Fyzika pro chemiky Ukázky testových úloh: Optika 1 1. Světelný paprsek prochází rozhraním vzduchu a skla. Pod jakým úhlem se paprsek láme ve skle, dopadá-li paprsek na rozhraní ze vzduchu pod úhlem 45 a index lomu skla je 1,5? b) 28 c) 35 d) 49 e) 85 f) paprsek se totálně odrazí 2. Světelný paprsek prochází rozhraním vzduchu a skla. Pod jakým úhlem se paprsek láme ve vzduchu, dopadá-li paprsek na rozhraní ze skla pod úhlem 45 a index lomu skla je 1,5? b) 28 c) 35 d) 49 e) 85 f) paprsek se totálně odrazí 3. Světelný paprsek prochází rozhraním vzduchu a skla. Pod jakým úhlem se paprsek láme ve vzduchu, dopadá-li paprsek na rozhraní ze skla pod úhlem 30 a index lomu skla je 1,5? b) 28 c) 35 d) 49 e) 85 f) paprsek se totálně odrazí 4. Jaký je mezní úhel pro lom paprsku, procházejícího ze skla do vzduchu, je-li index lomu skla 1,5? a) 10 b) 23 c) 39 d) 42 e) 84 f) 94 5. Světelný paprsek prochází rozhraním vody a skla. Pod jakým úhlem se paprsek láme ve skle, dopadá-li paprsek na rozhraní z vody pod úhlem 80 a index lomu skla je 1,5 a vody 1,33? b) 88 c) 25 d) 53 e) 61 1
f) paprsek se totálně odrazí 6. Jaký je mezní úhel pro lom paprsku, procházejícího ze skla do vody, je-li index lomu skla 1,5 a vody 1,33? a) 19 b) 23 c) 39 d) 62 e) 84 f) 94 7. Světlo o vlnové délce 550 nm dopadá na rozhraní s prostředím o indexu lomu n = 2. Jak se změní parametry světla uvnitř prostředí? a) Vlnová délka klesne na jednu polovinu. b) Vlnová délka se zdvojnásobí. c) Frekvence klesne na jednu polovinu. d) Frekvence se zdvojnásobí. e) Rychlost světla v prostředí bude dvojnásobná. f) Rychlost světla v prostředí bude čtyřnásobná. 8. Světelný paprsek prochází rozhraním vzduchu a skla s indexem lomu 1,5. Na rozhraní dopadá ze vzduchu pod úhlem 45. Jakou má světlo rychlost ve skle? a) 1, 5 10 8 m/s b) 2 10 8 m/s c) 2, 5 10 8 m/s d) 3 10 8 m/s e) 3, 5 10 8 m/s f) Ze zadání nelze určit. 9. Určete index lomu oleje, jestliže paprsek přicházející ze skla o indexu lomu 1,5 pod úhlem dopadu 80 se v oleji láme pod úhlem 76. a) n = 1, 241 b) n = 1, 496 c) n = 2, 326 d) n = 1, 611 e) n = 1, 522 f) Ze zadání nelze určit. 10. Olaf Roemer měřil roku 1676 rychlost světla z nepravidelností v časech pozorovaných zatmění Jupiterova měsíce Io. O jakou dobu se pozorované zatmění opozdí, je-li spojnice Slunce-Země kolmá na spojnici Slunce-Jupiter oproti pozorování, když jsou Slunce-Země-Jupiter v jedné přímce? Poloměr Jupiterovy dráhy je 5,2 AU, kde astronomická jednotka AU je vzdálenost Slunce-Země, AU=150 milionů km. a) O dvě a půl sekundy. b) O pět minut a deset sekund. 2
c) O sedm a půl minuty. d) O hodinu a dvacet minut. e) O jeden den a dvě a půl hodiny. f) Ze zadání nelze určit. 11. Světlo ze sodíkové výbojky s vlnovou délkou 590 nm dopadá kolmo na dvojštěrbinu a na stínítku za dvojštěrbinou vytváří interferenční obrazec. Vzdálenost štěrbin je 0, 1 mm. V jaké vzdálenosti od středu se na stínítku bude nacházet první interferenční minimum, je-li stínítko ve vzdálenosti 1 m za dvojštěrbinou? a) 2, 31 cm b) 2, 95 mm c) 5, 9 mm d) 0, 23 mm e) 45 µm f) 1, 25 µm 12. Světlo z laserového ukazovátka dopadá kolmo na kompaktní disk a odráží se v několika svazcích, odpovídajících interferenčním maximům. Vzdálenost drážek na CD je 1, 6 µm. Svazek prvního odraženého interferenčního maxima svírá s dopadajícím svazkem úhel 24. Jakou vlnovou délku má světlo laseru? a) 350 nm b) 435 nm c) 520 nm d) 595 nm e) 650 nm f) 735 nm 13. Duté zrcadlo o poloměru křivosti 40 cm zobrazuje plamen svíčky umístěný ve vzdálenosti 50 cm od vrcholu zrcadla. Jaké vlastnosti má obraz plamene? 14. Duté zrcadlo o poloměru křivosti 40 cm zobrazuje plamen svíčky umístěný ve vzdálenosti 50 cm od vrcholu zrcadla. V jaké vzdálenosti od vrcholu se nachází obraz plamene? a) 13,1 cm b) 20 cm c) 33,3 cm d) 45 cm e) 60 cm f) 232 cm 3
15. Duté zrcadlo o poloměru křivosti 40 cm zobrazuje plamen svíčky umístěný ve vzdálenosti 30 cm od vrcholu zrcadla. Jaké vlastnosti má obraz plamene? 16. Duté zrcadlo o poloměru křivosti 40 cm zobrazuje plamen svíčky umístěný ve vzdálenosti 30 cm od vrcholu zrcadla. V jaké vzdálenosti od vrcholu se nachází obraz plamene? a) 13,1 cm b) 20 cm c) 33,3 cm d) 45 cm e) 60 cm f) 232 cm 17. Duté zrcadlo o poloměru křivosti 40 cm zobrazuje plamen svíčky umístěný ve vzdálenosti 10 cm od vrcholu zrcadla. Jaké vlastnosti má obraz plamene? 18. Duté zrcadlo o poloměru křivosti 40 cm zobrazuje plamen svíčky umístěný ve vzdálenosti 10 cm od vrcholu zrcadla. V jaké vzdálenosti od vrcholu se nachází obraz plamene? a) 13,1 cm b) 20 cm c) 33,3 cm d) 45 cm e) 60 cm f) 232 cm 19. Pomocí spojné čočky o ohniskové vzdálenosti 12 cm zobrazujeme plamen svíčky. Do jaké vzdálenosti od čočky můžeme umístit svíčku, aby byl obraz skutečný, převrácený a zmenšený? a) 3 cm b) 4,2 cm 4
c) 6 cm d) 11,5 cm e) 20 cm f) 30 cm 20. Pomocí spojné čočky o mohutnosti 8 dioptrií zobrazujeme plamen svíčky. Do jaké vzdálenosti od čočky můžeme umístit svíčku, aby byl obraz skutečný, převrácený a zvětšený? a) 3 cm b) 4,2 cm c) 6 cm d) 11,5 cm e) 20 cm f) 30 cm 21. Pomocí spojné čočky o mohutnosti 8 dioptrií zobrazujeme plamen svíčky. Do jaké vzdálenosti od čočky můžeme umístit svíčku, aby byl obraz skutečný, přímý a zvětšený? a) 8 cm b) 14,2 cm c) 26 cm d) 41,5 cm e) 80 cm 22. Pomocí spojné čočky o mohutnosti 8 dioptrií zobrazujeme plamen svíčky. Do jaké vzdálenosti od čočky můžeme umístit svíčku, aby byl obraz zdánlivý, přímý a zvětšený? a) 8 cm b) 14,2 cm c) 26 cm d) 41,5 cm e) 80 cm 23. Pomocí rozptylné čočky o mohutnosti 5 dioptrií zobrazujeme plamen svíčky, umístěný do vzdálenosti 25 cm od čočky. Jaké vlastnosti má obraz plamene? 5
24. Pomocí spojné čočky o mohutnosti 4 dioptrie zobrazujeme plamen svíčky. V jaké vzdálenosti od čočky se nachází obraz, je li svíčka ve vzdálenosti 40 cm od čočky? a) 3,6 cm b) 14,2 cm c) 26,5 cm d) 66,7 cm e) 80 cm 25. Pomocí spojné čočky o mohutnosti 4 dioptrie zobrazujeme plamen svíčky umístěný ve vzdálenosti 30 cm od čočky. Jak vysoký je obraz plamene, je-li výška plamene 3 cm? a) 3,8 cm b) 15 cm c) 22,7 cm d) 6,7 cm e) 0,8 cm 26. Mezi dvěma zkříženými polarizátory je vložena průhledná nádobka s roztokem cukru. Uvažujme, že intenzita světla za jediným polarizátorem je 1 mw/cm 2, pokud bychom umístili dva polarizátory bezprostředně za sebe s rovnoběžnou polarizací, byla by intenzita prošlého světla také 1 mw/cm 2 a pokud by jejich polarizace byly kolmé (zkřížené polarizátory), intenzita by byla nulová. Jaká bude intenzita světla za druhým polarizátorem, stáčí-li cukerný roztok rovinu polarizace o 8? a) 5,9 nw/cm 2 b) 251 nw/cm 2 c) 19,4 µw/cm 2 d) 297 µw/cm 2 e) 1,12 mw/cm 2 f) 31,9 mw/cm 2 Správné odpovědi: 1b, 2f, 3d, 4d, 5e, 6d, 7a, 8b, 9e, 10c, 11b, 12e, 13d, 14c, 15b, 16e, 17e, 18b, 19f, 20e, 21g, 22a, 23g, 24d, 25b, 26c 6