Státy střední a východní Evropy zostřují boj s daňovými úniky, zaměřují se i na převodní ceny Studie Mazars CEE Tax Guide 2016: Daňové systémy 19 států regionu jsou stabilní, zpřísňuje se kontrola přeshraničních transakcí i převodních cen Praha, 26. července 2016 Na rozdíl od minulých let se v roce 2016 pozornost států regionu střední a východní Evropy přesunula k tématům důležitosti regulace přeshraničních transakcí a boji proti daňovým únikům. Řada států bojuje s šedou ekonomikou posílením kontrolních mechanismů. Česká republika posiluje kontrolu v oblasti převodních cen, zavedla kontrolní hlášení pro plátce DPH a chystá se na elektronickou evidenci tržeb podnikatelů. Vyplývá to ze studie Mazars CEE Tax Guide 2016. V posledních dvou letech státy regionu střední a východní Evropy řeší dvě v současné době nejožehavější témata - zvýšenou kontrolu přeshraničních transakcí a šedou ekonomiku. Bohužel boj států s daňovými úniky s sebou přináší kromě pozitivních efektů i velkou administrativní zátěž pro firmy. Jedním z takových opatření je například zavedení kontrolního hlášení pro plátce DPH českými úřady, říká Pavel Klein, vedoucí partner daňového oddělení Mazars. Nejvyšší daňová zátěž pro podnikatele je v Řecku Jak vyplývá ze studie je v současnosti státem s nejvyššími daněni v regionu jednoznačně Řecko. V návaznosti na diskuzi se svými věřiteli a v souladu s Evropským stabilizačním programem, zahájilo Řecko v posledních měsících významnou reformu svého daňového systému. V letošním roce zvýšilo daň z příjmů právnických osob z původních 26 % na nynějších 29 % a rozšířilo pásmo sazeb solidární daně (maximální sazba byla zvýšena z 2,8% na 8%). Řecko, jako zemi s nejvyšší sazbou korporátní daně v CEE regionu, následují Rakousko s 25 % a Slovensko s 22 %.
Česká republika se s 19 % pohybuje lehce nad průměrem. Změny v daňovém systému má v plánu i nová slovenská vláda, která chce od roku 2017 snížit daň z příjmů právnických osob na 21 % ze současných 22 %. Tab. 1. Srovnání DPH a daně z příjmu Nejvyšší daně za zaměstnance platí na Slovensku, nejdražší jsou zaměstnanci v Rakousku Z hlediska výše daně z příjmů fyzických osob a odvodů na sociální a zdravotní pojištění, které jsou často jedním z rozhodujících faktorů pro investory při zvažovaní nákladů na pracovní sílu, lze vysledovat, že v rámci CEE regionu je tato zátěž v jednotlivých zemích stabilní nebo klesající. I nadále platí, že země s nejvyšším zdaněním práce (celkové výše daní a odvodů / celkové náklady na zaměstnance) jsou Rakousko (49,5%) a Maďarsko (49%). Výraznou změnu v dani z příjmů fyzických osob učinila Ukrajina, kde se daň zvýšila z původních 15 % na 18 %. Na toto zvýšení je však nutné pohlížet v kontextu proběhlé daňové
reformy, která velmi výrazně snížila cenu za práci, kdy poklesly odvody na sociální zabezpečení z 36,7 % na pouhých 22 %. Průměrné mzdy v privátním sektoru jsou nejvyšší v Rakousku (2.300 EUR), kde výrazně převyšují regionální průměr (888 EUR). Ten přesahují i ve Slovinsku (1.679 EUR), Chorvatsku (1.077 EUR), Estonsku (1.045 EUR), ČR (1.000 EUR), Polsku (934 EUR), Slovensku (902 EUR) a zatím stále i v Řecku (1.243 EUR), kde se však mzdy ve veřejném sektoru nadále snižují. Kromě Rakouska (1.630 EUR) nejvyšší minimální mzdy pobírají zaměstnanci ve Slovinsku (791 EUR) v Řecku (586 EUR), Estonsku (430 EUR), Polsku (420 EUR) a Chorvatsku (411 EUR). Nejnižší minimální mzdu pak mají zaměstnanci v Rusku (73 EUR) a na Ukrajině (52 EUR). Tab.2.: Průměrná a minimální mzda Boj proti daňovým únikům Ostře diskutovaným tématem zemí v regionu je otázka daňových úniků a krácení daní. V posledních letech vzešlo v účinnost množství opatření, která mají za úkol lépe monitorovat zdanění přeshraničních transakcí či převodních cen. V oblasti převodních cen řada zemí převzala do svých národních legislativ Akční plán OECD pro regulaci převodních cen z roku 2014. Například v Estonsku platí od roku 2016 zákon, který společnostem ukládá povinnost při každé transakci v oblasti převodních cen prokázat ekonomický záměr, manažerskou strukturu či místo uskutečnění transakce.
Přísnější regulace zavedly státy regionu i v oblasti DPH, to především v oblasti přenesení daňové povinnosti tzv. reverse charge. Jednou z těchto zemí je i Česká republika V roce 2016 vstoupila v platnost novela českého zákona o DPH, která rozšířila režim přenesení daňové povinnosti na distribuci elektřiny a plynu a dodání nemovité věci. Tato opatření by měla pomoci předejít daňovým únikům a zajistit, aby se plátci nevyhýbali placení daní, dodává Pavel Klein, vedoucí partner daňového oddělení Mazars. Tab.3.: Vyšší sazba DPH Podobné obranné mechanismy fungují i v ostatních státech regionu. Například v Maďarsku již od loňského roku platí on-line registrace vyváženého zboží. V Maďarsku se toto opatření osvědčilo a je účinnou zbraní proti daňovým únikům s DPH. Nicméně nutno podotknout, že pro firmy také přinesla velkou administrativní zátěž, doplňuje Sándor Szmicsek, partner daňového oddělení Mazars Maďarsko. Nová opatření zavedly i ruské úřady v souvislosti s přísnější kontrolou daňové rezidentury firem a žádostmi firem o zamezení dvojího zdanění. Na Slovensku daňová správa více penalizuje plátce za dodatečná daňová přiznání a přijala opatření v souvislosti s identifikací plátců skrz uměle vytvořené struktury v daňových rájích. Řada zemí střední a východní Evropy se rozhodla proti šedé ekonomice radikálně bojovat zavedením online pokladen a elektronického hlášení. Česká republika hodlá bojovat s šedou
ekonomikou mj. i zavedením elektronické evidence tržeb (EET). Zákon zavádějící EET byl na konci března podepsán prezidentem a jeho osud nyní závisí na rozhodnutí Ústavního soudu. EET již byla v minulosti zavedena také v Bulharsku, Chorvatsku, Maďarsku a na Ukrajině, na Slovensku fungují registrační pokladny, které však nejsou on-line sledovány daňovou správou. Regulace převodních cen se zpřísňuje v celém regionu Prakticky ve všech státech regionu se zpřísňuje regulace v oblasti převodních cen. Legislativní pravidla se zpřísnila v Chorvatsku i v Polsku, přičemž manažeři v Polsku mají dokonce ve vztahu k převodním cenám definovanou i trestní odpovědnost. V České republice se zpřísnily kontroly finanční správy, které podle jejích statistik přinesly za první půlrok do státní kasy 800 milionů korun, což je 5 x více než za posledních pět let dohromady. Oproti předchozím letům jdou přitom berní úředníci téměř najisto, zatímco v minulosti nejdřív jen zjišťovali, zda se společnost daním nevyhýbá. Úředníky přitom zajímá hlavně to, za kolik mezi sebou obchodují firmy, které jsou majetkově propojené. Přístup finančních úřadů je mnohem přísnější a věci, které dřív procházely, jsou teď často problémem, potvrzuje manažer daňového oddělení Mazars Vít Fritzsche. Mazars je mezinárodní, integrovaná a nezávislá organizace v oblasti auditorských, účetních, daňových a poradenských služeb. K 1. lednu 2016, Mazars a jeho korespondenti působí v 93 zemích světa. 77 těchto zemí jsou partneři a 16 zemí jsou korespondenti Mazars. Organizace celkově zaměstnává přes 17 000 odborníků, kteří pomáhají velkým mezinárodním organizacím, středním a menším podnikům, privátním investorům a veřejným osobám v každé částí jejich vývoje. V České republice působí společnost Mazars od roku 1995, poskytuje komplexní služby a zaměstnává více než 200 lidí. Název «Mazars» označuje všechny společnosti skupiny Mazars, každá z nich je samostatným a nezávislým právním subjektem. www.mazars.cz www.linkedin.com/company/mazars-esk-republika - www.facebook.com/mazars.cz Kontakt: Mazars, International Business Center, 186 00, Praha 8, Pobřežní 3 David Pilař, Marketing & Communication, david.pilar@mazars.cz, tel.: +420 604 100 491.