1

2

3

4

Obsah Úvod... 6 1. Charakteristika obchodní společnosti... 8 1.1 Pojem.9 1.2 Právní úprava společností v ObchZ.....9 1.3 Rozdělení obchodních společností......10 1.3.1 Osobní společnosti.....10 1.3.2 Kapitálové společnosti 10 1.3.3 Smíšené společnosti 10 2. Vznik obchodní společnosti. 12 3. Evidence obchodních společností v obchodním rejstříku 14 4. Zrušení a zánik obchodní společnosti.16 4.1 Důvody zrušení...16 4.1.1 Zrušení uplynutím doby......17 4.1.2 Zrušení dosaţením účelu.....17 4.1.3 Zrušení rozhodnutím orgánůs společnosti...18 4.1.4 Zrušení rozhodnutí soudem.....18 4.1.5 Zrušení po splnění rozvrhového usnesení... 19 4.1.6 Zrušení při nedostatku konkurzního majetku.....19 4.2 Neplatnost společnosti.........20 4.3 Formy zrušení......20 4.3.1 Zrušení společnosti bez likvidace.....21 4.3.1.1 Fůze splynutím nebo sloučením 22 4.3.1.2 Převod jmění na společníka.......24 4.3.1.3 Změna právní formy......24 4.3.1.4 Rozdělení společnosti.......26 4.3.2 Zrušení společnosti s likvidací.....27 4.3.2.1 Osoba likvidátora......30 4.3.2.2 Povinnosti likvidátora.... 31 4.3.2.3 Plán postupu likvidace.......33 4.3.2.4 Archivace dokumentů....34 4.3.2.5 Ukončení likvidace........35 5

5. Konkurs společnosti.....37 5.1 Právní úprava konkursu.......38 5.2 Likvidátor a insolvenční řízení....... 39 5.3 Zrušení konkursu.39 5.4 Zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku.... 40 5.5 Ukončení konkursu. 40 5.6 Praktické aspekty konkursu 41 6. Evropská společnost.43 6.1 Právní úprava evropské společnosti 44 6.2 Přínosy evropské společnosti... 44 6.3 Způsoby zaloţení evropské společnosti.46 6.4 Struktura evropské společnosti...49 6.5 Zrušení evropské společnosti..50 7. Zánik společností a jejich příčiny. 51 8. Výsledky a doporučení 53 Závěr.....58 6

Úvod Změna ekonomického prostředí po roce 1989 přinesla strmý růst počtu nových podnikatelských subjektů, ze kterých významnou část tvoří obchodní společnosti. V průběhu času se ukázalo, ţe se řada podniků nedokáţe přizpůsobit trţním podmínkám a současným megatrendům podnikání, jako jsou globalizace jevů a procesů, růst produktivity práce a sniţování nákladů, tlak na zkracování inovačních cyklů, vyuţívání informačních technologií a sítí atd. Ty podniky, které podléhají konkurenčnímu tlaku, ztrácí schopnost efektivně naplňovat své záměry a nejsou schopny reagovat na nové výzvy v podnikání, jsou nuceny řešit pro ně zcela nový úkol, kterým je zrušení a zánik jejich obchodní společnosti. Dobrá orientace v problematice zrušení a zániku obchodních společností je důleţitá a stále potřebnější, protoţe stále častěji je moţné dostat se do kontaktu s obchodní společností, ať uţ jako zaměstnanec, věřitel, společník nebo akcionář, která se dostala do finančních potíţí nebo je okolnostmi nucena přistoupit k ukončení svého podnikání. Problematika zrušení a zániku obchodních společností je problematika velmi komplexní a zasahuje do více právních disciplín. Správné pochopení právních zásad je důleţité pro aplikaci celého procesu zrušení a zániku obchodních společností. Tato práce si neklade za cíl předkládat návrhy na změny legislativy anebo s ní polemizovat, ale jejím cílem je podat přehled a vysvětlení celé problematiky zrušení a zániku obchodní společnosti. V první kapitole se věnuji charakteristice obchodních společností, jejich členění a vzniku. Dále se věnuji evidenci obchodních společností v obchodním rejstříku, protoţe zápis vzniku a především zániku společnosti úzce souvisí s úlohou obchodního rejstříku. V další kapitole předkládám přehledný popis problematiky zrušení a zániku obchodních společností a to jak zrušení bez likvidace, tak s likvidací. Tato kapitola obsahuje i problematiku insolvence, úpadku a prohlášení konkurzu, ale s ohledem na předpoklad, ţe podnik vstupující do likvidace má většinou dostatek majetku k vyrovnání svých závazků, věnuji se problematice jen informativně. V další kapitole se zabývám relativně novým typem společnosti - evropskou společností a popisuji právní postavení, způsoby vzniku 7

i zrušení. Následující kapitola pohlíţí na problematiku zrušení společností z pohledu příčin, historického vývoje a statistických údajů. V poslední kapitole shrnuji výsledky své práce a doplňuji je o svá doporučení. Součástí mé práce je řada příloh v podobě vzorů, smluv a návrhů. 8

1. Charakteristika obchodní společnosti 1.1 Pojem Obchodní společnosti jsou právnické osoby zakládané zpravidla za účelem podnikaní. U kapitálové společnosti připouští obchodní zákoník i jiný účel, pokud to zvláštní právní předpis nezakazuje. Náš právní řád dovoluje zaloţení těchto společností za účelem např. kulturním, zdravotním, charitativním, výchovným apod. Dalo by se tedy říci, ţe účelem společnosti je hospodářská činnost směřující k výdělku nebo dosahování ideálních cílů a hospodářská činnost je tomu prostředkem. Obchodní společnost je právnickou osobou od svého vzniku, tj. od zápisu do obchodního rejstříku. Odlišuje se od jiných právnických osob tím, ţe se jedná o sdruţení osob, je zakládána k naplnění určitého účelu a spočívá na smluvním základu. Smluvním základem se rozumí svobodný projev vůle zakladatelů spojit se za dohodnutým podnikatelským účelem. 1.2 Právní úprava společností v ObchZ Úprava obchodních společností je v České republice soustředěna v části druhé obchodního zákoníku, která se nazývá,,obchodní společnosti a druţstvo. Právní úprava vychází z dispozitivnosti právní regulace vztahů mezi zakladateli, mezi společníky navzájem a mezi společníky a společností. Vztahy společníků a obchodních společností vůči třetím osobám jsou naopak upraveny kogentními normami. Část druhá obchodního zákoníku (dále ObchZ) je rozdělena na dvě hlavy, z níţ první se zabývá úpravou obchodní společností a druhá pak druţstvem. Hlava I se dělí na pět dílů. První díl popisuje obchodní společností obecně, další díly, tj. II- V, pak řeší speciálně úpravu poměrů jednotlivých typů společností. Pro obchodní společnosti je důleţitá i část první ObchZ, hlavně ustanovení o jednání podnikatele, podniku, obchodním jmění a majetku, ustanovení o obchodním rejstříku a účetnictví podnikatelů. Podle českého obchodního zákoníku obchodními společnostmi jsou veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost, evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdruţení. 9

1.3 Rozdělení obchodních společností Osoby, které se podílejí na podnikání se označují jako společníci. Podle způsobu účasti společníků na podnikání, rozsahu jejich podnikatelského rizika obchodní společnosti můţeme rozlišovat osobní společnosti, kapitálové a smíšené společnosti. 1.3.1 Osobní společnosti Jsou společnosti, kde převaţuje osobní prvek nad majetkovým. Základní kapitál není povinný. Typická je osobní účast na podnikání, coţ znamená moţnost kaţdého společníka jednat jménem společnosti,ale i osobní ručení za závazky společnosti. Podnikatelské riziko společníků je v tomto druhu obchodních společností skoro tak vysoké jako při individuálním podnikání, protoţe společníci ručí za závazky společnosti neomezeně celým svým majetkem. Vklady jsou moţné, ale nejsou povinné. Typickou osobní společností je podle českého práva veřejná obchodní společnost. 1.3.2 Kapitálové společnosti Pro kapitálové společnosti je typická majetková účast na podnikání společnosti a pevně stanovený základní kapitál. Společníci nejsou povinni k osobní účasti na podnikání společnosti, ale jsou povinni vloţit do společnosti kapitálový vklad. Základní kapitál je nejen povinný, ale zapisuje se i do obchodního rejstříku. Společníci neručí za závazky celým svým majetkem, ručí jen do výše svého vkladu, coţ znamená, ţe mohou přijít při neúspěchu společnosti o prostředky, které do společnosti vloţili. Věřitele se však nemohou domáhat na společnících splnění závazků obchodní společnosti. Čistě kapitálovou společností je akciová společnost. 1.3.3 Smíšené společnosti Smíšené společnosti vykazují znaky jak společnosti osobní, tak kapitálové. Je pro ně typické, ţe část společníků ručí za závazky společnosti celým svým majetkem, část jen do výše svého vkladu. Tak je tomu u komanditní společnosti, kdy komplementáři ručí za závazky celým svým majetkem neomezeně a komanditisté jen do výše svého vkladu. 10

Mezi smíšené společnosti bývá také někdy řazena společnost s ručením omezeným a to proto, ţe je tu povolena osobní účast na podnikání účastníků. Charakteristika veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti, společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti je obsaţena v přehledné podobě v tabulce č.1. Tabulka č. 1 Základní charakteristika jednotlivých typů společností Veřejná obchodní Komanditní společnost Společnost s ručením Akciová společnost společnost omezeným Účel Podnikání Podnikání Podnikání i Podnikání i jiné Min./max. počet společníků Ručení společníků za závazky společnosti Základní kapitál Minimálně 2 společníci Kaţdý plně Minimálně 1 komandista a 1 komplementář Komandista jen do splacení, komplementář plně jiné Maximálně 50 Pokud fyzická osoba, tak alespoň 2 Jen do zápisu splacení vkladů Ne Ano Ano, minimálně 200000 Kč Ne Ano, minimálně 20 000 000 Kč s veřejnou nabídkou, 2 000 000 Kč bez veřejné nabídky Minimální Ne Komandista 20000 Kč Ano vklad 50000 Kč Statutární Společníci Komplementáři Jednatelé Představenstvo orgán Další orgány Ne Ne Valná hromada Valná hromada Dozorčí rada příp. dozorčí rada Povinný Ne Ne Ano Ano rezervní fond Povinný audit Ano, pokud za poslední dvě účetní období splnila aspoň dvě ze tří kritérií: 1. úhrn rozvahy nad 40 mil. Kč 2. čistý obrat nad 80 mil. Kč 3. průměrný stav zaměstnanců nad 50 Možnost převodu účasti Ne Komandista ano Komplementář ne Podmíněně ano Ano Zdroj: Hospodářská komora České republiky, Příručka podnikání právnických osob v roce 2008, leden 2008 11

2. Vznik obchodní společnosti Důleţité pro pochopení rozdílu zrušení a zániku společnosti, jelikoţ to není totoţné, je rozdíl mezi zaloţením a vznikem společnosti. Zaloţení obchodní společnosti je nezbytným předpokladem jejího vzniku. Zaloţením se rozumí konstituování vztahů mezi zakladateli obchodní společnosti jako právních vztahů směřujících ke vzniku obchodní společnosti a vztahů zakladatelů k budoucí obchodní společnosti. Obchodní společnost není konstituována v jednom okamţiku. K zaloţení dochází v důsledku řady právních úkonů, které na sebe navazují. 1 Zakladatelem společnosti můţe být jak právnická, tak i fyzická osoba. Zakladatelem obchodní společnosti můţe být také stát i kdyţ se výslovně neuvádí v obchodním zákoníku. Podle občanského zákoníku má stát v soukromoprávních vztazích postavení právnické osoby, tudíţ můţe být zakladatelem. Jediným zakladatelem akciové společnosti můţe být jen právnická osoba, zatímco u společnosti s ručením omezeným to můţe být i fyzická osoba. Veřejně obchodní společnost a komanditní společnost mohou zaloţit minimálně dvě osoby. Proces, který vede ke vzniku obchodní společnosti zahrnuje fázi zaloţení a následně fázi legalizace. Obchodní společnosti jsou zpravidla zakládány společenskou smlouvou nebo zakladatelskou listinou. Záleţí na počtu zakladatelů a typu obchodní společnosti. Jeden zakladatel potvrzuje zakladatelskou listinu, coţ je moţné jen u a.s. a s.r.o. Dva a více společníků uzavírají společenskou smlouvu formou notářského zápisu. Následuje konstituování společnosti podle společenské smlouvy. Zaloţení akciové společnosti je sloţitější. Tady plní funkci společenské smlouvy zakladatelská smlouva společně se stanovami akciové společnosti. Stanovy společnosti jsou právní dokument, který upravuje vztahy mezi společníky a mezi společníky a společností navzájem. Návrh stanov je povinnou součástí zakladatelské smlouvy.u akciové společnosti nepostačuje jen zakladatelská smlouva, vytváří se také základní kapitál ať uţ formou upisování akcií, nebo bez výzvy k upisování akcií. Důleţité je usnesení valné hromady o zaloţení společnosti. 1 DĚDIČ, Jan a kol.. Právo v podnikání. [D.] 2, Právo obchodních společností. Praha: Prospektrum, 1998. ISBN 8071750646. 12

Rozdíl mezi zakladatelskou smlouvou a společenskou smlouvou je především v jejích funkcích. Společenská smlouva směřuje nejen k zaloţení společnosti, ale upravuje i vztahy, které vznikají po vzniku společnosti mezi společníky navzájem a vztahy společníků k obchodní společnosti. Naproti tomu hlavní funkcí zakladatelské smlouvy je vytvořit podmínky pro zaloţení obchodní společnosti a neřeší jiţ problematiku fungování společnosti. Náleţitosti společenských smluv a zakladatelských listin upravuje Obchodní zákoník. Obecně platí, ţe společnost je zakládána na dobu neurčitou. Mezi zaloţením a vznikem společnosti je časové období, kdy je společnost sice zaloţena, ale ještě neexistuje. V tomto období musí zakladatelé obchodní společnosti splnit zákonem stanovené předpoklady pro zápis obchodní společnosti do obchodního rejstříku. Přichází na řadu získaní ţivnostenského nebo jiného oprávnění, splácení základního kapitálu. Z tohoto důvodu zákon umoţňuje, aby zakladatelé jednali za zaloţenou společnost ve věcech týkajících se jejího vzniku. Kdo pak jedná za společnost, je z tohoto jednání zavázán. Jedná-li více osob, jsou zavázány společně a nerozdílně. Pokud pak společnost vznikne, stane se zavázanou z těchto jednání, pokud společníci popř. příslušný orgán společnosti tato jednání schválí do tří měsíců od vzniku společnosti. Návrh na zápis do obchodního rejstříku musí být podán do 90 dnů od zaloţení obchodní společnosti nebo 90 dnů od doručení průkazu podnikatelského oprávnění. Zmeškání této lhůty můţe mít za následek zamítnutí návrhu na povolení zapsání společnosti do obchodního rejstříku. Vznik společnosti je dnem pravomocného usnesení obchodního soudu o provedení zápisu v obchodním rejstříku. Tímto se společnost stává právnickou osobou s právní subjektivitou a teprve tímto dnem můţe začíst provozovat podnikatelskou činnost. Od okamţiku zápisu do obchodního rejstříku můţe obchodní společnost nabývat práva a brát na sebe povinnosti, můţe se zavazovat a můţe být účastníkem soudního, správního či jiného řízení. Ode dne vzniku je společnost povinna vést účetnictví, otevřít účetní knihy a sestavit zahajovací rozvahu. Podle zákona o správě daní a poplatků je společnost povinna do 30 dnů od vzniku podat přihlášku k registraci u místně příslušného správce. 13

3. Evidence obchodních společností v obchodním rejstříku Obchodní rejstřík je veřejný seznam, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje o podnikatelích nebo organizačních sloţkách jejich podniků. Právní úprava je obsaţena v 27-34 ObchZ a v 200-200d OSŘ. Obchodní rejstřík je veden rejstříkovými soudy. Je veřejně přístupný, kaţdý má právo do něj nahlíţet, kaţdý si z něj můţe pořizovat kopie a výpisy. 2 Obchodní rejstřík vede krajský soud, v jehoţ obvodě má podnikatel sídlo. Jestliţe nemá sídlo, je příslušný soud podle místa podnikání, nemá-li ani místo podnikání je příslušný soud podle místa bydliště podnikatele. Do obchodního rejstříku se zapisují: a) všechny formy obchodních společností a druţstva b) zahraniční osoby c) povinně fyzické osoby, které jsou podnikateli a výše jejich výnosů dosáhla v průměru za dvě po sobě bezprostředně následující účetní období částky 120 000 000 Kč nebo provozují činnost průmyslovým způsobem, nebo tak stanoví zvláštní předpis, který ukládá povinnost zapsat se do obchodního rejstříku d) dobrovolně fyzické osoby s trvalým pobytem na území ČR, nebo s bydlištěm v některých z členských států EU nebo v jiném státě tvořící Evropský hospodářský prostor, které jsou podnikateli e) všechny další právnické osoby o nichţ to stanoví zákon- např. Zákon o bankách Skutečnosti zapisované v obchodním rejstříku jsou účinné vůči kaţdému ode dne zápisu. Proti tomu, kdo jedná v dobré víře v zápis do obchodního rejstříku, nemůţe ten, jehoţ se zápis týká namítat, ţe zápis neodpovídá skutečnosti. Náleţitosti návrhu na zápis stanoví občanský soudní řád a dále obchodní zákoník v rámci právní úpravy jednotlivých forem obchodních společností. Součástí návrhu na zápis je zakládací listina, společenská smlouva, statut, stanovy, ale i osobní údaje jednatelů 2 Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů 14

a společníků, doklad o splacení výše vkladů a tím i výše základního kapitálu, podpisové vzory, prohlášení správce vkladu, jakoţ i další doklady, které je rejstříkový soud oprávněn si vyţádat. Zápis musí být proveden do jednoho měsíce od vydání rozhodnutí o obsahu zápisu. Rejstříkový soud rozhodne usnesením. Ve výroku usnesení o povolení zápisu do obchodního rejstříku musí být uveden datum zápisu zapisované skutečnosti. Provedení zápisu do obchodního rejstříku rejstříkový soud zveřejní v Obchodním věstníku. Další povinností soudu je zápis nebo výmaz, nebo jiné zapisované skutečnosti oznámit daňovému orgánu, orgánu státní statistiky a orgánu, který vydal průkaz ţivnostenského nebo jiného podnikatelského oprávnění a to nejpozději do jednoho týdne ode dne zápisu. Součástí obchodního rejstříku je i sbírka listin, která je rovněţ kaţdému veřejně přístupná a do které lze nahlíţet a dělat si výpisky. Obchodní zákoník taxativně stanoví, které listiny se zakládají do sbírky listin. Kaţdý podnikatel je povinen tyto listiny předloţit rejstříkovému soudu k zaloţení. 15

4. Zrušení a zánik obchodní společnosti Pojmy zrušení a zánik obchodní společnosti je třeba odlišovat. Obchodní společnost zaniká ke dni výmazu z obchodního rejstříku. Kaţdému takovému zániku ale předchází proces zrušení, skládající se z několika dílčích fází záleţejících na tom, zda se společnost zrušuje s likvidací nebo bez likvidace. Průběh ukončení existence společnosti je proto vţdy dvoufázový. V první fázi dochází ke zrušení společnosti, v druhé fázi k jejímu zániku výmazem z obchodního rejstříku. Zrušení společnosti lze charakterizovat jako rozhodnutí o tom, ţe společnost uţ nebude nadále existovat a působit v takové podobě v jaké byla zapsána do Obchodního rejstříku. Neznamená to konec její existence, společnost nadále existuje, pouze ve změněných podmínkách aţ do svého zániku. Výmaz společnosti z obchodního rejstříku má konstitutivní účinky, coţ znamená, ţe dokud není proveden, společnost jako subjekt práv a povinností nadále trvá, třebaţe jiţ nevyvíjí ţádnou aktivitu. Společnost tak z právního hlediska existuje i po dobu rejstříkového řízení vedeném o jejím výmazu z obchodního rejstříku. Výmazem z obchodního rejstříku dochází k ukončení právní subjektivity právnické osoby, tedy k zániku. Zánikem společnosti se rozumí ukončení právní existence společnosti, tj. společnosti jakoţto právnické osoby. 3 4.1 Důvody zrušení V případě, kdy společnost není schopna sanace vlastními silami, ať uţ sníţením základního jmění, rozpuštěním tichých rezerv společnosti, změnou financování nebo restrukturalizací předmětu podnikání dochází k jedním z důvodů, proč dochází ke zrušení společnosti a následně pak k jejímu zániku. Obecné důvody zrušení obchodní společnosti lze rozdělit do dvou skupin: 1. dobrovolné zrušení 3 PELIKÁNOVÁ Irena, PLÍVA Stanislav, ČERNÁ Stanislava, PŘIBYL Zdeněk, VÍT Jiří, ZAHRADNÍČKOVÁ Marie, Obchodní právo, 2 přepracované vydání, Praha: nakladatelství ASPI, 2003, ISBN80-85963-58-2 16

2. nucené zrušení Důvody dobrovolného zrušení: - dohoda společníků nebo rozhodnutí orgánů společnosti - zrušení společnosti - uplynutím času, na který byla společnost zaloţena - dosaţením účelu pro který byla společnost zaloţena - rozhodnutím společníků nebo orgánů společnosti o fůzi, - rozdělení nebo jiné přeměně společnosti Důvody nuceného zrušení: - rozhodnutím soudu o zrušení společnosti - zrušením konkursu pro splnění rozvrhového usnesení - zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku Zvláštními důvody pro zrušení společnosti, které jsou ale výjimečné, je smrt společníka, zánik právnické osoby, která je společníkem, zbavení způsobilosti společníka nebo výpověď společníka. 4.1.1 Zrušení uplynutím doby Obchodní společnost lze zaloţit na dobu určitou, nebo dobu neurčitou. Jestliţe byla společnost zaloţena na dobu určitou, po jejím uplynutí dochází k jejímu zrušení. Včasnou změnou společenské smlouvy nebo stanov lze však změnit společnost na dobu určitou na dobu neurčitou. Opačně to ale moţné není. 4.1.2 Zrušení dosažením účelu Aby mohlo dojít ke zrušení společnosti pouhým dosaţením účelu, proč byla stanovena, musí být tento účel uveden v zakladatelské smlouvě nebo listině. Musí být taky přesně definován a určen okamţik, kterým bylo tohoto cíle dosaţeno. 17

4.1.3 Zrušení rozhodnutím orgánů společnosti Rozhodnutí společníků společnosti nebo jejích orgánů o jejím zrušení musí splňovat náleţitosti uvedené v Obchodním zákoníku a ve společenské smlouvě. O zrušení společnosti v podstatě rozhodují sami společníci. Je také moţné tuto pravomoc přenést na rozhodnutí Valné hromady, k tomu je ovšem potřeba souhlas alespoň dvoutřetinové většiny hlasů společníků. Rozhodování o zrušení akciové společnosti náleţí vţdy do působnosti valné hromady. Dnem účinnosti tohoto usnesení se společnost zrušuje. O zrušení společnosti lze rozhodnout tak, ţe se společnost ruší s právním nástupcem, nebo bez právního nástupce. 4 4.1.4 Zrušení rozhodnutím soudem Soud můţe na návrh státního orgánu, osoby, která má právní zájem nebo z vlastního podnětu rozhodnout o zrušení společnosti a o její likvidaci. Důvody jsou taxativně uvedeny v zákoně. Zákon uvádí tyto důvody: 5 a) v uplynulých dvou letech se nekonala valná hromada, nebo v posledním roce nebyly zvoleny orgány společnosti, kterým skončilo funkční období, nebo společnost po dobu delší neţ dva roky neprovozuje ţádnou činnost b) společnost ztratí oprávnění na podnikatelskou činnost Důvodem ke zrušení společnosti není pozbytí jednoho podnikatelského oprávnění. Pokud společnosti zůstane alespoň jedno oprávnění, nelze ji zrušit pro pozbytí oprávnění k podnikatelské činnosti. c) zaniknou předpoklady vyžadované zákonem pro vznik společnosti nebo založením, splynutím nebo sloučením společnosti byl porušen zákon Např. základním předpokladem vzniku společnosti s ručením omezeným je vytvoření základního jmění, jehoţ výše musí být alespoň 200 000,- Kč a po celou dobu existence společnosti nesmí klesnout pod uvedenou částku. Zároveň zákon ustanovuje, ţe společnost 4 Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů 5 Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů 18

nesmí mít víc jak 50 společníků. Porušením některých z těchto podmínek je povaţováno za zánik předpokladů vyţadovaných zákonem na vznik společnosti. d) společnost porušuje povinnost vytvářet rezervní fond Vytvoření rezervního fondu je povinností pro kaţdou nově zaloţenou firmu. Společnost vytváří rezervní fond dle určení ve společenské smlouvě. Nemusí jej však vytvořit hned, v okamţiku svého vzniku, ale můţe jej vytvořit aţ z prvního vykázaného zisku. e) společnost porušuje ustanovení 56 ods. 3 ObchZ V tomto případě jde o porušení povinnosti vykonávat činnost oprávněnými osobami. To znamená, ţe pokud je určitá činnost vyhrazena fyzickým osobám, můţe společnost tuto činnost vykonávat jen prostřednictvím těchto osob, které mají příslušné oprávnění. Zvláštní způsobilost je nutná například u vázaných ţivností, lékárníků, advokátů, auditorů. Pokud osoba, která má toto oprávnění, skončí pracovní poměr se společností a společnost nezíská vhodného náhradníka, je to důvod ke zrušení společnosti soudem. f) společnost nesplní povinnost k převodu části podniku uloženou Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže 4.1.5 Zrušení po splnění rozvrhového usnesení Po zpeněţení majetku z konkurzní podstaty podá konkursní správce konečnou zprávu konkurznímu soudu. Soud zprávu přezkoumá a uvědomí o ní úpadce i věřitele. Po právní moci usnesení o schválení konečné zprávy soud vydá rozvrhové usnesení. Po splnění rozvrhového usnesení konkurz končí a dochází ke zrušení společnosti dnem nabytí právní moci usnesení o zrušení konkurzu. 4.1.6 Zrušení při nedostatku konkurzního majetku Soud zruší konkurz, pokud zjistí, ţe majetek úpadce nestačí ani k zaplacení nákladu konkurzu. Konkurz končí a společnost je zrušena usnesením o zrušení konkurzu. Pokud by se později objevil další majetek, za dodrţení zákonem stanovených podmínek se můţe prohlásit konkurz nový. 19

4.2 Neplatnost společnosti Neplatnost společnosti můţe prohlásit pouze soud a to z důvodů výslovně uvedených v zákoně. Po prohlášení neplatnosti musí následovat likvidace. Prohlášení neplatnosti se nedotýká platnosti závazků, které společnost převzala před soudním rozhodnutím a společníkům nezaniká povinnost splatit vklad, pokud je toho třeba k uspokojení věřitelů. 6 Důvody pro které můţe soud prohlásit neplatnost společnosti, a to i bez návrhu jsou: - zakladatelská smlouva neobsahuje všechny potřebné části vyţadované zákonem, nebo nebyla pořízena vůbec - nedovolený předmět podnikání - ve společenské smlouvě, nebo ve stanovách společnosti absentují některé významné skutečnosti,které taxativně vyţaduje zákon ke jejímu vzniku ( např. výše základního kapitálu, vklady společníku ) - všichni zakládající společníci jsou nezpůsobilý k právním úkonům - v rozporu je zákonem daný počet zakladatelů společnosti (např. u veřejné obchodní společnosti minimálně dva společníci, u komanditní společnosti minimálně jeden komanditista a jeden komplementář) Prohlášení o neplatnosti společnosti podle obchodního zákoníku je přípustné jen tehdy, pokud společnost ještě nevznikla, coţ znamená, ţe nebyla zapsána do obchodního rejstříku. Po jejím zápisu se dá společnost jen zrušit. 4.3 Formy zrušení - Zrušení bez likvidace - Zrušení s likvidací Kaţdému zániku předchází proces zrušení, který se skládá z několika dílčích fází, záleţejících na tom, zda se společnost zrušuje s likvidací nebo bez likvidace. Pod pojmem zrušení společnosti bez likvidace rozumíme její plynulý přechod na jejího právního 6 PELIKÁNOVÁ Irena, PLÍVA Stanislav, ČERNÁ Stanislava, PŘIBYL Zdeněk, VÍT Jiří, ZAHRADNÍČKOVÁ Marie, Obchodní právo, 2 přepracované vydání, Praha: nakladatelství ASPI, 2003, str. 206, ISBN80-85963-58-2 20

zástupce, tedy její přeměnu. Likvidací pak rozumíme skutečnosti a aktivity společnosti po rozhodnutí o ukončení její podnikatelské činnosti. Jmění společnosti je vypořádáno, dojde k uspokojení pohledávek a zůstatek je rozdělen mezi společníky. Právní úpravu zrušení obchodní společnosti přeměnou, tedy bez likvidace řeší zákon č.125/2008 Sb. o přeměnách obchodních společností a druţstev, který vstoupil v účinnost dnem 1. července 2008. Do té doby byla tato problematika obsaţena v obchodním zákoníku. Této úpravě však bylo vytýkáno, ţe je značně nepřehledná, neboť obsahovala mnoho normativních odkazů, ţe je příliš přísná, neboť zavedla některá omezení a restrikce, které se měly vztahovat jen na akciové společnosti, i na ostatní obchodní společnosti a druţstva. K tomuto přistoupila nutnost transponovat do českého právního řádu tzv. desátou směrnici o přeshraničních fúzích kapitálových společností, a proto byla zvolena forma samostatného zákona, který komplexně upravuje problematiku přeměn obchodních společností a druţstev. 7 Co se týče zrušení společnosti s likvidací tu nadále řeší obchodní zákoník v 70-75 a ustanovení upřesňující úpravu zrušení s likvidací jednotlivých společností 88-92 ObchZ pro veřejnou obchodní společnost, 102-104 pro komanditní společnost, 151-153 pro společnost s ručením omezením a 218-220 ObchZ pro akciovou společnost. 4.3.1 Zrušení společnosti bez likvidace Existuje moţnost zrušit společnost bez nutnosti likvidace, a to přechodem jejího jmění na jiného právního nástupce. Společnosti se sídlem v České republice mohou být přeměněny fúzí, převodem jmění na společníka, rozdělením, nebo změnou právní formy společnosti. Přeměny společností jsou v současnosti velmi diskutovaným tématem a ve většině případů se týkají velkých nadnárodních společností, ale není výjimkou, ţe pro fúzi se rozhodnou i malé a střední podniky, které mají existenční problémy, avšak stále mají ve svém portfoliu co nabídnout. Samotná přeměna je velmi komplikovaná a případ od případu je různá a vyţaduje velmi dobré právní a účetní zázemí. Kaţdá společnost, která se rozhodne fúzi provést, má několik 7 http://business.center.cz/business/pravo/zakony/premeny-obchodnich-spolecnosti-a-druzstev/cast1.aspx 21

základních motivů, mezi ten nejhlavnější patří ovládnutí a kontrola vybraného subjektu a jeho trţního prostoru za ekonomicky výhodných podmínek. Běţnou praxí téţ bývá, ţe ekonomicky slabý subjekt, který má existenční problémy, vyuţije moţnost fúzovat s ekonomicky silným partnerem, za přesně stanovených podmínek. Pohlcený subjekt ztrácí část svých rozhodovacích pravomocí, avšak získá alespoň právo na existenci (nemusí zavírat pracně vybudované provozovny a propouštět zaměstnance atd.) 8 Zrušením společnosti bez likvidace rozumíme její plynulý přechod na právního nástupce. Znamená to, ţe společníci nebo valná hromada se mohou domluvit a rozhodnout o tom, ţe společnost přemění na společnost jinou, nebo se sloučí nebo splyne, popřípadě rozdělí. Při změně právní formy společnost nezaniká, její existence jako právnické osoby pokračuje. Přeměna společnosti je i přípustná i kdyţ společnost jiţ vstoupila do likvidace na základě rozhodnutí příslušného orgánu společnosti, za předpokladu, ţe příslušný orgán své rozhodnutí o vstupu do likvidace zruší. Pro fúzování a různé druhy přeměn existuje celá řada motivů, jak jiţ bylo téţ zmíněno. Mezi ty hlavní motivy patří: daňový motiv, nákup majetku s diskontem, diverzifikace trţního rizika, osobní motivy manaţerů, motiv likvidační hodnoty. Přeměny společnosti: - fůzí ( tj. sloučením nebo splynutím) - převodem jmění na společníka - změnou právní formy - rozdělením 9 4.3.1.1 Fůze splynutím nebo sloučením Fůzí rozumíme přeměnu společnosti sloučením nebo splynutím. Sloučit nebo splynout mohou jen společnosti, které mají stejnou právní formu, pokud zákon nestanoví jinak. Zákon připouští fůzi mezi společností s ručením omezeným a akciovou společností, nebo fůzi veřejně obchodní společnosti a komanditní společnosti. Fůze je tedy přípustná mezi společnostmi kapitálovými, nebo společnostmi osobními. 8 Jak spojit menší firmu se silnějším podnikem? http://www.komora.cz 9 zákon č.125/2008 Sb. o přeměnách obchodních společností a druţstev 22