Makroekonomická situace a měnová politika ČNB. Vývoj na finančních trzích a rizika pro finanční stabilitu. Jan Frait ředitel samostatného odboru finanční stability Prezentace při příležitosti emise zlaté pamětní mince Jizerský most na trati Tanvald-Harrachov Harrachov, 13. května 214
I. Makroekonomický vývoj a nová prognóza ČNB
Ekonomická aktivita v eurozóně a Německu Příspěvky složek k meziročnímu růstu HDP (v p.b.) 3 Eurozóna -3-6 I/9 I/1 I/11 I/12 I/13 Spotřeba domácností Tvorba hr. fix. kapitálu Spotřeba vlády Čistý vývoz Změna zásob HDP celkem 6 Německo 3-3 -6 Ekonomika eurozóny po roce a půl poklesu ve 4. čtvrtletí 213 vzrostla. Růst HDP v eurozóně byl stimulován zejména čistým vývozem, mírně ale oživila i spotřeba domácností. Růst německé ekonomiky ve 4. čtvrtletí 213 dále zrychlil zejména vlivem zlepšení čistého vývozu, roste ale i domácí poptávka. -9 I/9 I/1 I/11 I/12 I/13 Spotřeba domácností Tvorba hr. fix. kapitálu Spotřeba vlády Čistý vývoz Změna zásob HDP celkem 3
Výhledy HDP v eurozóně a Německu Eurozóna 2,5 Růst HDP, % Německo Růst HDP, % 6, 3,,, -2,5-3, -5, 29 21 211 212 213 214 215 HIST CF, 214/4 MMF, 214/4 OECD, 213/11 ECB, 214/3 CF MMF OECD ECB 214 1,2 1,2 1, 1,2 215 1,5 1,5 1,6 1,5 Poznámka: Legenda zobrazuje údaje o poslední předpovědi ve formátu Zdroj, rok/měsíc zveřejnění předpovědi. HIST je historická hodnota. ECB a Fed: střed intervalu. Šipka signalizuje směr revize nově publikované předpovědi. Zdroj: CF, MMF, OECD, ECB, DBB, výpočty ČNB. -6, 29 21 211 212 213 214 215 HIST CF, 214/4 MMF, 214/4 OECD, 213/11 DBB, 213/12 CF MMF OECD DBB 214 1,9 1,7 1,7 1,7 215 2, 1,6 2, 1,8 Výhledy pro roky 214 i 215 ukazují na pokračování ekonomického oživení z konce loňského roku. 4
Výhledy cen komodit VÝHLED CEN ROPY A ZEMNÍHO PLYNU INDEXY CEN NEENERGETICKÝCH KOMODIT 14 12 1 8 6 4 535 468 41 334 267 25 2 15 1 2 2 29 21 211 212 213 214 215 Ropa Brent Ropa WTI Zemní plyn (pr. osa) 5 29 21 211 212 213 214 215 Komoditní koš celkem Potravinářské komodity Průmyslové kovy Cena ropy Brent i zemního plynu by měla dále pozvolna klesat. Nákladové inflační tlaky podporují aktuálně ceny některých potravinářských komodit, nicméně výhledy ukazují na celkovou stabilizaci cen komodit. 5
Mezera výstupu jako zdroj protiinflačních tlaků (v % potenciálního produktu) 8 6 4 2-2 -4-6 I/5 I/6 I/7 I/8 I/9 I/1 I/11 I/12 I/13 I/14 I/15 HP filtr Kalmanův filtr Produkční funkce Mezera výstupu byla i přes začínající oživení ekonomiky ve 4.Q v loňském roce zřetelně záporná. To znamená, že česká ekonomika výrazně zaostávala za svými produkčními možnostmi a vytvářela protiinflační (až deflační) tlaky. 6
Jádrová inflace (meziročně v %) Nízká pozorovaná a očekávaná inflace nebyla pouze odrazem poklesu regulovaných cen; jádrová inflace je záporná již od poloviny roku 29. Poprvé v moderní historii se zastavil růst cen neobchodovatelných statků (tj. služeb); a opět je nutno zdůraznit, že toto není pouze důsledek snižování cen v telekomunikacích, ale i slabé poptávky. 7
Měnověpolitické úrokové sazby 6 5 4 3 2 1 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 Diskontní sazba Lombardní sazba 2T repo sazba Úrokové sazby jakožto standardní nástroj měnové politiky v režimu cílování inflace narazily na podzim 212 na svou nulovou dolní mez. V případě potřeby dalšího uvolnění MP tak bylo nutno sáhnout k jinému nástroji a v podmínkách ČR je nejúčinnější použít kurz. 8
Měnové podmínky v dlouhodobém pohledu 4 38 36 34 32 3 28 26 24 22 Vývoj 2T Repo sazby (v %) a kurzu koruny k euru CZK/EUR 2T REPO (pravá osa) 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 1 9 8 7 6 5 4 3 2 1 Stejně jako v předchozích obdobích ekonomického útlumu došlo k výraznému uvolnění měnových podmínek v obou jejich složkách, poprvé se však stala omezením nulová dolní mez úrokových sazeb. 9
Potřeba dalšího uvolnění v listopadu 213 3M PRIBOR (v %) S listopadovou prognózou byl konzistentní výrazný pokles tržních úrokových sazeb zřetelně pod nulovou úroveň. To při existenci nulové dolní meze pro úrokové sazby (ZLB) ukázalo na významnou potřebu uvolňování měnové politiky jinými nástroji. 1
Potenciální důsledky pasivní měnové politiky Při pasivitě měnové politiky by nastala deflace minimálně na 2-3 čtvrtletí, koruna by posílila a oživení ekonomické aktivity by se výrazně zbrzdilo. Rizika směrem dolů: nadměrné posílení kurzu, resp. ztráta ukotvenosti inflačních očekávání a přechod do dlouhodobé deflace. 11
Vývoj kurzu koruny 28, 27,5 27, 26,5 26, 25,5 25, 24,5 24, 23,5 1/12 7/12 1/13 7/13 1/14 CZK/EUR Hranice 27 CZK/EUR Kurz velmi rychle oslabil k hranici 27 CZK/EUR; intervence byly masivní, avšak probíhaly jen v prvních dnech. Od té doby ČNB do vývoje kurzu v souladu s jednostranných charakterem svého kurzového závazku přímo nezasahuje. Stávající režim potrvá přinejmenším do začátku roku 215. 12
Inflace a její struktura 4 (Meziroční celková inflace v %, příspěvky v p.b.) 3 2 1-1 1/12 3 5 7 9 11 1/13 3 5 7 9 11 1/14 3 Korigovaná inflace bez PH a potravin Nepřímé daně v neregulovaných cenách Regulované ceny Ceny potravin (včetně alkoholických nápojů a tabáku) Ceny pohonných hmot (PH) Meziroční růst spotřebitelských cen (v %) Z inflace odezněly dopady změn DPH. Regulované ceny přešly do meziročního poklesu (výrazné snížení cen elektřiny a plynu, zrušení regulačního poplatku v nemocnicích). Směrem k růstu cenové hladiny působí pouze potraviny. 13
Prognóza inflace 6 5 4 3 2 1 (Meziroční celková inflace v %) Inflační cíl Horizont měnové politiky -1 II/12 III IV I/13 II III IV I/14 II III IV I/15 II III IV 9% 7% 5% 3% interval spolehlivosti Inflace v souladu s prognózou skokově klesla na velmi nízké, avšak kladné hodnoty; bez oslabení kurzu by byla výrazně záporná. Oproti minulé prognóze mírně nižší vývoj v 1.Q souvisí s hlubším propadem regulovaných cen. Celková inflace od druhého čtvrtletí 214 začne zrychlovat, na horizontu měnové politiky se pak bude pohybovat lehce nad cílem. 14
Prognóza inflace v dlouhodobějším pohledu (Míra inflace v %) 12 1 8 6 4 2 1996 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 Inflace bude i přes oslabený kurz bude v letošním roce nejnižší za poslední desetiletí. V dubnu 214 se meziroční inflace snížila na,1 %. Rizika prognózy jsou vychýlena mírně směrem dolů. 15
Prognóza HDP (Meziroční změna v %) 1 8 6 4 2-2 -4 II/12 III IV I/13 II III IV I/14 II III IV I/15 II III IV 9% 7% 5% 3% interval spolehlivosti Ekonomika se ve 4. čtvrtletí 213 vymanila z recese. HDP v roce 214 vzroste o 2,6 % díky zrychlení ekonomického růstu v zahraničí, uvolněným domácím měnových podmínkám a v menší míře i vlivem fiskálního impulsu. V roce 215 růst dále zrychlí na 3,3 % s výrazným přispěním expanzivnější fiskální politiky. 16
Struktura růstu strana poptávky Příspěvky jednotlivých složek reálného HDP do meziročního růstu (v p.b.) 6 4 2-2 -4-6 -8 I/9 I/1 I/11 I/12 I/13 I/14 I/15 Spotřeba domácností Čistý vývoz Hrubá tvorba fixního kapitálu Spotřeba vlády Změna zásob Růst HDP K růstu HDP přispějí kladně všechny složky poptávky, k investicím se postupně přidá oživující čistý vývoz i spotřeba domácností. Na investice bude mít v letošním i příštím roce zřetelný vliv i čerpání prostředků z EU fondů z programového období 27-213. 17
Hospodaření nefinančních podniků Vybrané ukazatele podniků s 5 a více zaměstnanci (mzr. změna v %) 15 1 5-5 -1-15 4 3 2 1-1 -2 I/9 I/1 I/11 I/12 I/13 Výkony vč. obchodní marže Výkonová spotřeba Účetní přidaná hodnota -2 I/9 I/1 I/11 I/12 I/13 Osobní náklady Hrubý provoz. přebytek (odpisy + zisk) Tržby Data rozhodně neukazují na zhoršení hospodaření podniků ve 4. čtvrtletí 213, tj. po oslabení kurzu koruny. Ukazatele hospodaření se naopak výrazně zlepšily zejména růst přidané hodnoty a hrubého provozního přebytku. Obavy z negativních dopadů oslabení kurzu se prozatím nepotvrzují, naopak jsou vidět příznivé efekty. 18
Trh práce prognóza mezd Zvyšování mezd se obnoví s růstem ekonomické aktivity, mzdová dynamika bude poměrně znatelně zrychlovat. V průmyslu a stavebnictví v lednu a únoru znatelný mzdový růst. Obnovení mzdového růstu naznačují i výsledky kolektivního vyjednávání. 19
Trh práce prognóza mezd 4 Přepočtený počet zaměstnanců (meziroční změna v %, resp. v p.b.) 2 Zaměstnanost a obecná nezaměstnanost (v %, sezonně očištěno) 9 1 8 7-4 -1-2 6 5-8 I/9 I/1 I/11 I/12 I/13 I/14 I/15 Zaměstnanci Úvazek na zaměstnance Zaměstnanci přepočtení na plné úvazky Počet zaměstnanců přepočtený na plné úvazky se začne vlivem růstu ekonomické aktivity ekonomiky zvyšovat od 3.Q letošního roku a úvazek na zaměstnance vzroste. Obecná míra nezaměstnanosti bude stagnovat v průběhu letošního roku kolem 6,8 % (vykompenzuje se růst pracovní síly a růst zaměstnanosti), poté vlivem růstu zaměstnanosti navazující na zrychlující růst ekonomiky začne pozvolna klesat. -3 I/9 I/1 I/11 I/12 I/13 I/14 I/15 Zaměstnanost Obecná míra nezaměstnanosti (pravá osa) 2 4
Závěry měnověpolitického jednání bankovní rady 7.5. Bankovní rada ČNB jednání jednomyslně rozhodla ponechat úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba zůstává na,5 %, diskontní sazba na,5 % a lombardní sazba na,25 %. Bankovní rada také rozhodla nadále používat devizový kurz jako další nástroj uvolňování měnových podmínek a potvrdila závazek ČNB v případě potřeby intervenovat na devizovém trhu na oslabení kurzu tak, aby udržovala kurz koruny vůči euru poblíž hladiny 27 CZK/EUR. Bankovní rada zopakovala, že uvedený kurzový závazek je jednostranný. To znamená, že ČNB v případě potřeby brání přílišnému posílení kurzu koruny pod úroveň 27 CZK/EUR. Na slabší straně hladiny 27 CZK/EUR nechává ČNB kurz pohybovat dle vývoje nabídky a poptávky na devizovém trhu. 21
Důvody rozhodnutí bankovní rady 7.5. v kontextu nové prognózy Prognóza předpokládá stabilitu tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni a setrvání kurzu koruny poblíž hladiny 27 CZK/EUR až do počátku příštího roku. Návrat do standardního režimu měnové politiky nebude na horizontu prognózy znamenat posílení kurzu na úroveň před vstupem do intervenčního režimu, protože v mezidobí dochází k průsaku slabšího kurzu koruny do cenové hladiny i dalších nominálních veličin. Rizika prognózy jsou mírně protiinflační. Bankovní rada v debatě o nové prognóze konstatovala, že se zvyšuje pravděpodobnost pozdějšího opuštění kurzového závazku. Současně dospěla bankovní rada k závěru, že ani domácí úrokové sazby nemusí v roce 215 růst tak rychlým tempem, jak naznačuje prognóza. 22
Srovnání květnové prognózy s minulou prognózou 3,5 3, 2,5 2,8 2,3 2,5 2,2 2,2 2,6 2,8 3,3 minulá prognóza nová prognóza 2, 1,5 1, 1,1,9,5,4,4, II/215 III/215 214 215 214 215 Spotřebitelské ceny HDP 3M PRIBOR 23
II. Vývoj na finančních trzích a rizika pro finanční stabilitu
V eurozóně se finanční trhy výrazně uklidnily Tržní výnosy ze státních dluhopisů se dostaly na nízké úrovně i u jižního křídla eurozóny. Výnosy 5letých vládních dluhopisů (v %) Pokles výnosů státních i soukromých dluhopisů je globálním fenoménem. Prudké zvýšení požadovaných výnosů by mohlo vést k turbulencím na finančních trzích. 9 8 7 6 5 4 3 2 1 Verbální intervence ECB ECB oznamuje OMT Kyperská bankovní krize 1/12 5/12 9/12 1/13 5/13 9/13 1/14 ČR Německo Španělsko Itálie Slovinsko Pramen: Bloomberg LP 25
Pokračuje formování bankovní unie SSM ECB se připravuje na převzetí bankovního dohledu v rámci jednotného dohledu (Single Supervisory Mechanism, SSM): Byla zahájena komplexní prověrka 128 přebíraných bank: kontrola kvality aktiv (AQR, asset quality review), zátěžový test, dohledové hodnocení rizik. Kontrola kvality aktiv by měla zahrnovat prověření téměř 15 tisíc úvěrových případů a necelých 6 % aktiv prověřovaných bank. České banky nejsou do prověrky zapojeny přímo, ale pouze prostřednictvím mateřských bank a jejich dohledových úřadů. Ke konci 214 by měla ECB s tisícem nových zaměstnanců převzít přímý dohled nad prověřovanými bankami (85 % bankovních aktiv eurozóny). Zbývajících 6 tisíc bank eurozóny bude dohlíženo národními úřady s určitými pravomocemi ECB. 26
Pokračuje formování bankovní unie SRM Bylo dosaženo dohody ohledně Jednotného restrukturalizačního mechanismu (Single Resolution Mechanism, SRM). Jedná se o soubor pravidel a procesů pro řešení situace bank v potížích. Bude zřízen restrukturalizační orgán (Single Resolution Board, SRB). Jeho 3 zaměstnanců bude zodpovídat za přípravu restrukturalizačních plánů, hodnotit možnosti oživení ohrožených bank a provádět praktickou restrukturalizaci s národními úřady. Během 8 let by měl být naplněn fond (Single Resolution Fund, SRF) prostřednictvím národních příspěvků. Jeho aktiva by měla dosáhnout alespoň 1 % pojištěných vkladů příslušných bank. Byl schválena pravidla, podle kterých se věřitelé bank se budou podílet na jejich záchraně (bail-in). Od roku 216 by použití veřejných zdrojů mělo být až poslední instancí. 27
Několik důležitých čísel Eurozóna, 213, biliony EUR (tisíce miliard, zaokrouhleno): HDP: 9.5 bil. státní dluh: 9 bil. (95 % HDP) emitované státní dluhopisy: 7 bil. celková aktiva bank: 3 bil. (z toho 5 bil. činí mezibankovní aktiva) v eurozóně 315 % HDP, v ČR jen 115 % HDP investice bank do státních dluhopisů: 1.7 bil. úvěry bank do soukromého sektoru: 1.5 bil. v eurozóně 11 % HDP, v ČR jen 58 % HDP očekávaná výše rezolučního fondu za 8 let:.6 bil.+? další využitelné zdroje z ESM:.6 bil. +? 28
Hlavním problémem eurozóny je rozsah dluhů Zadluženost podniků a domácností v eurozóně se od roku 28 nesnížila. Průměrná zadluženost podniků eurozóny je neobvykle vysoká. Oddlužení domácností v eurozóně ve srovnání s USA prakticky neprobíhá. Zadluženost nefinančních podniků (v % HDP) 28 213 Eurozóna 13 14 Velká Británie 13 91 USA 79 79 ČR 44 49 Zadluženost domácností (v % HDP) 28 213 Eurozóna 63 64 Velká Británie 98 91 USA 94 77 ČR 27 33 29
Rizika dluhové deflace v eurozóně Neinflační či dokonce deflační tlaky v některých zemích eurozóny vytváří při vysoké zadluženosti riziko nárůstu reálné hodnoty dluhu (tzv. dluhová deflace) s potenciálně silnými dopady do finanční stability). ECB vyjadřuje připravenost deflačním tlakům čelit. HICP březen 214 (y/y, NSA) 2, 1,5 1,3 1,3 1,4 1,4 1,7 1,,5,,1,2,2,3,3,3,3,4,6,6,6,7,7,7,8,9,9 -,5 -,4-,4 -,2-,2-,1-1, -,9-1,5-2, -2,5-1,5-2, Bulgaria Greece Cyprus Portugal Sweden Slovakia Spain Croatia Netherlands Denmark Hungary Ireland Czech Republic Italy Latvia Lithuania Slovenia Poland European Union Euro area* Estonia France Luxembourg Belgium Germany Romania Finland Austria Malta United Kingdom 3
Úvěrová dynamika v ČR zůstává pozitivní V ČR došlo ve druhé polovině 213 ke zrychlení růstu úvěrů. Pravidelná šetření úvěrových podmínek indikují poměrně dobrou dostupnost úvěrů i pro podnikový sektor. Meziroční dynamika růstu úvěrů (v %) 15 1 4.8% 4.5% 5.6% -5-1 9/1 3/11 9/11 3/12 9/12 3/13 9/13 3/14 Úvěry celkem Nefinanční podniky Obyvatelstvo Pramen: ČNB 31
Podniky získávají více zdrojů emisí dluhopisů Vedle financování prostřednictvím úvěrů se v roce 213 potvrdila rostoucí role emitovaných podnikových dluhopisů. Celkový rozsah externích zdrojů a tedy i zadlužení podnikového sektoru se při součtu úvěrů s emitovanými dluhopisy zvyšuje. Meziroční změna objemu zdrojů získaných nefin. podniky (v mld. Kč) 25 2 15 1 5-5 -1-15 12/7 12/8 12/9 12/1 12/11 12/12 12/13 půjčky celkem půjčky a emitované dluhopisy celkem Pramen: ČNB 32
Úvěrování domácností prochází mírným oživením Úvěry na bydlení rostou v posledních měsících mírně rychlejším tempem. Po dvou a půl letech poklesů se začal zvyšovat objem bankovních spotřebitelských úvěrů. Meziroční dynamika růstu úvěrů obyvatelstvu (v %) 16 14 12 1 8 6 4 2-2 5.3% 4.8% 1.% -4 9/1 3/11 9/11 3/12 9/12 3/13 9/13 3/14 Obyvatelstvo celkem Spotřebitelské úvěry Úvěry na bydlení Spotřebitelské úvěry (po úpravě o jednorázový převod) Pramen: ČNB 33
Hlavním rizikem zůstávají úvěrové ztráty Podíl úvěrů v selhání na úvěrech celkem se mírně snížil. Zejména díky vývoji v segmentu úvěrů poskytovaných podnikům. Stagnace v segmentu úvěrů poskytnutých domácnostem odráží nepříznivý vývoj na trhu práce. Vývoj podílu úvěrů v selhání na celkových úvěrech (v %) 1 9 8 7 7.2% 6.5% Vývoj podílu úvěrů v selhání na celkových úvěrech obyvatelstvu (v %) 14 12 1 12.2% 6 8 5 4 3 5.% 6 4 5.% 3.3% 2 1 9/1 3/11 9/11 3/12 9/12 3/13 9/13 3/14 Úvěry celkem Nefinanční podniky Obyvatelstvo Pramen: ČNB 2 9/1 3/11 9/11 3/12 9/12 3/13 9/13 3/14 Obyvatelstvo celkem Úvěry na bydlení Spotřebitelské úvěry Pramen: ČNB 34
Nižší úrokové sazby působí stabilizačně Proti vyostřování úvěrového rizika působí nízké náklady na obsluhu dluhu. Výše placených úroků z bankovních úvěrů (v mld. Kč, roční klouzavé úhrny) 7 65 6 55 5 45 4 35 3 25 2 12/7 12/8 12/9 12/1 12/11 12/12 12/13 podniky domácnosti Zdroj: ČNB Celkové bankovní úvěry (mld. (v %) Kč) 12 11 1 9 8 7 6 5 4 1/7 1/8 1/9 1/1 1/11 1/12 1/13 1/14 podniky domácnosti Pramen: ČNB 35
Riziko úvěrových ztrát bank se zvyšuje Struktura úvěrů v selhání se posunuje směrem ke ztrátovým. U podnikového sektoru je příznivý vývoj objemu úvěrů v selhání dán zvýšeným odepisováním starých úvěrů v selhání z bilancí, ale příliv nových se nezpomaluje. Celková klasifikace úvěrů ale zůstává obezřetná. Struktura úvěrů v selhání (v %) Nestandardní Pochybné Ztrátové Úvěry v selhání celkem 21 39,2 13,4 47,4 1, 211 32,6 14, 53,5 1, 212 27, 14,3 58,7 1, 3Q213 27,1 13,4 59,5 1, Bez prodlení Prodlení do 3M Prodlení nad 3M Úvěry v selhání celkem 21 51,6 9,9 38,5 1, 211 46,1 9,4 44,5 1, 212 43,6 9,5 46,9 1, 3Q213 38,6 12,1 49,3 1, Pramen: ČNB, výpočty ČNB 36
Český bankovní sektor zůstává robustní Banky jsou nezávislé na vnějším financování a dobře kapitalizované. Krytí klientských vkladů vysoce likvidními aktivy zůstává stabilně nad 4 %. Kapitálová přiměřenost již dosahuje 17 %. Poměry likvidity v bankovním sektoru (%) 7 6 5 61.7% 46.5% 22 2 18 Kapitálová přiměřenost a leverage ratio (%) 2 16 17.2% 16.9% 4 3 2 31.6% 16 14 12 8 7.2% 1 136.9% 12 4 1 3/8 3/9 3/1 3/11 3/12 3/13 3/14 Rychle likvidní aktiva / celková aktiva Závazky splatné na požádání / celkové závazky Rychle likvidní aktiva / klientské vklady Vklady / úvěry (klientské) (pravá osa) 6/9 12/9 6/1 12/1 6/11 12/11 6/12 12/12 6/13 12/13 Kapitálová přiměřenost Kapitálová přiměřenost Tier 1 Leverage ratio Pramen: ČNB 37
Projevuje se tendence směrem k nižší ziskovosti bank Kapitálová přiměřenost se dosud zvyšovala i díky ziskům českých bank. Došlo ale ke značnému poklesu úvěrových marží, Důsledkem je částečné snížení provozních zisků. Marže z bankovních úvěrů podnikům (v % p.a.) 4.5 Marže z bankovních úvěrů domácnostem na byty (v % p.a.) 6. 4. 3.5 3. 2.5 2.3% 2. 2.1% 1.5 3/4 3/6 3/8 3/1 3/12 3/14 Stávající úvěry Nové úvěry Pramen: ARAD, výpočty ČNB 5.5 5. 4.5 4. 3.3% 3.5 3. 2.5 2.7% 2. 3/4 3/6 3/8 3/1 3/12 3/14 Stávající úvěry Nové úvěry Pramen: ARAD, výpočty ČNB 38
Děkuji za pozornost www.cnb.cz Prof. Dr. Ing. Jan Frait ředitel samostatného odboru finanční stability Jan.Frait@cnb.cz http://www.cnb.cz/cs/financni_stabilita/ http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/