, které nemalou měrou přispívají k rozvoji municipální infrastruktury. Jedná se především o rozsáhlý program politiky bydlení, program výstavby a technické obnovy vodovodů a úpraven vod, kanalizací a ČOV, program na výstavbu a technickou obnovu silniční sítě měst, program náhrady restituovaných objektů sociální péče apod. Ministerstvo kultury vypisuje, mimo jiné, Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón a Program péče o vesnické památkové rezervace a zóny a krajinné památkové zóny. Ministerstvo zemědělství poskytuje finanční prostředky obcím a svazkům obcí na program Výstavba a technická obnova vodovodů a úpraven vod. Jiný dotační titul ministerstva zemědělství se vztahuje na finanční příspěvky na hospodaření v lesích. Česká republika se 1. května 2004 stala členem Evropské unie, největšího politického a ekonomického uskupení současného světa. Cílem EU v politice hospodářské a sociální soudržnosti je snižování rozdílů v oblasti vývoje jednotlivých regionů EU a zlepšení stavu nejvíce znevýhodněných regionů.
Jako nástroj pro naplňování této politiky slouží tři hlavní Fondy Evropské unie: Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) Evropský sociální fond Fond soudržnosti (FS) Z těchto fondů přispívá Evropská unie formou dotací úspěšným žadatelům v celé řadě operačních programů zaměřených na různé aspekty ekonomického a sociálního života. Mezi podporované oblasti patří například rozvoj dopravy a dopravní infrastruktury, lidských zdrojů, měst a obcí, podnikání, vědy a výzkumu, ale také cestovního ruchu. Významné postavení má také podpora trvale udržitelného rozvoje a ochrany životního prostředí. V roce 2004 podepsala Česká republika memoranda o porozumění pro finanční mechanismus Evropského hospodářského prostoru (EHP) a pro norský finanční mechanismus pro období 2004-2009. Žádat se může o financování projektů v prioritních oblastech jako jsou např. uchování evropského kulturního dědictví, ochrana životního prostředí, rozvoj lidských zdrojů, podpora výzkumu a vývoje či podpora udržitelného rozvoje. Využit byl operační program Infrastruktura k výstavbě bioplynové fermentační stanice Integrovaný systém nakládání s biologickými odpady Úpice a Společný regionální operační program na přestavbu ubytovny Sparta.
3 SWOT analýza Definování silných a slabých stránek je zaměřeno především na vnitřní faktory města. Tyto faktory mají pozitivní nebo negativní dopad na možnost regionálního rozvoje v dané oblasti. Cílem programové části strategického plánu je odstraňovat slabé stránky a posilovat stránky silné. Definování příležitostí a hrozeb je zaměřeno především na vnější faktory a vlivy. Na základě profilu regionu byly specifikovány analytické poznatky formulované ve SWOT analýze (1999, aktualizace 2007), kde byl proveden výběr kritických oblastí takto: A - Průmysl, obchod, služby B - Lidské zdroje C - Infrastruktura D - Životní prostředí E - Cestovní ruch F - Zemědělství a rozvoj venkovského prostoru
3.1 Oblast A - Průmysl, obchod, služby SILNÉ STRÁNKY PŘÍLEŽITOSTI Dlouhodobá tradice a zázemí kvalifikovaných pracovních sil ve Využití rozvojových ploch a objektů určených v územně plánovací zpracovatelském průmyslu dokumentaci pro vytvoření adekvátní podnikatelské infrastruktury Převaha malých podniků Nastartování intenzivního rozvoje některých podniků zpracovatelského Dostatek nevyužitých objektů SLABÉ STRÁNKY průmyslu OHROŽENÍ Mírně podprůměrná úroveň HDP na 1 obyvatele regionu oproti průměru ČR Bariéry brzdící rozvoj zpracovatelského průmyslu regionu se nedaří překonat Silně podprůměrná úroveň daňové výtěžnosti na 1 obyvatele regionu, Další pokles zaměstnanosti v průmyslu a ve stavebnictví v následujících letech o 30 % nižší než je průměr ČR Pokračující nedostatek kapitálu na nové investice, zejména do nových Podprůměrná úroveň v regionu dosahující pouze 88 % průměrné mzdy v technologií u průmyslových podniků ČR Nedostatečný rozvoj malých a středních podniků v sekundárním a terciálním Citelný nedostatek vybavených lokalit vhodných k okamžité nabídce sektoru se snížením schopnosti místního trhu absorbovat pracovní sílu silným investorům Zpožďování v nabídce připravených rozvojových ploch pro podnikatelskou Absence informačního zázemí pro investory infrastrukturu a pro silné investory Nízký stupeň organizovanosti a vzájemné informovanosti mezi Zpožďování v oživení vědecko-výzkumné základny v regionu institucionálním zázemím podnikatelského sektoru Nedostatečný růst produktivity práce a tím i mezd v regionu s negativními důsledky na životní úroveň obyvatelstva, ale i na příjmy orgánů samosprávy
3.2 Oblast B Lidské zdroje SILNÉ STRÁNKY PŘÍLEŽITOSTI Národnostně relativně homogenní struktura obyvatelstva Dosažení dalšího růstu zaměstnanosti v dosud málo rozvinutém sektoru Relativně vysoký stupeň urbanizace služeb Dostatečná síť zdravotnických ordinací v regionu schopných poskytnout Adekvátní restrukturalizace sítě středních škol podle vyvíjejících se potřeb občanům komplexní péči trhu práce Široká škála hudebních, divadelních, tanečních, výtvarných aktivit Rozvoj různých forem péče o seniory s ohledem na nepříznivý demografický realizovaná v regionu profesionálními i amatérskými institucemi vývoj Město jako kulturní centrum regionu Jestřebí hory Realizace specifických programů zaměřených na další rozvoj kulturního života regionu a využití jeho kulturně-historického bohatství Zvýšení intenzity využívání některých specializovaných atraktivních kulturních SLABÉ STRÁNKY zařízení v rámci rozvoje cestovního ruchu OHROŽENÍ Nepříznivý vývoj obyvatelstva v důsledku ztráty velké části trvale bydlícího obyvatelstva po roce 1945 Výrazně nižší úroveň vzdělanosti obyvatelstva (podíl obyvatel s vysokoškolským a úplným vzděláním) oproti průměru v ČR Nepříznivá věková struktura a vyšší rychlost zvyšování věkového průměru obyvatelstva oproti průměru v ČR Výrazně vyšší míra nezaměstnanosti Prudký pokles počtu volných pracovních míst v roce 2001 Stagnující družstevní a soukromá bytová výstavba a nepříznivý vývoj počtu trvale obydlených bytů Pokračující působení rizikových faktorů trhu práce zejména vzhledem k textilnímu a oděvnímu průmyslu, zemědělství a k nevýhodné demografické situaci Rychlejší růst nezaměstnanosti než je průměrný růst nezaměstnanosti v ČR a vyšší váha problémů na trhu práce v důsledku nízkého podílu terciární sféry v sektorové struktuře a nízké kvalifikace pracovníků Výrazné disproporce a další prohlubování nerovnováhy na trhu práce Nedostatečná bytová výstavba na území regionu Nedostatek finančních prostředků pro opravy, restaurování a údržbu kulturních památek Malá schopnost regionu udržet plnou funkčnost některých kulturních zařízení, pamětihodností a historických památek