Nemocenské pojištění

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva Nemocenské pojištění Bakalářská práce Autor: Jindřiška Novotná Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: Mgr. Zdeněk Janíček Praha březen 2010

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury. V Břeclavi, 31. 3. 2010 Jindřiška Novotná 2

Anotace Cílem práce na téma Nemocenské pojištění bylo seznámit s platnými předpisy vztahujícími se k nemocenskému pojištění a porovnat předcházející právní normu s novou úpravou této oblasti a popsat změny. Je zde popsán vznik, trvání a zánik nemocenského pojištění, druh dávek, nárok na jejich čerpání a výpočet jakým se jednotlivá dávka počítá. Annotation My thesis deals with sickness insurance and focuses on valid directives referring to this topic. It compares the previous rule of law with recent modifications and describes the changes in detail. It also gives further information on the origination, duration and termination of sickness insurance, types of benefits, legal claims and how the benefits are calculated. 3

Obsah Obsah... 4 Úvod... 6 1. Prameny právní úpravy... 7 2. Orgány nemocenského pojištění a jejich příslušnost k provádění pojištění... 9 2. 1 Orgány nemocenského pojištění... 9 2. 2 Místní příslušnost OSSZ... 10 2. 3 Stanovení příslušnosti právních předpisů v rámci komunitárního práva... 11 3. Vznik, účast a zánik nemocenského pojištění... 12 3. 1 Nemocenské pojištění zaměstnanců... 12 3. 2 Nemocenské pojištění OSVČ... 12 4. Platba pojistného na nemocenské pojištění... 14 5. Účast zaměstnanců na pojištění... 16 6. Dávky nemocenského pojištění zaměstnanců... 19 6. 1 Podmínky nároku na dávku, uplatnění nároku a výplata dávky... 19 6. 2 Ochranná lhůta... 20 6. 3 Denní vyměřovací základ... 22 6. 3. 1. Zjišťování rozhodného období... 22 6. 4 Redukční hranice pro výpočet dávek... 26 7. Dávky nemocenského pojištění při předcházející právní úpravě a nyní... 27 7. 1 Nemocenské... 27 7. 1. 1 Podmínky nároku... 28 7. 1. 2 Změny ve vyplácení a nároku na nemocenské... 28 7. 1. 3 Ochranná lhůta... 29 7. 1. 4 Kdy nevznikne nárok na nemocenské... 29 7. 1. 5 Niţší nemocenské... 30 7. 1. 6 Porušení reţimu dočasně práce neschopného pojištěnce... 30 7. 1. 7 Podpůrčí doba... 30 7. 1. 8 Výše nemocenského... 33 7. 2 Ošetřovné... 35 7. 2. 1 Podmínky nároku... 35 7. 2. 2 Podpůrčí doba... 36 7. 2. 3 Komu nevznikne nárok na ošetřovné... 37 7. 2. 4 Ochranná lhůta... 37 7. 3 Peněţitá pomoc v mateřství... 38 4

7. 3. 1 Podmínky nároku... 38 7. 3. 2 Změny posouzení účasti na pojištění pro poskytování PPM... 39 7. 3. 3 Doba účasti na nemocenském pojištění ve státech Evropské unie... 39 7. 3. 4 Doba účasti na nemocenském pojištění méně neţ 270 dnů... 39 7. 3. 5 Neúčast na nemocenském pojištění a nárok na PPM... 39 7. 3. 6 Podpůrčí doba... 40 7. 3. 7 Počátek podpůrčí doby... 40 7. 3. 8 Poskytování PPM podle minulé a současné právní úpravy... 40 7. 3. 9 Ochranná lhůta... 41 7. 3. 10 Ochranná lhůta po skončení pojištění ve státě EU a nárok na dávku PPM... 42 7. 3. 11 Výše peněţité pomoci v mateřství... 42 7. 4 Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství... 43 7. 4. 1 Podmínky nároku... 44 7. 4. 2 Podpůrčí doba... 44 7. 4. 3 Výše vyrovnávacího příspěvku... 44 7. 4. 4 Ochranná lhůta... 45 Závěr... 46 Seznam pouţité literatury... 48 Seznam pouţitých zkratek... 49 5

Úvod Tématem mé bakalářské práce jsem si zvolila nemocenské pojištění. Nemocenské pojištění je pojištění osob, které vzniká ze zákona a při splnění zákonem stanovených podmínek. Týká se všech ekonomicky aktivních osob. Pro zaměstnance, mimo výjimky, je povinné, osoby samostatně výdělečně činné mají moţnost volby. Nemocenské pojištění prostřednictvím svých dávek zajišťuje osobám finanční prostředky v období nemoci, úrazu, mateřství nebo péče o dítě či o některou další osobu v domácnosti, tedy v době, kdy nemají příjem z výdělečné činnosti. S nemocenským pojištěním se vzhledem ke svému zaměstnání na Okresní správě sociálního zabezpečení Břeclav setkávám ve všech rovinách v oblasti rozhodování o dávkách nemocenského pojištění zaměstnanců, v oblasti komunitárního práva a v neposlední řadě také jako pojištěnec. Budu se zabývat současnou právní úpravou, to je zákonem č. 187 z roku 2006 platným od 1. ledna 2009 ve znění pozdějších předpisů. Přiblíţím tento zákon a upozorním na rozdíly s předcházející právní úpravou. Nemocenské pojištění bylo do doby platnosti zákona č. 187/2006 Sb. roztroušeno do několika zákonů a vyhlášek, z nichţ kaţdá se zabývala pouze určitou oblastí a nebyla ucelená, takţe byla velmi nepřehledná. Zákon č. 187/2006 Sb. přinesl zpřehlednění této oblasti a uspořádání zákonných ustanovení do jednoho zákona pro případ nemoci, úrazu, mateřství a také posuzování zdravotního stavu pro účely pojištění jak pro zaměstnance, tak také pro osoby samostatně výdělečně činné. Dále se budu zabývat vznikem, trváním a zánikem nemocenského pojištění v nové právní úpravě. Přiblíţím dávky nemocenského pojištění, nárok a výpočet dávek nemocenského pojištění z hlediska poskytování dávek zaměstnancům. Také se dotknu odvodu na nemocenské pojištění. Zároveň nastíním vliv komunitárního práva a aplikaci nařízení závazných pro Českou republiku po vstupu do Evropského Společenství od 1. května 2004. Cílem mé bakalářské práce je seznámit s platnými předpisy vztahujícími se k nemocenskému pojištění a porovnání předcházející legislativy platné k 31. prosinci 2008 s novou právní úpravou této oblasti. 6

1. Prameny právní úpravy Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění nabyl platnosti a byl zveřejněn ve sbírce zákonů v roce 2006. Účinnost nabyl dnem 1. ledna 2009. Do nabytí účinnosti byl šestkrát novelizován. Nový zákon o nemocenském pojištění přinesl dvě základní systémové změny a to přenesení provádění nemocenského pojištění z organizací na okresní správy sociálního zabezpečení a poskytování nemocenského aţ od 15. dne trvání pracovní neschopnosti. Tímto zákonem došlo ke zrušení několika právních předpisů bezprostředně se vztahujících k nemocenskému pojištění. Mezi padesáti právními předpisy, které byly zrušeny k 31. prosinci 2008 patří: zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců zákon č. 88/1968 Sb., o prodlouţení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách vyhláška č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech vyhláška MPSV č. 31/1993 Sb., o posuzování dočasné pracovní neschopnosti pro účely sociálního zabezpečení vyhláška č. 143/1965 Sb., o poskytování peněţitých dávek v nemocenském pojištění Dle 192 aţ 194 zákona č. 262/2006 Sb., (zákoník práce) je placeno prvních 14 dnů pracovní neschopnosti zaměstnavatelem. Zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci náhradu mzdy. Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti upravuje placení pojistného. Pojistné na nemocenské pojištění platí zaměstnavatel spolu s pojistným na důchodové pojištění a s příspěvkem na státní politiku zaměstnanosti. OSVČ platí pojistné na nemocenské a důchodové pojištění zvlášť. 7

Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení je dalším zákonem, který se vztahuje k oblasti nemocenského pojištění. Je v něm řešena organizace a provádění sociálního zabezpečení. Zákon č. 187/2006 Sb., se pouţije na právní vztahy, které nejsou upraveny předpisem Evropských Společenství v oblasti pojištění. Oblast sociálního zabezpečení je řešena Nařízeními Rady EHS. Mezi komunitární prameny vztahující se k nemocenskému pojištění patří Nařízení Rady EEC 1408/71 o aplikaci soustav sociálního zabezpečení na osoby zaměstnané, samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství a Nařízení Rady EEC 574/72 stanovující postup provádění Nařízení EEC 1408/71 o aplikaci soustav sociálního zabezpečení na osoby zaměstnané, samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství. 8

2. Orgány nemocenského pojištění a jejich příslušnost k provádění pojištění 2. 1 Orgány nemocenského pojištění Pojištění provádějí příslušné orgány nemocenského pojištění. Orgány nemocenského pojištění jsou: a) Okresní správy sociálního zabezpečení b) Česká správa sociálního zabezpečení c) Sluţební orgány d) Ministerstvo práce a sociálních věcí Sluţebními orgány jsou: a) Ministerstvo obrany b) Ministerstvo vnitra c) Vězeňská sluţba ČR d) Generální ředitelství cel e) Bezpečnostní informační sluţba f) Úřad pro zahraniční styky a informace 1 Plněním úkolů při provádění nemocenského pojištění zaměstnanců organizací, osob samostatně výdělečně činných a při kontrole organizací jsou na základě zákona pověřeny okresní správy sociálního zabezpečení (v Praze praţské, v Brně městská). Česká správa sociálního zabezpečení je vrcholným orgánem k provádění, rozhodování a ke kontrole nemocenského pojištění. Ministerstvo obrany provádí pojištění vojáků z povolání. Ministerstvo vnitra provádí pojištění příslušníků Policie České republiky a příslušníků Hasičského záchranného sboru ČR. Vězeňská sluţba provádí pojištění příslušníků Vězeňské sluţby České republiky a odsouzených osob ve výkonu trestu odnětí svobody zařazených do 1 ustanovení 81 zákona 187/2006 Sb., v pl. zn. 9

práce. Generální ředitelství cel provádí pojištění příslušníků Celní správy České republiky. Bezpečnostní informační sluţba provádí pojištění příslušníků Bezpečnostní informační sluţby. Úřad pro zahraniční styky a informace provádí pojištění příslušníků tohoto úřadu. Vrcholným orgánem nemocenského pojištění v České republice je Ministerstvo práce a sociálních věcí, které plní řadu úkolů především v oblasti legislativy. 2. 2 Místní příslušnost OSSZ U zaměstnanců se místní příslušnost provádění nemocenského pojištění řídí sídlem zaměstnavatele, jestliţe je toto sídlo shodné s místem mzdové účtárny, nebo pokud zaměstnavatel nemá mzdovou účtárnu. Kdyţ zaměstnavatel má mzdovou účtárnu a místo mzdové účtárny není shodné se sídlem zaměstnavatele, řídí se místní příslušnost OSSZ místem mzdové účtárny. Nemá-li zaměstnavatel sídlo na území České republiky rozhodne Česká správa sociálního zabezpečení, která Okresní správa sociálního zabezpečení bude pro něho příslušná, jinak je tímto pověřena PSSZ, Praha 8. Příklad Německá firma se sídlem v Německu zaměstnává 2 Čechy s místem trvalého pobytu na území České republiky, kteří pro firmu na základě pracovní smlouvy budou vykonávat obchodní zástupce. Výkon práce bude jen na území České republiky. Organizace nemá v České republice zaloţenu ţádnou obchodní společnost ani organizační sloţku. Zaměstnanci budou podléhat odvodu pojištění do České republiky. Zahraniční firma musí splnit povinnosti vyplývající ze zákona tj. přihlásit tyto 2 zaměstnance k pojištění na předepsaném tiskopise a odvádět za ně pojistné do českého systému pojištění. Místně příslušnou bude Praţská správa sociálního zabezpečení Praha 8, Trojská 1997/133, 182 00 Praha 8. Místní příslušnost OSSZ k provádění nemocenského pojištění u osob samostatně výdělečně činných se řídí místem trvalého pobytu osoby samostatně výdělečně činné. 10

Nemá-li osoba samostatně výdělečně činná trvalý pobyt na území České republiky, řídí se místní příslušnost OSSZ místem hlášeného pobytu v České republice. Nemá-li OSVČ ani hlášený pobyt, řídí se místem výkonu OSVČ, v případě více míst provádění činnosti tím, kde převaţuje výkon činnosti. 2. 3 Stanovení příslušnosti právních předpisů v rámci komunitárního práva Od 1. května 2004 se stala Česká republika členem Evropského Společenství a od tohoto data jsou pro Českou republiku závazná Nařízení platná v rámci Evropského Společenství. Dle Nařízení Rady č. 1408/71 o aplikaci soustav sociálního zabezpečení na osoby zaměstnané, samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství je třeba vyřešit v případě souběhu zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti, ke kterým právním předpisům bude osoba patřit. To znamená, kam bude odvádět pojistné a které předpisy se na ni budou vztahovat. Toto se děje z důvodu, aby osoba nepodléhala současně dvěma systémům pojištění, nebo aby se nedostala do situace, ţe se na ni nebude vztahovat ţádný systém pojištění. Příslušnost je osvědčena formulářem E 101. Tento formulář uvádí pod předpisy, kterého státu osoba patří a dobu, po kterou je toto osvědčeno. V České republice tento formulář vydává Česká správa sociálního zabezpečení. Příklad Osoba bydlí v České republice a pracuje na základě pracovních smluv pro dva různé zaměstnavatele v České republice a ve Slovenské republice. Osoba se dostaví na příslušnou instituci místa bydliště, coţ je v České republice okresní správa sociálního zabezpečení v místě bydliště, tam poţádá o vydání formuláře E 101 z titulu souběhu zaměstnání na území více členských států EU a doloţí pracovní smlouvy z obou organizací v nichţ je zaměstnána. Tato ţádost je okresní správou sociálního zabezpečení po kontrole a zaevidování postoupena na Českou správu sociálního zabezpečení. Pokud je osobě Českou správou sociálního zabezpečení formulář E 101 vydán, musí slovenský zaměstnavatel odvádět za tohoto pojištěnce pojištění do českého systému pojištění. Bude-li mít pojištěnec vystaveny doklady k čerpání dávek nemocenského pojištění a uplatní-li je u svých zaměstnavatelů, obdrţí obě dávky vyplacené z českého systému pojištění. 11

3. Vznik, účast a zánik nemocenského pojištění 3. 1 Nemocenské pojištění zaměstnanců U zaměstnanců je vznik nemocenského pojištění vázán na den vstupu do zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění a zánik nemocenského pojištění na den skončení zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění. Výjimkou je ochranná lhůta umoţňující vznik nároku na dávku nemocenského pojištění v zákonem stanovené lhůtě po skončení zaměstnání. Obdrţel-li zaměstnanec v pracovním poměru náhradu mzdy či platu za den v němţ nepracoval před odpracovaným dnem, lze povaţovat i tento den za začátek pojistného vztahu. Zaměstnance přihlašuje a odhlašuje z pojištění zaměstnavatel na předepsaném tiskopise. Od 1. ledna 2009 jiţ nejsou účastni nemocenského pojištění studenti vysokých škol a ţáci středních škol, společníci a jednatelé společností s ručením omezeným, komanditisté komanditních společností a členové druţstva z činnosti v orgánu druţstva. Má-li člen druţstva uzavřen s druţstvem pracovněprávní vztah, můţe být nemocensky pojištěn z tohoto vztahu. Nemocensky pojištěna můţe být také osoba pracující v České republice pro zahraničního zaměstnavatele se sídlem ve státě, se kterým nemá Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení a nejde ani o stát Evropské Unie. Tento zahraniční zaměstnanec se můţe přihlásit k nemocenskému pojištění dobrovolně. 3. 2 Nemocenské pojištění OSVČ U osob samostatně výdělečně činných je vznik nemocenského pojištění vázán na právní úkon osoby samostatně výdělečně činné, jímţ projevuje vůli být účastníkem nemocenského pojištění. Podmínkou účasti OSVČ na nemocenském pojištění je rovněţ řádné a včasné splnění pojistné povinnosti. Zánik nemocenského pojištění OSVČ je vázán na nesplnění pojistné povinnosti, na odhlášení z nemocenského pojištění, na zánik účasti na důchodovém pojištění a ukončení samostatné výdělečné činnosti. 12

Z výše uvedeného vyplývá, ţe zaměstnanci s výjimkou zahraničního zaměstnance se nemohou dobrovolně nemocensky pojistit. Jsou pojištěni ze zákona nebo se na ně účast na pojištění nevztahuje. Dobrovolně se mohou k nemocenskému pojištění přihlásit jen osoby samostatně výdělečně činné nebo zahraniční zaměstnanci dle ustanovení 3 písm. q zákona 187/2006 Sb., v pl. zn. Moţnost volného rozhodování o nemocenském pojištění osob samostatně výdělečně činných se jiţ dříve odlišovala a nyní se ještě výrazněji odlišuje od nemocenského pojištění zaměstnanců, jejichţ účast na pojištění vzniká pouze ze zákona, dobrovolně z ní nelze vystoupit, ani se dobrovolně přihlásit a výši odváděného pojistného a tím i dávek, přímo ovlivňuje pouze výše mzdy či platu, nikoliv vůle pojištěnce. 13

4. Platba pojistného na nemocenské pojištění Platba pojistného na nemocenské pojištění se řídí zákonem č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon upravuje pojistné na sociální zabezpečení, které zahrnuje pojistné na důchodové pojištění a pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. 2 Za zaměstnance platí odvod pojistného zaměstnavatel. Osoby samostatně výdělečně činné platí odvod na nemocenské pojištění na samostatný účet ne spolu s důchodovým pojištěním, jak tomu bylo do roku 2008. Pojistné je placeno měsíčně v české měně na účet příslušné správy sociálního zabezpečení. U organizací se do 31. prosince 2008 řídil odvod pojistného dnem, který měla organizace stanovena jako výplatní den. Od 1. ledna 2009 je pojistné placené zaměstnavatelem splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Od 1. ledna 2010 se povaţuje za den platby pojistného den, v němţ bylo pojistné na sociální pojištění připsáno na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. Tato úprava přichází s přijetím zákona č. 285/2009 Sb., v pl. zn. o platebním styku. Sazby pojistného na nemocenské pojištění u zaměstnavatele pro rok 2010 zůstávají ve stejné výši jako v roce 2009 a to ve výši 2,3 % z vyměřovacího základu. Zaměstnavatel odvádí na sociální pojištění 25 % z vyměřovacího základu z toho 2,3 % na nemocenské pojištění 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti a 6,5 % z vyměřovacího základu zaměstnance. Celkem 31,5 % vyměřovacího základu měsíčně. Zaměstnavatel bude nadále od částky pojistného placeného za kalendářní měsíc roku 2010 odečítat polovinu částky, kterou v kalendářním měsíci, za který pojistné platí, zúčtoval zaměstnancům na náhradě mzdy nebo platu za dobu dočasné pracovní neschopnosti. Toto platilo i v roce 2009. Účast na nemocenském pojištění osob samostatně výdělečně činných je dobrovolná. Pokud se osoba samostatně výdělečně činná přihlásí k nemocenskému 2 ustanovení 1 zákona 589/1992 Sb., v pl. zn. 14

pojištění je povinna platit v roce 2009 pojistné v minimální měsíční výši 56,- Kč. Můţe si však zvolit platby vyšší a tím si můţe stanovit vyšší vyměřovací základ pro výpočet dávek nemocenského pojištění. V roce 2010 je minimální výše pojistného ve stejné výši jako v roce 2009, to je 56,- Kč. Splatnost pojistného na nemocenské pojištění je od 1. do 20. dne následujícího měsíce. 15

5. Účast zaměstnanců na pojištění Zaměstnanci jsou účastni českého systému pojištění, jestliţe vykonávají zaměstnání na území České republiky nebo přechodně na území jiného státu pro zaměstnavatele, který za ně odvádí pojistné do českého systému pojištění a přechodně je vyslal za prací do jiného státu. Příklad č. 1 Zaměstnanec pracuje na základě pracovní smlouvy na dobu neurčitou pro zaměstnavatele se sídlem v ČR a místo výkonu práce je uvedeno sídlo organizace v ČR. Organizace získala zakázku ve Francii a vysílá zaměstnance za prací na dobu 9 měsíců do Francie. Těchto 9 měsíců bude organizace odvádět pojistné do českého systému pojištění a zaměstnanec bude pojištěn nadále dle českých předpisů. Ve Francii zaměstnanec tuto skutečnost prokáţe předloţením formuláře E 101, který osvědčuje, ţe po dobu uvedenou v tomto formuláři podléhá pojištění České republiky. Bude-li zaměstnavatel vysílat své zaměstnance do států Evropské unie, bude nadále za tyto zaměstnance odvádět pojistné do českého systému pojištění. Doba vyslání je maximálně 1 rok, který je moţno ve zvláštních situacích a jen se souhlasem jiného státu prodlouţit aţ o další rok. Příklad č. 2 Organizace vysílá svého zaměstnance do Japonska na 14 dnů. Jedná se o stát, s nímţ má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu. Bude-li se jednat o stát, se kterým má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, bude se postupovat dle této smlouvy. S některými státy byla při uzavírání smluv dohodnuta i doba delší neţ při vysílání zaměstnanců do států Evropské Unie a organizace za tohoto pojištěnce odvádí pojistné do českého systému pojištění. Příklad č. 3 Zaměstnanec byl vyslán do Indie. Indie je nesmluvním státem. Zaměstnanec zůstává nadále pojištěn v ČR a to i za předpokladu, ţe by v Indii byl také pojištěn. 16

Příklad č. 4 Zaměstnanec bydlící v ČR pracuje na základě pracovní smlouvy na dobu neurčitou s místem výkonu práce na území České a Slovenské republiky pro slovenského zaměstnavatele. Zaměstnavatel za tohoto zaměstnance odvádí do českého systému pojištění. Odvod pojistného je odváděn na základě formuláře E 101, který má český pojištěnec vystaven Českou správou sociálního zabezpečení při současném výkonu práce ve dvou členských státech Evropského Společenství. Druhou podmínkou účasti na nemocenském pojištění je sjednaná částka započitatelného příjmu. Pro rok 2009 a 2010 je rozhodným příjmem částka 2000,- Kč. Tato hranice se můţe v dalších letech změnit, neboť je ovlivňována vývojem průměrné mzdy. Při předcházející právní úpravě se neodvádělo pojistné do částky 400,- Kč. Z této zásady je výjimka pro zaměstnání malého rozsahu. Zaměstnání malého rozsahu je zaměstnání konané v pracovněprávním vztahu, kdy je započitatelný příjem za kalendářní měsíc sjednán na částku niţší neţ 2000,- Kč nebo není sjednán vůbec. Zaměstnání malého rozsahu zaloţí účast na pojištění jen v tom kalendářním měsíci, kdy byl zúčtován započitatelný příjem 2000,- Kč a výše. Příklad Zaměstnankyně je u zaměstnavatele zaměstnána na dohodu o pracovní činnosti od 5. ledna 2009 s příjmem 1 900,- Kč měsíčně. V měsíci březnu a květnu je jí vyplacena odměna 500,- Kč. Její vyměřovací základ tedy činí 2 400,- Kč. V těchto dvou měsících je účastna nemocenského pojištění. Při pojištění malého rozsahu je rozhodující nejen sjednaný, ale i skutečný příjem zaměstnance. Další podmínkou účasti na nemocenském pojištění je rozsah zaměstnání, který je určen minimálním počtem dnů. Zaměstnání trvalo nebo by mělo trvat aspoň 15 kalendářních dnů. Účast na nemocenském pojištění nezakládá krátkodobé zaměstnání, tedy zaměstnání kratší neţ 15 dnů po sobě jdoucích, pokud je jednorázovým nahodilým zaměstnáním a v období 6 měsíců od skončení předchozího zaměstnání se neopakuje. Příklad Zaměstnanec ukončil pracovní poměr k 31. prosinci 2008. U téhoţ zaměstnavatele vykonával práci od 3. do 10. července 2009. Za těchto 8 dnů měl sjednánu mzdu 8 000 Kč. 17

Zaměstnanec nebude účasten nemocenského pojištění, neboť mezidobí trvalo 6 měsíců. Kdyby tuto práci vykonával v květnu 2009, byl by v tomto měsíci účasten nemocenského pojištění a zaměstnavatel by měl povinnost odvést pojistné. 18

6. Dávky nemocenského pojištění zaměstnanců Dávky nemocenského pojištění mají za účel poskytnout peněţitou pomoc oprávněné osobě v případě nastalé zákonem předpokládané tíţivé sociální situace vznikající v důsledku sociální události, která je příčinou nemoţnosti získat příjem z pracovní činnosti. 3 Z nemocenského pojištění jsou zaměstnancům vypláceny tyto dávky: Nemocenské Peněţitá pomoc v mateřství Ošetřovné Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství 6. 1 Podmínky nároku na dávku, uplatnění nároku a výplata dávky Při nároku na dávku se posuzuje kaţdá pojištěná činnost samostatně. Je-li nárok na tutéţ dávku současně z více pojištění, náleţí dávka ze všech pojištění jen jednou. Dávka nemocenského pojištění můţe být také vyplacena, jestliţe k události došlo po zániku pojištění v ochranné lhůtě. Příklad Zaměstnanec má uzavřen u jednoho zaměstnavatele hlavní pracovní poměr a dohodu o pracovní činnosti, která mu zaloţila účast na pojištění. Ošetřujícím lékařem jsou mu vystaveny 2 doklady o dočasné pracovní neschopnosti. Jsou nutné dva tiskopisy, protoţe kaţdá pojištěná činnost se posuzuje samostatně. Z obou činností je spočten denní vyměřovací základ, který je sečten. Tento součet je redukován dle redukčních hranic stanovených pro výpočet a dávka je vyplacena jen jednou. To znamená, ţe člověk můţe z více pracovních poměrů dosáhnout jen maximální hranice a při více pojištěných činnostech nebo vysokých výdělcích můţe obdrţet jen státem omezenou částku. Tímto 3 Galvas M.; Gregorová, Z. Sociální zabezpečení, 2. vyd. Brno, Masarykova univerzita a Nakladatelství Doplněk, 2000. ISBN 80-7239- 176-3 19

způsobem se postupuje i při výpočtu souběhu dávek z pojištění zaměstnanců a samostatné výdělečné činnosti. Pojištěnec uplatňuje nárok na dávku na předepsaném tiskopise u svého zaměstnavatele. Zaměstnavatel je povinen přijímat ţádosti svých zaměstnanců o dávky a další podklady potřebné pro stanovení nároku na dávky a jejich výplatu a neprodleně je spolu s údaji potřebnými pro výpočet dávky předávat příslušné Okresní správě sociálního zabezpečení. Údaje se předávají na tiskopisu Příloha k ţádosti o dávku nemocenského pojištění. Dávky vyplácí příslušná Okresní správa sociálního zabezpečení prostřednictvím účtu ČSSZ do jednoho měsíce od doručení ţádosti o dávku včetně všech dokladů nutných pro posouzení nároku na dávku nemocenského pojištění. 6. 2 Ochranná lhůta Ochranná lhůta činí v případě vzniku pracovní neschopnosti nebo karantény 7 kalendářních dnů nebo jen tolik dnů co trvalo pojištění. V případě peněţité pomoci v mateřství je ochranná lhůta u ţen, jejichţ pojištění zaniklo v době těhotenství nejvýše 180 kalendářních dnů za předpokladu, ţe tolik dnů trvalo pojištění. Z ochranné lhůty nenáleţí ošetřovné a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. Ochranná lhůta neplyne ze zaměstnání, které zaloţilo účast na pojištění poţivatele starobního nebo plného invalidního důchodu. Z hlediska komunitárního práva ochranná lhůta neplyne přeshraničnímu pracovníkovi nebo zahraničnímu zaměstnanci, který se vrací zpět do svého bydliště a má ukončen pracovní poměr. Na tohoto zaměstnance se vztahuje článek 25 odst. 2 Nařízení Rady EHS č. 1408/71. Podle tohoto článku osoba, která vykonávala zaměstnání v jiném členském státě EU neţ je její bydliště, náleţí věcné a peněţité dávky v nemoci a mateřství podle ustanovení předpisů členského státu, na jehoţ území má bydliště. Tedy za stejných podmínek jako kdyby podléhala těmto předpisům v době svého posledního zaměstnání. Náklady na tyto dávky nemocenského pojištění nese instituce státu bydliště. Zde bych uvedla 2 příklady. 20

Příklad č. 1 V prvním případě se jedná o osobu bydlící trvale v ČR, která šla vykonávat práci na přechodnou dobu do státu EU. Tato činnost jí zaloţila účast na pojištění ve státě výkonu činnosti. Zaměstnanec ukončil pracovní poměr 30. června 2009 ve Velké Británii. Vrátil se zpět do místa bydliště. Po návratu se přihlásil jako uchazeč o zaměstnání na Úřad práce v místě bydliště. Dne 5. července 2009 se mu stal úraz a ošetřující lékař vystavil doklad o dočasné pracovní neschopnosti. Tato osoba se s dokladem o dočasné pracovní neschopnosti dostavila na příslušnou okresní správu v místě bydliště. Dávka byla zaměstnanci přiznána, protoţe splnil podmínky nutné pro výplatu dávky. Těmito podmínkami jsou skončil zaměstnání v členském státě EU, vrátil se do místa bydliště, pracovní neschopnost byla vystavena v ochranné lhůtě 7 dnů. Pojištění ve Velké Británii trvalo a zaloţilo účast na pojištění od 1. ledna 2006 do 30. června 2009 a bylo dokladováno formulářem E 104. Dále měl nárok na podporu od Úřadu práce, coţ doloţil Rozhodnutím Úřadu práce o nároku na podporu. Příklad č. 2 Zde bych uvedla osobu, které vznikla sociální událost po skončení zaměstnání v ČR. Osoba pracovala u českého zaměstnavatele v hlavním pracovním poměru a neměla ţádný souběţný pracovní poměr. Tento pracovní poměr skončil 30. června 2009. Dne 3. července 2009 se stal tento zaměstnanec práce neschopným a byl mu ošetřujícím lékařem vystaven doklad o dočasné pracovní neschopnosti. Protoţe trvale bydlí se Slovenské republice, kde má také středisko zájmů, je mu doklad o pracovní neschopnosti vrácen spolu s Rozhodnutím o tom, ţe nemá nárok na dávku nemocenského pojištění z českého systému pojištění a uplatňuje ţádost o dávku v zemi svého bydliště. Ochranná lhůta neplyne, protoţe ode dne následujícího po skončení zaměstnání se na tyto osoby vztahují právní předpisy místa bydliště dle článku 13(2)(f) Nařízení Rady EEC č. 1408/1971. Rozhodnutím správní orgán v určité věci zakládá, mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby, nebo v určité věci prohlašuje, ţe taková osoba práva nebo povinnosti má nebo nemá, nebo v zákonem stanovených případech rozhoduje o procesních otázkách 4. 4 ustanovení 67 odst. 1 zákona 500/2004 Sb., v pl. zn. - správní řád 21

6. 3 Denní vyměřovací základ Denní vyměřovací základ se stanoví tak, ţe se vyměřovací základ zjištěný v rozhodném období vydělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období s vyloučením dnů, které mohou být dle zákona vyloučeny. Vyloučenými dny jsou: kalendářní dny, za které byla placena některá z dávek nemocenského pojištění dny rodičovské dovolené do 3 let věku dítěte dny, za které zaměstnanec pobírá náhradu mzdy od zaměstnavatele při dočasné pracovní neschopnosti dny pracovního volna omluvené nepřítomnosti v zaměstnání, na které zaměstnanec má nárok podle zvláštního předpisu, 5 za které nenáleţí náhrada příjmu nebo platu. Nelze vyloučit dny neplaceného volna. Dny neplaceného volna bylo moţno vyloučit za trvání předcházející právní úpravy, ale zákon č. 187/2006 Sb., toto neumoţňuje. Pojmem vyměřovací základ rozumíme částku, která podléhá odvodu pojistného dle ustanovení 5 zákona č. 589/92 Sb., v pl. zn. 6. 3. 1. Zjišťování rozhodného období Rozhodné období se zjišťuje ke dni vzniku příslušné sociální události. Vznikne-li sociální událost, je dnem vzniku den, od kterého začíná příslušná událost nemocenského pojištění. Vznikne-li sociální událost v ochranné lhůtě, postupuje se tak, jako by událost vznikla v den, který bezprostředně následuje po dni, ve kterém skončilo pojištění. Rozhodným obdobím je 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, v němţ sociální událost vznikla. Je-li od vzniku pojištění méně neţ 12 měsíců, je rozhodným obdobím doba od vzniku pojištění do konce měsíce, který předchází vzniku sociální události. Vznikla-li událost v kalendářním měsíci, v němţ vzniklo pojištění, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění do konce tohoto měsíce. Pokud není v rozhodném období 5 kalendářních dnů, kterými by se dal vyměřovací základ dělit, počítá 5 zákon č. 262/2006 Sb., v pl. zn. - zákoník práce 22

se denní vyměřovací základ z pravděpodobného výdělku, kterého by zaměstnanec dosáhl v měsíci vzniku sociální události. Příklad č. 1 Zaměstnanec pracuje v organizaci od 1. února 2006. Pracovní neschopnost vznikla 5. června 2009. Rozhodným obdobím pro výpočet dávky bude 1. červen 2008 aţ 31. květen 2009. Období Vyměřovací základ Vyloučené dny Červen 2008 15 000,- 0 Červenec 2008 15 200,- 0 Srpen 2008 0,- 31 pracovní neschopnost Září 2008 15 300,- 0 Říjen 2008 15 000,- 0 Listopad 2008 15 000,- 0 Prosinec 2008 18 000,- 0 Leden 2009 15 200,- 0 Únor 2009 10 500,- 9 ošetřování Březen 2009 15 000,- 0 Duben 2009 15 500,- 0 Květen 2009 15 500,- 0 Celkem 165 200,- 40 Výpočet 165 200 : (365 40) = 165 200 : 325 = 508,31 Kč Příklad č. 2 Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání 1. září 2009. Od 3. září 2009 mu byl ošetřujícím lékařem vystaven doklad o trvání dočasné pracovní neschopnosti. Nemocenské dávky mu budou spočítány z pravděpodobného výdělku, kterého by zaměstnanec dosáhl. Dle pracovní smlouvy má zaměstnanec sjednánu měsíční mzdu ve výši 15 200,- Kč. Výpočet 15.200 : 30 (počtem kalendářních dnů v aktuálním měsíci) = 506,67 Kč Není-li v rozhodném období ţádný vyměřovací základ, nebo zde nejsou ţádné dny, kterými je moţno dělit vyměřovací základ (jsou jen vyloučené dny), je rozhodným 23

obdobím první předchozí kalendářní rok, v němţ byl dosaţen započitatelný příjem a je v něm alespoň 30 kalendářních dnů, jimiţ se dělí vyměřovací základ. Pokud se pojištěnci vystřídají při ošetřování dítěte, je rozhodným obdobím pro prvního pojištěnce den vzniku sociální události a pro druhého pojištěnce den převzetí ošetřování. Příklad č. 3 Ošetřující lékař vystaví doklad na ošetřování dítěte od 27. září 2009. Potřeba ošetřování trvá 9 kalendářních dnů a rodiče se při péči vystřídají dne 2. října 2009. Oběma rodičům trvá pracovněprávní vztah déle neţ 1 rok. Od 27. září 2009 pečuje o dítě matka a rozhodným obdobím je pro ni 1. září 2008 aţ 31. srpen 2009. Pak od 2. října 2009 se v péči vystřídají. Pro otce je rozhodným obdobím 1. října 2008 aţ 30. září 2009. Při nástupu na peněţitou pomoc v mateřství si určí pojištěnka, ke kterému dni nastupuje na peněţitou pomoc v mateřství. Dle zákona můţe nastoupit 6 aţ 8 týdnů před očekávaným dnem porodu. Nastoupí-li později neţ 6 týdnů před očekávaným dnem porodu, zjišťuje se rozhodné období k počátku 6 týdne před očekávaným dnem porodu. Pokud dojde k vystřídání rodičů nebo partnerů (musí se jednat o otce dítěte nebo manţela ţeny, která dítě porodila) při čerpání peněţité pomoci v mateřství, zjišťuje se rozhodné období ke dni prvního převzetí dítěte do péče. K tomuto úkonu je nutná písemná dohoda mezi pojištěnci. Příklad č. 4 Pravděpodobný den porodu určený ošetřujícím lékařem je 20. říjen 2009. Pracovněprávní vztah trvá od roku 2006. Ţena nastoupí na peněţitou pomoc v mateřství 1. září 2009 to je 49 dnů před očekávaným dnem porodu. Rozhodným obdobím je 1. září 2008 aţ 31. srpen 2009. Ţena nastoupí na peněţitou pomoc v mateřství 25. srpna 2009 to je 8 týdnů před očekávaným dnem porodu. Rozhodným obdobím je 1. srpen 2008 aţ 31. červenec 2009. Ţena nastoupí na peněţitou pomoc v mateřství 1. října 2009. To je 19 dnů před očekávaným dnem porodu. Musí se vzít období 6 týdnů před očekávaným dnem 24

porodu a to připadá na 8. září 2009. Rozhodným obdobím je doba od 1. září 2008 aţ 31. srpen 2009. U zaměstnankyně, které vznikl za trvání pojištění nárok na další peněţitou pomoc v mateřství do 4 let věku předchozího dítěte, se porovnává denní vyměřovací základ zjištěný ke dni nástupu na další peněţitou pomoc v mateřství s denním vyměřovacím základem, který pobírala u předchozí peněţité pomoci v mateřství. Dávky se platí z denního vyměřovacího základu, který je pro pojištěnku výhodnější. U ţeny, která byla převedena na jinou práci z důvodu těhotenství a mateřství se zjišťuje denní vyměřovací základ při nástupu na peněţitou pomoc v mateřství a denní vyměřovací základ ke dni tohoto převedení a peněţitá pomoc v mateřství se počítá z denního vyměřovacího základu, který je pro ni výhodnější. U výše popsaného stanovení rozhodného období je u ţen, které nastupují do 3 let věku předchozího dítěte, brán denní vyměřovací základ, který je pro ni výhodnější. Pokud ţena pečuje o dítě déle neţ 3 roky a zůstává na základě dohody se zaměstnavatelem na rodičovské dovolené ještě 4 rok a poté se vrací zpět do zaměstnání, je pro ni čerpání jakékoli dávky placené z nemocenského pojištění nevýhodné. Tento 4 rok je postaven na úroveň neplaceného volna a doba se tedy nevylučuje. Příklad č. 5 Ţena se vrací 1. srpna 2009 zpět do zaměstnání po čerpání rodičovské dovolené do 4 let věku dítěte. Dítě se narodilo 10. října 2005. Od 5. října 2009 je ţeně ošetřujícím lékařem dítěte vystaven doklad o ošetřování člena rodiny, protoţe dítě onemocnělo angínou. Při zjištění rozhodného období se tedy půjde 12 měsíců zpětně. Vyměřovací základ je 30 000,- Kč. To je mzda za srpen a září 2009, v ostatních měsících byl čerpán rodičovský příspěvek. Tento vyměřovací základ musíme podělit 365, protoţe nelze vyloučit dny čerpání rodičovského příspěvku. Výpočet 30 000 : 365 = 82,19 Z toho lze vyvodit, ţe zákonodárce ţeny nutí, buď nastoupit do 3 let věku dítěte, nebo dávky nemocenského pojištění tento rok raději nečerpat. Toto je velkým rozdílem oproti minulé právní úpravě, kdy se tento rok počítal do vyloučených dob. 25

Kdyby ţena 1. srpna 2009 nastoupila do nového zaměstnání, dosáhla by vyššího vyměřovacího základu. Výpočet 30 000 : 61 = 491,80 6. 4 Redukční hranice pro výpočet dávek Dávky nemocenského pojištění se stanoví z denního vyměřovacího základu, který se pro výpočet upraví pomocí tří redukčních hranic. Pro rok 2009 činí I. redukční hranice 786,- Kč II. redukční hranice 1 178,- Kč III. redukční hranice 2 356,- Kč Vyměřovací základ z částky do I. redukční hranice se pro nemocenské a ošetřovné počítá 90 %, pro peněţitou pomoc v mateřství a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství 100 %. Z částky mezi I. a II. redukční hranicí 60 %, z částky mezi II. a III. redukční hranicí 30 %. K částce nad III. redukční hranicí se nepřihlíţí. Na základě sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 354/2009 Sb., kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2010 činí I. redukční hranice 791,- Kč II. redukční hranice 1 186,- Kč III. redukční hranice 2 371,- Kč Na základě změny v důsledku zákona přijatého v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu v období od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2010 se při úpravě denního vyměřovacího základu pro výpočet peněţité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství počítá do částky I. redukční hranice 90 % (doposud 100 %). 26

7. Dávky nemocenského pojištění při předcházející právní úpravě a nyní Jednou ze změn, kterou přinesla platnost nové právní úpravy je rozdělení organizací. Dnes pouţívá zákon o nemocenském pojištění jen pojem zaměstnavatel. Do 31. prosince 2008 byly zaměstnavatelé rozděleni na malé organizace do 25 zaměstnanců a nad 25 zaměstnanců byly velké organizace. Velké organizace si prováděly výpočet dávek nemocenského pojištění samy a zaměstnancům vyplácely dávky nemocenského pojištění ve výplatním termínu spolu se mzdou. Na příslušné správy sociálního zabezpečení odváděly velké organizace jen rozdíl, mezi zúčtovaným pojistným a vyplacenými dávkami nemocenského pojištění. OSSZ vyplácely dávky nemocenského pojištění jen zaměstnancům malých organizací a osobám samostatně výdělečně činným. Vyplácení dávek nemocenského pojištění klade značné nároky na zaměstnance správ sociálního zabezpečení z důvodu počtu uplatněných a zpracovaných dávek nemocenského pojištění. V souvislosti s nabytím účinnosti zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění se pouţívají k uplatnění nároku na dávky nemocenského pojištění nové tiskopisy. Zaměstnanci uplatňují nárok na dávku a její výplatu u svého zaměstnavatele. Zaměstnavatel doručí příslušné tiskopisy k dávce nemocenského pojištění jako je např. Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti nebo Rozhodnutí o vzniku potřeby ošetřování na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení spolu s Přílohou k ţádosti o dávku nemocenského pojištění. Pokud dočasná pracovní neschopnost vznikla jako následek úrazu, je třeba ještě doloţit záznam o pracovním nebo ostatním úrazu. 7. 1 Nemocenské Nemocenské je dávka, kterou pobírá pojištěnec za dobu delší neţ 14 dnů, kdy byl lékařem uznán dočasně práce neschopným, nebo kterému byla nařízena karanténa podle zvláštního právního předpisu. 6 6 zákon č. 258/2000 Sb., v pl. zn. 27

7. 1. 1 Podmínky nároku Základní podmínkou je vznik dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény a trvání dočasné pracovní neschopnosti ještě 15 den po vzniku. Tato podmínka musí vzniknout za trvání pojištěné činnosti, nebo v ochranné lhůtě ze skončeného pojištění. 7. 1. 2 Změny ve vyplácení a nároku na nemocenské Největší změnou v nemocenském je placení prvních 14 dnů zaměstnavatelem a od 15. kalendářního dne placení dávky všem pojištěncům správami sociálního zabezpečení. Karenční doba Je období, které není placeno ani zaměstnavatelem, ani správou sociálního zabezpečení, tedy období bez příjmu. První 3 pracovní dny nedostávají pojištěnci ţádný příjem. Dny bez příjmu, tzv. karenční doba byla zavedena do zákona č. 54/56 Sb., jiţ od 1. ledna 2008 zákonem o stabilizaci veřejných rozpočtů. Tento pojem není nový. Karenční dobu obsahoval obecný zákoník občanský v ustanovení 1154b a 1156, který byl vyhlášen císařským patentem č. 946 v roce 1811. První ustanovení bylo zrušeno s účinností k 1. lednu 1957 zákonem č. 54 z roku 1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců a druhé s účinností od 1. ledna 1966 zákonem č. 65/1965 Sb., (Zákoník práce). V průběhu roku 2008 Ústavní soud karenční dobu v nemocenském pojištění zrušil pro neústavnost. Podle názoru Ústavního soudu je zrušení poskytování nemocenského za první tři dny pracovní neschopnosti v rozporu s ustanovením čl. 30 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Zavedení karenční doby soud označil za pohodlný aţ svévolný postup ze strany státu, který kvůli neurčitému počtu zneuţivatelů nemocenských dávek plošně postihuje všechny kategorie zaměstnanců. Práva zaměstnanců byla porušena především tím, ţe stát pouze vyţadoval splnění povinností ze strany zaměstnanců to je odvod pojistného a nedbal ochrany jejich zájmů, postihne-li je pracovní neschopnost. Systém nemocenského pojištění by totiţ neměl slouţit ke krytí deficitu státního rozpočtu. Úprava karenční doby v ust. 192 zákoníku práce byla dle nálezu Ústavního soudu z 23. dubna 2008 novelizována zákonem č. 305/2008 Sb.. Jeho cílem bylo napravit některé 28

nedostatky vytčené v souvislosti se zrušením karenční doby v nemocenském pojištění. 7 Bylo upraveno, ţe karenční doba pro období karantény není a tyto dny jsou placeny sníţenou výší náhrady mzdy. Náhrada mzdy Po uplynutí karenční doby do 14. kalendářního dne jsou dávky nemocenského placeny za pracovní dny náhradou mzdy podle ustanovení 192 Zákoníku práce zaměstnavatelem. Zaměstnavatel si můţe následně uplatnit část z těchto výdajů při odvodu pojistného v daném měsíci. Placení těchto prvních 14 dnů zaměstnavatelem přineslo zaměstnavateli, ţe můţe v tomto období kontrolovat dodrţování léčebného reţimu u svých zaměstnanců. 8 Někteří zaměstnavatelé tuto moţnost uvítali, protoţe věděli, ţe jejich zaměstnanci léčebný reţim nedodrţují a na druhé straně s nimi nemůţou pracovní poměr ukončit v době trvání dočasné pracovní neschopnosti. V placení náhrady v prvních čtrnácti dnech zaměstnavatelem dále vidím pozitivum v tom, ţe v době kdy pro své zaměstnance nemají zaměstnavatelé práci, neposílají je cíleně k lékaři. Náhrada mzdy není dávkou nemocenského pojištění. 7. 1. 3 Ochranná lhůta Další výraznou změnou bylo zkrácení ochranné lhůty. Z původních 42 dnů byla ochranná lhůta zkrácena na 7 dnů. Z ochranné lhůty nemají nárok na nemocenské poţivatelé starobního nebo plného invalidního důchodu. Toto zůstalo shodné za trvání minulé právní úpravy a nyní. 7. 1. 4 Kdy nevznikne nárok na nemocenské Stejně jako v předchozí právní úpravě nevznikne nárok na nemocenské, kdyţ si pojištěnec přivodil dočasnou pracovní neschopnost úmyslně. Pokud je osobě přiznán starobní důchod v době dočasné pracovní neschopnosti náleţí mu nemocenské jen po dobu, která předchází dni přiznání důchodu. Od 1. ledna 2009 má přednost poskytování starobního důchodu před poskytováním nemocenského. 7 JUDr. Martin Štefko, Ph. D. Národní pojištění č. 3/2009 8 vyplývá z ustanovení 65 odst. 2 písm. c zákona č. 187/2006 Sb., v pl. zn. 29

Příklad Zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným 3. března 2009. Jeho pracovní neschopnost trvala do 15. dubna 2009. Pracovní poměr tohoto zaměstnance skončil 31. března 2009. Od 1. dubna 2009 mu byl přiznán starobní důchod. Nemocenské naposledy náleţelo 31. března 2009. Pokud by bylo vyplaceno do 15. dubna 2009 vznikl by přeplatek na dávce. 7. 1. 5 Nižší nemocenské Jestliţe si pojištěnec přivodil dočasnou pracovní neschopnost zaviněnou účastí ve rvačce nebo jako bezprostřední následek své opilosti, zneuţití omamných prostředků či psychotropních látek nebo při spáchání úmyslného trestního činu nebo úmyslně zaviněného přestupku, náleţí mu nemocenské za kalendářní dny v poloviční výši. 7. 1. 6 Porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce Krátit nebo odejmout lze nemocenské aţ na dobu 100 kalendářních dnů pojištěnci, který porušil reţim práce neschopného pojištěnce. Nemocenské se krátí na základě rozhodnutí vydaného příslušnou správou sociálního zabezpečení ode dne porušení reţimu dočasně práce neschopného pojištěnce. 7. 1. 7 Podpůrčí doba Podpůrčí doba je doba, po kterou lze poskytnout nemocenské. Začíná 15. kalendářním dnem trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. Podpůrčí doba činí: 380 kalendářních dnů 70 kalendářních dnů je-li pojištěnec poţivatelem starobního nebo plného invalidního důchodu V předcházející právní úpravě činila podpůrčí doba: 365 kalendářních dnů 84 kalendářních dnů je-li pojištěnec poţivatelem starobního nebo plného invalidního důchodu 30

Z toho vyplývá, ţe počet dnů se změnil jen o dny nemoci placené zaměstnavatelem náhradou mzdy nebo platu. Do podpůrčí doby se u nemocenského započítávají předchozí období pracovních neschopností bez ohledu na to, zda byla za dny dočasné pracovní neschopnosti poskytována náhrada mzdy nebo nemocenské. Také jiţ nemá vliv, pokud dočasná pracovní neschopnost vznikla jako následek pracovního úrazu. V předcházející právní úpravě se přihlíţelo při počítání, jak dlouho ještě můţe pojištěnec čerpat dávku ke skutečnosti, ţe se jedná o pracovní úraz. Při počítání podpůrčí doby je potřeba znát, jak dlouho trvá pracovní poměr a dobu trvání pracovních neschopností v předcházejících 380 dnech. V případě, ţe pojištěná činnost trvala aspoň 190 kalendářních dnů od skončení poslední dočasné pracovní neschopnosti, neprovádí se zápočet dočasných pracovních neschopností před tímto dnem. Příklad č. 1 Zaměstnanec je uznán dočasně práce neschopným od 1. dubna 2009. Pracovní poměr trvá od 2. ledna 2008. Zaměstnanec neměl ţádnou pracovní neschopnost. Podpůrčí doba končí 15. dubna 2010. Příklad č. 2 Zaměstnanec je uznán dočasně práce neschopným od 1. dubna 2009. Pracovní poměr trvá od 2. ledna 2008. Zaměstnanec byl práce neschopným - od 5. ledna 2009 do 31. ledna 2009 = 27 dnů - od 2. listopadu 2009 do 9. listopadu 2009 = 8 dnů - od 3. července 2009 do 25. července 2009, PN z důvodu pracovního úrazu = 23 dnů - od 25. března 2008 do 4. dubna 2008 = 11 dnů Výpočet 380 (27+8+23+11) = 311 Podpůrčí doba u DPN od 1. dubna 2009 končí 5. února 2010 včetně. V době 190 dnů před 1. dubnem 2009 byla pracovní neschopnost, proto je nutno brát všechny kalendářní dny dočasných pracovních neschopností 380 dnů zpětně. Příklad č. 3 Zaměstnanec je uznán dočasně práce neschopným od 1. dubna 2009. Pracovní poměr trvá od 2. ledna 2008. Zaměstnanec byl dočasně práce neschopným 31

- od 3. července 2009 do 25. července 2009 = 23 dnů - od 25. března 2008 do 4. dubna 2008 = 11 dnů Podpůrčí doba končí 15. dubna 2010 protoţe v období 190 dnů před 1. dubnem 2009 nebyla ţádná pracovní neschopnost a pojistný vztah trval. Příklad č. 4 Zaměstnanec je uznán dočasně práce neschopným od 1. dubna 2009. Pracovní poměr trvá od 1. února 2009. V době od 1. listopadu 2008 do 31. ledna 2009 byl zaměstnanec evidován na Úřadě práce. Zaměstnanec byl práceneschopným - od 3. července 2009 do 25. července 2009 = 23 dnů - od 25. března 2008 do 4. dubna 2008 = 11 dnů V době 190 dnů před 1. dubnem 2009 netrvalo pojištění. Musí se brát doba 380 dnů zpětně. Výpočet 380 (23+11) = 346 Podpůrčí doba končí 12. března 2010. Po vyčerpání podpůrčí doby můţe být poskytováno nemocenské pojištěnci, který před skončením podpůrčí doby poţádá okresní správu sociálního zabezpečení o prodlouţení podpůrčí doby. Podpůrčí doba můţe být prodlouţena na základě rozhodnutí lékaře Lékařské posudkové sluţby Okresní správy sociálního zabezpečení. Po podání ţádosti pojištěnce o prodlouţení podpůrčí doby, můţe lékař posudkové sluţby, na základě zpráv od ošetřujících lékařů o aktuálním zdravotním stavu pojištěnce, prodlouţit trvání dočasné pracovní neschopnosti aţ o 3 měsíce. Podpůrčí doba můţe být prodlouţena na maximální celkovou dobu 730 dnů trvání pracovní neschopnosti včetně zápočtů předchozích období pracovních neschopností. Podpůrčí doba u poţivatele starobního a plného invalidního důchodu činí 70 kalendářních dnů při jedné pracovní neschopnosti nebo při více pracovních neschopnostech v kalendářním roce, nejdéle však do dne skončení zaměstnání. Vyplácení nemocenského končí starobnímu důchodci také ukončením pracovního poměru a to i v případě, ţe není vyčerpána podpůrčí doba. 32

Příklad č. 1 Pracovní poměr starobního důchodce je sjednán od 1. ledna 2009 do 31. října 2009. Dočasná pracovní neschopnost vystavena lékařem od 1. září 2009 by měla trvat do 25. listopadu 2009. Od 1. ledna 2009 do 31. srpna 2009 nebyl nemocen. Starobní důchodce obdrţí za prvních 14 dnů náhradu mzdy od zaměstnavatele. Od 15. dne mu bude nemocenské vypláceno okresní správou sociálního zabezpečení. Nemocenské mu bude vypláceno do 31. října 2009 do data ukončení pracovního poměru. Příklad č. 2 Pracovní poměr starobního důchodce je sjednán od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2009. Dočasná pracovní neschopnost vystavena lékařem od 1. září 2009 do 25. listopadu 2009. Od 1. ledna 2009 do 31. srpna 2009 nebyl nemocen. Starobní důchodce obdrţí za prvních 14 dnů náhradu mzdy od zaměstnavatele. Od 15. dne mu bude nemocenské vypláceno okresní správou sociálního zabezpečení. Nemocenské můţe být maximálně vyplaceno do 23. listopadu 2009. 7. 1. 8 Výše nemocenského Nemocenské se stanoví z denního vyměřovacího základu, který se upraví pomocí tří redukčních hranic. Pro rok 2009 I. redukční hranice 786 Kč, II. redukční hranice 1 178,- Kč, III. redukční hranice 2 356 Kč. Pro rok 2010 I. redukční hranice 791 Kč, II redukční hranice 1 186 Kč, III. redukční hranice 2 371 Kč Výše sazby nemocenského je dle zákona č. 187/2006 Sb., v pl. zn. vázána na dobu trvání pracovní neschopnosti. 60 % od 15. do 30. kalendářního dne 66 % od 31. do 60. kalendářního dne 72 % od 61. kalendářního dne 33

Od 1. ledna 2010 podle přechodného ustanovení se mění procentní sazba pro výpočet nemocenského. Sazba bude jednotná 60 % a nebude jiţ záleţet na délce trvání pracovní neschopnosti. Dávka bude vyplácena po celou dobu v jednotné výši. Sníţená sazba se bude týkat i dočasných pracovních neschopností, které vznikly v roce 2009 a byly jiţ vypláceny ve zvýšené sazbě 66 % nebo 72 %. Příklad Vyměřovací základ 240 000 (měsíčně 20 000,-Kč), vyloučené dny 0 240 000 : 365 = 657,53 657,53 x 0,9 = 592 pro výpočet se bere 90 % 592 x 0,6 = 356 denně Pojištěnec obdrţí 356,- Kč na den x počet kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti. Při vyměřovacím základu 20 000 by nemocenské činilo v měsíci s 30 kalendářními dny 10 680,- Kč. Výpočet maximální výše nemocenského v roce 2009 I. redukční hranice 786 786 x 90 % = 707,40 II. redukční hranice 1 178 1 178-786 392 x 60 % = 235,20 III. redukční hranice 2 356 2 356-1 178 1 178 x 30 % = 353,40 DVZ činí 707,40 + 235,20 + 353,40 = 1 296 60 % od 15. do 30. kalendářního dne 1 296 x 0,6 = 778 Kč 66 % od 31. do 60. kalendářního dne 1 296 x 0,66 = 856 Kč 72 % od 61. kalendářního dne 1 296 x 0,72 = 934 Kč V kalendářním měsíci s 31 dny mohl obdrţet pojištěnec při nemocenském trvajícím déle neţ 61 dnů maximálně 28 954,- Kč. Výpočet maximální výše nemocenského v roce 2010 I. redukční hranice 791 791 x 90 % = 711,90 II. redukční hranice 1 186 1 186-791 395 x 60 % = 237 III. redukční hranice 2 371 2 371-1 186 1 185 x 30 % = 355,50 DVZ činí 711,90 + 237 + 355,50 = 1.305 60 % po celou dobu trvání DPN 1.305 x 0,6 = 783 34